HLAVA TŘETÍ
§ 24
(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu (obytné místnosti), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje částku součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,40.
(2) Jde-li o byt (obytnou místnost), který je užíván na základě nájemní smlouvy, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je v rozhodném období řádně uhrazeno nájemné a služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu; službami poskytovanými v souvislosti s užíváním bytu se rozumí služby uvedené v předpisech o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.13) Jde-li o vlastníka bytu, za něhož se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je za nejbližší předchozí zdaňovací období zaplacena daň z nemovitosti.14)
(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.
§ 25
(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,40.
(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.
§ 26
(1) Příspěvek na bydlení se vyplácí zálohově.
(2) Po uplynutí období od 1. dubna kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku, ve kterém byl příspěvek na bydlení poskytován, se příspěvek na bydlení zúčtuje. Ustanovení § 23 odst. 2 až 8 platí pro zúčtování obdobně.