Nový Občanský zákoník - Správce společné věci
Předpis č. 89/2012 Sb.
Znění od 30. 12. 2016
- znění od 1. 1. 2025 do 1. 7. 2025
- aktuální znění od 1. 4. 2024 do 1. 1. 2025
- znění od 1. 1. 2024 do 1. 4. 2024
- znění od 6. 1. 2023 do 1. 1. 2024
- znění od 5. 1. 2023 do 6. 1. 2023
- aktuální znění od 1. 7. 2021
- znění od 1. 1. 2021 do 1. 7. 2021
- znění od 1. 7. 2020 do 1. 1. 2021
- znění od 1. 12. 2018 do 1. 7. 2020
- znění od 1. 7. 2018 do 1. 12. 2018
- aktuální znění od 1. 1. 2018
- znění od 28. 2. 2017 do 1. 1. 2018
- Zobrazeno znění od 30. 12. 2016 do 28. 2. 2017 další verze
- aktuální znění od 1. 1. 2014
- vyhlášené znění od 22. 3. 2012 do 1. 1. 2014
89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník
Správce společné věci
§ 1134
O volbě a odvolání správce rozhodují spoluvlastníci stejně jako o záležitostech běžné správy.
§ 1135
Správce má právní postavení příkazníka. Musí spoluvlastníkům správu vyúčtovat; náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou si může vybrat z výnosů spravované věci.
§ 1136
Spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat
a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu,
b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.
§ 1137
Svěří-li se správa několika osobám, rozhodují většinou hlasů; každá z nich má jeden hlas.
§ 1138
Dohodnou-li se spoluvlastníci nemovité věci o její správě jinak, vyžaduje dohoda formu veřejné listiny. Dohoda se založí do sbírky listin u orgánu, u něhož je nemovitá věc zapsána ve veřejném seznamu.
§ 1139
Soudní úprava poměrů spoluvlastníků
(1) Navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.
(2) Způsobem uvedeným v odstavci 1 soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny.
