Zákon o sociálním zabezpečení - ČÁST TŘETÍ - SOCIÁLNÍ PÉČE

ČÁST TŘETÍ

SOCIÁLNÍ PÉČE

HLAVA PRVNÍ

ROZSAH SOCIÁLNÍ PÉČE

§ 73

(1) Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry.

(2) V oblasti sociální péče stát zajišťuje poradenskou a výchovnou činnost, zejména výchovu k odpovědnému rodičovství, k upevňování rodinných vztahů a k vzájemné pomoci mezi občany, především pomoci občanům těžce zdravotně postiženým a starým občanům, a poskytuje další dávky a služby.

(3) Při plnění úkolů sociální péče národní výbory úzce spolupracují s jinými státními orgány a společenskými a jinými socialistickými organizacemi.

(4) Organizace umožňují svým bývalým pracovníkům (členům výrobních družstev a členům jednotných zemědělských družstev), kteří odešli do starobního nebo invalidního důchodu, účast na kulturních, společenských, rekreačních a jiných akcích organizace a na závodním stravování, pokud je organizace poskytuje svým pracovníkům (členům).

(5) Sociální péče zahrnuje zejména péči o

a) rodinu a děti,

b) občany konající službu v ozbrojených silách a členy jejich rodin,

c) občany se změněnou pracovní schopností,

d) občany těžce zdravotně postižené,

e) staré občany,

f) občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,

g) občany společensky nepřizpůsobené.

(6) V rámci sociální péče se poskytují zejména tyto dávky a služby:

a) peněžité dávky,

b) věcné dávky,

c) výchovná a poradenská péče,

d) sociálněprávní ochrana,

e) pracovní rehabilitace,

f) ústavní sociální péče,

g) péče v ostatních zařízeních sociální péče,

h) pečovatelská služba,

i) stravování,

j) kulturní a rekreační péče,

k) mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených,

l) bezúročné půjčky.

HLAVA DRUHÁ

PÉČE O RODINU A DĚTI

§ 74

Pomoc rodinám s dětmi

(1) Národní výbory poskytují k zajištění životních potřeb nezaopatřeným dětem, jejich rodičům, zejména osamělým matkám (otcům) pečujícím o nezaopatřené děti, ženám v době těhotenství a popřípadě dalším občanům, kteří mají v přímé péči nezaopatřené dítě, služby a dávky sociální péče, a to zejména příspěvek na výživu dítěte, vdovecký příspěvek, příspěvek na rekreaci dětí důchodce a další peněžité dávky, věcné dávky, pečovatelskou službu a péči v zařízeních sociální péče.

(2) Národní výbory ve spolupráci se školami, zdravotnickými zařízeními a dalšími organizacemi připravují děti a mládež poradenskou a výchovnou činností na manželství a odpovědné rodičovství, napomáhají vytváření příznivých vztahů v rodinách ohrožených rozvratem a přispívají k překonávání důsledků tohoto rozvratu. K plnění těchto úkolů zřizují národní výbory též manželské a předmanželské poradny. Národní výbory zjišťují případy ohroženého nebo narušeného vývoje dětí, působí k odstranění jeho příčin a důsledků a zabezpečují sociálněprávní ochranu těchto dětí.

(3) Podmínky a výši příspěvku na výživu dítěte a příspěvku na rekreaci dětí důchodce stanoví prováděcí předpis.

§ 75

Vdovecký příspěvek

(1) Nárok na vdovecký příspěvek má ovdovělý muž, pečuje-li aspoň o jedno nezaopatřené dítě uvedené v § 71 odst. 2 a jeho příjem nepřesahuje 4000 Kčs měsíčně.

(2) Vdovecký příspěvek činí měsíčně

a) 500 Kčs, nepřesahuje-li příjem ovdovělého muže částku 2000 Kčs měsíčně,

b) 400 Kčs, má-li ovdovělý muž příjem ve výši 2001 Kčs až 3000 Kčs měsíčně, nebo

c) 300 Kčs, má-li ovdovělý muž příjem ve výši 3001 Kčs až 4000 Kčs měsíčně.

(3) Nárok na vdovecký příspěvek zaniká, uzavře-li ovdovělý muž znovu manželství.

(4) Prováděcí předpis stanoví, co se rozumí příjmem ovdovělého muže a za jaké období se zjišťuje.

HLAVA TŘETÍ

ZABEZPEČENÍ OBČANŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH A ČLENŮ JEJICH RODIN

Zaopatřovací příspěvek

§ 76

(1) Zaopatřovací příspěvek náleží, koná-li občan základní (náhradní) službu v ozbrojených silách Československé socialistické republiky (dále jen "voják"),

a) dítěti vojáka uvedenému v § 71 odst. 2; dítěti, které je svěřeno do pěstounské péče, však nenáleží zaopatřovací příspěvek z důvodu rodinného vztahu k rodičům,

b) manželce vojáka, která pečuje o dítě ve věku do tří let nebo je invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná,

c) rozvedené manželce vojáka, která pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,

d) družce vojáka, která s ním žila ve společné domácnosti v době jeho nástupu základní (náhradní) služby aspoň tři měsíce a nadále v ní setrvává a pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,

e) matce dítěte vojáka, která není provdána a pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,

f) zletilé příbuzné vojáka nebo manželky vojáka, která pečuje o jeho dítě ve věku do tří let, jehož matka zemřela nebo nemůže z vážných zdravotních důvodů o dítě pečovat anebo dítě opustila, nepobírá-li zaopatřovací příspěvek manželka vojáka,

g) občanu, jemuž bylo dítě vojáka ve věku do tří let svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu do péče nahrazující péči rodičů, nepobírá-li zaopatřovací příspěvek z důvodu péče o toto dítě manželka vojáka,

h) občanu, kterému soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu a

i) manželu ženy, která nastoupila základní (náhradní) službu, je-li invalidní a odkázán výživou na manželku.

(2) Zaopatřovací příspěvek náleží oprávněným uvedeným v odstavci 1 také tehdy, nemá-li občan nárok na zabezpečení při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách.

§ 77

(1) Zaopatřovací příspěvek činí měsíčně

a) 400 Kčs, jde-li o dítě,

b) 650 Kčs, jde-li o ostatní oprávněné; bylo-li však v těchto případech přiznáno výživné (příspěvek na výživu) vůči vojákovi, náleží zaopatřovací příspěvek ve výši výživného (příspěvku na výživu), nejvýše však v částce 650 Kčs.

(2) Zaopatřovací příspěvek dítěte se vyplácí tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření; zaopatřovací příspěvek dítěte, které je v zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež s celoročním nebo týdenním pobytem z jiných důvodů než z důvodu léčení, popřípadě z důvodů plnění povinné školní docházky nebo přípravy pro budoucí povolání, se vyplácí tomuto ústavu.

(3) Zaopatřovací příspěvek občanů uvedených v § 76 odst. 1 písm. b) a h), kteří nepečují o dítě, se krátí o polovinu částky, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a průměru hrubých příjmů z výdělečné činnosti, dosažených za období nepřesahující šest kalendářních měsíců, převyšuje 1500 Kčs měsíčně.

§ 78

(1) Zaopatřovací příspěvek náleží od prvního dne základní (náhradní) služby; splní-li se podmínky pro nárok na zaopatřovací příspěvek teprve po nástupu této služby, vzniká nárok dnem splnění podmínek. Má-li však voják nárok na náhradu mzdy (příjmu) za dobu po nástupu této služby, náleží zaopatřovací příspěvek až ode dne následujícího po posledním dni, za který ještě náležela tato náhrada.

(2) Nárok na zaopatřovací příspěvek zaniká dnem, kterým pominula některá z podmínek pro trvání nároku. Pomine-li však některá z podmínek trvání nároku až po 22. dni v měsíci, zaniká nárok na zaopatřovací příspěvek až posledním dnem tohoto kalendářního měsíce; trvá-li však základní (náhradní) služba aspoň po část měsíce, náleží zaopatřovací příspěvek po celý kalendářní měsíc.

(3) Splňuje-li oprávněný podmínky pro poskytování zaopatřovacího příspěvku z různých důvodů, náleží jen jeden zaopatřovací příspěvek, a to vyšší.

§ 79

Příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka

(1) Vojáku náleží příspěvek na úhradu za užívání bytu. Tento příspěvek náleží také tehdy, nemá-li občan nárok na zabezpečení při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách.

(2) Pro nárok na příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka platí obdobně § 78 odst. 1 a 2.

(3) Podmínky a způsob poskytování příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka a jeho výši stanoví prováděcí předpis.

HLAVA ČTVRTÁ

PÉČE O OBČANY SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ

§ 80

Občané se změněnou pracovní schopností

Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění.

§ 81

Občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením

(1) Občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením jsou občané, kteří mají mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a mohou se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek. Tito občané se umisťují zejména do výrobních družstev invalidů, do hospodářských zařízení svazů invalidů a do chráněných dílen a pracovišť, které zřizují nebo vyhrazují organizace.

(2) Národní výbory mohou poskytovat organizacím příspěvky na zřizování chráněných dílen a pracovišť.

§ 82

Pracovní rehabilitace

(1) Občanům se změněnou pracovní schopností se poskytuje pracovní rehabilitace jako souvislá péče směřující k tomu, aby mohli vykonávat dosavadní nebo jiné vhodné zaměstnání; zahrnuje poradenskou službu při volbě povolání nebo jiného pracovního uplatnění, přípravu pro pracovní uplatnění, umisťování do zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání.

(2) Poradenskou službu poskytují a umisťování občanů se změněnou pracovní schopností do zaměstnání provádějí národní výbory. Přípravu pro pracovní uplatnění a vhodné podmínky pro výkon zaměstnání zajišťují organizace; tuto přípravu mohou též zajišťovat národní výbory. Umisťování do zaměstnání a zabezpečení přípravy pro povolání mladistvých upravují zvláštní předpisy.¹²)

(3) Národní výbory v součinnosti se zařízeními státní zdravotní správy a s orgány Revolučního odborového hnutí, popřípadě jiných společenských organizací, sledují vliv přípravy pro pracovní uplatnění, výkonu zaměstnání a pracovního prostředí na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností a zjišťují potřebu další pomoci.

§ 83

Hmotné zabezpečení

Hmotné zabezpečení občanů se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace zahrnuje příspěvek před umístěním do zaměstnání, příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění a náhradu nutných výloh spojených s touto přípravou.

§ 84

Evidence občanů se změněnou pracovní schopností

Péče o občany se změněnou pracovní schopností včetně hmotného zabezpečení se poskytuje občanům zařazeným do zvláštní evidence národního výboru. Občan se změněnou pracovní schopností může být vyřazen z této evidence, zejména tehdy, jestliže odmítne bez vážného důvodu nastoupit vhodné zaměstnání zprostředkované národním výborem.

§ 85

Prováděcí předpis podrobněji vymezí okruh občanů se změněnou pracovní schopností a upraví vedení evidence, provádění pracovní rehabilitace, přípravu pro pracovní uplatnění včetně úhrady nákladů, péči o mladistvé občany se změněnou pracovní schopností, hmotné zabezpečení v době pracovní rehabilitace, příspěvky poskytované organizacím národními výbory a povinnosti organizací v péči o občany se změněnou pracovní schopností.

HLAVA PÁTÁ

PÉČE O TĚŽCE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY A STARÉ OBČANY

§ 86

(1) Občanům těžce zdravotně postiženým, zejména nevidomým a občanům s těžkým postižením pohybového nebo nosného ústrojí, poskytují národní výbory služby, věcné dávky, peněžité dávky a bezúročné půjčky k překonání obtíží vyplývajících z jejich postižení. Zajišťuje se jim zejména společné stravování a rekreace, poskytuje pečovatelská služba a pomůcky potřebné k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení; místo těchto pomůcek může být poskytnut peněžitý příspěvek na jejich opatření.

(2) Občanům s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody, zejména v dopravě nebo při potřebě průvodce.

§ 87

(1) Dospělým občanům s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, popřípadě při kombinaci těchto postižení, kteří potřebují ústavní péči, se v ústavech sociální péče pro dospělé občany takto postižené poskytuje zejména bydlení, zaopatření, zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče a v případě potřeby osobní vybavení, a umožňuje se jim s přihlédnutím ke stupni postižení též přiměřené pracovní uplatnění.

(2) Dětem a mládeži s těžkým tělesným postižením nebo tělesným postižením v kombinaci s jiným postižením, které znemožňuje nebo podstatně ztěžuje výchovu, vzdělávání a přípravu pro povolání, se v ústavech sociální péče pro mládež takto postiženou poskytuje zejména bydlení, zaopatření, osobní vybavení, zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče, výchovná péče, vzdělání a příprava pro povolání.

(3) Dětem a mládeži s těžkým mentálním postižením se poskytuje v ústavech sociální péče pro mládež takto postiženou zejména bydlení, zaopatření, osobní vybavení, zdravotní péče, rehabilitace, výchova zaměřena též k pracovní činnosti, kulturní a rekreační péče.

(4) Ústavní péče podle odstavců 1 až 3 se poskytuje formou celoročního, týdenního nebo denního pobytu, popřípadě přechodného pobytu.

§ 88

Starým občanům poskytují národní výbory služby a dávky sociální péče, kterými se usnadňuje život ve stáří a umožňuje uspokojování zvláštních potřeb odůvodněných stárnutím. Udržování domácnosti a osobní péče se jim zajišťuje poskytováním pečovatelské služby; umožňuje se jim dále účast na společném stravování. Vytvářením vhodných podmínek se jim umožňuje aktivní účast na společenském, kulturním a veřejném životě podle jejich zájmů a zdravotního stavu a účast na rekreaci.

§ 89

Starým občanům, zejména těm, kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují soustavnou péči, se poskytuje zejména bydlení, zaopatření, v případě potřeby osobní vybavení, zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče v ústavech sociální péče pro staré občany, pokud zdravotní stav nevyžaduje léčení a ošetřování v ústavním zařízení léčebně preventivní péče. Ústavní péče se poskytuje formou celoročního, týdenního nebo denního pobytu, popřípadě přechodného pobytu. Starým občanům může být poskytována potřebná péče též v zařízeních pro denní pobyt, popřípadě v jiných zařízeních sociální péče.

HLAVA ŠESTÁ

PÉČE O OBČANY, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ ZVLÁŠTNÍ POMOC, A O OBČANY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ

§ 90

Občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech nebo kteří v nich žijí, zejména v důsledku návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti, se poskytuje výchovná a poradenská péče, další služby, věcné dávky, popřípadě peněžité dávky a bezúročné půjčky, aby mohli tyto poměry překonat, pokud tak nemohou učinit vlastním přičiněním.

§ 91

(1) Národní výbory ve spolupráci s ostatními státními orgány, společenskými a jinými organizacemi poskytují péči občanům společensky nepřizpůsobeným (například občanům po skončení protialkoholního nebo protitoxikomanického léčení, po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody), jíž se sleduje řešení sociálních důsledků jejich společenské nepřizpůsobenosti. Cílem této péče je vytvářet aktivní vztah těchto občanů k práci a společnosti a napomáhat k tomu, aby vedli řádný způsob života.

(2) Společensky nepřizpůsobeným občanům se poskytuje zejména pomoc při pracovním umístění,¹³) výchovná a poradenská péče, pomoc při ubytování a ubytování v zařízeních sociální péče, věcné dávky, popřípadě peněžité dávky a bezúročné půjčky.

HLAVA SEDMÁ

ÚHRADA NÁKLADŮ SOCIÁLNÍ PÉČE

§ 92

(1) Dávky a služby sociální péče se poskytují bez úhrady nákladů nebo za plnou anebo částečnou úhradu. O povinnosti příjemce uhradit náklady za poskytnutou dávku nebo službu sociální péče rozhoduje národní výbor, který dávku nebo službu sociální péče poskytl.

(2) Dávkami a službami sociální péče, za něž nelze vyžadovat úhradu, jsou:

a) vdovecký příspěvek,

b) zaopatřovací příspěvek,

c) příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka,

d) péče o občany se změněnou pracovní schopností včetně jejich hmotného zabezpečení,

e) mimořádné výhody a peněžité dávky pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených a některé nezbytné úkony pečovatelské služby,

f) výchovná a poradenská péče,

g) sociálněprávní ochrana,

h) další služby a dávky stanovené prováděcím předpisem.

(3) Za sociálně potřebné občany hradí náklady na ostatní dávky a služby sociální péče plně nebo částečně stát. V těchto případech však může národní výbor požadovat od osob povinných výživou vůči tomuto občanovi úhradu nákladů za dávku nebo službu, a to postupně od manžela (manželky), dětí nebo rodičů občana, jemuž dávka nebo služba byla poskytnuta; od dětí lze úhradu nákladů požadovat jen tehdy, pokud nevznikl rodiči nárok na starobní nebo invalidní důchod nebo na důchod za výsluhu let, a od rodičů jen tehdy, pokud byla dávka nebo služba poskytnuta nezaopatřenému dítěti.

(4) Nedojde-li mezi národním výborem a osobami uvedenými v odstavci 3 k dohodě o úhradě nákladů za poskytnuté dávky nebo služby, rozhodne o povinnosti těchto osob uhradit náklady a o výši této úhrady soud na návrh národního výboru. O úhradě nákladů ústavní sociální péče poskytované nezaopatřeným dětem, které mají hradit jejich rodiče, však rozhoduje národní výbor.

(5) Za sociálně potřebného se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena vlastními příjmy nebo výživným, popřípadě příspěvkem na výživu.

(6) Při stanovení výše úhrady podle odstavců 1, 3 a 4 se vychází z příjmů a rodinných a majetkových poměrů občana, od něhož se úhrada požaduje; při změně těchto poměrů se může výše úhrady upravit znovu ode dne jejich změny. Jde-li o opětující se plnění, lze uložit též povinnost uhrazovat částky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Částky dlužné za poskytnutí dávky nebo služby se neúrokují.

§ 93

Za pobyt v ústavech sociální péče hradí občané náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby. Výši nákladů, způsob jejich úhrady a případy, kdy se úhrada nákladů nepožaduje, stanoví prováděcí předpis.