Zákon o státní sociální podpoře - Příjem rozhodný pro přiznání dávky

Příjem rozhodný pro přiznání dávky

§ 4

Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen "rozhodný příjem").

§ 5

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu před 1. červencem 1997 považují, není-li dále stanoveno jinak,

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,³)

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,

4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,

5. příjmy ze zděděných práv autorských a práv příbuzných právu autorskému uvedenému v § 10 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,

b) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení, včetně takových dávek vyplácených ze zahraničí, s výjimkou zvýšení důchodu pro bezmocnost,

c) příjmy z provozu zařízení uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů,

d) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině uvedený v § 4 odst. 1 písm. ch) zákona o daních z příjmů,

e) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů,

f) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů uvedené v § 6 odst. 9 písm. k) zákona o daních z příjmů,

g) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce uvedená v § 6 odst. 9 písm. o) zákona o daních z příjmů,

h) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil uvedený v § 6 odst. 9 písm. s) zákona o daních z příjmů,

ch) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.⁴)

(2) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu po 30. červnu 1997 považují, není-li dále stanoveno jinak,

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,³)

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) zákona o daních z příjmů,

4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,

5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,

b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, jsou to příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), e), ch), k) až t), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle § 5 zákona o daních z příjmů,

c) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení,

d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,⁴)

e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,

f) příjmy ze zahraničí, obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku, uvedených v písmenech a) a b).

(3) U osob samostatně výdělečně činných v případech, kdy je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, se příjmem ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní měsíc rozumí součin částky měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti⁵) a koeficientu 2,25. Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se pro účely důchodového zabezpečení⁶) považuje za osobu samostatně výdělečně činnou nebo za spolupracující osobu osoby samostatně výdělečně činné.

(4) Za příjem pro nárok na přídavek na dítě se považují též rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek.

(5) Za příjem pro nárok na sociální příplatek a na příspěvek na bydlení se považují též přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek.

(6) Je-li příjem uvedený v odstavcích 1 a 2 vyplácen ze zahraničí, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky platném k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz amerického dolaru (USD) k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu s touto měnou.

§ 6

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je

a) u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu, na něž vznikl nárok v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek tohoto období,

b) u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikl nárok na tyto dávky.

§ 7

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.

(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

a) nezaopatřené děti (§ 11),

b) rodiče nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a); za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

c) manželé nebo druh a družka, nevztahují-li se na ně písmeno a) nebo b),

d) nezaopatřené děti nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a),

pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.⁷)

(3) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se při stanovení rozhodného příjmu rodiny k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče, k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2 a 3 a k nezaopatřenému dítěti, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

(4) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby užívající byt, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;¹) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

(5) K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce.

(6) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2 a 4 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

(7) Koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby podle odstavců 1 a 2 jen pro nárok na příspěvek na bydlení. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České republiky.

(8) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

§ 8

Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši

(1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou

a) životního minima,

b) potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen "částka na osobní potřeby"),

c) potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dále jen "částka nákladů na domácnost")

rozumí taková částka stanovená zákonem o životním minimu.⁸) Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7.

(2) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním minimu pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.

§ 9

Nepříznivý zdravotní stav

(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.

(2) Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení

a) od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné,

b) od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

c) od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou.

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou klasifikaci zdravotního postižení podle stupňů (odstavec 2) a způsob jejich posuzování.

(4) Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona podle odstavců 1 a 2 upravuje zvláštní zákon.⁹)

§ 10

Výdělečná činnost

(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, a jde-li o osoby samostatně výdělečně činné (§ 5 odst. 3 věta druhá), účast na důchodovém zabezpečení. Za výdělečnou činnost se považuje též činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

(2) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 6 obdobně.

§ 11

Nezaopatřené dítě

(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, s výjimkou případu, kdy mu hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nenáleží z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.

(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které uzavřelo sňatek, pokud není jeho manželem také nezaopatřené dítě, nebo které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového zabezpečení.

§ 12

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje

a) studium na středních a vysokých školách v České republice,¹⁰) s výjimkou studia při zaměstnání a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno v rozsahu uvedeném v § 10 nebo pobírá-li hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil,

b) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností a ve speciálních školách.

§ 13

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole podle § 12 písm. a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také

a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 10 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy.

§ 14

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole podle § 12 písm. a) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b) kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo vysokoškolské studium, pokud dítě nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 10 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

§ 15

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou, které další studium, popřípadě výuka, jde-li o studium nebo výuku v České republice, se pro účely státní sociální podpory považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách.

§ 16

Povinná školní docházka

(1) Za povinnou školní docházku¹¹) se pro účely tohoto zákona považuje též docházka do desátého ročníku speciální základní školy, zvláštní školy nebo pomocné školy.

(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 10 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.