Nový Občanský zákoník - Jméno člověka a jeho ochrana
Předpis č. 89/2012 Sb.
Znění od 30. 12. 2016
- znění od 1. 1. 2025 do 1. 7. 2025
- aktuální znění od 1. 4. 2024 do 1. 1. 2025
- znění od 1. 1. 2024 do 1. 4. 2024
- znění od 6. 1. 2023 do 1. 1. 2024
- znění od 5. 1. 2023 do 6. 1. 2023
- aktuální znění od 1. 7. 2021
- znění od 1. 1. 2021 do 1. 7. 2021
- znění od 1. 7. 2020 do 1. 1. 2021
- znění od 1. 12. 2018 do 1. 7. 2020
- znění od 1. 7. 2018 do 1. 12. 2018
- aktuální znění od 1. 1. 2018
- znění od 28. 2. 2017 do 1. 1. 2018
- Zobrazeno znění od 30. 12. 2016 do 28. 2. 2017 další verze
- aktuální znění od 1. 1. 2014
- vyhlášené znění od 22. 3. 2012 do 1. 1. 2014
89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník
Jméno člověka a jeho ochrana
§ 77
(1) Jméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení, která mu podle zákona náležejí. Každý člověk má právo užívat své jméno v právním styku, stejně jako právo na ochranu svého jména a na úctu k němu.
(2) Člověk, který v právním styku užívá jiné jméno než své vlastní, nese následky omylů a újem z toho vzniklých.
§ 78
(1) Člověk, který byl dotčen zpochybněním svého práva ke jménu nebo který utrpěl újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva, zejména neoprávněným užitím jména, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
(2) Je-li dotčený nepřítomen, nebo je-li nezvěstný, nesvéprávný či nemůže-li z jiné příčiny uplatnit právo na ochranu svého jména sám, může je uplatnit jeho manžel, potomek, předek nebo partner, ledaže dotčený, ač svéprávný, dal výslovně najevo, že si to nepřeje.
(3) Týká-li se neoprávněný zásah příjmení a je-li pro to důvod spočívající v důležitém zájmu na ochraně rodiny, může se ochrany domáhat samostatně manžel nebo jiná osoba dotčenému blízká, byť do jejich práva ke jménu přímo zasaženo nebylo.
§ 79
Pseudonym
(1) Člověk může pro určitý obor své činnosti nebo i pro soukromý styk vůbec přijmout pseudonym. Právní jednání pod pseudonymem není na újmu platnosti, je-li zřejmé, kdo jednal, a nemůže-li druhá strana mít pochybnost o osobě jednajícího.
(2) Vejde-li pseudonym ve známost, požívá stejné ochrany jako jméno.
§ 80
Bydliště
(1) Člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě.
(2) Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy.
