Nový Občanský zákoník - Jistota
Předpis č. 89/2012 Sb.
Znění od 1. 1. 2021
- znění od 1. 1. 2025 do 1. 7. 2025
- aktuální znění od 1. 4. 2024 do 1. 1. 2025
- znění od 1. 1. 2024 do 1. 4. 2024
- znění od 6. 1. 2023 do 1. 1. 2024
- znění od 5. 1. 2023 do 6. 1. 2023
- aktuální znění od 1. 7. 2021
- Zobrazeno znění od 1. 1. 2021 do 1. 7. 2021 další verze
- znění od 1. 7. 2020 do 1. 1. 2021
- znění od 1. 12. 2018 do 1. 7. 2020
- znění od 1. 7. 2018 do 1. 12. 2018
- aktuální znění od 1. 1. 2018
- znění od 28. 2. 2017 do 1. 1. 2018
- znění od 30. 12. 2016 do 28. 2. 2017
- aktuální znění od 1. 1. 2014
- vyhlášené znění od 22. 3. 2012 do 1. 1. 2014
89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník
Jistota
§ 2012
(1) Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva.
(2) Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a která má vhodný majetek.
§ 2013
Nikdo není povinen přijmout věc jako jistotu do částky vyšší, než kolik činí dvě třetiny obvyklé ceny.
§ 2014
(1) Má se za to, že stavební pozemek nebo nemovitá věc sloužící podnikatelským účelům jsou dostatečnou jistotou do poloviny obvyklé ceny. Má se za to, že právo stavby je dostatečnou jistotou do výše poloviny obvyklé ceny, pokud úplata ujednaná jako stavební plat bude splacena nejpozději pět let před zánikem práva stavby.
(2) Má se za to, že cenný papír zajišťující bezpečný výnos je dostatečnou jistotou do tří čtvrtin obvyklé ceny.
(3) Vklady v bankách nebo spořitelních a úvěrních družstvech jsou způsobilou jistotou do výše pojištění.
§ 2015
(1) Jistota zajišťuje úroky z peněžitého dluhu nejvýše do výše zákonné úrokové sazby; to neplatí, byl-li ten, kdo jistotu dává, seznámen před poskytnutím jistoty, jaké úroky věřitel a dlužník ujednali.
(2) Je-li zajištěn dluh již úročený, jsou zajištěny i úroky, které dosud nepřirostly.
§ 2016
Zakládá-li se jistota různých věřitelů na různých právech k téže věci, uspokojí se v rozsahu těchto práv a v pořadí podle vzniku zajištění postupně v první skupině věřitelé zajištění věcným právem zapsaným ve veřejném seznamu nebo rejstříku zástav a ve druhé skupině věřitelé zajištění věcným právem nezapsaným ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav. Poté se ve třetí skupině uspokojí věřitelé zajištění závazkovým právem.
§ 2017
(1) Ztratí-li jistota na ceně tak, že se zajištění stane nedostatečným, má věřitel právo žádat od dlužníka, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil; pokud to dlužník neučiní, stane se splatnou ta část pohledávky, která není zajištěna.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i v případě, když byla jistota oprávněně čerpána.
ČLÁNKY DO MAILU