Nový Občanský zákoník - Odmítnutí dědictví
Předpis č. 89/2012 Sb.
Vyhlášené znění
- znění od 1. 1. 2025 do 1. 7. 2025
- aktuální znění od 1. 4. 2024 do 1. 1. 2025
- znění od 1. 1. 2024 do 1. 4. 2024
- znění od 6. 1. 2023 do 1. 1. 2024
- znění od 5. 1. 2023 do 6. 1. 2023
- aktuální znění od 1. 7. 2021
- znění od 1. 1. 2021 do 1. 7. 2021
- znění od 1. 7. 2020 do 1. 1. 2021
- znění od 1. 12. 2018 do 1. 7. 2020
- znění od 1. 7. 2018 do 1. 12. 2018
- aktuální znění od 1. 1. 2018
- znění od 28. 2. 2017 do 1. 1. 2018
- znění od 30. 12. 2016 do 28. 2. 2017
- aktuální znění od 1. 1. 2014
- Zobrazeno vyhlášené znění od 22. 3. 2012 do 1. 1. 2014 další verze
89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník
Odmítnutí dědictví
§ 1485
(1) Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu.
(2) Zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, nebo že dědictví přijímá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn.
§ 1486
Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl.
§ 1487
(1) Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.
(2) Uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká.
§ 1488
Zemře-li dědic před uplynutím lhůty pro odmítnutí dědictví, přechází jeho právo odmítnout dědictví na jeho dědice a nezanikne dříve, než tomuto dědici uplyne lhůta k odmítnutí dědictví i po předchozím dědici.
§ 1489
(1) Odmítne-li dědic dědictví pod podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti, je odmítnutí dědictví neplatné.
(2) K odmítnutí dědictví se nepřihlíží, dal-li dědic již svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout. Nepřihlíží se ani k projevu vůle, kterým dědic odvolá své prohlášení, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, anebo že dědictví přijímá.
§ 1490
Vzdání se dědictví
(1) Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714 až 1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictví se nepřihlíží.
(2) Byl-li dědic, který se dědictví vzdal, obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření.
