Autorský zákon - Díl 4 - Výkon kolektivní správy

Díl 4

Výkon kolektivní správy

Oddíl 1

Obecná ustanovení

§ 97

Kolektivní správce

(1) Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní správy.

(1) Kolektivní správce vykonává kolektivní správu pro nositele práv na základě písemné smlouvy nebo, pokud to stanoví tento zákon, i bez uzavření takové smlouvy.

(2) Kolektivním správcem může být pouze bezúhonná právnická osoba, ve které se přímo nebo prostřednictvím třetí osoby sdružují nebo účastní nositelé práv, které při kolektivní správě zastupuje. Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin související s činnostmi kolektivního správce anebo činnostmi podobné povahy, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy nebo účelu kolektivní správy podle tohoto zákona něco jiného, řídí se výkon kolektivní správy ustanoveními občanského zákoníku o správě cizího majetku¹⁸).

(3) Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Kolektivní správa není podnikáním.

(3) Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost kolektivního správce a na účet nositele práv. Ve vztahu k třetím osobám není nositel práv zavázán společně s kolektivním správcem ani samostatně. Kolektivní správce nejedná jako zástupce nositelů práv.

(4) Kolektivní správu vykonává kolektivní správce jako hlavní předmět činnosti.

(4) Výkon kolektivní správy není podnikáním.

(5) Kolektivní správce může pověřit zastupováním při výkonu jím kolektivně spravovaných práv jinou osobu pouze tehdy, jde-li o

(5) Kolektivní správce může k dosažení větší efektivity kolektivní správy vykonávat určité činnosti, například vystavování faktur nebo rozdělování částek příslušejících nositelům práv, prostřednictvím osoby, ve které má rozhodující majetkovou účast nebo ji přímo nebo nepřímo v celém rozsahu nebo zčásti ovládá kolektivní správce sám nebo společně více kolektivních správců. Na tuto osobu se použije hlava IV, s výjimkou dílů 2 a 3, obdobně; kolektivní správce nebo kolektivní správci, kteří ji zřídí, odpovídají za výkon kolektivní správy touto osobou.

a) osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává na území takového státu kolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správy v takovém státě,

b) tuzemského kolektivního správce, který je také oprávněn k výkonu kolektivní správy, sleduje-li se tím účelný výkon kolektivní správy.

(6) Smlouva podle odstavce 5 vyžaduje ke své platnosti písemnou formu.

(7) Osoba pověřená podle odstavce 5 jedná při zastupování svým jménem a na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena povinnost takového kolektivního správce převést získané výnosy zastupovaným nositelům práv.

(8) Dohody o sdružení nositelů práv v osobě kolektivního správce ani dohody podle odstavce 5 se nepovažují za dohody narušující hospodářskou soutěž podle zvláštních předpisů.

§ 97a

Závazky mezi kolektivním správcem a nositelem práv

(1) Kolektivní správce je povinen v rozsahu uděleného oprávnění

a) vykonávat pro každého nositele práv kolektivní správu jeho majetkových práv, která podle tohoto zákona kolektivně spravuje,

b) převzít za obvyklých podmínek a v rozsahu s ním sjednaném výkon kolektivní správy práv každého nositele práv, pokud ten o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému užití předmětu ochrany, a nevykonává-li již pro něho kolektivní správu téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, téhož práva k témuž druhu díla, zahraniční osoba podle § 97g odst. 1 písm. a), a

c) vykonávat kolektivní správu pro nositele práv za rovných podmínek.

(2) Kolektivní správce je povinen jednat v nejlepším společném zájmu nositelů práv, jejichž práva spravuje, a neukládat jim žádné povinnosti, které nejsou nezbytné pro ochranu jejich práv a zájmů nebo pro účinnou správu jejich práv.

(3) Nositel práv může svěřit kolektivnímu správci výkon kolektivní správy svých práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle svého výběru, bez ohledu na to, kde má kolektivní správce sídlo, a pokud jde o nositele práv, bez ohledu na jeho státní příslušnost, bydliště nebo sídlo.

(4) Nositel práv ve smlouvě určí každé právo nebo kategorii práv nebo druh děl a jiný předmět ochrany, jejichž výkon a správu kolektivnímu správci touto smlouvou svěřuje. Svěření každého spravovaného práva nebo kategorie práv nebo druhu děl a jiného předmětu ochrany k výkonu kolektivní správy musí být po dobu trvání této smlouvy doloženo u kolektivního správce v listinné podobě.

(5) Nositel práv může poskytovat oprávnění k výkonu práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, jde-li o užití nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a to i v případě, že plnou správu příslušného práva, kategorie práv, druhů děl nebo jiných předmětů ochrany svěřil kolektivnímu správci. O poskytnutí takového oprávnění je povinen příslušného kolektivního správce předem informovat. Tím nejsou dotčeny § 97d a 97e.

(6) Nositel práv může odvolat zcela nebo zčásti pověření k výkonu kolektivní správy všech nebo některých jím nebo tímto zákonem kolektivnímu správci svěřených práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle jeho výběru, a to písemnou výpovědí s výpovědní dobou nepřesahující 6 měsíců. Stanovy mohou upravit, že toto odvolání se stane účinným až koncem účetního období, v němž byla výpověď podána. Odvolá-li nositel práv pověření k výkonu kolektivní správy povinně kolektivně spravovaných práv podle § 97d, nebude moci jejich správu vykonávat sám a může ji svěřit pouze kolektivnímu správci.

(7) Do okamžiku vypořádání všech nároků nositele práv z výkonu kolektivní správy po ukončení pověření podle odstavce 6 zůstávají jeho práva podle § 97b, 99a až 99e, 99j, 100b a 101h nedotčena.

(8) Kolektivní správce nesmí omezovat výkon práv uvedených v odstavcích 6 a 7 tím, že bude požadovat, aby byl výkon kolektivní správy práv nebo kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, v rozsahu ukončení pověření podle odstavce 6, svěřen jinému kolektivnímu správci. Odstavec 6 věta třetí tím není dotčena.

(9) Kolektivní správce je povinen umožnit komunikovat s ním elektronickými prostředky i nositelům práv, kteří nejsou jeho členy.

(10) Pravidla upravená v odstavcích 3 až 9 musí být uvedena ve stanovách. Stanovy rovněž vymezí práva, kategorie práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany podle odstavce 3, podmínky uplatnění práva podle odstavce 5 a podmínky výkonu práva podle odstavce 6. Kolektivní správce je povinen před uzavřením smlouvy podle odstavce 4 nositele práv o těchto pravidlech informovat.

§ 97b

Informace poskytované nositelům práv

(1) Kolektivní správce je povinen poskytnout každému nositeli práv alespoň jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok informace o

a) veškerých kontaktních údajích, které nositel práv sdělil kolektivnímu správci za účelem jeho určení a vyhledání,

b) celkové výši příjmů z výkonu práv příslušejících nositeli práv,

c) srážkách na úhradu nákladů na správu práv,

d) srážkách provedených pro jiný účel než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek na poskytování sociálních, kulturních nebo vzdělávacích služeb,

e) příjmech z výkonu práv, které mu vyplatil, v rozlišení podle kategorie spravovaných práv a podle způsobu užití,

f) období, během něhož došlo k užití, za které mu uvedené příjmy byly vyúčtovány a vyplaceny, ledaže kolektivnímu správci brání v poskytnutí těchto informací objektivní důvody související s podáváním hlášení uživatelem, a

g) všech příjmech z výkonu práv příslušejících nositeli práv, které mu nebyly dosud vyplaceny.

(2) Pokud je členem kolektivního správce osoba odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům práv, poskytne jí kolektivní správce informace uvedené v odstavci 1. Pro tuto osobu platí ve vztahu k nositelům práv, jimž rozděluje a vyplácí příjmy z výkonu práv, povinnosti podle odstavce 1 obdobně.

§ 97c

Seznamy kolektivního správce

(1) Kolektivní správce vede seznam nositelů práv

a) pro něž vykonává kolektivní správu na základě smlouvy,

b) přihlášených k evidenci a

c) k osiřelým předmětům ochrany, jsou-li mu tito nositelé známi.

(2) Kolektivní správce vede seznam

a) předmětů ochrany, k nimž kolektivně spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty známy, a

b) osiřelých předmětů ochrany, k nimž spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty známy.

(3) Seznamy podle odstavců 1 a 2 smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy.

(4) Záznamy o nositelích práv příslušný kolektivní správce pravidelně aktualizuje a uchovává po dobu platnosti oprávnění ke kolektivní správě.

Oddíl 2

Práva kolektivně spravovaná

§ 97d

Povinná kolektivní správa

(1) Povinně kolektivně spravovanými právy jsou

a) právo na odměnu za

1. užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,

2. užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,

3. zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu,

4. zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby, pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby,

5. opětný prodej originálu díla uměleckého,

6. půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla podle § 37 odst. 2,

b) právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,

c) právo na užití přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání děl, živě vysílaných uměleckých výkonů a uměleckých výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále právo na užití přenosem vysílání zvukově obrazových záznamů a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům; a dále s výjimkou případů, kdy právo na přenos vykonává vysílatel ke svému vlastnímu vysílání, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává na základě licenční smlouvy uzavřené s nositelem práv,

d) právo na roční doplňkovou odměnu podle § 71 odst. 4.

(2) Příslušný kolektivní správce vykonává pro nositele práv kolektivní správu jeho práv podle odstavce 1 a domáhá se za něj nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaných práv.

§ 97e

Rozšířená kolektivní správa

(1) Poskytne-li kolektivní správce hromadnou smlouvou podle § 98a odst. 2 oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany způsobem uvedeným v odstavci 4, platí, že je toto oprávnění poskytnuto ve vztahu k příslušným předmětům ochrany nejen nositelů práv, pro které vykonává kolektivní správu na základě smlouvy, ale i všech ostatních, kteří se pak považují za nositele práv, pro které vykonává kolektivní správu podle tohoto zákona.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá, s výjimkou audiovizuálně užitých děl hudebních, pokud jde o užití podle odstavce 4 písm. c) a e), ani pro takového nositele práv, pro kterého je kolektivní správa vykonávána podle odstavce 1 a který vůči příslušnému kolektivnímu správci účinky hromadné smlouvy pro konkrétní případ nebo pro všechny případy vyloučí; nemůže však vyloučit účinky hromadné smlouvy v případě užití podle odstavce 4 písm. d).

(3) Projeví-li nositel práv, pro kterého je kolektivní správa vykonávána podle odstavce 1, vůli vyloučit účinky hromadné smlouvy při poskytnutí bezúplatného oprávnění k výkonu práv, jsou účinky hromadné smlouvy v rozsahu takto poskytnutého oprávnění vyloučeny vůči kolektivnímu správci v okamžiku, kdy se kolektivní správce o poskytnutí takového oprávnění dozví.

(4) Odstavce 1 až 3 se použijí pro oprávnění k výkonu práva na

a) provozování uměleckého výkonu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo k provozování takového záznamu,

b) nedivadelní provozování hudebního díla s textem nebo bez textu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,

c) vysílání díla rozhlasem nebo televizí,

d) provozování rozhlasového nebo televizního vysílání díla, uměleckého výkonu, zvukového záznamu nebo zvukově obrazového záznamu,

e) půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla nebo půjčování díla nebo výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam a k půjčování takových záznamů; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy,

f) zpřístupňování díla v nehmotné podobě, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona¹⁹) jednotlivcům ze strany veřejnosti prostřednictvím k tomu určených technických zařízení umístěných v jejím objektu podle § 37 odst. 1 písm. c), jde-li o dílo, které není součástí jejích sbírek; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy,

g) živé nedivadelní provozování díla, pokud takové provozování nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,

h) zpřístupňování zveřejněného díla na vyžádání podle § 18 odst. 2, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona¹⁹) jednotlivcům ze strany veřejnosti, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, na díla nebo umělecké výkony zaznamenané na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, na vydané notové záznamy díla hudebního nebo hudebně dramatického a na díla, jejichž zpřístupňování touto knihovnou je předmětem jiných licenčních smluv,

i) zhotovení rozmnoženiny díla zařazeného v seznamu děl na trhu nedostupných a zpřístupňování takové rozmnoženiny díla podle § 18 odst. 2 knihovnou podle knihovního zákona¹⁹) jednotlivcům ze strany veřejnosti na dobu nepřesahující 5 kalendářních roků, a to i opakovaně,

j) zhotovení tiskové rozmnoženiny vydaného notového záznamu díla hudebního nebo hudebně dramatického osobou uvedenou v § 37 odst. 1 pro její vlastní vnitřní potřebu nebo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby anebo pro užití při vyučování nebo vědeckém výzkumu, pokud zhotovení takové rozmnoženiny nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,

k) zhotovení tiskové rozmnoženiny díla nad rámec § 29 a 30a odst. 1 a rozšiřování takové rozmnoženiny školou, školským zařízením nebo vysokou školou, a to výhradně pro účely vzdělávání a nikoli k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.

(5) Odstavce 1 až 4 se použijí i pro hromadné domáhání se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení.

§ 97f

Seznam děl na trhu nedostupných

(1) Národní knihovna vede seznam děl na trhu nedostupných, který uveřejňuje na svých internetových stránkách. Do seznamu se zařazují výhradně díla slovesná, včetně děl do nich vložených nebo začleněných nebo tvořících jejich nedílnou součást.

(2) Návrh na zařazení díla do seznamu může podat nositel práv, knihovna podle knihovního zákona¹⁹) nebo příslušný kolektivní správce. Návrh na zařazení díla do seznamu uveřejní Národní knihovna bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách.

(3) Národní knihovna zařadí do seznamu dílo, pokud

a) dílo v druhově shodném nebo obdobném vyjádření nebylo možno ve lhůtě 6 měsíců od doručení návrhu podle odstavce 2 při vynaložení přiměřeného úsilí a za obvyklých podmínek opatřit za úplatu v běžné obchodní síti a

b) jeho užití není zjevně předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, které zařazení do seznamu vylučují.

(4) Národní knihovna může zařadit do seznamu periodický tisk vydaný na území České republiky před 10 a více lety, není-li jeho užití zjevně předmětem licenčních podmínek, které zařazení do seznamu vylučují. Dílo obsažené v jednotlivém vydání periodického tisku se v tomto případě považuje za zařazené do seznamu jen jako součást takového vydání.

(5) Nositel práv je oprávněn Národní knihovnu písemně vyzvat k vyřazení svého díla ze seznamu. Národní knihovna dílo ze seznamu vyřadí nejpozději poslední den následujícího kalendářního měsíce, v němž jí byla výzva doručena. Vyřazením díla ze seznamu není dotčena platnost oprávnění k výkonu práv na užití podle § 97e odst. 4 písm. i), které bylo poskytnuto před datem vyřazení.

Oddíl 3

Závazky mezi kolektivními správci

§ 97g

Vzájemné pověření kolektivních správců při výkonu kolektivní správy

(1) Kolektivní správce může smlouvou pověřit výkonem kolektivní správy jím kolektivně spravovaných práv jiného kolektivního správce pouze tehdy, jde-li o

a) osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává na území takového státu kolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správy v takovém státě, nebo

b) tuzemského kolektivního správce, který je oprávněn k výkonu kolektivní správy pro táž práva, sleduje-li se tím účelnější výkon kolektivní správy.

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně.

(3) Kolektivní správce pověřený podle odstavce 1 jedná při výkonu kolektivní správy svým jménem a na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena povinnost takového kolektivního správce převést získané příjmy z výkonu práv nositelům práv, pro které vykonává kolektivní správu.

§ 97h

Společný zástupce kolektivních správců

(1) V případě uzavírání smluv, jejichž předmětem je poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují alespoň 2 kolektivní správci, je uživatel oprávněn kteréhokoli z nich písemně požádat, aby příslušní kolektivní správci pověřili uzavřením jediné smlouvy společného zástupce; kolektivní správce, jemuž byla žádost o pověření společného zástupce doručena, o této žádosti neprodleně vyrozumí ostatní příslušné kolektivní správce. Pro pověření společného zástupce kolektivních správců podle tohoto ustanovení platí, že se tím sleduje účelnější výkon kolektivní správy.

(2) Příslušní kolektivní správci jsou povinni pověřit společného zástupce podle odstavce 1 ve lhůtě do 2 měsíců od doručení žádosti příslušnému kolektivnímu správci. Tato povinnost se vztahuje na výkon kolektivní správy práva na užití provozováním díla a uměleckého výkonu ze zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, provozováním takového záznamu a na přenos takového provozování, práva na provozování rozhlasového nebo televizního vysílání a práva na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu.

(3) Informaci o pověření společného zástupce příslušní kolektivní správci sdělí bez zbytečného odkladu ministerstvu a uveřejní ji na svých internetových stránkách.

(4) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro uzavírání kolektivních smluv podle § 98a odst. 3 a v případě, dohodnou-li se na tom zúčastnění kolektivní správci, také pro vymáhání nároku na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení, nebyl-li takový nárok již žalobou uplatněn u soudu.

Oddíl 4

Uzavírání smluv s uživateli

§ 98

Oprávnění k výkonu kolektivní správy

(1) O udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy (dále jen "oprávnění") rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.

(1) Kolektivní správce je povinen uzavírat s uživateli, s osobami oprávněnými hájit zájmy v nich sdružených uživatelů nebo s osobami zastupujícími uživatele podle knihovního zákona¹⁹), kteří užívají předměty ochrany týmž nebo podobným způsobem, za rovných podmínek a na základě objektivních skutečností, smlouvy, kterými se pro uživatele

a) poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravuje,

b) sjednává výše a způsob placení odměn podle § 97d odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písm. b) a sleduje jejich plnění, nebo

c) sjednává způsob placení odměn stanovených tímto zákonem.

(2) Žádost musí obsahovat

(2) Kolektivní správci a osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinni při jednání směřujícím k uzavření smluv podle odstavce 1 si navzájem bez zbytečného odkladu poskytovat veškeré nezbytné informace včetně kritérií pro stanovení sazeb podle § 98e a potřebnou součinnost. Kolektivní správce předloží bez zbytečného odkladu po obdržení nezbytných informací osobě uvedené v odstavci 1 návrh smlouvy nebo této osobě sdělí důvody pro jeho nepředložení.

a) název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a označení statutárního orgánu žadatele, jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy, a způsob jednání jménem žadatele; je-li členem statutárního orgánu tohoto žadatele právnická osoba, rozumí se členem statutárního orgánu žadatele fyzická osoba, která jménem právnické osoby funkci člena statutárního orgánu žadatele vykonává,

b) vymezení práv, která mají být kolektivně spravována,

c) vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, tak i vymezení jejich druhu.

(3) K žádosti podle odstavce 2 musí žadatel přiložit

(3) Všechny smlouvy mezi kolektivním správcem a uživateli musí být sjednány písemně.

a) doklad osvědčující skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) a podle § 97 odst. 2,

b) vzorový návrh smlouvy s nositeli práv při zastupování při výkonu kolektivní správy,

c) návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla pro výplatu vybraných odměn, vylučující svévolný postup při jejich rozdělování a přihlížející k uplatnění zásady podpory kulturně významných děl a výkonů,

d) jmenný seznam nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu svých práv žadatelem, s uvedením jejich místa trvalého pobytu nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,

e) jmenný seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli práv, která mají být kolektivně spravována, s uvedením jejich místa trvalého pobytu nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,

f) odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad nákladů na výkon kolektivní správy,

g) návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany,

h) v případě, že nemá sídlo na území České republiky, výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu, ve kterém má sídlo.

(4) Účastníkem řízení o udělení oprávnění je ten, kdo o oprávnění žádá.

(4) Povinnost podle odstavce 1 kolektivní správce nemá,

a) bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv,

b) bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy nositele práv k předmětu ochrany, jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být poskytnuto oprávnění vztahující se k předmětu ochrany jednotlivě určenému, nebo

c) nelze-li na něm spravedlivě požadovat uzavření kolektivní smlouvy s právnickou osobou sdružující uživatele pro zanedbatelný počet uživatelů, které taková osoba sdružuje.

(5) O žádosti o udělení oprávnění rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministr přiměřeně prodloužit. O tomto prodloužení ministerstvo účastníka bez zbytečného odkladu vyrozumí. Ministerstvo v řízení o udělení oprávnění přihlíží zejména k tomu, zda lze předpokládat, že žadatel je způsobilý k řádnému a účelnému výkonu kolektivní správy.

(5) Kolektivní správce je oprávněn při uzavírání licenční smlouvy pro nový typ služby online, který je v Evropské unii nebo v Evropském hospodářském prostoru nabízen veřejnosti po dobu kratší než 3 roky, uplatnit odlišné licenční podmínky, než jaké uplatňuje pro jinou službu online.

(6) Ministerstvo udělí oprávnění žadateli,

(6) Kolektivní správce umožní osobám uvedeným v odstavci 1 komunikovat s ním elektronickými prostředky.

a) jehož žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle odstavců 2 a 3,

b) který žádá o oprávnění k zastupování při výkonu takových práv, kdy kolektivní výkon je účelný,

c) jestliže pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiná osoba, a

d) který splňuje předpoklady pro zajištění řádného výkonu kolektivní správy.

(7) Ministerstvo může udělit oprávnění k vybírání odměn pro všechny autory anebo pro všechny nositele práv souvisejících s právem autorským podle § 25 a § 37 odst. 2 jen jednomu žadateli; v takovém případě oprávnění jiného kolektivního správce zahrnuje jen rozdělování takto vybraných odměn autorům anebo nositelům práv souvisejících s právem autorským jím zastupovaným.

(7) Uživatel je oprávněn zvolit si pro jednání s kolektivním správcem zástupce. Kolektivní správce je povinen činit veškerá jednání vůči uživateli prostřednictvím jeho zástupce, pokud uživatel kolektivnímu správci předem písemně oznámil, že je pro všechna jednání s ním zastoupen. Tuto povinnost kolektivní správce nemá, pokud zástupci nelze doručovat písemnosti v České republice nebo pokud se zástupce jednání vyhýbá nebo jiným způsobem znemožňuje či znesnadňuje výkon práv kolektivního správce vůči uživateli.

(8) Výrokovou část rozhodnutí, kterým bylo uděleno oprávnění, spolu s údajem o dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů ode dne nabytí právní moci.

(9) Rozhodování o udělení oprávnění se řídí obecnými předpisy o správním řízení,⁶) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(10) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹²) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 98a

(1) Kolektivní správce poskytuje uživateli licenční smlouvou nevýhradní oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně.

(2) Hromadnou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí licenční smlouva uzavřená mezi kolektivním správcem a uživatelem, kterou kolektivní správce poskytuje oprávnění k výkonu práv v rozsahu všech předmětů ochrany, k nimž spravuje práva (dále jen „repertoár“), nebo k části svého repertoáru. Platí, že touto smlouvou je dostatečně určitě vymezen předmět poskytnutého oprávnění ve vztahu ke každému předmětu ochrany, k němuž kolektivní správce práva spravuje, aniž je třeba předměty ochrany jednotlivě určit.

(3) Kolektivní smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí smlouva podle § 98 odst. 1 uzavřená mezi kolektivním správcem a právnickou osobou sdružující uživatele nebo s osobou zastupující uživatele podle knihovního zákona¹⁹). Z kolektivní smlouvy vznikají jednotlivým uživatelům práva a povinnosti přímo vůči kolektivnímu správci; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet nositelů práv.

§ 98b

Uživatel, který s kolektivním správcem uzavřel licenční smlouvu, ale je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě poskytnuté kolektivním správcem, není oprávněn k užití předmětů ochrany podle této smlouvy až do doby, kdy bude dlužná odměna zaplacena nebo závazek jinak zanikne.

§ 98c

Povinnosti uživatelů a dalších osob v souvislosti s uzavíráním smluv

(1) Uživatelé jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon kolektivní správy a poskytovat mu informace o užití jeho repertoáru nezbytné k výkonu kolektivní správy, zejména k výběru příjmů z výkonu práv a k jejich rozdělení a vyplacení příslušným nositelům práv. Uživatelé nesmí bez vážných důvodů poskytnutí těchto informací odmítnout.

(2) Není-li sjednáno jinak, rozsah a technický formát informací a časové období, za které musí uživatel takové informace kolektivnímu správci poskytovat, stanoví kolektivní správce. Při rozhodování o technickém formátu pro poskytování těchto informací zohlední kolektivní správce a uživatel v nejvyšší možné míře dobrovolná oborová pravidla, která byla vypracována na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Evropské unie anebo Evropského hospodářského prostoru (dále jen „oborová pravidla“).

(3) Uživatel nebo jiný účastník smluv uzavřených při výkonu kolektivní správy je povinen kolektivnímu správci na jeho žádost prokázat řádné a včasné plnění takových smluv uzavřených s tímto kolektivním správcem. Kolektivní správce nesmí takto zjištěné informace využít k jinému účelu než k výkonu kolektivní správy.

(4) Provozovatel živé veřejné hudební produkce je povinen oznámit její konání příslušnému kolektivnímu správci 15 dnů předem. Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která byla provozována, bez zbytečného odkladu po konání produkce. Provozovatel je povinen tento program oznámit příslušnému kolektivnímu správci nejpozději do 15 dnů po konání produkce, pokud není ve smlouvě mezi provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak. Ustanovení věty první, druhé a třetí neplatí pro provozovatele živé veřejné produkce a dodavatele živé veřejné produkce, pokud budou či byly provozovány pouze výtvory tradiční lidové kultury povahy hudební ve smyslu § 3 písm. b), kde není pravé jméno autora obecně známo.

(5) Uživatel, kterému vznikne oprávnění k přenosu vysílání registrací podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání²⁰), je povinen o tom uvědomit příslušné kolektivní správce ve lhůtě 15 dnů ode dne vzniku takového oprávnění.

§ 98d

Omezení odpovědnosti uživatele

(1) Kolektivní správce, popřípadě nositel práv, pro kterého vykonává kolektivní správu, nemůže uplatňovat zdržovací nárok ani nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení podle tohoto zákona nebo jinou smluvní nebo zákonem předvídanou sankci z důvodu neoprávněného zásahu do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva, pokud uživatel nebo osoba oprávněná hájit zájmy v ní sdružených uživatelů řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v souvislosti s takovým zásahem nebo ohrožením práva jednání směřující k uzavření smlouvy vyžadované tímto zákonem nebo sjednání sazebníku podle tohoto zákona anebo pokud souhlasí v této souvislosti s využitím prostředníka podle § 101 nebo mediátora podle zákona o mediaci²¹) anebo pokud alespoň jednomu z příslušných kolektivních správců doručila písemnou žádost o pověření společného zástupce podle § 97h, a to po dobu, než bude tento zástupce pověřen. Pokud trvají okolnosti podle věty první, není zásah do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva přestupkem ani správním deliktem podle tohoto nebo jiného zákona.

(2) Odstavcem 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé odměny.

(3) Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká nebo odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, zejména proto, že by z jednání uživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených uživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

Oddíl 5

Sazby odměn

§ 98e

Obecná ustanovení

(1) Nestanoví-li sazby odměn vybíraných kolektivními správci tento zákon, stanoví je sazebník kolektivního správce (dále jen „sazebník“) a jsou vždy uvedeny bez daně z přidané hodnoty.

(2) Sazby odměn stanovené sazebníkem musí vycházet z objektivních a nediskriminačních kritérií a být ve vztahu k těmto kritériím přiměřené.

(3) Při stanovení sazeb odměn sazebníkem se přihlédne k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany, zejména

a) k tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti,

b) k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který uživatel získá z užití nebo v souvislosti s užitím předmětu ochrany,

c) k charakteru a specifikům místa nebo oblasti, ve které dochází k užití předmětu ochrany,

d) k četnosti využití ubytovacích prostor, v nichž dochází k užití předmětu ochrany,

e) k počtu nositelů práv, pro které kolektivní správce vykonává kolektivní správu, včetně počtu nositelů práv, pro které tak činí na základě smluv podle § 97g odst. 1 písm. a),

f) k počtu osob, kterým bylo dílo sděleno způsobem podle § 19, a

g) k hospodářské hodnotě služeb poskytovaných kolektivním správcem.

(4) Nejde-li o zpřístupňování díla pacientům podle § 23 věty druhé, činí sazby odměn za provozování rozhlasového nebo televizního vysílání poskytovatelem zdravotních služeb nejvýše 25 % nejnižší sazby odměny stanovené sazebníkem za provozování rozhlasového nebo televizního vysílání, není-li ujednáno jinak.

(5) Ministerstvo uveřejňuje platné sazebníky na svých internetových stránkách.

§ 98f

Postup sjednávání některých sazebníků

(1) Kolektivní správce je povinen do 31. srpna kalendářního roku návrh sazebníku spolu se zdůvodněním uveřejnit na svých internetových stránkách. V této lhůtě předloží kolektivní správce návrh sazebníku právnickým osobám sdružujícím příslušné uživatele předmětů ochrany, pokud se takové osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů, a osobám zastupujícím uživatele podle knihovního zákona¹⁹) a uživatelům podle zvláštních právních předpisů^19b) nebo osobám je zastupujícím, a vyzve je k vyjádření k tomuto návrhu ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž jim byl návrh sazebníku předložen. Ve stejné lhůtě je kolektivní správce povinen zaslat elektronickými prostředky návrh sazebníku spolu se zdůvodněním ministerstvu. Pokud některá z osob vyzvaných k vyjádření nebo uživatel, který má s příslušným kolektivním správcem uzavřenu smlouvu podle § 98 odst. 1 písm. a) nebo b) pro daný způsob užití předmětu ochrany nebo který takovou smlouvu hodlá uzavřít, uplatní písemně v uvedené lhůtě proti tomuto návrhu námitky, je kolektivní správce povinen s ní do 2 měsíců důvody těchto námitek projednat. Tím není dotčena možnost využít ke sjednávání sazebníků prostředníka podle § 101 a násl. Pokud tato osoba do 1 měsíce po projednání připomínek nepodá žádost o zprostředkování podle § 101f odst. 1, nemohou se tato osoba ani uživatelé v ní sdružení dovolávat právních účinků omezení odpovědnosti podle § 98d odst. 1.

(2) Hodlá-li kolektivní správce zvýšit sazbu odměny oproti její předchozí výši o více než míru inflace v roce předcházejícím roku, pro nějž má platit nová výše sazby odměny, je kolektivní správce povinen k postupu podle odstavce 1 získat předchozí souhlas Ministerstva kultury (dále jen „ministerstvo“). Účastníky řízení o vydání souhlasu jsou kolektivní správce a osoby podle odstavce 1, které proti zvýšení sazby odměny uplatnily včas námitky. Ministerstvo souhlas nevydá, pokud zvýšení sazby odměny nevychází z objektivních a nediskriminačních kritérií nebo pokud není ve vztahu k těmto kritériím přiměřené. Při posuzování splnění kritérií podle předchozí věty ministerstvo přihlédne zejména ke kritériím uvedeným v § 98e odst. 3. Nezíská-li kolektivní správce požadovaný souhlas ministerstva, může navýšit sazbu odměny při dodržení podmínek stanovených v § 98e odst. 3 pouze do limitu stanoveného ve větě první. Míra inflace v roce dle věty první je potom přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen zboží a služeb za domácnosti celkem vyjádřený procentní změnou průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců, vyjádřená v procentech, zveřejněná každým kalendářním rokem ČSÚ za rok předcházející^19a).

(3) Pokud některá z osob podle odstavce 1 uplatnila proti návrhu sazebníku včas písemné námitky (dále jen „nesouhlasící osoba“), považuje se návrh sazebníku vůči ní za neodsouhlasený; to platí obdobně vůči uživatelům v této nesouhlasící osobě sdruženým nebo jí zastoupeným. Vůči ostatním uživatelům se návrh sazebníku považuje za odsouhlasený při splnění podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud nedojde ke sjednání sazebníku postupem podle odstavce 1, je nesouhlasící osoba anebo kolektivní správce oprávněn podat návrh soudu na rozhodnutí sporu o určení sazby odměny uvedené v návrhu sazebníku.

(4) Pokud některá z osob podle odstavce 3 vyjádří s návrhem sazebníku nesouhlas (dále jen „nesouhlasící osoba“), považuje se návrh sazebníku vůči ní za neodsouhlasený; to platí obdobně vůči uživatelům v této nesouhlasící osobě sdruženým nebo vůči uživatelům touto osobou zastoupených. Vůči ostatním uživatelům se návrh sazebníku považuje za odsouhlasený. Kolektivní správce je povinen s nesouhlasící osobou ve lhůtě 2 měsíců projednat důvody jejího nesouhlasu. Pokud po uplynutí této lhůty nedojde k dosažení shody na sazebníku, jsou nesouhlasící osoba a dotčený kolektivní správce povinni bez zbytečného odkladu předložit žádost o zprostředkování sjednání sazebníku podle § 101. Pokud nedojde ke sjednání sazebníku postupem podle § 101 je nesouhlasící osoba anebo kolektivní správce oprávněn podat návrh soudu na rozhodnutí sporu o určení sazby odměny uvedené v návrhu sazebníku.

Oddíl 6

Správa příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv

§ 99

Odnětí oprávnění

Obecná ustanovení

(1) Ministerstvo oprávnění odejme, jestliže

(1) Kolektivní správce je povinen

a) dodatečně zjistí, že v době udělení oprávnění nebyly žadatelem splněny předpoklady pro udělení oprávnění, anebo tyto po udělení oprávnění odpadly, a nedojde-li k nápravě v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě, anebo nelze-li nápravu zjednat,

a) vybírat pro nositele práv příjmy z výkonu práv,

b) kolektivní správce o to požádá.

b) domáhat se vlastním jménem na účet nositelů práv nároku na náhradu škody, nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se nositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,

c) rozdělovat a vyplácet příslušným nositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv,

d) poskytuje-li sociální, kulturní nebo vzdělávací služby financované z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování příjmů z výkonu práv, poskytovat je na základě spravedlivých a transparentních kritérií, zaručujících rovný přístup k takovým službám a poskytovanému rozsahu takových služeb, a

e) vytvářet rozúčtovací řád a v souladu s ním z vybraných příjmů z výkonu práv vytvářet rezervní fond.

(2) Ministerstvo může oprávnění odejmout, jestliže kolektivní správce porušuje povinnosti uložené mu tímto zákonem a nezjedná nápravu v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě.

(2) Kolektivní správce vede ve svém účetnictví odděleně

a) příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv a

b) vlastní majetek a příjmy pocházející z tohoto majetku, z úhrad nákladů na správu práv nebo z jiných činností.

(3) Účastníkem řízení je kolektivní správce, jemuž má být v řízení oprávnění odejmuto.

(3) Kolektivní správce nesmí využívat příjmy z výkonu práv nebo příjmy z investování příjmů z výkonu práv k jiným účelům, než k jejich rozdělení a vyplacení nositelům práv, s výjimkou jejich využití na úhradu nákladů na správu práv v souladu s rozhodnutími učiněnými nejvyšším orgánem podle § 96f odst. 4.

(4) Oprávnění odnímané podle odstavce 1 písm. a) zanikne dnem, kdy rozhodnutí nabude právní moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den pozdější; mezi dnem právní moci rozhodnutí a dnem zániku uvedeným v rozhodnutí nesmí uplynout lhůta delší než 6 měsíců. Oprávnění odnímané podle odstavce 1 písm. b) zanikne posledním dnem kalendářního roku, ve kterém uplyne 6 měsíců ode dne doručení takové žádosti ministerstvu.

(5) Ustanovení § 98 odst. 5 věty první až třetí platí přiměřeně a ustanovení § 98 odst. 8 a 9 platí obdobně.

§ 99a

Pravidla pro investování příjmů

Investuje-li kolektivní správce příjmy z výkonu práv nebo příjmy z investování příjmů z výkonu práv, činí tak v nejlepším zájmu nositelů práv, pro něž vykonává kolektivní správu, v souladu s investiční strategií a s postupy pro rozvrh investičních rizik a s ohledem na tato pravidla a

a) v případě možného střetu zájmů kolektivní správce zajistí, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu nositelů práv, pro něž vykonává kolektivní správu,

b) aktiva investuje tak, aby zajistil bezpečnost, kvalitu, likviditu a ziskovost celého portfolia, a

c) při investování aktiv rozvrhne riziko tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu a kumulaci rizik v celém portfoliu.

§ 99b

Srážky z příjmů

(1) Kolektivní správce je oprávněn si z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování těchto příjmů odečíst nebo započíst úhradu účelně vynaložených a doložených nákladů na výkon kolektivní správy. Výše úhrady musí být přiměřená, stanovená na základě objektivních kritérií a musí odpovídat službám, které kolektivní správce poskytuje nositelům práv. Věty první a druhá se použijí obdobně pro úhradu nákladů na sociální, kulturní a vzdělávací služby poskytované kolektivním správcem v souladu s § 99 odst. 1 písm. d).

(2) Kolektivní správce nesmí z příjmů z výkonu práv ani z příjmů z investování příjmů z výkonu práv, spravovaných na základě smlouvy podle § 97g, provádět jiné srážky než na úhradu nákladů na výkon kolektivní správy, ledaže kolektivní správce, který je stranou takové smlouvy, s jinými srážkami výslovně souhlasí.

Rozdělování a výplata příjmů

§ 99c

(1) Kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral při výkonu povinné kolektivní správy nebo rozšířené kolektivní správy, pouze k takovým nositelům práv, jejichž práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl kolektivně spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci; nepřihlíží k předmětům ochrany dosud nezveřejněným. Při rozdělování a vyplácení odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) bere kolektivní správce v úvahu použití a účinnost technických prostředků ochrany podle § 43. Nositele práv, pro něž vykonává kolektivní správu podle tohoto zákona, vybral pro ně odměny, jsou mu známi, ale nejsou v seznamu nositelů práv přihlášených k evidenci, vyzve, aby se k evidenci přihlásili.

(2) Kolektivní správce je povinen rozdělovat a vyplácet příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv nositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem bez zbytečného odkladu, nejpozději do 9 měsíců od konce účetního období, v němž tyto příjmy vybral, ledaže objektivní důvody, související zejména s podáváním hlášení uživatelem, určením práv, určením nositele práv nebo s přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv, brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty. Tato povinnost se vztahuje obdobně na osobu, která je členem kolektivního správce a je odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům práv.

(3) Kolektivní správce je povinen vytvářet pravidla pro použití příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které nemohou být rozděleny nebo vyplaceny ve lhůtě podle odstavce 2 z důvodu, že nositelé práv nemohli být určeni nebo nalezeni; tyto příjmy vede kolektivní správce ve svém účetnictví odděleně.

(4) Kolektivní správce přijme veškerá opatření nezbytná k určení nebo nalezení nositelů práv uvedených v odstavci 3, zejména ověří dochované záznamy o svých členech a jiné dosažitelné záznamy. Kolektivní správce do 3 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 zpřístupní vhodným způsobem informace o dílech a jiných předmětech ochrany, u nichž nebyl určen ani nalezen jeden nebo více nositelů práv, nositelům práv, pro které vykonává kolektivní správu, a kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva na základě smlouvy podle § 97g.

(5) Informace podle odstavce 4 zahrnují, pokud jsou dostupné, tyto údaje

a) název díla nebo jiného předmětu ochrany,

b) jméno nositele práv,

c) informace o osobě, která příslušné dílo nebo jiný předmět ochrany uvedený v odstavci 3 užila, a

d) jakékoli další informace, jež by mohly pomoci určit nebo nalézt nositele práv.

(6) Nebude-li nositel práv určen nebo nalezen ani po provedení opatření podle odstavců 4 a 5, kolektivní správce uveřejní dostupné informace o takovém nositeli práv vhodným způsobem nejpozději do 1 roku po uplynutí lhůty podle odstavce 4.

(7) Nebylo-li možné příjmy z výkonu práv uvedené v odstavci 3 rozdělit nebo vyplatit do 3 let od konce účetního období, v němž došlo k výběru těchto příjmů nebo v němž kolektivní správce tyto příjmy obdržel na základě smlouvy podle § 97g, a za předpokladu, že byla přijata veškerá nezbytná opatření podle odstavců 4 a 5, rozhodne o použití těchto příjmů nejvyšší orgán.

§ 99d

(1) Pro rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral kolektivní správce pro jiného kolektivního správce na základě oprávnění uděleného podle § 96a nebo smlouvy podle § 97g, se použije § 99c odst. 2 věta první obdobně.

(2) Kolektivní správce je povinen rozdělit a vyplatit příslušným nositelům práv příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv, které obdržel od jiného kolektivního správce podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců od obdržení těchto příjmů, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživatelem, určením práv, určením nositele práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty.

§ 99e

(1) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,

a) jde-li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných nosičů zvukových záznamů, autorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem, a

b) jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z nenahraných nosičů takových záznamů, 60 % autorům, zejména režisérům audiovizuálních děl, autorům děl literárních, dramatických a hudebně dramatických, autorům děl hudebních s textem nebo bez textu, kameramanům, architektům, scénografům, kostýmním výtvarníkům, výtvarníkům a autorům děl choreografických a pantomimických, 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům.

(2) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c), nejde-li o odměny podle odstavce 1, a z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. b) a odst. 4 přísluší 45 % autorům děl literárních včetně děl vědeckých a děl kartografických, 15 % autorům děl výtvarných umění a 40 % nakladatelům vydaných děl.

(3) Z odměn vybraných podle § 37 odst. 2 přísluší 75 % autorům děl literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, a 25 % autorům děl výtvarných.

Oddíl 7

Transparentnost kolektivní správy

§ 99f

Informace poskytované veřejnosti

(1) Kolektivní správce je povinen uveřejňovat zejména

a) stanovy,

b) podmínky členství a podmínky ukončení pověření k výkonu kolektivní správy,

c) vzorové licenční smlouvy,

d) sazebníky,

e) seznam členů vedení kolektivního správce s uvedením jejich jmen a funkcí,

f) rozúčtovací řád,

g) pravidla pro určení průměrné výše srážek na úhradu nákladů na správu práv, pokud tato pravidla nejsou upravena v rozúčtovacím řádu,

h) pravidla pro určení výše srážek z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv pro jiné účely než na úhradu nákladů na správu práv,

i) seznam smluv podle § 97g, které uzavřel s jinými kolektivními správci, a smluv o výkonu kolektivní správy osobou, ve které má kolektivní správce majetkovou účast nebo kterou přímo nebo nepřímo, zcela nebo zčásti ovládá,

j) pravidla pro použití příjmů z výkonu práv podle § 99c odst. 3,

k) postupy pro řešení sporů a vyřizování stížností podle § 101 a 101h,

l) seznam osiřelých předmětů ochrany podle § 97c odst. 2 písm. b),

m) seznam platných kolektivních smluv podle § 98a odst. 3,

n) informace o pověření společného zástupce podle § 97h.

(2) Informace uvedené v odstavci 1 kolektivní správce uveřejňuje na svých internetových stránkách a průběžně je bez zbytečného odkladu aktualizuje.

§ 99g

Výroční zpráva

(1) Kolektivní správce je povinen vyhotovit do 30. června každého roku za předchozí kalendářní rok výroční zprávu podle zákona o účetnictví²²).

(2) Výroční zpráva musí dále obsahovat informace uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(3) Kolektivní správce je povinen mít účetní závěrku a výroční zprávu ověřenu auditorem podle zákona o auditorech¹⁷).

(4) Kolektivní správce je povinen výroční zprávu bez zbytečného odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem, nejpozději do 31. srpna daného roku, uveřejnit na svých internetových stránkách a ponechat ji tam po dobu 5 let.

§ 99h

Informace poskytované jinému kolektivnímu správci

Kolektivní správce je povinen jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok poskytovat elektronickými prostředky jinému kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva, informace o

a) celkové výši příjmů z výkonu práv vybraných na základě smlouvy podle § 97g a o částkách, které příslušnému kolektivnímu správci vyplatil na základě této smlouvy, v rozlišení podle kategorie práv a způsobu užití,

b) celkové výši příjmů podle písmene a), které příslušnému kolektivnímu správci dosud vyplaceny nebyly,

c) srážkách na úhradu nákladů na správu práv,

d) všech dalších provedených srážkách s uvedením jejich účelu,

e) počtu všech oprávnění k výkonu práv k rozdělení podle kategorií spravovaných práv, které poskytl nebo odmítl poskytnout s ohledem na repertoár, na nějž se vztahuje smlouva podle § 97g,

f) rozhodnutích přijatých nejvyšším orgánem, pokud se vztahují ke správě práv na základě smlouvy podle § 97g.

§ 99i

Informace poskytované ministerstvu

Kolektivní správce je povinen

a) informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o všech změnách údajů podle § 96 odst. 2 písm. a),

b) poskytnout ministerstvu kopii

1. kolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne jejího uzavření,

2. smlouvy uzavřené kolektivním správcem podle § 97g odst. 1 do 15 dnů ode dne jejího uzavření,

3. smlouvy uzavřené mezi kolektivními správci podle § 103 odst. 2 do 15 dnů ode dne jejího uzavření,

c) informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o předložení žádosti o zprostředkování podle § 101,

d) informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo správních orgánů v řízení, jehož je kolektivní správce účastníkem a které má zásadní význam pro jeho činnost, a na vyžádání poskytnout ministerstvu kopii takového rozhodnutí,

e) zaslat elektronickými prostředky ministerstvu sazebník do 15 dnů od nabytí jeho platnosti,

f) na vyžádání zaslat elektronickými prostředky ministerstvu

1. seznam svých členů,

2. seznamy vedené podle § 97c.

§ 99j

Informace poskytované na vyžádání

(1) Kolektivní správce je povinen na základě důvodné žádosti poskytnout elektronickými prostředky kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva podle smlouvy podle § 97g, nositeli práv nebo uživateli bez zbytečného odkladu informace

a) o repertoáru, který spravuje, a nelze-li předměty ochrany vzhledem k jejich počtu určit jednotlivě, určit tyto předměty druhově,

b) o právech, která spravuje, a to přímo nebo podle smluv podle § 97g, a o území, kterého se tato správa týká, a

c) zda a v jakém rozsahu vykonává kolektivní správu pro určitého nositele práv.

(2) Kolektivní správce má v souvislosti s poskytováním informací nárok na úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Kolektivní správce má též nárok na úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

(3) V případě, že kolektivní správce bude za poskytnutí informace požadovat úhradu, oznámí písemně tuto skutečnost spolu s výší požadované úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady kolektivním správcem vyčíslena.

(4) Nesplní-li kolektivní správce vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů.

Oddíl 8

Licence pro více území k právům k užití hudebních děl online

§ 100

Vztahy kolektivního správce k zastupovaným nositelům práv a k uživatelům předmětů ochrany

Licence pro více území k právům k užití hudebních děl online je licence, kterou je poskytováno oprávnění k výkonu práv autora hudebního díla a jde-li o hudební dílo s textem, též práv autora textu, k užití díla rozmnožováním podle § 13 a sdělováním veřejnosti podle § 18 nezbytných k poskytování služby online a která se vztahuje na území více než jednoho z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor.

(1) Kolektivní správce je povinen s péčí řádného hospodáře, odborně a v rozsahu uděleného oprávnění

a) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva, které ze zákona kolektivně spravuje,

b) převzít za obvyklých podmínek zastoupení každého nositele práv při výkonu jeho práva, pokud o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému užití předmětu ochrany, a není-li pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, zastupován již zahraniční osobou podle ustanovení § 97 odst. 5 písm. a),

c) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva v rozsahu s ním sjednaném,

d) zastupovat nositele práv za rovných podmínek,

e) vést rejstřík nositelů práv smluvně zastupovaných a rejstřík nositelů práv přihlášených k evidenci; rejstřík smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,

f) vést rejstřík předmětů ochrany a rejstřík osiřelých předmětů ochrany, k nimž kolektivně spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty známy; rejstříky smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,

g) sdělit tomu, kdo o to písemně požádá, zda zastupuje nositele práv k určitému předmětu ochrany pro výkon určitého práva, a vydat o tom na žádost a náklady žadatele písemné potvrzení,

h) uzavírat s uživateli předmětů ochrany nebo s osobami oprávněnými hájit zájmy v nich sdružených uživatelů, nebo s osobami oprávněnými zastupovat zájmy uživatelů podle zvláštního právního předpisu^6a), kteří užívají předměty ochrany týmž nebo podobným způsobem, nebo s osobami povinnými platit odměny podle tohoto zákona, za přiměřených a rovných podmínek smlouvy, kterými se pro uživatele

1. poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují,

2. stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 96 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písm. b) a sleduje jejich plnění,

3. stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 19 odst. 1 a 2, a to na základě počtu osob, kterým je dílo sděleno,

4. určuje způsob placení odměn stanovených tímto zákonem,

i) domáhat se vlastním jménem na účet zastupovaných nositelů práv nároku na náhradu škody, nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se nositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,

j) vybírat v souladu se zákonem a smlouvami podle písmene h) pro nositele práv odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení, rozdělovat je a vyplácet je v souladu s rozúčtovacím řádem; sazby odměn stanovené právními předpisy a odměny pro jednotlivé způsoby užití jsou vždy uvedeny bez daně z přidané hodnoty,

k) vést evidenci vybraných odměn a příjmů z vydaného bezdůvodného obohacení a umožnit nositeli práv kontrolu správnosti výše jemu vyplacené odměny či případného příjmu z bezdůvodného obohacení,

l) vytvářet rezervní fond z vybraných odměn a případných příjmů z bezdůvodného obohacení,

m) vyhotovovat řádnou účetní závěrku, ověřovat ji auditorem a předkládat ji včetně zprávy auditora ministerstvu bez zbytečného odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem kolektivního správce,

n) vyhotovovat do 30. června každého roku výroční zprávu o činnosti a hospodaření (dále jen "výroční zpráva") za uplynulý kalendářní rok, obsahující též řádnou účetní závěrku a zprávu auditora; výroční zpráva musí obsahovat úplný a pravdivý popis všech rozhodných skutečností a musí k ní být umožněn přístup zastupovaným nositelům práv,

o) zveřejňovat řádnou účetní závěrku včetně zprávy auditora bez zbytečného odkladu od jejího vyhotovení v Obchodním věstníku,

p) informovat ministerstvo o všech změnách v údajích uvedených v žádosti o udělení oprávnění podle § 98 odst. 2 písm. a) včetně změn v osobě, která je statutárním orgánem kolektivního správce nebo členem takového orgánu, a tyto změny doložit, a to bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od takové změny,

r) poskytnout ministerstvu kopii

1. změny dokumentů přikládaných k žádosti o udělení oprávnění podle § 98 odst. 3 písm. a) až c) do 15 dnů od takové změny,

2. kolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,

3. smlouvy podle § 97 odst. 5 uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,

4. rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu, pokud je kolektivní správce účastníkem řízení, do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,

s) zveřejňovat vhodným způsobem umožňujícím i dálkový přístup pro jednotlivé způsoby užití předmětu ochrany návrh výše odměn nebo způsob jejich určení,

t) informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo jiných příslušných orgánů v řízení, jehož je kolektivní správce účastníkem a které má zásadní význam pro jeho činnost.

(2) Kolektivní správce zastupuje nositele práv svým jménem a na jeho účet. Kolektivní správce vykonává kolektivní správu nevýdělečně. Kolektivní správce je však oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.

(3) Uživatelé předmětů ochrany, jakož i osoby povinné k platbě zvláštních odměn jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon kolektivní správy a bez vážných důvodů kolektivnímu správci neodmítnout poskytnutí k tomu potřebných informací. Kolektivní správce nesmí informace zjištěné při kontrolní činnosti využít k jinému účelu než k výkonu kolektivní správy. Kolektivní správce je oprávněn kontrolovat řádné a včasné plnění smluv jím uzavřených při výkonu kolektivní správy; uživatelé předmětů ochrany, jakož i osoby povinné k platbě zvláštních odměn či jiní účastníci takových smluv jsou povinni kolektivnímu správci tuto činnost umožnit.

(4) Provozovatel provozovny či jiného prostoru, který poskytne provozovnu či jiný prostor k provozování nedivadelně provozovaného hudebního díla s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu (dále jen "veřejná hudební produkce"), je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci údaje a součinnost potřebnou pro určení totožnosti provozovatele veřejné hudební produkce.

(5) Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která mají být provozována, a to nejpozději 20 dnů před konáním produkce. Provozovatel živé veřejné hudební produkce je povinen tento program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která mají být provozována, oznámit příslušnému kolektivnímu správci, a to nejpozději 10 dnů před konáním produkce, pokud není ve smlouvě mezi provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak.

(6) Při uzavírání smluv podle odstavce 1 písm. h) se přihlédne zejména k

a) tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo jiné hospodářské činnosti,

b) přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který uživatel získá z užití či v souvislosti s užitím předmětu ochrany, a to včetně četnosti využití ubytovacích prostor za účelem získání takového prospěchu, v nichž dochází k užití předmětu ochrany,

c) charakteru a specifikům místa nebo regionu, ve kterém dochází k užití předmětu ochrany,

d) účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany.

(7) Kolektivní správce je povinen si při zpracování návrhu výše odměn nebo návrhu způsobu jejich určení vyžádat stanoviska právnických osob sdružujících příslušné uživatele předmětů ochrany, pokud se takové osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů.

§ 100a

Způsobilost k poskytování licencí

Kolektivní správce může poskytovat licence podle § 100, pokud

a) získal oprávnění k výkonu kolektivní správy příslušných práv ve vztahu k hudebním dílům, není-li stanoveno jinak,

b) je schopen identifikovat hudební díla, ke kterým spravuje práva,

c) je schopen identifikovat ve vztahu ke každému příslušnému území práva a jejich příslušné nositele ke každému hudebnímu dílu nebo jeho části, k nimž spravuje práva,

d) používá jednoznačné identifikační kódy k určení nositelů práv a hudebních děl, přičemž v co největší míře zohledňuje oborová pravidla, a

e) používá prostředky ke zjištění a řešení nesrovnalostí v údajích jiného kolektivního správce, který poskytuje licence podle § 100.

(1) Kolektivní správce, popřípadě jím zastoupený nositel práv, nemůže uplatňovat zdržovací nárok [§ 40 odst. 1 písm. b)], ani nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštní úpravy tohoto zákona (§ 40 odst. 4) z neoprávněného zásahu do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva, pokud uživatel nebo osoba oprávněná hájit zájmy v ní sdružených uživatelů řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v souvislosti s takovým zásahem či ohrožením práva jednání směřující k uzavření smlouvy vyžadované tímto zákonem, nebo pokud souhlasí v této souvislosti s využitím zprostředkovatele podle tohoto zákona (§ 102), anebo pokud alespoň jednomu z příslušných kolektivních správců doručil písemnou žádost o pověření společného zástupce podle § 101 odst. 11, a to po dobu než bude tento zástupce pověřen.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé odměny podle zvláštních právních předpisů^6b).

(3) Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká či odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, zejména proto, že by z jednání uživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených uživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů^6b).

§ 100b

Smlouva mezi kolektivními správci o poskytování licencí

(1) Smlouva, kterou kolektivní správce pověří jiného kolektivního správce poskytováním licencí podle § 100 k hudebním dílům ze svého vlastního repertoáru, může být uzavřena pouze jako nevýhradní. Pověřený kolektivní správce je povinen svěřený repertoár spravovat nediskriminačním způsobem a za stejných podmínek jako svůj vlastní repertoár.

(2) Smlouva podle odstavce 1 upraví podmínky, za nichž se licence podle § 100 budou poskytovat, týkající se zejména způsobu užití, licenční odměny, časového a územního rozsahu licence a vyúčtovacích termínů.

(3) Kolektivní správce poskytne nositelům práv, pro které vykonává kolektivní správu, informace o podmínkách smlouvy, kterou uzavřel podle odstavce 1, včetně doby jejího trvání a nákladů na služby poskytované podle této smlouvy.

§ 100c

Povinnost na dožádání uzavřít smlouvu o poskytování licencí

(1) Pokud kolektivní správce, který nenabízí ani neposkytuje licence podle § 100 k hudebním dílům z vlastního repertoáru, požádá písemně jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle § 100b, je tento kolektivní správce povinen takovou smlouvu uzavřít, jestliže tyto licence z repertoáru jednoho nebo více jiných kolektivních správců již poskytuje nebo nabízí. V případě, že takovou smlouvu uzavřít nemůže, sdělí to bez zbytečného odkladu kolektivnímu správci, který o uzavření takové smlouvy požádal.

(2) Kolektivní správce pověřený podle odstavce 1 zahrne svěřený repertoár žádajícího kolektivního správce do všech nabídek, které předkládá poskytovatelům služby online.

(3) Kolektivní správce, který požádal jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle odstavce 1, poskytne tomuto kolektivnímu správci informace týkající se jeho vlastního repertoáru, které jsou potřebné pro poskytování licence podle § 100. Pokud jsou tyto informace nedostatečné nebo v podobě, která neumožňuje zmocněnému kolektivnímu správci splnit požadavky podle tohoto oddílu, má tento kolektivní správce nárok na

a) vyloučení děl, kterých se tyto informace týkají, nebo

b) úhradu odůvodněných nákladů, které mu vznikly obstaráním si potřebných informací.

§ 100d

Informační povinnosti

(1) Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, poskytne nositelům práv, jejichž práva spravuje, poskytovatelům služby online a ostatním kolektivním správcům elektronickými prostředky a na základě řádně odůvodněné žádosti informace umožňující identifikaci online hudebního repertoáru, který spravuje. Tyto informace zahrnují údaje o

a) hudebních dílech, ke kterým spravuje práva,

b) spravovaných právech a

c) územích států, pro která se licence poskytuje.

(2) Na žádost nositele práv, jiného kolektivního správce nebo poskytovatele služby online, obsahující důkazy o nepřesnosti údajů nebo informací podle odstavce 1 a podle § 100a písm. b) až d), kolektivní správce tyto údaje nebo informace bez zbytečného odkladu opraví.

(3) Kolektivní správce poskytne nositelům práv k hudebním dílům, která jsou součástí jeho vlastního hudebního repertoáru, a nositelům práv, kteří mu svěřili správu svých práv k poskytování licencí podle § 100, v elektronické podobě informace týkající se jejich hudebních děl, práv vztahujících se k těmto dílům a území států, pro něž tito nositelé práv tohoto kolektivního správce pověřují. K identifikaci uvedených údajů se použijí v co největší míře oborová pravidla.

(4) Kolektivní správce může odmítnout poskytnutí informací z důvodu ochrany osobních údajů nebo obchodního tajemství.

§ 100e

Poskytování informací o užití a fakturace

(1) Kolektivní správce je povinen sledovat užití hudebních děl online poskytovatelem služby online, kterému poskytl licenci podle § 100.

(2) Poskytovatel služby online je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci nejméně jednou ročně za uplynulý kalendářní rok informace o užití hudebních děl online. Kolektivní správce je povinen umožnit mu podávat tato hlášení elektronickými prostředky a nabídnout alespoň jednu metodu, která zohledňuje oborová pravidla pro elektronickou výměnu takových údajů. Kolektivní správce může odmítnout hlášení podané poskytovatelem služby online v chráněném formátu.

(3) Kolektivní správce je povinen bez zbytečného odkladu po obdržení informace podle odstavce 2 vystavit poskytovateli služby online fakturu, ledaže to není možné z důvodů na straně tohoto poskytovatele služby online. Kolektivní správce vystaví fakturu elektronickými prostředky, a to s využitím technického formátu, jenž zohledňuje oborová pravidla. Faktura musí obsahovat údaje odpovídající poskytnutým informacím. Poskytovatel služby online nemůže odmítnout fakturu kvůli jejímu technickému formátu, pokud kolektivní správce používá oborová pravidla.

(4) Kolektivní správce musí mít upraven postup, který umožní poskytovateli služby online zpochybnit správnost faktury, včetně případu, kdy takový poskytovatel obdrží faktury od více kolektivních správců za užití téhož hudebního díla online.

§ 100f

Výplata příjmů z výkonu práv

(1) Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, je povinen rozdělovat příjmy z výkonu práv přesně a bez zbytečného odkladu po obdržení informace o užití hudebního díla online a po uhrazení příslušné faktury poskytovatelem služby online.

(2) Kolektivní správce poskytne nositeli práv společně s každou platbou provedenou podle odstavce 1 informace o

a) období, během něhož došlo k užití, za něž nositeli práv tyto příjmy přísluší, a o území státu, na němž k užití došlo,

b) příjmech z výkonu práv, provedených srážkách a o částkách rozdělených kolektivním správcem u každého hudebního díla, k němuž na základě smlouvy s nositelem práv spravuje práva, s uvedením příslušného poskytovatele služby online.

(3) Pokud kolektivní správce poskytuje licence podle § 100 na základě smlouvy podle § 100b, platí pro něj ve vztahu ke kolektivnímu správci, který jej pověřil, povinnosti podle odstavců 1 a 2 obdobně. Kolektivní správce je odpovědný za následné rozdělení příjmů a poskytnutí informací, které obdržel od pověřeného kolektivního správce, nositelům práv, není-li sjednáno mezi kolektivními správci jinak.

§ 100g

Výjimka pro rozhlasové a televizní vysílatele

Požadavky podle ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na kolektivního správce, jestliže v souladu s pravidly hospodářské soutěže poskytuje licenci podle § 100 rozhlasovému nebo televiznímu vysílateli k zařazení hudebních děl do jeho vysílání²³), které veřejnosti sděluje podle § 21 odst. 4 nebo zpřístupňuje v rámci souvisejících audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání²⁴), nebo do jakéhokoli jím nebo pro něj vyrobeného materiálu, včetně upoutávek, které jsou doplňkem programu²⁵) tohoto vysílání.

Oddíl 9

Postupy pro řešení sporů

§ 101

Kolektivní a hromadné smlouvy

Využití prostředníka

Ke sjednávání kolektivní smlouvy, hromadné smlouvy, smlouvy podle § 97g, sjednávání sazebníku nebo řešení sporů vzniklých při výkonu kolektivní správy (dále jen „zprostředkování“) mohou kolektivní správci, uživatelé nebo jejich sdružení nebo nositelé práv (dále jen „účastníci“) využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu vedeného ministerstvem.

(1) Kolektivní správce poskytuje smlouvami podle § 100 odst. 1 písm. h) bodu 1 oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně, což zahrnuje všechny předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravuje. Pokud kolektivní správce poskytne oprávnění k výkonu práva k hromadně určeným předmětům ochrany (pro účely tohoto zákona "hromadná smlouva") a pokud jsou pro rozdělení vybraných odměn potřebné údaje uživatele o užití konkrétních předmětů ochrany, je kolektivní správce oprávněn takové údaje od uživatele požadovat. Hromadná smlouva musí být sjednána písemně. Ustanovení předchozí věty se vztahuje přiměřeně i na smlouvy podle § 100 odst. 1 písm. h) bodů 2 až 4.

(2) Kolektivní správce nesmí uživatelům předmětů ochrany ukládat omezení, která přesahují rámec ochrany stanovené tímto zákonem.

(3) Povinnost podle § 100 odst. 1 písm. h) kolektivní správce nemá, bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, nebo jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být poskytnuto oprávnění vztahující se k předmětu ochrany jednotlivě určenému, bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy nositele práv k takovému předmětu ochrany.

(4) Povinnost uzavřít podle § 100 odst. 1 písm. h) smlouvu s právnickou osobou sdružující uživatele (pro účely tohoto zákona "kolektivní smlouva") kolektivní správce nemá ani tehdy, nelze-li na něm uzavření takové smlouvy spravedlivě požadovat pro zanedbatelný počet uživatelů, které taková osoba sdružuje.

(5) Kolektivní smlouva musí být sjednána písemně a jednotlivým sdruženým uživatelům z ní vznikají práva a povinnosti vůči kolektivnímu správci přímo; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet nositelů práv.

(6) Kolektivní správce je oprávněn uživateli, který je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě za tím účelem kolektivním správcem poskytnuté, dočasně, na dobu prodlení, zakázat užití předmětů ochrany, ke kterému by byl uživatel jinak ze smlouvy uzavřené s kolektivním správcem oprávněn.

(7) Kolektivnímu správci náleží i oprávnění stanovit zákaz podle § 72 odst. 4 a § 76 odst. 3 s tím, že jej může uplatnit jak pro jednotlivé, tak i pro všechny umělecké výkony a zvukové záznamy, k nimž práva kolektivně spravuje.

(8) Kolektivní správce je oprávněn poskytovat uživateli oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany pouze jako nevýhradní.

(9) Poskytne-li hromadnou smlouvou podle odstavce 1 příslušný kolektivní správce licenci

a) k provozování uměleckých výkonů ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo k provozování takových zvukových záznamů,

b) k nedivadelnímu provozování hudebních děl s textem či bez textu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,

c) k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání určitého druhu děl,

d) k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání určitého druhu děl, uměleckých výkonů, zvukových záznamů nebo zvukově obrazových záznamů,

e) k půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla s výjimkou počítačového programu nebo k půjčování díla nebo výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam a k půjčování takových záznamů,

f) k zpřístupňování díla, zahrnující i zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, knihovnou^6a) jednotlivcům ze strany veřejnosti na požádání podle § 18 odst. 2 pro účely výzkumu a soukromého studia; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, zvukové a zvukově obrazové záznamy, vydané notové záznamy díla hudebního či hudebně dramatického a na díla, která jsou předmětem licenčních smluv, nebo jestliže to nositel práva zakázal,

g) k živému nedivadelnímu provozování díla, pokud provozování díla nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,

platí, že je takto licence poskytnuta nejen ve vztahu k příslušným předmětům ochrany, a jde-li o díla, k příslušným druhům děl nositelů práv smluvně zastupovaných, ale i všech ostatních, kteří se pak považují za zastupované ze zákona. To neplatí pro díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá, pokud jde o licenci podle písmene c) a e), ani pro takového smluvně nezastupovaného nositele práva, který vůči uživateli a příslušnému kolektivnímu správci účinky hromadné smlouvy pro konkrétní případ či pro všechny případy vyloučí; nemůže však vyloučit účinky hromadné smlouvy v případě licence podle písmene d).

(10) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení odměn, které vybral na základě hromadné smlouvy podle odstavce 9 pro smluvně nezastupované nositele práva k takovým z nich, kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci. Je povinen vyzvat k evidenci ty, pro které odměny vybral a kteří mu jsou známi.

(11) V případě, kdy uživatel předmětů ochrany uzavírá smlouvy, jejichž předmětem je poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují alespoň dva kolektivní správci, je takový uživatel oprávněn kteréhokoli z nich písemně požádat, aby příslušní kolektivní správci pověřili uzavřením jediné smlouvy společného zástupce podle § 97 odst. 5; kolektivní správce, jemuž byla žádost o pověření společného zástupce doručena, o této žádosti neprodleně vyrozumí všechny příslušné kolektivní správce. Ustanovení věty první se použije obdobně v případě uzavírání kolektivních smluv podle odstavce 4 a v případě vymáhání nároku na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení tehdy, nebyl-li takový nárok již žalobou uplatněn u soudu. Pro pověření společného zástupce kolektivních správců podle tohoto ustanovení platí, že se tím sleduje účelný výkon kolektivní správy.

(12) Kolektivní správce, kterému bylo podle § 98 odst. 7 uděleno oprávnění k vybírání odměn pro všechny autory, je povinen poskytnout odměny jinému kolektivnímu správci k rozdělení autorům, jejichž práva tento jiný kolektivní správce spravuje.

§ 101a

Seznam prostředníků

(1) Ministerstvo vede seznam prostředníků, který obsahuje jména prostředníků a kontaktní údaje uvedené v odstavci 3 a je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva.

(2) O zápis do seznamu prostředníků může požádat fyzická osoba, která

a) je plně svéprávná,

b) získala vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo v navazujícím magisterském studijním programu,

c) prokázala odborné znalosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr kultury, a

d) je bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; pro prokazování bezúhonnosti se použije § 96b obdobně.

(3) V žádosti o zápis do seznamu prostředníků žadatel uvede, kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem, adresu pro doručování písemností na území České republiky, pokud je odlišná od adresy místa bydliště nebo od adresy místa podnikání, popřípadě elektronickou adresu.

§ 101b

Rozhodnutí o zápisu do seznamu prostředníků

O zápisu žadatele do seznamu prostředníků ministerstvo rozhodne, splňuje-li žadatel předpoklady podle § 101a odst. 2. Zápis provede ministerstvo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zápisu.

§ 101c

Hostující prostředník

(1) Činnost prostředníka může v České republice vykonávat dočasně nebo příležitostně jako hostující prostředník též státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, který požádá o zápis do seznamu prostředníků jako hostující prostředník a přiloží ověřenou kopii dokladu potvrzujícího, že v souladu s právními předpisy státu, jehož je příslušníkem, vykonává činnost srovnatelnou s činností prostředníka. Pro účely zápisu do seznamu prostředníků uvede tato osoba náležitosti podle § 101a odst. 3. Ministerstvo jej po splnění uvedených podmínek bez zbytečného odkladu zapíše do seznamu prostředníků.

(2) Činnost hostujícího prostředníka na území České republiky se řídí právním řádem České republiky. Hostující prostředník je oprávněn vykonávat na území České republiky činnost prostředníka podle tohoto zákona ode dne, kdy bude zapsán do seznamu prostředníků.

§ 101d

Změny zapsaných údajů

Prostředník nebo hostující prostředník oznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu změny údajů uvedených v § 101a odst. 3. Ministerstvo zapíše oznámené změny do seznamu prostředníků.

§ 101e

Zrušení rozhodnutí o zápisu a vyškrtnutí ze seznamu prostředníků

(1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o zápisu prostředníka do seznamu prostředníků a vyškrtne jej z tohoto seznamu nebo vyškrtne ze seznamu hostujícího prostředníka, jestliže prostředník nebo hostující prostředník

a) zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,

b) byl omezen ve svéprávnosti,

c) požádal o zrušení zápisu do seznamu prostředníků,

d) opakovaně v průběhu posledních 2 let nebo závažným způsobem i přes písemné upozornění ministerstva porušil povinnosti prostředníka stanovené zákonem, nebo

e) přestane splňovat podmínku bezúhonnosti.

(2) Ministerstvo vyškrtne hostujícího prostředníka ze seznamu prostředníků, jestliže podle právních předpisů státu, jehož je příslušníkem, zaniklo jeho oprávnění vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka.

(3) Prostředník nebo hostující prostředník ministerstvu písemně oznámí skutečnosti, které jsou důvodem pro zrušení rozhodnutí o zápisu do seznamu prostředníků nebo pro vyškrtnutí z tohoto seznamu, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl.

§ 101f

Postup při využití prostředníka

(1) Žádost o zprostředkování podle § 101 předkládá písemně prostředníkovi nebo hostujícímu prostředníkovi kterýkoli z účastníků. V žádosti uvede dosavadní stav jednání a připojí svůj návrh a sdělí stanovisko ostatních účastníků. Prostředník nebo hostující prostředník je povinen odmítnout zprostředkování, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům lze pochybovat o jeho nepodjatosti.

(2) Nedohodnou-li se účastníci na osobě prostředníka nebo hostujícího prostředníka, určí prostředníka nebo hostujícího prostředníka na žádost účastníka ministerstvo.

(3) Nevyjádří-li žádný z účastníků do tří měsíců od předložení návrhu dohody připravené prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem výhrady k tomuto návrhu, má se za to, že jej účastníci přijali.

(4) Nedohodnou-li se účastníci s prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem na výši jeho odměny, má prostředník nebo hostující prostředník nárok na odměnu ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství.

(5) Pro zprostředkování se použijí § 4 odst. 2, § 5 až 9, § 10 odst. 1, 2 a 4 a § 12 zákona o mediaci²¹) obdobně.

§ 101g

Vyřizování stížností kolektivním správcem

(1) Stanovy upraví postup pro vyřizování písemných stížností členů a dalších nositelů práv, jakož i kolektivních správců, a to zejména v souvislosti s pověřením k výkonu kolektivní správy, ukončením takového pověření, ukončením smlouvy o výkonu kolektivní správy nebo s odnětím správy jen některých práv, podmínkami členství, vybíráním odměn příslušejících nositelům práv, srážkami a rozdělováním příjmů z výkonu práv.

(2) Kolektivní správce vyřídí stížnosti uvedené v odstavci 1 písemně bez zbytečného odkladu. Pokud stížnost zamítne, uvede pro to důvody.