Zákon o státní sociální podpoře - ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Státní sociální podpora

(1) Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.

(2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát.

(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti státních sociálních dávek uvedených v § 2¹).

§ 2

Dávky státní sociální podpory jsou

a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

1. přídavek na dítě,

2. příspěvek na bydlení,

3. porodné,

b) ostatní dávky

1. rodičovský příspěvek,

§ 2a

Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou

a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),

b) Ministerstvo práce a sociálních věcí.

§ 3

Okruh oprávněných osob

(1) Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen "osoba"), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované

a) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu^1c), jde-li o státní občany České republiky, nebo

b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu^1d), jde-li o cizince,

podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště.

(2) Dávky státní sociální podpory dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu^1d), pokud jsou

a) cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu^1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení,

b) cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu^1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku,

c) nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče,

d) cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu^1f),

e) rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu^1f),

f) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu^1g),

g) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana^1h),

h) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu⁵⁶),

podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště.

(3) Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi⁵⁷).

(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu.