Zákon, kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli (úplné znění)

120

ZÁKON

ze dne 23. dubna 1990,

kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

V případě, kdy právní předpisy zakládají oprávnění Revolučního odborového hnutí, se tato oprávnění za podmínek dále uvedených vztahují na odborové organizace a orgány vytvořené na základě svobodného odborového sdružování.

§ 2

(1) Působí-li v zaměstnavatelské organizaci vedle sebe více odborových organizací, musí zaměstnavatelská organizace v případech týkajících se všech nebo většího počtu pracovníků, kdy obecně závazné právní předpisy vyžadují projednání nebo souhlas odborového orgánu, plnit tyto povinnosti vůči příslušným orgánům všech zúčastněných odborových organizací, pokud se s nimi nedohodne jinak. Jestliže se orgány všech zúčastněných odborových organizací nedohodnou v době nejpozději do 15 dnů od požádání, zda souhlas udělí či nikoliv, je rozhodující stanovisko orgánu odborové organizace s největším počtem členů v zaměstnavatelské organizaci.

(2) Ustanovení první věty předchozího odstavce se obdobně použije i pro sjednávání kolektivních smluv s tím, že jménem kolektivu pracovníků mohou příslušné odborové orgány působící v zaměstnavatelské organizaci vystupovat a jednat s právními důsledky pro všechny pracovníky jen společně a ve vzájemné shodě, pokud se mezi sebou a se zaměstnavatelskou organizací nedohodnou jinak.

§ 3

(1) Působí-li v zaměstnavatelské organizaci vedle sebe více odborových organizací, vystupuje v pracovněprávních a obdobných vztazích týkajících se jednotlivých pracovníků příslušný odborový orgán odborové organizace, jíž je pracovník členem.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 vystupuje v pracovněprávních a obdobných vztazích týkajících se pracovníka, který není odborově organizován, orgán odborové organizace s největším počtem členů v zaměstnavatelské organizaci, pokud pracovník neurčí jinak.

(3) Odmítne-li orgán odborové organizace udělit předchozí souhlas k výpovědi a nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru daných pracovníkovi, může na žádost zaměstnavatelské organizace udělit souhlas vyšší orgán odborové organizace uvedené v předchozích odstavcích. Není-li takový orgán, postačí k uvedeným právním úkonům projednání s příslušným orgánem odborové organizace.

(4) Nemá-li odborová organizace vyšší odborový orgán, postačí k právním úkonům zaměstnavatelské organizace podle odstavce 3 vůči odborovým funkcionářům uvedeným v § 59 zákoníku práce souhlas orgánu odborové organizace.

§ 4

Pokud je v zaměstnavatelské organizaci ustavena rozhodčí komise (§ 207 a násl. zákoníku práce), postupuje se přiměřeně podle vyhlášky č. 42/1975 Sb., o projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi, ve znění vyhlášky č. 25/1983 Sb.

§ 5

Pokud zákon vyžaduje, aby právní předpis byl vydán v dohodě s orgánem Revolučního odborového hnutí, je nutno jej předem projednat s příslušnými odborovými orgány. Příslušnými odborovými orgány jsou orgány odborových svazů a sdružení, které mohou své pravomoce delegovat na orgány federace nebo konfederace odborových svazů a sdružení. Ustanovení věty první platí obdobně ve vztahu k příslušným ústředním orgánům družstevních a společenských organizací.

§ 6

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.