Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev (úplné znění)

125

ZÁKON

ze dne 19. března 2008

o přeměnách obchodních společností a družstev

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje přeměny obchodních společností (dále jen „společnost“) a družstev a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹).

(2) Přeměnou se pro účely tohoto zákona rozumí fúze společnosti nebo družstva, rozdělení společnosti nebo družstva, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.

(3) Právní případy uvedené v odstavci 2 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řídí se ustanoveními zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, a občanského zákoníku o přeměně právnických osob nebo o přemístění sídla.

§ 2

Povinnost zveřejnění údajů stanovená tímto zákonem je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku.

§ 3

(1) Členským státem se pro účely tohoto zákona rozumí členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor.

(2) Podnikatelem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku,

b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,

c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních právních předpisů,

d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního právního předpisu, nebo

e) zahraniční osoba (§ 59b), která má právo podnikat v jiném členském státě než České republice.

(3) Osobou zúčastněnou na přeměně se pro účely tohoto zákona rozumí

a) při fúzi nebo rozdělení zúčastněná společnost nebo zúčastněné družstvo (§ 63 a 245),

b) při převodu jmění na společníka zanikající společnost a přejímající společník,

c) při změně právní formy společnost nebo družstvo měnící svou právní formu, nebo

d) při přeshraničním přemístění sídla zahraniční právnická osoba přemisťující sídlo do České republiky nebo česká společnost nebo družstvo přemisťující sídlo do jiného členského státu než České republiky.

d) při přeshraničním přemístění sídla právnická osoba přemisťující sídlo do České republiky nebo česká společnost nebo družstvo přemisťující sídlo do jiného státu.

(4) Kde se v tomto zákoně stanoví o představenstvu akciové společnosti, rozumí se tím i správní rada akciové společnosti.

§ 4

(1) Nebylo-li dosud započato s rozdělováním likvidačního zůstatku, je přeměna společnosti nebo družstva přípustná i v případě, že společnost nebo družstvo již vstoupily do likvidace,

a) rozhodnutím společníků, valné hromady nebo členské schůze,

b) uplynutím doby, na kterou byla založena,

c) dosažením účelu, pro který byla založena, nebo

d) rozhodnutím soudu o zrušení společnosti nebo družstva s likvidací, jestliže soud zrušil své rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva.

(2) Činnosti směřující k přeměně společnosti nebo družstva, které jsou v likvidaci, zabezpečuje statutární orgán této společnosti nebo družstva.

(3) Přeměňuje-li se společnost nebo družstvo, které jsou v likvidaci z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) nebo c) a které nemají při přeměně zaniknout, musí projekt přeměny obsahovat též změnu zakladatelského právního jednání týkající se doby jejich trvání nebo účelu, pro který byly založeny.

(4) Přeměňuje-li se společnost nebo družstvo, které jsou v likvidaci z některého z důvodů uvedených v odstavci 1, likvidace se ukončuje dnem, kdy společníci nebo příslušný orgán společnosti nebo družstva schválili přeměnu.

(5) Likvidace se obnovuje dnem právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti

a) projektu přeměny, nebo

b) usnesení valné hromady o schválení přeměny, usnesení členské schůze o schválení přeměny, usnesení shromáždění delegátů o schválení přeměny, rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu o schválení přeměny, rozhodnutí jediného společníka o schválení přeměny, nebo souhlasu společníků veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti s přeměnou (dále jen „neplatnost rozhodnutí o schválení přeměny“).

(6) Likvidace se obnovuje i

a) dnem, kterým uplyne doba 12 měsíců od rozhodného dne fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, nebyl-li v této době podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku,

b) nabytím právní moci rozhodnutí soudu, kterým zamítne návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku, nebo

c) dnem, v němž uplyne doba 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým odmítne návrh na zápis přeměněny do obchodního rejstříku, ledaže je v této lhůtě podán návrh na zápis téže přeměny znovu.

§ 4a

(1) Soud zruší své rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva na návrh společnosti nebo družstva, které se má účastnit přeměny, jestliže

a) pominul důvod, pro který byla společnost nebo družstvo zrušena,

b) společnost nebo družstvo dosud nebyly vymazány z obchodního rejstříku a

c) soudu je předložen projekt přeměny vyhotovený osobami zúčastněnými na přeměně.

(2) Byl-li likvidátor společnosti nebo družstva jmenován soudem v jiných případech, než v souvislosti s rozhodnutím soudu o zrušení společnosti nebo družstva, může soud zrušit rozhodnutí společníků, valné hromady nebo členské schůze o zrušení společnosti nebo družstva. K návrhu musí být přiložen projekt přeměny vypracovaný osobami zúčastněnými na přeměně.

(3) Rozhodne-li soud podle odstavce 1 nebo 2, účinky uvedené v § 4 odst. 4 nenastanou, dokud rozhodnutí nenabude právní moci.

§ 5

Přeměna společnosti nebo družstva je přípustná i v případě, že probíhá insolvenční řízení, jakož i v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku.

§ 5a

(1) Jestliže ze zahajovací rozvahy nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti vyplývá, že celková ztráta nástupnické společnosti dosáhne následkem přeměny takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů by neuhrazená ztráta dosáhla nejméně poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nemůže rozhodný den přeměny následovat po vyhotovení projektu přeměny a přeměna může být zapsána do obchodního rejstříku, jen jestliže osoby zúčastněné na přeměně doloží znalecký posudek, z něhož vyplývá, že přeměna nezpůsobí úpadek nástupnické společnosti.

(2) Nejsou-li splněny požadavky stanovené v odstavci 1 a přeměna bude přesto zapsána do obchodního rejstříku, soud i bez návrhu nástupnickou společnost zruší a nařídí její likvidaci, ledaže bude posudek podle odstavce 1 předložen dodatečně, nejpozději však v průběhu řízení.

§ 6

(1) Rozhodnutí o zrušení přeměny společnosti nebo družstva se přijímá stejným způsobem jako rozhodnutí o schválení přeměny.

(2) Nejde-li o přeměnu, jíž se účastní pouze jedna osoba, lze rozhodnout o zrušení přeměny, která byla schválena všemi osobami zúčastněnými na přeměně, jen v případě, nastala-li právní skutečnost, s níž je spojen zánik závazků z projektu přeměny.

§ 7

Společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně se může vzdát způsobem uvedeným v § 9

a) práva na dorovnání,

b) práva na výměnu podílů při fúzi nebo rozdělení,

c) práva na náhradu škody,

d) práva na odkup svých akcií při fúzi nebo rozdělení akciové společnosti,

e) práva podat návrh na určení neplatnosti projektu přeměny a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny,

f) jedná-li se o společníka společnosti s ručením omezeným, práva na zaslání dokumentů při přeměně společnosti s ručením omezeným; jestliže se společník vzdal svého práva na zaslání dokumentů, má se za to, že se vzdal práva na zaslání všech dokumentů stanovených tímto zákonem, nebo

g) jiných práv, a to i těch, která vzniknou v budoucnu, poskytuje-li mu je tento zákon v souvislosti s přeměnou společnosti nebo družstva, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.

§ 7a

Vzdání se práva na výměnu podílu

(1) Vzdá-li se společník nebo člen práva na výměnu podílu, zaniká dnem zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku jeho účast v zanikající společnosti bez práva na vypořádání a nevzniká mu účast na nástupnické společnosti nebo družstvu. Při rozdělení odštěpením zůstává společníkem nebo členem rozdělované společnosti nebo družstva. Tím není dotčeno ustanovení § 249 odst. 2 a 3.

(2) Vzdá-li se společník nebo člen práva podle odstavce 1, k jeho účasti na zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstvu se při vyhotovení projektu fúze nebo rozdělení nepřihlíží ani pro účely stanovení výměnného poměru podílů.

(3) Vzdání se práva na výměnu podílů po vyhotovení projektu přeměny se zakazuje.

(4) Společník společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti se nemůže vzdát práva na výměnu podílu, pokud by v každé nástupnické společnosti nezůstal alespoň 1 společník.

(5) Společník veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti se nemůže vzdát práva na výměnu podílu, pokud by v každé nástupnické společnosti nezůstali alespoň 2 společníci.

§ 8

Společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně může udělit souhlas způsobem stanoveným v § 9 s tím, že jakákoliv zpráva týkající se přeměny, vyžadovaná tímto zákonem, nebude vypracována, ledaže jde o zprávu auditora o ověření účetní závěrky.

§ 9

(1) Jestliže se společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně vzdává svého práva uvedeného v § 7 nebo uděluje souhlas v případech vymezených v § 8, vzdání se práva nebo souhlas musí

a) mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem, nebo

b) být udělen na valné hromadě společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo členské schůzi družstva; prohlášení o vzdání se práva nebo o udělení souhlasu na valné hromadě nebo členské schůzi se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze.

(2) K vzdání se práva nebo k udělení souhlasu může dojít kdykoliv poté, co se společník nebo člen dozví o zahájení přípravy přeměny. Tím není dotčeno ustanovení § 7a odst. 3 až 5.

(3) Vzdání se práva nebo udělení souhlasu má právní účinky i vůči každému právnímu nástupci společníka nebo člena.

HLAVA II

NĚKTERÁ USTANOVENÍ O VEDENÍ ÚČETNICTVÍ A OCENĚNÍ JMĚNÍ

§ 10

(1) Rozhodný den se určuje pouze při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka.

(2) Při rozdělení odštěpením nastávají účinky rozhodného dne jen ve vztahu k těm jednáním, která se týkají majetku nebo dluhů, jež mají podle projektu rozdělení přejít na nástupnickou společnost nebo družstvo.

(2) Při rozdělení odštěpením nebo vyčleněním nastávají účinky rozhodného dne jen ve vztahu k těm jednáním, která se týkají majetku nebo dluhů, jež mají podle projektu rozdělení přejít na právního nástupce.

(3) Rozhodný den nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Jako rozhodný den může být stanoven nejpozději den zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Určí-li projekt přeměny den pozdější, považuje se za rozhodný den den zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

(3) Rozhodný den nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Jako rozhodný den fúze nebo rozdělení nelze stanovit den předcházející dni vzniku zúčastněné společnosti nebo družstva. Jako rozhodný den může být stanoven nejpozději den zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Určí-li projekt přeměny den pozdější, považuje se za rozhodný den den zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

(4) Společnost nebo družstvo se může účastnit více přeměn majících stejný rozhodný den.

§ 11

(1) Konečná účetní závěrka se sestavuje jako řádná nebo mimořádná účetní závěrka. Jestliže se vyžaduje konečná účetní závěrka při změně právní formy, sestavuje se ke dni, který předchází dni, k němuž je změna právní formy zapsána do obchodního rejstříku.

(2) Při fúzi, rozdělení a převodu jmění na společníka se mezitímní účetní závěrka sestavuje jen tehdy, byla-li poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka, popřípadě konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění uplynulo více než 6 měsíců. Ode dne, k němuž je sestavena mezitímní účetní závěrka, do dne vyhotovení projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka nesmí uplynout více než 3 měsíce.

(3) Jestliže se vyžaduje zahajovací rozvaha při změně právní formy, sestavuje se ke dni, k němuž byla změna právní formy zapsána do obchodního rejstříku.

(4) Konečnou účetní závěrku je ke dni předcházejícímu rozhodnému dni povinna sestavit také nástupnická společnost nebo družstvo při fúzi sloučením nebo rozdělení sloučením, rozdělovaná společnost při rozdělení vyčleněním a zanikající společnost při převodu jmění na společníka.

(5) Zahajovací rozvahu je k rozhodnému dni povinna sestavit také rozdělovaná společnost při rozdělení vyčleněním a přejímající společník při převodu jmění na společníka.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí při převodu jmění na přejímajícího společníka, který není účetní jednotkou.

(6) Odstavce 1 až 5 se nepoužijí při převodu jmění na přejímajícího společníka, který není účetní jednotkou.

§ 11a

(1) Mezitímní účetní závěrka podle § 11 odst. 2 se nevyžaduje u osob zúčastněných na přeměně, jestliže zveřejňují pololetní finanční zprávu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a zpřístupňují-li ji společníkům nebo členům způsobem stanoveným tímto zákonem pro mezitímní účetní závěrku.

(2) Mezitímní účetní závěrka podle § 11 odst. 2 se rovněž nevyžaduje, jestliže k tomu všichni společníci nebo členové všech osob zúčastněných na přeměně udělili souhlas.

§ 11b

Jestliže je zahajovací rozvaha sestavována pro účely přeměny společností nebo družstev, musí k ní být připojen komentář, ve kterém je popsáno, do jakých položek zahajovací rozvahy byly převzaty položky vyplývající z konečné účetní závěrky té které osoby zúčastněné na přeměně nebo jak jinak s nimi bylo naloženo.

§ 12

(1) Při přeměně všechny osoby zúčastněné na přeměně ověřují konečnou účetní závěrku, popřípadě mezitímní účetní závěrku auditorem, pokud alespoň jedna z osob zúčastněných na přeměně má povinnost ověřit konečnou účetní závěrku nebo mezitímní účetní závěrku auditorem podle zákona o účetnictví.

(2) Jestliže mají povinnost ověřit konečnou účetní závěrku auditorem všechny osoby zúčastněné na přeměně, které vedou účetnictví, jsou všechny nástupnické společnosti nebo družstva nebo přejímající společník, je-li účetní jednotkou, rozdělovaná společnost nebo družstvo anebo společnost nebo družstvo po změně právní formy povinni nechat ověřit zahajovací rozvahu auditorem.

(3) Ukládá-li tento zákon akciové společnosti povinnost zpřístupnit nebo poskytnout akcionáři v souvislosti s přeměnou jakoukoli účetní závěrku, zpřístupní nebo poskytne spolu s ní vždy i výroční zprávu vztahující se k této účetní závěrce.

§ 13

Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění společnosti nebo družstva posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví společnosti nebo družstva, ledaže zvláštní právní předpis stanoví něco jiného.

(1) Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění společnosti nebo družstva posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví společnosti nebo družstva, ledaže zvláštní právní předpis stanoví něco jiného.

(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o povinnosti doplatit rozdíl mezi částkou, na niž byl oceněn nepeněžitý vklad, a jeho reálnou hodnotou při vzniku společnosti nebo družstva nebo při zvýšení základního kapitálu společnosti a o povinnosti uhradit v penězích cenu nepeněžitého vkladu, nepřejde-li na společnost nebo družstvo vlastnické právo k předmětu vkladu, se při přeměně nepoužijí. Ustanovení o těchto povinnostech se však použijí při vzniku společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu společnosti v důsledku vyčlenění.

§ 13a

Ukládá-li tento zákon povinnost odkoupit podíl nebo vyplatit podíl na zanikající nebo nástupnické společnosti nebo družstvu, stanoví se jeho cena nebo výše vypořádání ke dni, kdy zanikla účast společníka ve společnosti nebo zaniklo členství člena v družstvu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

§ 13b

Při ocenění pro účely tohoto zákona jsou přípustné pouze obecně uznávané objektivní metody ocenění odpovídající účelu ocenění, pro něž je oceňování prováděno.

(1) Při ocenění pro účely tohoto zákona jsou přípustné pouze obecně uznávané objektivní metody ocenění odpovídající účelu ocenění, pro něž je oceňování prováděno.

(2) Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění posudkem znalce, lze jej nahradit postupem podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev v případech, ve kterých upravuje výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad posudkem znalce při zvýšení základního kapitálu⁷). Doba 6 měsíců stanovená zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, se při ocenění provedeném uznávaným nezávislým odborníkem v tomto případě počítá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

HLAVA III

PROJEKT PŘEMĚNY

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 14

(1) Přeměna společnosti nebo družstva se provádí podle písemného projektu přeměny.

(2) Změna zakladatelského právního jednání, k níž dochází v důsledku přeměny, nastává na základě změn obsažených v projektu přeměny ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o změně zakladatelského právního jednání se v těchto případech nepoužijí.

(3) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o postupu při založení a vzniku společnosti nebo družstva se na přeměnu nepoužijí, ledaže tak stanoví tento zákon. Zakladatelské právní jednání je nahrazeno projektem přeměny.

§ 15

(1) Projekt přeměny vyhotoví osoby zúčastněné na přeměně nebo správní rada. Je-li osobou zúčastněnou na přeměně osoba právnická, zabezpečuje splnění této povinnosti statutární orgán. Projekt přeměny podepisují všechny osoby zúčastněné na přeměně.

(1) Projekt přeměny vyhotoví osoby zúčastněné na přeměně. Je-li osobou zúčastněnou na přeměně osoba právnická, zabezpečuje splnění této povinnosti statutární orgán. Projekt přeměny podepisují všechny osoby zúčastněné na přeměně.

(2) Dnem vyhotovení projektu přeměny je den, kdy projekt přeměny splňuje všechny náležitosti právního jednání vyžadované tímto zákonem.

(3) Projekt přeměny musí

a) být schválen ve stejném znění společníky nebo členy osob zúčastněných na přeměně, jejich valnými hromadami nebo členskými schůzemi způsobem stanoveným tímto zákonem, ledaže se takové schválení nevyžaduje,

b) obsahovat zákonem požadované údaje a

c) být schválen ve znění, v jakém byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a; ustanovení § 72, 252 a 362 tím nejsou dotčena; oprava zjevných chyb v psaní a počtech v projektu přeměny se nepovažuje za změnu jeho znění.

(4) Projekt přeměny má formu notářského zápisu,

a) není-li projekt přeměny schválen společníky nebo členy žádné z osob zúčastněných na přeměně, jejich valnými hromadami nebo členskými schůzemi, nebo

a) není-li projekt přeměny schvalován společníky nebo členy žádné z osob zúčastněných na přeměně, jejich valnými hromadami nebo členskými schůzemi, nebo

b) jde-li o projekt přeměny veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.

§ 15a

(1) Vyžaduje-li se k přeměně souhlas jednoho nebo více správních orgánů podle zvláštních zákonů nebo podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, může být návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku podán až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž udělil souhlas s projektem přeměny poslední z nich. Nabytím právní moci rozhodnutí kteréhokoliv příslušného správního orgánu, jímž se souhlas s přeměnou neuděluje, se projekt přeměny ruší. Právní účinky zrušení projektu přeměny pominou dnem, kdy bylo takové rozhodnutí správního orgánu rozhodnutím soudu pravomocně zrušeno.

(2) Uplatní-li se domněnka souhlasu správního orgánu s projektem přeměny podle zvláštních právních předpisů nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, je pro vznik práva podat návrh na zápis do obchodního rejstříku podle odstavce 1 rozhodující den, od něhož se domněnka souhlasu uplatní.

§ 15b

Zrušení projektu přeměny

(1) Projekt přeměny se zrušuje také dnem

a) právní moci rozhodnutí soudu, jímž se zamítá návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku,

b) v němž uplyne doba 12 měsíců od rozhodného dne fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, nebyl-li v této době podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku, nebo

c) v němž uplyne doba 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým odmítne návrh na zápis přeměněny do obchodního rejstříku, ledaže je v této lhůtě podán návrh na zápis téže přeměny znovu.

(2) Osoba zúčastněná na přeměně, která způsobila zrušení projektu přeměny některým ze způsobů uvedených v odstavci 1, odpovídá za škodu, která tím vznikla.

§ 15c

Změny v osobách společníků uvedených v projektu přeměny

(1) Dojde-li v době od zveřejnění projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a do zápisu přeměny do obchodního rejstříku ke změně v osobě společníka nebo člena osoby zúčastněné na přeměně, který je uveden v projektu přeměny, nepovažuje se taková změna za změnu projektu, ledaže jde o společníka nebo člena, který je současně osobou zúčastněnou na přeměně.

(2) Osoby zúčastněné na přeměně jsou povinny změnu v osobě společníka nebo jejího člena bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděly, oznámit stejným způsobem, jakým zveřejnily podle § 33 nebo uveřejnily podle § 33a projekt přeměny.

(3) Vyžaduje-li se ke změně v osobě společníka nebo člena osoby zúčastněné na přeměně, o jejíž podíl se jedná, v zanikající společnosti nebo družstvu anebo v nástupnické společnosti nebo družstvu souhlas společníků nebo členů nebo příslušného orgánu společnosti nebo družstva, použije se odstavec 1, jen jestliže

a) společníci, členové nebo orgány příslušné ke schválení přeměny ve všech osobách zúčastněných na přeměně budou o změně v osobě společníka nebo člena informováni nejpozději při schvalování projektu přeměny a

b) souhlas se změnou v osobě společníka nebo člena udělí k tomu vyžadovanou většinou spolu se schválením projektu přeměny.

(4) Souhlas podle odstavce 3 lze udělit i po schválení projektu přeměny, pokud ke změně v osobě společníka nebo člena došlo v době od schválení projektu přeměny do zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

(5) Nastane-li změna v osobě společníka nebo člena podle odstavců 1 až 4, mění se projekt přeměny tak, že na místo dosavadního společníka nebo člena nastupuje jeho právní nástupce. Statutární orgán zúčastněné společnosti nebo družstva, v němž došlo ke změně v osobě společníka nebo člena, nebo statutární orgán společnosti nebo družstva, jež mění svou právní formu, vyhotoví úplné znění projektu přeměny a doručí jej bez zbytečného odkladu ostatním osobám zúčastněným na přeměně.

(6) Úplné znění projektu přeměny a úplné znění společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov spolu s listinami prokazujícími změnu v osobě společníka nebo člena se přiloží k návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku.

Díl 2

Schválení přeměny ve veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti

§ 16

(1) Přeměna veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti musí být schválena všemi společníky. Podpis společníka musí být úředně ověřen.

(2) Na podpis společníka na projektu přeměny se hledí jako na souhlas podle odstavce 1.

Díl 3

Schválení přeměny ve společnosti s ručením omezeným

§ 17

(1) Přeměna společnosti s ručením omezeným musí být schválena valnou hromadou společnosti s ručením omezeným, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

(2) Přeměna musí být schválena alespoň třemi čtvrtinami hlasů společníků přítomných na valné hromadě, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Společenská smlouva může vyžadovat vyšší počet hlasů nebo splnění dalších požadavků. Vyžaduje-li společenská smlouva k některému rozhodnutí vyšší než tříčtvrtinovou většinu hlasů přítomných společníků, vyžaduje se tato většina i pro přijetí rozhodnutí o schválení přeměny, ledaže společenská smlouva nástupnické společnosti vyžaduje ve stejných věcech stejnou většinu.

(2) Přeměna musí být schválena alespoň třemi čtvrtinami hlasů společníků přítomných na valné hromadě, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Společníci vlastnící podíly, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mají na valné hromadě právo hlasovat. Společenská smlouva může vyžadovat vyšší počet hlasů nebo splnění dalších požadavků. Vyžaduje-li společenská smlouva k některému rozhodnutí vyšší než tříčtvrtinovou většinu hlasů přítomných společníků, vyžaduje se tato většina i pro přijetí rozhodnutí o schválení přeměny, ledaže společenská smlouva nástupnické společnosti vyžaduje ve stejných věcech stejnou většinu.

(3) O rozhodnutí valné hromady o přeměně musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je projekt přeměny.

(4) Jestliže valná hromada přeměnu neschválí, v notářském zápisu musí být jmenovitě uvedeni společníci, kteří hlasovali pro schválení přeměny.

(5) V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady o schválení fúze nebo rozdělení musí být jmenovitě uvedeny osoby, které hlasovaly proti schválení fúze nebo rozdělení.

(5) V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady o schválení přeměny musí být jmenovitě uvedeny osoby, které hlasovaly proti schválení přeměny.

(6) Podmiňuje-li tento zákon právo společníka hlasováním proti schválení přeměny a nemůže-li společník vykonávat své hlasovací právo, je tato podmínka splněna vyjádřením nesouhlasu s přeměnou na valné hromadě, a v případě rozhodování mimo valnou hromadu, postupem podle § 19 odst. 2. Hlasováním proti schválení přeměny se pro účely tohoto zákona rozumí i projevení nesouhlasu podle věty první.

§ 18

(1) Společníci, kteří se nezúčastnili valné hromady, mohou projevit souhlas s přeměnou dodatečně. Souhlas společníka musí mít formu notářského zápisu o právním jednání, jehož přílohou je projekt přeměny, a musí být společnosti doručen do 1 měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada.

(1) Vyžaduje-li se souhlas společníka s přeměnou, může jej společník, který se nezúčastnil valné hromady, projevit dodatečně. Souhlas společníka musí mít formu notářského zápisu o právním jednání, jehož přílohou je projekt přeměny, a musí být společnosti doručen do 1 měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada.

(2) Jestliže je usnesení valné hromady přijato dodatečně na základě souhlasu společníka uděleného mimo valnou hromadu, oznámí statutární orgán jeho přijetí způsobem stanoveným pro svolání valné hromady do 15 dnů od jeho přijetí.

(2) Projevení dodatečného souhlasu společníků mimo valnou hromadu oznámí statutární orgán způsobem stanoveným pro svolání valné hromady do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1.

(3) Ustanovení § 19 odst. 2 o nesouhlasu společníka s přeměnou se použije obdobně, pokud oznámí svůj nesouhlas ve lhůtě podle odstavce 1. Součástí oznámení o nesouhlasu s přeměnou může být i vystoupení společníka ze společnosti podle § 376. Není-li součástí oznámení o nesouhlasu společníka s přeměnou i jeho vystoupení ze společnosti, musí být vystoupení podle § 378 doručeno společnosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se společník dověděl o tom, že rozhodnutí valné hromady o přeměně bylo přijato, na základě oznámení podle odstavce 2.

§ 19

(1) O schválení přeměny mohou společníci rozhodnout i mimo valnou hromadu. Doba pro vyjádření společníka nesmí být kratší než 2 týdny od doručení návrhu rozhodnutí.

(1) Je-li o schválení přeměny rozhodováno mimo valnou hromadu, lhůta pro vyjádření společníka nesmí být kratší než 15 dnů.

(2) Jestliže je právo společníka vystoupit ze společnosti podle tohoto zákona podmíněno jeho hlasováním proti projektu přeměny, má právo vystoupit ze společnosti podle tohoto zákona při schvalování přeměny rozhodnutím společníků mimo valnou hromadu jen ten společník, který vyjádřil svůj nesouhlas s přeměnou v době podle odstavce 1; projev vůle nesouhlasícího společníka musí mít písemnou formu.

(2) Jestliže je právo společníka podle tohoto zákona podmíněno jeho hlasováním proti schválení přeměny, má toto právo při schvalování přeměny rozhodnutím společníků mimo valnou hromadu jen ten společník, který vyjádřil svůj nesouhlas s přeměnou ve lhůtě podle odstavce 1; projev vůle nesouhlasícího společníka musí mít písemnou formu.

(3) Součástí oznámení o nesouhlasu s přeměnou může být i vystoupení společníka ze společnosti podle § 377.

(3) Součástí oznámení o nesouhlasu s přeměnou může být i vystoupení společníka ze společnosti podle tohoto zákona.

§ 20

(1) Jestliže se v důsledku fúze nebo rozdělení má zasáhnout do práv společníků nebo některých z nich nebo jestliže v důsledku fúze nebo rozdělení mají všem nebo některým společníkům vzniknout nové povinnosti, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas všech společníků, jejichž právní postavení se takto mění.

(2) Jestliže vyžadovala společenská smlouva zúčastněné společnosti souhlas určitého společníka s převodem podílu, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas i tohoto společníka.

(3) Má-li se po fúzi nebo rozdělení omezit převoditelnost podílů, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas všech dotčených společníků.

(4) Není-li v některé ze zúčastněných společností dosud zapsáno úplné splacení všech vkladů v obchodním rejstříku, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas všech společníků všech zúčastněných společností; to neplatí, je-li při fúzi nebo rozdělení nástupnickou společností akciová společnost.

(5) Souhlas společníka podle odstavců 1 až 4 může být udělen hlasováním na valné hromadě, která bude rozhodovat o přeměně, nebo mimo valnou hromadu postupem podle § 18 nebo 19.

(5) Souhlas společníka podle odstavců 1 až 4 může být udělen hlasováním na valné hromadě, která bude rozhodovat o přeměně, dodatečně postupem podle § 18 nebo mimo valnou hromadu postupem podle § 19.

§ 20a

K rozhodnutí o převodu jmění na společníka se vyžaduje souhlas alespoň 90 % hlasů všech společníků zanikající společnosti.

K rozhodnutí o převodu jmění na společníka se vyžaduje souhlas alespoň 90 % hlasů všech společníků zanikající společnosti. Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv se nepoužijí, ledaže jde o hlasovací práva spojená s podílem, který vlastní sama společnost nebo jí ovládaná osoba.

Díl 4

Schválení přeměny v akciové společnosti

§ 21

(1) Přeměna akciové společnosti musí být schválena valnou hromadou akciové společnosti, ledaže tento zákon stanoví něco jiného.

(2) Přeměna musí být schválena alespoň třemi čtvrtinami hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Stanovy akciové společnosti mohou vyžadovat vyšší většinu nebo splnění dalších podmínek.

(2) Přeměna musí být schválena alespoň třemi čtvrtinami hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Stanovy akciové společnosti mohou vyžadovat vyšší většinu nebo splnění dalších podmínek. Rozdělení akciové společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií a převod jmění na akcionáře musí být schváleny alespoň 90 % hlasů všech akcionářů zanikající nebo rozdělované společnosti; ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv se nepoužijí, ledaže jde o hlasovací práva spojená s akciemi, které vlastní sama společnost nebo jí ovládaná osoba.

(3) Jestliže akciová společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií.

(3) Jestliže akciová společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií. Jestliže zanikající nebo rozdělovaná společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se při rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií i souhlas alespoň 90 % hlasů všech akcionářů u každého druhu akcií odděleně.

(4) O rozhodnutí valné hromady o přeměně musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je projekt přeměny.

(5) Jestliže valná hromada rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem podle § 22 odst. 2 neschválí, v notářském zápisu musí být jmenovitě uvedeni akcionáři, kteří hlasovali pro schválení přeměny, s uvedením počtu, popřípadě čísla, druhu, formy a jmenovité hodnoty akcií, s nimiž takto hlasovali.

(5) Jestliže valná hromada přeměnu neschválí, v notářském zápisu musí být jmenovitě uvedeni akcionáři, kteří hlasovali pro schválení přeměny, s uvedením počtu, formy, popřípadě čísla, druhu nebo jmenovité hodnoty akcií, s nimiž takto hlasovali.

(6) V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady o schválení fúze nebo rozdělení musí být jmenovitě uvedeny osoby, které hlasovaly proti schválení fúze nebo rozdělení, s uvedením počtu, popřípadě čísla, druhu, formy a jmenovité hodnoty akcií, s nimiž takto hlasovaly.

(6) V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady o schválení přeměny musí být jmenovitě uvedeny osoby, které hlasovaly proti schválení přeměny, s uvedením počtu, formy, popřípadě čísla, druhu nebo jmenovité hodnoty akcií, s nimiž takto hlasovaly.

(7) Podmiňuje-li tento zákon právo akcionáře hlasováním proti schválení přeměny a nemůže-li akcionář vykonávat hlasovací právo, je tato podmínka splněna vyjádřením nesouhlasu s přeměnou na valné hromadě, a v případě rozhodování mimo valnou hromadu, postupem podle § 22 odst. 2. Hlasováním proti schválení přeměny se pro účely tohoto zákona rozumí také projevení nesouhlasu podle věty první.

(8) Přiznává-li tento zákon akcionáři právo vystoupit ze společnosti, může ze společnosti vystoupit jen ohledně těch akcií, s nimiž hlasoval proti schválení přeměny.

§ 22

(1) Rozdělení akciové společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií musí být schváleno alespoň 90 % hlasů všech akcionářů zanikající nebo rozdělované společnosti. Jestliže zanikající nebo rozdělovaná společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se dosažení této většiny u každého druhu akcií odděleně. Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv se při hlasování o rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem nepoužijí.

(1) Je-li o schválení přeměny rozhodováno mimo valnou hromadu, lhůta pro vyjádření akcionáře nesmí být kratší než 15 dnů.

(2) Není-li podmínka podle odstavce 1 splněna a valná hromada byla schopná usnášení, mohou akcionáři, kteří nebyli přítomni na valné hromadě, projevit svůj souhlas s rozdělením s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií i mimo valnou hromadu. Souhlas akcionáře musí mít formu notářského zápisu o právním jednání, jehož přílohou je projekt rozdělení, a musí být společnosti doručen ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada o schválení rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií.

(2) Jestliže je právo akcionáře podle tohoto zákona podmíněno jeho hlasováním proti schválení přeměny, má toto právo při schvalování přeměny mimo valnou hromadu jen ten akcionář, který vyjádřil svůj nesouhlas s přeměnou ve lhůtě podle odstavce 1; projev vůle nesouhlasícího akcionáře musí mít písemnou formu.

(3) Jestliže je usnesení valné hromady přijato dodatečně na základě souhlasu akcionáře uděleného mimo valnou hromadu, oznámí představenstvo jeho přijetí způsobem stanoveným pro svolání valné hromady do 15 dnů od jeho přijetí.

(3) Součástí oznámení o nesouhlasu s přeměnou může být i vystoupení akcionáře ze společnosti podle tohoto zákona.

(4) Akcionář, který nebyl přítomen na valné hromadě, která rozhodovala o rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem, má právo vystoupit ze společnosti podle tohoto zákona, má-li mít nástupnická společnost formu společnosti s ručením omezeným, nebo odprodat akcie nástupnické společnosti podle tohoto zákona, má-li mít formu akciové společnosti, jen pokud vyjádřil svůj nesouhlas s rozdělením ve lhůtě podle odstavce 2.

(5) Součástí oznámení o nesouhlasu s rozdělením může být i vystoupení akcionáře ze společnosti podle § 318, má-li mít nástupnická společnost formu společnosti s ručením omezeným. Není-li součástí oznámení o nesouhlasu akcionáře s rozdělením i jeho vystoupení, musí být vystoupení ze společnosti podle § 318 doručeno společnosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se akcionář dověděl o tom, že usnesení valné hromady o přeměně bylo přijato, na základě oznámení podle odstavce 3.

§ 22a

K rozhodnutí o převodu jmění na akcionáře se vyžaduje souhlas alespoň 90 % hlasů všech akcionářů zanikající společnosti.

Díl 5

Schválení přeměny v družstvu

§ 23

(1) Přeměna družstva musí být schválena členskou schůzí družstva. Členská schůze je schopna se usnášet, pokud jsou přítomny alespoň dvě třetiny všech členů.

(2) Přeměna družstva musí být schválena alespoň dvěma třetinami hlasů členů přítomných na členské schůzi, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Stanovy družstva mohou vyžadovat vyšší většinu hlasů.

(3) O rozhodnutí členské schůze družstva o přeměně musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je projekt přeměny.

(4) Je-li o schválení přeměny rozhodováno mimo členskou schůzi, lhůta pro vyjádření člena družstva nesmí být kratší než 15 dnů.

Díl 6

Některá ustanovení o obsahu notářských zápisů

§ 23a

(1) Pořizuje-li notář notářský zápis o schválení přeměny valnou hromadou, členskou schůzí nebo shromážděním delegátů osoby zúčastněné na přeměně, obsahuje notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby vedle prohlášení notáře podle notářského řádu také

a) prohlášení notáře, že projekt přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně, nebo

b) prohlášení notáře, že v souladu není.

(2) Pořizuje-li notář notářský zápis o právním jednání o schválení přeměny společníkem nebo jediným společníkem, obsahuje takový notářský zápis prohlášení notáře o tom, že osvědčuje a potvrzuje existenci a soulad s právními předpisy všech právních jednání a formalit, ke kterým je osoba zúčastněná na přeměně povinna pro rozhodování o schválení přeměny, včetně projektu přeměny, a že schválení přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským právním jednáním osoby zúčastněné na přeměně. Nejsou-li tyto předpoklady splněny a na notáři je sepsání notářského zápisu přesto vyžadováno, notář takový notářský zápis sepíše a uvede v něm také své prohlášení o tom, že předpoklady splněny nejsou.

(3) Má-li projekt přeměny mít formu notářského zápisu o právním jednání, obsahuje takový notářský zápis také prohlášení notáře, že projekt přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským právním jednáním osoby zúčastněné na přeměně. Je-li na notáři vyžadováno sepsání projektu přeměny, který není v souladu s právními předpisy a zakladatelským právním jednáním osoby zúčastněné na přeměně, notář notářský zápis o projektu přeměny sepíše a uvede v něm také své prohlášení o tom, že projekt přeměny v takovém souladu není.

HLAVA IV

ZPRÁVA O PŘEMĚNĚ

§ 24

(1) Statutární orgán každé z právnických osob zúčastněných na přeměně je povinen zpracovat podrobnou písemnou zprávu o přeměně (dále jen „zpráva o přeměně“), ve které vysvětlí projekt přeměny.

(2) Zpráva o přeměně musí obsahovat alespoň

a) odůvodnění výměnného poměru podílů z právního i ekonomického hlediska, dochází-li k jejich výměně, a objasnění kritéria použitého pro rozdělení podílů v nástupnických společnostech nebo družstvech při rozdělení,

b) odůvodnění výše případných doplatků,

c) vysvětlení opatření ve prospěch vlastníků jednotlivých druhů cenných papírů emitovaných osobou zúčastněnou na přeměně,

d) popis obtíží, které se vyskytly při oceňování, nebo údaj, že se žádné obtíže nevyskytly,

e) změny ekonomického a právního postavení společníků nebo členů, včetně změny rozsahu ručení společníků společností nebo členů družstev nebo některých z nich, pokud se rozsah ručení společníků nebo členů nebo některých z nich mění, a

f) dopady přeměny na věřitele osoby zúčastněné na přeměně, zejména z hlediska dobytnosti jejich pohledávek.

§ 25

V akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury řízení zpracovává zprávu o přeměně správní rada.

§ 26

(1) Pokud by uvedení určitých údajů ve zprávě o přeměně mohlo způsobit značnou újmu osobě zúčastněné na přeměně nebo ji ovládající nebo jí ovládané osobě nebo tvoří předmět obchodního tajemství osoby zúčastněné na přeměně nebo ji ovládající nebo jí ovládané osoby anebo je utajovanou informací podle zvláštního zákona, nelze je ve zprávě o přeměně uvádět.

(2) Zpráva o přeměně však musí obsahovat sdělení, proč se údaje uvedené v odstavci 1 v ní neuvádějí. O tom, zda takové skutečnosti existují, rozhoduje statutární orgán nebo správní rada právnické osoby zúčastněné na přeměně se souhlasem dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují.

(2) Zpráva o přeměně však musí obsahovat sdělení, proč se údaje uvedené v odstavci 1 v ní neuvádějí. O tom, zda takové skutečnosti existují, rozhoduje statutární orgán právnické osoby zúčastněné na přeměně se souhlasem dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují.

§ 27

Zpráva o přeměně nemusí být zpracována, jestliže

a) dochází k přeměně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti,

b) zanikající společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost fúzuje se svým jediným společníkem,

c) jsou všichni společníci zúčastněné společnosti s ručením omezeným jejími jednateli; v takovém případě se zpráva nepořizuje jen za tuto společnost s ručením omezeným, nebo

c) jsou všichni společníci zúčastněné společnosti s ručením omezeným jejími jednateli; v takovém případě se zpráva nepořizuje jen za tuto společnost s ručením omezeným,

d) k tomu všichni společníci nebo členové všech osob zúčastněných na přeměně udělili souhlas.

d) k tomu všichni společníci nebo členové všech osob zúčastněných na přeměně udělili souhlas, nebo

e) dochází k rozdělení vyčleněním.

HLAVA V

JMENOVÁNÍ, ODMĚŇOVÁNÍ A ODVOLÁVÁNÍ ZNALCE

URČENÍ ZNALCE

§ 28

Znalec musí být jmenován soudem, jestliže tento zákon vyžaduje

Vyžaduje-li tento zákon ocenění nebo přezkoumání znalcem, musí být znalec vybrán ze seznamu znalců vedeného podle zákona upravujícího činnost znalců.

a) ocenění jmění osoby zúčastněné na přeměně znalcem, a to na návrh této osoby,

b) přezkoumání projektu přeměny znalcem, a to na návrh osoby zúčastněné na přeměně,

c) přezkoumání výše přiměřeného vypořádání při převodu jmění zanikající společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti na přejímajícího společníka znalcem, a to na návrh zanikající společnosti, nebo

d) přezkoumání přiměřenosti výše kupní ceny akcií nebo přiměřenosti výše vypořádacího podílu poskytovaného akcionáři, jestliže má při fúzi, rozdělení nebo změně právní formy právo na odkup svých akcií nebo právo vystoupit z akciové společnosti postupem podle tohoto zákona, a to na návrh osoby zúčastněné na přeměně, v níž účast akcionáře zaniká.

§ 29

(1) Návrh na jmenování společného znalce pro více osob zúčastněných na přeměně podávají společně všechny tyto osoby.

(2) Účastníky řízení o jmenování nebo odvolání znalce jsou navrhovatel a osoba nebo osoby navržené ke jmenování nebo odvolání znalce. Soud není vázán návrhem navrhovatele.

§ 30

(1) Soud odvolá jmenovaného znalce na návrh jakékoliv osoby, která návrh na jmenování znalce podala, pokud znalec porušuje závažným způsobem své povinnosti.

(2) Soud rovněž odvolá jmenovaného znalce na návrh osoby, která osvědčí naléhavý právní zájem, pokud znalec porušuje závažným způsobem své povinnosti. V takovém případě je účastníkem řízení i ten, kdo jmenování znalce, který má být odvolán, navrhl.

§ 31

O návrhu na jmenování nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu.

§ 32

(1) Osoba, která podala k soudu návrh na jmenování znalce, hradí náklady na jeho činnost včetně odměny znalce. Jestliže podalo návrh k soudu na jmenování znalce společně více osob, hradí náklady na jeho činnost včetně odměny znalce všechny tyto osoby společně a nerozdílně.

(2) Výše odměny znalce se stanoví dohodou. Jestliže se strany na výši odměny nedohodnou, určí ji na návrh účastníka řízení soud, který znalce jmenoval.

§ 32a

Osoba zúčastněná na přeměně je povinna poskytnout znalci, který vyhotovuje posudek pro účely stanovené tímto zákonem, všechny informace a doklady, které znalec považuje za nezbytné ke splnění svého úkolu.

HLAVA VI

INFORMACE O PŘEMĚNĚ

§ 33

(1) Je-li osoba zúčastněná na přeměně zapsána do obchodního rejstříku,

(1) Je-li osoba zúčastněná na přeměně zapsána do obchodního rejstříku, uloží do sbírky listin obchodního rejstříku (dále jen „sbírka listin“) alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem,

a) uloží do sbírky listin obchodního rejstříku (dále jen „sbírka listin“) alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, projekt přeměny a

a) projekt přeměny a

b) zveřejní oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin a upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 35 až 39 alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem.

b) upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy na jejich práva podle tohoto zákona.

(2) Za zanikající společnost nebo družstvo při fúzi nebo rozdělení může povinnosti podle odstavce 1 splnit nástupnická společnost nebo družstvo.

(3) Za porušení povinnosti podle odstavce 1 odpovídají osoby, které jsou statutárním orgánem osoby zúčastněné na přeměně nebo jeho členy, společně a nerozdílně s touto osobou.

(3) Vedle zveřejnění podle odstavce 1 osoba zúčastněná na přeměně, která zpřístupňuje informace veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy osoby zúčastněné na přeměně (dále jen „internetová stránka“), zpřístupní takto po dobu podle odstavce 1 rovněž upozornění podle odstavce 1 písm. b).

§ 33a

(1) Ustanovení § 33 se nepoužije, pokud osoba zúčastněná na přeměně uveřejní projekt přeměny a upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 35 až 39 způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy osoby zúčastněné na přeměně (dále jen „internetová stránka“), po dobu alespoň 1 měsíce přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, až do doby 1 měsíce po jejím schválení nebo neschválení.

(1) Ustanovení § 33 se nepoužije, pokud osoba zúčastněná na přeměně uveřejní projekt přeměny a upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy na jejich práva podle tohoto zákona na internetové stránce po dobu alespoň 1 měsíce přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, až do doby 1 měsíce po jejím schválení nebo neschválení.

(2) Při postupu podle odstavce 1 každá osoba zúčastněná na přeměně alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem,

a) zajistí zápis údajů o přeměně podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů a

b) uloží do sbírky listin upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy osoby zúčastněné na přeměně na jejich práva podle tohoto zákona.

(2) Nebude-li přeměna schválena, oznámí tuto skutečnost osoba zúčastněná na přeměně, která uveřejnila projekt přeměny podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu na internetové stránce nejpozději následující den, a to nejméně po dobu 1 měsíce. Totéž platí, dojde-li ke zrušení rozhodnutí o přeměně nebo projektu přeměny.

(3) Nebude-li přeměna schválena, oznámí tuto skutečnost osoba zúčastněná na přeměně, která uveřejnila projekt přeměny podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu na internetové stránce nejpozději následující den, a to nejméně po dobu 1 měsíce. Totéž platí, dojde-li ke zrušení rozhodnutí o přeměně nebo projektu přeměny.

(3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je osoba zúčastněná na přeměně povinna uložit projekt přeměny nejpozději nejbližší příští pracovní den do sbírky listin, a jakmile to bude možné, zveřejní informace podle § 33 odst. 1 písm. b).

(4) Osoba zúčastněná na přeměně, která uveřejňuje projekt přeměny, zveřejní alespoň po dobu 1 měsíce přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, odkaz umožňující přístup k internetové stránce, na níž je projekt přeměny uveřejněn, a datum uveřejnění projektu přeměny na této internetové stránce.

§ 33b

Využije-li osoba zúčastněná na přeměně postup podle § 33a, dostatečným způsobem zabezpečí internetové stránky a publikované dokumenty podepíše uznávaným elektronickým podpisem nebo zapečetí uznávanou elektronickou pečetí⁶).

§ 33c

Za porušení povinnosti zveřejnit projekt přeměny podle § 33 nebo jej uveřejnit podle 33a, za porušení povinností uvedených v § 33b nebo za porušení povinnosti oznámit neschválení přeměny, zrušení rozhodnutí o přeměně nebo projektu přeměny na internetové stránce včas a za pravost a úplnost zpřístupněného dokumentu odpovídají osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby zúčastněné na přeměně nebo jeho členy, společně a nerozdílně spolu s touto osobou.

Za porušení povinností podle § 33 až 33b a za pravost a úplnost zpřístupněného dokumentu odpovídají osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby zúčastněné na přeměně nebo jeho členy, společně a nerozdílně spolu s touto osobou.

§ 33d

Má-li být přeměna schválena mimo valnou hromadu nebo členskou schůzi, je rozhodným dnem z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33, 33a, 59l, 59o, § 59p odst. 7 a § 59q odst. 4 den předcházející dni, kdy osoba oprávněná svolat valnou hromadu zašle společníkům nebo členům návrh rozhodnutí.

§ 34

(1) Každý společník nebo člen, který o to požádá, má právo na informace, jež se týkají ostatních osob zúčastněných na přeměně, jsou-li důležité z hlediska přeměny, a to ode dne zveřejnění oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin nebo uveřejnění projektu přeměny způsobem podle § 33a. Akcionáři zúčastněné akciové společnosti mohou požadovat informace podle věty první jen na valné hromadě, která má schválit přeměnu.

(2) Osoba zúčastněná na přeměně informace neposkytne, pokud

a) by poskytnutí těchto informací mohlo způsobit značnou újmu osobě zúčastněné na přeměně nebo jí ovládající nebo jí ovládané osobě,

b) tyto informace tvoří předmět obchodního tajemství, nebo

c) se jedná o utajovanou informaci podle zákona upravujícího utajované informace.

HLAVA VII

OCHRANA VĚŘITELŮ

§ 35

(1) Věřitelé osob zúčastněných na přeměně, kteří přihlásí své nesplatné pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich pohledávek. Marným uplynutím této lhůty toto právo zaniká.

(1) Věřitelé osob zúčastněných na přeměně mohou požadovat poskytnutí dostatečného zajištění, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich dosud nesplatných pohledávek ze závazků vzniklých před zveřejněním projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejněním podle § 33a; to platí obdobně i pro pohledávky budoucí nebo podmíněné.

(2) Nedojde-li mezi věřitelem a osobou zúčastněnou na přeměně či nástupnickou společností nebo družstvem k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky.

(2) Nedojde-li mezi věřitelem a osobou zúčastněnou na přeměně či nástupnickou společností nebo družstvem k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, zřídí dostatečné zajištění soud na návrh věřitele, který osvědčí skutečnosti nasvědčující tomu, že přeměna zhorší dobytnost jeho pohledávky. Soud zřídí dostatečné zajištění podle slušného uvážení s ohledem na druh a výši pohledávky.

(3) Jestliže věřitel prokáže, že se v důsledku přeměny podstatným způsobem sníží dobytnost jeho pohledávky a osoba zúčastněná na přeměně neposkytla přiměřené zajištění, může požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před zápisem přeměny do obchodního rejstříku.

(3) O zřízení dostatečného zajištění rozhodne soud usnesením. Účinky zajištění nastávají nejdříve dnem, kdy se stal zápis přeměny do obchodního rejstříku účinným vůči třetím osobám.

(4) Právo na dostatečné zajištění musí být uplatněno u soudu do 3 měsíců ode dne zveřejnění projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a, jinak zaniká. Podání návrhu nebrání zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

§ 36

Právo na poskytnutí jistoty nemají věřitelé,

Právo na poskytnutí dostatečného zajištění nemají věřitelé,

a) kteří mají právo na přednostní uspokojení svých pohledávek v insolvenčním řízení,

a) kteří mají právo na přednostní uspokojení svých pohledávek v insolvenčním řízení, nebo

b) kteří se pro účely insolvenčního řízení považují za zajištěné věřitele, nebo

b) kteří se pro účely insolvenčního řízení považují za zajištěné věřitele.

c) jejichž pohledávky vznikly až po zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

§ 37

(1) Vlastníci vyměnitelných a prioritních dluhopisů a vlastníci jiných účastnických cenných papírů nebo účastnických zaknihovaných cenných papírů než akcií, s nimiž jsou spojena zvláštní práva, získávají nabytím účinnosti přeměny vůči nástupnické akciové společnosti stejná práva, jaká měli vůči emitentovi. Výměnný poměr, kterým se přepočítají dosavadní práva na vydání účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů na práva na vydání účastnických cenných papírů nástupnické společnosti nebo jejích zaknihovaných účastnických cenných papírů, musí být uveden v projektu přeměny, musí být vhodný a odůvodněný a musí být přezkoumán stejně jako výměnný poměr akcií nebo podílů. Ustanovení o právu na dorovnání se použijí obdobně.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže schůze vlastníků těchto cenných papírů nebo všichni vlastníci těchto cenných papírů vyslovili se změnou svých práv souhlas anebo jestliže mají tito vlastníci právo na to, aby od nich nástupnická společnost nebo družstva takové cenné papíry odkoupila. Pro odkup těchto cenných papírů se použijí přiměřeně ustanovení § 146 až 151a.

§ 38

(1) Práva vlastníků dluhopisů podle zvláštního zákona nejsou ustanoveními § 36 a 37 dotčena.

(2) Ustanovení § 35 se nepoužije, jestliže schůze vlastníků dluhopisů vyslovila souhlas s přeměnou postupem podle zvláštního zákona.

§ 39

Povinnost splatit vklad nebo emisní kurs akcií není přeměnou dotčena, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 39a

Osoba zúčastněná na přeměně, která je příjemcem veřejné podpory, je povinna nejpozději do dne zveřejnění projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a oznámit zahájení přípravy přeměny poskytovateli veřejné podpory, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného.

HLAVA VIII

PŘECHOD ZÁSTAVNÍHO PRÁVA K PODÍLU NEBO K ÚČASTNICKÉMU CENNÉMU PAPÍRU PŘI FÚZI, ROZDĚLENÍ A ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY

§ 40

(1) Jestliže byly zastaveny podíly nebo účastnické cenné papíry vydané osobou zúčastněnou na přeměně, a toto zástavní právo trvá ke dni zápisu fúze, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku, přechází nebo rozšiřuje se zástavní právo na podíly nebo účastnické cenné papíry, jež zástavní dlužník nabývá na základě zastavených podílů nebo účastnických cenných papírů.

(2) Jestliže zastavené podíly nebo účastnické cenné papíry při fúzi nebo rozdělení zanikají, aniž dochází k jejich výměně, ale zástavní dlužník se již podílí na nástupnické společnosti, přechází zástavní právo na podíly nebo účastnické cenné papíry zástavního dlužníka v nástupnické společnosti.

(3) Jestliže zastavené podíly nebo účastnické cenné papíry při fúzi, rozdělení nebo změně právní formy zanikají a zástavní právo nepřechází ani se nerozšiřuje podle odstavce 1 nebo 2, má zástavní věřitel právo požadovat poskytnutí dostatečné jistoty. Nedojde-li mezi zástavním věřitelem a dlužníkem k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, použije se § 35 odst. 2 obdobně.

(3) Jestliže zastavené podíly nebo účastnické cenné papíry při fúzi, rozdělení nebo změně právní formy zanikají a zástavní právo nepřechází ani se nerozšiřuje podle odstavce 1 nebo 2, má zástavní věřitel právo požadovat poskytnutí dostatečného zajištění. Nedojde-li mezi zástavním věřitelem a dlužníkem k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, použije se § 35 odst. 2 obdobně.

§ 41

(1) Nástupnická akciová společnost po zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku nebo akciová společnost, která vznikla změnou právní formy, po zápisu této změny do obchodního rejstříku vyznačí na účastnických cenných papírech na jméno, k nimž přechází nebo vzniká zástavní právo postupem podle § 40, záznamem zástavní právo. Záznam musí mít náležitosti zástavního rubopisu. Po vyznačení zástavního práva je odevzdá společnost zástavnímu věřiteli nebo schovateli. Účastnické cenné papíry na majitele, k nimž přechází nebo vzniká zástavní právo postupem podle § 40, společnost odevzdá zástavnímu věřiteli nebo schovateli. Ustanovení § 138 tím není dotčeno.

(2) Nástupnická akciová společnost po zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku nebo akciová společnost, která změnila právní formu, po zápisu této změny do obchodního rejstříku uloží v příkazu k vydání nebo převodu cenných papírů centrálnímu depozitáři cenných papírů, aby zapsal přechod nebo vznik zástavního práva k zaknihovaným účastnickým cenným papírům na účet vlastníka do centrální evidence cenných papírů. Nevede-li centrální depozitář cenných papírů účet vlastníka, zabezpečí, aby zástavní právo na účet vlastníka zapsala osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů.

(3) Jsou-li nebo mají-li být účastnické cenné papíry imobilizovány, použije se ustanovení odstavce 2 přiměřeně.

§ 42

(1) Jestliže má zástavní právo přejít nebo vzniknout k jednomu nebo více podílům, musí být součástí návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku též návrh na zápis zástavního práva k jednomu nebo více podílům do obchodního rejstříku.

(2) Vyplývá-li existence zástavního práva z údajů zapsaných do obchodního rejstříku, vyznačí rejstříkový soud přechod nebo vznik zástavního práva k podílu při zápisu fúze nebo rozdělení i bez návrhu.

(3) Vznik nebo přechod zástavního práva k podílu lze do obchodního rejstříku zapsat i následně, a to i bez návrhu.

§ 43

Zástavní právo k podílu nebo k účastnickému cennému papíru zaniká, jestliže dochází ke změně právní formy na společnost nebo družstvo, podíl na nichž nemůže být zástavou.

§ 44

(1) Stane-li se v důsledku fúze, rozdělení nebo změny právní formy týž podíl nebo účastnický cenný papír předmětem zástavního práva různých zástavních věřitelů, jejichž pohledávky byly před přeměnou zajištěné samostatně, uspokojí se v případě realizace zástavního práva tito zástavní věřitelé poměrně tak, jako kdyby k přeměně nedošlo.

(2) Je-li společnou zástavou podle odstavce 1 účastnický cenný papír, odevzdá jej společnost tomu zástavnímu věřiteli nebo schovateli, na kterém se dohodnou všichni zástavní věřitelé. Nedojde-li k dohodě zástavních věřitelů ani v přiměřené době po výzvě společnosti, odevzdá společnost cenný papír schovateli, jehož sama vybere s péčí řádného hospodáře na náklady zástavních věřitelů.

(3) Ustanovení § 40 odst. 1 až 3, § 43 a § 44 odst. 1 se použije i na zaknihované účastnické cenné papíry.

HLAVA IX

PRÁVO NA DOROVNÁNÍ PŘI FÚZI, ROZDĚLENÍ A PŘEVODU JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA

§ 45

(1) Není-li výměnný poměr podílů spolu s případnými doplatky uvedený v projektu fúze nebo projektu rozdělení k rozhodnému dni přiměřený nebo nepřiznává-li projekt fúze sloučením nebo projekt rozdělení sloučením společníkům nástupnické společnosti nebo členům nástupnického družstva, jejichž podíly se nevyměňují, k rozhodnému dni přiměřený doplatek, anebo není-li vypořádání poskytované přejímajícím společníkem při převodu jmění ostatním společníkům přiměřené reálné hodnotě jejich podílu (§ 70 odst. 2) ke dni zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku, mají společníci zúčastněné společnosti nebo členové zúčastněného družstva při fúzi nebo rozdělení a ostatní společníci společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, která se zrušuje s převodem jmění na přejímajícího společníka (dále jen „oprávněné osoby“), vůči nástupnické společnosti nebo družstvu nebo přejímajícímu společníkovi (dále jen „povinná osoba“) právo na dorovnání v penězích (dále jen „dorovnání“), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Na základě dohody mezi oprávněnou a povinnou osobou lze dorovnání poskytnout též nepeněžitou formou, zejména jako podíl v nástupnické společnosti nebo v nástupnickém družstvu.

(2) Při rozdělení rozštěpením jsou k zaplacení dorovnání zavázány všechny nástupnické společnosti nebo družstva společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle poměrů ocenění svých jmění vyplývajících z posudku znalce.

(3) Při rozdělení odštěpením jsou k zaplacení dorovnání zavázány všechny nástupnické společnosti nebo družstva a rozdělovaná společnost nebo rozdělované družstvo společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle poměrů ocenění svých jmění vyplývajících z posudku znalce a vlastního kapitálu rozdělované společnosti nebo rozdělovaného družstva vykázaného v zahajovací rozvaze.

(4) Uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním práva na dorovnání, nelze vůči povinné osobě dosáhnout uplatněním nároku z odpovědnosti za škodu. Tím není dotčena odpovědnost ostatních osob.

§ 46

(1) Právo na dorovnání má oprávněná osoba pouze ve vztahu k podílu, který byl v jejím majetku v den schválení přeměny společníky nebo příslušným orgánem té osoby zúčastněné na přeměně, v níž tento podíl měla.

(2) Právo na dorovnání přechází na právního nástupce oprávněné osoby, ledaže nabyl podíl převodem, a ode dne zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění do obchodního rejstříku je i samostatně převoditelné.

§ 47

(1) Právo na dorovnání musí být uplatněno u povinné osoby alespoň jednou z oprávněných osob nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, jinak toto právo zaniká.

(2) Povinná osoba oznámí bez zbytečného odkladu uplatnění práva podle odstavce 1 způsobem, kterým zveřejnila podle § 33 nebo uveřejnila podle § 33a projekt přeměny. Promlčecí lhůta běží ode dne, kdy povinná osoba splní oznamovací povinnost.

(3) Zahájení řízení o žalobě na právo na dorovnání brání tomu, aby proti téže povinné osobě probíhala u soudu další řízení o žalobách dalších oprávněných osob. Návrhy dalších oprávněných osob se považují za přistoupení k řízení.

(3) V soudním rozhodnutí, kterým se oprávněné osobě přiznává právo na dorovnání, soud určí výši dorovnání ve vztahu ke každému druhu podílu oprávněných osob a rovněž celkovou výši dorovnání zvýšenou o částku úroků podle § 48, o částku úroků z prodlení a o částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy a uloží povinné osobě i bez návrhu, aby ve lhůtě určené v rozhodnutí splnila toto dorovnání vůči všem oprávněným osobám složením do soudní úschovy u tohoto soudu, a aby do soudní úschovy složila částku úroků podle § 48, částku úroků z prodlení i částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy.

(4) V soudním rozhodnutí, kterým se oprávněné osobě přiznává právo na dorovnání, soud určí výši dorovnání ve vztahu ke každému druhu podílu oprávněných osob a rovněž celkovou výši dorovnání zvýšenou o částku úroků podle § 48, o částku úroků z prodlení a o částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy a uloží povinné osobě i bez návrhu, aby ve lhůtě určené v rozhodnutí splnila toto dorovnání vůči všem oprávněným osobám složením do soudní úschovy u tohoto soudu, a aby do soudní úschovy složila částku úroků podle § 48, částku úroků z prodlení i částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy.

(4) Soud vyvěsí na své úřední desce pravomocné rozhodnutí podle odstavce 3 spolu s výzvou vlastníkům podílů, aby se u něj o dorovnání přihlásili.

(5) Soud vyvěsí na své úřední desce pravomocné rozhodnutí podle odstavce 4 spolu s výzvou vlastníkům podílů, aby se u něj o dorovnání přihlásili.

(5) Účelně vynaložené náklady spojené s plněním do soudní úschovy se hradí z prostředků složených v úschově.

(6) Účelně vynaložené náklady spojené s plněním do soudní úschovy se hradí z prostředků složených v úschově.

(6) Povinná osoba zveřejní podle § 33 nebo uveřejní podle § 33a bez zbytečného odkladu a způsobem, kterým zveřejnila nebo uveřejnila projekt přeměny, výrok pravomocného rozhodnutí soudu, jímž se oprávněné osobě přiznává právo na dorovnání podle odstavce 3, a současně s ním i výzvu, aby se oprávněné osoby přihlásily o dorovnání u příslušného soudu.

(7) Povinná osoba zveřejní podle § 33 nebo uveřejní podle § 33a bez zbytečného odkladu a způsobem, kterým zveřejnila nebo uveřejnila projekt přeměny, výrok pravomocného rozhodnutí soudu, jímž se oprávněné osobě přiznává právo na dorovnání podle odstavce 4, a současně s ním i výzvu, aby se oprávněné osoby přihlásily o dorovnání u příslušného soudu.

(7) Ustanovení zákona upravujícího soudní úschovu o připadnutí předmětu úschovy státu se nepoužije. Uplynula-li doba tří roků ode dne zveřejnění nebo uveřejnění oznámení podle odstavce 6, rozhodne soud, že předmět úschovy se vrací povinné osobě, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do 1 roku ode dne vyhlášení tohoto rozhodnutí. Toto rozhodnutí soud vyvěsí na úřední desce soudu.

(8) Ustanovení zákona upravujícího soudní úschovu o připadnutí předmětu úschovy státu se nepoužije. Uplynula-li doba tří roků ode dne zveřejnění nebo uveřejnění oznámení podle odstavce 7, rozhodne soud, že předmět úschovy se vrací povinné osobě, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do 1 roku ode dne vyhlášení tohoto rozhodnutí. Toto rozhodnutí soud vyvěsí na úřední desce soudu.

(8) Dohodne-li se povinná osoba na dorovnání s některou z oprávněných osob mimo soudní řízení, oznámí uzavření této dohody ostatním oprávněným osobám způsobem, kterým byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a projekt přeměny, a spolu s ním i výzvu, aby se oprávněné osoby přihlásily o dorovnání u příslušného soudu. Povinná osoba splní ve lhůtě splatnosti dorovnání vůči všem oprávněným osobám s podílem téhož druhu složením plnění do soudní úschovy, a složí do soudní úschovy i částku úroků podle § 48, částku úroků z prodlení a částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy; odstavce 5 a 7 se použijí obdobně. Výše dorovnání vůči ostatním oprávněným osobám s podílem téhož druhu nesmí být nižší, než je sjednaná výše dorovnání.

(9) Dohodne-li se povinná osoba na dorovnání s některou z oprávněných osob mimo soudní řízení, oznámí uzavření této dohody ostatním oprávněným osobám způsobem, kterým byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a projekt přeměny, a spolu s ním i výzvu, aby se oprávněné osoby přihlásily o dorovnání u příslušného soudu. Povinná osoba splní ve lhůtě splatnosti dorovnání vůči všem oprávněným osobám s podílem téhož druhu složením plnění do soudní úschovy, a složí do soudní úschovy i částku úroků podle § 48, částku úroků z prodlení a částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy; odstavce 6 a 8 se použijí obdobně. Výše dorovnání vůči ostatním oprávněným osobám s podílem téhož druhu nesmí být nižší, než je sjednaná výše dorovnání.

§ 48

Má-li oprávněná osoba právo na dorovnání, je povinná osoba zavázána platit z dlužné částky úroky ode dne, v němž byla fúze, rozdělení nebo převod jmění zapsán do obchodního rejstříku, a to ve výši průměrné úrokové sazby z úvěrů poskytnutých v roce předcházejícím roku, v němž byla taková přeměna zapsána do obchodního rejstříku, bankami na území České republiky; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno. Ustanovení § 341a odst. 3 se použije obdobně.

§ 49

Jestliže byl při fúzi nebo při rozdělení výměnný poměr podílů nepřiměřený, nejsou osoby, které byly v dobré víře, povinny vracet vyplacené doplatky a podíly nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva, které jim byly vyměněny na základě výměnného poměru podílů podle projektu přeměny. Totéž se týká i právních nástupců osob, které byly v dobré víře při nabytí takových doplatků a podílů, bez ohledu na dobrou víru svých právních předchůdců.

HLAVA X

PRÁVO NA ODKOUPENÍ PODÍLU PŘI ZMĚNĚ JMĚNÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NEBO AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

§ 49a

(1) Právo odprodat svůj podíl v nástupnické společnosti této společnosti, jestliže mezi rozhodným dnem fúze nebo rozdělení a zápisem fúze nebo rozdělení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti do obchodního rejstříku dojde k podstatné změně nebo změnám týkajícím se jmění kterékoliv ze společností zúčastněných na přeměně, jež by odůvodňovaly jiný výměnný poměr podílů, má osoba,

a) která byla společníkem zúčastněné společnosti ke dni schválení fúze nebo rozdělení,

b) která hlasovala proti schválení fúze nebo rozdělení,

c) v jejíž neprospěch se zhoršil výměnný poměr podílu a

d) která od zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku nevykonávala práva společníka v nástupnické společnosti, kromě práva na výměnu podílu za podíl v nástupnické společnosti.

(2) Společník je oprávněn uplatnit právo na odkoupení podílu na nástupnické společnosti, se kterým hlasoval proti schválení fúze nebo rozdělení nebo který mu byl vyměněn za podíl na zanikající společnosti, se kterým hlasoval proti schválení fúze nebo rozdělení.

§ 49b

(1) Nástupnická společnost je povinna odkoupit podíl za cenu odpovídající jeho reálné hodnotě (§ 70 odst. 2), zjištěné ke dni předcházejícímu den zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku.

(2) Reálná hodnota musí být stanovena posudkem znalce. Posudek znalce opatří společnost na své náklady.

(3) Nástupnická společnost je povinna zabezpečit vyhotovení posudku znalce nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy společník uplatnil právo na odkoupení podílu a písemně společníkovi oznámit, že posudek byl znalcem vyhotoven a s jakým výsledkem. Oznámení může obsahovat i návrh na uzavření smlouvy nebo vyrozumění o tom, že nástupnická společnost návrh společníka odmítá.

(4) Obsahem posudku znalce je kromě náležitostí vyžadovaných zákonem upravujícím činnost znalců též údaj o reálné hodnotě podílu, jenž je navržen k odkoupení podle odstavce 1, uvedení metody nebo metod, na jejichž základě byla reálná hodnota stanovena, a údaj o tom, zda změna nebo změny ve jmění té které zúčastněné společnosti mají vliv na výměnný poměr podílů.

(5) Nástupnická společnost má proti společníkovi, který uplatnil právo na odkoupení podílu, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na zpracování znaleckého posudku podle odstavce 1, pokud z posudku znalce vyplyne, že tvrzená změna nebo změny ve jmění neměly vliv na výměnný poměr podílů.

§ 49c

(1) Společník může uplatnit právo na odkoupení podílu u nástupnické společnosti do 2 měsíců od zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku, jinak toto právo zaniká.

(2) Společník uplatňuje právo podle odstavce 1 písemnou výzvou adresovanou nástupnické společnosti, která obsahuje údaje, jež umožňují identifikaci podílu, který nabízí nástupnické společnosti k odkoupení, a s uvedením důvodu, proč právo na odkoupení podílu uplatňuje.

(3) Nástupnická společnost zašle bez zbytečného odkladu po vyhotovení znaleckého posudku společníkovi, který uplatnil právo na odkoupení podílu, písemný návrh smlouvy, jehož obsahem je nabídka na odkoupení podílu uvedeného ve výzvě podle odstavce 2 za reálnou hodnotu stanovenou posudkem znalce s dobou splatnosti do 15 dnů od uzavření smlouvy, nebo jej v téže době vyrozumí o tom, že jeho návrh odmítá s uvedením důvodu. Ustanovení § 151a se použije při odkupu podílů obdobně.

§ 49d

(1) Nesouhlasí-li společník s odmítavým stanoviskem nástupnické společnosti nebo se nástupnická společnost ve lhůtě podle § 49c odst. 3 nevyjádří anebo ve lhůtě podle § 49b odst. 3 neopatří znalecký posudek, může se společník do 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 49c odst. 3 nebo od marného uplynutí lhůty uvedené v § 49c odst. 3 nebo § 49b odst. 3 domáhat uzavření smlouvy u soudu.

(2) S návrhem na uložení povinnosti uzavřít smlouvu jsou ke společnému řízení spojeny návrhy na uložení téže povinnosti týkající se téže přeměny a podané různými oprávněnými osobami směřující vůči téže nástupnické společnosti.

HLAVA XI

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

§ 50

(1) Osoby, které jsou členem statutárního orgánu, dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise osob zúčastněných na přeměně, znalec nebo znalci pro přeměnu, znalec nebo znalci oceňující jmění osoby zúčastněné na přeměně a znalec přezkoumávající přiměřenost vypořádání poskytovaného ostatním společníkům při převodu jmění odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikla porušením jejich povinností při přeměně osobě zúčastněné na přeměně, jejím společníkům nebo členům a věřitelům.

(1) Osoby, které jsou členem statutárního orgánu, dozorčí rady nebo kontrolní komise osob zúčastněných na přeměně, znalec nebo znalci pro přeměnu, znalec nebo znalci oceňující jmění osoby zúčastněné na přeměně a znalec přezkoumávající přiměřenost vypořádání poskytovaného ostatním společníkům při převodu jmění odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikla porušením jejich povinností při přeměně osobě zúčastněné na přeměně, jejím společníkům nebo členům a věřitelům.

(2) Osoba odpovídající za škodu uvedená v odstavci 1 se zprostí své odpovědnosti, jestliže prokáže, že jednala s právem předepsanou péčí.

(3) Soudní rozhodnutí, jímž se přiznává právo na náhradu škody podle odstavce 1, je pro odpovědné osoby co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným osobám uvedeným v odstavci 1.

(4) Právo na náhradu škody se promlčuje ve lhůtě 5 let ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám.

(5) Osoba nebo osoby, kterým byla uložena povinnost k náhradě škody, bez zbytečného odkladu zveřejní výrok pravomocného rozhodnutí soudu, jímž se přiznává právo na náhradu škody podle odstavce 3.

(6) Od právní moci rozhodnutí soudu, jímž se přiznává právo na náhradu škody, běží nová dvouletá promlčecí lhůta vůči všem oprávněným osobám, které nebyly účastníky řízení, v němž bylo o náhradě škody rozhodnuto.

(7) Škoda na podílu společníků či členů osoby zúčastněné na přeměně, která jen odráží škody způsobené v majetku této osoby zúčastněné na přeměně, se hradí do majetku osoby zúčastněné na přeměně.

§ 51

Jestliže zvláštní zákon stanoví, že členové statutárního nebo kontrolního orgánu osoby zúčastněné na přeměně nebo někteří z nich neodpovídají za škodu způsobenou při výkonu funkce a že za tuto škodu místo nich odpovídá jiná osoba, použijí se ustanovení tohoto zvláštního zákona obdobně.

HLAVA XII

NEPLATNOST PŘEMĚNY

§ 52

(1) Neplatnosti projektu přeměny se lze dovolávat pouze zároveň s neplatností alespoň jednoho rozhodnutí o schválení přeměny. Vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny se lze dovolávat samostatně, ledaže důvody této neplatnosti mají základ v projektu přeměny.

(2) Nepodléhá-li projekt přeměny schválení, lze se dovolávat pouze neplatnosti projektu přeměny.

§ 53

(1) Pro řízení ve věcech neplatnosti projektu přeměny a neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny se použijí obdobně ustanovení zvláštního zákona upravujícího řízení ve věcech neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, není-li dále stanoveno něco jiného.

(2) S návrhem na vyslovení neplatnosti projektu přeměny jsou ke společnému řízení spojeny návrhy ostatních oprávněných osob, týkající se téhož projektu přeměny. S návrhem na vyslovení neplatnosti projektu přeměny jsou ke společnému řízení spojeny návrhy všech oprávněných osob na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny, je-li důvodem neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny neplatnost projektu přeměny.

(3) Jsou-li sídla osob zúčastněných na přeměně v obvodech různých věcně a místně příslušných soudů, je k řízení příslušný soud, u kterého byl podán první návrh.

§ 54

(1) Návrh podle § 52 může podat jen

a) společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně,

b) člen statutárního orgánu osoby zúčastněné na přeměně, nebo

c) člen dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise osoby zúčastněné na přeměně.

c) člen dozorčí rady nebo kontrolní komise osoby zúčastněné na přeměně.

(2) Jestliže se na téže přeměně podílí více osob zúčastněných na přeměně, může se neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny v osobě zúčastněné na přeměně dovolávat i společník, člen družstva, člen statutárního orgánu, dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise jiné osoby zúčastněné na této přeměně, jestliže namítané důvody neplatnosti takového schválení mají základ v projektu přeměny.

(2) Jestliže se na téže přeměně podílí více osob zúčastněných na přeměně, může se neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny v osobě zúčastněné na přeměně dovolávat i společník, člen družstva, člen statutárního orgánu, dozorčí rady nebo kontrolní komise jiné osoby zúčastněné na této přeměně, jestliže namítané důvody neplatnosti takového schválení mají základ v projektu přeměny.

(3) Právo podat návrh podle odstavce 1 zaniká, jestliže nebyl podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy

a) bylo přijato usnesení valné hromady nebo členské schůze (shromáždění delegátů) o schválení přeměny,

b) se osoba uvedená v odstavci 1 dozvěděla, že bylo přijato rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti o schválení přeměny nebo že byl udělen souhlas s přeměnou posledním ze společníků veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti,

c) bylo společníkovi společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti oznámeno přijetí rozhodnutí o schválení přeměny, byla-li přeměna schválena mimo valnou hromadu, nebo

c) bylo společníkovi společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo členovi družstva oznámeno přijetí rozhodnutí o schválení přeměny, byla-li přeměna schválena mimo valnou hromadu nebo členskou schůzi, nebo

d) bylo zveřejněno oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin nebo uveřejněn projekt přeměny podle § 33a, pokud tento zákon nevyžaduje jeho schválení.

§ 55

(1) Důvodem pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo určení neplatnosti projektu přeměny není skutečnost, že výměnný poměr podílů a výše doplatků nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění není přiměřený, nebo že údaje týkající se výměnného poměru podílů nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění ve zprávě o přeměně nebo ve znalecké zprávě o přeměně nejsou v souladu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy. Nesprávné určení výměnného poměru podílů a výše doplatků nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění lze napadnout jen návrhem na dorovnání nebo žalobou na náhradu škody, ledaže právo na dorovnání zákon vylučuje.

(1) Důvodem pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo určení neplatnosti projektu přeměny není skutečnost, že výměnný poměr podílů a výše doplatků, vypořádacího podílu vystupujícího společníka nebo člena nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění není přiměřený, nebo že údaje týkající se výměnného poměru podílů, vypořádacího podílu nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění ve zprávě o přeměně nebo ve znalecké zprávě o přeměně nejsou v souladu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy. Nesprávné určení výměnného poměru podílů a výše doplatků, vypořádacího podílu vystupujícího společníka nebo člena nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění lze napadnout jen návrhem na dorovnání nebo žalobou na náhradu škody, ledaže právo na dorovnání zákon vylučuje.

(2) Pouze soud může rozhodnout o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, a to pouze do zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

§ 56

Požádá-li o to osoba zúčastněná na přeměně před rozhodnutím soudu o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, poskytne jí tento soud přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy, která nesmí být kratší než 60 dnů.

§ 57

(1) Po zápisu přeměny do obchodního rejstříku nelze ani

a) vyslovit neplatnost rozhodnutí o schválení přeměny; tím není dotčeno právo společníků nebo členů na dorovnání a na náhradu škody, popřípadě na přiměřené zadostiučinění, nebo

b) změnit ani zrušit projekt přeměny.

(2) Probíhá-li v době zápisu přeměny do obchodního rejstříku soudní řízení o návrhu na určení neplatnosti projektu přeměny nebo o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny, může navrhovatel ve lhůtě určené soudem, která nesmí být kratší než 30 dnů, i bez souhlasu soudu změnit návrh na zahájení řízení tak, že se bude domáhat určení, zda projekt přeměny nebo rozhodnutí o schválení přeměny jsou v rozporu s právními předpisy, společenskou nebo zakladatelskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo se stanovami. Je-li navrhovatelů více, jedná v řízení o takové změně návrhu na zahájení řízení každý z nich sám za sebe. Nelze-li v řízení pokračovat jen proto, že nedošlo v určené lhůtě ke změně návrhu na zahájení řízení, soud řízení o návrhu na určení neplatnosti projektu přeměny nebo o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny zastaví; je-li navrhovatelů více, zastaví soud řízení jen ve vztahu k těm z nich, kteří návrh na zahájení řízení nezměnili.

(3) Určí-li soud, že projekt přeměny nebo rozhodnutí o schválení přeměny jsou v rozporu s jinými právními předpisy, společenskou nebo zakladatelskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo se stanovami, nebo že jsou neplatné, mají osoby,

a) kterým v důsledku takového porušení nebo neplatnosti vznikla škoda, právo na její náhradu a

b) do jejichž práv bylo takovým porušením zasaženo, právo na přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích.

(4) Osoby uvedené v odstavci 3 mají tam uvedené právo

a) vůči všem osobám zúčastněným na přeměně nebo jejich právním nástupcům, má-li takové porušení, důvod neplatnosti projektu přeměny nebo neplatnosti rozhodnutí o přeměně základ v projektu přeměny, nebo

b) vůči osobě zúčastněné na přeměně, jejíž orgán o přeměně rozhodl, nebo jejímu právnímu nástupci, nemá-li toto porušení nebo důvod neplatnosti rozhodnutí o přeměně základ v projektu přeměny.

(5) Právo na přiměřené zadostiučinění musí být uplatněno u soudu nejpozději ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí soudu podle odstavce 3 nabylo právní moci.

§ 58

(1) Rozhodne-li soud o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, jsou z dluhů, které vznikly od rozhodného dne přeměny do zveřejnění údaje o uložení rozhodnutí soudu do sbírky listin, k tíži a ve prospěch nástupnické společnosti nebo družstva anebo přejímajícího společníka zavázány a oprávněny společně a nerozdílně všechny osoby zúčastněné na přeměně.

(2) Výrok rozhodnutí, jímž je určena neplatnost projektu přeměny, je závazný pro každého.

HLAVA XIII

PRÁVNÍ ÚČINKY PŘEMĚNY

§ 59

(1) Právní účinky přeměny nastávají dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

(2) Osoba zúčastněná na přeměně, která způsobila, že nebyl včas podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku, odpovídá každé jiné osobě zúčastněné na přeměně, která byla připravena tento návrh podat, za škodu, která jí v důsledku toho vznikla. Společně a nerozdílně s ní odpovídají za vzniklou škodu i osoby, které byly v rozhodné době jejím statutárním orgánem nebo jeho členy.

HLAVA XIV

PŘESHRANIČNÍ PŘEMĚNY

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 59a

(1) Přeshraniční přeměnou se rozumí

a) přeshraniční fúze,

b) přeshraniční rozdělení,

c) přeshraniční převod jmění, nebo

d) přeshraniční přemístění sídla.

(2) Na přeshraniční přeměny se použijí ustanovení tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

§ 59b

(1) Zahraniční osobou se pro účely tohoto zákona rozumí zahraniční fyzická osoba a zahraniční právnická osoba. Českou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí česká fyzická osoba a česká právnická osoba.

(2) Zahraniční fyzickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má bydliště mimo území České republiky a

a) je státním příslušníkem členského státu,

b) je rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmeni a), který má v České republice právo pobytu,

c) je státním příslušníkem třetího státu, kterému bylo v členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, nebo

d) je rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmeni c), kterému bylo v České republice vydáno povolení k dlouhodobému pobytu.

(3) Zahraniční právnickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí jiná než fyzická osoba,

a) která se řídí právem jiného členského státu než České republiky a

b) jež má sídlo, skutečné sídlo nebo hlavní provozovnu v členském státě.

(4) Českou fyzickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má bydliště v České republice, a českou právnickou osobou právnická osoba se sídlem v České republice.

(5) Zahraničním obchodním rejstříkem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní nebo jiný příslušný veřejný rejstřík nebo jemu odpovídající evidence vedená podle právních předpisů jiného členského státu než České republiky, do něhož se zapisují přeshraniční přeměny.

§ 59c

Osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně se rozumí i zahraniční osoba, která hodlá přemístit své sídlo na území České republiky, nebo česká společnost nebo družstvo, která hodlá přemístit své sídlo do zahraničí.

Díl 2

Některá ustanovení o rozhodném právu

§ 59d

(1) Nástupnická právnická osoba může při přeshraniční fúzi nebo přeshraničním rozdělení umístit své sídlo do kteréhokoliv členského státu, ledaže to právní předpisy tohoto státu vylučují; tento postup se nepovažuje za přeshraniční přemístění sídla.

(2) Pokud se mají vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem jiného členského státu než České republiky, nemusí projekt přeshraniční přeměny obsahovat údaje o členech orgánů nástupnické právnické osoby, pokud to nevyžaduje právní řád státu, kterým se řídí nebo mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.

(3) Pokud se mají vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem jiného členského státu než České republiky, řídí se obsah projektu přeshraniční přeměny, pokud jde o náležitosti zakladatelských dokumentů a jejich změn právním řádem státu, kterým se řídí nebo mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.

§ 59e

(1) Není-li dále stanoveno něco jiného, použijí se pro přeshraniční přeměny ustanovení tohoto zákona ve vztahu k českým osobám zúčastněným na přeshraniční přeměně.

(2) Na zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně se použijí ustanovení o vydávání osvědčení podle § 59z a ustanovení upravující dokončení přeshraniční přeměny zápisem do obchodního rejstříku. Jiná ustanovení tohoto zákona se při přeshraničních přeměnách vztahují na zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, jen stanoví-li tak tento zákon.

(3) Povinnost zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně sestavit konečnou účetní závěrku, mezitímní účetní závěrku a zahajovací rozvahu se řídí právem státu, kterým se řídí její vnitřní poměry, nebo právem státu, v němž má zahraniční fyzická osoba bydliště. Totéž platí ohledně povinnosti nechat ověřit účetní závěrku nebo zahajovací rozvahu auditorem.

(4) Povinnost zahraniční právnické osoby sestavit zahajovací rozvahu a nechat ji ověřit auditorem se vztahuje i na případy,

a) kdy dochází k přeshraniční fúzi nebo k přeshraničnímu rozdělení, mají-li se vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem České republiky, nebo

b) kdy dochází k přemístění sídla zahraniční právnické osoby do České republiky.

§ 59f

(1) Mají-li se vnitřní poměry nástupnické osoby řídit právním řádem České republiky a je-li projekt přeshraniční přeměny vyhotoven ve více jazykových verzích, které se od sebe vzájemně odlišují, považuje se za rozhodné české znění, ledaže dohoda osob zúčastněných na přeshraniční přeměně stanoví jinak. Tím není dotčeno ustanovení § 15 odst. 3.

(2) Pokud se vnitřní poměry nástupnické osoby mají řídit právním řádem České republiky a ani jeden z projektů přeshraniční přeměny nebyl vyhotoven v českém jazyce, mohou se osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně dohodnout, která jazyková verze je rozhodná, a nedohodnou-li se ani dodatečně, stanoví tak soud.

(3) Mají-li se vnitřní právní poměry nástupnické osoby řídit právem jiného členského státu než České republiky a z dohod osob zúčastněných na přeshraniční přeměně neplyne jinak, určí se rozhodné znění projektu přeshraniční přeměny podle právního řádu, kterým se mají řídit vnitřní právní poměry nástupnické osoby.

(4) Vyžaduje-li tento zákon pro projekt přeměny formu notářského zápisu, v případě projektu přeshraniční přeměny postačí, když je forma notářského zápisu dodržena pouze na straně českých osob zúčastněných na přeměně. To neplatí, jde-li o přemístění sídla do České republiky.

§ 59g

(1) Existence a přechod zástavního práva k cenným papírům a k podílům vydaným kteroukoliv z právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně se řídí

a) ustanoveními tohoto zákona, je-li zanikající nebo rozdělovanou právnickou osobou a nástupnickou právnickou osobou česká osoba,

b) ustanoveními tohoto zákona, je-li zanikající nebo rozdělovanou právnickou osobou zahraniční právnická osoba a nástupnickou právnickou osobou česká právnická osoba, pokud to nevylučuje právní řád státu, jímž se řídí zástavní právo k cenným papírům nebo k podílu, nebo právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby, nebo

c) ustanoveními právních předpisů státu, kterými se budou řídit vnitřní právní poměry nástupnické právnické osoby po zápisu přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku, je-li nástupnickou právnickou osobou zahraniční právnická osoba, pokud to nevylučuje právní řád státu, jímž se řídí zástavní právo k cenným papírům nebo k podílu, nebo právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) se ustanovení tohoto zákona o přechodu zástavního práva k cenným papírům a podílům použijí na českou právnickou osobu zúčastněnou na přeměně, není-li to v rozporu s donucujícími předpisy právních řádů státu uvedených v odstavci 1 písm. c).

§ 59h

(1) Při přeshraniční fúzi může být jeden znalec jmenován znalcem pro přeshraniční fúzi pro všechny české i zahraniční právnické osoby zúčastněné na dané přeshraniční fúzi. U ostatních přeshraničních přeměn to platí pouze v případě, že to nevylučuje právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nebo právní řád státu, kterým se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.

(2) Znalec pro přeshraniční přeměnu je pro každou právnickou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně jmenován nebo určen postupem podle právního řádu státu, kterým se řídí vnitřní poměry zúčastněné právnické osoby, nebo podle právního řádu, kterým se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.

(3) Znalec pro přeshraniční přeměnu pro všechny české i zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně je jmenován nebo určen postupem stanoveným právním řádem státu, v němž byl podán návrh na jmenování nebo určení znalce.

(4) Návrh na jmenování nebo určení znalce lze podat v kterémkoliv členském státě, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry kterékoliv z právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, nebo kterým se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby po zápisu přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku, pokud to nevylučuje právní řád některého z těchto států.

§ 59i

(1) Povinnost zveřejnění projektu přeshraniční přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a mají jen české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně. Zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně postupují při publikaci projektu přeshraniční přeměny podle právního řádu, kterým se řídí jejich vnitřní poměry, nebo podle právního řádu státu, v němž mají bydliště.

(2) Povinnost poskytnout společníkům nebo členům informace a dokumenty podle tohoto zákona se při přeshraniční přeměně vztahuje pouze na české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně. Zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně plní tyto povinnosti podle právního řádu, kterým se řídí jejich vnitřní poměry.

§ 59j

(1) Výměna podílů a vyplacení doplatků se při přeshraniční přeměně řídí tímto zákonem a právním řádem státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry zahraniční právnické osoby, má-li mít nástupnická právnická osoba po zápisu přeshraniční přeměny své sídlo na území České republiky.

(2) Má-li mít nástupnická právnická osoba sídlo v jiném členském státě, použijí se při přeshraniční přeměně na výměnu podílů ustanovení tohoto zákona, jen není-li to v rozporu s donucujícími právními předpisy státu, v němž má nebo bude mít nástupnická právnická osoba sídlo, a donucujícími právními předpisy, jimiž se řídí nebo budou řídit vnitřní právní poměry nástupnické právnické osoby po zápisu přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku.

(3) Vypořádání a dorovnání poskytované společníkům při vystoupení českou osobou zúčastněnou na přeměně při přeshraniční fúzi, přeshraničním rozdělení nebo přeshraničním přemístění sídla se řídí tímto zákonem a pro spory týkající se těchto práv jsou příslušné české soudy. Chybí-li podmínky místní příslušnosti nebo je nelze zjistit, je místně příslušným soud, v jehož obvodu měla poslední sídlo česká osoba zúčastněná na přeměně.

§ 59k

Okamžik nabytí účinnosti přeshraniční přeměny se určuje podle práva státu, kterým se řídí vnitřní právní poměry nástupnické osoby po přeshraniční přeměně. Pokud zahraniční právní řád tento okamžik neurčuje, nabývá přeshraniční přeměna pro české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně účinnosti podle českého práva.

Okamžik nabytí účinnosti přeshraniční přeměny se určuje podle práva státu, kterým se řídí vnitřní právní poměry nástupnické osoby po přeshraniční přeměně; to neplatí v případě přeshraničního rozdělení, kdy se okamžik nabytí účinnosti přeshraniční přeměny určuje podle práva státu, kterým se řídí vnitřní právní poměry rozdělované osoby. Pokud zahraniční právní řád tento okamžik neurčuje, nabývá přeshraniční přeměna pro české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně účinnosti podle českého práva.

Díl 3

Některá ustanovení o zveřejnění nebo uveřejňování informací

§ 59l

Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat

Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně uloží do sbírky listin podle § 33 odst. 1 a zpřístupní podle § 33 odst. 3 nebo uveřejní na internetové stránce podle § 33a také

a) jména a příjmení, bydliště nebo firmy nebo názvy, právní formy a sídla všech osob zúčastněných na přeshraniční přeměně před zápisem přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku,

a) upozornění pro společníky, věřitele a zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance, nemají-li zástupce, že jí mohou doručit připomínky k projektu přeměny, a to nejpozději 5 pracovních dnů přede dnem konání valné hromady nebo členské schůze, která má schválit přeshraniční přeměnu, a

b) informaci o tom, ve kterém zahraničním obchodním rejstříku nebo rejstřících jsou zapsány údaje a založeny listiny o každé ze zahraničních osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, a čísla těchto zápisů, pokud je zahraniční osoba v takovém rejstříku zapsána, a

b) prohlášení statutárního orgánu přesně zachycující finanční situaci české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně ke dni, který nesmí předcházet dni uložení listin podle § 33 nebo jejich uveřejnění podle § 33a o více než 1 měsíc, v němž uvede, že si není vědom skutečností, pro které by nástupnická, a při rozdělení také rozdělovaná společnost nebo družstvo, anebo společnost nebo družstvo po přemístění sídla do zahraničí, neměly být po nabytí účinnosti přeshraniční přeměny schopny dostát svým dluhům nebo dluhům, které na ně podle projektu přeshraniční přeměny přešly, v době jejich splatnosti.

c) informaci o právech, která mohou uplatňovat věřitelé a společníci nebo členové každé ze zahraničních osob zúčastněných na přeshraniční přeměně podle právních předpisů toho státu, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nebo ve kterém má zahraniční osoba své bydliště a zároveň také uvede informace o adrese nebo adresách, na kterých mohou věřitelé a společníci nebo členové osob každé z osob zúčastněných na přeshraniční přeměně bezplatně obdržet úplné informace o svých právech.

§ 59m

(1) Každá česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně je povinna bezplatně poskytnout každému společníkovi, členovi nebo věřiteli kterékoliv z osob zúčastněných na přeshraniční přeměně písemnou formou, anebo pokud o to společník, člen nebo věřitel požádá, elektronickou formou, úplnou informaci o všech právech, která náleží společníkům, členům a věřitelům českých osob zúčastněných na přeshraniční přeměně podle tohoto zákona.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud jsou informace uveřejněny na internetové stránce české právnické osoby. Ustanovení o uveřejňování na internetových stránkách podle § 119a se pro účely uveřejňování informací podle odstavce 1 použije obdobně.

Díl 4

Právo zaměstnanců na informace

§ 59n

(1) Zaměstnanci české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně mají právo se seznámit s projektem přeshraniční přeměny a se zprávami o přeshraniční přeměně podle § 59p a písemně se k nim vyjádřit; na toto právo musí být upozorněni.

(2) Působí-li u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně odborová organizace, informuje tato osoba odborovou organizaci, popřípadě všechny odborové organizace u ní působící, elektronickým oznámením. Není-li tento způsob informování možný, zašle česká osoba odborové organizaci písemné upozornění.

(3) Jiné zástupce zaměstnanců nebo zaměstnance, kteří nemají zástupce, informuje česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně elektronickým oznámením zaslaným každému z jiných zástupců nebo ze zaměstnanců samostatně. Není-li tento způsob informování možný, tato česká osoba zajistí vyvěšení písemného upozornění na každém pracovišti po dobu alespoň 15 dnů ode dne vyvěšení.

(4) Informace musí být zaměstnancům poskytnuty nejpozději do dne zveřejnění projektu přeshraniční přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a.

§ 59o

(1) Působí-li u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně odborová organizace, má právo písemně se vyjádřit k projektu přeshraniční přeměny a zprávám o přeshraniční přeměně, pokud se vyžadují. Totéž právo náleží i jiným zástupcům zaměstnanců. Působí-li u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně více odborových organizací a neshodnou-li se na jednotném stanovisku, má každá z odborových organizací právo se písemně vyjádřit samostatně.

(1) Působí-li u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně odborová organizace, má právo písemně se vyjádřit k projektu přeshraniční přeměny a zprávám o přeshraniční přeměně, pokud se vyžadují. Totéž právo náleží i jiným zástupcům zaměstnanců, nebo není-li jich, přímo zaměstnancům. Působí-li u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně více odborových organizací a neshodnou-li se na jednotném stanovisku, má každá z odborových organizací právo se písemně vyjádřit samostatně.

(2) Pokud budou stanoviska doručena do sídla české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nejpozději do dne konání valné hromady nebo členské schůze, která má schválit přeshraniční přeměnu, musí být přiložena ke zprávě o přeshraniční přeměně, společníci nebo členové musí být na tuto skutečnost upozorněni a musí jim být umožněno seznámit se se stanovisky ještě před hlasováním o schválení přeshraniční přeměny.

(2) Pokud budou stanoviska doručena do sídla české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nejpozději 5 pracovních dnů před konáním valné hromady nebo členské schůze, která má schválit přeshraniční přeměnu, musí být přiložena ke zprávě o přeshraniční přeměně, společníci nebo členové musí být na tuto skutečnost upozorněni a musí jim být umožněno seznámit se se stanovisky ještě před hlasováním o schválení přeshraniční přeměny.

(3) Pokud je předkládáno více různých stanovisek nebo pokud se všichni nebo někteří ze zástupců zaměstnanců uvedených v § 59n odst. 2 nebo 3 nevyjádřili, musí být na tuto skutečnost společníci nebo členové upozorněni ještě před hlasováním o schválení přeshraniční přeměny.

Díl 5

Některá ustanovení o zprávách o přeshraničních přeměnách

§ 59p

(1) Zpráva o přeshraniční přeměně, je-li účastníkem takové přeshraniční přeměny česká právnická osoba, musí být vždy vypracována.

(1) Zpráva o přeshraniční přeměně, je-li účastníkem takové přeshraniční přeměny česká právnická osoba s výjimkou veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, musí být vždy vypracována; to neplatí v případě přeshraničního rozdělení vyčleněním.

(2) Zprávy o přeshraniční přeměně se vypracovávají vždy samostatně za každou právnickou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně; vypracování zprávy za některé nebo všechny zúčastněné právnické osoby se zakazuje.

(2) Zprávy o přeshraniční přeměně se vypracovávají vždy samostatně za každou právnickou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně; vypracování zprávy za některé nebo všechny zúčastněné právnické osoby se zakazuje. Tím není dotčen odstavec 6.

(3) Zpráva o přeshraniční přeměně české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně musí kromě údajů podle § 24 odst. 2 dále obsahovat pravděpodobné dopady přeshraniční přeměny na společníky nebo členy a na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců.

(3) Zpráva o přeshraniční přeměně české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně obsahuje vysvětlení a zdůvodnění přeshraniční přeměny z právního a ekonomického hlediska, dopadů na zaměstnance i budoucí podnikání nebo činnost a dále obsahuje oddíl určený pro společníky nebo členy a oddíl určený pro zaměstnance. Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně může namísto jedné zprávy obsahující oba tyto oddíly zpracovat samostatnou zprávu pro společníky nebo členy a samostatnou zprávu pro zaměstnance.

(4) V sídle každé z českých právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně musí být vždy k nahlédnutí pro její společníky nebo členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady nebo členské schůze, jež má rozhodnout o schválení přeshraniční přeměny, zpráva o přeshraniční přeměně; to neplatí, pokud je zpráva o přeshraniční přeměně uveřejněna podle § 33a na internetových stránkách české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně.

(4) Oddíl zprávy o přeshraniční přeměně určený pro společníky nebo členy kromě údajů podle § 24 odst. 2 dále obsahuje

a) pravděpodobné dopady přeshraniční přeměny na společníky nebo členy,

b) výši vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r a metodu nebo metody použité k jeho určení,

c) metodu nebo metody použité k určení výše případného výměnného poměru podílů a

d) informace o právu společníků z české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně vystoupit podle § 59r, včetně postupu pro uplatnění tohoto práva, a postupu pro uplatnění práva podle § 45 až 49.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na české právnické osoby, které jsou přejímajícím společníkem při přeshraničním převodu jmění, jestliže nemají společníky nebo členy.

(5) Oddíl zprávy o přeshraniční přeměně určený pro zaměstnance obsahuje

a) pravděpodobné dopady přeshraniční přeměny na pracovněprávní vztahy a veškerá opatření přijatá k ochraně těchto vztahů,

b) veškeré podstatné změny platných pracovněprávních podmínek, místa podnikání nebo činnosti a

c) způsob, jakým hlediska podle písmen a) a b) ovlivňují případné dceřiné společnosti.

(6) Oddíl zprávy o přeshraniční přeměně určený pro společníky nebo členy nemusí být vypracován, jestliže k tomu všichni společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně udělili souhlas, jde-li o společnost s jediným společníkem nebo o právnickou osobu, která je při přeshraničním převodu jmění přejímajícím společníkem a která nemá společníky nebo členy. Oddíl určený pro zaměstnance nemusí být vypracován, jestliže česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně ani její případné dceřiné právnické osoby nemají žádné zaměstnance kromě těch, kteří jsou současně i členy jejich statutárních orgánů. Jestliže je od vypracování oddílu určeného pro společníky nebo členy upuštěno a vypracování oddílu pro zaměstnance se nevyžaduje, vypracování zprávy o přeshraniční přeměně se nevyžaduje.

(7) Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně uveřejní na internetové stránce nebo jiným způsobem elektronicky zpřístupní společníkům a zástupcům zaměstnanců, nebo není-li jich, přímo zaměstnancům, alespoň 6 týdnů před stanoveným dnem konání valné hromady nebo členské schůze, jež má rozhodnout o schválení přeshraniční přeměny, zprávu o přeshraniční přeměně. Jestliže se nemá konat valná hromada nástupnické společnosti při přeshraniční fúzi, použije se přiměřeně § 95b odst. 3 nebo § 120 odst. 1.

§ 59q

(1) Znalecká zpráva o přeshraniční přeměně pro společníky nebo členy české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, pokud se vyžaduje, musí vždy obsahovat alespoň údaje vyžadované tímto zákonem pro ten který způsob přeměny.

(1) Znalecká zpráva o přeshraniční přeměně pro společníky nebo členy české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, pokud se vyžaduje, kromě údajů vyžadovaných tímto zákonem pro ten který způsob přeměny dále obsahuje

a) stanovisko znalce, zda je výše vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r vhodná a odůvodněná; znalec přihlédne k tržní ceně podílů společnosti před oznámením návrhu přeshraniční přeměny nebo hodnotě společnosti bez účinků navrhované přeshraniční přeměny určené podle obecně uznávaných metod oceňování,

b) údaj, podle jaké metody nebo jakých metod byl vypořádací podíl stanoven,

c) vyjádření, zda tato metoda nebo tyto metody jsou pro daný případ přiměřené,

d) údaj, jaké výše vypořádacího podílu by se dosáhlo při použití každé z metod, jestliže bylo použito více metod; současně znalec uvede stanovisko k tomu, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám při stanovení vypořádacího podílu, a

e) informaci, zda a jaké zvláštní obtíže se vyskytly při oceňování.

(2) Vypracování znalecké zprávy nebo znaleckých zpráv o přeshraniční fúzi nebo přeshraničním rozdělení se vyžaduje vždy; to neplatí, pokud všichni společníci nebo členové všech právnických osob zúčastněných na této přeshraniční přeměně souhlasí s tím, že znalecká zpráva nebo znalecké zprávy o přeshraniční přeměně nebudou vypracovány.

(2) Vypracování znalecké zprávy nebo znaleckých zpráv o přeshraniční fúzi, přeshraničním rozdělení nebo přeshraničním přemístění sídla se vyžaduje vždy; to neplatí, pokud

a) všichni společníci nebo členové všech právnických osob zúčastněných na této přeshraniční přeměně souhlasí s tím, že znalecká zpráva nebo znalecké zprávy o přeshraniční přeměně nebudou vypracovány,

b) českou právnickou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně je veřejná obchodní společnost, komanditní společnost nebo společnost s jediným společníkem, nebo

c) se jedná o přeshraniční rozdělení vyčleněním.

(3) Společníci nebo členové zahraničních právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně udělují svůj souhlas způsobem stanoveným právním řádem státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně.

(4) Znalecká zpráva o přeshraniční přeměně musí být společníkům nebo členům české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně zpřístupněna uveřejněním na internetové stránce nebo k nahlédnutí v sídle české právnické osoby alespoň 1 měsíc přede dnem konání valné hromady nebo členské schůze, která má schválit přeshraniční přeměnu. Jestliže se nemá konat valná hromada nástupnické společnosti při přeshraniční fúzi, použije se přiměřeně § 95b odst. 3 nebo § 120 odst. 1.

Díl 6

Některá ustanovení o schvalování přeshraniční přeměny

§ 59qa

(1) Přeshraniční přeměnu schvaluje valná hromada nebo členská schůze každé české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Statutární orgán české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně seznámí před hlasováním o schválení přeshraniční přeměny společníky nebo členy se

a) zprávou o přeshraniční přeměně podle § 59p, pokud se vyžaduje,

b) znaleckou zprávou o přeshraniční přeměně podle § 59q, pokud se vyžaduje,

c) stanoviskem zaměstnanců ke zprávě o přeshraniční přeměně podle § 59o, bylo-li doručeno, a

d) připomínkami k projektu přeshraniční přeměny podle § 59l písm. a), byly-li doručeny.

§ 59qb

(1) Valná hromada nebo členská schůze české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně si při schvalování přeshraniční přeměny může vyhradit, že musí být znovu svolána za účelem schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické právnické osoby, pokud zákon schválení valnou hromadou nebo členskou schůzí vyžaduje. To neplatí, jestliže je způsob zapojení zaměstnanců již znám; v takovém případě s ním musí být společníci nebo členové seznámeni, a dojde-li ke schválení přeshraniční přeměny, platí, že byl schválen i způsob zapojení zaměstnanců.

(2) Je-li způsob a rozsah zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, musí být schválen stejným způsobem a nejméně stejným počtem hlasů jako přeshraniční přeměna.

(3) O rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, kterým byl schválen způsob a rozsah zapojení zaměstnanců nástupnické právnické osoby, musí být pořízen notářský zápis.

(4) Neschválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců má za následek nemožnost zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku.

§ 59qc

Budou-li společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně schvalovat přeshraniční přeměnu mimo valnou hromadu nebo členskou schůzi postupem podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, činí lhůta pro doručení vyjádření společníka nebo člena 1 měsíc, ledaže zakladatelské právní jednání určí lhůtu delší.

Díl 6

Díl 7

Některá ustanovení o ochraně společníků

§ 59r

(1) Právo na dorovnání má společník nebo člen české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, pokud všechny právní řády, jimiž se řídí vnitřní právní poměry zahraničních právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, přiznávají společníkům nebo členům stejné nebo obsahově podobné právo.

(1) Právo vystoupit ze společnosti má při přeshraniční fúzi, přeshraničním rozštěpení nebo odštěpení, anebo přeshraničním přemístění sídla každý společník české společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, který s přeshraniční fúzí, přeshraničním rozdělením nebo přeshraničním přemístěním sídla nesouhlasil, jestliže

a) byl společníkem ke dni schválení přeshraniční přeměny a

b) hlasoval proti schválení přeshraniční přeměny.

(2) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 1, má společník nebo člen české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně právo na dorovnání jen tehdy, jestliže zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, jejichž právní řády neupravují právo společníků nebo členů na zaplacení dorovnání, při schvalování přeshraniční přeměny výslovně rozhodnou, že společníci nebo členové české právnické osoby mohou uplatnit právo na dorovnání za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Vystoupení musí společník společnosti doručit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy byla přeměna schválena valnou hromadou. Je-li o schválení přeshraniční přeměny rozhodováno mimo valnou hromadu a není-li vystoupení součástí oznámení o nesouhlasu společníka s přeshraniční přeměnou podle § 19 odst. 2 a 3 nebo § 22 odst. 2 a 3, běží tato lhůta ode dne, kdy se společník dozvěděl o přijetí rozhodnutí na základě oznámení výsledku hlasování podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev. Vystoupení nelze odvolat.

(3) Rozhodnutí vydané v tomto řízení je závazné pro nástupnickou právnickou osobu a všechny její společníky nebo členy.

(3) Vystoupení musí mít písemnou formu. Nejpozději v pozvánce na valnou hromadu, která má přeshraniční přeměnu schvalovat, uvede společnost adresu elektronické pošty, na kterou lze zaslat vystoupení v elektronické podobě.

(4) Mají-li společníci právo domáhat se u soudu odkoupení svých podílů nástupnickou společností i po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, ustanovení odstavců 1 až 3 se použije obdobně.

(4) Vypořádací podíl je povinna poskytnout nástupnická společnost, v níž měl vystupující společník nabýt podíl. Výše vypořádacího podílu se stanoví ve výši přiměřené reálné hodnotě podílu a vyplácí se v penězích. Vypořádací podíl je splatný uplynutím 2 měsíců ode dne zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku.

(5) Není-li výše vypořádacího podílu přiměřená reálné hodnotě podílu ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, mají společníci české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně vůči nástupnické společnosti právo na dorovnání v penězích; ustanovení § 45 odst. 1 věty druhé a § 45 odst. 2 až 4 a § 46, 48 a 49 se použijí obdobně. Právo na dorovnání musí být uplatněno u povinné osoby nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeshraniční přeměny stal účinným vůči třetím osobám, jinak zaniká.

(6) Ustanovení § 161 až 163, § 165 a 165a se použijí přiměřeně.

§ 59s

(1) Pokud nemají společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně právo na dorovnání, může být důvodem pro podání návrhu na neplatnost rozhodnutí o schválení přeshraniční přeměny nebo projektu přeshraniční přeměny také skutečnost, že výměnný poměr není přiměřený.

(2) Nabudou-li společníci nebo členové české právnické osoby právo na dorovnání postupem podle § 59r odst. 2 až po zahájení řízení o neplatnosti rozhodnutí o schválení přeshraniční přeměny nebo projektu přeshraniční přeměny a jediným důvodem tohoto návrhu byla nepřiměřenost výměnného poměru, lze v řízení pokračovat, jen dojde-li ke změně předmětu řízení podle § 57 odst. 2.

§ 59t

(1) Jestliže bylo zahájeno řízení, kterým se společník nebo člen domáhá dorovnání podle tohoto zákona, musí česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nebo po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku nástupnická osoba na výzvu soudu sdělit, zda-li zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně schválily právo na dorovnání společníků nebo členů české právnické osoby.

(2) Jestliže společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně mají právo na dorovnání nebo právo domáhat se u soudu odkupu podílů i po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, jsou k řízení v těchto věcech příslušné i po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku soudy České republiky. Příslušným v prvém stupni je soud, který byl rejstříkovým soudem české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, jejíž společníci nebo členové toto právo mají.

Díl 7

Díl 8

Některá ustanovení o ochraně věřitelů

§ 59u

Má-li nebo má-li mít nástupnická osoba sídlo nebo bydliště v zahraničí, mohou věřitelé uvedení v § 35 přihlašovat své pohledávky k zajištění pouze ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění projektu přeshraniční přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, která je jejich dlužníkem.

§ 59v

Společníci nebo členové české právnické osoby, kteří ručili za dluhy společnosti nebo družstva před přeshraniční přeměnou, ručí za dluhy, které vznikly do nabytí účinnosti přeshraniční přeměny, ve stejném rozsahu jako před nabytím účinnosti přeshraniční přeměny.

§ 59w

Pokud má nebo má mít nástupnická právnická osoba sídlo v zahraničí nebo dochází k přemístění sídla do zahraničí, jsou pro spory ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které vznikly před nabytím účinnosti přeshraniční přeměny, příslušné české soudy, které by byly pro projednání věci příslušné, kdyby k přeshraniční přeměně nedošlo, pokud jejich účastníkem je česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nebo její právní nástupce.

Díl 8

Díl 9

Osvědčení přeshraniční přeměny

§ 59x

(1) Splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně osvědčuje notář vydáním osvědčení o přeshraniční přeměně (dále jen „osvědčení pro přeshraniční přeměnu“). Osvědčení pro přeshraniční přeměnu je veřejnou listinou.

(1) Splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně osvědčuje notář vydáním osvědčení o přeshraniční přeměně (dále jen „osvědčení pro přeshraniční přeměnu“) na základě žádosti české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně. Osvědčení pro přeshraniční přeměnu je veřejnou listinou.

(2) Notář vydá osvědčení pro přeshraniční přeměnu na žádost české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně na základě jemu předložených písemností. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké písemnosti dokládající splnění požadovaných formalit, provedení předepsaných jednání a dodržení předepsaných postupů je česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna notáři se žádostí o vydání tohoto osvědčení předložit.

(2) Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně notáři předloží k přezkumu zákonnosti

a) projekt přeshraniční přeměny ve znění, v jakém byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a na internetové stránce osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně,

b) zprávu o přeshraniční přeměně podle § 59p, pokud se vyžaduje,

c) případné stanovisko zaměstnanců nebo jejich zástupců podle § 59o,

d) znaleckou zprávu o přeshraniční přeměně podle § 59q, pokud se vyžaduje,

e) případné připomínky společníků, věřitelů nebo zaměstnanců anebo jejich zástupců podle § 59l písm. a) a

f) prvopis nebo úředně ověřenou kopii souhlasu společníků se schválením přeměny, nebo stejnopis anebo úředně ověřený opis notářského zápisu, kterým bylo osvědčeno schválení nebo neschválení přeshraniční přeměny valnou hromadou, členskou schůzí nebo shromážděním delegátů, nebo stejnopis anebo úředně ověřený opis notářského zápisu o rozhodnutí jediného společníka o schválení přeměny, pokud se vyžadují.

(3) Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně k žádosti o vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu připojí písemnosti dokládající splnění dalších zákonem požadovaných formalit, provedení předepsaných jednání a dodržení předepsaných postupů. Seznam těchto písemností stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Notář vydá osvědčení pro přeshraniční přeměnu ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení žádosti o vydání osvědčení obsahující všechny písemnosti podle odstavců 2 a 3 nebo v této lhůtě českou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně informuje o důvodech, pro které nemohl osvědčení vydat; v takovém případě může poskytnout přiměřenou lhůtu k nápravě. V případě vážného podezření podle odstavce 8 může lhůtu k vydání osvědčení prodloužit, nejvýše však o 3 měsíce. Není-li z důvodu složitosti přeshraniční přeměny možné vydat osvědčení ve stanovené lhůtě, informuje notář před jejím uplynutím o důvodech prodloužení českou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně.

(3) Osvědčení pro přeshraniční přeměnu obsahuje

(5) Osvědčení pro přeshraniční přeměnu obsahuje

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo a datum vyhotovení osvědčení pro přeshraniční přeměnu,

c) jméno a příjmení, popřípadě firmu a bydliště, je-li žadatelem fyzická osoba nebo název, firmu a sídlo, je-li žadatelem právnická osoba, a jejich identifikační číslo,

d) údaje uvedené v písmeni c) o ostatních českých i zahraničních osobách zúčastněných na přeshraniční přeměně,

e) údaj, jak byla ověřena existence české osoby, zúčastněné na přeshraniční přeměně,

f) osvědčení dodržení zákonem předepsaného postupu při přeshraniční přeměně, provedení jednání a splnění formalit, které musejí být podle zákona provedeny a splněny,

g) seznam písemností, které byly notáři k osvědčení předloženy,

g) seznam písemností, které byly notáři předloženy podle odstavce 2 a k žádosti o vydání osvědčení připojeny v souladu s odstavcem 3,

h) další údaje, stanoví-li tak zákon,

i) otisk úředního razítka notáře a

j) podpis notáře.

(6) Notář uloží dálkovým přístupem osvědčení pro přeshraniční přeměnu bez zbytečného odkladu po jeho vydání do sbírky listin.

(4) Notář postupem podle notářského řádu odmítne osvědčení pro přeshraniční přeměnu vydat, jestliže mu česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nepředloží předepsané písemnosti nebo i jiné písemnosti notářem k vydání tohoto osvědčení důvodně vyžadované.

(7) Notář postupem podle notářského řádu odmítne osvědčení pro přeshraniční přeměnu vydat, jestliže mu česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nepředloží předepsané písemnosti nebo i jiné písemnosti notářem k vydání tohoto osvědčení důvodně vyžadované anebo jestliže notář zjistí, že přeshraniční přeměna má zneužívající nebo podvodný účel, který směřuje k vyhýbání se nebo obcházení právních předpisů České republiky nebo předpisů Evropské unie anebo k páchání trestné činnosti.

(8) Má-li notář po přezkumu písemností podle odstavce 2 vážné podezření, že přeshraniční přeměna má zneužívající nebo podvodný účel, který směřuje k vyhýbání se nebo obcházení právních předpisů České republiky nebo předpisů Evropské unie, anebo k páchání trestné činnosti, a je-li to nezbytné k řádnému prošetření stavu věci, může se za účelem posouzení zákonnosti přeshraniční přeměny obrátit na orgán veřejné moci s působností v oblasti dotčené přeshraniční přeměnou a žádat o poskytnutí nezbytné součinnosti; o totéž může žádat také orgán veřejné moci příslušný podle práva jiného členského státu, v němž má mít nástupnická společnost nebo družstvo anebo společnost nebo družstvo po přeshraniční přeměně sídlo. Za tímto účelem se může notář obrátit také na znalce, kterého vybere ze seznamu znalců vedeného podle zákona upravujícího činnost znalců. Náklady znalce hradí česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně; o tom notář tuto osobu předem poučí.

(9) Součinnost orgánů veřejné moci podle notářského řádu odmítne osvědčení pro přeshraniční přeměnu vydat.

(10) Za podmínek podle odstavce 9 vět první a druhé poskytnou orgány veřejné moci součinnost také orgánu jiného členského státu pověřenému k vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu, jestliže má mít nástupnická společnost nebo družstvo anebo společnost nebo družstvo po přeshraniční přeměně sídlo v České republice. Žádosti o tuto součinnost se podávají a vyřizují prostřednictvím notáře, který má vydat osvědčení podle § 59z, jenž zabezpečí jejich předání příslušným orgánům veřejné moci v přiměřené lhůtě.

§ 59y

(1) Notář vydá osvědčení pro přeshraniční přeměnu i tehdy, podal-li některý ze společníků nebo členů české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně návrh na zaplacení dorovnání, nebo mají-li společníci české zúčastněné korporace právo na odkup podílů, jestliže

a) právní řád státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeměně, neupravuje právo společníků nebo členů na zaplacení dorovnání nebo právo na odkup podílů menšinových nebo nesouhlasících společníků při přeshraniční přeměně, a

b) tato zahraniční právnická osoba při schvalování přeshraniční přeměny výslovně rozhodne, že společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně mají právo na zaplacení dorovnání nebo právo na odkup podílů i po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku.

(2) V osvědčení pro přeshraniční přeměnu v případech uvedených v odstavci 1 uvede notář, že byl návrh na dorovnání podán anebo že společníci mají právo na odkup podílů.

(3) Je-li notáři předložena písemnost o rozhodnutí některé ze zahraničních právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně podle odstavce 1, notář v osvědčení pro přeshraniční přeměnu uvede, že tato právnická osoba takto rozhodla.

§ 59z

(1) Splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku osvědčuje notář, který vydal osvědčení podle § 59x nebo 59y, nebo jiný notář, a to na žádost osoby, jež má být zapsána do obchodního rejstříku (dále jen „osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku“), případně osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, pokud osoba, jež má být zapsána do obchodního rejstříku, vznikne zápisem do obchodního rejstříku. Osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku je veřejnou listinou.

(1) Splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku osvědčuje notář, který vydal osvědčení podle § 59x, nebo jiný notář, a to na žádost osoby, jež má být zapsána do obchodního rejstříku (dále jen „osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku“), případně osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, pokud osoba, jež má být zapsána do obchodního rejstříku, vznikne zápisem do obchodního rejstříku. Osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku je veřejnou listinou.

(2) Notář vydá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku na základě jemu předložených písemností. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké písemnosti se dokládají.

(2) Notář vydá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku na základě jemu předložených písemností; jeho vydáním notář osvědčuje, že

a) projekt přeshraniční přeměny byl schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, a nevyžaduje-li se schválení, že mají stejné znění,

b) byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců nástupnické právnické osoby, pokud se vyžaduje, a

c) byly splněny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku.

(3) Osoba zúčastněná na přeměně notáři předloží

a) projekt přeshraniční přeměny ve všech jazycích, v jakých byl osobami zúčastněnými na přeshraniční přeměně vypracován a schválen, vyžaduje-li se takové schválení,

b) osvědčení pro přeshraniční přeměnu podle § 59x nebo osvědčení vydané k tomu příslušným orgánem členského státu, v němž má sídlo právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně, a to za každou osobu jedno osvědčení,

c) neupravuje-li právní řád státu, kterým se řídí vnitřní právní poměry právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, vydávání osvědčení podle písmene b), jinou veřejnou listinu vydanou příslušným orgánem tohoto státu, z níž plyne, že právnická osoba splnila požadavky stanovené právním řádem tohoto státu vyžadované pro přeshraniční přeměnu, nebo listinu prokazující zápis přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku a

d) písemnosti k doložení splnění dalších zákonem požadovaných formalit, včetně provedení jednání a dodržení postupů, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku obsahuje

(4) Osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku obsahuje

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo a datum vyhotovení osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku,

c) jména a příjmení, popřípadě firmy a bydliště nebo názvy, firmy a sídla českých osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, a jejich identifikační číslo, popřípadě jména a příjmení, popřípadě firmy a bydliště a názvy nebo firmy, sídla a právní formy všech zahraničních osob zúčastněných na přeshraniční přeměně,

d) seznam písemností, které byly notáři k osvědčení předloženy,

e) další údaje, stanoví-li tak zákon,

f) otisk úředního razítka notáře a

g) podpis notáře.

(4) Notář osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku postupem podle notářského řádu odmítne vydat, jestliže mu osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně nepředloží předepsané písemnosti nebo jiné písemnosti notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované.

(5) Notář osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku postupem podle notářského řádu odmítne vydat, jestliže mu osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně nepředloží předepsané písemnosti nebo jiné písemnosti notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované.

(6) Osvědčení pro přeshraniční přeměnu podle § 59x nebo vydané k tomu příslušným orgánem jiného členského státu a zpřístupněné prostřednictvím systému propojení obchodních rejstříků osvědčuje řádné splnění všech formalit, provedení předepsaných jednání a dodržení předepsaných postupů před podáním žádosti o vydání osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku.

§ 59za

Pořizuje-li notář zápis o usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým se schvaluje přeshraniční přeměna, o právním jednání, kterým společník schvaluje přeměnu, nebo pořizuje-li projekt přeměny ve formě notářského zápisu, neodpovídá za soulad projektu přeshraniční přeměny s právními předpisy jiného členského státu než České republiky, kterým se mají řídit vnitřní právní poměry právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně po účinnosti přeshraniční přeměny.

Díl 9

Díl 10

Některá ustanovení o ocenění jmění při přeshraniční přeměně

§ 59zb

(1) Ustanovení tohoto zákona o ocenění jmění české zanikající společnosti zúčastněné na přeshraniční přeměně posudkem znalce se nepoužijí, jestliže má nebo má mít nástupnická osoba sídlo na území jiného členského státu než České republiky a právní řád tohoto členského státu takové ocenění jmění nevyžaduje.

(2) Pokud tento zákon vyžaduje ocenění jmění zanikající právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, zanikající právnickou osobou je zahraniční osoba a nástupnická právnická osoba má nebo má mít sídlo na území České republiky, musí být jmění zahraniční osoby oceněno posudkem znalce podle tohoto zákona.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, je-li jmění zahraniční zanikající právnické osoby oceněno podle pravidel stanovených právním řádem státu, v němž má zanikající zahraniční právnická osoba sídlo, odpovídá-li toto ocenění požadavkům stanoveným příslušným předpisem Evropské unie pro oceňování nepeněžitých vkladů v akciových společnostech nebo je-li toto ocenění součástí znalecké zprávy o přeshraniční přeměně.

ČÁST DRUHÁ

FÚZE

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 61

(1) Fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.

(2) Za fúzi sloučením se též považuje, jestliže se slučuje zanikající akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným s nástupnickou akciovou společností nebo společností s ručením omezeným, která je jejím jediným společníkem.

(3) Za fúzi sloučením se též považuje, jestliže se slučuje jedna nebo více zanikajících akciových společností nebo společností s ručením omezeným s nástupnickou akciovou společností nebo společností s ručením omezeným, jestliže jsou společníky všech zúčastněných společností tytéž osoby mající v každé společnosti podíly ve stejném poměru nebo jestliže všechny podíly ve všech zúčastněných společnostech má přímo nebo nepřímo jedna osoba.

§ 62

Fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností nebo družstev a přechodu jejich jmění na splynutím vzniklou nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikajících společností nebo družstev, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.

§ 63

(1) Při fúzi sloučením jsou zúčastněnými společnostmi nebo družstvy zanikající i nástupnická společnost nebo družstvo.

(2) Při fúzi splynutím jsou zúčastněnými společnostmi nebo družstvy pouze zanikající společnosti nebo družstva.

§ 64

(1) Společníci zanikajících společností se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

(2) Členové zanikajících družstev se stávají členy nástupnického družstva, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

§ 65

(1) Právní postavení zakladatelů nástupnické společnosti nebo družstva při fúzi splynutím mají zanikající společnosti nebo družstva.

(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o nejnižším a nejvyšším počtu zakladatelů společnosti nebo družstva se na osoby, které mají právní postavení zakladatelů podle odstavce 1, nepoužijí.

(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o nejnižším počtu zakladatelů společnosti nebo družstva se na osoby, které mají právní postavení zakladatelů podle odstavce 1, nepoužijí.

Díl 2

Projekt fúze

§ 70

(1) Projekt fúze obsahuje alespoň

a) firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev, jejich právní formu a identifikační číslo všech zúčastněných společností nebo družstev,

b) výměnný poměr podílů společníků zanikající společnosti a nebo členů zanikajícího družstva na nástupnické společnosti nebo nástupnickém družstvu, ledaže nedochází k výměně podílů, a případný doplatek s určením jeho výše a dobu splatnosti,

c) rozhodný den fúze,

d) práva, jež nástupnická společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,

e) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným nebo akcionářům z vyměněných podílů, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují,

f) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo družstev poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,

f) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo družstev poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,

g) při fúzi sloučením změny zakladatelského právního jednání nástupnické společnosti nebo družstva; jestliže nejsou v projektu fúze sloučením žádné změny uvedeny, má se za to, že se zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti nebo družstva nemění,

h) při fúzi splynutím

1. zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti nebo družstva,

2. jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nástupnické společnosti nebo družstva a dozorčí rady nebo správní rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva.

2. jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nástupnické společnosti nebo družstva a dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva.

(2) Výměnný poměr musí být vhodný a odůvodněný. Není-li výměnný poměr podle věty první přiměřený tržní hodnotě nebo ocenění učiněnému kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce (dále jen „reálná hodnota“) podílu společníka nebo člena na zanikající společnosti nebo družstvu, musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal.

(3) Dojde-li v důsledku fúze sloučením ke snížení reálné hodnoty podílu osoby, která je společníkem nástupnické společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku (dále jen „dosavadní společník“) nebo takového člena nástupnického družstva (dále jen „dosavadní člen“), musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal.

(4) Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností nebo družstev podle tohoto zákona.

§ 71

Schválení fúze sloučením má dnem zápisu fúze do obchodního rejstříku právní účinky přistoupení společníků nebo členů k zakladatelskému právnímu jednání nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva, dochází-li k výměně jejich podílů na zanikající společnosti nebo na zanikajícím družstvu a dosud nebyli společníky nebo členy nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva.

§ 72

(1) Projekt fúze splynutím společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo družstva může být zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a bez uvedení údajů podle § 70 odst. 1 písm. h) bodu 2.

(2) Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu fúze splynutím doplní před schválením fúze, nejde-li o členy dozorčí rady volené zaměstnanci podle § 101a. Ustanovení § 33 a 33a se nepoužijí.

Díl 3

Ocenění jmění společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti

§ 73

(1) Při fúzi sloučením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce (dále jen „znalec pro ocenění jmění“), dochází-li ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti.

(2) Při fúzi splynutím je každá zúčastněná společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce.

(3) Zanikající společnost je povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce pro ocenění jmění ke dni zpracování poslední řádné nebo mimořádné anebo konečné účetní závěrky sestavované zanikající společností před vyhotovením projektu fúze.

(4) Zanikající společnost, jejíž jmění bylo oceněno posudkem znalce, je povinna tento posudek poskytnout všem ostatním zúčastněným společnostem.

§ 74

(1) Znalcem pro ocenění jmění může být jmenována stejná osoba, která je pro kteroukoliv zúčastněnou společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost jmenována znalcem pro fúzi. Tatáž osoba může být jmenována znalcem pro ocenění jmění v různých zanikajících společnostech.

(2) Posudek znalce o ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o fúzi. V takovém případě je zanikající společnost povinna uložit znaleckou zprávu o fúzi do sbírky listin.

§ 75

(1) Posudek znalce pro ocenění jmění musí obsahovat alespoň

a) popis jmění zanikající společnosti,

b) použité způsoby ocenění,

c) částku, na kterou se jmění zanikající společnosti oceňuje,

d) při fúzi splynutím i údaj, zda tato částka odpovídá součtu vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti s ručením omezeným, jež se váží k podílům v nástupnické společnosti, které získají společníci této zanikající společnosti výměnou za podíly na této zanikající společnosti s ručením omezeným, nebo součtu jmenovitých nebo účetních hodnot akcií nástupnické akciové společnosti, jež mají být vydány pro akcionáře této zanikající akciové společnosti, a

e) při fúzi sloučením i údaj o tom, zda tato částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, jež připadá na společníky dané zanikající společnosti podle § 73 odst. 1.

(2) Do částky uvedené v odstavci 1 písm. c) je znalec povinen promítnout snížení odpovídající

a) pořizovací ceně podílu na zanikající společnosti, který vlastnila nástupnická společnost před fúzí, nebo

b) reálné hodnotě vlastního podílu ve vlastnictví dané zanikající společnosti a reálné hodnotě obchodního podílu na nástupnické společnosti ve vlastnictví dané zanikající společnosti.

b) reálné hodnotě vlastního podílu ve vlastnictví dané zanikající společnosti a reálné hodnotě podílu na nástupnické společnosti ve vlastnictví dané zanikající společnosti.

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

§ 76

(1) Projekt fúze veřejné obchodní společnosti při stanovení výměnného poměru obsahuje určení, jaké právní postavení bude mít společník zanikající společnosti v nástupnické společnosti, má-li dojít k výměně jeho podílu, a jaká bude výše vkladu, mají-li společníci nebo někteří z nich vklady mít, a údaj o stavu splácení vkladů, pokud mají společníci vkladovou povinnost.

(2) Nemá-li v souladu s tímto zákonem dojít k výměně podílu společníka zanikající společnosti za podíl v nástupnické společnosti nebo má zaniknout podíl dosavadního společníka na nástupnické společnosti, a tato skutečnost je známa v době vyhotovení projektu fúze, obsahuje projekt fúze i odůvodnění, proč k výměně podílu nedojde.

§ 77

Součet výše vkladů společníků zúčastněné společnosti do základního kapitálu nástupnické společnosti nesmí převyšovat výši vlastního kapitálu zúčastněné společnosti zjištěné z její poslední řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze anebo její konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den fúze předcházel dni vyhotovení projektu fúze.

§ 77a

Jestliže nepodléhá fúze schválení žádným ze společníků, musí být údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b) zveřejněny nebo uveřejněny podle § 33a nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku.

Jestliže nepodléhá fúze schválení žádným ze společníků, musí být upozornění uvedené v § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b) zveřejněno nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku.

§ 78

(1) Společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má schválit fúzi, doručeny

a) projekt fúze,

b) účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná veřejná obchodní společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná veřejná obchodní společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností, zahajovací rozvaha nástupnické veřejné obchodní společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, nebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují, a

e) znalecká zpráva o fúzi, pokud se vyžaduje.

(2) Jestliže společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 1. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle společníka.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní dokumenty uvedené v odstavci 1 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má společník fúzi schválit, na internetové stránce a internetová stránka umožňuje společníkům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v odstavci 1. Ustanovení § 33b o zabezpečení internetových stránek se použije obdobně.

(4) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než má společník fúzi schválit.

§ 79

(1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost bez zbytečného odkladu návrh na jmenování znalce pro fúzi a předloží tomuto společníkovi ke schválení projekt fúze bez zbytečného odkladu poté, co byl přezkoumán znalcem pro fúzi. V takovém případě se provádí přezkoumání fúze znalcem pro fúzi jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 až 116 se na znalce pro fúzi a znaleckou zprávu o fúzi použijí přiměřeně.

(2) Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno a fúze byla přesto schválena, nebrání tato skutečnost zápisu fúze do obchodního rejstříku.

(3) Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.

§ 80

(1) Vkladová povinnost nezaniká zápisem fúze do obchodního rejstříku, ledaže z projektu fúze plyne, že vklad společníka se v důsledku fúze snižuje nebo zaniká. V takovém případě musí projekt fúze určit, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení vkladu společníka nebo částkou odpovídající vkladu při jeho zániku.

(2) Snižuje-li se výše vkladů společníka nebo zaniká-li vklad podle odstavce 1, přestože byla vkladová povinnost splněna, a částka snížení vkladu nebo celého vkladu má být podle projektu fúze zaplacena společníkovi, obsahuje projekt přeměny i dobu pro zaplacení částky snížení vkladu nebo celého vkladu společníkovi.

(3) Částka podle odstavce 2 nesmí být vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.

(4) Pokud nebyla vkladová povinnost splněna, lze uzavřít dohodu o prominutí tohoto dluhu jen za podmínek uvedených v odstavci 3.

§ 80a

(1) Společníci nástupnické společnosti ručí po zápisu fúze do obchodního rejstříku i za dluhy, které nástupnické společnosti vznikly před tímto zápisem nebo které na ni tímto zápisem přešly. Společník, který před zápisem fúze do obchodního rejstříku za takový dluh neručil, může však požadovat po osobách, které byly ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku společníky zúčastněné společnosti, o jejíž dluh se jednalo, aby mu v rozsahu jejich podílů na této společnosti poskytli náhradu za poskytnutí takového plnění a nákladů s tím spojených. Práva ručitele vůči dlužníku tím nejsou dotčena.

(2) Vzdá-li se společník zanikající společnosti práva na výměnu podílu, ručí jen za dluhy, které zápisem fúze do obchodního rejstříku přešly na nástupnickou společnost ze zanikající společnosti, jejímž byl společníkem.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI

§ 81

Není-li dále stanoveno něco jiného, použije se na fúze komanditních společností právní úprava fúzí veřejných obchodních společností.

§ 82

Výměnný poměr v projektu fúze komanditní společnosti obsahuje i určení

a) kteří společníci zúčastněné společnosti budou mít právní postavení komanditistů a kteří budou mít právní postavení komplementářů,

b) u každého komanditisty musí být uvedena výše vkladu do základního kapitálu nástupnické společnosti.

§ 84

(1) Jestliže měl společník zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku postavení komanditisty a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komplementáře, ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s ostatními komplementáři, může však po zápisu fúze do obchodního rejstříku požadovat na společnících, kteří byli komplementáři zúčastněné společnosti, o jejíž dluhy se jedná, i před zápisem fúze do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které z důvodu ručení na tento dluh poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti, ledaže se jedná o dluhy, za které ručil neomezeně ještě před zápisem fúze do obchodního rejstříku. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena.

(2) Na ručení komplementářů zúčastněných společností za dluhy nástupnické společnosti se obdobně použije § 80a.

§ 85

Měl-li společník zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku postavení komplementáře a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komanditisty, ručí jen za dluhy zúčastněné společnosti, jejímž byl komplementářem, trvající ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty, a to po dobu 5 let ode dne, kdy se zápis fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám; za dluhy, které vznikly po zápisu fúze do obchodního rejstříku, ručí jen tehdy, nebyl-li v této době splacen jeho vklad do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI S KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTÍ

§ 86

(1) Veřejná obchodní společnost se může zúčastnit fúze s komanditní společností do nástupnické veřejné obchodní společnosti.

(2) Fúzí splynutím veřejných obchodních společností může vzniknout komanditní společnost.

(3) Fúzí sloučením veřejných obchodních společností může nástupnická společnost nabýt formu komanditní společnosti. Projekt fúze musí v takovém případě obsahovat i společenskou smlouvu nástupnické komanditní společnosti.

§ 87

(1) S komanditní společností se může fúzí sloučit veřejná obchodní společnost nebo může komanditní společnost fúzí splynout s veřejnou obchodní společností do nástupnické komanditní společnosti.

(2) Fúzí splynutím komanditních společností může vzniknout veřejná obchodní společnost.

(3) Fúzí sloučením komanditních společností může nástupnická společnost nabýt formu veřejné obchodní společnosti. Projekt fúze musí v takovém případě obsahovat i společenskou smlouvu nástupnické veřejné obchodní společnosti.

§ 87a

(1) Na zúčastněnou veřejnou obchodní společnost se použijí ustanovení tohoto zákona o veřejné obchodní společnosti, na zúčastněnou komanditní společnost se použijí ustanovení tohoto zákona o komanditní společnosti.

(2) Na nástupnickou veřejnou obchodní společnost při fúzi sloučením se použijí ustanovení tohoto zákona o nástupnické veřejné obchodní společnosti nebo nástupnické komanditní společnosti podle toho, jakou právní formu má nástupnická společnost získat.

(3) Na fúzi podle § 86 odst. 3 a § 87 odst. 3 se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o změně právní formy.

HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Díl 1

Některá ustanovení o projektu fúze společnosti s ručením omezeným

§ 88

(1) Projekt fúze společnosti s ručením omezeným při stanovení výměnného poměru obsahuje údaje o

a) výši vkladu, rozsahu splnění vkladové povinnosti a výši podílu každého společníka v zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku,

b) tom, zda podíl společníka zanikající společnosti podléhá výměně, nebo o tom, že jeho účast zaniká, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze, s uvedením důvodu,

c) tom, zda se mění výše vkladu nebo podílu dosavadního společníka nástupnické společnosti při fúzi sloučením, a

d) výši vkladu, rozsahu splnění vkladové povinnosti a výši podílu každého společníka, jehož podíl se vyměňuje, v nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku.

(2) Je-li nástupnická společnost jediným společníkem zanikající společnosti, neobsahuje projekt fúze náležitosti uvedené v § 70 odst. 1 písm. b) a e) a v odstavci 1. To platí i v případě, že nedochází k výměně podílů žádného společníka zanikající společnosti za podíl na nástupnické společnosti z jiného právního důvodu.

(3) Může-li společník podle společenské smlouvy vlastnit více podílů, uvedou se údaje podle odstavce 1 ve vztahu ke každému podílu, který společník vlastní v každé zúčastněné společnosti v době vyhotovení projektu fúze nebo má vlastnit v nástupnické společnosti po fúzi.

(4) Vydala-li zúčastněná společnost kmenové listy nebo mají-li být vydány nástupnickou společností po fúzi, uvede se tato skutečnost k projektu fúze ohledně každého podílu, na nějž byl vydán nebo má být vydán kmenový list. Má-li dojít v souvislosti s fúzí k výměně kmenových listů, nebo jen k jejich vrácení nebo jen jejich vydání, uvede se v projektu fúze způsob a doba pro jejich odevzdání nebo jen pro převzetí nově vydávaných kmenových listů.

§ 88a

Výše případného doplatku společníkům zúčastněné společnosti nebo zúčastněných společností nesmí překročit 10 % z částky zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností při fúzi sloučením nebo základního kapitálu nástupnické společnosti při fúzi splynutím.

Díl 2

Změny výše vkladů a základního kapitálu nástupnické společnosti při fúzi sloučením

§ 89

Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti

(1) Ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti může dojít

a) za účelem výměny podílů přiznáním nových vkladů a podílů společníkům zanikající společnosti výměnou za zaniklé podíly na zanikající společnosti,

b) za účelem výměny podílů zvýšením vkladů dosavadním společníkům nástupnické společnosti, kteří byli současně společníky zanikající společnosti výměnou za zaniklé podíly na této zanikající společnosti a zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti neumožňuje, aby společník vlastnil více podílů, nebo

c) zvýšením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, i když nedochází k výměně podílů, pokud nedochází ke změnám v osobách společníků nástupnické společnosti.

(2) Částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 písm. a) a b) připadající na společníky zanikající společnosti nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce.

(3) Částka zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným podle odstavce 1 písm. c) nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce nebo součet těchto částek, účastní-li se fúze více zanikajících společností. Částka zvýšení základního kapitálu se rozdělí mezi dosavadní společníky nástupnické společnosti v poměru jejich podílů na dané zanikající společnosti. Pokud dosavadní společníci nástupnické společnosti nejsou společníky i zanikající společnosti, rozdělí se částka zvýšení základního kapitálu mezi společníky nástupnické společnosti v poměru jejich podílů na nástupnické společnosti.

(4) Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti při fúzi sloučením se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu.

(5) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o fúzi při postupu podle odstavce 1 obsahuje i

a) částku zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti a

b) částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti, nebo údaj, jaký nový druh podílu s jemu odpovídající výší vkladu vznikne každému ze společníků.

§ 90

Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů

(1) Jako součást fúze sloučením lze vždy i zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti z vlastních zdrojů zjištěný z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní společníci nástupnické společnosti.

(2) Jestliže se bude zvyšovat základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným zvýšením vkladů společníků nebo vznikem nových podílů z vlastních zdrojů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při zvýšení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

(3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o fúzi musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i

a) určení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce,

b) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a

c) částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti nebo údaj, jaký nový podíl s jemu odpovídající výší vkladu vznikne každému ze společníků.

§ 91

Snížení základního kapitálu nástupnické společnosti

(1) Jako součást fúze sloučením lze vždy i snížit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti.

(2) Jestliže se bude snižovat základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o snížení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, při němž dochází ke snížení výše vkladů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při snížení základního kapitálu, obsahu usnesení valné hromady, o zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena.

(3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o fúzi musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i

a) částku, o kterou se snižuje základní kapitál,

b) údaj, jak se mění výše vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, a

c) údaj o tom, zda částka, o niž se sníží základní kapitál, bude vyplacena dosavadním společníkům nástupnické společnosti, nebo o tom, jak jinak s ní bude naloženo.

(4) Má-li být částka snížení základního kapitálu i jen zčásti vyplacena dosavadním společníkům nástupnické společnosti, obsahuje usnesení valné hromady nástupnické společnosti i dobu, v níž má být tato částka vyplacena společníkům.

(5) Částka snížení základního kapitálu nesmí být společníkům vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností podle tohoto zákona. Totéž platí pro uzavření dohody o prominutí povinnosti splatit dosud nesplacenou část vkladu.

§ 91a

Kombinované zvýšení a snížení základního kapitálu nástupnické společnosti

(1) Při fúzi sloučením může být základní kapitál nástupnické společnosti zvýšen současně jak postupem podle § 89, tak podle § 90.

(2) Při fúzi sloučením může dojít k souběžnému zvýšení základního kapitálu podle § 89 a 90 a snížení základního kapitálu podle § 91. Při tomto postupu může být základní kapitál snížen i pod částku stanovenou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, bude-li současně zvýšen tak, aby v době zápisu fúze do obchodního rejstříku dosáhl alespoň minimální částky stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.

Díl 3

Znalec pro fúzi

§ 92

(1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost bez zbytečného odkladu návrh na jmenování znalce pro fúzi a předloží valné hromadě ke schválení nebo tomuto společníkovi ke schválení mimo valnou hromadu projekt fúze bez zbytečného odkladu po jeho přezkoumání znalcem pro fúzi; přezkoumání se provádí jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 až 116 se na znalce pro fúzi a znaleckou zprávu o fúzi použijí obdobně.

(1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, nechá zúčastněná společnost bez zbytečného odkladu projekt fúze přezkoumat znalcem pro fúzi a předloží valné hromadě ke schválení nebo tomuto společníkovi ke schválení mimo valnou hromadu projekt fúze bez zbytečného odkladu po jeho přezkoumání znalcem pro fúzi; přezkoumání se provádí jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 až 116 se na znalce pro fúzi a znaleckou zprávu o fúzi použijí obdobně.

(2) Při postupu podle odstavce 1 nelze svolat valnou hromadu za účelem schválení fúze do doby, než bude projekt fúze přezkoumán znalcem pro fúzi, ledaže s tím souhlasí všichni ostatní společníci.

(3) Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno a fúze byla přesto schválena, nebrání tato skutečnost zápisu fúze do obchodního rejstříku.

(4) Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.

Díl 4

Informace o projektu fúze

§ 93

(1) Nejméně 2 týdny přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schválena fúze, musí být společníkům doručeny

a) projekt fúze,

b) účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost s ručením omezeným po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost s ručením omezeným právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným, zahajovací rozvaha nástupnické společnosti s ručením omezeným, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o fúzi nebo všechny zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,

f) znalecká zpráva o fúzi nebo všechny znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují.

(2) Každá zúčastněná společnost zároveň s dokumenty podle odstavce 1 zašle společníkům upozornění, že mají právo se seznámit v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje.

(3) Jestliže má být fúze schválena společníky mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty uvedené v odstavci 1 a upozornění podle odstavce 2 společníkům spolu s návrhem na rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.

§ 93a

(1) Pokud společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v § 93 odst. 1 a 2 zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle.

(2) Ustanovení odstavce 1 a § 93 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní na internetové stránce dokumenty uvedené v § 93 odst. 1 a 2 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má o fúzi rozhodovat valná hromada nebo má fúzi schválit společník mimo valnou hromadu, a internetová stránka umožňuje společníkům po celou tuto dobu stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 93 odst. 1 a 2. Ustanovení § 33b o zabezpečení internetových stránek se použije obdobně.

(3) Pokud zúčastněná společnost na svých internetových stránkách nezpřístupní ve stejné době i posudek znalce pro ocenění jmění uvedený v § 93 odst. 2, musí na internetové stránce uveřejnit i oznámení podle § 93 odst. 2.

(4) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetové stránky po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v § 93 odst. 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než se bude konat valná hromada nebo má společník fúzi schválit.

Díl 5

Schválení projektu fúze

§ 94

(1) Usnesení valné hromady zúčastněné společnosti o schválení fúze musí obsahovat schválení

Usnesení valné hromady zúčastněné společnosti o schválení fúze musí obsahovat schválení

a) projektu fúze a

b) konečné účetní závěrky příslušné zúčastněné společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky příslušné zúčastněné společnosti.

(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacího práva v případě nepeněžitých vkladů se nepoužije při hlasování o fúzi.

§ 95

Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností i údaj o tom,

a) pro společníky kterých zúčastněných společností je základní kapitál nástupnické společnosti zvyšován nebo snižován,

b) zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti a

c) zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.

§ 95a

(1) Jednatel zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení fúze společníky se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání valné hromady, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.

(2) Jednatel zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 1 jednatele ostatních zúčastněných společností tak, aby mohli informovat své valné hromady.

(3) Jestliže má být fúze schválena společníky mimo valnou hromadu, je jednatel povinen poskytnout společníkům informace uvedené v odstavci 1 písemně spolu s návrhem na rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.

(4) Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni společníci všech zúčastněných společností.

§ 95b

(1) Je-li nástupnická společnost jediným společníkem příslušné zanikající společnosti a v důsledku fúze nemá dojít ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nástupnické společnosti, nevyžaduje se schválení fúze valnou hromadou, jediným společníkem ani společníky příslušných zúčastněných společností. To platí i v případě, že jediným společníkem příslušné zanikající společnosti je jiná zanikající společnost.

(2) Společníci nástupnické společnosti, jejichž vklady dosahují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před fúzí, mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení fúze do 1 měsíce ode dne, v němž byly zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a údaje podle § 33 odst. 1 písm. b).

(2) Společníci nástupnické společnosti, jejichž vklady dosahují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před fúzí, mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení fúze do 1 měsíce ode dne, v němž bylo zveřejněno upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b).

(3) Údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku. To platí i pro plnění povinností podle § 93 nebo § 93a. Ustanovení § 287b odst. 2 se použije obdobně.

(3) Upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněno nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku.

(4) Nemá-li se konat pouze valná hromada zanikající společnosti podle odstavců 1 a 2, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 93 nebo 93a zanikající společností den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti.

(4) Pokud poslední řádná účetní závěrka nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou, jediným společníkem nebo společníky této zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada, jediný akcionář nebo společníci nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku.

(5) Pokud poslední řádná účetní závěrka nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou, jediným společníkem nebo společníky této zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada, jediný akcionář nebo společníci nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku.

(5) Jestliže má dojít ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nástupnické společnosti uvedené v odstavci 1, vyžaduje se k fúzi sloučením souhlas valné hromady nástupnické společnosti nebo jejího jediného společníka.

(6) Jestliže má dojít ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nástupnické společnosti uvedené v odstavci 1, vyžaduje se k fúzi sloučením souhlas valné hromady nástupnické společnosti nebo jejího jediného společníka.

§ 96

Při fúzi splynutím společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti neobsahuje údaje o správci vkladů, prvním jednateli nebo jednatelích, případných členech dozorčí rady a o způsobech a dobách pro splnění vkladové povinnosti při založení společnosti, byla-li splněna.

§ 96a

(1) Není-li vklad společníka zanikající společnosti před vyhotovením projektu fúze splacen a nedošlo k prominutí povinnosti splatit vklad, obsahuje společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti způsob a dobu pro splacení vkladu tohoto společníka.

(2) K prominutí povinnosti splatit vklad při fúzi sloučením u dosavadních společníků nástupnické společnosti může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti postupem podle § 91. Prominout vklad společníkům zanikající společnosti lze pouze v případě, že tak stanoví projekt fúze.

(3) Má-li být prominuta společníkovi povinnost splatit dosud nesplacenou část vkladu, nepoužijí se při hlasování na valné hromadě o fúzi ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že je společník v prodlení se splacením vkladu a má-li mu být prominuto splnění povinnosti.

Díl 6

Výměna podílů

§ 97

Nástupnická společnost nevymění při fúzi podíly zanikající společnosti za své podíly, jsou-li tyto podíly v době zápisu fúze do obchodního rejstříku

a) v jejím majetku,

b) v majetku jakékoliv zanikající společnosti, nebo

c) v držení třetí osoby, jež je drží svým jménem, avšak na účet některé ze zúčastněných společností.

§ 98

Nástupnická společnost nevymění podíly zaniklé společnosti za své podíly, jestliže se tytéž osoby podílejí ve stejném poměru jak na nástupnické společnosti, tak na zanikající společnosti, ledaže by to bylo v rozporu se zákazem prominout splacení vkladu, a stanoví tak projekt fúze.

§ 99

Má-li nástupnická společnost vlastní podíly ve svém majetku nebo je svým jménem na účet nástupnické společnosti drží třetí osoba anebo by na ni měly přejít v důsledku fúze, může nástupnická společnost použít tyto podíly k výměně za podíly zaniklé společnosti.

§ 99a

Při fúzi splynutím nesmí být součet vkladů společníků zanikající společnosti v nástupnické společnosti vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce.

§ 99b

Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o povinnosti doplatit rozdíl mezi částkou, na níž byl oceněn nepeněžitý vklad, a jeho reálnou hodnotou při zakládání společnosti nebo zvýšení jejího základního kapitálu se nepoužije.

§ 99c

Dostane-li se společník do prodlení s odevzdáním nebo převzetím nově vydávaného kmenového listu, postupuje se přiměřeně podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev při prodlení společníka s odevzdáním kmenového listu. Doba pro odevzdání nebo převzetí kmenových listů nesmí být delší než 2 měsíce od zápisu fúze do obchodního rejstříku.

HLAVA VI

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

Díl 1

Některá ustanovení o projektu fúze akciové společnosti

§ 100

(1) Projekt fúze akciové společnosti dále obsahuje

a) v souvislosti s výměnným poměrem údaj o tom, kolik akcií nástupnické společnosti bude vyměněno za jednu akcii zanikající společnosti s uvedením druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty, nejde-li o akcie bez jmenovité hodnoty (dále jen „kusová akcie“), a případné údaje o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, zda bude vyměněna za cenný papír, zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír, včetně podrobných pravidel postupu při jejich výměně, jež obsahují alespoň způsob a dobu pro předložení akcií vydaných zanikající společností jako cenný papír k výměně, pokud se vyměňují, anebo údaj o tom, že akcie nebudou buď všem nebo některým akcionářům vyměňovány s uvedením důvodu, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze,

b) určení, jak budou při fúzi sloučením získány akcie nástupnické společnosti potřebné k výměně za akcie akcionářů zanikající společnosti,

c) údaj o vlivu fúze sloučením na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění druh nebo forma nebo zda dojde k výměně akcií vydaných jako cenné papíry za zaknihované nebo imobilizované cenné papíry či obráceně, včetně pravidel postupu při jejich výměně nebo předložení k vyznačení změny jmenovité hodnoty, jež obsahují alespoň způsob a dobu pro předložení akcií nástupnické společnosti vydaných jako cenný papír,

d) práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů, které nejsou akciemi nebo zatímními listy, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,

e) postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcie nástupnické společnosti, zejména údaj o době a způsobu uveřejnění veřejného návrhu smlouvy nebo o postupu pro uplatnění práva na odkoupení akcií podle § 49a až 49d,

f) údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě nástupnické akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti, s uvedením, že tato místa se dočasně neobsazují a budou obsazena až po zápisu fúze do obchodního rejstříku.

(2) Je-li nástupnická společnost jediným akcionářem zanikající společnosti, neobsahuje projekt fúze sloučením údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a e) a v § 70 odst. 1 písm. b) a e). To platí i v případě, že nedochází k výměně podílů žádného akcionáře zanikající společnosti za podíl na nástupnické společnosti z jiného právního důvodu.

(3) Počátek běhu doby pro předložení účastnických cenných papírů nemůže předcházet dni zápisu fúze sloučením do obchodního rejstříku.

(4) Nevydala-li zúčastněná akciová společnost na podíl v akciové společnosti dosud žádný účastnický cenný papír nebo zaknihovaný účastnický cenný papír, uvede se tato skutečnost v projektu fúze. V takovém případě se neuvádí v projektu fúze pravidla postupu při výměně akcií, ale pravidla pro vydání akcií nástupnickou společností.

§ 101

(1) Není-li splacen emisní kurs, je akcionář povinen k jeho splacení i po zápisu fúze do obchodního rejstříku tak, jak k tomu byl zavázán před tímto zápisem, ledaže bude tomuto akcionáři prominuta povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu akcií.

(2) K prominutí povinnosti splatit nesplacenou část emisního kursu akcií při fúzi sloučením u dosavadních akcionářů nástupnické společnosti může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti postupem podle § 110.

(3) Prominout povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu pro akcionáře zanikající společnosti lze pouze v případě, že tak stanoví projekt fúze, jen po zápisu fúze do obchodního rejstříku a budou-li zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.

(4) Má-li být akcionáři prominuta povinnost splatit dosud nesplacenou část emisního kursu akcií, nepoužijí se při hlasování na valné hromadě o fúzi ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že akcionář je v prodlení se splacením vkladu a má-li mu být prominuto splnění povinnosti.

§ 101a

(1) Při fúzi se místa v dozorčí radě nástupnické společnosti, která mají být obsazena osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti, před zápisem fúze do obchodního rejstříku neobsazují.

(2) Volba členů dozorčí rady nástupnické společnosti volených zaměstnanci se provede do 90 dnů po zápisu fúze do obchodního rejstříku.

§ 101b

Při fúzi splynutím stanovy nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti neobsahuje údaje o správci vkladů, členech statutárního orgánu a dozorčí rady, o počtu upsaných akcií zakladateli, o výši emisního kursu a způsobu a lhůtě pro jeho splacení, byl-li splacen, a údaj o výši splaceného základního kapitálu k okamžiku vzniku společnosti.

Díl 2

Výměnný poměr akcií a doplatků

§ 102

(1) Mají-li být akcie potřebné k výměně za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností získány i jen zčásti nabytím vlastních akcií nástupnickou společností před zápisem fúze do obchodního rejstříku a valná hromada nástupnické společnosti dosud nerozhodla o možnosti nabývat vlastní akcie podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, použijí se ustanovení zvláštního zákona o nabývání vlastních akcií akciovou společností obdobně.

(2) V takovém případě obsahuje rozhodnutí valné hromady nástupnické společnosti o fúzi i pravidla pro nabývání vlastních akcií vyžadovaná zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.

§ 103

Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti pro akcionáře zanikající společnosti

(1) Jestliže se má za účelem získání akcií nástupnické společnosti k výměně za akcie zanikající společnosti zvýšit základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností vydáním nových akcií nástupnické společnosti, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat buď pověření pro představenstvo rozhodnout o zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií v rozsahu nezbytném pro výměnu, nebo určení druhu formy, počtu a nejde-li o kusové akcie, i jmenovité hodnoty akcií, jež budou vydány pro akcionáře zanikající společnosti při zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti a zda tyto akcie budou vydány jako cenný papír, zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír.

(1) Jestliže se má za účelem získání akcií nástupnické společnosti k výměně za akcie zanikající společnosti zvýšit základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností vydáním nových akcií nástupnické společnosti, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat buď pověření pro představenstvo rozhodnout o zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií v rozsahu nezbytném pro výměnu, nebo určení druhu, formy, počtu a nejde-li o kusové akcie, i jmenovité hodnoty akcií, jež budou vydány pro akcionáře zanikající společnosti při zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti a zda tyto akcie budou vydány jako cenný papír, zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír.

(2) Rozhodnutí představenstva nástupnické společnosti o zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií vydané na základě pověření valné hromady podle odstavce 1 musí obsahovat určení druhu, formy, počtu a nejde-li o kusové akcie, jmenovité hodnoty akcií, jež budou pro akcionáře zanikající společnosti nebo zanikajících společností vydány, a zda tyto akcie budou vydány jako cenný papír, zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír, a musí o něm být pořízen notářský zápis.

§ 104

Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti pro akcionáře zanikající společnosti se při fúzi sloučením nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu. Ustanovení § 99b o vyloučení povinnosti doplácet do výše reálné hodnoty předmětu nepeněžitého vkladu se použije obdobně.

Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti pro akcionáře zanikající společnosti se při fúzi sloučením nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu.

§ 105

Pro akcionáře zanikající společnosti lze vydat při fúzi pouze tolik akcií, součet jejichž jmenovitých nebo účetních hodnot nepřesahuje částku ocenění jmění této společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění.

§ 106

Doplatek nesmí překročit 10 % jmenovité nebo účetní hodnoty akcií, jež mají být vyměněny za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností.

§ 107

(1) Mají-li se v důsledku fúze vyplatit akcionářům doplatky, pověří společnost, jejímž akcionářům má být doplatek vyplacen, vyplacením doplatků třetí osobu (dále jen „pověřená osoba“). Pověřenou osobou může být pouze

a) banka,

b) spořitelní a úvěrní družstvo,

c) obchodník s cennými papíry, nebo

d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c).

(2) Zúčastněná společnost poskytne peněžní prostředky v potřebné výši pověřené osobě ještě před zápisem fúze do obchodního rejstříku. Zúčastněná společnost není oprávněna s těmito prostředky disponovat.

(3) Pověřená osoba vrátí nevyplacené peněžní prostředky spolu s úrokem nástupnické společnosti bez zbytečného odkladu poté, co uplynula doba pro výplatu doplatků stanovená v projektu fúze.

(4) Poskytnuté peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty pověřené osoby, pokud dojde k jejímu úpadku podle insolvenčního zákona nebo nastane obdobná situace podle právního řádu jiného členského státu než České republiky.

Díl 3

Vliv fúze sloučením na dosavadní akcie emitované nástupnickou společností

§ 108

Jestliže se budou štěpit akcie akcionářů nástupnické společnosti nebo se bude měnit jejich druh nebo forma, použijí se obdobně ustanovení zvláštního zákona o štěpení akcií, o změně druhu nebo formy akcií, není-li dále stanoveno něco jiného.

§ 109

Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti

(1) Jako součást fúze sloučením lze vždy zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti i z vlastních zdrojů zjištěných z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní akcionáři nástupnické společnosti.

(2) Při zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 se použijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, při němž dochází ke zvýšení jmenovité nebo účetní hodnoty akcií.

(3) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o náležitostech pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu a zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku se nepoužijí.

§ 109a

Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti

(1) Základní kapitál nástupnické společnosti lze při fúzi sloučením zvýšit pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti i zvýšením jmenovité nebo účetní hodnoty jejich akcií ze jmění zanikající společnosti nebo společností nebo vydáním nových akcií, i když nedochází k výměně akcií, pokud nedochází ke změnám v osobách akcionářů nástupnické společnosti.

(2) Částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce nebo součet těchto částek, účastní-li se fúze více zanikajících společností.

(3) Částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 se rozdělí mezi dosavadní akcionáře nástupnické společnosti v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií v zanikající společnosti nebo podle počtu kusů jimi vlastněných akcií, jde-li o kusové akcie. Nejsou-li akcionáři zanikající společnosti současně akcionáři nástupnické společnosti, rozdělí se částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 mezi dosavadní akcionáře nástupnické společnosti v poměru jmenovité hodnoty nebo podle počtu kusů jejich akcií na nástupnické společnosti.

(4) Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti při fúzi sloučením se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu. Ustanovení § 99b o vyloučení povinnosti doplácet do výše reálné hodnoty předmětu nepeněžitého vkladu se použije obdobně.

(4) Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti při fúzi sloučením se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu.

§ 110

Snížení základního kapitálu nástupnické společnosti snížením jmenovité nebo účetní hodnoty dosavadních akcií

(1) Jako součást fúze sloučením lze vždy i snížit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížením jmenovité nebo účetní hodnoty akcií, jež vlastní dosavadní akcionáři nástupnické společnosti.

(2) Jestliže se snižuje jmenovitá nebo účetní hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o snížení základního kapitálu, při němž dochází ke snížení jmenovité nebo účetní hodnoty akcií.

(3) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o obsahu pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání při snížení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady, o zápisu usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu a zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu se nepoužijí; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena.

(4) Částka snížení základního kapitálu nesmí být vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností podle tohoto zákona. Totéž platí pro uzavření dohody o prominutí povinnosti splatit dosud nesplacenou část emisního kursu akcií.

§ 111

Kombinované zvýšení a snížení základního kapitálu nástupnické společnosti

(1) Při fúzi sloučením může být základní kapitál nástupnické společnosti zvýšen současně jak postupem podle § 103 nebo 109a, tak podle § 109.

(2) Při fúzi sloučením může dojít k souběžnému zvýšení základního kapitálu podle § 103, 109 nebo 109a a ke snížení základního kapitálu podle § 110. Při tomto postupu může být dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížen i pod částku stanovenou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, bude-li současně zvýšen tak, aby v době zápisu fúze do obchodního rejstříku dosáhl alespoň částky stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.

Díl 4

Znalec pro fúzi

§ 112

Projekt fúze přezkoumá za každou ze zúčastněných akciových společností znalec pro fúzi jmenovaný pro tu kterou zúčastněnou společnost nebo znalec pro fúzi jmenovaný pro všechny zúčastněné společnosti, a to na základě společné žádosti těchto zúčastněných společností.

§ 113

(1) Znalec pro fúzi zpracuje o výsledku přezkoumání písemnou zprávu o přezkoumání projektu fúze (dále jen „znalecká zpráva o fúzi“) pro akcionáře každé ze zúčastněných společností, pro které byl jmenován.

(2) Byl-li znalec pro fúzi jmenován pro všechny zúčastněné společnosti, zpracuje společnou znaleckou zprávu pro všechny zúčastněné společnosti.

(3) Znalecká zpráva o fúzi je znaleckým posudkem podle zákona upravujícího činnost znalců.

§ 114

Znalecká zpráva o fúzi musí obsahovat kromě náležitostí vyžadovaných zvláštním zákonem též

a) stanovisko znalce pro fúzi k tomu, zda výměnný poměr akcií s případnými doplatky je vhodný a odůvodněný,

b) údaj, podle jaké metody nebo jakých metod byl stanoven výměnný poměr akcií,

c) vyjádření, zda tato metoda nebo tyto metody jsou pro daný případ přiměřené,

d) údaj, jakých výměnných poměrů by se dosáhlo při použití každé z metod, jestliže bylo použito více metod; současně se uvede stanovisko k tomu, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám při stanovení výměnného poměru,

e) zda a jaké zvláštní obtíže se vyskytly při oceňování.

§ 115

(1) Znalec pro fúzi má právo vyžadovat od zúčastněných společností, je ovládajících a jimi ovládaných osob všechny informace a písemnosti, jež jsou potřebné ke zpracování znalecké zprávy o fúzi, a má právo provádět u těchto osob potřebná šetření.

(2) Ve znalecké zprávě o fúzi nelze uvádět informace, pokud

a) by uvedení těchto informací mohlo způsobit značnou újmu některé ze zúčastněných akciových společností nebo jí ovládající nebo jí ovládané osobě,

b) tyto informace tvoří předmět obchodního tajemství některé ze zúčastněných akciových společností nebo ovládající nebo jí ovládané osobě, nebo

c) se jedná o utajovanou informaci podle zvláštního zákona.

(3) Jestliže se ve znalecké zprávě o fúzi údaje uvedené v odstavci 2 neuvádí, zpráva musí obsahovat sdělení, proč se tyto údaje neuvádějí.

§ 116

(1) Znalec pro fúzi předá znaleckou zprávu o fúzi představenstvům všech zúčastněných společností.

(2) Znalecké zprávy o fúzi musí být k nahlédnutí akcionářům přítomným na valné hromadě, jež bude rozhodovat o schválení fúze.

§ 117

Znalecká zpráva nebo znalecké zprávy o fúzi se nevyžadují, jestliže s tím souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností nebo jestliže se společnost slučuje se svým jediným akcionářem.

Díl 5

Informace o projektu fúze

§ 118

Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat alespoň

Upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b) musí dále obsahovat alespoň

a) upozornění pro akcionáře na jejich práva podle § 119 nebo 119a,

b) nemá-li se konat valná hromada jedné nebo více zúčastněných společností, upozornění pro akcionáře těchto zúčastněných společností na jejich práva podle § 131, popřípadě

c) upozornění pro akcionáře zanikající společnosti na povinnost nástupnické společnosti odkoupit akcie podle § 144 odst. 1, § 145 nebo § 49a.

§ 119

(1) V sídle každé ze zúčastněných akciových společností musí být k nahlédnutí pro akcionáře alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení fúze,

a) projekt fúze,

b) účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná akciová společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných akciových společností, zahajovací rozvaha nástupnické akciové společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o fúzi nebo všechny zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,

f) znalecká zpráva o fúzi nebo všechny znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují, a

g) posudek znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje a není-li součástí znalecké zprávy o fúzi.

(2) Společnost vydá každému akcionáři, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1 písm. a) až f), pokud se vyžadují.

(3) Pokud akcionář souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře.

(4) Jestliže má být fúze schválena akcionáři mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty podle odstavce 1 písm. a) až f) a upozornění, že akcionáři mají právo seznámit se v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění podle odstavce 1 písm. g), akcionářům spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.

§ 119a

(1) Zúčastněná společnost není povinna zpřístupnit dokumenty uvedené v § 119 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení fúze, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b o zabezpečení internetových stránek se použije obdobně.

(2) Ustanovení § 119 odst. 2 a 3 se nepoužije, jestliže internetová stránka umožňuje akcionářům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 119 odst. 1.

(3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněná společnost povinna plnit povinnosti uvedené v § 119 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí doby 24 hodin.

§ 120

(1) Jestliže se nemá konat valná hromada nástupnické akciové společnosti podle § 129, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 118, 119 nebo 119a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada zanikající společnosti. Mají-li se konat valné hromady zanikajících společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolána prvá z těchto valných hromad.

(1) Jestliže se nemá konat valná hromada nástupnické akciové společnosti podle § 129, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l, 118, 119 nebo 119a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada zanikající společnosti. Mají-li se konat valné hromady zanikajících společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolána prvá z těchto valných hromad.

(2) Nemá-li se konat valná hromada zanikající společnosti, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l, 118, 119 nebo 119a zanikající společností den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti.

(2) Nemá-li se konat valná hromada žádné ze zúčastněných společností podle § 132, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 118, 119 nebo 119a všemi zúčastněnými společnostmi den, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku.

(3) Nemá-li se konat valná hromada žádné ze zúčastněných společností podle § 132, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l, 118, 119 nebo 119a všemi zúčastněnými společnostmi den předcházející dni, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku.

Díl 6

Schválení fúze

Schvalování valnou hromadou

§ 121

(1) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat fúzi, musí být akcionáři upozorněni na jejich práva podle § 119 nebo 119a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, jestliže má být valnou hromadou schválena.

(2) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady nástupnické společnosti, která má schvalovat fúzi sloučením, se dále uvedou i údaje o vlivu fúze sloučením na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména o tom, že akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti nepodléhají výměně nebo že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá nebo účetní hodnota s uvedením celkové částky, o niž se zvýší nebo sníží jmenovitá nebo účetní hodnota všech akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, anebo že se změní jejich druh nebo forma nebo dojde k výměně cenných papírů za zaknihované nebo imobilizované cenné papíry anebo obráceně.

(3) Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností nebo oznámení o jejím konání i údaj o tom, pro akcionáře jakých zúčastněných společností je základní kapitál zvyšován nebo snižován, zda se jedná o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti, zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.

§ 122

(1) Na valné hromadě musí být akcionářům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 119 odst. 1, pokud se vyžadují.

(2) Představenstvo na začátku valné hromady objasní akcionářům projekt fúze.

(3) Představenstvo zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení fúze akcionáře se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání valné hromady, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkajících se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.

(4) Představenstvo zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných společností tak, aby mohla informovat své příslušné valné hromady.

(5) Jestliže má být fúze schválena akcionáři mimo valnou hromadu, je představenstvo povinno zaslat akcionářům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.

(5) Seznámení se změnami jmění podle odstavců 3 a 4 se nevyžaduje, jestliže s tím předem souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností.

(6) Seznámení se změnami jmění podle odstavců 3 a 4 se nevyžaduje, jestliže s tím předem souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností.

§ 123

Usnesení valné hromady zanikající společnosti o schválení fúze sloučením musí obsahovat schválení

a) projektu fúze sloučením a

b) konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající společnosti.

§ 124

Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením musí obsahovat

a) schválení projektu fúze sloučením,

b) schválení konečné účetní závěrky nástupnické společnosti a její zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky, a

c) rozhodnutí o vydání nových akcií, popřípadě pověření představenstva k vydání nových akcií nebo o možnosti nabýt vlastní akcie, je-li to třeba k výměně akcií zanikající společnosti za akcie nástupnické společnosti podle § 103.

§ 125

Jestliže bude zvyšován základní kapitál nástupnické společnosti podle § 109, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat též

a) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti a

b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti z poslední řádné účetní závěrky, mimořádné účetní závěrky, konečné účetní závěrky nebo mezitímní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze, z něhož bude základní kapitál zvyšován, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce.

§ 125a

Jestliže bude zvyšován základní kapitál nástupnické společnosti podle § 109a, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat též určení částky zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností.

§ 126

Bude-li se snižovat základní kapitál nástupnické společnosti podle § 110, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat též

a) částku, o niž se snižuje jmenovitá hodnota dosavadní akcie nástupnické společnosti, nejde-li o kusové akcie,

b) částku, o niž se snižuje dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti, a

c) údaj o tom, zda částka, o niž se sníží základní kapitál nástupnické společnosti, bude vyplacena dosavadním akcionářům nástupnické společnosti s uvedením doby pro její vyplacení, nebo údaj o tom, jak jinak s ní bude naloženo.

§ 127

Mají-li být akcie nástupnické společnosti po zápisu fúze sloučením do obchodního rejstříku přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, musí usnesení valných hromad všech zúčastněných společností obsahovat souhlas s podáním žádosti o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu; to neplatí, byly-li akcie nástupnické společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

§ 128

Usnesení valných hromad všech zanikajících společností o schválení fúze splynutím musí obsahovat

a) schválení projektu fúze splynutím,

b) schválení konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající společnosti, pokud dosud nebyla schválena, a

c) mají-li být akcie nástupnické společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, souhlas s podáním žádosti o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu.

Výjimky ze schvalování fúze valnou hromadou

§ 129

Jestliže se nevyměňují dosavadním akcionářům nástupnické akciové společnosti akcie, ani nedochází ke změnám stanov nástupnické společnosti, které nejsou vyvolány výměnným poměrem akcií, nevyžaduje se u nástupnické společnosti schválení fúze sloučením podle tohoto zákona, jestliže

a) byla splněna povinnost podle § 33 nebo 33a a § 120 odst. 1,

b) všichni akcionáři nástupnické společnosti mohli uplatnit práva podle § 119 nebo 119a a

c) nástupnická společnost je vlastníkem alespoň 90 % akcií zanikající společnosti s hlasovacími právy.

§ 130

Pokud nebyla dosud schválena poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka valnou hromadou nebo jediným akcionářem této zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku, schvaluje tyto účetní závěrky valná hromada nebo jediný akcionář nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.

§ 131

(1) Dosavadní akcionář nebo akcionáři nástupnické společnosti, kteří jsou vlastníky akcií, jejichž celková jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 5 % upsaného základního kapitálu nástupnické společnosti před fúzí sloučením, mají právo požádat představenstvo nástupnické společnosti o svolání valné hromady za účelem schválení fúze sloučením do 1 měsíce ode dne, v němž byly zveřejněny údaje podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo uveřejněny podle § 33a a 118. Jestliže společnost vydala prioritní akcie bez hlasovacího práva, snižuje se o jmenovitou hodnotu těchto akcií výše základního kapitálu pro účely výpočtu podle věty první.

(1) Dosavadní akcionář nebo akcionáři nástupnické společnosti, kteří jsou vlastníky akcií, jejichž celková jmenovitá nebo účetní hodnota dosahuje alespoň 5 % upsaného základního kapitálu nástupnické společnosti před fúzí sloučením, mají právo požádat představenstvo nástupnické společnosti o svolání valné hromady za účelem schválení fúze sloučením do 1 měsíce ode dne, v němž bylo zveřejněno upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo uveřejněno podle § 33a odst. 2 písm. b) a § 118. Jestliže společnost vydala prioritní akcie bez hlasovacího práva, snižuje se o jmenovitou nebo účetní hodnotu těchto akcií výše základního kapitálu pro účely výpočtu podle věty první.

(2) Stanovy mohou přiznat právo vyžadovat svolání valné hromady i při nižší jmenovité hodnotě akcií.

(2) Stanovy mohou přiznat právo vyžadovat svolání valné hromady i při nižší jmenovité nebo účetní hodnotě akcií.

§ 132

(1) Je-li nástupnická společnost vlastníkem všech akcií opravňujících hlasovat o projektu fúze příslušné zanikající společnosti, nevyžaduje se schválení fúze podle tohoto zákona, jestliže

a) byla splněna povinnost podle § 33 nebo § 33a a § 120 odst. 2,

a) byla splněna povinnost podle § 33 nebo § 33a a § 120 odst. 3,

b) všichni akcionáři nástupnické společnosti mohli uplatnit práva podle § 119 nebo § 119a a

c) nemění se stanovy nástupnické společnosti.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i v případě, že jediným společníkem příslušné zanikající společnosti je jiná zanikající společnost. Ustanovení § 130 a 131 se použije pro nástupnické i zanikající společnosti. Ustanovení § 306a odst. 2 se použije obdobně. Ustanovení § 50 se nepoužije.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i v případě, že jediným společníkem příslušné zanikající společnosti je jiná zanikající společnost. Ustanovení § 130 a 131 se použije pro nástupnické i zanikající společnosti. Ustanovení § 50 se nepoužije.

(3) Není-li splněn požadavek stanovený v odstavci 1 písm. a) až c), vyžaduje se schválení fúze sloučením alespoň valnou hromadou nástupnické společnosti.

Díl 7

Výměna akcií

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 134

Nástupnická společnost nevymění při fúzi akcie zanikající společnosti za své akcie, jsou-li tyto akcie v době zápisu fúze do obchodního rejstříku

a) v jejím majetku,

b) v majetku jakékoliv zanikající společnosti, nebo

c) v držení třetí osoby, jež je drží svým jménem, avšak na účet některé ze zúčastněných společností.

§ 135

Nástupnická společnost nevymění akcie zaniklé společnosti za své akcie, jestliže se tytéž osoby podílejí ve stejném poměru jak na nástupnické společnosti, tak na zanikající společnosti, ledaže by to bylo v rozporu se zákazem prominout splacení emisního kursu akcií, a stanoví tak projekt fúze. Při tomto postupu lze zvýšit jmenovitou hodnotu dosavadních akcií nástupnické společnosti postupem podle § 109a.

§ 136

Má-li nástupnická společnost vlastní akcie ve svém majetku nebo je svým jménem na účet nástupnické společnosti drží třetí osoba anebo by na ni měly přejít v důsledku fúze, může nástupnická společnost použít tyto akcie k výměně za akcie zaniklé společnosti.

§ 137

(1) Výměna akcií se provede v době 2 měsíců ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku.

(2) Jestliže má dojít k výměně akcií vydaných jako cenný papír za zaknihovaný cenný papír nebo obráceně, použijí se obdobně ustanovení občanského zákoníku o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír nebo o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije.

(3) Má-li dojít k imobilizaci vyměňovaných akcií, použijí se ustanovení občanského zákoníku a zákona o podnikání na kapitálovém trhu o imobilizaci cenných papírů. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije.

Oddíl 2

Zvláštní ustanovení o výměně akcií vydaných jako cenný papír

§ 138

Mají-li být v souvislosti s fúzí vyměněny nástupnickou společností akcie, přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, pověří všechny zúčastněné společnosti, jejichž akcie se vyměňují, obstaráním výměny obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osobu, která má sídlo v členském státě a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti obchodníka s cennými papíry.

§ 139

(1) Akcionáři jsou povinni předložit dosavadní akcie a zatímní listy v době a způsobem určeným v projektu fúze.

(2) Projekt fúze musí obsahovat upozornění pro akcionáře na možnost, že akcie a zatímní listy nepředložené ve stanovené době mohou být prohlášeny za neplatné bez poskytnutí dodatečné lhůty k předložení akcií, nemusí-li být poskytnuta.

§ 140

(1) Jestliže jsou akcionáři v prodlení s předložením dosavadních akcií a zatímních listů, i když projekt fúze obsahoval upozornění na možnost neposkytnout dodatečnou dobu, může je nástupnická společnost přesto vyzvat, uzná-li to za potřebné a je-li takové jednání v zájmu společnosti, způsobem určeným zákonem a stanovami nástupnické společnosti pro svolání valné hromady, aby akcie a zatímní listy předložili v dodatečné přiměřené době, kterou jim k tomuto účelu určí, s poučením, že jinak bude postupováno podle § 141.

(2) Nebude-li projekt fúze obsahovat upozornění na možnost neposkytnout dodatečnou dobu k předložení akcií nebo zatímních listů, vyzve nástupnická společnost akcionáře, kteří jsou v prodlení, způsobem určeným zákonem a stanovami nástupnické společnosti pro svolání valné hromady, aby akcie a zatímní listy předložili v dodatečné přiměřené době, kterou jim k tomuto účelu určí, s poučením, že jinak bude postupováno podle § 141.

§ 141

(1) Nástupnická společnost prohlásí za neplatné dosavadní akcie a zatímní listy, které nebyly vráceny v době podle § 139. Byla-li stanovena dodatečná přiměřená doba k vrácení podle § 140, prohlásí nástupnická společnost nevrácené akcie a zatímní listy za neplatné až po marném uplynutí této doby. Za neplatné nelze prohlásit akcie, které byly vráceny opožděně, ale před tím, než je nástupnická společnost za neplatné prohlásila.

(2) Prohlášení akcií a zatímních listů za neplatné oznámí nástupnická společnost akcionářům, jejichž akcie a zatímní listy byly prohlášeny za neplatné (dále jen „dotčené osoby“), způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady nástupnické společnosti a prohlášení akcií a zatímních listů za neplatné bez zbytečného odkladu zveřejní.

(3) Akcie a zatímní listy určené k výměně prodá nástupnická společnost prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby, která má sídlo v členském státě a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti obchodníka s cennými papíry, bez zbytečného odkladu po zveřejnění prohlášení akcií a zatímních listů za neplatné na účet dotčené osoby na evropském regulovaném trhu, pokud jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo ve veřejné dražbě. Místo, dobu a předmět dražby zveřejní nástupnická společnost nejméně 2 týdny před jejím konáním.

(4) Výtěžek z prodeje akcií a zatímních listů po započtení pohledávek nástupnické společnosti proti dotčené osobě vzniklých v souvislosti s prohlášením akcií a zatímních listů za neplatné a prodejem akcií a zatímních listů vyplatí nástupnická společnost bez zbytečného odkladu dotčené osobě.

§ 142

Vrácené akcie a zatímní listy společnost bez zbytečného odkladu po jejich vrácení zničí.

Oddíl 3

Zvláštní ustanovení o výměně akcií vydaných jako zaknihovaný cenný papír

§ 143

(1) Jestliže mají být v souvislosti s fúzí nástupnickou společností vydány akcie jako zaknihovaný cenný papír za akcie vydané jako zaknihovaný cenný papír nebo se mají změnit údaje o akciích v evidenci zaknihovaných cenných papírů, nástupnická společnost požádá centrálního depozitáře cenných papírů o vydání zaknihovaných akcií nebo jej informuje o požadované změně údajů před zápisem fúze do obchodního rejstříku.

(2) Vydání akcií jako zaknihovaných cenných papírů nebo provedení změn údajů v centrální evidenci cenných papírů zabezpečí nástupnická společnost tak, aby k tomu došlo v době 15 dnů po zápisu fúze do obchodního rejstříku.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně, jsou-li akcie imobilizovaným cenným papírem.

Díl 8

Odkoupení akcií nástupnickou společností

Oddíl 1

Dobrovolný odkup

§ 144

(1) Jestliže je nástupnická společnost vlastníkem alespoň 90 % akcií zanikající společnosti s hlasovacími právy, může projekt fúze sloučením obsahovat povinnost nástupnické společnosti odkoupit akcie, jež byly vyměněny za ostatní akcie této zanikající společnosti.

(2) Jestliže projekt fúze sloučením obsahuje povinnost nástupnické společnosti k odkupu akcií podle odstavce 1, nevyžaduje se pořízení zprávy o fúzi ani znalecké zprávy o fúzi a nepoužije se ustanovení § 118 odst. 1 písm. a), § 119 ani § 119a.

(2) Jestliže projekt fúze sloučením obsahuje povinnost nástupnické společnosti k odkupu akcií podle odstavce 1, nevyžaduje se pořízení zprávy o fúzi ani znalecké zprávy o fúzi a nepoužije se ustanovení § 118 odst. 1 písm. a), § 119, § 119a ani § 122 odst. 3 a 4.

Oddíl 2

Povinný odkup

§ 145

(1) Jestliže se v důsledku fúze změní právní postavení akcionářů některé ze zúčastněných společností tak, že dojde k výměně akcií za akcie jiného druhu, ke změně práv spojených s určitým druhem akcií, kterými se zhoršuje právní postavení akcionáře oproti stavu před zápisem fúze do obchodního rejstříku, k výměně akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu za akcie, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo k výměně akcií, jejichž převoditelnost není omezena, za akcie s omezenou převoditelností, musí projekt fúze obsahovat povinnost nástupnické společnosti odkoupit vyměněné akcie od osoby, která

a) byla oprávněna vykonávat hlasovací právo na valné hromadě zúčastněné společnosti, která schválila fúzi,

b) se zúčastnila valné hromady a

c) hlasovala proti schválení fúze.

(2) Povinnost nástupnické společnosti odkoupit akcie se vztahuje pouze na akcie nástupnické společnosti, které byly vyměněny za akcie, s nimiž bylo hlasováno proti schválení fúze.

Oddíl 3

Společná pravidla o odkupu

§ 146

(1) Jestliže projekt fúze obsahuje povinnost nástupnické společnosti odkoupit akcie, je nástupnická společnost povinna učinit oprávněným akcionářům veřejný návrh smlouvy nejpozději do 2 týdnů ode dne, kdy se zápis fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám.

(2) Ustanovení zvláštních zákonů o veřejném návrhu smlouvy o koupi nebo směně účastnických cenných papírů a o nabídkách převzetí se zde nepoužijí.

§ 147

Veřejný návrh smlouvy musí obsahovat alespoň

a) firmu, sídlo a identifikační číslo nástupnické společnosti,

b) označení akcií, na něž se veřejný návrh smlouvy vztahuje, jejich druhu, formy, popřípadě jmenovité hodnoty, údaj o tom, zda byly vydány jako cenný papír, zaknihovaný cenný papír nebo jsou imobilizovány nebo zda dosud jako cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydány nebyly, a jejich označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN), pokud je přiděleno,

c) cenu za jednu akcii, přičemž cena musí být pro všechny adresáty u stejné akcie stejná,

d) způsob oznámení o přijetí veřejného návrhu smlouvy nebo označení evropského regulovaného trhu, na němž musí být smlouva uzavřena,

e) dobu závaznosti veřejného návrhu smlouvy, která nesmí být kratší než 4 týdny a delší než 10 týdnů ode dne jeho uveřejnění,

f) postup při převodu akcií a podmínky placení ceny.

§ 148

(1) Veřejný návrh smlouvy se uveřejňuje způsobem, kterým se podle zákona a stanov společnosti svolává její valná hromada, a způsobem, kterým se svolávala valná hromada zanikající společnosti.

(2) Veřejný návrh smlouvy je po zveřejnění neodvolatelný a nezměnitelný; to neplatí, pokud nástupnická společnost zvýšila nabídku kupní ceny. Tím dochází ke zvýšení kupní ceny i ve smlouvách, které již byly na základě takového veřejného návrhu smlouvy uzavřeny.

§ 149

(1) Smlouva na základě veřejného návrhu smlouvy, jež je uzavírána na evropském regulovaném trhu, se uzavírá podle pravidel stanovených organizátorem regulovaného trhu.

(2) Smlouva na základě veřejného návrhu smlouvy, která není uzavírána na evropském regulovaném trhu, je uzavřena doručením písemného oznámení akcionáře o přijetí veřejného návrhu smlouvy nástupnické společnosti způsobem v něm uvedeným. Nástupnická společnost je povinna písemně potvrdit akcionáři, že smlouva byla uzavřena.

(3) Akcionář je oprávněn přijetí návrhu smlouvy odvolat do doby, než dojde k uzavření smlouvy. Akcionář není oprávněn návrh měnit.

§ 150

(1) Nástupnická společnost je povinna nejpozději do 1 měsíce ode dne následujícího po dni uplynutí závaznosti veřejného návrhu smlouvy převzít listinné akcie nebo zabezpečit převod vlastnického práva k zaknihovaným nebo imobilizovaným akciím.

(2) Nástupnická společnost je povinna akcie koupit za cenu přiměřenou reálné hodnotě akcií. Přiměřenost ceny musí být doložena posudkem znalce.

(3) Kupní cena je splatná při převodu akcií, nejpozději však do 1 měsíce od uplynutí doby závaznosti veřejného návrhu smlouvy.

(4) Nebude-li kupní cena přiměřená reálné hodnotě akcií, je smlouva platná a kterýkoliv z akcionářů, který přijal veřejný návrh smlouvy, je oprávněn požadovat doplatek kupní ceny. Ustanovení § 46 odst. 2 a § 47 se na přechod práva na doplacení kupní ceny a na jeho uplatnění použijí obdobně.

§ 151

(1) Je-li nástupnická společnost v prodlení s veřejným návrhem smlouvy, může akcionář, jemuž měl být veřejný návrh smlouvy určen, učinit společnosti písemný návrh na uzavření smlouvy o koupi akcií, jež by mohl prodat na základě veřejného návrhu smlouvy, a to za přiměřenou cenu. Akcionář není povinen dokládat přiměřenost ceny posudkem znalce.

(2) Jestliže nástupnická společnost nepřijme návrh smlouvy podle odstavce 1 do 15 dnů od doručení písemného návrhu smlouvy, je akcionář oprávněn domáhat se uzavření smlouvy u soudu nebo může požadovat náhradu škody způsobené mu porušením povinnosti uzavřít smlouvu. Může rovněž požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.

§ 151a

Při odkupu akcií podle § 146 až 150 se nepoužijí ustanovení stanov o omezení převoditelnosti akcií na jméno.

HLAVA VII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI SE SPOLEČNOSTÍ S RUČENÍM OMEZENÝM

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 154

Společnost s ručením omezeným se může zúčastnit fúze s akciovou společností. Nástupnická společnost při fúzi společností s ručením omezeným nebo akciových společností může mít kteroukoliv z těchto forem, byť jde o fúzi sloučením nebo fúzují-li společnosti téže formy. Ustanovení tohoto zákona o změně právní formy se nepoužijí.

§ 155

(1) Projekt fúze, na níž se účastní společnost s ručením omezeným, v případě, že nástupnická společnost bude mít formu akciové společnosti nebo nástupnická společnost s ručením omezeným při fúzi sloučením nabývá právní formu akciové společnosti, obsahuje určení kolik akcií určitého druhu, formy, popřípadě jmenovité hodnoty obdrží společník každé zúčastněné společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj podíl a zda akcie budou vydány jako cenný papír s uvedením doby pro její převzetí, nebo jako zaknihovaný cenný papír anebo zda dojde k imobilizaci akcií.

(2) Projekt fúze, na níž se účastní akciová společnost, v případě, že nástupnická společnost bude mít právní formu společnosti s ručením omezeným nebo nástupnická akciová společnost při fúzi sloučením nabývá právní formu společnosti s ručením omezeným, obsahuje údaje o tom, jaká bude výše vkladu nebo vkladů a výše podílu nebo podílů, který obdrží akcionář zanikající akciové společnosti výměnou za své akcie, a pravidla pro vypořádání s akcionáři, kteří s fúzí nesouhlasili.

(3) Je-li zanikající společností akciová společnost a nástupnickou společností společnost s ručením omezeným nebo nástupnická akciová společnost při fúzi sloučením nabývá právní formu společnosti s ručením omezeným, obsahuje projekt fúze i upozornění pro akcionáře na právo vystoupit ze společnosti podle § 159 a výši náhrady pro vlastníky jiných účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů než akcií nebo zatímních listů s pravidly pro její výplatu, byly-li vydány. Ustanovení § 380 a 381 se použijí obdobně.

(4) Nebyl-li splacen vklad nebo emisní kurs akcií, uvede se tato skutečnost v projektu fúze.

(5) Ustanovení § 88 odst. 1 nebo § 100 odst. 1 o náležitostech projektu fúze se ve vztahu k příslušné zúčastněné společnosti použije obdobně. Pro výměnu obchodních podílů za akcie a pro výměnu akcií za obchodní podíly se ustanovení § 97 až 99c a 134 až 143 použijí obdobně.

(5) Ustanovení § 88 odst. 1 nebo § 100 odst. 1 o náležitostech projektu fúze se ve vztahu k příslušné zúčastněné společnosti použije obdobně. Pro výměnu podílů za akcie a pro výměnu akcií za podíly se ustanovení § 97 až 99c a 134 až 143 použijí obdobně.

§ 156

(1) Fúze společnosti s ručením omezeným s akciovou společností anebo fúze, při níž dojde ke změně právní formy nástupnické společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost při fúzi sloučením, musí být schválena všemi společníky zúčastněné společnosti s ručením omezeným.

(2) Je-li při fúzi sloučením jediným společníkem zanikající společnosti s ručením omezeným akciová společnost, použije se ustanovení § 95b a 132 obdobně. Za změnu stanov se v tomto případě považuje i jejich nahrazení společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou, mění-li nástupnická společnost svou právní formu.

§ 157

(1) Jestliže je nástupnickou společností společnost s ručením omezeným a v zanikající nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným nebyly dosud plně splaceny všechny vklady, vyžaduje se ke schválení fúze souhlas všech společníků zúčastněných společností.

(2) Je-li při fúzi sloučením jediným akcionářem zanikající akciové společnosti společnost s ručením omezeným, použije se ustanovení § 132 a 95b obdobně. Za změnu společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny se v tomto případě považuje i její nahrazení stanovami, mění-li nástupnická společnost svou právní formu.

§ 158

(1) Dochází-li k fúzi sloučením a nástupnická společnost nabývá jinou právní formu, obsahuje projekt fúze i

a) společenskou smlouvu nebo stanovy nástupnické společnosti a

b) jména a bydliště osob, které mají být členy statutárního orgánu, a jména a bydliště osob, které mají být členy dozorčí rady nebo správní rady. Ustanovení § 72 tím není dotčeno.

b) jména a bydliště osob, které mají být členy statutárního orgánu, a jména a bydliště osob, které mají být členy dozorčí rady. Ustanovení § 72 tím není dotčeno.

(2) Má-li nástupnická společnost s ručením omezeným nabýt právní formu akciové společnosti, použijí se pro obsah projektu fúze a splácení emisního kursu i ustanovení § 72 a 101 obdobně.

(3) Má-li nástupnická akciová společnost nabýt právní formu společnosti s ručením omezeným, použijí se pro obsah projektu fúze a obsah společenské smlouvy nástupnické společnosti ustanovení § 72, 96 a § 155 odst. 4 obdobně.

Díl 2

Zvláštní ustanovení o vystoupení nesouhlasících akcionářů

§ 159

(1) Akcionář zanikající akciové společnosti, který s fúzí do nástupnické společnosti s ručením omezeným nesouhlasil nebo akcionář nástupnické akciové společnosti, která má nabýt právní formu společnosti s ručením omezeným, který s takovou fúzí sloučením nesouhlasil, má právo ze společnosti vystoupit, jestliže

Akcionář zanikající akciové společnosti, který s fúzí do nástupnické společnosti s ručením omezeným nesouhlasil nebo akcionář nástupnické akciové společnosti, která má nabýt právní formu společnosti s ručením omezeným, který s takovou fúzí sloučením nesouhlasil, má právo ze společnosti vystoupit, jestliže

a) byl akcionářem zúčastněné akciové společnosti ke dni konání valné hromady, která schválila takovou fúzi, a

b) hlasoval proti schválení této fúze.

(2) Akcionář je oprávněn vystoupit ze společnosti jen ohledně těch akcií, kterými hlasoval proti schválení fúze.

§ 160

(1) Vystoupení musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a musí být zúčastněné akciové společnosti doručeno ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla fúze schválena její valnou hromadou.

(1) Vystoupení musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a musí být zúčastněné akciové společnosti doručeno ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byla fúze schválena její valnou hromadou.

(2) Vystoupení nelze odvolat.

§ 161

(1) Jestliže zúčastněná společnost vydala akcie a zatímní listy jako cenný papír a nedošlo k jejich imobilizaci, odevzdá vystupující akcionář všechny akcie a zatímní listy, ohledně nichž ze společnosti vystupuje, jinak je jeho vystoupení neúčinné. Odevzdané akcie a zatímní listy nástupnická společnost zničí bez zbytečného odkladu po zápisu fúze do obchodního rejstříku.

(2) Společnost vrátí akcie a zatímní listy akcionáři do 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnuto o zrušení fúze nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí rejstříkového soudu o zamítnutí nebo odmítnutí zápisu fúze do obchodního rejstříku.

§ 162

(1) Jestliže společnost vydala akcie jako zaknihovaný cenný papír, je vystoupení akcionáře účinné jen ohledně akcií, které byly evidovány v evidenci zaknihovaných cenných papírů jako vlastnictví tohoto akcionáře ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku a se kterými hlasoval proti schválení fúze.

(2) Ustanovení odstavce 1 se na imobilizované akcie použije obdobně.

§ 163

(1) Účast vystupujícího akcionáře v zúčastněné akciové společnosti ohledně akcií, s nimiž hlasoval proti schválení fúze, zaniká dnem zápisu fúze do obchodního rejstříku.

(2) Podíl, který by podle projektu fúze akcionář získal na nástupnické společnosti s ručením omezeným výměnou za své akcie v zúčastněné akciové společnosti, přechází zcela nebo zčásti dnem zápisu fúze do obchodního rejstříku do majetku nástupnické společnosti s ručením omezeným.

§ 164

(1) Nástupnická společnost je povinna poskytnout akcionáři vypořádací podíl odpovídající reálné hodnotě akcií, kterých se týká vystoupení. Výše vypořádacího podílu musí být doložena posudkem znalce.

(2) Vypořádací podíl je splatný uplynutím 1 měsíce ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku.

(3) Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, pokud se účastníci nedohodnou jinak.

§ 165

(1) Zápisem fúze do obchodního rejstříku se mění společenská smlouva nástupnické společnosti s ručením omezeným tak, že jako společník nastupuje místo vystoupivšího společníka nástupnická společnost.

(2) Návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku v případě, že zúčastněnou společností je akciová společnost a nástupnická společnost má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, lze podat nejdříve po uplynutí doby 30 dnů ode dne, kdy byla fúze schválena valnou hromadou zúčastněné akciové společnosti; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze zúčastněné akciové společnosti vystoupit podle tohoto zákona.

(2) Návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku v případě, že zúčastněnou společností je akciová společnost a nástupnická společnost má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, lze podat nejdříve po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byla fúze schválena valnou hromadou zúčastněné akciové společnosti; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze zúčastněné akciové společnosti vystoupit podle tohoto zákona.

§ 165a

Akcionář, který hlasoval proti schválení fúze jen ohledně některých svých akcií, nemůže vystoupit z akciové společnosti, jestliže by v důsledku rozdělení jeho podílu v nástupnické společnosti s ručením omezeným na jeho podíl v této společnosti nepřipadl vklad alespoň v minimální výši stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.

HLAVA VIII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI DRUŽSTVA

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 166

(1) Výměnný poměr v projektu fúze družstva obsahuje určení, jakým způsobem se při fúzi mění výše členských vkladů a další majetkové účasti u členů každého ze zúčastněných družstev, nebo údaj, že se výše členských vkladů a další majetkové účasti u žádného člena zúčastněného družstva nemění.

(2) Součet výše členských vkladů členů zúčastněného družstva do základního kapitálu nástupnického družstva nesmí převyšovat výši vlastního kapitálu zúčastněného družstva zjištěné z jeho poslední řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze družstva anebo z jeho konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den fúze předcházel dni vyhotovení projektu fúze družstva.

§ 166a

(1) Vkladová povinnost nezaniká zápisem fúze družstva do obchodního rejstříku, ledaže z projektu fúze plyne, že členský vklad se v důsledku fúze odpovídajícím způsobem snižuje. V takovém případě musí projekt fúze určit, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení členského vkladu.

(2) Snižuje-li se členský vklad, přestože byla splněna vkladová povinnost, a částka snížení členského vkladu má být podle projektu fúze zaplacena členovi, obsahuje projekt fúze i dobu k zaplacení částky snížení členského vkladu.

(3) Částka podle odstavce 2 nesmí být vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.

(4) Pokud nebyla splněna vkladová povinnost, lze uzavřít dohodu o prominutí tohoto dluhu jen za podmínek uvedených v odstavci 3.

§ 167

(1) Projekt fúze přezkoumá za každé ze zúčastněných družstev znalec pro fúzi, a to před předložením projektu fúze členské schůzi ke schválení, nebo jeden znalec pro fúzi pro některá nebo všechna zúčastněná družstva; ustanovení § 113 až 116 se na znalce pro fúzi a znaleckou zprávu o fúzi použijí obdobně.

(2) Znalecká zpráva o fúzi se nevyžaduje, jestliže s tím souhlasili všichni členové zúčastněného družstva, pro které se má znalecká zpráva vypracovat.

§ 168

Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat alespoň upozornění pro členy na jejich práva podle § 169 a 169a.

Upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b) musí dále obsahovat alespoň upozornění pro členy na jejich práva podle § 169 a 169a.

§ 169

(1) V sídle každého ze zúčastněných družstev musí být k nahlédnutí pro členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení fúze,

a) projekt fúze,

b) účetní závěrky všech zúčastněných družstev za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněné družstvo po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, mělo-li zúčastněné družstvo právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných družstev, zahajovací rozvaha nástupnického družstva, pokud rozhodný den předchází vyhotovení projektu fúze, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o fúzi nebo všechny zprávy o fúzi všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují, a

f) znalecká zpráva o fúzi nebo všechny znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují.

(2) Družstvo je povinno vydat každému členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.

(3) Pokud člen souhlasil s tím, že zúčastněné družstvo bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 2. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle člena.

(4) Jestliže má být fúze schválena členy družstva mimo členskou schůzi, zašle družstvo dokumenty podle odstavce 1 členům spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo členskou schůzi.

§ 169a

(1) Zúčastněné družstvo není povinno zpřístupnit dokumenty uvedené v § 169 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení fúze, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.

(2) Ustanovení § 169 odst. 2 a 3 se nepoužijí, jestliže internetová stránka umožňuje členům družstva po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 169 odst. 1.

(3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněné družstvo povinno plnit povinnosti uvedené v § 169, s tím že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí uvedené doby.

§ 170

V pozvánce na členskou schůzi nebo v oznámení o svolání členské schůze, která má schvalovat fúzi, musí být členové upozorněni na jejich práva podle § 169 nebo 169a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, jestliže má být členskou schůzí schválena.

§ 171

(1) Na členské schůzi musí být členům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 169 odst. 1, pokud se vyžadují.

(2) Představenstvo na začátku členské schůze objasní členům projekt fúze.

(3) Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení fúze členy se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání členské schůze, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných družstvech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá družstvo povinnému auditu.

(4) Představenstvo zúčastněného družstva informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných družstev tak, aby mohla informovat své členské schůze.

(5) Jestliže má být fúze schválena členy družstva mimo členskou schůzi, je představenstvo povinno zaslat členům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo členskou schůzi.

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nepoužijí, pokud s tím souhlasili všichni členové všech zúčastněných družstev.

(6) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nepoužijí, pokud s tím souhlasili všichni členové všech zúčastněných družstev.

§ 172

Usnesení členské schůze zúčastněného družstva o schválení fúze sloučením musí obsahovat schválení

a) projektu fúze sloučením a

b) konečné účetní závěrky příslušného zúčastněného družstva a zahajovací rozvahy nástupnického družstva, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky příslušného zúčastněného družstva.

§ 173

Pokud nebyla dosud schválena poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka jakéhokoliv zúčastněného družstva, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo konečná účetní závěrka členskou schůzí tohoto zúčastněného družstva před zápisem fúze do obchodního rejstříku, schvaluje tyto účetní závěrky členská schůze nástupnického družstva po zápisu fúze do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.

§ 174

Usnesení členských schůzí všech zanikajících družstev o schválení fúze splynutím musí obsahovat schválení

a) projektu fúze splynutím a

b) konečné účetní závěrky zanikajícího družstva a zahajovací rozvahy nástupnického družstva, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikajícího družstva.

Díl 2

Zvláštní ustanovení o fúzi bytového družstva nebo sociálního družstva

§ 178

(1) Fúze bytového družstva s jiným než bytovým družstvem se zakazuje. Fúze sociálního družstva s jiným než sociálním družstvem se zakazuje.

(2) Nástupnickým družstvem při fúzi bytových družstev může být jen bytové družstvo. Nástupnickým družstvem při fúzi sociálních družstev může být jen sociální družstvo.

HLAVA IX

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘESHRANIČNÍ FÚZI

Díl 1

Základní ustanovení

Oddíl 1

Úvodní ustanovení

§ 180

Přeshraniční fúzí se pro účely tohoto zákona rozumí fúze

(1) Přeshraniční fúzí se pro účely tohoto zákona rozumí fúze

a) jedné nebo více českých společností nebo družstev s jednou zahraniční právnickou osobou nebo více zahraničními právnickými osobami, nebo

b) mezi zahraničními právnickými osobami, pokud projekt fúze předpokládá, že nástupnická společnost nebo družstvo bude mít sídlo na území České republiky.

(2) Ustanovení § 95b a § 129 až 132 se pro přeshraniční fúzi nepoužijí. Ustanovení § 211 tím není dotčeno.

§ 181

Pro účely právní úpravy přeshraničních fúzí se rozumí

a) českou zúčastněnou, zanikající nebo nástupnickou korporací společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo,

b) zahraniční zúčastněnou, zanikající nebo nástupnickou korporací společnost nebo družstvo, která má právní subjektivitu a vlastní majetek, řídí se právním řádem jiného členského státu než České republiky a může se v souladu s požadavky práva Evropské unie podle právních předpisů členského státu, jehož právním řádem se řídí, zúčastnit přeshraniční fúze,

c) korporací česká a zahraniční zúčastněná, zanikající nebo nástupnická korporace.

§ 182

Přeshraniční fúze jsou možné pouze mezi korporacemi takových právních forem, které se mohou účastnit fúze podle vnitrostátního práva členských států, kterým se řídí jejich vnitřní poměry. Ustanovení § 336b odst. 2 se použije obdobně.

§ 184

Jestliže má mít při přeshraniční fúzi nástupnická korporace takovou právní formu, kterou nemá žádná ze zúčastněných korporací před zápisem přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, nepovažuje se tento postup za změnu právní formy.

§ 189

(1) Přeshraniční fúze se může zúčastnit i veřejná obchodní společnost a komanditní společnost.

(2) Pro přeshraniční fúzi s účastí veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se použijí ustanovení § 182, 184, 210 a 213 obdobně.

(2) Pro přeshraniční fúzi s účastí veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se § 213 použije obdobně.

§ 190

Jestliže má mít nástupnická společnost při přeshraniční fúzi, jíž se zúčastnila veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, své sídlo na území České republiky, musí mít nástupnická společnost právní formu veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.

Oddíl 2

Některá ustanovení o projektu přeshraniční fúze

§ 191

(1) Projekt přeshraniční fúze korporací musí kromě obecných údajů požadovaných tímto zákonem dále obsahovat

a) údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické korporace,

b) údaje o ocenění aktiv a pasiv převáděných na nástupnickou korporaci,

b) údaje o ocenění jmění převáděného na nástupnickou korporaci,

c) pravděpodobné dopady přeshraniční fúze na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců,

d) den účetních závěrek fúzujících korporací použitý pro stanovení podmínek přeshraniční fúze.

d) den účetních závěrek fúzujících korporací použitý pro stanovení podmínek přeshraniční fúze,

e) údaje o dostatečné jistotě, která má být poskytnuta věřitelům podle § 35, a

f) výši vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r.

(2) Projekt přeshraniční fúze neobsahuje údaje podle § 100 odst. 1 písm. b) a f).

(2) Projekt přeshraniční fúze neobsahuje údaje podle § 70 odst. 1 písm. f), jde-li o všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo družstev poskytuje znalci přezkoumávajícímu projekt přeshraniční fúze, ani údaje podle § 100 odst. 1 písm. b) a f).

Oddíl 5

Některá ustanovení o zveřejnění informací

§ 197

(1) Jestliže se přeshraniční fúze účastní česká společnost s ručením omezeným, musí být dokumenty uvedené v § 93 odeslány společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schválena přeshraniční fúze.

(2) Budou-li společníci schvalovat přeshraniční fúzi mimo valnou hromadu postupem podle § 19 odst. 1, prodlužuje se doba pro vyjádření společníka na dobu 1 měsíce.

(3) Doba 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 93a.

(2) Doba 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 93a.

Oddíl 7

Některá ustanovení o schvalování přeshraniční fúze

§ 201

Přeshraniční fúzi sloučením schvaluje valná hromada nebo členská schůze české zúčastněné korporace; ustanovení § 129 až 133 se nepoužijí. Ustanovení § 211 tím není dotčeno.

§ 202

(1) Valná hromada nebo členská schůze každé z českých zúčastněných korporací si při schvalování přeshraniční fúze může vyhradit, že musí být znovu svolána za účelem schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců české nebo zahraniční nástupnické korporace, ledaže je způsob zapojení zaměstnanců již znám; v takovém případě s ním musí být společníci nebo členové seznámeni a schválením přeshraniční fúze platí, že byl schválen i způsob zapojení zaměstnanců.

(2) Je-li způsob zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, musí být schválen stejným způsobem a nejméně stejným počtem hlasů jako přeshraniční fúze.

(3) O rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze české zúčastněné korporace, kterým byl schválen způsob zapojení zaměstnanců nástupnické korporace, musí být pořízen notářský zápis.

§ 203

Neschválení způsobu zapojení zaměstnanců má za následek nemožnost zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.

Oddíl 10

Osvědčení přeshraniční fúze

§ 210

(1) Při přeshraniční fúzi obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 i prohlášení notáře, že

a) mu byla předložena všemi českými zúčastněnými společnostmi nebo družstvy osvědčení vydaná podle § 59x, popřípadě § 59y, pokud se vyžadují, a že mu byla předložena všemi zahraničními právnickými osobami zúčastněnými na přeshraniční fúzi osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány členských států, v nichž mají svá sídla zahraniční korporace zúčastněné na přeshraniční fůzi v souladu s právními předpisy upravujícími přeshraniční fúze těchto členských států, a to za každou zúčastněnou zahraniční korporaci jedno osvědčení, a

b) na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přeshraniční fúze schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, pokud se takové schválení vyžaduje, že byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců nástupnické právnické osoby, pokud se vyžaduje, a že byly splněny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.

(2) Pokud právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční fúzi, ani státu, v němž má tato osoba sídlo, neupravuje vydávání osvědčení podle odstavce 1 písm. a), musí být notáři předložena jiná veřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry, popřípadě, v němž má zahraniční právnická osoba zúčastněná na přeshraniční fúzi sídlo, je-li odlišný od prvně uvedeného, z níž plyne, že tato zahraniční právnická osoba splnila požadavky stanovené právním řádem tohoto státu vyžadované pro přeshraniční fúzi, nebo listina prokazující zápis přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku.

(3) Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku o zákonnosti dokončení přeshraniční fúze postupem podle notářského řádu, jestliže je některá z písemností uvedených v odstavci 1 písm. a) a podle odstavce 2 v době podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců, anebo mu zúčastněné korporace nepředloží předepsané písemnosti nebo jiné písemnosti notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované.

(4) Pokud se vyžaduje schválení projektu přeshraniční fúze jen u některé z právnických osob zúčastněných na přeshraniční fúzi, obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku místo údaje, že byl projekt přeshraniční fúze schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, prohlášení notáře, že projekty přeshraniční fúze všech osob zúčastněných na přeshraniční fúzi mají stejné znění.

Oddíl 11

Zjednodušená přeshraniční fúze sloučením

§ 211

Při přeshraniční fúzi sloučením, slučuje-li se jedna nebo více zanikajících korporací s nástupnickou korporací, která vlastní všechny podíly s hlasovacím právem zanikající korporace, nebo jedna nebo více zanikajících korporací s nástupnickou korporací, jestliže jsou společníky všech zúčastněných korporací tytéž osoby mající v každé korporaci podíly ve stejném poměru nebo jestliže všechny podíly ve všech zúčastněných korporacích má přímo nebo nepřímo jedna osoba, a nedochází-li k výměně podílů, se nevyžaduje

a) uvedení údajů podle § 70 odst. 1 písm. b) a d) a § 191 odst. 1 písm. f) v projektu přeshraniční fúze,

b) vyhotovení zprávy o přeshraniční fúzi podle § 59p zanikající zúčastněnou korporací,

c) pořízení znalecké zprávy o přeshraniční fúzi a

d) schválení přeshraniční fúze valnou hromadou, společníky ani jediným společníkem zanikající zúčastněné korporace.

(1) Jestliže se při přeshraniční fúzi slučuje zanikající akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným do nástupnické korporace, která je vlastníkem všech podílů s hlasovacím právem v této zanikající společnosti,

a) nevyžaduje se pořízení znalecké zprávy o přeshraniční fúzi a

b) přeshraniční fúze nemusí být schválena valnou hromadou, společníky ani jediným společníkem zanikající zúčastněné korporace.

(2) Odstavec 1 platí též v případě, že se slučuje zanikající zahraniční korporace do nástupnické akciové společnosti nebo společnost s ručením omezeným, která je vlastníkem všech podílů s hlasovacím právem v této zanikající zahraniční korporaci.

Oddíl 12

Zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku

Účinky přeshraniční fúze

§ 212

K návrhu na zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku, jestliže je nebo bude nástupnickou společností česká společnost nebo nástupnickým družstvem české družstvo, se kromě listin uvedených v prováděcím právním předpisu dále přikládá

a) osvědčení notáře pro zápis do obchodního rejstříku a

b) písemnosti uvedené v § 210 odst. 1 písm. a) nebo § 210 odst. 2.

§ 213

Pokud má nebo má mít nástupnická společnost nebo družstvo sídlo v jiném členském státě, než v České republice, nastávají právní účinky přeshraniční fúze v České republice dnem, kdy nastaly účinky přeshraniční fúze v zahraničí.

Díl 2

Právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 214

(1) Zaměstnanci nástupnické korporace, která bude mít po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, a dále zaměstnanci dceřiné společnosti (§ 217) nástupnické korporace a zaměstnanci pracující v organizační složce obchodního závodu (dále jen „závod“) nástupnické korporace (dále jen „zaměstnanci nástupnické korporace “) mají právo vlivu za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Právem vlivu se rozumí právo volit a být volen, jmenovat, doporučovat nebo souhlasit nebo nesouhlasit s volbou nebo jmenováním členů dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise nástupnické korporace se sídlem na území České republiky po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.

§ 215

(1) Jestliže má mít nástupnická korporace své sídlo na území České republiky, musí být dosaženo dohody o míře a způsobu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, není-li dále stanoveno něco jiného.

(2) Nestanoví-li tento zákon něco jiného, řídí se právo vlivu zaměstnanců nástupnické akciové společnosti ustanoveními zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě akciové společnosti. Nestanoví-li tento zákon něco jiného, zaměstnanci nástupnické akciové společnosti nemají právo na zastoupení ve správní radě akciové společnosti, zaměstnanci nástupnické společnosti s ručením omezeným nemají právo na zastoupení v dozorčí radě společnosti s ručením omezeným a zaměstnanci nástupnického družstva nemají právo na zastoupení v kontrolní komisi družstva.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, jestliže

a) alespoň jedna ze zúčastněných korporací měla 6 měsíců přede dnem zveřejnění projektu přeshraniční fúze průměrně více než 500 zaměstnanců a existuje v ní právo vlivu zaměstnanců,

a) alespoň jedna ze zúčastněných korporací měla 6 měsíců přede dnem zveřejnění projektu přeshraniční fúze průměrný počet zaměstnanců odpovídající alespoň čtyřem pětinám použitelné prahové hodnoty zakládající právo vlivu podle práva členského státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry fúzující společnosti,

b) alespoň v jedné ze zúčastněných korporací je před zápisem přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku upraveno právo vlivu jejích zaměstnanců v rozsahu vyšším, než stanoví tento zákon nebo zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev pro společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva se sídlem na území České republiky, nebo

c) zaměstnanci dotčených dceřiných společností a zaměstnanci pracující v dotčených organizačních složkách závodu v jiných členských státech než v České republice nemají právo vlivu alespoň v rozsahu, v jakém mají nebo mají mít právo vlivu zaměstnanci nástupnické akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.

(4) Pro účely zjištění průměrného počtu zaměstnanců zúčastněné korporace podle odstavce 2 písm. a) se do celkového počtu jejích zaměstnanců zohledňují pouze zaměstnanci zúčastněné korporace, zaměstnanci jejích dceřiných společností a zaměstnanci organizačních složek závodu zúčastněné korporace umístěných ve všech členských státech.

§ 216

(1) Jestliže má mít nástupnická korporace po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, řídí se právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu jejích zaměstnanců ustanoveními tohoto zákona.

(2) Jestliže má mít nástupnická korporace po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo mimo území České republiky, řídí se právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu jejích zaměstnanců právními předpisy toho členského státu, v němž má mít nástupnická korporace své sídlo.

§ 217

(1) Dceřinou společností se pro účely právní úpravy přeshraničních fúzí rozumí společnost, v níž má zúčastněná korporace rozhodující vliv. Rozhodující vliv má zúčastněná korporace, jestliže

a) se na základním kapitálu společnosti přímo či nepřímo podílí z více než 50 %,

b) disponuje nadpoloviční většinou hlasovacích práv spojených s účastí na základním kapitálu společnosti, nebo

c) může jmenovat většinu členů představenstva, dozorčí rady, správní rady nebo jiného vedoucího orgánu společnosti.

(2) Jestliže více společností z téhož seskupení splňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1, považuje se za společnost, jež vykonává rozhodující vliv, ta z nich, která splňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. c), ledaže je prokázáno, že rozhodující vliv vykonává jiná společnost.

(3) Za hlasovací práva uvedená v odstavci 1 písm. b) se považují též práva, jež mohou vykonávat dceřiné společnosti zúčastněné korporace nebo osoby jednající jménem nebo na účet této zúčastněné korporace nebo jménem nebo na účet jejích dceřiných společností.

(4) Rozhodující vliv podle odstavce 1 nemá osoba, o níž to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie.

(5) Rozhodující vliv podle odstavce 1 nemá osoba, jejíž vliv plyne pouze z plnění povinností uložených právním řádem členského státu při výkonu funkce v souvislosti s likvidací, zastavením plateb, insolvenčním nebo jiným obdobným řízením.

(6) Existence rozhodujícího vlivu se posuzuje podle právního řádu toho členského státu, jímž se řídí vnitřní poměry posuzované korporace, a pokud se tyto neřídí právním řádem žádného členského státu, posoudí se podle právního řádu toho členského státu, na jehož území se nachází jakákoliv forma zastoupení posuzované korporace. Není-li takovéhoto zastoupení, posoudí se existence rozhodujícího vlivu podle právního řádu toho členského státu, ve kterém je umístěna hlavní správa té společnosti ze skupiny ovládané posuzovanou společností, která má nejvyšší počet zaměstnanců.

§ 218

(1) Dotčenou dceřinou společností se rozumí dceřiná společnost zúčastněné korporace, která se má stát dceřinou společností nástupnické korporace.

(2) Dotčenou organizační složkou závodu se rozumí organizační složka závodu, která se má stát organizační složkou závodu nástupnické korporace.

Oddíl 2

Vyjednávací výbor zaměstnanců

§ 219

(1) Pokud zúčastněné korporace nepřijmou rozhodnutí podle § 235 odst. 1, že zaměstnanci nástupnické korporace budou mít po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku právo vlivu podle tohoto zákona, zahájí se jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace.

(1) Při jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace zastupuje zaměstnance zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek závodu vyjednávací výbor zaměstnanců (dále jen „vyjednávací výbor“).

(2) Při jednání zastupuje zaměstnance zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek závodu vyjednávací výbor zaměstnanců (dále jen „vyjednávací výbor“). Statutární orgány zúčastněných korporací nebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných korporací o zahájení jednání vyjednávacího výboru vždy vyrozumí zaměstnance nebo jejich zástupce.

(2) Statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací přijmou bez zbytečného odkladu po pořízení projektu přeshraniční fúze opatření potřebná k ustavení a činnosti vyjednávacího výboru.

(3) Má-li být zahájeno jednání, přijmou statutární orgány zúčastněných korporací nebo jiné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných korporací bez zbytečného odkladu po pořízení projektu přeshraniční fúze opatření potřebná k ustavení a činnosti vyjednávacího výboru.

(3) Statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací sdělí bez zbytečného odkladu všem zaměstnancům a zástupcům zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů vhodnou formou

(4) Statutární orgány zúčastněných korporací nebo jiné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných korporací sdělí bez zbytečného odkladu všem zaměstnancům a zástupcům zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů vhodnou formou

a) firmy nebo názvy, sídla, právní formy a počet zaměstnanců všech zúčastněných korporací ke dni zveřejnění informace podle odstavce 2,

a) firmy nebo názvy, sídla, právní formy a počet zaměstnanců všech zúčastněných korporací ke dni zveřejnění informace podle odstavce 3,

b) firmy nebo názvy, sídla, právní formy a počet zaměstnanců všech dceřiných společností zúčastněných korporací ke dni zveřejnění informace podle odstavce 2,

b) firmy nebo názvy, sídla, právní formy a počet zaměstnanců všech dceřiných společností zúčastněných korporací ke dni zveřejnění informace podle odstavce 3,

c) počet zaměstnanců a umístění organizačních složek závodu zúčastněných korporací umístěných v jiných členských státech,

d) podrobné údaje o způsobu a rozsahu práva vlivu zaměstnanců na složení orgánů zúčastněných korporací,

e) počet zaměstnanců zúčastněných korporací oprávněných vykonávat právo vlivu.

(4) Povinnost zřídit vyjednávací výbor a postupovat podle tohoto zákona je dána bez zřetele ke skutečnosti, v kterém členském státu má mít nástupnická korporace své sídlo.

(5) Povinnost zřídit vyjednávací výbor a postupovat podle tohoto zákona je dána bez zřetele ke skutečnosti, v kterém členském státu má mít nástupnická korporace své sídlo.

§ 220

(1) Členové vyjednávacího výboru budou voleni podle počtu zaměstnanců zúčastněných korporací, které má v každém členském státu každá zúčastněná korporace, dotčená dceřiná společnost a organizační složka závodu.

(2) Volba členů vyjednávacího výboru zastupujících zaměstnance zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnance pracující v dotčených organizačních složkách závodu se řídí § 290 odst. 4 zákoníku práce a ustanoveními tohoto zákona.

(3) Členem vyjednávacího výboru může být zvolen

a) zaměstnanec zúčastněné korporace,

b) zaměstnanec dotčené dceřiné společnosti,

c) zaměstnanec pracující v dotčené organizační složce závodu, nebo

d) osoba, která je funkcionářem nebo zástupcem odborové organizace, i když není zaměstnancem zúčastněné korporace, dotčené dceřiné společnosti nebo dotčené organizační složky závodu.

(4) Osobě, která byla zvolena za člena vyjednávacího výboru, nezaniká členství ve vyjednávacím výboru, jestliže dojde ke skončení jejího pracovního poměru u zaměstnavatele, jehož zaměstnance zastupuje, může však ze své funkce odstoupit prohlášením učiněným na nejbližším jednání vyjednávacího výboru; tím její členství ve vyjednávacím výboru zaniká.

(5) Členové vyjednávacího výboru zastupující zaměstnance dotčených dceřiných společností se sídlem v jiném členském státě než v České republice a zaměstnanci dotčených organizačních složek závodu umístěných v jiném členském státě než v České republice se zvolí nebo jmenují způsobem stanoveným právními předpisy jiných členských států.

§ 221

(1) Na každých i započatých 10 % zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách, kteří jsou zaměstnáni ve stejném členském státě, počítaných z celkového počtu zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu ve všech členských státech, se volí jeden člen vyjednávacího výboru.

(2) Pro účely zjištění okruhu osob, jež mají právo volby nebo jmenování členů vyjednávacího výboru, je rozhodným počet zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu ke dni zveřejnění projektu přeshraniční fúze podle tohoto zákona.

§ 222

(1) Jestliže nebudou místa ve vyjednávacím výboru obsazena takovým způsobem, aby zaměstnance každé zanikající korporace zastupoval alespoň jeden člen vyjednávacího výboru přímo či nepřímo zvolený nebo jmenovaný těmito zaměstnanci (dále jen „přímý zástupce“), zvýší se počet členů vyjednávacího výboru tak, aby mohli být ve vyjednávacím výboru zastoupeni zaměstnanci každé zanikající korporace.

(2) Pokud by měl počet členů vyjednávacího výboru doplněný podle odstavce 1 ve všech členských státech překročit počet členů vyjednávacího výboru stanovený podle § 221 o více než 20 %, zvýší se počet členů vyjednávacího výboru jen o 20 % s tím, že dodatečná místa se rozdělí po jednom přímým zástupcům zaměstnanců zúčastněných korporací v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců v jednotlivých členských státech, a to tak, aby složení vyjednávacího výboru nevedlo ke dvojímu zastoupení dotyčných zaměstnanců.

(3) Místa ve vyjednávacím výboru určená pro zástupce zaměstnanců zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v organizačních složkách závodu umístěných na území České republiky se obsadí tak, aby na zaměstnance každé zúčastněné korporace, dotčené dceřiné společnosti a na zaměstnance pracující v každé organizační složce závodu umístěné na území České republiky připadal alespoň jeden přímý zástupce.

(4) Nelze-li postupovat podle odstavce 3, zvolí se členové vyjednávacího výboru tak, aby zaměstnance každé české zanikající korporace zastupoval ve vyjednávacím výboru jeden přímý zástupce. Zbylá místa ve vyjednávacím výboru se rozdělí mezi zástupce ostatních zaměstnanců z České republiky postupem podle § 223. Jestliže žádná taková místa nezbudou, budou členové vyjednávacího výboru zvolení podle věty prvé zastupovat všechny zaměstnance z České republiky, a to každý rovným dílem.

(5) Jestliže je počet míst ve vyjednávacím výboru určený pro zástupce zaměstnanců z České republiky i po případném zvýšení počtu členů vyjednávacího výboru podle odstavců 1 a 2 nebo podle příslušných ustanovení právního řádu členského státu, v němž má mít nástupnická korporace své sídlo, nižší než počet zanikajících korporací se sídlem na území České republiky, rozdělí se tato místa tak, aby přímí zástupci zastupovali zaměstnance zanikajících korporací se sídlem na území České republiky v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců. Členové vyjednávacího výboru zvolení podle prvé věty současně zastupují všechny zaměstnance z České republiky, a to každý rovným dílem.

§ 223

Je-li počet zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek závodu umístěných na území České republiky vyšší než celkový počet míst ve vyjednávacím výboru určených pro zástupce zaměstnanců z České republiky, obsadí se tato místa tak, aby přímý zástupce zastupoval ve vyjednávacím výboru postupně zúčastněné korporace, dotčené dceřiné společnosti a dotčené organizační složky závodu, a to vždy v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců na území České republiky.

§ 223a

Zaměstnanci zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek závodu, ve kterých nezávisle na jejich vůli nepůsobí žádní zástupci zaměstnanců, mají právo volit členy vyjednávacího výboru.

§ 224

Volba členů vyjednávacího výboru zastupujících zaměstnance zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností se sídlem na území České republiky a zaměstnance pracující v dotčených organizačních složkách závodu umístěných na území České republiky se řídí ustanoveními § 221 až 223 vždy, i když nástupnická korporace nemá mít po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky.

§ 225

(1) Rozdělení míst ve vyjednávacím výboru se provede způsobem, z něhož je zřejmé, kolik zaměstnanců který člen zastupuje.

(2) Každý člen vyjednávacího výboru oznámí vyjednávacímu výboru nejpozději na ustavující schůzi vyjednávacího výboru

a) kolik zaměstnanců zastupuje, a

b) v kterém členském státě a ve kterých zúčastněných korporacích, dotčených dceřiných společnostech a dotčených organizačních složkách závodu jsou tito zaměstnanci zaměstnáni, a to v rozlišení za každý členský stát, korporaci a organizační složku závodu.

§ 226

(1) Jestliže dojde v průběhu jednání o právu vlivu zaměstnanců na rozhodování o záležitostech nástupnické korporace k podstatné změně v počtu zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek závodu, nebo v počtu zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu, nebo v rozložení počtu zaměstnanců v jednotlivých zúčastněných korporacích, dotčených dceřiných společnostech a dotčených organizačních složkách závodu, jehož důsledkem je podstatné odchýlení se složení vyjednávacího výboru od pravidel stanovených v ustanovení § 221 až 223, provede se nové rozdělení míst ve vyjednávacím výboru.

(2) Nové rozdělení míst ve vyjednávacím výboru se provede vždy tak, aby personální změny zasáhly co možná nejnižší počet dosavadních členů vyjednávacího výboru.

§ 227

(1) Statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací bez zbytečného odkladu po ustavení vyjednávacího výboru

a) předají vyjednávacímu výboru projekt přeshraniční fúze,

b) písemně sdělí vyjednávacímu výboru veškeré informace o procesu přípravy přeshraniční fúze,

c) písemně sdělí vyjednávacímu výboru počty zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu v rozlišení za jednotlivé členské státy, korporace a organizační složky závodu,

d) zajistí vyjednávacímu výboru a jeho členům přiměřené finanční, organizační a věcné podmínky pro jeho činnost, a

e) zahájí s vyjednávacím výborem jednání o dosažení dohody o způsobu a rozsahu účasti zaměstnanců nástupnické korporace na rozhodování o jeho záležitostech.

(2) Dojde-li před uzavřením smlouvy o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců nástupnické korporace nebo přijetím usnesení vyjednávacího výboru podle § 231 k významné změně v poskytnutých údajích, bude o tom vyjednávací výbor informován bez zbytečného odkladu poté, co tato změna nastane.

§ 228

(1) Vyjednávací výbor si může k jednání přizvat odborné poradce, zejména zástupce odborových organizací na úrovni Evropské unie nebo z jednotlivých členských států, v nichž pracují zúčastnění zaměstnanci. Bez ohledu na počet přizvaných odborných poradců však zúčastněné korporace hradí náklady pouze na jednoho odborného poradce pro danou oblast.

(2) Zúčastněné korporace budou průběžně hradit veškeré věcně odůvodněné a účelně vynaložené náklady spojené s činností vyjednávacího výboru a jeho jednotlivých členů. Tato povinnost platí pro každou zúčastněnou korporaci se sídlem na území České republiky bez zřetele ke skutečnosti, v kterém členském státě má mít nástupnická korporace své sídlo.

(3) Vyjednávací výbor může rozhodnout o tom, že bude informovat o zahájení jednání třetí osoby, zejména odborové organizace.

(4) Osoby, které byly informovány vyjednávacím výborem podle odstavce 1 nebo 3, jsou povinny zachovávat mlčenlivost; ustanovení § 230 se použije obdobně.

§ 229

(1) Za výkon funkce člena vyjednávacího výboru nenáleží odměna.

(2) Jakákoliv forma přímého či nepřímého zvýhodnění nebo přímé či nepřímé diskriminace člena vyjednávacího výboru v souvislosti s výkonem funkce se zakazuje. K právním jednáním, která jsou s tím v rozporu, se nepřihlíží.

§ 230

(1) Za vyjednávací výbor jedná vždy předseda nebo jiná, výborem pověřená, osoba; právo na zastoupení před správním orgánem tím není dotčeno. Členové vyjednávacího výboru jsou povinni zachovat mlčenlivost o všech informacích, o kterých se dozvěděli v souvislosti s jednáním a které byly jejich poskytovatelem při jejich sdělení označeny za neveřejné; to platí bez ohledu na to, kdo předmětné informace poskytl a které zaměstnance jednotliví členové vyjednávacího výboru zastupují. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení jednání a uplynutí funkčního období člena vyjednávacího výboru.

(2) Zúčastněné korporace dále poskytnou vyjednávacímu výboru veškeré dodatečné informace, o které je požádá; to neplatí, jestliže soud na návrh vyjednávacího výboru nebo zúčastněné korporace pravomocně rozhodl, že zúčastněná korporace není povinna určitou informaci poskytnout. Soud rozhodne o neposkytnutí informace, jestliže by poskytnutí informace závažným způsobem ohrozilo nebo znemožnilo provozování činnosti zúčastněné nebo nástupnické korporace, jejích dceřiných společností nebo jejích organizačních složek závodu v kterémkoliv členském státě a vyjednávací výbor informaci zcela zjevně nepotřebuje.

(3) Jestliže zúčastněná nebo nástupnická korporace požaduje, aby člen vyjednávacího výboru zachoval mlčenlivost bez závažného důvodu, soud rozhodne na návrh vyjednávacího výboru nebo jeho člena, po němž se zachování mlčenlivosti požaduje, že povinnost mlčenlivosti dnem právní moci rozhodnutí zaniká. V pochybnostech platí, že člena vyjednávacího výboru nelze jeho mlčenlivosti zprostit.

(4) Důkazní břemeno v řízení podle odstavců 2 a 3 má osoba, která odmítla poskytnout informaci nebo která trvá na zachování povinnosti mlčenlivosti.

(5) Jestliže se řízení vede před soudy České republiky, je vyjednávací výbor vždy procesně způsobilý, a to i když zúčastněná nebo nástupnická korporace nemá své sídlo na území České republiky.

§ 231

(1) Vyjednávací výbor rozhoduje usnesením přijatým většinou hlasů všech členů, jestliže tito členové současně zastupují většinu zaměstnanců všech zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu.

(2) Smlouva o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, která vede ke snížení práva vlivu zaměstnanců oproti stavu, než který dosud představuje nejvyšší vliv existující v jakékoliv ze zúčastněných společností, se schvaluje nejméně dvěma třetinami hlasů všech členů, jestliže tito členové současně zastupují nejméně dvě třetiny všech zaměstnanců všech zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách závodu, a to nejméně ze dvou různých členských států.

(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jestliže právo vlivu má v dosavadních zúčastněných korporacích méně než 25 % z celkového počtu zaměstnanců všech zúčastněných korporací.

(4) Každý člen vyjednávacího výboru má jeden hlas; ustanovení odstavců 1 až 3 tím není dotčeno.

§ 232

(1) Vyjednávací výbor může usnesením přijatým většinou hlasů stanovenou podle § 231 odst. 2 rozhodnout, že

a) nezahájí jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, nebo

b) zahájená jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace ukončí.

(2) Jestliže přijme vyjednávací výbor některé z rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že se právo vlivu zaměstnanců řídí ustanoveními zvláštního zákona; ustanovení obecných pracovněprávních předpisů o přístupu zaměstnanců k nadnárodním informacím a projednání tím nejsou dotčena.

(3) Statutární orgány zúčastněných korporací nebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných korporací vyrozumí zaměstnance nebo jejich zástupce o přijetí rozhodnutí podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu.

(3) Jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace nesmí být delší než 6 měsíců ode dne konání ustavující schůze vyjednávacího výboru. Strany se však mohou dohodnout na prodloužení této doby; celková doba jednání však nesmí být delší než 1 rok ode dne konání ustavující schůze vyjednávacího výboru.

(4) Jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace nesmí být delší než 6 měsíců ode dne konání ustavující schůze vyjednávacího výboru. Strany se však mohou dohodnout na prodloužení této doby; celková doba jednání však nesmí být delší než 1 rok ode dne konání ustavující schůze vyjednávacího výboru.

(4) Vyjednávací výbor se rozpouští dnem následujícím po dni, kdy

(5) Vyjednávací výbor se rozpouští dnem následujícím po dni, kdy

a) byla poslední ze zúčastněných korporací informována o přijetí rozhodnutí podle odstavce 1; tím není dotčeno ustanovení § 237 odst. 1, nebo

b) uplynula doba podle odstavce 3.

b) uplynula doba podle odstavce 4.

§ 233

(1) Smlouva o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace musí mít písemnou formu a musí obsahovat alespoň

a) oblast působnosti smlouvy,

b) vymezení práva vlivu, zejména pak postupy pro volbu, odvolání, doporučování nebo zamítání členů dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise zaměstnanci nebo jejich zástupci, práva těchto členů a údaj, kolik členů dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise nástupnické korporace mohou zaměstnanci nebo jejich zástupci volit, odvolávat, doporučovat nebo zamítat, popřípadě s jejichž volbou nebo odvoláním mohou nesouhlasit; přitom lze dohodnout vyšší nebo nižší míru práva vlivu, než jakou určuje zvláštní zákon,

c) den vstupu smlouvy v účinnost,

d) dobu, na kterou byla smlouva uzavřena,

e) situace, kdy je povinností smluvních stran zahájit nové jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace a postupy pro tyto případy.

(2) Statutární orgány zúčastněných korporací nebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných korporací vyrozumí o schválení smlouvy o rozsahu práva vlivu zaměstnance nebo jejich zástupce bez zbytečného odkladu.

(2) Ustanovení smlouvy o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, kterými je v rozporu s tímto zákonem porušováno nebo omezováno právo zaměstnanců nástupnické korporace na zastoupení v dozorčí radě, správní radě nebo kontrolní komisi, jsou neplatná.

(3) Ustanovení smlouvy o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, kterými je v rozporu s tímto zákonem porušováno nebo omezováno právo zaměstnanců nástupnické korporace na zastoupení v dozorčí radě, správní radě nebo kontrolní komisi, jsou neplatná.

(3) Ustanovení § 239 se použije, pouze stanoví-li tak smlouva o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace nebo tento zákon.

(4) Ustanovení § 239 se použije, pouze stanoví-li tak smlouva o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace nebo tento zákon.

§ 234

(1) Ustanovení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nebo stanov nástupnické korporace, která jsou v rozporu se smlouvou o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, jsou neplatná.

(2) Statutární orgán uvede společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nebo stanovy do souladu se smlouvou o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace bez zbytečného odkladu poté, co bude tato skutečnost zjištěna; valná hromada nebo členská schůze o tom nerozhoduje, na nejbližší valné hromadě nebo členské schůzi však musí být společníci nebo členové informováni o rozsahu a důvodech provedených změn.

§ 235

(1) Zúčastněné korporace mohou rozhodnout, že zaměstnanci nástupnické korporace budou mít po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku právo vlivu podle tohoto zákona; v takovém případě se zahájené vyjednávání zastavuje nebo pokud dosud nebylo zahájeno, nezahajuje, a právo vlivu zaměstnanců se řídí ustanovením § 236 až 239.

(1) Zúčastněné korporace mohou za předpokladu existence práva vlivu alespoň v jedné z nich rozhodnout, že zaměstnanci nástupnické korporace budou mít po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku právo vlivu podle tohoto zákona; v takovém případě se zahájené vyjednávání zastavuje nebo pokud dosud nebylo zahájeno, nezahajuje. Statutární orgány zúčastněných korporací nebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných korporací vyrozumí zaměstnance nebo jejich zástupce o přijetí takového rozhodnutí.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí ve stejném znění schválit valné hromady nebo členské schůze všech českých zúčastněných korporací většinou potřebnou pro schválení přeshraniční fúze; přijetí rozhodnutí musí být osvědčeno notářským zápisem. Jednou přijaté rozhodnutí nelze odvolat. Před přijetím rozhodnutí musí být společníci nebo členové upozorněni na právní důsledky rozhodnutí; porušení této povinnosti nezakládá neplatnost usnesení valné hromady nebo členské schůze.

(3) Způsob schválení rozhodnutí podle odstavce 1 v zahraniční zúčastněné korporaci se řídí právními předpisy členského státu, jehož právním řádem se zahraniční zúčastněná korporace řídí.

§ 236

(1) Zaměstnanci české nástupnické korporace mají právo vlivu podle tohoto zákona, jestliže právo vlivu existovalo alespoň v jedné zúčastněné korporaci a měla jej alespoň jedna třetina všech zaměstnanců všech zúčastněných korporací. Vyjednávací výbor však může rozhodnout, že právo vlivu budou zaměstnanci nástupnické korporace mít i tehdy, jestliže právo vlivu mělo před dnem zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku méně zaměstnanců, než kolik je uvedeno ve větě prvé.

(2) Snížení práva vlivu pod limit stanovený zvláštním zákonem pro zaměstnance akciové společnosti je zakázané a neplatné.

Oddíl 3

Výbor zaměstnanců

§ 237

(1) Jestliže bude přijato rozhodnutí podle § 235 a vyjednávací výbor dosud existuje, přeměňuje se na výbor zaměstnanců; pokud již vyjednávací výbor neexistuje, ustanoví se výbor zaměstnanců, a to bez zbytečného odkladu po přijetí rozhodnutí.

(2) Výbor zaměstnanců se ustaví stejným způsobem a podle stejných pravidel jako vyjednávací výbor.

(3) Výbor zaměstnanců přijímá rozhodnutí podle § 238 a 239.

(4) Výbor zaměstnanců se rozpouští dnem následujícím po dni,

a) kdy byla poslední ze zúčastněných korporací informována o přijetí rozhodnutí podle odstavce 3, nebo

b) kdy uplynula doba podle § 238 odst. 2.

§ 238

(1) Jestliže se podmínky výkonu práva vlivu zaměstnanci v jednotlivých zúčastněných korporacích podstatným způsobem liší, rozhodne výbor zaměstnanců, který způsob výkonu práva vlivu se v nástupnické korporaci uplatní, a své rozhodnutí bez zbytečného odkladu sdělí statutárním nebo jiným vedoucím orgánům všech zúčastněných korporací s tím, že jeho rozhodnutí je závazné a neměnné.

(2) Nerozhodne-li výbor zaměstnanců v přiměřené době, nejpozději však do 60 dnů ode dne

a) kdy uběhla doba pro jednání o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců nástupnické korporaci, nebo

b) konání ustavující schůze výboru zaměstnanců,

platí, že zaměstnanci nástupnické korporace mají takové podmínky výkonu práva vlivu, jaké jsou v zúčastněné korporaci s nejvyšší mírou práva vlivu a s nejlepšími podmínkami jeho výkonu pro zaměstnance.

§ 239

(1) Výbor zaměstnanců rozhodne

a) o rozdělení míst v dozorčí radě, správní radě nebo kontrolní komisi nástupnické korporace, která připadají zaměstnancům nástupnické korporace, mezi zaměstnance nebo jejich zástupce z jednotlivých členských států a

b) o způsobu, kterým budou zaměstnanci nástupnické korporace nebo jejich zástupci z jednotlivých členských států volit nebo jmenovat nebo doporučovat k volbě členy dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise nebo vyjadřovat souhlas nebo nesouhlas s volbou určitých osob.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 přijímá výbor zaměstnanců na základě poměru počtu zaměstnanců nástupnické korporace v jednotlivých členských státech k celkovému počtu zaměstnanců nástupnické korporace ve všech členských státech.

(3) Jestliže by způsob rozdělení míst podle odstavců 1 a 2 měl za následek, že v dozorčí radě, správní radě nebo kontrolní komisi nástupnické korporace nebudou zastoupeni zaměstnanci nástupnické korporace z jednoho nebo více členských států, jmenuje výbor zaměstnanců jednoho člena za zaměstnance ze všech těchto členských států; přednostně se jmenuje člen zastupující zaměstnance z toho členského státu, v kterém bude mít nástupnická korporace své sídlo po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku.

Oddíl 4

Společná ustanovení

§ 240

(1) Volba členů dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise zaměstnanci nástupnické korporace, kteří jsou zaměstnáni v České republice, se řídí ustanoveními tohoto zákona vždy, i když nemá nástupnická korporace po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, ledaže právní úprava členského státu, v němž má nástupnická korporace své sídlo, vylučuje použití české právní úpravy.

(2) Obsazení míst v dozorčí radě, správní radě nebo kontrolní komisi, která podle rozhodnutí výboru zaměstnanců připadla zástupcům zaměstnanců nástupnické korporace z jiného členského státu než z České republiky, se řídí právními předpisy tohoto členského státu.

§ 241

Jestliže mají zaměstnanci právo vlivu na složení dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise nástupnické korporace a tento zákon nebo společenská smlouva nebo zakladatelská listina nebo stanovy nástupnické korporace přijaté v souladu se smlouvou o rozsahu práva vlivu nestanoví něco jiného, použijí se ustanovení zvláštního zákona o volbě a odvolání členů dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise zaměstnanci.

Oddíl 5

Právo vlivu zaměstnanců při následné vnitrostátní fúzi

§ 242

(1) Jestliže se nástupnická korporace se sídlem na území České republiky, ve které existuje právo vlivu zaměstnanců dohodnuté ve smlouvě o rozsahu práva vlivu nebo určené podle tohoto zákona, zúčastní v době 3 let ode dne zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku vnitrostátní fúze, musí být právo vlivu zachováno v nástupnické korporaci nebo v jejím právním nástupci po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, a to ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, za jakých existovalo v nástupnické korporaci přede dnem zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku. Nástupnická korporace musí mít právní formu, která výkon práva vlivu zaměstnanců umožní.

(1) Jestliže se nástupnická korporace se sídlem na území České republiky, ve které existuje právo vlivu zaměstnanců dohodnuté ve smlouvě o rozsahu práva vlivu nebo určené podle tohoto zákona, zúčastní v době 4 let ode dne zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku vnitrostátní nebo přeshraniční přeměny, musí být právo vlivu zachováno v nástupnické korporaci nebo v jejím právním nástupci po zápisu vnitrostátní nebo přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku, a to ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, za jakých existovalo v nástupnické korporaci přede dnem zápisu vnitrostátní nebo přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku. Nástupnická korporace musí mít právní formu, která výkon práva vlivu zaměstnanců umožní.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i v případě, že právní nástupce nástupnické korporace se účastní druhé a každé další následné vnitrostátní fúze v době 3 let ode dne zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i v případě, že právní nástupce nástupnické korporace se účastní druhé a každé další následné vnitrostátní nebo přeshraniční přeměny v době 4 let ode dne zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.

(3) Pro určení, zdali byl dodržen časový limit podle odstavců 1 a 2, je rozhodující den zveřejnění projektu vnitrostátní fúze.

(3) Pro určení, zdali byl dodržen časový limit podle odstavců 1 a 2, je rozhodující den zveřejnění projektu vnitrostátní nebo přeshraniční přeměny.

(4) Zaměstnanci akciové společnosti mají právo volit a odvolávat členy dozorčí rady způsobem a za podmínek stanovených zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev. Tohoto práva se nelze vzdát.

ČÁST TŘETÍ

ROZDĚLENÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 243

Formy rozdělení

(1) Rozdělení může mít formu

a) rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká a její jmění přechází

1. na více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev“),

2. na více již existujících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení sloučením“), nebo

3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2, nebo

3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2,

b) odštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo nezaniká a část jejího jmění přechází

1. na jednu nebo více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen „odštěpení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev“),

2. na jednu nebo více již existujících společností nebo družstev (dále jen „odštěpení sloučením“), nebo

3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2.

3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2, nebo

c) vyčlenění, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nezaniká a vyčleněná část jejího jmění přechází výměnou za podíl nebo podíly, nestanoví-li zákon jinak,

1. na jednu nebo více nově vznikajících společností (dále jen „vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností“),

2. na jednu nebo více již existujících společností (dále jen „vyčlenění sloučením“), nebo

3. kombinací forem podle bodů 1 a 2.

(2) Rozdělením se vznikem nových společností nebo družstev se rozumí rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev i odštěpení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev.

(2) Rozdělením se vznikem nových společností nebo družstev se rozumí rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev, odštěpení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev i vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností.

(3) Rozdělením sloučením se rozumí rozštěpení sloučením i odštěpení sloučením.

(3) Rozdělením sloučením se rozumí rozštěpení sloučením, odštěpení sloučením i vyčlenění sloučením.

§ 244

Právní účinky rozdělení

(1) Rozštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká. Jmění zanikající společnosti nebo družstva při rozštěpení včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu rozštěpení a její společníci nebo členové se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon nebo jiný zákon něco jiného.

(2) Odštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění včetně případných práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na existující nebo vznikající jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu odštěpení a společníci nebo členové rozdělované společnosti nebo družstva se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon nebo jiný zákon něco jiného.

(3) Vyčleněním se vznikem nové nebo nových společností rozdělovaná společnost nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění včetně případných práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nově vznikajících nástupnických společností podle projektu vyčlenění a rozdělovaná společnost se stává jediným společníkem této jedné nebo více nově vznikajících společností.

(4) Vyčleněním sloučením rozdělovaná společnost nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění včetně případných práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více již existujících společností a rozdělovaná společnost nabývá podíl nebo podíly v této jedné nebo více již existujících společnostech podle projektu vyčlenění, ledaže projekt vyčlenění v případě, kdy je rozdělovaná společnost jejich jediným společníkem, nabytí podílu vylučuje.

(3) Jestliže jsou všechny podíly zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva majetkem nástupnických společností nebo družstev, podíly na zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstvu se nevyměňují a společníci nebo členové rozdělované společnosti nebo družstva nenabývají podíl na nástupnických společnostech nebo družstvech.

(5) Jestliže jsou při rozštěpení nebo odštěpení všechny podíly zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva majetkem nástupnických společností nebo družstev, podíly na zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstvu se nevyměňují a společníci nebo členové rozdělované společnosti nebo družstva nenabývají podíl na nástupnických společnostech nebo družstvech.

§ 245

Zúčastněné společnosti nebo družstva

(1) Při rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev je zúčastněnou společností nebo družstvem pouze zanikající nebo rozdělovaná společnost nebo družstvo.

(2) Při rozštěpení sloučením jsou zúčastněnými společnostmi nebo družstvy zanikající společnost nebo družstvo a nástupnické společnosti nebo družstva.

(3) Při odštěpení sloučením jsou zúčastněnými společnostmi nebo družstvy rozdělovaná společnost nebo družstvo i nástupnická společnost nebo družstvo anebo nástupnické společnosti nebo družstva.

(4) Při vyčlenění sloučením jsou zúčastněnými společnostmi rozdělovaná společnost i nástupnická společnost nebo nástupnické společnosti.

§ 246

Zanikající, rozdělované i nástupnické společnosti a družstva musí mít při rozdělení stejnou právní formu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

§ 247

Právní postavení zakladatele nástupnické společnosti nebo družstva anebo nástupnických společností nebo družstev při rozdělení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev má zanikající nebo rozdělovaná společnost nebo družstvo.

(1) Právní postavení zakladatele nástupnické společnosti nebo družstva anebo nástupnických společností nebo družstev při rozdělení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev má zanikající nebo rozdělovaná společnost nebo družstvo.

(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o nejnižším počtu zakladatelů společnosti nebo družstva se na osoby, které mají právní postavení zakladatelů podle odstavce 1, nepoužijí.

§ 248

Projekt rozdělení může stanovit, že společníci zanikající nebo rozdělované společnosti nebo členové zanikajícího nebo rozdělovaného družstva nebo někteří z nich se stanou společníky jen jedné nebo některých nástupnických společností nebo členy jen jednoho nebo některých nástupnických družstev a jejich členství v ostatních nástupnických společnostech nebo družstvech nevznikne; ustanovení § 249 tím není dotčeno.

Projekt rozdělení rozštěpením nebo odštěpením může stanovit, že společníci zanikající nebo rozdělované společnosti nebo členové zanikajícího nebo rozdělovaného družstva nebo někteří z nich se stanou společníky jen jedné nebo některých nástupnických společností nebo členy jen jednoho nebo některých nástupnických družstev a jejich členství v ostatních nástupnických společnostech nebo družstvech nevznikne; ustanovení § 249 tím není dotčeno.

§ 249

(1) Při rozdělení odštěpením každý společník nebo člen rozdělované společnosti nebo družstva zůstává společníkem nebo členem rozdělované společnosti nebo družstva. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 2.

(2) Rozdělení odštěpením s ukončením účasti jednoho nebo více společníků v rozdělované společnosti je přípustné, pokud s tím souhlasí všichni společníci rozdělované společnosti. Je-li rozdělovanou společností akciová společnost, je možné ukončit účast akcionáře pouze v případě, že valná hromada rozdělované společnosti rozhodne o nabytí vlastních akcií za podmínek stanovených zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.

(3) Účast společníka zaniká dnem zápisu rozdělení odštěpením do obchodního rejstříku.

(4) Jde-li o veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, mění se zápisem rozdělení do obchodního rejstříku společenská smlouva rozdělované společnosti tak, že se zrušují údaje o tomto společníkovi. Společník rozdělované veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, jehož účast zanikla podle odstavce 3, má právo na vypořádací podíl podle společenské smlouvy rozdělované společnosti.

(5) Jde-li o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, podíl společníka, jehož účast zanikla podle odstavce 3, přechází tímto dnem do majetku rozdělované společnosti. Ustanovení § 165 odst. 1 a § 379 nebo 161, 162 a 164 se použijí přiměřeně na změnu společenské smlouvy rozdělované společnosti s ručením omezeným a výši vypořádacího podílu společníka z rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo na vracení listinných akcií akcionářem, který vystoupil z rozdělované akciové společnosti, na posouzení vlivu vystoupení akcionáře na jeho zaknihované akcie a na vypořádací podíl vystoupivšího akcionáře z rozdělované akciové společnosti.

(6) Podkladem pro určení výše vypořádacího podílu je ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným místo účetní závěrky zahajovací rozvaha rozdělované společnosti, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného.

(7) Ustanovení o vypořádacím podílu podle odstavců 1 až 6 se nepoužijí, je-li zánik účasti na rozdělované společnosti nebo družstvu vypořádán podle projektu rozdělení jeho podílem na nástupnické společnosti nebo družstvu nebo doplatkem.

Díl 2

Projekt rozdělení

§ 250

(1) Projekt rozdělení musí obsahovat alespoň

a) firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev a jejich právní formu a identifikační číslo všech zúčastněných společností nebo družstev,

b) při rozštěpení výměnný poměr podílů společníků nebo členů zanikající společnosti nebo družstva na jedné nebo více nástupnických společnostech nebo družstvech s uvedením, jak se rozdělují podíly na nástupnických společnostech nebo družstvech mezi společníky nebo členy zanikající společnosti nebo družstva, a kritérium, na němž je toto rozdělení založeno, a případný doplatek s určením jeho výše a doby splatnosti,

c) při odštěpení výměnný poměr podílů obsahující údaj o tom, kolik a jakých podílů nabude společník nebo člen rozdělované společnosti nebo družstva na nástupnické nebo nástupnických společnostech nebo družstvech, popřípadě údaj o tom, účast jakého společníka na rozdělované společnosti v důsledku odštěpení zanikne, s uvedením, jak se rozdělují podíly na nástupnických společnostech nebo družstvech mezi společníky nebo členy rozdělované společnosti nebo družstva, a kritérium, na němž je toto rozdělení založeno a případný doplatek s určením jeho výše a doby splatnosti,

d) rozhodný den rozdělení,

e) práva, jež nástupnická společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům emitovaných dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,

e) při rozštěpení nebo odštěpení práva, jež nástupnická společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům emitovaných dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,

f) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti z vyměněných nebo nových podílů při rozdělení sloučením, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují,

f) při rozštěpení nebo odštěpení den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti z vyměněných nebo nových podílů při rozdělení sloučením, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují,

g) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných nebo nových společností nebo družstev poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt rozdělení; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,

g) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných nebo nových společností nebo družstev poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt rozdělení; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,

h) určení, kteří zaměstnanci zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva se stávají zaměstnanci nástupnické nebo nástupnických společností nebo družstev nebo zůstávají zaměstnanci rozdělované společnosti nebo družstva při odštěpení,

h) určení, kteří zaměstnanci zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva se stávají zaměstnanci nástupnické nebo nástupnických společností nebo družstev nebo zůstávají zaměstnanci rozdělované společnosti nebo družstva při odštěpení nebo vyčlenění,

i) určení, jaký majetek a jaké dluhy přecházejí na nástupnickou nebo jednotlivé nástupnické společnosti nebo družstva nebo zůstávají rozdělované společnosti nebo družstvu při odštěpení; při tomto určení je možno použít odkazu na poslední řádnou, mimořádnou, konečnou nebo mezitímní účetní závěrku sestavenou před vyhotovením projektu fúze a soupisy jmění z provedené inventarizace, jestliže takové určení umožňují; majetek a práva zapisovaná do katastru nemovitostí se v projektu rozdělení označí podle zákona upravujícího veřejnou evidenci nemovitostí³),

i) určení, jaký majetek a jaké dluhy přecházejí na nástupnickou nebo jednotlivé nástupnické společnosti nebo družstva nebo zůstávají rozdělované společnosti nebo družstvu při odštěpení nebo vyčlenění; při tomto určení je možno použít odkazu na poslední řádnou, mimořádnou, konečnou nebo mezitímní účetní závěrku sestavenou před vyhotovením projektu fúze a soupisy jmění z provedené inventarizace, jestliže takové určení umožňují; majetek a práva zapisovaná do katastru nemovitostí se v projektu rozdělení označí podle zákona upravujícího veřejnou evidenci nemovitostí³),

j) při rozdělení sloučením změny zakladatelského právního jednání nástupnické společnosti nebo družstva, má-li k nim v důsledku rozdělení dojít; jestliže nejsou v projektu rozdělení sloučením obsaženy žádné změny zakladatelského právního jednání, má se za to, že zakladatelské právní jednání se nemění,

k) při rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev

1. zakladatelské právní jednání všech nástupnických společností nebo družstev,

2. jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nástupnické společnosti nebo družstva a členů dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva,

l) při rozštěpení určení, na kterou nástupnickou společnost nebo družstvo přechází daňová povinnost zanikající společnosti nebo družstva⁴), a

l) při rozštěpení určení, na kterou nástupnickou společnost nebo družstvo přechází daňová povinnost zanikající společnosti nebo družstva⁴),

m) při odštěpení případné změny zakladatelského právního jednání rozdělované společnosti nebo družstva.

m) při odštěpení nebo vyčlenění případné změny zakladatelského právního jednání rozdělované společnosti nebo družstva a

n) při vyčlenění sloučením údaj o tom, kolik a jakých podílů nabude rozdělovaná společnost na nástupnické nebo nástupnických společnostech, popřípadě údaj o tom, že nové podíly nenabývá v případě, že je rozdělovaná společnost jediným společníkem nástupnické společnosti nebo nástupnických společností.

(2) Výměnný poměr může být stanoven buď tak, že podíl společníků nebo členů rozdělované společnosti nebo družstva ve všech nástupnických společnostech nebo družstvech bude stejný, jako byl v rozdělované společnosti nebo družstvu (rovnoměrný výměnný poměr), nebo může být stanoven v různých nástupnických společnostech nebo družstvech různě (nerovnoměrný výměnný poměr); ustanovení § 248 a 249 tím nejsou dotčena.

(2) Výměnný poměr může být stanoven buď tak, že podíl společníků nebo členů rozdělované společnosti nebo družstva ve všech nástupnických společnostech nebo družstvech bude stejný, jako byl v rozdělované společnosti nebo družstvu (rovnoměrný výměnný poměr), nebo může být stanoven v různých nástupnických společnostech nebo družstvech různě (nerovnoměrný výměnný poměr); ustanovení § 248 a 249 tím nejsou dotčena. Je-li podíl společníků nebo členů při odštěpení stanoven jinak než v rozdělované společnosti nebo družstvu, jde také o nerovnoměrný výměnný poměr.

(3) Výměnný poměr musí být vhodný a odůvodněný. Není-li výměnný poměr přiměřený reálné hodnotě podílu společníka nebo člena na zanikající společnosti nebo družstvu, musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal. Ustanovení § 70 odst. 3 se použije obdobně.

(4) Dojde-li v důsledku odštěpení k tomu, že snížení reálné hodnoty podílu dosavadního společníka nebo člena nástupnické nebo rozdělované společnosti nebo družstva na rozdělované společnosti nebo družstvu nemá být zcela nahrazeno reálnou hodnotou podílu nebo podílů na nástupnické společnosti nebo nástupnických společnostech nebo nástupnickém družstvu nebo nástupnických družstvech, musí mu být přiznán doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal.

(4) Dojde-li v důsledku odštěpení nebo vyčlenění k tomu, že snížení reálné hodnoty podílu dosavadního společníka nebo člena nástupnické nebo rozdělované společnosti nebo družstva na nástupnické nebo rozdělované společnosti nebo družstvu nemá být zcela nahrazeno reálnou hodnotou podílu nebo podílů na nástupnické společnosti nebo nástupnických společnostech nebo nástupnickém družstvu nebo nástupnických družstvech, musí mu být přiznán doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal.

(5) Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností nebo družstev podle tohoto zákona.

§ 251

Schválení rozdělení sloučením má dnem zápisu rozdělení do obchodního rejstříku právní účinky přistoupení společníků zanikající nebo rozdělované společnosti nebo členů zanikajícího nebo rozdělovaného družstva ke společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovám nástupnické společnosti nebo družstva, dochází-li k výměně jejich podílu na zanikající společnosti nebo zanikajícím družstvu a dosud nebyli společníky nebo členy nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva.

(1) Schválení rozštěpení nebo odštěpení sloučením má dnem zápisu rozštěpení nebo odštěpení do obchodního rejstříku právní účinky přistoupení společníků zanikající nebo rozdělované společnosti nebo členů zanikajícího nebo rozdělovaného družstva ke společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovám nástupnické společnosti nebo družstva, dochází-li k výměně jejich podílu na zanikající společnosti nebo zanikajícím družstvu a dosud nebyli společníky nebo členy nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva.

(2) Schválení vyčlenění sloučením má dnem zápisu rozdělení do obchodního rejstříku právní účinky přistoupení rozdělované společnosti ke společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovám nástupnické společnosti, nebyla-li dosud rozdělovaná společnost společníkem nástupnické společnosti.

§ 252

(1) Jestliže se rozděluje společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo, projekt rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev může být zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a bez uvedení údajů podle § 250 odst. 1 písm. k) bodu 2.

(2) Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev nebo projektu rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových společností nebo družstev doplní před jeho schválením, nejde-li o členy dozorčí rady, kteří mají být voleni zaměstnanci (§ 290b). Ustanovení § 33 a 33a se nepoužijí.

Díl 3

Ocenění jmění společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti

§ 253

(1) Při rozštěpení se vznikem nových společností je zanikající společnost povinna nechat ocenit jmění, jež má přejít podle projektu rozdělení na jednotlivé nástupnické společnosti posudkem znalce pro ocenění jmění, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.

(2) Při odštěpení se vznikem nové společnosti nebo nových společností nechá rozdělovaná společnost ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění pouze odštěpovanou část svého jmění, která bude přecházet podle projektu rozdělení na nástupnickou společnost nebo jednotlivé nástupnické společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.

(2) Při odštěpení se vznikem nové společnosti nebo nových společností nebo vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností nechá rozdělovaná společnost ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění pouze odštěpovanou nebo vyčleňovanou část svého jmění, která bude přecházet podle projektu rozdělení na nástupnickou společnost nebo jednotlivé nástupnické společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.

(3) Při rozdělení sloučením je zanikající nebo rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění pouze to jmění, jež má podle projektu přeměny přejít na tu nástupnickou společnost nebo ty nástupnické společnosti, které budou zvyšovat základní kapitál ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.

§ 254

Zanikající nebo rozdělovaná společnost je povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění části svého jmění, které mají podle projektu rozdělení přejít na tu kterou nástupnickou společnost ke dni zpracování poslední řádné, mimořádné nebo konečné účetní závěrky sestavované zanikající nebo rozdělovanou společností před vyhotovením projektu rozdělení.

§ 255

Zanikající nebo rozdělovaná společnost, jejíž jmění bylo oceněno posudkem znalce, je povinna tento posudek poskytnout všem ostatním zúčastněným společnostem.

§ 256

(1) Posudek znalce musí obsahovat alespoň

a) popis té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, jež má přejít na tu kterou nástupnickou společnost,

b) použité způsoby ocenění,

c) částku, na kterou se oceňuje ta část jmění zanikající společnosti nebo rozdělované společnosti, jež má přejít na tu kterou nástupnickou společnost,

d) při rozdělení se vznikem nových společností i údaj, zda tato částka odpovídá alespoň součtu vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti s ručením omezeným, jež se váží k podílům v nástupnické společnosti, které získají společníci této zanikající společnosti výměnou za podíly na této zanikající společnosti s ručením omezeným, nebo součtu jmenovitých hodnot akcií nástupnické akciové společnosti, jež mají být vydány pro akcionáře zanikající akciové společnosti, a

d) při rozdělení se vznikem nových společností s výjimkou vyčlenění i údaj, zda tato částka odpovídá alespoň součtu vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti s ručením omezeným, jež se váží k podílům v nástupnické společnosti, které získají společníci této zanikající společnosti výměnou za podíly na této zanikající společnosti s ručením omezeným, nebo součtu jmenovitých hodnot akcií nástupnické akciové společnosti, jež mají být vydány pro akcionáře zanikající akciové společnosti,

e) při vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností údaj, zda tato částka odpovídá alespoň výši základního kapitálu nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, a

e) při rozdělení sloučením i údaj o tom, zda tato částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, jež připadá na společníky dané zanikající nebo rozdělované společnosti podle § 253 odst. 3.

f) při rozdělení sloučením i údaj o tom, zda tato částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, jež připadá na společníky dané zanikající nebo rozdělované společnosti nebo v případě vyčlenění na danou rozdělovanou společnost podle § 253 odst. 3.

(2) Ustanovení § 75 odst. 2 se pro určení částky ocenění jmění použije obdobně.

§ 256a

Jestliže bylo jmění zanikající nebo rozdělované společnosti nebo jeho část oceněno posudkem znalce pro ocenění jmění, obsahuje zpráva o rozdělení podle § 24 odst. 1 i údaj o tom, že jmění nebo jeho část bylo oceněno posudkem znalce pro ocenění jmění, a adresu obchodního rejstříku, v jehož sbírce listin bude tento posudek uložen.

Díl 4

Některá ustanovení o ochraně věřitelů a dlužníků při rozdělení

§ 257

(1) Každá z nástupnických společností nebo každé z nástupnických družstev ručí za dluhy, jež přešly v důsledku rozdělení ze zaniklé nebo rozdělované společnosti nebo družstva na ostatní nástupnické společnosti nebo družstva nebo zůstaly rozdělované společnosti nebo družstvu při odštěpení, společně a nerozdílně s ostatními nástupnickými společnostmi až do částky ocenění jmění, jež na ni mělo přejít podle projektu rozdělení uvedené v posudku znalce pro ocenění jmění. Ustanovení § 75 odst. 2 se pro účely ručení nepoužije.

(1) Každá z nástupnických společností nebo každé z nástupnických družstev ručí za dluhy, jež přešly v důsledku rozdělení ze zaniklé nebo rozdělované společnosti nebo družstva na ostatní nástupnické společnosti nebo družstva nebo zůstaly rozdělované společnosti nebo družstvu při odštěpení nebo vyčlenění, společně a nerozdílně s ostatními nástupnickými společnostmi až do částky ocenění jmění, jež na ni mělo přejít podle projektu rozdělení uvedené v posudku znalce pro ocenění jmění. Ustanovení § 75 odst. 2 se pro účely ručení nepoužije.

(2) Nedochází-li při rozdělení sloučením k ocenění jmění, jež má přejít na nástupnickou společnost nebo družstvo, posudkem znalce, je pro účely ručení rozhodná částka, o niž se změnila výše vlastního kapitálu nástupnické společnosti nebo družstva vykázaná v zahajovací rozvaze oproti částce vlastního kapitálu vykázané v konečné účetní závěrce.

§ 258

Rozdělovaná společnost nebo rozdělované družstvo ručí za dluhy, jež přešly v důsledku odštěpení na nástupnickou společnost nebo družstvo nebo na více nástupnických společností nebo družstev, do výše svého vlastního kapitálu vykázaného v zahajovací rozvaze.

Rozdělovaná společnost nebo rozdělované družstvo ručí za dluhy, jež přešly v důsledku odštěpení nebo vyčlenění na nástupnickou společnost nebo družstvo nebo na více nástupnických společností nebo družstev, do výše svého vlastního kapitálu vykázaného v zahajovací rozvaze.

§ 259

Ustanovení § 35 až 40 nejsou ustanoveními § 257 a 258 dotčena.

§ 261

(1) Není-li z projektu rozdělení zřejmé, jaký majetek a jaké dluhy zaniklé společnosti nebo družstva přešly na kterou nástupnickou společnost nebo družstvo, stávají se nástupnické společnosti nebo družstva spoluvlastníky tohoto majetku, z těchto pohledávek jsou oprávněny společně a nerozdílně a k plnění těchto dluhů jsou zavázány společně a nerozdílně.

(2) Mezi sebou se nástupnické společnosti nebo družstva vypořádají

a) v poměru částek ocenění jmění vyplývajících z posudku znalce pro ocenění jmění, byla-li oceněna příslušná část jmění zanikající nebo rozdělované společnosti podle § 253,

b) v poměru částek, o něž výše vlastního kapitálu nástupnické společnosti nebo družstva vykázaná v zahajovací rozvaze přesáhla částku vlastního kapitálu vykázanou v konečné účetní závěrce, v případě uvedeném v § 257 odst. 2, nebo

c) v poměru jejich vlastních kapitálů vykázaných v jejich zahajovacích rozvahách, v ostatních případech.

(3) Není-li z projektu odštěpení zřejmé, zda určitý majetek nebo dluh přešel na některou z nástupnických společností nebo družstev, platí, že tento majetek nebo dluh je majetkem nebo dluhem rozdělované společnosti nebo družstva.

(3) Není-li z projektu odštěpení nebo vyčlenění zřejmé, zda určitý majetek nebo dluh přešel na některou z nástupnických společností nebo družstev, platí, že tento majetek nebo dluh je majetkem nebo dluhem rozdělované společnosti nebo družstva.

§ 262

(1) Každý, jehož právní zájmy jsou rozdělením dotčeny, má právo obdržet od každé zúčastněné společnosti nebo družstva informace o tom, jaký majetek a jaké dluhy přecházejí na jednotlivé nástupnické společnosti nebo družstva.

(2) Jestliže osoba oprávněná podle odstavce 1 neobdrží vyžádané informace bez zbytečného odkladu, může uplatnit toto právo u soudu.

§ 263

Jestliže není dlužníkovi známo, na kterou z nástupnických společností nebo družstev přešla pohledávka zaniklé nebo rozdělené společnosti nebo družstva, může plnit kterékoliv z nástupnických společností nebo družstev podle vlastní úvahy.

§ 264

Není-li věřiteli známo, na kterou z nástupnických společností nebo družstev přešel dluh zaniklé nebo rozdělené společnosti nebo družstva, může vyžadovat splnění dluhu na kterékoliv z nástupnických společností nebo družstev.

Díl 5

Některá ustanovení o základním a vlastním kapitálu společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti při rozdělení

§ 265

(1) Při rozdělení se vznikem nových společností nesmí být součet vkladů nebo jmenovitých nebo účetních hodnot akcií společníků zanikající nebo rozdělované společnosti v nástupnické společnosti vyšší než částka ocenění té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, zjištěná z posudku znalce pro ocenění, jež měla podle projektu rozdělení přejít na danou nástupnickou společnost.

(1) Při rozdělení se vznikem nových společností s výjimkou vyčlenění nesmí být součet vkladů nebo jmenovitých nebo účetních hodnot akcií společníků zanikající nebo rozdělované společnosti v nástupnické společnosti vyšší než částka ocenění té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, zjištěná z posudku znalce pro ocenění, jež měla podle projektu rozdělení přejít na danou nástupnickou společnost.

(2) Při rozdělení vyčleněním se vznikem nové nebo nových společností nesmí být výše základního kapitálu nástupnické společnosti vyšší než částka ocenění té části jmění rozdělované společnosti, zjištěná z posudku znalce pro ocenění, jež měla podle projektu vyčlenění přejít na danou nástupnickou společnost.

(2) Při rozdělení sloučením nesmí být částka zvýšení základního kapitálu dané nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti připadající na společníky zanikající nebo rozdělované společnosti vyšší než částka ocenění té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, zjištěná z posudku znalce pro ocenění jmění, jež měla podle projektu rozdělení přejít na danou nástupnickou společnost.

(3) Při rozdělení sloučením nesmí být částka zvýšení základního kapitálu dané nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti připadající na společníky zanikající nebo rozdělované společnosti, nebo v případě vyčlenění sloučením připadající na rozdělovanou společnost, vyšší než částka ocenění té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, zjištěná z posudku znalce pro ocenění jmění, jež měla podle projektu rozdělení přejít na danou nástupnickou společnost.

§ 266

(1) Při rozdělení odštěpením nesmí být vlastní kapitál rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti vykázaný v její zahajovací rozvaze nižší než její základní kapitál, pokud rozhodný den rozdělení předchází dni vypracování projektu rozdělení.

(1) Při rozdělení odštěpením nebo vyčleněním nesmí být vlastní kapitál rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti vykázaný v její zahajovací rozvaze nižší než její základní kapitál, pokud rozhodný den rozdělení předchází dni vypracování projektu rozdělení.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, bude-li v rozhodnutí o schválení odštěpení současně rozhodnuto o snížení základního kapitálu rozdělované společnosti podle § 266a odst. 2, a to nejméně o částku odpovídající vzniklému rozdílu mezi vlastním kapitálem a základním kapitálem, nebo se společníci zaváží k poskytnutí příplatku mimo základní kapitál, a to tak, aby se vlastní kapitál rovnal nejméně základnímu kapitálu.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, bude-li v rozhodnutí o schválení odštěpení nebo vyčlenění současně rozhodnuto o snížení základního kapitálu rozdělované společnosti podle § 266a odst. 2, a to nejméně o částku odpovídající vzniklému rozdílu mezi vlastním kapitálem a základním kapitálem, nebo se společníci zaváží k poskytnutí příplatku mimo základní kapitál, a to tak, aby se vlastní kapitál rovnal nejméně základnímu kapitálu.

(3) Nebude-li rozhodný den rozdělení předcházet vyhotovení projektu rozdělení a vlastní kapitál vykázaný v zahajovací rozvaze rozdělované společnosti bude nižší než její základní kapitál, je rozdělovaná společnost bez zbytečného odkladu po sestavení zahajovací rozvahy povinna snížit základní kapitál nejméně o částku tohoto rozdílu nebo alespoň o tuto částku zvýšit vlastní kapitál příplatky společníků mimo základní kapitál, jinak rozhodne soud o jejím zrušení a vstupu do likvidace.

§ 266a

(1) Jako součást odštěpení může rozdělovaná společnost vždy i snížit dosavadní základní kapitál nebo ho zvýšit z vlastních zdrojů anebo rozhodnout o souběžném zvýšení a snížení základního kapitálu.

(1) Jako součást odštěpení nebo vyčlenění může rozdělovaná společnost vždy i snížit dosavadní základní kapitál nebo ho zvýšit z vlastních zdrojů anebo rozhodnout o souběžném zvýšení a snížení základního kapitálu.

(2) Má-li rozdělovaná společnost snížit dosavadní základní kapitál v souvislosti s odštěpením, použije se na snížení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 91 nebo § 110 a 126 obdobně. Má-li být základní kapitál snížen z důvodu uvedeného v § 266 odst. 2, nelze vyplatit částku snížení základního kapitálu společníkům.

(2) Má-li rozdělovaná společnost snížit dosavadní základní kapitál v souvislosti s odštěpením nebo vyčleněním, použije se na snížení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 91 nebo § 110 a 126 obdobně. Má-li být základní kapitál snížen z důvodu uvedeného v § 266 odst. 2, nelze vyplatit částku snížení základního kapitálu společníkům.

(3) Má-li rozdělovaná společnost rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů v souvislosti s odštěpením, použije se na zvýšení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 90 nebo § 109 a 125 obdobně.

(3) Má-li rozdělovaná společnost rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů v souvislosti s odštěpením nebo vyčleněním, použije se na zvýšení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 90 nebo § 109 a 125 obdobně.

(4) Má-li rozdělovaná společnost rozhodnout o souběžném zvýšení a snížení základního kapitálu v souvislosti s odštěpením, použije se na souběžné zvýšení a snížení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 91a odst. 2 nebo § 111 odst. 2 obdobně.

(4) Má-li rozdělovaná společnost rozhodnout o souběžném zvýšení a snížení základního kapitálu v souvislosti s odštěpením nebo vyčleněním, použije se na souběžné zvýšení a snížení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 91a odst. 2 nebo § 111 odst. 2 obdobně.

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

§ 267

(1) Projekt rozdělení veřejné obchodní společnosti při stanovení výměnného poměru obsahuje určení, jaké právní postavení bude mít společník zanikající nebo rozdělované společnosti v té které nástupnické společnosti a jaká bude jeho výše vkladu v té které nástupnické společnosti, mají-li mít společníci nebo někteří z nich vklady, a údaj o stavu splácení vkladů, pokud mají společníci vkladovou povinnost.

(2) Nemá-li v souladu s tímto zákonem dojít k výměně podílu společníka zanikající nebo rozdělované společnosti za podíl v některé nástupnické společnosti nebo v žádné z nástupnických společností nebo má zaniknout podíl dosavadního společníka na nástupnické společnosti, a tato skutečnost je známa v době vyhotovení projektu rozdělení, musí projekt rozdělení obsahovat i odůvodnění, proč k výměně podílu nedojde.

§ 268

Jestliže nepodléhá rozdělení schválení žádným ze společníků žádné ze zúčastněných společností, musí být údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b) zveřejněny nebo uveřejněny podle § 33a nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku.

Jestliže nepodléhá rozdělení schválení žádným ze společníků žádné ze zúčastněných společností, musí být upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b) zveřejněno nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku.

§ 269

(1) Společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má schválit rozdělení, doručeny

a) projekt rozdělení,

b) účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná veřejná obchodní společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná veřejná obchodní společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti nebo nástupnických společností, pokud rozhodný den předchází dni vyhotovení projektu rozdělení, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují, a

e) znalecká zpráva o rozdělení, pokud se vyžaduje.

(2) Pokud společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle společníka.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní dokumenty uvedené v odstavci 1 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má společník schválit rozdělení, na internetové stránce a internetová stránka umožňuje společníkům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v odstavci 1. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.

(4) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než má společník rozdělení schválit.

§ 270

(1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost návrh na jmenování znalce pro rozdělení a předloží tomuto společníkovi projekt rozdělení ke schválení bez zbytečného odkladu po jeho přezkoumání znalcem pro rozdělení. V takovém případě se provádí přezkoumání rozdělení jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 odst. 3 a § 114 až 116 se na znalce pro rozdělení a znaleckou zprávu o rozdělení použijí obdobně.

(2) Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno, nebrání tato skutečnost zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, bude-li rozdělení přesto schváleno.

(3) Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.

§ 271

(1) Nesplní-li společník zanikající společnosti vkladovou povinnost před vyhotovením projektu rozštěpení a z projektu rozštěpení neplyne, že jeho vkladová povinnost zaniká, musí projekt rozštěpení určovat, v jaké nástupnické společnosti nebo společnostech je povinen splnit vkladovou povinnost a v jaké výši. Při odštěpení plní společník vkladovou povinnost v rozdělované společnosti, ledaže projekt odštěpení určí, že má být plněna v některé z nástupnických společností.

(2) Jestliže se podle projektu rozdělení snižuje vkladová povinnost společníka nebo zcela zaniká, musí projekt rozdělení určit, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení vkladu společníka nebo částkou odpovídající vkladu při jeho zániku.

(3) Snižuje-li se výše vkladů společníka nebo zaniká-li vklad, přestože byla splněna vkladová povinnost, a částka snížení vkladu nebo celého vkladu má být podle projektu rozdělení zaplacena společníkovi, obsahuje projekt rozdělení i dobu pro zaplacení částky snížení vkladu nebo celého vkladu společníkovi.

(4) Částka podle odstavce 3 nesmí být vyplacena před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.

(5) Pokud nebyla vkladová povinnost splněna, lze uzavřít dohodu o prominutí povinnosti splatit nesplacenou část vkladu nebo celého vkladu jen za podmínek uvedených v odstavci 4.

§ 271a

(1) Společníci nástupnické společnosti ručí po zápisu rozdělení sloučením do obchodního rejstříku i za dluhy, které nástupnické společnosti vznikly před tímto zápisem nebo které na ni tímto zápisem přešly. Společník, který před zápisem rozdělení sloučením do obchodního rejstříku za takový dluh neručil, však může požadovat po osobách, které byly ke dni zápisu rozdělení sloučením do obchodního rejstříku společníky zúčastněné společnosti, o jejíž dluh se jednalo, aby mu v rozsahu jejich podílů na této společnosti poskytli náhradu za poskytnutí takového plnění a nákladů s tím spojených. Práva ručitele vůči dlužníku tím nejsou dotčena.

(2) Vzdá-li se společník zanikající společnosti práva na výměnu, ručí jen za dluhy, které zápisem rozdělení sloučením do obchodního rejstříku přešly na nástupnickou společnost ze zanikající společnosti, jejímž byl společníkem.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI

§ 272

Není-li dále stanoveno něco jiného, použije se na rozdělení komanditní společnosti právní úprava rozdělení veřejné obchodní společnosti.

§ 273

Výměnný poměr v projektu rozdělení komanditní společnosti dále obsahuje

a) kteří společníci zúčastněné společnosti budou mít právní postavení komanditistů a kteří budou mít právní postavení komplementářů,

b) u každého komanditisty výši vkladu do základního kapitálu nástupnické společnosti.

§ 274

(1) Jestliže měl společník zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku postavení komanditisty a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komplementáře, ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s ostatními komplementáři, může však požadovat na společnících, kteří byli komplementáři zúčastněné společnosti, o jejíž dluh se jedná, i před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které z důvodu ručení na tento dluh poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti, ledaže jde o dluhy, za které ručil neomezeně ještě před zápisem fúze do obchodního rejstříku. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena.

(2) Na ručení komplementářů zúčastněných společností za dluhy nástupnické společnosti se ustanovení § 271a použije obdobně.

§ 275

Jestliže měl společník zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku postavení komplementáře a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komanditisty, ručí jen za dluhy zúčastněné společnosti, jejímž byl komplementářem, trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty, a to po dobu 5 let ode dne, kdy se zápis rozdělení do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám; za dluhy, které vznikly po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, ručí jen tehdy, nebyl-li v této době splacen jeho vklad do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI PŘI RŮZNÝCH PRÁVNÍCH FORMÁCH ZANIKAJÍCÍ NEBO ROZDĚLOVANÉ A NÁSTUPNICKÉ SPOLEČNOSTI

§ 276

Při rozdělení veřejné obchodní společnosti mohou mít nástupnické společnosti právní formu

a) pouze veřejné obchodní společnosti,

b) pouze komanditní společnosti, nebo

c) jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu veřejné obchodní společnosti a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu komanditní společnosti.

§ 277

Při rozdělení komanditní společnosti mohou mít nástupnické společnosti právní formu

a) pouze veřejné obchodní společnosti,

b) pouze komanditní společnosti, nebo

c) jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu veřejné obchodní společnosti a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu komanditní společnosti.

§ 277a

(1) Jestliže při rozdělení sloučením bude nástupnická společnost měnit současně svou právní formu, obsahuje ve vztahu k ní projekt rozdělení místo změny společenské smlouvy novou společenskou smlouvu vyžadovanou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, pro tu formu společnosti, kterou má nástupnická společnost zápisem rozdělení do obchodního rejstříku nabýt.

(2) Na rozdělení sloučením podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o změně právní formy.

§ 278

Jestliže měl společník zúčastněné společnosti postavení komanditisty a v nástupnické společnosti bude mít postavení komplementáře nebo společníka veřejné obchodní společnosti, použije se obdobně ustanovení § 274.

§ 279

Měl-li společník zúčastněné společnosti postavení komplementáře nebo společníka veřejné obchodní společnosti a v nástupnické společnosti bude mít postavení komanditisty, použije se obdobně ustanovení § 275.

HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Díl 1

Některá ustanovení o projektu rozdělení společnosti s ručením omezeným

§ 280

(1) Projekt rozdělení společnosti s ručením omezeným při stanovení výměnného poměru obsahuje dále údaje o

a) výši vkladu, rozsahu splnění vkladové povinnosti a výši podílu každého společníka v zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku,

b) tom, zda podíl společníka zanikající nebo rozdělované společnosti podléhá výměně nebo že jeho účast zaniká, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu rozdělení, s uvedením důvodu,

c) tom, zda se mění výše vkladu nebo podílu dosavadního společníka nástupnické společnosti při rozdělení sloučením nebo rozdělované společnosti při odštěpení, a

d) výši vkladu, rozsahu splnění vkladové povinnosti a výši podílu každého společníka, jehož podíl se vyměňuje, v nástupnické společnosti a v rozdělované společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.

(2) Jestliže vlastní nástupnické společnosti všechny podíly zanikající nebo rozdělované společnosti, neobsahuje projekt rozdělení údaje uvedené v § 250 písm. b), c) a f) a odstavci 1. To platí i v případě, jestliže nedochází k výměně podílů žádného společníka zanikající společnosti za podíl v nástupnické společnosti z jiného právního důvodu.

(3) Může-li společník podle společenské smlouvy vlastnit více podílů, uvedou se údaje podle odstavce 1 ve vztahu ke každému podílu, který společník vlastní v každé zúčastněné společnosti v době vyhotovení projektu rozdělení nebo má vlastnit v nástupnické společnosti po rozdělení.

(4) Vydala-li zúčastněná společnost kmenové listy nebo mají-li být vydány nástupnickou společností po rozdělení, uvede se tato skutečnost k projektu rozdělení ohledně každého podílu, na nějž byl vydán nebo má být vydán kmenový list. Má-li dojít v souvislosti s rozdělením k výměně kmenových listů, nebo jen k jejich vrácení nebo jen jejich vydání, uvede se v projektu rozdělení způsob a doba pro jejich odevzdání nebo jen pro převzetí nově vydávaných kmenových listů.

§ 280a

Výše případného doplatku společníkům zúčastněné společnosti nebo zúčastněných společností nesmí překročit 10 % ze součtu částky zvýšení základního kapitálu nástupnických společností ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti při rozdělení sloučením nebo součtu základních kapitálů nástupnických společností při rozdělení se vznikem nových společností.

Díl 2

Výše vkladů a základního kapitálu nástupnické společnosti při rozdělení

§ 281

Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti

(1) Ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti při rozdělení může dojít

a) za účelem výměny podílů přiznáním nových vkladů a podílů společníkům zanikající společnosti výměnou za zaniklé podíly na zanikající společnosti, při rozštěpení nebo za účelem náhrady za snížení reálné hodnoty jejich podílů při odštěpení,

b) za účelem výměny podílů zvýšením vkladů dosavadním společníkům nástupnické společnosti výměnou za zaniklé podíly na zanikající společnosti, při rozštěpení nebo za účelem náhrady za snížení reálné hodnoty jejich podílů při odštěpení, a zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti neumožňuje, aby společník vlastnil více podílů, nebo

b) za účelem výměny podílů zvýšením vkladů dosavadním společníkům nástupnické společnosti výměnou za zaniklé podíly na zanikající společnosti, při rozštěpení nebo za účelem náhrady za snížení reálné hodnoty jejich podílů při odštěpení, a zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti neumožňuje, aby společník vlastnil více podílů,

c) zvýšením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, i když nedochází k výměně podílů, pokud nedochází ke změnám v osobách společníků nástupnické společnosti.

c) zvýšením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, i když nedochází k výměně podílů, pokud nedochází ke změnám v osobách společníků nástupnické společnosti, nebo

d) za účelem přiznání nového vkladu a podílu rozdělované společnosti nebo zvýšení dosavadního vkladu rozdělované společnosti při vyčlenění sloučením.

(2) Na zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu. Ustanovení § 89 odst. 3 se použije obdobně na částku zvýšení vkladů společníků nástupnické společnosti podle odstavce 1 písm. c).

(3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení musí při postupu podle odstavce 1 obsahovat i

a) částku zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti a

b) částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti, nebo údaj, jaký druh podílu s jemu odpovídající výší vkladu vznikne každému ze společníků nebo v případě vyčlenění sloučením rozdělované společnosti.

§ 282

Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů

(1) Jako součást rozdělení sloučením lze vždy zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti i z vlastních zdrojů zjištěný z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu rozdělení. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní společníci nástupnické společnosti.

(2) Jestliže se zvyšuje základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným zvýšením vkladů společníků nebo vznikem nových podílů z vlastních zdrojů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při zvýšení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

(3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i

a) určení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce,

b) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a

c) částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti, nebo údaj, jaký podíl s jemu odpovídající výší vkladu vznikne každému ze společníků.

§ 283

Snížení základního kapitálu nástupnické společnosti

(1) Jako součást rozdělení sloučením lze vždy i snížit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti.

(2) Jestliže se snižuje základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o snížení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, při němž dochází ke snížení výše vkladů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při snížení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady, o zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena.

(3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i

a) částku, o kterou se snižuje základní kapitál,

b) údaj, jak se mění výše vkladů dosavadních společníků, a

c) údaj o tom, zda částka, o niž se sníží základní kapitál, se vyplácí dosavadním společníkům nástupnické společnosti, nebo údaj o tom, jak jinak s ní bude naloženo.

(4) Má-li být částka snížení základního kapitálu i jen zčásti vyplacena dosavadním společníkům nástupnické společnosti, obsahuje usnesení valné hromady nástupnické společnosti i dobu, v níž má být tato částka vyplacena společníkům.

(5) Částka snížení základního kapitálu nesmí být vyplacena před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností podle tohoto zákona. Totéž platí pro uzavření dohody o prominutí povinnosti splatit dosud nesplacenou část vkladu.

§ 283a

Kombinované zvýšení a snížení základního kapitálu nástupnické společnosti

(1) Při rozdělení sloučením může být základní kapitál nástupnické společnosti zvýšen současně jak postupem podle § 281, tak podle § 282.

(2) Při rozdělení sloučením může dojít k souběžnému zvýšení základního kapitálu podle § 281 nebo 282 a snížení základního kapitálu podle § 283. Při tomto postupu může být základní kapitál snížen i pod částku stanovenou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, zvyšuje-li se současně tak, aby v době zápisu rozdělení do obchodního rejstříku dosáhl alespoň minimální částky stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.

Díl 3

Znalec pro rozdělení

§ 284

(1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost bez zbytečného odkladu návrh na jmenování znalce pro rozdělení a předloží valné hromadě ke schválení nebo tomuto společníkovi ke schválení mimo valnou hromadu projekt rozdělení bez zbytečného odkladu po jeho přezkoumání znalcem pro rozdělení; přezkoumání se provádí jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 odst. 3 a § 114 až 116 se na znalce pro rozdělení a znaleckou zprávu o rozdělení použijí obdobně.

(1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, nechá zúčastněná společnost bez zbytečného odkladu projekt rozdělení přezkoumat znalcem pro rozdělení a předloží valné hromadě ke schválení nebo tomuto společníkovi ke schválení mimo valnou hromadu projekt rozdělení bez zbytečného odkladu po jeho přezkoumání znalcem pro rozdělení; přezkoumání se provádí jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 odst. 3 a § 114 až 116 se na znalce pro rozdělení a znaleckou zprávu o rozdělení použijí obdobně.

(2) Při postupu podle odstavce 1 nelze svolat valnou hromadu za účelem schválení rozdělení do doby, než bude projekt rozdělení přezkoumán znalcem pro rozdělení, ledaže s tím souhlasí všichni ostatní společníci.

(3) Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno a rozdělení bylo přesto schváleno, nebrání tato skutečnost zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.

(4) Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.

(5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí v případě rozdělení vyčleněním.

Díl 4

Informace o rozdělení

§ 285

(1) Nejméně 2 týdny přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schváleno rozdělení, musí být společníkům doručeny

a) projekt rozdělení,

b) účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost s ručením omezeným po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost s ručením omezeným právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,

f) znalecká zpráva o rozdělení nebo znalecké zprávy o rozdělení ostatních zúčastněných společností, pokud se vyžadují.

(2) Každá zúčastněná společnost zároveň s dokumenty podle odstavce 1 zašle společníkům upozornění, že mají právo se seznámit v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění.

(3) Jestliže má být rozdělení schváleno společníky mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty uvedené v odstavci 1 a upozornění podle odstavce 2 společníkům spolu s návrhem na rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.

§ 285a

(1) Pokud společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v § 285 odst. 1 a 2 zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle společníka.

(2) Ustanovení odstavce 1 a § 285 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní na internetové stránce dokumenty uvedené v § 285 odst. 1 a 2 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má o rozdělení rozhodovat valná hromada nebo má rozdělení schválit společník mimo valnou hromadu a internetová stránka umožňuje společníkům po celou tuto dobu stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 285 odst. 1 a 2. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.

(3) Pokud zúčastněná společnost na svých internetových stránkách nezpřístupní ve stejné době i posudek znalce pro ocenění jmění uvedený v § 285 odst. 2, musí na internetové stránce uveřejnit i oznámení podle § 285 odst. 2.

(4) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v § 285 odst. 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než se bude konat valná hromada nebo má společník rozdělení schválit.

Díl 5

Schválení projektu rozdělení

§ 286

(1) Usnesení valné hromady zúčastněné společnosti o schválení rozdělení musí obsahovat schválení

Usnesení valné hromady zúčastněné společnosti o schválení rozdělení musí obsahovat schválení

a) projektu rozdělení a

b) konečné účetní závěrky příslušné zúčastněné společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti nebo společností, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky příslušné zúčastněné společnosti.

(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacího práva v případě nepeněžitých vkladů se při hlasování o rozdělení nepoužije.

§ 287

Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické nebo rozdělované společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností i údaj o tom

a) pro společníky jakých zúčastněných společností je základní kapitál nástupnické společnosti zvyšován nebo snižován,

b) zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti a

c) zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.

§ 287a

(1) Jednatel zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení rozdělení společníky se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkajících se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.

(2) Jednatel zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 1 jednatele ostatních zúčastněných společností tak, aby mohli informovat své příslušné valné hromady.

(3) Jestliže má být rozdělení schváleno společníky mimo valnou hromadu, je jednatel povinen poskytnout společníkům informace uvedené v odstavci 1 písemně spolu s návrhem na rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.

(4) Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni společníci všech zúčastněných společností.

§ 287b

(1) Jestliže vlastní nástupnické společnosti všechny obchodní podíly zanikající nebo rozdělované společnosti, nevyžaduje se schválení rozdělení valnou hromadou, jediným společníkem ani společníky zúčastněných společností, jestliže všechny zúčastněné společnosti splnily povinnosti uvedené v odstavci 3 a v § 33 nebo 33a a v § 285 nebo 285a a nedochází ke změně jejich zakladatelských právních jednání.

(1) Jestliže vlastní nástupnické společnosti všechny podíly zanikající nebo rozdělované společnosti, nevyžaduje se schválení rozdělení valnou hromadou, jediným společníkem ani společníky zúčastněných společností, jestliže všechny zúčastněné společnosti splnily povinnosti uvedené v odstavci 3 a v § 33 nebo 33a a v § 285 nebo 285a a nedochází ke změně jejich zakladatelských právních jednání.

(2) Nebude-li se konat valná hromada zanikající nebo rozdělované společnosti, informuje jednatel každé zúčastněné společnosti jednatele ostatních zúčastněných společností o všech podstatných změnách týkajících se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení.

(3) Údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a nejpozději 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku. Toto platí i pro plnění povinností podle § 285 nebo 285a.

(3) Upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněno nejpozději 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku. Toto platí i pro plnění povinností podle § 285 nebo 285a.

(4) Pokud poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou, jediným společníkem nebo společníky této zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada, jediný společník nebo společníci nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.

(5) Společníci nástupnické společnosti, jejichž vklady dosahují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před rozdělením, mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení rozdělení do 1 měsíce ode dne, v němž byly zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a údaje podle § 33 odst. 1 písm. b).

(5) Společníci nástupnické společnosti, jejichž vklady dosahují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před rozdělením, mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení rozdělení do 1 měsíce ode dne, v němž bylo zveřejněno upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b).

(6) Nemá-li se konat pouze valná hromada zanikající nebo rozdělované společnosti podle odstavců 1 a 5, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 285 nebo 285a zanikající nebo rozdělovanou společností den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti. Mají-li se konat valné hromady nástupnických společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolaná první z těchto valných hromad.

(6) Jestliže má dojít ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nástupnické společnosti uvedené v odstavci 1, vyžaduje se k rozdělení sloučením souhlas alespoň valné hromady této nástupnické společnosti nebo jejího jediného společníka.

(7) Jestliže má dojít ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nástupnické společnosti uvedené v odstavci 1, vyžaduje se k rozdělení sloučením souhlas alespoň valné hromady této nástupnické společnosti nebo jejího jediného společníka.

(8) Je-li při vyčlenění sloučením rozdělovaná společnost jediným společníkem nástupnické nebo nástupnických společností, nevyžaduje se schválení rozdělení jediným společníkem této nástupnické nebo nástupnických společností. V takovém případě je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 285 nebo 285a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada rozdělované společnosti.

§ 288

Při rozdělení se vznikem nových společností s ručením omezeným nebo při rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových společností s ručením omezeným společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti s ručením omezeným neobsahuje údaj o správci vkladu, prvním jednateli nebo jednatelích, případných členech dozorčí rady a o způsobech a době pro splnění vkladové povinnosti při založení společnosti, byla-li splněna.

Při rozdělení se vznikem nových společností s ručením omezeným společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti s ručením omezeným neobsahuje údaj o správci vkladu, prvním jednateli nebo jednatelích, případných členech dozorčí rady a o způsobech a době pro splnění vkladové povinnosti při založení společnosti, byla-li splněna.

§ 288a

(1) Není-li splněna vkladová povinnost společníka zanikající společnosti před vyhotovením projektu rozštěpení, musí projekt rozštěpení určovat, v jaké nástupnické společnosti nebo společnostech je tento společník povinen splnit vkladovou povinnost a v jaké výši. Při odštěpení plní společník vkladovou povinnost rozdělované společnosti, ledaže projekt odštěpení určí, že má být plněna vkladová povinnost některé z nástupnických společností. V takovém případě obsahuje společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti způsob a dobu pro splnění vkladové povinnosti tohoto společníka.

(2) K prominutí vkladové povinnosti při rozdělení sloučením u dosavadních společníků nástupnické společnosti nebo u společníků rozdělované společnosti i při odštěpení se vznikem nových společností může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti postupem podle § 283 nebo rozdělované společnosti postupem podle § 266a odst. 2. Prominout vkladovou povinnost společníkům zanikající společnosti lze pouze v případě, že tak stanoví projekt rozdělení.

(2) K prominutí vkladové povinnosti při rozštěpení sloučením nebo odštěpení sloučením u dosavadních společníků nástupnické společnosti nebo u společníků rozdělované společnosti i při odštěpení se vznikem nových společností může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti postupem podle § 283 nebo rozdělované společnosti postupem podle § 266a odst. 2. Prominout vkladovou povinnost společníkům zanikající společnosti lze pouze v případě, že tak stanoví projekt rozdělení.

(3) Má-li být prominuta společníkovi vkladová povinnost, nepoužijí se při hlasování o rozdělení ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že je společník v prodlení se splacením vkladu.

Díl 6

Výměna podílů

§ 289

Nástupnická společnost vymění obchodní podíly způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem; ustanovení § 97 až 99, 99b a 99c se použijí obdobně.

Nástupnická společnost vymění podíly způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem; ustanovení § 97 až 99 a 99c se použijí obdobně.

HLAVA VI

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

Díl 1

Některá ustanovení o projektu rozdělení akciové společnosti

§ 290

(1) Projekt rozdělení akciové společnosti dále obsahuje

a) v souvislosti s výměnným poměrem při rozštěpení údaj o tom, kolik akcií a jaké nebo jakých nástupnických společností bude vyměněno za jednu akcii zanikající společnosti s uvedením jejich druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případného údaje o přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, zda bude vyměněna za cenný papír, zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír, včetně podrobných pravidel postupu při jejich výměně, jež obsahují alespoň způsob a dobu pro předložení akcií vydaných zanikající společností jako cenný papír k výměně, pokud se vyměňují, anebo údaj o tom, že akcie nebudou buď všem nebo některým akcionářům vyměňovány s uvedením důvodu, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze,

b) v souvislosti s výměnným poměrem při odštěpení údaj o tom, kolik akcií jaké nebo jakých nástupnických společností bude přiděleno k jedné akcii rozdělované společnosti s uvedením jejich druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případného údaje o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, zda tyto akcie budou cenným papírem, zaknihovaným cenným papírem nebo imobilizovaným cenným papírem, včetně podrobných pravidel postupu při jejich přidělovaní, jež obsahují alespoň způsob a dobu pro převzetí akcií nástupnické společnosti, jež jsou cenným papírem, pokud se přidělují, anebo údaj o tom, že akcie nástupnické společnosti nebudou buď všem nebo některým akcionářům rozdělované společnosti přidělovány s uvedením důvodu, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze,

c) určení, jak budou při rozdělení sloučením získány akcie nástupnické společnosti potřebné k výměně,

c) při rozštěpení nebo odštěpení určení, jak budou při rozdělení sloučením získány akcie nástupnické společnosti potřebné k výměně,

d) údaj o vlivu rozštěpení sloučením nebo odštěpení na akcie dosavadních akcionářů nástupnické nebo rozdělované společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění jejich druh nebo forma, zda dojde k výměně akcií vydaných jako cenné papíry za zaknihované nebo imobilizované cenné papíry či obráceně, včetně pravidel postupu při jejich výměně nebo předložení k vyznačení změny jmenovité hodnoty, jež obsahují alespoň způsob a dobu pro předložení akcií nástupnické nebo rozdělované společnosti vydaných jako cenný papír,

e) práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů, které nejsou akciemi nebo zatímními listy, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,

e) při rozštěpení nebo odštěpení práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů, které nejsou akciemi nebo zatímními listy, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,

f) postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcie nástupnické společnosti podle § 308, zejména údaj o lhůtě a způsobu uveřejnění veřejného návrhu smlouvy nebo o postupu pro uplatnění práva na odkoupení akcií podle § 49a až 49d, a

f) při rozštěpení nebo odštěpení postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcie nástupnické společnosti podle § 308, zejména údaj o lhůtě a způsobu uveřejnění veřejného návrhu smlouvy nebo o postupu pro uplatnění práva na odkoupení akcií podle § 49a až 49d, a

g) údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě nástupnické akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti, s uvedením, že tato místa se neobsazují a budou obsazena až po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.

(2) Počátek běhu doby pro předložení účastnických cenných papírů nemůže předcházet dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.

(3) Jestliže vlastní nástupnické společnosti všechny podíly zanikající nebo rozdělované společnosti, neobsahuje projekt rozdělení údaje uvedené v § 250 písm. b), c) a f) a odstavci 1 písm. a) až c) a f). To platí i v případě, že nedochází k výměně podílu žádného akcionáře zanikající společnosti za podíl v nástupnické společnosti z jiných právních důvodů.

(4) Nevydala-li zúčastněná akciová společnost na podíl v akciové společnosti dosud žádný účastnický cenný papír nebo zaknihovaný účastnický cenný papír, uvede se tato skutečnost v projektu rozdělení. V takovém případě se neuvádí v projektu rozdělení pravidla pro výměnu akcií, ale pravidla pro vydání akcií nástupnickou společností.

§ 290a

(1) Není-li splacen emisní kurs před vyhotovením projektu rozštěpení a z projektu rozštěpení neplyne, že povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu zaniká, musí projekt rozštěpení určovat, do jaké nástupnické společnosti nebo společností je akcionář povinen emisní kurs doplatit a v jaké výši. Při odštěpení splácí akcionář nesplacenou část emisního kursu rozdělované společnosti, ledaže projekt odštěpení určí, že má být splacen do některé z nástupnických společností.

(2) K prominutí povinnosti splatit nesplacenou část emisního kursu při rozdělení sloučením u dosavadních společníků nástupnické nebo rozdělované společnosti může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle § 296 a 110 nebo rozdělované společnosti podle § 266a odst. 2.

(2) K prominutí povinnosti splatit nesplacenou část emisního kursu při rozštěpení sloučením nebo odštěpení sloučením u dosavadních společníků nástupnické nebo rozdělované společnosti může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle § 296 a 110 nebo rozdělované společnosti podle § 266a odst. 2.

(3) Prominout povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu akcionářům zanikající společnosti lze pouze v případě, že tak stanoví projekt rozdělení, jen po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku a budou-li zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.

(4) Má-li být akcionáři prominuta povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu, nepoužijí se při hlasování o rozdělení ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že je akcionář v prodlení se splacením vkladu nebo má-li mu být prominuto splnění povinnosti.

§ 290b

(1) Při rozdělení se před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku neobsazují místa v dozorčí radě nástupnické společnosti, která mají být obsazena osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti.

(2) Volba členů dozorčí rady nástupnické společnosti volených zaměstnanci se provede do 90 dnů po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.

§ 290c

Při rozdělení se vznikem nových akciových společností stanovy nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti neobsahuje údaje o správci vkladů, členech představenstva a dozorčí rady nebo správní rady, o počtu upsaných akcií zakladateli, o výši emisního kursu a způsobu a lhůty pro jeho splacení, byl-li splacen, a údaj o výši splaceného základního kapitálu k okamžiku vzniku společnosti.

Díl 2

Výměnný poměr akcií

§ 291

Na doplatky při rozdělení se použijí ustanovení § 106 a 107 obdobně, není-li dále stanoveno něco jiného.

§ 292

Doplatek může poskytnout i třetí osoba; v takovém případě se ustanovení § 106 nepoužije.

§ 293

Doplatek lze přiznat akcionářům nástupnické společnosti i akcionářům zanikající nebo rozdělované společnosti.

§ 295

Jestliže dochází k rozdělení sloučením, použijí se pro určení výměnného poměru akcií ustanovení § 102 až 104 obdobně.

Jestliže dochází k rozštěpení sloučením nebo odštěpení sloučením, použijí se pro určení výměnného poměru akcií ustanovení § 102 až 104 obdobně.

Díl 3

Vliv rozdělení sloučením na dosavadní akcie

Vliv rozdělení sloučením

§ 296

Jestliže dochází k rozdělení sloučením, použijí se pro určení vlivu rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením na dosavadní akcie akcionářů nástupnické společnosti ustanovení § 108 až 111 obdobně.

(1) Jestliže dochází k rozštěpení nebo odštěpení sloučením, použijí se pro určení vlivu rozdělení sloučením na dosavadní akcie akcionářů nástupnické společnosti ustanovení § 108 až 111 obdobně.

(2) Jestliže dochází k vyčlenění sloučením, použijí se § 108, 109, 110 a 111 obdobně.

§ 296a

Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění rozdělované společnosti při vyčlenění sloučením

(1) Jestliže se má za účelem získání akcií nástupnické společnosti přiznávaných rozdělované společnosti zvýšit základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění rozdělované společnosti vydáním nových akcií nástupnické společnosti, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení vyčlenění sloučením obsahovat buď pověření pro představenstvo rozhodnout o zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií v rozsahu nezbytném pro jejich přiznání rozdělované společnosti, nebo určení druhu, formy, počtu, a nejde-li o kusové akcie, i jmenovité hodnoty akcií, jež budou vydány pro rozdělovanou společnost při zvýšení základního kapitálu ze jmění rozdělované společnosti, a zda tyto akcie budou vydány jako cenný papír, zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír.

(2) Rozhodnutí představenstva nástupnické společnosti o zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií vydané na základě pověření valné hromady podle odstavce 1 musí obsahovat určení druhu, formy, počtu, a nejde-li o kusové akcie, jmenovité hodnoty akcií, jež budou pro rozdělovanou společnost vydány, a zda tyto akcie budou vydány jako cenný papír, zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír, a musí o něm být pořízen notářský zápis.

(3) Na zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu.

Díl 4

Znalec pro rozdělení

§ 297

Projekt rozdělení přezkoumá za každou ze zúčastněných akciových společností znalec (dále jen „znalec pro rozdělení“) nebo znalec pro rozdělení společný pro všechny zúčastněné společnosti, a to na základě společné žádosti těchto zúčastněných společností; ustanovení § 113 až 117 se použijí obdobně.

Projekt rozdělení přezkoumá za každou ze zúčastněných akciových společností znalec (dále jen „znalec pro rozdělení“) nebo znalec pro rozdělení společný pro všechny zúčastněné společnosti, a to na základě společné žádosti těchto zúčastněných společností; to neplatí v případě rozdělení vyčleněním. Ustanovení § 113 až 117 se použijí obdobně.

Díl 5

Informace o projektu rozdělení

§ 298

Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat alespoň

Upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b) musí dále obsahovat alespoň

a) upozornění pro akcionáře zúčastněných společností na jejich práva podle § 299 nebo 299a,

b) upozornění pro akcionáře zanikající společnosti na povinnost nástupnické společnosti odkoupit akcie podle § 308 nebo 49a, popřípadě

c) nemá-li se konat valná hromada jedné nebo více zúčastněných společností, upozornění pro akcionáře těchto zúčastněných společností na jejich práva podle § 306a odst. 5.

§ 299

(1) V sídle každé ze zúčastněných společností musí být k nahlédnutí pro akcionáře alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení rozdělení,

a) projekt rozdělení,

b) účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,

f) znalecká zpráva o rozdělení nebo všechny znalecké zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,

g) posudek znalce pro ocenění jmění, není-li součástí znalecké zprávy o rozdělení.

(2) Společnost vydá každému akcionáři, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1 písm. a) až f), pokud se vyžadují.

(3) Pokud akcionář souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře.

(4) Jestliže má být rozdělení schváleno akcionáři mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty podle odstavce 1 písm. a) až f) a upozornění, že akcionáři mají právo seznámit se v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění podle odstavce 1 písm. g), akcionářům spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.

§ 299a

(1) Zúčastněná společnost není povinna zpřístupnit dokumenty uvedené v § 299 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení rozdělení, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.

(2) Ustanovení § 299 odst. 2 a 3 se nepoužijí, jestliže internetová stránka umožňuje akcionářům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 299 odst. 1.

(3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněná společnost povinna plnit povinnosti uvedené v § 299 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí doby 24 hodin.

Díl 6

Schválení rozdělení

Oddíl 1

Průběh valné hromady

§ 300

(1) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat rozdělení, musí být akcionáři upozorněni na svá práva podle § 299 nebo 299a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, která má být valnou hromadou schválena.

(2) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat rozštěpení sloučením nebo odštěpení, se uvedou i údaje o vlivu rozštěpení nebo odštěpení na akcie dosavadních akcionářů nástupnické nebo rozdělované společnosti, zejména o tom, že akcie dosavadních akcionářů nástupnické nebo rozdělované společnosti nepodléhají výměně nebo že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá nebo účetní hodnota s uvedením celkové částky, o niž se zvýší nebo sníží jmenovitá nebo účetní hodnota všech akcií akcionářů nástupnické společnosti, anebo že se změní jejich druh nebo forma nebo dojde k výměně cenných papírů za zaknihované nebo imobilizované cenné papíry anebo obráceně.

(3) Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické nebo rozdělované společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností nebo oznámení o jejím konání i údaj o tom, pro akcionáře jakých zúčastněných společností je základní kapitál zvyšován nebo snižován, zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti, zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.

§ 301

(1) Na valné hromadě musí být akcionářům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 299 odst. 1, pokud se vyžadují.

(2) Představenstvo na začátku valné hromady objasní akcionářům projekt rozdělení.

(3) Představenstvo zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení rozdělení akcionáře se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.

(4) Představenstvo zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných společností tak, aby mohla informovat své valné hromady.

(5) Jestliže má být rozdělení schváleno akcionáři mimo valnou hromadu, představenstvo zašle akcionářům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.

(5) Seznámení se změnami jmění podle odstavců 3 a 4 se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností.

(6) Seznámení se změnami jmění podle odstavců 3 a 4 se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností.

Oddíl 2

Obsah usnesení valné hromady

§ 302

Usnesení valné hromady zanikající nebo rozdělované společnosti o schválení rozdělení musí obsahovat schválení

a) projektu rozdělení a

b) konečné účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti a zahajovacích rozvah všech nástupnických společností a rozdělované společnosti při odštěpení, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti.

b) konečné účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti a zahajovacích rozvah všech nástupnických společností a rozdělované společnosti při odštěpení nebo vyčlenění, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti.

§ 303

Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení sloučením musí obsahovat

a) schválení projektu rozdělení sloučením,

b) schválení konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky, a

c) rozhodnutí o vydání nových akcií, popřípadě pověření představenstva k vydání nových akcií nebo o možnosti nabýt vlastní akcie, je-li to třeba k výměně akcií zanikající nebo rozdělované společnosti za akcie nástupnické společnosti; ustanovení § 102 a 103 se na nabývání vlastních akcií za účelem výměny a na zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti použijí obdobně.

c) rozhodnutí o vydání nových akcií, popřípadě pověření představenstva k vydání nových akcií nebo o možnosti nabýt vlastní akcie, je-li to třeba k výměně akcií zanikající nebo rozdělované společnosti za akcie nástupnické společnosti nebo nabytí akcií nástupnické společnosti rozdělovanou společností; ustanovení § 102 a 103 se na nabývání vlastních akcií za účelem výměny a na zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti použijí obdobně.

§ 304

Bude-li se zvyšovat základní kapitál nástupnické společnosti podle § 296 a 109, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením obsahovat též

a) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti a

b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti z poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní závěrky sestavené před vyhotovením projektu rozdělení, z něhož bude základní kapitál zvyšován, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce.

§ 304a

Bude-li se zvyšovat základní kapitál nástupnické společnosti podle § 296 a 109a, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením obsahovat též určení částky zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti.

Bude-li se zvyšovat základní kapitál nástupnické společnosti podle § 109a, 296 nebo § 296a, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením obsahovat též určení částky zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti.

§ 305

Bude-li se snižovat základní kapitál nástupnické společnosti podle § 296 a 110, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením obsahovat též

a) částku, o niž se snižuje jmenovitá nebo účetní hodnota dosavadní akcie nástupnické společnosti,

b) částku, o niž se snižuje dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti, a

c) údaj o tom, zda částka, o niž se snižuje základní kapitál nástupnické společnosti, se vyplatí dosavadním akcionářům nástupnické společnosti s uvedením doby pro její vyplacení, nebo údaj o tom, jak jinak s ní bude naloženo.

§ 306

Mají-li být akcie nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, musí usnesení valných hromad všech zúčastněných společností obsahovat souhlas s podáním žádosti o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu; to neplatí, jsou-li akcie nástupnické společnosti již přijaty k obchodování na kterémkoliv evropském regulovaném trhu.

§ 306a

(1) Jsou-li nástupnické společnosti vlastníkem všech akcií opravňujících hlasovat o projektu rozdělení, nevyžaduje se schválení rozdělení valnou hromadou, jestliže všechny zúčastněné společnosti splnily povinnosti uvedené v odstavci 3 a v § 33 nebo 33a a v § 299 nebo 299a a nedochází ke změně stanov žádné nástupnické společnosti.

(2) Nebude-li se konat valná hromada, seznámí představenstvo každé zúčastněné společnosti představenstva ostatních zúčastněných společností se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.

(3) Údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a nejpozději 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku. To platí i pro plnění povinností podle § 299 nebo 299a.

(3) Upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněno nejpozději 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku. To platí i pro plnění povinností podle § 299 nebo 299a.

(4) Pokud poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou nebo jediným akcionářem této zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada nebo jediný akcionář nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.

(5) Akcionáři nástupnické společnosti, jejichž podíly představují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před rozdělením, mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení rozdělení do 1 měsíce ode dne, v němž byly zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a údaje podle § 33 odst. 1 písm. b).

(5) Akcionáři nástupnické společnosti, jejichž podíly představují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před rozdělením, mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení rozdělení do 1 měsíce ode dne, v němž bylo zveřejněno upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b).

(6) Nemá-li se konat pouze valná hromada zanikající nebo rozdělované společnosti podle odstavců 1 a 5, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 299 nebo 299a zanikající nebo rozdělovanou společností den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti. Mají-li se konat valné hromady nástupnických společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolaná první z těchto valných hromad.

(6) Jestliže má dojít ke změně stanov nástupnické společnosti uvedené v odstavci 1, vyžaduje se k rozdělení sloučením souhlas alespoň valné hromady této nástupnické společnosti nebo jejího jediného společníka.

(7) Jestliže má dojít ke změně stanov nástupnické společnosti uvedené v odstavci 1, vyžaduje se k rozdělení sloučením souhlas alespoň valné hromady této nástupnické společnosti nebo jejího jediného společníka.

(8) Je-li při vyčlenění sloučením rozdělovaná společnost jediným akcionářem nástupnické nebo nástupnických společností, nevyžaduje se schválení rozdělení jediným akcionářem této nástupnické nebo nástupnických společností. V takovém případě je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 299 nebo 299a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada rozdělované společnosti.

Díl 7

Výměna akcií

§ 307

Nástupnická společnost vymění akcie způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem; ustanovení § 134 až 143 se použijí obdobně.

Díl 8

Odkoupení akcií nástupnickou společností

§ 308

(1) Jestliže dochází v souvislosti s rozdělením k některé z operací uvedených v odstavci 2, musí projekt rozdělení obsahovat povinnost nástupnické společnosti odkoupit veškeré akcie od osoby, která

a) byla oprávněna vykonávat hlasovací právo na valné hromadě zúčastněné společnosti ke dni konání valné hromady, která schválila rozdělení,

b) se zúčastnila valné hromady a

c) hlasovala proti schválení rozdělení.

(2) Právo na odkoupení podle odstavce 1 vzniká, jestliže

a) se společnost rozděluje s nerovnoměrným výměnným poměrem a nástupnickou společností je akciová společnost, nebo

b) se v důsledku rozdělení změní právní postavení akcionářů některé ze zúčastněných společností tak, že dojde k výměně akcií za akcie jiného druhu, ke změně práv spojených s určitým druhem akcií, kterými se zhoršuje právní postavení akcionáře oproti stavu před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, k výměně akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu za akcie, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo k výměně akcií, jejichž převoditelnost není omezena, za akcie s omezenou převoditelností.

(3) Povinnost nástupnické společnosti odkoupit akcie se vztahuje pouze na akcie nástupnické společnosti, které byly vyměněny za akcie, s nimiž bylo hlasováno proti schválení rozdělení.

§ 309

Pro odkup akcií nástupnickou nebo rozdělovanou společností se použijí ustanovení § 146 až 151a obdobně.

Díl 9

Zvláštní ustanovení o zakládání nástupnické akciové společnosti při rozdělení se vznikem nových akciových společností

§ 310

Je-li při rozdělení se vznikem nových akciových společností stanoven rovnoměrný výměnný poměr, nevyžaduje se

a) zpráva o rozdělení,

b) přezkoumání projektu rozdělení znalcem a

c) mezitímní účetní závěrka ani pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

HLAVA VII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM A AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI PŘI RŮZNÝCH PRÁVNÍCH FORMÁCH ZANIKAJÍCÍ NEBO ROZDĚLOVANÉ A NÁSTUPNICKÉ SPOLEČNOSTI

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 312

Při rozdělení společnosti s ručením omezeným mohou mít nástupnické společnosti právní formu

a) pouze společnosti s ručením omezeným,

b) pouze akciové společnosti, nebo

c) jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu společnosti s ručením omezeným a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu akciové společnosti.

§ 313

Při rozdělení akciové společnosti mohou mít nástupnické společnosti právní formu

a) pouze společnosti s ručením omezeným,

b) pouze akciové společnosti, nebo

c) jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu společnosti s ručením omezeným a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu akciové společnosti.

§ 314

(1) Projekt rozdělení obsahuje, v případě, že se rozdělení zúčastní nebo vznikne nástupnická společnost jiné právní formy, než jakou má zanikající nebo rozdělovaná společnost, anebo že nástupnická společnost změní současně svou právní formu při rozdělení sloučením, tyto údaje

a) kolik akcií určitého druhu, formy, popřípadě jmenovité hodnoty obdrží společník zúčastněné společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj podíl při rozštěpení nebo k podílu při odštěpení a zda akcie budou vydány jako cenný papír s uvedením lhůty pro její převzetí, nebo jako zaknihovaný cenný papír anebo zda dojde k imobilizaci akcií, nebo

a) kolik akcií určitého druhu, formy, popřípadě jmenovité hodnoty obdrží společník zúčastněné společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj podíl při rozštěpení nebo k podílu při odštěpení a zda akcie budou vydány jako cenný papír s uvedením lhůty pro její převzetí, nebo jako zaknihovaný cenný papír anebo zda dojde k imobilizaci akcií,

b) údaje o tom, jaká bude výše vkladu nebo vkladů a výše podílu nebo podílů, který obdrží akcionář zanikající akciové společnosti výměnou za své akcie při rozštěpení nebo ke svým akciím při odštěpení a pravidla pro vypořádání s akcionáři, kteří s rozdělením nesouhlasili.

b) údaje o tom, jaká bude výše vkladu nebo vkladů a výše podílu nebo podílů, který obdrží akcionář zanikající akciové společnosti výměnou za své akcie při rozštěpení nebo ke svým akciím při odštěpení a pravidla pro vypořádání s akcionáři, kteří s rozdělením nesouhlasili,

c) kolik akcií určitého druhu, formy, popřípadě jmenovité hodnoty obdrží rozdělovaná společnost s ručením omezeným k podílu při vyčlenění a zda akcie budou vydány jako cenný papír s uvedením lhůty pro její převzetí, nebo jako zaknihovaný cenný papír anebo zda dojde k imobilizaci akcií, nebo

d) údaje o tom, jaká bude výše vkladu a podílu, který obdrží rozdělovaná akciová společnost ke svým akciím při vyčlenění.

(2) Je-li zanikající společností akciová společnost a nástupnickou společností společnost s ručením omezeným nebo nabývá-li nástupnická akciová společnost při rozdělení sloučením právní formu společnosti s ručením omezeným, obsahuje projekt rozdělení i upozornění pro akcionáře na právo vystoupit ze společnosti podle § 318 a výši náhrady pro vlastníky účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů, které nejsou akciemi nebo zatímními listy s pravidly pro její výplatu. Ustanovení § 380 a 381 se použijí obdobně.

(2) Je-li zanikající společností akciová společnost a nástupnickou společností společnost s ručením omezeným nebo nabývá-li nástupnická akciová společnost při rozštěpení sloučením nebo odštěpení sloučením právní formu společnosti s ručením omezeným, obsahuje projekt rozdělení i upozornění pro akcionáře na právo vystoupit ze společnosti podle § 318 a výši náhrady pro vlastníky účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů, které nejsou akciemi nebo zatímními listy s pravidly pro její výplatu. Ustanovení § 380 a 381 se použijí obdobně.

(3) Nebyl-li splacen vklad nebo emisní kurs akcií, uvede se tato skutečnost v projektu rozdělení.

(4) Pro výměnu podílů za akcie a pro výměnu akcií za podíly se ustanovení § 289 a 307 použijí obdobně.

§ 315

(1) Rozdělení musí v případě, že se rozdělení zúčastní nebo vznikne nástupnická společnost jiné právní formy, než jakou má zanikající nebo rozdělovaná společnost, anebo dojde ke změně právní formy nástupnické společnosti při rozdělení sloučením, být schváleno všemi společníky všech zúčastněných společností s ručením omezeným.

(2) Vlastní-li při rozdělení sloučením všechny podíly zanikající nebo rozdělované společnosti s ručením omezeným nástupnické společnosti bez ohledu na jejich právní formu, souhlas valné hromady ani jediného společníka žádné ze zúčastněných společností se nevyžaduje, ledaže některá nástupnická společnost mění své zakladatelské právní jednání nebo svou právní formu. V takovém případě se vyžaduje souhlas alespoň valné hromady nebo jediného společníka této nástupnické společnosti.

§ 316

(1) Jestliže v zanikající nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným nebyly dosud plně splaceny všechny vklady, anebo jestliže nebyl splacen emisní kurs akcií zúčastněné akciové společnosti, která mění právní formu na společnost s ručením omezeným, vyžaduje se ke schválení rozdělení souhlas všech společníků zúčastněných společností.

(2) Vlastní-li při rozdělení sloučením všechny akcie zanikající nebo rozdělované akciové společnosti nástupnické společnosti bez ohledu na jejich právní formu, souhlas valné hromady ani jediného společníka žádné ze zúčastněných společností se nevyžaduje, ledaže některá nástupnická společnost mění své zakladatelské právní jednání nebo svou právní formu. V takovém případě se vyžaduje souhlas alespoň valné hromady nebo jediného společníka této nástupnické společnosti.

§ 317

(1) Dochází-li k rozdělení sloučením a nástupnická společnost mění svou právní formu, obsahuje projekt rozdělení i

a) společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo stanovy nástupnické akciové společnosti a

b) jména a bydliště osob, které mají být členy statutárního orgánu, a jména a bydliště osob, které mají být členy dozorčí rady nebo správní rady. Ustanovení § 252 tím není dotčeno.

b) jména a bydliště osob, které mají být členy statutárního orgánu, a jména a bydliště osob, které mají být členy dozorčí rady. Ustanovení § 252 tím není dotčeno.

(2) Jestliže mění nástupnická společnost právní formu na akciovou společnost, vyměňují se i podíly dosavadních společníků na nástupnické společnosti. Ustanovení § 252, 290a a 310 se na zveřejnění nebo uveřejnění projektu rozdělení, na splácení emisního kursu, na zakladatelskou listinu a rovnoměrný výměnný poměr použijí obdobně.

(3) Jestliže mění nástupnická společnost právní formu na společnost s ručením omezeným, vyměňují se i akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti. Ustanovení § 252 a 288 se na zveřejnění nebo uveřejnění projektu rozdělení, na obsah společenské smlouvy nástupnické společnosti a zakladatelskou smlouvu použijí obdobně.

(4) Při rozdělení sloučením podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o změně právní formy.

Díl 2

Ochrana nesouhlasících akcionářů

§ 318

(1) Akcionář zanikající akciové společnosti, který nesouhlasil s tím, že některá nástupnická společnost, jejímž společníkem se má stát podle projektu rozštěpení po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, má nebo má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, nebo akcionář nástupnické akciové společnosti, která má podle projektu rozdělení nabýt právní formu společnosti s ručením omezeným, s takovým rozdělením sloučením nesouhlasil, má právo ze zúčastněné akciové společnosti vystoupit, jestliže byl akcionářem zúčastněné akciové společnosti ke dni konání valné hromady, jež schválila rozdělení, a hlasoval proti schválení rozdělení.

(2) Akcionář je oprávněn vystoupit ze společnosti jen ohledně těch akcií, kterými hlasoval proti schválení rozdělení.

(3) Pro vystoupení akcionáře ze zanikající akciové společnosti se ustanovení § 160 až 163, § 164 odst. 2 a 3, § 165 odst. 1 a § 165a použijí obdobně.

(2) Pro vystoupení akcionáře ze zanikající akciové společnosti se ustanovení § 160 až 163, § 164 odst. 2 a 3, § 165 odst. 1 a § 165a použijí obdobně.

(4) Nástupnická společnost s ručením omezeným, do jejíhož vlastnictví přejde podíl podle § 163 odst. 2, je povinna poskytnout akcionáři vypořádací podíl odpovídající reálné hodnotě podílu, který na ni přešel. Výše vypořádacího podílu musí být doložena posudkem znalce. Povinnost zaplatit znalci odměnu a náhradu nákladů za zpracování posudku přechází na tu nástupnickou společnost, které vznikla povinnost vyplatit vypořádací podíl.

(3) Nástupnická společnost s ručením omezeným, do jejíhož vlastnictví přejde podíl podle § 163 odst. 2, je povinna poskytnout akcionáři vypořádací podíl odpovídající reálné hodnotě podílu, který na ni přešel. Výše vypořádacího podílu musí být doložena posudkem znalce. Povinnost zaplatit znalci odměnu a náhradu nákladů za zpracování posudku přechází na tu nástupnickou společnost, které vznikla povinnost vyplatit vypořádací podíl.

§ 318a

(1) Akcionář rozdělované akciové společnosti, který nesouhlasil s tím, že nástupnická společnost, jejímž společníkem se má stát podle projektu odštěpení po zápisu odštěpení do obchodního rejstříku, má nebo má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, má právo oznámit rozdělované společnosti, že se nechce stát společníkem nástupnické společnosti s ručením omezeným, jestliže byl akcionářem zanikající akciové společnosti ke dni konání valné hromady, jež schválila odštěpení, a hlasoval proti schválení odštěpení.

(2) Ustanovení § 160 a 163, § 164 odst. 2 a 3, § 165 odst. 1, § 165a a § 318 odst. 4 se na oznámení podle odstavce 1 a jeho důsledky použijí obdobně.

(2) Ustanovení § 160 a 163, § 164 odst. 2 a 3, § 165 odst. 1, § 165a a § 318 odst. 3 se na oznámení podle odstavce 1 a jeho důsledky použijí obdobně.

§ 319

Návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí doby 30 dnů ode dne, kdy bylo rozdělení schváleno valnou hromadou zanikající nebo rozdělované akciové společností; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze zanikající nebo rozdělované akciové společnosti vystoupit postupem podle tohoto zákona.

Návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy bylo rozdělení schváleno valnou hromadou zanikající nebo rozdělované akciové společností; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze zanikající nebo rozdělované akciové společnosti vystoupit postupem podle tohoto zákona.

HLAVA VIII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ DRUŽSTVA

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 320

Výměnný poměr v projektu rozdělení družstva dále obsahuje určení, jakým způsobem se při rozdělení mění výše členských vkladů a další majetkové účasti v rozdělovaném družstvu a všech nástupnických družstvech, nebo údaj, že se výše členských vkladů a další majetkové účasti u žádného člena v rozdělovaném nebo nástupnickém družstvu nemění.

§ 320a

(1) Není-li splněna vkladová povinnost před vyhotovením projektu rozštěpení, musí projekt rozštěpení určovat, v jakém nástupnickém družstvu nebo družstvech je člen povinen plnit vkladovou povinnost a v jaké výši. Při odštěpení plní člen vkladovou povinnost rozdělovanému družstvu, ledaže projekt odštěpení určí, že má být vkladová povinnost plněna některému z nástupnických družstev.

(2) K prominutí vkladové povinnosti může dojít, jen dojde-li ke snížení vkladové povinnosti v projektu rozdělení.

§ 320b

(1) Vkladová povinnost nezaniká zápisem rozdělení družstva do obchodního rejstříku, ledaže z projektu rozdělení plyne, že členský vklad se v důsledku rozdělení snižuje.

(2) Snižuje-li se členský vklad, přestože byl splacen, a částka snížení členského vkladu má být podle projektu rozdělení vrácena členovi, obsahuje projekt rozdělení i dobu k vrácení částky snížení členského vkladu a určení družstva, které členovi plnění poskytne.

(3) Částka podle odstavce 1 nesmí být vyplacena před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.

(4) Pokud nebyla splněna vkladová povinnost, lze uzavřít dohodu o prominutí tohoto dluhu jen za podmínek uvedených v odstavci 3. V takovém případě musí projekt rozdělení určit družstvo, které se členem tuto dohodu uzavře.

§ 321

(1) Projekt rozdělení přezkoumá za každé ze zúčastněných družstev znalec pro rozdělení, a to před předložením projektu rozdělení členské schůzi ke schválení, nebo jeden znalec pro rozdělení pro některá nebo všechna zúčastněná družstva; ustanovení § 113 až 116 se použijí obdobně.

(2) Znalecká zpráva o rozdělení se nevyžaduje, jestliže s tím souhlasili všichni členové zúčastněného družstva, pro které se má znalecká zpráva vypracovat.

§ 322

Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo podle § 33a musí dále obsahovat alespoň upozornění pro členy na jejich práva podle § 323 nebo 323a.

Upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b) musí dále obsahovat alespoň upozornění pro členy na jejich práva podle § 323 nebo 323a.

§ 323

(1) V sídle každého ze zúčastněných družstev musí být k nahlédnutí pro členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení rozdělení,

a) projekt rozdělení,

b) účetní závěrky všech zúčastněných družstev za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněné družstvo po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, mělo-li zúčastněné družstvo právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných družstev, zahajovací rozvaha rozdělovaného nebo nástupnického družstva nebo družstev, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,

d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,

e) společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují,

f) znalecká zpráva o rozdělení nebo všechny znalecké zprávy o rozdělení všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují.

(2) Družstvo je povinno vydat každému členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.

(3) Pokud člen souhlasil s tím, že zúčastněné družstvo bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 2. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle člena.

(4) Jestliže má být rozdělení schváleno členy družstva mimo členskou schůzi, zašle družstvo dokumenty podle odstavce 1 členům spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo členskou schůzi.

§ 323a

(1) Zúčastněné družstvo není povinno zpřístupnit dokumenty uvedené v § 323 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení rozdělení, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.

(2) Ustanovení § 323 odst. 2 a 3 se nepoužije, jestliže internetová stránka umožňuje členům družstva po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 323 odst. 1.

(3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetové stránky po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněné družstvo povinno plnit povinnosti uvedené v § 323 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí uvedené doby.

§ 324

V pozvánce na členskou schůzi nebo v oznámení o svolání členské schůze, která má schvalovat rozdělení, musí být členové upozorněni na svá práva podle § 323 nebo 323a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, která má být členskou schůzí schválena.

§ 325

(1) Na členské schůzi musí být členům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 323 odst. 1, pokud se vyžadují.

(2) Představenstvo na začátku členské schůze objasní členům projekt rozdělení.

(3) Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení rozdělení členy se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání členské schůze, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných družstvech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá družstvo povinnému auditu.

(4) Představenstvo zúčastněného družstva informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných družstev tak, aby mohla informovat své členské schůze.

(5) Jestliže má být rozdělení schváleno členy družstva mimo členskou schůzi, představenstvo zašle členům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo členskou schůzi.

(5) Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni členové všech zúčastněných družstev.

(6) Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni členové všech zúčastněných družstev.

§ 326

Usnesení členské schůze zanikajícího nebo rozdělovaného družstva o schválení rozdělení musí obsahovat schválení

a) projektu rozdělení a

b) konečné účetní závěrky zanikajícího nebo rozdělovaného družstva a zahajovací rozvahy rozdělovaného nebo nástupnického družstva nebo nástupnických družstev, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikajícího nebo rozdělovaného družstva.

§ 327

Usnesení členské schůze nástupnického družstva o schválení rozdělení sloučením musí obsahovat schválení

a) projektu rozdělení sloučením a

b) konečné účetní závěrky nástupnického družstva a jeho zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky nástupnického družstva.

§ 328

Pokud poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka jakéhokoliv zúčastněného družstva, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo konečná účetní závěrka nebyla schválena členskou schůzí tohoto zúčastněného družstva před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, schvaluje ji členská schůze nástupnického družstva po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.

Díl 2

Zvláštní ustanovení o rozdělení bytového družstva a sociálního družstva

§ 330

(1) Při rozdělení bytového družstva musí být zanikající, rozdělované i všechna nástupnická družstva vždy pouze bytovými družstvy.

(2) Při rozdělení sociálního družstva musí být zanikající, rozdělované i všechna nástupnická družstva vždy pouze sociálními družstvy.

§ 332

(1) Při rozdělení bytového družstva se majetková účast každého člena v rozdělovaném i v každém z nástupnických bytových družstev stanoví takovým způsobem, aby člen měl v rozdělovaném a v každém z nástupnických bytových družstev, jehož členem je nebo se stane po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, majetkovou účast ve výši, v jaké byla zdrojem financování výstavby nebo jiného pořízení staveb s družstevními byty a družstevními nebytovými prostory a pozemků jimi zastavěných a s nimi funkčně souvisejících nebo družstevních bytů a družstevních nebytových prostorů, které jsou samostatnými předměty vlastnictví podle zvláštního zákona, jejichž nájemcem člen je.

(2) Pozemky, jež jsou zastavěny stavbami s družstevními byty nebo družstevními nebytovými prostory, a pozemky s nimi funkčně související, které jsou ve vlastnictví zanikajícího nebo rozdělovaného bytového družstva, přecházejí vždy do vlastnictví toho nástupnického bytového družstva nebo zůstávají ve vlastnictví rozdělovaného bytového družstva, které je nebo se stane vlastníkem příslušné stavby s družstevními byty nebo družstevními nebytovými prostory.

§ 333

(1) Člen zanikajícího nebo rozdělovaného bytového družstva se stává členem každého nástupnického bytového družstva, které se stalo vlastníkem stavby, ve které se nachází družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, jehož je člen nájemcem.

(2) Jestliže při rozdělení odštěpením zůstává rozdělované bytové družstvo vlastníkem některé nemovitosti, ve které se nachází družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, jehož je člen nájemcem, pak člen zůstává i členem rozdělovaného bytového družstva.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně, jestliže je družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor samostatným předmětem vlastnictví podle zvláštního zákona.

§ 334

Ustanovení projektu rozdělení, která jsou v rozporu s § 332 nebo § 333, jsou bez právních účinků i po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.

§ 335

Není-li z projektu rozdělení zřejmé, které stavby s družstevními byty a družstevními nebytovými prostory a pozemky jimi zastavěné a s nimi funkčně související nebo družstevní byty a družstevní nebytové prostory, které jsou samostatnými předměty vlastnictví podle zvláštního zákona, přešly z vlastnictví zaniklého nebo rozdělovaného bytového družstva do vlastnictví jednotlivých nástupnických bytových družstev a které zůstaly ve vlastnictví rozdělovaného bytového družstva, nebo jsou-li některá ustanovení projektu rozdělení bez právních účinků podle § 334, platí, že

a) stavby s družstevními byty a družstevními nebytovými prostory a pozemky jimi zastavěné a s nimi funkčně související nebo družstevní byty a družstevní nebytové prostory, které jsou samostatnými předměty vlastnictví podle zvláštního zákona, jsou ode dne zápisu rozdělení do obchodního rejstříku v podílovém spoluvlastnictví všech rozdělovaných a nástupnických bytových družstev; spoluvlastnické podíly jednotlivých bytových družstev na těchto nemovitostech jsou stejné,

b) všichni členové rozdělovaného nebo zaniklého bytového družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů nebo družstevních nebytových prostorů, se stali členy všech nástupnických bytových družstev, a zároveň zůstali členy rozdělovaného bytového družstva, a

c) majetková účast členů rozdělovaného nebo zaniklého bytového družstva v rozdělovaném nebo nástupnickém bytovém družstvu se určí podle § 332 odst. 1.

§ 336

Ustanovení § 248 a § 249 odst. 3 se pro rozdělení bytového družstva nepoužijí.

HLAVA IX

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘESHRANIČNÍM ROZDĚLENÍ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 336a

Pro účely tohoto zákona se přeshraničním rozdělením rozumí

(1) Pro účely tohoto zákona se přeshraničním rozdělením rozumí

a) rozdělení zahraniční právnické osoby, jestliže se vnitřní poměry alespoň jedné nástupnické právnické osoby řídí nebo mají řídit právním řádem České republiky, nebo

b) rozdělení české společnosti nebo družstva, pokud se vnitřní poměry alespoň jedné nástupnické právnické osoby budou řídit právním řádem jiného členského státu než České republiky.

(2) Ustanovení § 287b a 306a se pro přeshraniční rozdělení nepoužijí.

§ 336b

(1) Přeshraničního rozdělení se mohou účastnit pouze právnické osoby takových právních forem, které se mohou účastnit přeshraničního rozdělení podle vnitrostátního práva členských států, jejichž právními řády se řídí nebo se mají řídit vnitřní poměry právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení nebo nástupnických právnických osob.

(2) Jestliže má mít při přeshraničním rozdělení nástupnická právnická osoba takovou právní formu, kterou nemá žádná z právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení před zápisem přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, nepovažuje se tento postup za změnu právní formy. Ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno.

Díl 2

Některá ustanovení o projektu přeshraničního rozdělení

§ 336c

(1) Projekt přeshraničního rozdělení musí kromě obecných údajů požadovaných tímto zákonem dále obsahovat

a) údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické právnické osoby nebo osob, pokud to vyžaduje právní řád státu, jímž se řídí nebo bude řídit osobní statut nástupnické právnické osoby,

a) údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické právnické osoby nebo osob,

b) údaje o ocenění aktiv a pasiv převáděných na tu kterou nástupnickou právnickou osobu,

b) údaje o ocenění jmění, které je převáděno na tu kterou nástupnickou právnickou osobu a které zůstává rozdělované právnické osobě,

c) pravděpodobné dopady přeshraničního rozdělení na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců,

d) den účetních závěrek právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení použitý pro stanovení podmínek přeshraničního rozdělení a

d) den účetních závěrek právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení použitý pro stanovení podmínek přeshraničního rozdělení,

e) popřípadě další údaje vyžadované právním řádem státu, kterým se řídí vnitřní poměry některé z právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení nebo se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.

e) údaje o dostatečné jistotě, která má být poskytnuta věřitelům podle § 35,

f) výši vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r,

g) zamýšlený harmonogram přeshraničního rozdělení,

h) práva, jež nástupnická právnická osoba poskytne vlastníkům dluhopisů a účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů, se kterými není spojen podíl na základním kapitálu, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována, a

i) určení, jakým způsobem se bude nakládat s majetkem nebo dluhem neuvedeným v určení podle § 250 odst. 1 písm. i).

(2) Projekt přeshraničního rozdělení neobsahuje údaje podle § 290 písm. c).

(2) Projekt přeshraničního rozdělení neobsahuje údaje podle

a) § 250 odst. 1 písm. g), jde-li o všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo nových společností nebo družstev poskytuje znalci přezkoumávajícímu projekt přeshraničního rozdělení,

b) § 250 odst. 1 písm. h) a § 290 odst. 1 písm. c),

c) odstavce 1 písm. f) a h), jde-li o přeshraniční rozdělení vyčleněním.

(3) Projekt přeshraničního rozdělení obsahuje údaje podle § 290 písm. g), jen pokud mají být členy dozorčí rady nebo správní rady v nástupnické společnosti i zástupci zaměstnanců.

(3) Projekt přeshraničního rozdělení obsahuje údaje podle § 290 odst. 1 písm. g), jen pokud mají být členy dozorčí rady nebo správní rady v nástupnické společnosti i zástupci zaměstnanců.

§ 336d

(1) Jestliže se přeshraničního rozdělení účastní česká společnost s ručením omezeným, musí být dokumenty uvedené v § 285 odeslány společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem konání valné hromady, na které má být schváleno přeshraniční rozdělení.

(2) Budou-li společníci schvalovat přeshraniční rozdělení mimo valnou hromadu postupem podle § 19 odst. 1, prodlužuje se doba pro vyjádření společníka na dobu 1 měsíce.

(3) Doba 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 285 a 285a.

(2) Doba 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 285 a 285a.

(3) Je-li o schválení přeshraničního rozdělení rozhodováno mimo valnou hromadu české společnosti, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2 den předcházející dni, kdy osoba oprávněná svolat valnou hromadu zašle společníkům nebo členům návrh rozhodnutí.

(4) Nemá-li se konat valná hromada žádné ze zúčastněných společností podle § 306a, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2 všemi zúčastněnými společnostmi den předcházející dni, v němž má být podán návrh na zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku.

Díl 3

Některá ustanovení o schvalování přeshraničního rozdělení

Některá ustanovení o oceňování jmění a ochraně věřitelů

§ 336e

Projekt přeshraničního rozdělení schvaluje valná hromada nebo členská schůze české zúčastněné společnosti nebo družstva.

Zanikající nebo rozdělovaná právnická osoba je povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění

a) část jmění, jež má přejít podle projektu přeshraničního rozdělení na nástupnickou právnickou osobu nebo jednotlivé nástupnické právnické osoby, a

b) část jmění, jež podle projektu přeshraničního odštěpení nebo vyčlenění zůstává rozdělované právnické osobě.

§ 336f

(1) Valná hromada nebo členská schůze každé z českých společností nebo družstev zúčastněných na přeshraničním rozdělení si při schvalování přeshraničního rozdělení může vyhradit, že musí být znovu svolána za účelem schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců české nástupnické společnosti nebo družstva nebo zahraniční nástupnické právnické osoby, pokud se vyžaduje, ledaže je způsob zapojení zaměstnanců již znám; v takovém případě s ním musí být společníci nebo členové seznámeni a schválením přeshraničního rozdělení platí, že byl schválen i způsob zapojení zaměstnanců.

(1) Nelze-li z projektu přeshraničního rozštěpení zjistit, jaký majetek a jaké dluhy zaniklé právnické osoby přešly na kterou nástupnickou právnickou osobu, stávají se nástupnické právnické osoby spoluvlastníky tohoto majetku, z těchto pohledávek jsou oprávněny společně a nerozdílně a k plnění těchto dluhů jsou zavázány společně a nerozdílně.

(2) Je-li způsob zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, musí být schválen stejným způsobem a nejméně stejným počtem hlasů jako přeshraniční rozdělení.

(2) Nelze-li z projektu přeshraničního odštěpení nebo vyčlenění zjistit, jaký majetek a jaké dluhy rozdělované právnické osoby přešly na kterou nástupnickou právnickou osobu a které zůstaly rozdělované právnické osobě, stávají se rozdělovaná právnická osoba a nástupnické právnické osoby spoluvlastníky tohoto majetku, z těchto pohledávek jsou oprávněny společně a nerozdílně a k plnění těchto dluhů jsou zavázány společně a nerozdílně.

(3) O rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze české zúčastněné společnosti nebo družstva, kterým byl schválen způsob zapojení zaměstnanců nástupnické právnické osoby, musí být pořízen notářský zápis.

(3) V případech podle odstavce 1 nebo 2 se mezi sebou právnické osoby vypořádají v poměru částek ocenění jmění vyplývajících z posudku znalce pro ocenění jmění.

Díl 4

Některá ustanovení o právu vlivu zaměstnanců při přeshraničním rozdělení

Oddíl 1

Přeshraniční rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev

§ 336g

(1) Zaměstnanci společnosti nebo družstva, které bude mít po zápisu přeshraničního rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev do obchodního rejstříku sídlo na území České republiky a které má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva, a dále zaměstnanci dceřiné společnosti (§ 217) a zaměstnanci pracující v organizační složce závodu společnosti nebo družstva mají právo vlivu za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Na právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi, s výjimkou ustanovení § 214 odst. 1, § 222, 223, § 231 odst. 2 a 3, § 233 odst. 4 a § 236 až 239, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Statutární orgán rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstva anebo jiný obdobný vedoucí orgán zahraniční rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstva ustaví vyjednávací výbor vždy zvlášť pro každou nástupnickou společnost nebo družstvo v režimu právní úpravy toho členského státu, v němž má mít nástupnická společnost nebo družstvo sídlo.

(4) Pokud má mít sídlo na území České republiky více než jedna nástupnická společnost nebo družstvo, může statutární orgán rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstva anebo jiný vedoucí orgán zahraniční rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstva rozhodnout o tom, že pro tyto nástupnické společnosti nebo družstva bude zřízen pouze jediný vyjednávací výbor podle ustanovení tohoto zákona.

(5) Smlouva o rozsahu práva vlivu podle § 233 musí zaměstnancům nástupnické společnosti nebo družstva po zápisu přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku přiznávat právo vlivu alespoň v míře a za podmínek jako v rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstvu.

(6) Mají-li mít zaměstnanci nástupnické společnosti nebo družstva po zápisu přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku právo vlivu podle tohoto zákona, platí, že mají právo vlivu v míře a za podmínek jako v rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstvu.

(7) Pravidla upravující právo vlivu v rozdělované nebo zanikající společnosti nebo družstvu se použijí do doby, než bude možné použít pravidla o právu vlivu sjednaná ve smlouvě o rozsahu práva vlivu podle § 233 anebo pravidla o právu vlivu podle tohoto nebo zvláštního zákona.

Oddíl 2

Přeshraniční rozdělení sloučením

§ 336ga

(1) Zaměstnanci společnosti nebo družstva, které bude mít po zápisu přeshraničního rozdělení sloučením do obchodního rejstříku sídlo na území České republiky a které má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva, a dále zaměstnanci dceřiné společnosti (§ 217) a zaměstnanci pracující v organizační složce závodu společnosti nebo družstva mají právo vlivu za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Na právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi, s výjimkou § 214 odst. 1.

(3) Statutární orgány zúčastněných společností nebo družstev anebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných společností nebo družstev ustaví vyjednávací výbor vždy zvlášť pro každou nástupnickou společnost nebo družstvo v režimu právní úpravy toho členského státu, v němž má mít nástupnická společnost nebo družstvo sídlo.

(4) Pokud má mít na území České republiky sídlo více než jedna nástupnická společnost nebo družstvo, mohou statutární orgány zúčastněných společností nebo družstev anebo jiné obdobné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných společností nebo družstev rozhodnout o tom, že pro tyto nástupnické společnosti nebo družstva bude zřízen pouze jediný vyjednávací výbor podle tohoto zákona.

Právo vlivu zaměstnanců v nástupnické právnické osobě se řídí právním řádem státu, kterým se řídí nebo se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.

Díl 5

Osvědčení přeshraničního rozdělení

§ 336h

Při přeshraničním rozdělení obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 i prohlášení notáře, že

a) mu byla předložena všemi českými zúčastněnými společnostmi nebo družstvy osvědčení vydaná podle § 59x, popřípadě podle § 59y, pokud se vyžadují, a že mu byly předloženy všemi zahraničními právnickými osobami zúčastněnými na přeshraničním rozdělení písemnosti prokazující zápis přeshraničního rozdělení do zahraničního obchodního rejstříku nebo veřejné listiny vydané příslušnými orgány státu jejich sídla, z nichž plyne, že zahraniční právnické osoby splnily požadavky stanovené tímto právním řádem vyžadované pro přeshraniční rozdělení, nebylo-li rozdělení dosud zapsáno do zahraničního obchodního rejstříku nebo se do něj nezapisuje, a

b) na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přeshraničního rozdělení schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, pokud se takové schválení vyžaduje, a že byly splněny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku.

§ 336i

(1) Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle notářského řádu, jestliže je některá z písemností uvedených v § 336h písm. a) v době podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců.

(2) Pokud se vyžaduje schválení projektu přeshraničního rozdělení jen u některé z právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení, obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku místo údaje, že byl projekt přeshraničního rozdělení schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, údaj o tom, že projekty přeshraničního rozdělení všech osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení mají stejné znění.

Díl 6

Zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku

§ 336j

(1) Zapisuje-li se v České republice do obchodního rejstříku přeshraniční rozdělení pouze u zanikající nebo rozdělované právnické osoby, podá bez zbytečného odkladu poté, co rozdělení nabude účinnosti u všech nástupnických právnických osob, návrh na zápis do obchodního rejstříku

a) při rozdělení rozštěpením osoba nebo osoby, které byly statutárním orgánem zaniklé právnické osoby nebo jeho členem, nebo

b) při rozdělení odštěpením rozdělovaná právnická osoba.

(2) Zapisuje-li se v České republice do obchodního rejstříku přeshraniční rozdělení pouze u nástupnické právnické osoby nebo nástupnických právnických osob, podává návrh na zápis do obchodního rejstříku

a) při přeshraničním rozdělení sloučením tato nástupnická právnická osoba nebo společně všechny nástupnické právnické osoby, které mají mít sídlo v České republice, nebo

b) při rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev osoby, které budou statutárním orgánem nástupnické společnosti nebo družstva nebo jeho členy.

(3) Zapisuje-li se v České republice přeshraniční rozdělení jak u nástupnické právnické osoby nebo nástupnických právnických osob, tak u zanikající nebo rozdělované právnické osoby, podají návrh na zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku společně všechny právnické osoby, které mají nebo mají mít sídlo v České republice, popřípadě i osoby, které budou statutárním orgánem nové společnosti nebo družstva nebo jeho členem, jde-li o rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev, a to bez zbytečného odkladu poté, co rozdělení nabude účinnosti u nástupnických právnických osob v zahraničí.

§ 336k

K návrhu na zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku, jestliže je nástupnickou, zanikající nebo rozdělovanou společností česká společnost nebo české družstvo, se kromě listin uvedených v prováděcím právním předpisu dále přikládá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku a písemnosti uvedené v § 336h písm. a).

§ 336l

(1) Právní účinky přeshraničního rozdělení, pokud jde o nástupnickou právnickou osobu, nastávají u české nástupnické právnické osoby dnem zápisu přeshraničního rozdělení u nástupnické právnické osoby do obchodního rejstříku.

(2) Zápis přeshraničního rozdělení podle odstavce 1 má ve vztahu k české zanikající společnosti nebo družstvu právní účinky odštěpení. Totéž platí, pokud nastaly účinky přeshraničního rozdělení ve vztahu k zahraniční nástupnické právnické osobě.

(3) Zápis rozdělení u české zanikající společnosti nebo družstva lze provést až poté, co bude zapsáno rozdělení do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku u všech nástupnických právnických osob.

(3) Zápis rozdělení u české zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva lze provést až poté, co bude zapsáno rozdělení do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku u všech nástupnických právnických osob.

(4) Česká zanikající společnost nebo družstvo zaniká okamžikem, kdy nastanou účinky přeshraničního rozdělení u nástupnické společnosti nebo družstva, popřípadě u poslední nástupnické společnosti nebo družstva, je-li nástupnických společností nebo družstev více.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘEVOD JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 337

(1) Za podmínek stanovených u jednotlivých forem společností mohou společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnout, že jmění společnosti převezme jeden přejímající společník.

(2) Zrušení družstva s převodem jmění na člena družstva se zakazuje.

§ 338

(1) Jestliže je podíl přejímajícího společníka zastaven, lze rozhodnout o převodu jmění, jen je-li zástavnímu věřiteli poskytnuto dostatečné zajištění jeho pohledávky.

(2) Je-li zastaven podíl jiného společníka, je ve prospěch zástavního věřitele místo zaniklého podílu zastavena pohledávka na vyplacení vypořádání, na něž má tento společník právo podle tohoto zákona, a to až do výše zajištěné pohledávky s příslušenstvím. Zastavení této pohledávky písemně oznámí zástavce zástavnímu věřiteli bez zbytečného odkladu po zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku. Stejnou povinnost má přejímající společník, jestliže mu je nebo může být osoba zástavního věřitele známa.

(3) Společník, jehož podíl je zastaven podle odstavce 2, oznámí písemně přejímajícímu společníkovi osobu zástavního věřitele a výši zajišťované pohledávky bez zbytečného odkladu poté, co se dověděl nebo mohl dovědět o svolání valné hromady zanikající společnosti, která má schválit převod jmění na přejímajícího společníka.

(4) Vznik zástavního práva podle odstavce 2 je vůči přejímajícímu společníkovi účinný okamžikem zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku, pokud věděl nebo mohl vědět již před tímto zápisem, že podíl jiného společníka je zastaven, jinak v okamžiku, kdy se dozvěděl o vzniku zástavního práva způsobem, který stanoví občanský zákoník.

§ 339

Projekt převodu jmění obsahuje alespoň

a) firmu, sídlo, identifikační číslo a právní formu zanikající společnosti,

b) firmu, sídlo, identifikační číslo a právní formu nebo jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození přejímajícího společníka,

c) rozhodný den převodu jmění, pokud je přejímající společník účetní jednotkou podle zákona o účetnictví nebo se jí stane zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku, a

c) rozhodný den převodu jmění, pokud je přejímající společník účetní jednotkou podle zákona o účetnictví nebo se jí stane zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku,

d) nejde-li o převod jmění na jediného společníka, i podrobná pravidla pro určení výše a splatnosti vypořádání poskytovaného ostatním společníkům zanikající společnosti.

d) nejde-li o převod jmění na jediného společníka, i podrobná pravidla pro určení výše a splatnosti vypořádání poskytovaného ostatním společníkům zanikající společnosti, a

e) způsob a dobu pro odevzdání kmenových listů, byly-li v zanikající společnosti s ručením omezeným vydány, nebo akcií anebo zatímních listů, byly-li v zanikající akciové společnosti vydány.

§ 340

Přejímající společník musí být ke dni vyhotovení projektu převodu jmění i v době podání návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku podnikatelem.

§ 341

(1) Přejímající společník je povinen poskytnout ostatním společníkům zanikající společnosti vypořádání v penězích.

(2) Výše vypořádání poskytovaného ostatním společníkům zanikající společnosti musí být přiměřená reálné hodnotě jejich podílů. Přiměřenost výše vypořádání musí být doložena posudkem znalce (dále jen „znalec pro převod jmění“).

(3) Posudek znalce pro převod jmění, ve kterém je přezkoumávána výše přiměřenosti vypořádání (dále jen „znalecká zpráva o převodu jmění“), musí obsahovat kromě náležitostí vyžadovaných zákonem upravujícím činnost znalců též

a) ocenění jmění zanikající společnosti s uvedením metody nebo metod, podle kterých bylo provedeno ocenění jmění zanikající společnosti,

b) zda a jaké zvláštní obtíže se vyskytly při oceňování a

c) částku vypořádání připadající na každý podíl nebo akcii určitého druhu o určité jmenovité hodnotě, ledaže jde o kusové akcie.

(4) Ustanovení § 113 odst. 3, § 115 až 117 se na znalce pro převod jmění a znaleckou zprávu pro převod jmění použijí obdobně.

§ 341a

(1) Výplata přiměřeného vypořádání poskytovaného ostatním společníkům se provede v době 1 měsíce ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku.

(2) Vypořádání se úročí ve výši průměrné úrokové sazby z úvěrů poskytnutých v roce předcházejícím roku, v němž byl převod jmění zapsán do obchodního rejstříku, bankami na území České republiky ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku do zaplacení; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno.

(3) Právo na úrok podle odstavce 2 nevzniká po dobu, po jakou byl věřitel v prodlení s převzetím plnění nebo poskytnutím potřebné součinnosti.

§ 342

(1) Jestliže je přejímajícím společníkem nebo zanikající společností společnost s ručením omezeným, ustanovení § 93 a 93a se použijí přiměřeně.

(2) Jestliže je přejímajícím společníkem nebo zanikající společností akciová společnost, ustanovení § 118 písm. a), § 119, 119a, § 121 odst. 1 a § 122 se použijí přiměřeně.

(3) Jestliže je přejímajícím společníkem družstvo, ustanovení § 168 až 171 se použijí přiměřeně.

(4) Jestliže je přejímajícím společníkem veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, ustanovení § 78 se na právo společníků na informace použije přiměřeně.

(5) Místo znalecké zprávy o fúzi vyžadované podle odstavců 1 až 4 se poskytuje společníkům nebo členům znalecká zpráva o převodu jmění.

§ 342a

(1) Je-li přejímajícím společníkem jiná česká právnická osoba než společnost nebo družstvo, schvaluje převod jmění na společníka její nejvyšší orgán. Nemá-li právnická osoba nejvyšší orgán, schvaluje převod jmění její kontrolní orgán. Ustanovení § 343 se na obsah rozhodnutí, jímž se schvaluje převod jmění na společníka, použije obdobně. Nemá-li právnická osoba ani kontrolní orgán, nepodléhá u této právnické osoby převod jmění na společníka schválení.

(2) Ustanovení § 118 písm. a), § 119 a 119a o informačních povinnostech přejímajícího společníka se použijí přiměřeně na právnickou osobu uvedenou v odstavci 1, má-li společníky nebo členy.

§ 343

Rozhodnutí příslušného orgánu přejímajícího společníka, který je právnickou osobou, obsahuje schválení

a) projektu převodu jmění a

b) konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy, jestliže se vyžaduje, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, popřípadě mezitímní účetní závěrky, pokud se vyžaduje.

§ 344

Zahajovací rozvaha a konečná účetní závěrka se u přejímajícího společníka sestavuje a schvaluje jen tehdy, jestliže je účetní jednotkou podle zákona o účetnictví.

§ 344a

(1) Povinnost přejímajícího společníka splatit nesplacený vklad nebo jeho část nebo emisní kurs akcií zanikající společnosti zaniká dnem zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku splynutím.

(2) Povinnost ostatních společníků splatit nesplacený vklad nebo jeho část nebo emisní kurs akcií zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku nezaniká a proti pohledávce na zaplacení vypořádání se započítává pohledávka na splacení vkladu nebo jeho nesplacené části anebo emisního kursu akcií s příslušenstvím.

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI S PŘEVODEM JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA

§ 345

(1) Jestliže ve veřejné obchodní společnosti zanikne účast všech společníků s výjimkou jediného, může tento poslední společník prohlásit, že se veřejná obchodní společnost zrušuje bez likvidace a že převezme její jmění.

(2) Prohlášení podle odstavce 1 musí společník učinit a doručit jej rejstříkovému soudu ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se stal jediným společníkem veřejné obchodní společnosti, jinak toto právo zaniká; veřejná obchodní společnost vstupuje marným uplynutím této lhůty do likvidace, která nemůže být zrušena.

(3) Prohlášení podle odstavce 2 má formu notářského zápisu a jeho součástí je projekt převodu jmění.

§ 346

Před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku musí být všem společníkům, jejichž účast ve veřejné obchodní společnosti zanikla, vyplacen vypořádací podíl.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI S PŘEVODEM JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA

§ 347

Na zrušení komanditní společnosti s převodem jmění na společníka se použije obdobně právní úprava zrušení veřejné obchodní společnosti s převodem jmění na společníka.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM S PŘEVODEM JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA

§ 349

(1) Valná hromada společnosti s ručením omezeným může rozhodnout, že jmění zaniklé společnosti převezme přejímající společník.

(2) Převzít jmění zanikající společnosti s ručením omezeným může jen společník, s jehož obchodním podílem je spojen vklad, jehož výše dosahuje nejméně 90 % základního kapitálu společnosti s ručením omezeným a představuje současně 90 % hlasovacích práv ve společnosti.

(2) Převzít jmění zanikající společnosti s ručením omezeným může jen společník, s jehož podílem je spojen vklad, jehož výše dosahuje nejméně 90 % základního kapitálu společnosti s ručením omezeným a představuje současně 90 % hlasovacích práv ve společnosti.

§ 353

Usnesení valné hromady zanikající společnosti s ručením omezeným o schválení převodu jmění musí obsahovat schválení

a) projektu převodu jmění,

b) konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a

c) zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a je-li přejímající společník v době rozhodování valné hromady účetní jednotkou.

HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI S PŘEVODEM JMĚNÍ NA AKCIONÁŘE

§ 354

Valná hromada akciové společnosti může rozhodnout, že jmění zaniklé společnosti převezme jediný akcionář, jestliže je tento akcionář vlastníkem akcií, souhrn jejichž jmenovitých hodnot přesahuje 90 % základního kapitálu, jestliže je s těmito akciemi spojeno i 90 % hlasovacích práv v zanikající společnosti. Vlastní akcie v majetku společnosti se pro účely výpočtu této podmínky rozdělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií.

§ 355

(1) Jestliže zanikající akciová společnost vydala jiné účastnické cenné papíry nebo jiné zaknihované účastnické cenné papíry než akcie nebo zatímní listy a přejímajícím společníkem není jiná akciová společnost, obsahuje projekt převodu jmění i výši náhrady pro vlastníky těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů s pravidly pro její výplatu.

(2) Náhradu nelze vyplatit před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. Ustanovení § 380 a 381 se použijí obdobně.

§ 357

(1) Přejímající akcionář pověří vyplacením vypořádání pověřenou osobu a poskytne jí za tímto účelem potřebné finanční prostředky před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku. Přejímající společník není oprávněn s poskytnutými prostředky disponovat.

(2) Pověřená osoba vystaví přejímajícímu akcionáři pro účely zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku doklad, v němž potvrdí, že obdržela finanční prostředky potřebné pro výplatu vypořádání ve výši uvedené v projektu převodu jmění.

§ 358

(1) Přejímající společník není oprávněn s prostředky poskytnutými podle § 357 odst. 2 disponovat.

(2) Pověřená osoba vrátí nevyplacené peněžní prostředky spolu s úrokem přejímajícímu společníkovi bez zbytečného odkladu poté, co uplynula doba pro výplatu vypořádání stanovená v projektu převodu jmění. Po uplynutí této doby vyplácí vypořádání přímo přejímající společník.

(3) Předané peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty pověřené osoby, pokud dojde k jejímu úpadku podle insolvenčního zákona nebo nastane obdobná situace podle právního řádu jiného členského státu než České republiky.

§ 359

Usnesení valné hromady zanikající akciové společnosti o schválení převodu jmění musí obsahovat schválení

a) projektu převodu jmění,

b) konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a

c) zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a je-li přejímající společník v době rozhodování valné hromady účetní jednotkou.

HLAVA VI

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘESHRANIČNÍM PŘEVODU JMĚNÍ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 359a

Pro účely tohoto zákona se přeshraničním převodem jmění rozumí

a) zrušení české společnosti bez likvidace, pokud jmění této společnosti, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, převezme zahraniční osoba, která je jejím jediným přejímajícím společníkem, nebo

b) zrušení zahraniční právnické osoby bez likvidace, pokud jmění této osoby, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, převezme česká osoba, která je jejím jediným přejímajícím společníkem.

Díl 2

Některá ustanovení o projektu přeshraničního převodu jmění

§ 359b

(1) Jestliže je zanikající společností česká společnost, musí projekt přeshraničního převodu jmění kromě obecných náležitostí vyžadovaných tímto zákonem dále obsahovat

a) údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí přejímajícího společníka, pokud se vyžaduje,

b) pravděpodobné dopady přeshraničního převodu jmění na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců, a

c) další údaje vyžadované právním řádem státu, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry zahraničního přejímajícího společníka, nebo v němž má zahraniční přejímající společník bydliště.

(2) Jestliže je zanikající právnickou osobou zahraniční osoba a přejímajícím společníkem česká osoba, řídí se náležitosti projektu přeshraničního převodu jmění právním řádem státu, v němž má sídlo zanikající právnická osoba.

§ 359c

(1) Jestliže je zanikající společností nebo přejímajícím společníkem česká společnost s ručením omezeným, musí být dokumenty uvedené v § 93 odeslány společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem konání valné hromady, na které má být schválen přeshraniční převod jmění.

(2) Budou-li společníci schvalovat přeshraniční převod jmění mimo valnou hromadu postupem podle § 19 odst. 1, prodlužuje se doba pro vyjádření společníka na dobu 1 měsíce.

(3) Doba 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 93a.

(2) Doba 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 93a.

Díl 3

Některá ustanovení o schvalování přeshraničního převodu jmění

§ 359d

(1) Projekt přeshraničního převodu jmění schvaluje valná hromada, je-li zanikající společností česká společnost s ručením omezeným nebo česká akciová společnost.

(2) Projekt přeshraničního převodu jmění schvaluje valná hromada nebo členská schůze, je-li přejímajícím společníkem česká společnost s ručením omezeným, česká akciová společnost nebo české družstvo.

(3) Je-li přejímajícím společníkem česká právnická osoba uvedená v § 342a odst. 1, použije se ustanovení § 342a.

§ 359e

(1) Valná hromada české zanikající společnosti nebo valná hromada nebo členská schůze českého přejímajícího společníka si při schvalování přeshraničního převodu jmění může vyhradit, že musí být znovu svolána za účelem schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců, pokud se vyžaduje, ledaže je způsob zapojení zaměstnanců již znám; v takovém případě s ním musí být společníci nebo členové seznámeni a schválením přeshraničního převodu jmění platí, že byl schválen i způsob zapojení zaměstnanců.

(2) Je-li způsob zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, musí být schválen stejným způsobem a nejméně stejným počtem hlasů jako přeshraniční převod jmění.

(3) O rozhodnutí valné hromady české zanikající společnosti nebo valné hromady nebo členské schůze českého přejímajícího společníka, kterým byl schválen způsob zapojení zaměstnanců u přejímajícího společníka, musí být pořízen notářský zápis.

Díl 4

Některá ustanovení o právu vlivu zaměstnanců při přeshraničním převodu jmění

§ 359f

Právo vlivu zaměstnanců v přejímajícím společníkovi se řídí právním řádem státu, kterým se řídí vnitřní poměry přejímajícího společníka.

Díl 5

Některá ustanovení o právu na vypořádání při přeshraničním převodu jmění

§ 359g

(1) Právo na vypořádání se řídí vždy ustanoveními tohoto zákona, je-li zanikající společností česká společnost.

(2) Jestliže je zanikající právnickou osobou zahraniční právnická osoba, řídí se právo na vypořádání právním řádem státu, kterým se řídí její vnitřní poměry.

§ 359h

Některá ustanovení o znalecké zprávě o převodu jmění

Znalecká zpráva o převodu jmění se vyžaduje vždy, je-li zanikající společností česká společnost.

Díl 6

Některá ustanovení o rozhodném dni

§ 359i

Neobsahuje-li projekt přeshraničního převodu jmění rozhodný den a přejímajícím společníkem je česká osoba, která je účetní jednotkou podle zákona o účetnictví, hledí se na den, kdy nabude účinnosti přeshraniční převod jmění jako na rozhodný den.

Díl 7

Osvědčení přeshraničního převodu jmění

§ 359j

Při přeshraničním převodu jmění obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 i prohlášení notáře, že

a) mu bylo předloženo českou osobou zúčastněnou na přeshraničním převodu jmění osvědčení vydané podle § 59x, popřípadě podle § 59y, pokud se vyžaduje, a že mu byla předložena zahraniční osobou zúčastněnou na přeshraničním převodu jmění listina prokazující zápis přeshraničního převodu jmění do zahraničního obchodního rejstříku nebo veřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, v němž má zahraniční osoba sídlo nebo bydliště, z něhož plyne, že zahraniční osoba splnila požadavky stanovené tímto právním řádem vyžadované pro přeshraniční převod jmění, pokud dosud nebyl přeshraniční převod jmění do zahraničního obchodního rejstříku zapsán nebo se takový zápis nevyžaduje, a

b) že na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přeshraničního převodu jmění schválen oběma zúčastněnými osobami ve stejném znění, pokud se takové schválení vyžaduje, a že byly splněny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraničního převodu jmění do obchodního rejstříku.

§ 359k

(1) Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku postupem podle notářského řádu, jestliže je nějaká písemnost podle § 359j písm. a) při podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců.

(2) Pokud se vyžaduje schválení projektu přeshraničního převodu jmění jen u některé z osob zúčastněných na přeshraničním převodu jmění, obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku místo údaje, že byl projekt přeshraničního převodu jmění schválen oběma zúčastněnými osobami ve stejném znění, prohlášení notáře, že projekt přeshraničního převodu jmění zanikající právnické osoby i přejímajícího společníka mají stejné znění.

Díl 8

Zápis přeshraničního převodu jmění do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku

§ 359l

K návrhu na zápis přeshraničního převodu jmění do obchodního rejstříku, jestliže je zanikající společností česká společnost nebo přejímajícím společníkem česká osoba, se kromě listin uvedených v prováděcím právním předpisu dále přikládá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku a písemnosti uvedené v § 359j písm. a).

ČÁST PÁTÁ

ZMĚNA PRÁVNÍ FORMY

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 360

(1) Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků.

(2) Společnost může změnit svou právní formu na jinou formu společnosti nebo na družstvo, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.

(3) Družstvo může změnit svoji právní formu na společnost, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon něco jiného.

§ 361

Projekt změny právní formy obsahuje alespoň

a) firmu, sídlo a identifikační číslo společnosti nebo družstva před změnou právní formy,

b) právní formu, jíž má společnost nebo družstvo nabýt,

c) firmu společnosti nebo družstva po změně právní formy,

d) den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy,

e) společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nebo stanovy společnosti nebo družstva po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku; ustanovení § 364 tím není dotčeno,

f) všechny zvláštní výhody, které společnost nebo družstvo měnící svoji právní formu poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují, a znalci pro ocenění jmění; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,

f) všechny zvláštní výhody, které společnost nebo družstvo měnící svoji právní formu poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují, a znalci pro ocenění jmění; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,

g) pravidla postupu při vypořádání se společníkem, který se změnou právní formy nesouhlasil, a výši částky, jež mu bude vyplacena, nebo způsob jejího určení, není-li ke schválení změny právní formy nutný souhlas všech společníků,

h) při změně právní formy akciové společnosti výši náhrady pro vlastníky účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů, které nejsou akciemi nebo zatímními listy,

i) jména, příjmení a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla osob, které budou po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku

1. členy statutárního orgánu společnosti nebo družstva,

2. členy dozorčí rady nebo správní rady akciové společnosti, a pokud se zřizuje, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva,

2. členy dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizuje, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva,

j) způsob a dobu pro odevzdání kmenových listů, mění-li právní formu společnost s ručením omezeným a byly-li vydány, nebo akcií anebo zatímních listů, mění-li právní formu akciová společnost a byly-li vydány,

k) mění-li se právní forma na společnost s ručením omezeným a mají-li být vydány kmenové listy, způsob a dobu pro převzetí nově vydaných kmenových listů společníky,

j) mění-li se právní forma na akciovou společnost

l) mění-li se právní forma na akciovou společnost

1. počet, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, údaj, zda akcie budou vydány jako cenný papír nebo jako zaknihovaný cenný papír anebo budou imobilizovány, a pravidla postupu a dobu pro jejich vydání,

1. počet, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, údaj, zda akcie budou vydány jako cenný papír nebo jako zaknihovaný cenný papír anebo budou imobilizovány, a pravidla postupu a dobu pro jejich vydání a způsob a dobu pro převzetí nově vydaných akcií společníky,

2. údaje o tom, zda nebo kolik míst v dozorčí radě nebo správní radě akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci akciové společnosti s uvedením, že tato místa budou obsazena až po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.

§ 362

(1) Projekt změny právní formy na společnost s ručením omezeným nebo na akciovou společnost nebo na družstvo může být zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a bez uvedení údajů podle § 361 písm. i).

(2) Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu změny právní formy doplní před jeho schválením, nejde-li o členy dozorčí rady volené zaměstnanci podle § 371. Ustanovení § 33 a 33a se nepoužijí.

§ 363

(1) V sídle akciové společnosti nebo družstva měnící svoji právní formu musí být k nahlédnutí pro akcionáře nebo členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze družstva, jež má rozhodnout o schválení změny právní formy

a) projekt změny právní formy,

b) zpráva o změně právní formy, pokud se vyžaduje,

c) posudek znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje, a

d) řádná, mimořádná nebo mezitímní účetní závěrka uvedená v § 365 a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření.

(2) Akciová společnost nebo družstvo měnící svoji právní formu vydá každému akcionáři nebo členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.

(3) Pokud akcionář nebo člen souhlasil s tím, že akciová společnost nebo družstvo měnící právní formu bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře nebo člena.

(4) Jestliže má být změna právní formy schválena akcionáři nebo členy družstva mimo valnou hromadu nebo členskou schůzi, zašle společnost nebo družstvo dokumenty podle odstavce 1 akcionářům nebo členům spolu s návrhem rozhodnutí o změně právní formy mimo valnou hromadu nebo členskou schůzi.

§ 363a

(1) Akciová společnost nebo družstvo měnící právní formu není povinna zpřístupnit dokumenty uvedené v § 363 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce přede dnem, v němž má být přijato rozhodnutí o změně právní formy, až do doby 1 měsíce po tomto rozhodnutí na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.

(2) Ustanovení § 363 odst. 2 a 3 se nepoužije, jestliže internetová stránka umožňuje akcionářům nebo členům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 363 odst. 1.

(3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je akciová společnost nebo družstvo měnící právní formu povinno plnit povinnosti uvedené v § 363 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí doby 24 hodin.

§ 363b

(1) Mění-li právní formu společnost s ručením omezeným, použijí se ve vztahu k právu společníků seznámit se s dokumenty uvedenými v § 363 odst. 1 ustanovení § 93 a 93a obdobně.

(2) Mění-li právní formu veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, použije se ve vztahu k právu společníků seznámit se s dokumenty uvedenými v § 363 odst. 1 ustanovení § 78 obdobně.

§ 364

Jestliže se mění právní forma společnosti nebo družstva na společnost s ručením omezeným, společenská smlouva nebo zakladatelská listina společnosti s ručením omezeným neobsahuje údaje o správci vkladu, prvních jednatelích a členech dozorčí rady a o způsobech a době pro splnění vkladové povinnosti při založení společnosti, pokud již byla splněna.

(1) Jestliže se mění právní forma společnosti nebo družstva na společnost s ručením omezeným, společenská smlouva nebo zakladatelská listina společnosti s ručením omezeným neobsahuje údaje o správci vkladu, prvních jednatelích a členech dozorčí rady a o způsobech a době pro splnění vkladové povinnosti při založení společnosti, pokud již byla splněna.

(2) Jestliže se mění právní forma společnosti nebo družstva na akciovou společnost, stanovy nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti neobsahují údaje o správci vkladů, členech statutárního orgánu a dozorčí rady, o počtu upsaných akcií zakladateli, o výši emisního kursu a způsobu a lhůtě pro jeho splacení, byl-li splacen, a údaj o výši splaceného základního kapitálu k okamžiku vzniku společnosti.

§ 364a

(1) Nebyla-li v době vyhotovení projektu změny právní formy splněna vkladová povinnost, členský vklad nebo emisní kurs akcií, uvede se tato skutečnost v projektu změny právní formy u každého společníka nebo člena s uvedením způsobu a doby pro splnění vkladové povinnosti, členského vkladu nebo emisního kursu.

(2) V případě, že dosavadní doba pro splnění vkladové povinnosti dosavadním společníkem nebo členem je delší než doba stanovená zákonem pro tu formu společnosti nebo družstvo, jíž má nabýt společnost nebo družstvo měnící právní formu, nesmí být doba v projektu změny právní formy stanovena delší než doba stanovená zákonem. Běh zákonné doby se počítá ode dne zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.

§ 365

(1) Společnost nebo družstvo je povinno sestavit ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, mezitímní účetní závěrku, není-li tento den rozvahovým dnem.

(2) Mezitímní, řádná nebo mimořádná účetní závěrka sestavená ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, musí být ověřena auditorem, pokud ověření účetní závěrky auditorem vyžaduje zvláštní právní předpis.

(3) Údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka, nesmí být starší než 6 měsíců počítáno ke dni, v němž bude změna právní formy schválena.

(4) Jestliže je výše vlastního kapitálu v účetní závěrce sestavené ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, nižší než základní kapitál, který má mít společnost nebo družstvo podle projektu změny právní formy, není změna právní formy přípustná, ledaže se společníci nebo členové v projektu změny právní formy zaváží k příplatkům mimo základní kapitál v takové výši, aby ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku byl vlastní kapitál stejný nebo vyšší než základní kapitál.

§ 366

(1) Povinnost sestavit konečnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku má pouze veřejná obchodní společnost a dále společnosti a družstva, které ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku podávají daňové přiznání. V ostatních případech se sestavuje pouze mezitímní účetní závěrka ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.

(2) Při změně právní formy na akciovou společnost, společnost s ručením omezeným nebo družstvo musí být konečná nebo mezitímní účetní závěrka uvedená v odstavci 1 ověřena auditorem, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

§ 367

(1) Dochází-li ke změně právní formy na společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, je společnost nebo družstvo povinno nechat ocenit své jmění posudkem znalce ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy.

(2) Ustanovení § 75 odst. 1 písm. a) až c) se na obsah posudku znalce pro ocenění jmění použijí obdobně. V posudku znalec dále uvede, zda ocenění jmění společnosti nebo družstva odpovídá alespoň výši základního kapitálu společnosti podle projektu změny právní formy. Výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nemůže být v takovém případě vyšší, než je částka ocenění jmění vyplývající z posudku znalce.

(3) Ocenění jmění podle odstavců 1 a 2 lze nahradit postupem podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev v případech, ve kterých upravuje výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad posudkem znalce při zvýšení základního kapitálu⁵). Doba 6 měsíců stanovená zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, se při ocenění provedeném uznávaným nezávislým odborníkem v tomto případě počítá ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.

§ 368

(1) Jestliže vlastní kapitál akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstva po změně právní formy nedosáhne výše základního kapitálu v zahajovací rozvaze sestavené ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, jsou společníci povinni doplatit rozdíl v penězích bez zbytečného odkladu po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku společně a nerozdílně.

(2) V případě, že společnost nebo družstvo nesestavuje zahajovací rozvahu, je pro účely povinnosti stanovené v odstavci 1 rozhodující výše vlastního kapitálu vyplývající z mezitímní účetní závěrky, sestavené podle § 366 odst. 1. Mezi sebou se společníci nebo členové vypořádají podle poměru, v jakém se podílí jmenovitá hodnota jejich akcií nebo výše vkladů do základního kapitálu na základním kapitálu společnosti nebo družstva před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku.

§ 369

Společníkům nebo členům nesmí být v souvislosti se změnou právní formy poskytnuto jakékoliv plnění, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.

§ 369a

Rozhodnutí společnosti nebo družstva o změně právní formy musí obsahovat schválení

a) projektu změny právní formy a

b) řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky uvedené v § 265, nebyla-li doposud schválena.

§ 371

(1) Jestliže se mění právní forma společnosti nebo družstva na akciovou společnost, místa v dozorčí radě akciové společnosti, která mají být obsazena osobami volenými zaměstnanci akciové společnosti, se před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku neobsazují.

(2) Volba členů dozorčí rady akciové společnosti volených zaměstnanci se provede do 90 dnů ode dne zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.

§ 372

(1) Návrh na zápis změny právní formy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí doby 30 dnů ode dne, kdy byla změna právní formy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti schválena valnou hromadou; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze společnosti s ručením omezeným nebo z akciové společnosti vystoupit podle tohoto zákona.

(1) Návrh na zápis změny právní formy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byla změna právní formy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti schválena valnou hromadou; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze společnosti s ručením omezeným nebo z akciové společnosti vystoupit podle tohoto zákona.

(2) Pokud mění právní formu společnost s ručením omezeným a o změně právní formy rozhodovali společníci mimo valnou hromadu nebo rozhodnutí o změně právní formy bylo přijato podle § 18 odst. 2, běží doba podle odstavce 1 až ode dne, kdy bylo poslednímu ze společníků, který hlasoval proti změně právní formy, doručeno oznámení o přijetí rozhodnutí o změně právní formy, ledaže všichni nesouhlasící společníci vypověděli účast na společnosti s ručením omezeným již v oznámení o nesouhlasu se změnou právní formy. To neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze společnosti s ručením omezeným vystoupit podle tohoto zákona.

(2) Pokud o změně právní formy rozhodovali společníci mimo valnou hromadu nebo rozhodnutí o změně právní formy bylo přijato podle § 18 odst. 2, běží doba podle odstavce 1 až ode dne, kdy bylo poslednímu ze společníků, který hlasoval proti změně právní formy, doručeno oznámení o přijetí rozhodnutí o změně právní formy, ledaže všichni nesouhlasící společníci vypověděli účast na společnosti již v oznámení o nesouhlasu se změnou právní formy. To neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze společnosti vystoupit podle tohoto zákona.

§ 373

(1) Osoby, které byly společníky společnosti nebo členy družstva ke dni zápisu změny její právní formy na jinou formu společnosti nebo družstva, ručí za její dluhy, které k tomuto dni existovaly, ve stejném rozsahu jako před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku, ledaže je ručení společníků po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vyšší.

(2) Jestliže je ručení společníků nebo členů po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vyšší, ručí takto společníci nebo členové po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku i za dluhy, které existovaly ke dni zápisu změny právní formy společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. To neplatí, pokud nesouhlasící společník vystoupil ze společnosti podle tohoto zákona nebo pro člena vystoupivšího z družstva.

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

§ 376

(1) Společník, který se změnou právní formy společnosti s ručením omezeným nesouhlasí, má právo ze společnosti s ručením omezeným vystoupit ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla změna právní formy schválena valnou hromadou, jestliže

Společník, který se změnou právní formy společnosti s ručením omezeným nesouhlasí, má právo ze společnosti s ručením omezeným vystoupit ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byla změna právní formy schválena valnou hromadou, jestliže

a) byl společníkem společnosti s ručením omezeným ke dni konání valné hromady, která schválila změnu právní formy, a

b) hlasoval proti schválení změny právní formy.

(2) Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným musí obsahovat jména společníků, kteří hlasovali proti schválení změny právní formy, s tím, že tyto osoby mají právo ze společnosti vystoupit.

§ 377

Není-li vystoupení společníka ze společnosti podle tohoto zákona součástí oznámení o nesouhlasu společníka se změnou právní formy podle § 19 odst. 2 a 3, musí být vystoupení doručeno společnosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se společník dověděl o tom, že rozhodnutí o změně právní formy bylo přijato valnou hromadou, na základě oznámení o výsledku hlasování podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.

Není-li vystoupení společníka ze společnosti podle tohoto zákona součástí oznámení o nesouhlasu společníka se změnou právní formy podle § 19 odst. 2 a 3, musí být vystoupení doručeno společnosti nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy se společník dověděl o tom, že rozhodnutí o změně právní formy bylo přijato valnou hromadou, na základě oznámení o výsledku hlasování podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.

§ 378

(1) Vystoupení musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.

(2) Vystoupení nelze odvolat.

(3) Účast vystupujícího společníka ve společnosti s ručením omezeným zaniká dnem zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.

§ 379

(1) Výše vypořádacího podílu společníka, jenž ze společnosti s ručením omezeným vystoupil podle tohoto zákona, se stanoví na základě údajů z konečné, řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

(2) Vypořádací podíl je splatný v době a způsobem určeným ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným podle stavu ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku. Ustanovení o prodeji uvolněného podílu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se nepoužijí.

(2) Vypořádací podíl je splatný v době a způsobem určeným ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným podle stavu ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.

§ 379a

(1) Mění-li společnost s ručením omezeným právní formu na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, mění se zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku společenská smlouva tak, že se zrušují údaje o společníkovi, který ze společnosti vystoupil.

(2) Mění-li společnost s ručením omezeným právní formu na akciovou společnost, nabývá podíl na akciové společnosti, jež měl nabýt společník, který ze společnosti vystoupil, sama společnost.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

§ 380

Jestliže akciová společnost vydala jiné účastnické cenné papíry nebo zaknihované účastnické cenné papíry než akcie nebo zatímní listy, zaniká ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku právo na upisování akcií nebo na výměnu dluhopisů za akcie společnosti.

§ 381

(1) Vlastníkům účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů uvedených v § 380 vzniká právo na přiměřenou náhradu za zaniklá práva, jejíž výši stanoví projekt změny právní formy. Přiměřenost náhrady musí být doložena posudkem znalce. Náhradu nelze vyplatit před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.

(2) Není-li poskytnutá náhrada přiměřená, mohou se vlastníci účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů domáhat, aby výši náhrady určil soud. Ustanovení § 47 se použije obdobně.

§ 382

(1) Akcionář, který se změnou právní formy akciové společnosti nesouhlasí, má právo z akciové společnosti vystoupit, jestliže

a) byl akcionářem akciové společnosti ke dni konání valné hromady, která schválila změnu právní formy, a

b) hlasoval proti schválení změny právní formy.

(2) Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady akciové společnosti musí obsahovat též jména akcionářů, kteří hlasovali proti schválení změny právní formy.

(3) Pro vystoupení akcionáře z akciové společnosti měnící svoji právní formu se ustanovení § 160 až 164, § 165 odst. 1, § 165a a § 379a odst. 1 použijí přiměřeně.

(2) Pro vystoupení akcionáře z akciové společnosti měnící svoji právní formu se ustanovení § 160 až 164, § 165 odst. 1, § 165a a § 379a odst. 1 použijí přiměřeně.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY DRUŽSTVA

§ 384

Bytové družstvo nebo sociální družstvo může změnit svoji právní formu jen tehdy, jestliže s tím souhlasí všichni členové bytového nebo sociálního družstva; tento souhlas nelze nahradit souhlasem všech delegátů.

HLAVA V

PŘEMÍSTĚNÍ SÍDLA DO ČESKÉ REPUBLIKY

Díl 1

Základní ustanovení

§ 384a

Zahraniční právnická osoba může přemístit sídlo do České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby, nezakazují-li to právní předpisy členského státu, v němž má sídlo, ani právní předpisy státu, kterým se řídí její vnitřní právní poměry, pokud při přemístění sídla změní svou právní formu na českou společnost nebo české družstvo a budou-li se po změně právní formy její vnitřní právní poměry řídit českým právním řádem.

§ 384b

(1) Na přemístění sídla do České republiky se použijí ustanovení § 364, 364a, 367, 368 a 371, není-li dále stanoveno něco jiného.

(2) Znalcem podle § 367 je znalec jmenovaný soudem v České republice.

(2) Znalcem podle § 367 je znalec vybraný v České republice ze seznamu znalců vedeného podle zákona upravujícího činnost znalců.

(3) Ocenění jmění znalcem podle odstavce 2 se nevyžaduje, je-li jmění zahraniční právnické osoby oceněno podle pravidel stanovených příslušným předpisem Evropské unie pro oceňování nepeněžitých vkladů v akciových společnostech.

§ 384c

K přemístění sídla do České republiky nemůže dojít, je-li zahraniční právnická osoba v likvidaci nebo bylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení nebo obdobné řízení v jakémkoliv členském státě.

Díl 2

Osvědčení pro přemístění sídla do České republiky

Některá ustanovení o právu vlivu zaměstnanců při přemístění sídla do České republiky

§ 384d

(1) Notář vydá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku při přemístění sídla do České republiky podle § 59z, jen je-li mu

(1) Zaměstnanci společnosti nebo družstva, které má mít po zápisu přemístění sídla do České republiky do obchodního rejstříku právní formu společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva, a dále zaměstnanci dceřiné společnosti (§ 217) a zaměstnanci pracující v organizační složce závodu společnosti nebo družstva mají právo vlivu za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem.

a) předložena veřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, v němž má zahraniční právnická osoba sídlo, a státu, jehož právním řádem se řídí její vnitřní právní poměry, je-li odlišný od státu, v němž má sídlo, prokazující, že zahraniční právnická osoba splnila požadavky vyžadované právním řádem tohoto státu k přemístění sídla do České republiky,

b) předloženo zakladatelské právní jednání, jehož obsah splňuje požadavky českého práva při změně právní formy, a

c) předložen posudek znalce nebo jiná písemnost podle § 384b osvědčující, že jmění zahraniční právnické osoby odpovídá alespoň výši základního kapitálu uvedeného v zakladatelském dokumentu podle písmene b), jestliže bude zahraniční právnická osoba měnit svou formu na společnost s ručením omezeným, akciovou společnost nebo družstvo.

(2) Jde-li o přemístění sídla do České republiky, osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 obsahuje i

(2) Na právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi s výjimkou § 214 odst. 1, § 222, 223, § 231 odst. 2 a 3, § 233 odst. 4 a § 236 až 239.

a) prohlášení notáře, že zahraniční právnická osoba splnila požadavky stanovené českým právním řádem pro zápis do obchodního rejstříku,

b) prohlášení notáře, že mu byla předložena veřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, v němž má zahraniční právnická osoba sídlo, a státu, jímž se řídí její vnitřní právní poměry, osvědčující, že zahraniční právnická osoba splnila požadavky vyžadované tímto právním řádem pro přeshraniční změnu právní formy,

c) původní sídlo zahraniční právnické osoby, její název nebo firmu a označení její právní formy a

d) označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž je zahraniční právnická osoba zapsána, a číslo tohoto zápisu.

(3) Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle notářského řádu, jestliže veřejná listina uvedená v odstavci 2 písm. a) a b) je v době podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců.

(3) Smlouva o rozsahu práva vlivu podle § 233 musí zaměstnancům společnosti nebo družstva po zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku přiznávat právo vlivu alespoň v míře a za podmínek jako před jeho zápisem.

(4) Mají-li mít zaměstnanci společnosti nebo družstva po zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku právo vlivu podle tohoto zákona, platí, že mají právo vlivu v míře a za podmínek jako před jeho zápisem.

(5) Pravidla upravující právo vlivu před zápisem přemístění sídla do obchodního rejstříku zůstávají v platnosti, dokud nebude možné použít pravidla o právu vlivu sjednaná ve smlouvě o rozsahu práva vlivu podle § 233 anebo pravidla o právu vlivu podle tohoto nebo zvláštního zákona.

Díl 3

Zápis přemístění sídla do České republiky do obchodního rejstříku

§ 384e

(1) Přemístění sídla do České republiky nabývá účinků dnem zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku nebo dnem výmazu ze zahraničního obchodního rejstříku, pokud s ním zahraniční právní řád, v němž je zahraniční obchodní rejstřík veden, spojuje právní účinky změny právní formy.

(1) Přemístění sídla do České republiky nabývá účinků dnem zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku.

(2) Při přemístění sídla do České republiky se zapíší do obchodního rejstříku stejné údaje jako při zápisu české společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku a dále údaj, že zahraniční osoba přemístila své sídlo ze zahraničí s uvedením názvu nebo firmy, právní formy a sídla zahraniční právnické osoby před přeshraniční změnou právní formy, včetně označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž byla dosud zapsána, a čísla tohoto zápisu.

(2) Dnem zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku

a) veškeré jmění zahraniční právnické osoby, která přemístila sídlo, náleží české právnické osobě,

b) společníci nebo členové zahraniční právnické osoby, která přemístila sídlo, zůstávají i nadále společníky nebo členy české právnické osoby, ledaže vystoupili ze společnosti podle § 59r, a

c) práva a povinnosti zahraniční právnické osoby, která přemístila sídlo, vyplývající z pracovněprávních vztahů trvajících ke dni nabytí účinnosti přemístění sídla, opravňují nebo zavazují českou právnickou osobu.

Díl 4

Přemístění sídla právnické osoby ze třetího státu do České republiky

§ 384ea

(1) Právnická osoba, jejíž vnitřní právní poměry se řídí právem třetího státu nebo má sídlo, skutečné sídlo nebo hlavní provozovnu ve třetím státě (dále jen „právnická osoba ze třetího státu“), může přemístit sídlo do České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby, nezakazují-li to právní předpisy třetího státu, v němž má sídlo, ani právní předpisy státu, kterým se řídí její vnitřní právní poměry, pokud při přemístění sídla změní svou právní formu na českou společnost nebo družstvo a budou-li se po změně právní formy její vnitřní právní poměry řídit českým právním řádem.

(2) Na přemístění sídla ze třetího státu do České republiky se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující přemístění sídla z členského státu do České republiky, není-li dále stanoveno něco jiného.

(3) K přemístění sídla do České republiky nemůže dojít, je-li právnická osoba ze třetího státu v likvidaci nebo bylo-li vůči ní zahájeno insolvenční řízení nebo obdobné řízení v jakémkoliv státě.

(4) Veřejná listina předložená notáři podle § 59z odst. 3 písm. c) musí obsahovat alespoň náležitosti vyžadované pro projekt přemístění sídla podle § 384j odst. 1 písm. a) až c) a musí být opatřena úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Překlad se nevyžaduje, pokud notář vydávající osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku žadateli sdělí, že překlad nevyžaduje. Úřední ověření překladu se nevyžaduje, je-li veřejná listina vyhotovena v úředním jazyce členského státu.

(5) Přemístění sídla do České republiky nabývá účinků dnem zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku nebo dnem výmazu ze zahraničního obchodního rejstříku, pokud s ním právní řád třetího státu, v němž je obchodní rejstřík, jiný veřejný rejstřík nebo jemu odpovídající evidence vedena, spojuje právní účinky změny právní formy.

HLAVA VI

PŘEMÍSTĚNÍ SÍDLA DO ZAHRANIČÍ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 384f

(1) Česká společnost nebo družstvo může přemístit sídlo do jiného členského státu než České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby. Osobní statut a právní forma společnosti nebo družstva se i po přemístění sídla do zahraničí nadále řídí českým právním řádem, pokud nestanoví něco jiného právní řád státu, do něhož společnost či družstvo přemisťuje své sídlo.

(2) Česká společnost nebo družstvo může přemístit sídlo do jiného členského státu než České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby, a změnit při přemístění sídla svou právní formu na takovou, kterou uznávají právní předpisy členského státu, do kterého má česká společnost nebo družstvo přemístit své sídlo, nezakazují-li to právní předpisy tohoto členského státu.

§ 384g

Na přemístění sídla do zahraničí se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona upravující změnu právní formy, s výjimkou § 360, 361, 362, 364, 364a, 365, 367, 368, 371, 372.

Na přemístění sídla do zahraničí se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona upravující změnu právní formy, s výjimkou § 360, 361, 362, 364, 364a, 365, 367, 368, 371, 372 a § 376 až 382.

§ 384h

Podléhá-li česká společnost nebo družstvo dozoru nebo dohledu správního orgánu nebo České národní banky, je třeba k přeshraničnímu přemístění sídla souhlasu tohoto orgánu, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.

§ 384i

K přemístění sídla do zahraničí nemůže dojít, je-li česká společnost nebo družstvo v likvidaci nebo bylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení.

§ 384ia

(1) Při přemístění sídla společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva do zahraničí se řídí právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu zaměstnanců právními předpisy členského státu, do něhož společnost nebo družstvo přemisťuje sídlo.

(2) Ustanovení tohoto zákona upravující právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi se, s výjimkou § 222 a 223, použijí obdobně na postupy, které se řídí tímto zákonem i tehdy, má-li mít nástupnická korporace sídlo mimo území České republiky.

Díl 2

Některá ustanovení o projektu přemístění sídla do zahraničí

§ 384j

Projekt přemístění sídla do zahraničí musí obsahovat

(1) Projekt přemístění sídla do zahraničí musí obsahovat

a) firmu, sídlo a identifikační číslo české společnosti nebo družstva, jež hodlá přemístit své sídlo do zahraničí, označení rejstříkového soudu, u něhož je tato společnost nebo družstvo zapsána, a spisovou značku, pod kterou je zapsána v obchodním rejstříku,

a) firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo české společnosti nebo družstva, jež hodlá přemístit své sídlo do zahraničí, označení rejstříkového soudu, u něhož je tato společnost nebo družstvo zapsána, a spisovou značku, pod kterou je zapsána v obchodním rejstříku,

b) zamýšlené nové sídlo,

b) zamýšlenou novou firmu nebo jméno, sídlo a právní formu,

c) zamýšlené změny zakladatelských dokumentů nebo nové znění zakladatelských dokumentů vyžadované právem státu, do něhož zamýšlí přenést sídlo, včetně případné nové firmy nebo jména,

c) zamýšlené změny zakladatelských dokumentů nebo nové znění zakladatelských dokumentů vyžadované právem státu, do něhož zamýšlí přenést sídlo,

d) důsledky přemístění sídla do zahraničí na právo vlivu zaměstnanců,

d) údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí společnosti nebo družstva po přemístění sídla do zahraničí,

e) zamýšlený harmonogram přemístění sídla do zahraničí,

f) práva na ochranu společníků nebo členů nebo věřitelů a jiných oprávněných osob a

f) údaje o dostatečné jistotě, která má být poskytnuta věřitelům podle § 35,

g) údaj, kterým právním řádem se budou řídit vnitřní poměry české společnosti nebo družstva po nabytí účinnosti přeshraničního přemístění sídla.

g) výši vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r,

h) práva, jež společnost nebo družstvo po přemístění sídla do zahraničí poskytne vlastníkům dluhopisů a účastnických cenných papírů nebo zaknihovaných účastnických cenných papírů, se kterými není spojen podíl na základním kapitálu, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,

i) všechny zvláštní výhody, které česká společnost nebo družstvo poskytuje členům statutárního orgánu a členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,

j) informaci, zda česká společnost nebo družstvo obdržely v České republice v průběhu 5 let předcházejících datu zveřejnění podle § 33 nebo uveřejnění podle § 33a projektu přeshraničního přemístění sídla jakoukoli veřejnou podporu, a

k) pravděpodobné dopady přeshraničního přemístění sídla na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců.

(2) Projekt přeshraničního přemístění sídla přezkoumá znalec pro přeshraniční přemístění sídla; ustanovení § 113 odst. 1 a 3, § 115 a 116 se použijí obdobně.

§ 384k

Doba pro splnění povinností uvedených v § 33 nebo 33a činí při přemístění sídla do zahraničí 2 měsíce.

Díl 3

Osvědčení pro přemístění sídla do zahraničí

§ 384l

(1) Dříve, než vydá notář osvědčení pro přemístění sídla do zahraničí podle § 59x, musí česká společnost nebo družstvo prokázat s ohledem na dluhy vzniklé před zveřejněním nebo uveřejněním projektu přemístění sídla do zahraničí, že byly splněny povinnosti vyžadované tímto zákonem na ochranu zájmů věřitelů, společníků nebo členů a jiných oprávněných osob vůči této společnosti nebo družstvu.

(2) Osvědčení pro přemístění sídla do zahraničí podle § 59x obsahuje i prohlášení notáře, že

a) mu byl předložen projekt přemístění sídla do zahraničí a písemnosti, z nichž vyplývá, že projekt přemístění sídla do zahraničí byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a a že byl schválen podle tohoto zákona, a

b) že na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přemístění sídla do zahraničí schválen a že byly splněny požadavky stanovené v odstavci 1.

§ 384m

(1) Osvědčení pro zápis přemístění sídla do zahraničí do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 obsahuje i prohlášení notáře o tom,

a) že mu byla předložena veřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, do něhož bylo přemístěno sídlo, osvědčující, že došlo k zápisu přemístění sídla do zahraničního obchodního rejstříku, a den, kdy k takovému zápisu došlo,

b) jaké je nové sídlo zahraniční právnické osoby, její název nebo firma a její právní forma,

c) jaké je označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž je zahraniční právnická osoba zapsána, a číslo tohoto zápisu.

(2) Notář rovněž odmítne vydat osvědčení podle notářského řádu, jestliže veřejná listina uvedená v odstavci 2 písm. a) je starší 6 měsíců.

Díl 4

Zápis přemístění sídla do zahraničí do zahraničního obchodního rejstříku a do obchodního rejstříku

§ 384n

Návrh na zápis přemístění sídla do zahraničního obchodního rejstříku lze podat až poté, co uplynula doba uvedená v § 372 a bylo vydáno osvědčení podle § 59x a 384l.

§ 384o

Přemístění sídla české společnosti nebo družstva do zahraničí a související změny jejich zakladatelských dokumentů nabývají účinnosti dnem, ke kterému je přemístění sídla české společnosti nebo družstva zapsáno do příslušného zahraničního obchodního rejstříku, nestanoví-li právo státu, v němž má být nové sídlo zapsáno, něco jiného. V takovém případě nastávají účinky v souladu s tím, co tento právní řád stanoví, jinak výmazem české společnosti nebo družstva z obchodního rejstříku.

(1) Přemístění sídla české společnosti nebo družstva do zahraničí a související změny jejich zakladatelských dokumentů nabývají účinnosti dnem, ke kterému je přemístění sídla české společnosti nebo družstva zapsáno do příslušného zahraničního obchodního rejstříku, nestanoví-li právo státu, v němž má být nové sídlo zapsáno, něco jiného.

(2) Dnem zápisu podle odstavce 1

a) veškeré jmění české právnické osoby, která přemístila sídlo, náleží zahraniční právnické osobě,

b) společníci nebo členové české právnické osoby, která přemístila sídlo, zůstávají i nadále společníky nebo členy zahraniční právnické osoby, ledaže vystoupili ze společnosti podle § 59r, a

c) práva a povinnosti české právnické osoby, která přemístila sídlo, vyplývající z pracovněprávních vztahů trvajících ke dni nabytí účinnosti přemístění sídla, opravňují nebo zavazují zahraniční právnickou osobu.

§ 384p

(1) Návrh na výmaz české společnosti nebo družstva, jež přemístila sídlo do zahraničí, lze podat až po té, co přemístění sídla do zahraničí nabude účinnosti, ledaže přemístění sídla do zahraničí nabývá účinnosti výmazem české společnosti nebo družstva z obchodního rejstříku.

Návrh na výmaz české společnosti nebo družstva, jež přemístila sídlo do zahraničí, lze podat až poté, co přemístění sídla do zahraničí nabude účinnosti, ledaže přemístění sídla do zahraničí nabývá účinnosti výmazem české společnosti nebo družstva z obchodního rejstříku.

(2) Při výmazu české společnosti nebo družstva se zapíše, že přemístila sídlo do zahraničí, nové sídlo v zahraničí, popřípadě novou firmu nebo název a označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž je zapsáno nové sídlo, včetně čísla a dne tohoto zápisu.

(3) Rejstříkový soud zveřejní obsah zápisu podle odstavce 2 v plném rozsahu.

Díl 5

Přemístění sídla české společnosti nebo družstva do třetího státu

§ 384q

(1) Česká společnost nebo družstvo může přemístit sídlo do třetího státu, aniž by došlo k zániku a vzniku nové právnické osoby, a změnit při přemístění sídla svou právní formu na takovou, kterou uznávají právní předpisy třetího státu, do kterého má česká společnost nebo družstvo přemístit své sídlo, nezakazují-li to právní předpisy tohoto třetího státu.

(2) Na přemístění sídla české právnické osoby do třetího státu se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující přemístění sídla české právnické osoby do členského státu, není-li dále stanoveno něco jiného.

(3) Veřejná listina předložená notáři podle § 59z odst. 3 písm. c) musí být opatřena úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Překlad se nevyžaduje, pokud notář vydávající osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku žadateli sdělí, že překlad nevyžaduje. Úřední ověření překladu se nevyžaduje, je-li veřejná listina vyhotovena v úředním jazyce členského státu.

ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

§ 385

Jestliže se přeměny účastní evropská společnost nebo evropská družstevní společnost s monistickým systémem orgánů, platí, že práva a povinnosti představenstva akciové společnosti nebo družstva a jeho členů jsou právy a povinnostmi správní rady evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti a jejích členů.

§ 386

(1) Jestliže byl návrh smlouvy o fúzi nebo smlouvy o převzetí jmění společníka nebo projektu rozdělení nebo smlouvy o rozdělení a převzetí obchodního jmění již uložen do sbírky listin obchodního rejstříku anebo byl zveřejněn záměr přijmout rozhodnutí o změně právní formy v Obchodním věstníku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se přeměna podle dosavadních předpisů; veškerá práva a povinnosti všech zúčastněných obchodních společností a družstev, jejich společníků nebo členů, věřitelů, dlužníků, ručitelů, jakož i jiných osob se řídí dosavadními předpisy. Ustanovení věty prvé platí i pro běh promlčecích a prekluzívních lhůt.

(2) Jestliže se přeměna dokončuje podle dosavadních právních předpisů, uplatňuje společník právo na dorovnání a na náhradu škody podle dosavadních právních předpisů.

(3) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na řízení o nárocích z přeměn, které se řídí dosavadními právními předpisy a která nebyla ještě zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.

§ 387

Do doby, než centrální depozitář cenných papírů převezme evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů, se ustanovení tohoto zákona týkající se centrálního depozitáře cenných papírů použijí na Středisko cenných papírů.

§ 388

Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 59x odst. 2 a § 59z odst. 2 vyhláškou, jaké písemnosti je osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna předložit notáři k tomu, aby mohl vydat osvědčení podle § 59x, 59y nebo 59z.

Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 59x odst. 3 a § 59z odst. 3 písm. d) vyhláškou, jaké písemnosti je osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna předložit notáři k tomu, aby mohl vydat osvědčení podle § 59x nebo 59z.

ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST

§ 389

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 355/2011 Sb. Čl. II

1. Jestliže byl projekt přeměny vypracován podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se přeměna podle dosavadní právní úpravy, ledaže společníci nebo orgán společnosti nebo družstva příslušný ke schválení přeměny rozhodne, že se má postupovat podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo stanoví tento zákon něco jiného.

2. Ustanovení § 107 odst. 2 až 4 a § 358 zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí i v případech, kdy projekt přeměny byl vypracován přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud to neodporuje obsahu projektu přeměny.

3. Promlčecí doba pro zaplacení doplatku, na který vzniklo právo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se podle dosavadní právní úpravy toto právo nepromlčovalo, běží od účinnosti tohoto zákona.

4. Ustanovení § 341a odst. 4 zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i ve vztahu k právu na vypořádání, na které vzniklo právo i přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Řízení ve věcech podle zákona č. 125/2008 Sb., zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

6. V řízeních o neplatnosti přeměny zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí ustanovení § 57 odst. 2 až 4 zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 162/2024 Sb. Čl. II

1. Jestliže byl projekt přeměny vypracován podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se přeměna podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže společníci nebo členové nebo orgán společnosti nebo družstva příslušný ke schválení přeměny rozhodne, že se má postupovat podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. V řízeních ve věcech přeměn zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 125/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Topolánek v. r.

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU ze dne 5. 4. 2011 o fúzích akciových společností (kodifikované znění).
Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností.
Čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/63/ES ze dne 13. listopadu 2007, kterou se mění směrnice Rady 78/855/EHS a 82/891/EHS, pokud jde o požadavek na zprávu nezávislého znalce v případě fúze nebo rozdělení akciových společností.
Čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. 10. 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností.
Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení.
Čl. 2 až 13, čl. 27 odst. 2 a 3 Druhé směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření.
Čl. 1 body 1), 2) a 8) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/68/ES ze dne 6. září 2006, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, pokud jde o zakládání akciových společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu.
Čl. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení.
Čl. 11 a 21 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
Čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023, (EU) 2019/1151 a (EU) 2019/2121 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23.

²) § 27 odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb.

³) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁴) § 240 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb.

⁵) § 59a obchodního zákoníku.

⁶) § 9 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

⁷) § 468 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 33/2020 Sb.