Celní zákon (úplné znění)

13

ZÁKON

České národní rady

ze dne 15. prosince 1992

CELNÍ ZÁKON

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

HLAVA PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje

a) v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie¹) právní vztahy vznikající při výkonu veřejné správy v oblasti dohledu nad mezinárodním obchodem Evropské unie,

b) některé další právní vztahy v oblasti celnictví²).

HLAVA PÁTÁ

CELNÍ DOHLED

DÍL DRUHÝ

VÝKON CELNÍHO DOHLEDU A CELNÍ KONTROLY

§ 48

Vykonávání celního dohledu

(1) Kdo má, nebo je pravděpodobné, že má zboží, které podléhá celnímu dohledu, může být podroben celní kontrole.

(2) Při celním dohledu se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží potřebné k posouzení, zda se dovoz, vývoz nebo tranzit zboží uskutečňuje nebo uskutečnil v souladu s celními předpisy. Výsledky získané touto činností musí být zabezpečeny před vyzrazením a zneužitím.

(3) Při celním dohledu musí být šetřeny ústavní a jiné zákonné předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.

(4) V rámci celního dohledu může být prováděna osobní prohlídka v případech důvodného podezření, že osoba ukrývá u sebe zboží, které podléhá clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Osobní prohlídka může být provedena teprve tehdy, jestliže výzva celníků, aby podezřelá osoba vydala ukrývané zboží, je bezvýsledná. Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované osoby provedena pouze za přítomnosti nezúčastněné osoby. Způsob provádění osobní prohlídky a přítomnost nezúčastněné osoby upraví ministerstvo vyhláškou.

(5) Vnitřní kontrolu poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství, lze provést pouze tehdy, je-li důvodné podezření, že tyto zásilky obsahují nejen písemná sdělení, ale i zboží podléhající clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Skutečnost, že byla provedena vnitřní kontrola, je povinen celní úřad na obalu zásilky potvrdit úředně stanoveným způsobem.

(6) O provedení osobní prohlídky a vnitřní kontroly poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství, musí být sepsán úřední záznam.

(7) Celní úřad může při výkonu celního dohledu rovněž pořizovat kopie příslušných dokladů, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. V případě porušení celních předpisů nebo důvodného podezření, že byly celní předpisy porušeny, může tyto doklady na dobu nezbytně nutnou zadržet. Celní úřad vystaví na zadržené doklady písemné potvrzení. Pominou-li důvody zadržení dokladů, je celní úřad povinen neprodleně tyto doklady vrátit osobě, které byly zadrženy. Celní úřad je povinen zajistit ochranu zadržených dokladů proti jejich odcizení, ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití.

(8) Celní úřad může při celním dohledu zajistit totožnost zboží nebo zajistit zboží podléhající celnímu dohledu celní závěrou. Celní závěrou se rozumí zajištění totožnosti zboží nebo zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech nebo v místnostech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich zboží vložit, aniž dojde k narušení zajišťovacího prostředku. Porušit celní závěru lze jen se souhlasem celního úřadu¹⁸).

§ 49

Osvobození od celní kontroly

(1) Celní kontrole nepodléhá

a) zboží dovážené, vyvážené a přepravované v tranzitu, jako zavazadla představitelů jiných států a ostatních osob, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva,

b) diplomatická pošta a konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva,

c) diplomatická pošta ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů České republiky.

(2) Celní kontrole nepodléhají rovněž úřední dokumenty určené pro potřebu ozbrojených sil nebo civilní složky smluvních stran Severoatlantické smlouvy, jsou-li opatřeny úředním razítkem a je-li předloženo potvrzení osvědčující, že zásilka obsahuje pouze úřední dokumenty.

(3) Celní kontrole dále nepodléhají zásilky s úředními a jinými dokumenty obsahující utajované informace podle zvláštního zákona¹⁹), pokud splňují všechny podmínky a náležitosti pro manipulaci a přepravu.

§ 50

Součinnost osob, u nichž celní úřad vykonává celní dohled

(1) Osoba, u které je důvodné podezření, že má u sebe zboží podléhající celnímu dohledu, je povinna umožnit celnímu úřadu provádění celního dohledu v dopravních prostředcích, zavazadlech, provozních skladech a na jiných místech, v nichž se toto zboží nachází a předložit mu veškeré doklady vztahující se k tomuto zboží.

(2) Osoby, u nichž se provádí celní dohled, jsou povinny strpět úkony nezbytné k provedení tohoto dohledu a jsou povinny poskytovat celnímu úřadu při jeho provádění nezbytnou součinnost; na žádost celního úřadu a ve lhůtě jím stanovené jsou povinny poskytnout celnímu úřadu jím stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a jakoukoliv pomoc, které jsou potřebné k provádění dohledu. Celní úřad bez souhlasu této osoby nesmí doklady předávat a údaje a informace sdělovat jiným osobám, s výjimkou případů, kdy tak může učinit podle zvláštních předpisů nebo podle mezinárodní smlouvy.

(3) Osoba, u níž se provádí celní dohled, je rovněž povinna na výzvu celního úřadu předložit buď doklad osvědčující, že zboží bylo řádně dovezeno, nebo doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží pochází od osob oprávněných podnikat. Nepředloží-li tato osoba příslušné doklady, celní úřad na její náklady a nebezpečí kontrolované zboží přemístí na místo, které je pod jeho přímým dohledem, a stanoví lhůtu k dodatečnému předložení těchto dokladů.

(4) Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(5) Vyžadují-li to provozní podmínky nebo potřeba účelného provedení celního dohledu a celní kontroly, jsou osoby, u nichž se provádí celní dohled nebo celní kontrola, povinny se na vlastní náklady a nebezpečí dostavit se silničním dopravním prostředkem přepravujícím zboží na nejbližší vhodné místo stanovené celním úřadem, kde lze celní dohled nebo celní kontrolu účelně provést.

§ 51

Součinnost třetích osob

(1) Ten, kdo se přímo nebo nepřímo účastní dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, je povinen poskytnout celnímu úřadu na jeho žádost a ve lhůtě jím stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a pomoc, které jsou potřebné k provádění celního dohledu. Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(2) Celní úřad musí zajistit ochranu dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití a nesmějí předávat tyto doklady a sdělovat údaje a informace jiným osobám bez souhlasu osoby, která je poskytla, s výjimkou případů, kdy tak může učinit podle zvláštních právních předpisů nebo podle mezinárodní smlouvy.

§ 52

Nestanoví-li zvláštní předpis nebo mezinárodní smlouva jinak, je ten, kdo má doklady a údaje týkající se dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, povinen uschovat tyto doklady a údaje nejméně po dobu 10 let, a to bez ohledu na použitý nosič údajů, na němž jsou vedeny. Počátek běhu lhůty stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie²⁰).

§ 53

Na výkon celního dohledu se nevztahuje zákon o kontrole.

HLAVA OSMÁ

DOVOZ A VÝVOZ ZBOŽÍ

DÍL TŘETÍ

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

DÍL ŠESTÝ

SKLADNÉ

§ 95

(1) Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celního úřadu platí osoba, která zboží celnímu úřadu předložila, skladné ve výši

a) 5 % z hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 100 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění 5 dnů včetně dne uskladnění,

b) 10 % z hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 200 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně dne uskladnění; přesáhne-li doba uskladnění 30 dnů, činí skladné 20 % z hodnoty uskladněného zboží,

c) 100 Kč za každou skladovou položku, jde-li o listiny, doklady, dokumentaci a jiné písemnosti, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně dne uskladnění; přesahuje-li doba uskladnění 30 dnů, činí skladné 200 Kč za každou skladovou položku.

(2) Skladné vyměřuje a vybírá celní úřad.

(3) Skladné je splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo vyměřeno.

HLAVA DEVÁTÁ

CELNĚ SCHVÁLENÉ URČENÍ

DÍL DRUHÝ

ŘÍZENÍ O PŘIDĚLENÍ CELNĚ SCHVÁLENÉHO URČENÍ

§ 102

(1) Řízení o přidělení celně schváleného určení se provádí na celním úřadu anebo v celním prostoru. Přímým zástupcem v řízení o přidělení celně schváleného určení může být pouze osoba, která vykonává tuto činnost jako předmět svého podnikání na území České republiky.

(2) Z podnětu celního úřadu nebo na žádost osoby může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno i mimo celní prostor. Náklady spojené s tímto řízením nese osoba, která o provedení řízení mimo celní prostor požádala.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za kterých se řízení o přidělení celně schváleného určení provádí mimo celní prostor a výši nákladů za provedení tohoto řízení.

(4) V úsecích stanovených ministerstvem po dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno též za jízdy vlaku nebo plavby lodi.

(5) Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení přednostně, a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí, nebo je-li nebezpečí z prodlení. Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení přednostně též u zboží dováženého, vyváženého a zboží v režimu tranzitu, které je dováženo, vyváženo nebo prováženo pravidelnými jednotkami nebo formacemi ozbrojených sil smluvních stran Severoatlantické smlouvy.

(6) Protokol o ústním jednání vyhotovuje celní úřad v průběhu řízení o přidělení celně schváleného určení pouze v těch případech, jestliže ústní jednání nařídil.

§ 104

Rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu nebo o ukončení režimu

(1) Základními náležitostmi písemného rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu nebo o ukončení režimu (dále jen „rozhodnutí o propuštění“) jsou

a) označení celního úřadu, který rozhodnutí vydal,

b) evidenční číslo rozhodnutí,

c) datum přijetí celního prohlášení,

d) datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno,

e) označení deklaranta,

f) popis a název zboží,

g) podpoložka celního sazebníku, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

h) vlastnoruční podpis úřední osoby s uvedením jména a funkce a otisk služebního razítka; tyto náležitosti lze nahradit uznávaným elektronickým podpisem, je-li rozhodnutí vydáno úřední osobou elektronicky, nebo uznávanou elektronickou značkou, je-li rozhodnutí vydáno elektronicky pomocí systému automatizovaného zpracování dat.

(2) Písemné rozhodnutí o propuštění, kterým je vyměřováno clo nebo daň, kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahuje

a) celní hodnotu zboží,

b) celní sazbu zboží podle celního sazebníku,

c) částku vyměřeného cla nebo daně,

d) číslo účtu banky, včetně zahraniční banky, na nějž mají být vyměřené částky zaplaceny, a její označení,

e) variabilní symbol, pod nímž bude platba připsána na účet celního úřadu.

(3) Služebním razítkem se rozumí razítko přidělené úřední osobě k plnění jejích úkolů, které není opatřeno státním znakem. Služební razítko obsahuje zejména datum, označení celního úřadu, pořadové číslo a další rozlišovací znaky potřebné k identifikaci osoby, která v řízení rozhodla.

(4) Rozhodnutí, kterým se zboží propouští do navrženého celního režimu, neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

(5) Bylo-li celní prohlášení podáno ústně nebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjadřuje svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do příslušného celního režimu, nemusí být rozhodnutí o propuštění vyhotoveno písemně. Toto rozhodnutí o propuštění se deklarantovi pouze sdělí ústně nebo jiným úkonem.

(6) Je-li výrokem rozhodnutí o propuštění potvrzeno celní prohlášení podané písemně, stávají se obsah tohoto prohlášení a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí, součástí rozhodnutí o propuštění.

(7) Proti rozhodnutí o propuštění sdělenému ústně nebo jiným úkonem nelze uplatnit opravné prostředky.

(8) Proti rozhodnutí může deklarant podat odvolání ve lhůtě 30 dnů ode dne, který následuje po jeho doručení; ustanovení odstavce 7 tím nejsou dotčena.

(9) Nevylučuje-li to povaha věci, použijí se pro rozhodnutí vydávaná v rámci elektronické výměny strukturovaných datových zpráv ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

DÍL TŘETÍ

CELNÍ PROHLÁŠENÍ

Oddíl první

Doplňující náležitosti celního prohlášení

§ 105

(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem doplňující náležitosti celního prohlášení²³) pro celní a daňové účely a pro uplatňování obchodně-politických opatření České republiky.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam identifikačních kódů pro potřebu dalšího třídění zboží v České republice; tyto identifikační kódy se v celním prohlášení uvádějí za kódy integrovaného sazebníku Evropské unie.

DÍL SEDMÝ

KONTROLA CELNÍHO PROHLÁŠENÍ PO PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ

§ 127

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro provádění kontroly správnosti celního prohlášení po propuštění zboží²⁴) (dále jen „kontrola po propuštění zboží“), která se provádí u osob vymezených v čl. 78 celního kodexu Společenství²⁴), jakož i pro práva a povinnosti těchto osob a pro pravomoci celního orgánu provádějícího kontrolu, obdobně ustanovení daňového řádu o daňové kontrole.

(2) Neumožní-li kontrolovaná osoba celnímu úřadu zahájit a provést kontrolu po propuštění zboží, může jí být uložena pořádková pokuta. Ustanovení daňového řádu o výzvě správce daně k zahájení daňové kontroly se při provádění kontroly po propuštění nepoužijí.

(3) Zjistí-li celní úřad při kontrole po propuštění zboží dovoz nebo vývoz zboží, o kterém má důvodně za to, že uniklo celnímu dohledu, je kontrolovaná osoba, u které je kontrola po propuštění prováděna, povinna na výzvu celního úřadu předložit doklad, z něhož je zřejmé, že zboží má celní status zboží Společenství. Nepředloží-li kontrolovaná osoba příslušný doklad, celní úřad může na její náklady a nebezpečí přemístit kontrolované zboží na místo, které je pod jeho přímým dohledem, a kontrolované osobě stanovit lhůtu k dodatečnému předložení tohoto dokladu.

HLAVA DESÁTÁ

CELNÍ REŽIMY

DÍL PRVNÍ

PŘEPRAVA ZBOŽÍ PROPUŠTĚNÉHO DO VOLNÉHO OBĚHU Z DŮVODU JEHO ZVLÁŠTNÍHO POUŽITÍ

§ 128

(1) Bylo-li zboží propuštěno do volného oběhu na základě povolení se zvýhodněným sazebním zacházením z důvodu jeho povahy nebo zvláštního použití, lze přepravu tohoto zboží mezi dvěma držiteli povolení usazenými v České republice uskutečnit jen na základě splnění oznamovací povinnosti vůči celnímu úřadu, a to ze strany držitele povolení - převodce nebo postupitele. Pro plnění této oznamovací povinnosti se použije vzor kontrolního výtisku T5 a ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁵) o jeho náležitostech a způsobu použití obdobně.

(2) Pro řízení o prodloužení platnosti nebo provedení změn povolení k propouštění zboží do volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením z důvodu jeho povahy nebo zvláštního použití se použije § 135 odst. 1 a 2 obdobně.

DÍL DRUHÝ

REŽIMY S PODMÍNĚNÝM OSVOBOZENÍM OD CLA A REŽIMY S HOSPODÁŘSKÝM ÚČINKEM

Oddíl první

Společná ustanovení pro více režimů

§ 135

(1) Osoba, které bylo uděleno povolení k propuštění zboží do režimu s hospodářským účinkem^8e), k provozování celního skladu^8f) nebo povolení zvláštního použití²⁶), může požádat celní úřad, který povolení vydal, o prodloužení platnosti povolení nebo o provedení změn ve vydaném povolení. Žádost se podává písemně a musí obsahovat

a) přesné označení povolení, kterého se žádost týká,

b) návrh požadované změny povolení nebo nové lhůty platnosti povolení,

c) skutečnosti odůvodňující navrhované změny.

(2) Celní úřad žádosti podle odstavce 1 vyhoví pouze tehdy, je-li to odůvodněno řádným prováděním povoleného režimu. Vyhoví-li celní úřad žádosti, vydá rozhodnutí,

a) jímž se prodlužuje lhůta platnosti povolení, byla-li tato lhůta časově omezena, nebo

b) ve kterém uvede, jakým způsobem se původní povolení mění. Právní moc rozhodnutí, kterým bylo původní povolení uděleno, není jeho změně na překážku.

HLAVA DVANÁCTÁ

ZVLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ

DÍL PRVNÍ

PŘENECHÁNÍ ZBOŽÍ VE PROSPĚCH STÁTU

§ 233

(1) Celní úřad na písemnou žádost vlastníka zboží může povolit přenechání zboží ve prospěch státu. Celní úřad povolí přenechání zboží ve prospěch státu pouze tehdy, jestliže

a) jsou zachovány zvláštní právní předpisy o ochraně životního prostředí,

b) státu nevzniknou přenecháním zboží žádné náklady, kromě nákladů souvisejících s prodejem zboží, a

c) se jedná o zboží, se kterým lze z hlediska zvláštních právních předpisů volně obchodovat a manipulovat.

(2) Zboží se stává majetkem státu nabytím právní moci rozhodnutí, kterým bylo přenechání zboží ve prospěch státu povoleno.

DÍL TŘETÍ

ZBOŽÍ POŽÍVAJÍCÍ OCHRANY PODLE MEZINÁRODNÍHO PRÁVA A ZBOŽÍ DOVÁŽENÉ OSOBAMI SE SÍDLEM NEBO TRVALÝM POBYTEM MIMO ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY, KTERÉ POŽÍVAJÍ VÝSAD A IMUNIT PODLE MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

Zboží požívající ochrany podle mezinárodního práva a zboží dovážené osobami se sídlem nebo trvalým pobytem mimo území České republiky, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv

§ 237a

(1) Od dovozního cla je osvobozena diplomatická pošta, konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva.

(2) Od dovozního cla je osvobozena diplomatická pošta a konzulární zavazadlo Ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů České republiky.

§ 237b

(1) Zboží dovážené pro osoby požívající výsad a imunit^8h) podle mezinárodní smlouvy je osvobozeno od dovozního cla za podmínek uvedených v § 237c až 237f.

(2) Osobou požívající výsad a imunit se rozumí

a) diplomatická mise a konzulární úřad akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b) zvláštní mise,

c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy,

d) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí jako šéf diplomatické mise, člen diplomatického personálu nebo administrativně technického personálu diplomatické mise nebo jako vedoucí konzulárního úřadu, konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec,

e) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt, není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí v České republice,

f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), pokud není občanem České republiky, nemá v České republice povolení k trvalému pobytu a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

§ 237c

(1) Od dovozního cla je osvobozeno zboží osobám uvedeným v § 237b odst. 2 písm. a) až c) za podmínky, že bude použito výlučně pro úřední potřebu těchto osob. Zbožím pro úřední potřebu se rozumí rovněž zboží určené k výstavbě, přestavbě, údržbě a zařízení nemovitých věcí, ve kterých tyto osoby sídlí.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží osobám uvedeným v § 237b odst. 2 písm. d) až f) za podmínky, že bude použito výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu těchto osob. Od dovozního cla je osvobozeno zboží jak dovezené přímo ze zahraničí, tak zboží propuštěné do režimu volného oběhu ze svobodného pásma nebo svobodného skladu nebo z režimu uskladnění v celním skladu, anebo z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému.

§ 237d

Zboží dovážené pro osoby požívající výsad a imunit je osvobozeno od dovozního cla pouze při zachování principu vzájemnosti. Celní úřad přizná osvobození od dovozního cla pouze v rozsahu, ve kterém je osvobození od dovozního cla ze stejných důvodů přiznáno osobám, které mají sídlo nebo trvalý pobyt v České republice v souvislosti s jejich působením v příslušném cizím státě.

§ 237e

(1) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že bude určeno pro osoby požívající výsad a imunit a bude jimi navrženo do volného oběhu na tiskopise celního prohlášení, jehož vzor stanoví ministerstvo vyhláškou. Celní prohlášení ověří diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise nebo mezinárodní organizace uvedené v § 237b odst. 2 písm. a) až c) otiskem svého razítka a podpisem vedoucího nebo jeho zástupce.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že ve lhůtě 12 měsíců, a jde-li o motorová vozidla, plavidla a letadla, ve lhůtě 24 měsíců ode dne přijetí celního prohlášení na jeho propuštění do volného oběhu nebude půjčeno nebo vypůjčeno, zastaveno, pronajato nebo postoupeno za úplatu nebo bezúplatně.

§ 237f

(1) Od dovozního cla je rovněž osvobozeno zboží, které dovážejí

a) členové cizích delegací a členové jejich rodin, přijíždějící na diplomatické konference konané v České republice,

b) členové zvláštních diplomatických misí a členové jejich rodin, přijíždějící do České republiky s diplomatickým posláním, za podmínky, že zboží bude použito pro vlastní potřebu a spotřebu těchto osob.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že ústní celní prohlášení bude doloženo dokladem prokazujícím, že se jedná o osobu požívající výsady a imunity podle odstavce 1.

Zboží dovážené ozbrojenými silami, civilními složkami doprovázejícími ozbrojené síly a osobami závislými na příslušnících ozbrojených sil nebo civilní složky

§ 237g

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) ozbrojenou silou příslušníci pozemních, námořních nebo vzdušných ozbrojených sil cizích států vyslaných na území České republiky jako přijímacího státu na základě mezinárodní smlouvy,⁹⁾

b) civilní složkou civilní osoby doprovázející ozbrojené síly, které jsou zaměstnány u ozbrojených sil a které nejsou občany bez státní příslušnosti nebo občany státu, který není smluvní stranou mezinárodní smlouvy,⁹) ani nejsou občany České republiky,

c) závislou osobou manžel nebo manželka příslušníka ozbrojených sil nebo civilní složky nebo dítě tohoto příslušníka závislé na jeho podpoře.

§ 237h

(1) Od dovozního cla je osvobozeno

a) technika a přiměřené množství potravin, zásob a jiného zboží dováženého ozbrojenými silami pro výhradní potřebu

1. ozbrojených sil,

2. civilní složky,

3. závislých osob,

b) palivo, olej a maziva pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil nebo civilní složky.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno jak zboží dovezené přímo ze zahraničí a propuštěné do volného oběhu, tak zboží propuštěné do volného oběhu po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nebo z režimu uskladňování v celním skladu anebo z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému.

HLAVA TŘINÁCTÁ

CELNÍ DLUH

DÍL DRUHÝ

ZAJIŠTĚNÍ CELNÍHO DLUHU S VÝJIMKOU TRANZITNÍCH OPERACÍ

§ 254

Úhrada cla, daně a poplatků vybíraných při dovozu a spravovaných celními orgány se za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy zajišťuje poskytnutím jistoty.

§ 256

(1) Jistotu lze poskytnout

a) převedením nebo vložením příslušné částky na účet celního úřadu k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen „celní jistota“),

b) ručením k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem (dále jen „souborná jistota“),

c) ručením k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen „jednotlivá jistota“), a to s použitím záruční listiny nebo záručního dokladu,

d) zřízením zástavního práva podle daňového řádu.

(2) Je-li poskytnuta celní jistota, převede osoba, která je povinna poskytnout jistotu, příslušnou částku na účet celního úřadu, a to podle platebních podmínek sdělených celním úřadem na základě žádosti osoby, která je povinna jistotu poskytnout. Obdobně se postupuje při skládání celní jistoty, kterou na základě povolení celního úřadu poskytuje jiná osoba než ta, která je povinna ji poskytnout²⁷).

(3) Uvolněnou celní jistotu celní úřad neprodleně vrátí složiteli nebo ji podle dispozic složitele použije k zajištění jiného celního nebo daňového dluhu.

(4) Není-li celní nebo daňový dluh splněn, použije se celní jistota na úhradu cla a jeho příslušenství, daní a poplatků vybíraných při dovozu a jejich příslušenství, dopravného, skladného, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný přeplatek celní jistoty se vrátí osobě, která celní jistotu poskytla, do 30 dnů ode dne zjištění jeho výše. Dnem úhrady cla, daní a poplatků podle věty první je den splatnosti.

§ 258

(1) Zajištění celního a daňového dluhu soubornou jistotou může celní úřad povolit na žádost dlužníka nebo osoby, která by se mohla stát dlužníkem (dále jen „uživatel“).

(2) Žádost o povolení se podává písemně a musí obsahovat veškeré údaje, které umožní celním orgánům posoudit, zda podmínky, za kterých může být povolení uděleno, jsou splněny.

(3) Žadatel je odpovědný za správnost poskytnutých údajů a pravost dokladů, kterými je podání doloženo.

(4) Uživatel povolení je povinen informovat celní úřad, který povolení udělil, o všech okolnostech, které vyšly najevo po udělení povolení a mohou mít vliv na platnost nebo obsah uděleného povolení.

(5) Celní úřad, který povolení udělil, zruší jeho platnost nebo je změní, jestliže osoba, jíž bylo povolení vydáno, neplní podmínky stanovené v povolení nebo stanovené celními předpisy.

§ 259

Soubornou jistotu lze použít k zajištění celního a daňového dluhu nebo celních a daňových dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout ze zajištěných operací, až do výše zaručené částky. Uživatel souborné jistoty odpovídá za to, že celní a daňový dluh nebo součet celních a daňových dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout ze zajištěných operací, nepřekročí zaručenou částku. Dojde-li k překročení zaručené částky, je uživatel souborné jistoty povinen o této skutečnosti neprodleně informovat celní úřad, který soubornou jistotu povolil.

§ 260

(1) Ručitelem může být pouze jiná osoba než dlužník, které to povolil příslušný celní úřad na žádost

a) uživatele souborné jistoty podle § 258, má-li být poskytnuta souborná jistota,

b) budoucího ručitele, má-li být poskytnuta jednotlivá jistota s použitím záručního dokladu, nebo

c) dlužníka nebo osoby, která by se dlužníkem mohla stát, má-li být poskytnuta jednotlivá jistota s použitím záruční listiny.

(2) Povolení podle odstavce 1 může být uděleno pouze osobě,

a) která řádně a včas plní povinnosti vyplývající z celních předpisů,

b) jejíž finanční situace je taková, že může splnit každý celní a daňový dluh, který zaručila,

c) která se nedopustila závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů.

(3) Příslušný celní úřad odejme udělené povolení, jestliže zjistí, že ručitel přestal splňovat podmínky uvedené v odstavci 2.

(4) Ručitel může kdykoliv a bez udání důvodů zrušit ručitelský vztah. Zrušení nabude účinnosti šestnáctého dne ode dne písemného oznámení této skutečnosti ručitelem celnímu úřadu, který povolení udělil, a současně tímto dnem udělené povolení pozbývá platnosti.

(5) Příslušný celní úřad odejme povolení, jestliže uživatel souborné jistoty o odnětí povolení požádá. Příslušný celní úřad odejme povolení rovněž tehdy, jestliže uživatel souborné jistoty neplní řádně a včas povinnosti vyplývající z právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny.

(6) Udělené povolení pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) rozhodnutím příslušného celního úřadu o odnětí povolení.

(7) Ode dne pozbytí platnosti povolení nelze pro účely zajištění celního a daňového dluhu přijmout záruční listinu, záruční doklad ani osvědčení o poskytnutí souborné jistoty, které byly vydány v době platnosti povolení.

(8) Za osobu rozdílnou od dlužníka se pro účely odstavce 1 nepovažuje osoba, která je

a) statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčího orgánu dlužníka,

b) zaměstnavatelem nebo zaměstnancem dlužníka,

c) členem rodiny dlužníka,

d) členem skupiny spojených osob, zaregistrované jako plátce daně z přidané hodnoty,

e) ekonomicky propojenou osobou, pokud takové propojení může mít vliv na splnění celního a daňového dluhu.

§ 260a

(1) O povolení ručitele a užívání souborné jistoty rozhoduje Celní úřad pro Jihočeský kraj. Rozhodnutí o povolení ručitele a užívání souborné jistoty může být Celním úřadem pro Jihočeský kraj na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena.

(2) O povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu rozhoduje Celní úřad pro hlavní město Prahu. Rozhodnutí o povolení ručitele může být Celním úřadem pro hlavní město Prahu na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena.

(3) Žádost o povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záruční listiny se podává celnímu úřadu, u něhož bude jistota použita.

(4) Příslušný celní úřad je oprávněn požadovat, aby k žádostem podle odstavců 1 až 3 byly předloženy doklady prokazující schopnost ručitele splnit celní a daňový dluh do výše navrhované zaručené částky. Příslušný celní úřad může tyto doklady na ručiteli požadovat i v době trvání ručitelského vztahu. K žádostem podle odstavců 1 až 3 je nutno předložit

a) potvrzení ne starší 60 dnů o tom, že ručitel a v případě souborné jistoty i uživatel nemá v České republice daňové nedoplatky a splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu jeho splácení ve splátkách,

b) doklady svědčící o schopnosti ručitele splnit celní a daňový dluh do výše navrhované zaručené částky, a to účetní záznamy, kterými se rozumí zejména účetní závěrka nebo přiznání k dani příjmů za poslední 2 účetní období.

(5) Vyzve-li příslušný celní úřad žadatele k předložení dokladů podle odstavce 4, stanoví k předložení těchto dokladů lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne doručení výzvy žadateli. Nebudou-li požadované doklady předloženy ve stanovené lhůtě, je žádost neplatná a pohlíží se na ni, jako kdyby nebyla podána.

§ 260b

Příslušný celní úřad je povinen o žádosti podle § 260a odst. 1 nebo 2 rozhodnout do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit Generální ředitelství cel. Nemůže-li příslušný celní úřad rozhodnout do 60 dnů, popřípadě do 90 dnů, je povinen o tom žadatele s uvedením důvodů prodlení s vyřízením žádosti a konečné lhůty pro vydání rozhodnutí uvědomit.

§ 260c

Rozhodnutí, kterým se žádosti podle § 260a odst. 1 až 3 vyhovuje, nemusí být odůvodněno a nemusí obsahovat poučení o opravném prostředku.

§ 260d

Byla-li žádost podle § 260a odst. 1 nebo 2 zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 12 měsících ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí.

§ 260e

(1) Příslušný celní úřad, který povolení podle § 260a odst. 1 udělil, vydá uživateli osvědčení o zajištění celního a daňového dluhu soubornou jistotou, kterým uživatel prokazuje celnímu úřadu udělení povolení.

(2) Osvědčení se předkládá celnímu úřadu při podání celního prohlášení na propuštění zboží nebo v souvislosti se započetím jiné operace, na základě které má být celní a daňový dluh zajištěn. Celní úřad, kterému bylo osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrátí uživateli.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, lze-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení zajišťovat celní dluh soubornou jistotou zjistit z informačního systému celní správy.

§ 260f

(1) Při vystavení osvědčení nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí uživatel osobu, která je oprávněna jednat jeho jménem. Předložením osvědčení prokazují oprávněné osoby, že jsou oprávněny za uživatele jednat v rozsahu uvedených úkonů a zajišťovat celní a daňový dluh soubornou jistotou. Ministerstvo vyhláškou stanoví, při kterých operacích může být celní a daňový dluh zajištěn soubornou jistotou.

(2) Doba platnosti osvědčení nesmí být delší než 2 roky. Platnost osvědčení lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

(3) Jestliže udělené povolení zajišťovat celní a daňový dluh soubornou jistotou pozbylo platnosti, je uživatel povinen neprodleně vrátit celnímu orgánu, který povolení vydal, všechna osvědčení, jejichž doba platnosti dosud neuplynula.

Jednotlivá jistota s použitím záručního dokladu

§ 260h

(1) Záruční doklad nebo několik záručních dokladů, v nichž je uvedena částka v českých korunách stanovená ručitelem, je dlužník povinen předložit celnímu úřadu tak, aby součet uvedených částek nebyl nižší než požadovaná výše zajištění celního a daňového dluhu. Celní úřad si předložený záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechá.

(2) Na záručním dokladu uvádí ručitel lhůtu jeho platnosti, a to vyznačením posledního dne této lhůty. Lhůta nesmí být delší než jeden rok od data vydání.

(3) Pro přepočet zahraniční měny na české koruny se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou a platný první pracovní den měsíce října roku, který předchází roku, v němž bylo přijato celní prohlášení, se kterým je předkládán záruční doklad.

§ 260j

(1) Povolení podle § 260 odst. 1 písm. b) opravňuje ručitele vydat podle vlastního výběru záruční doklady osobám, od nichž se zajištění celního a daňového dluhu požaduje.

(2) Ručitel za každý vydaný záruční doklad odpovídá až do částky v něm uvedené.

(3) Ručitel je povinen poskytnout celnímu úřadu za podmínek stanovených v povolení veškeré informace o záručních dokladech jednotlivé jistoty, které vystavil.

(4) Ručitel odpovídá za to, že souhrn částek uvedených v jednotlivých záručních dokladech, které vystavil, nepřekročí nejvyšší částku zajištění uvedenou v povolení vydaném podle § 260a odst. 2.

§ 260k

Jednotlivá jistota s použitím záruční listiny

(1) Záruční listina pro poskytnutí jednotlivé jistoty se předkládá celnímu úřadu, který zajištění celního a daňového dluhu požaduje.

(2) Celní úřad si předloženou záruční listinu po ověření její platnosti a správnosti ponechává.

§ 260l

Plnění celního dluhu ručitelem

(1) Celní úřad rozhodnutím uloží ručiteli povinnost uhradit clo a daň, za které se zaručil a které nebyly společnými a nerozdílnými dlužníky uhrazeny ani poté, co byli o jejich úhradu bezvýsledně upomenuti.

(2) Povinnost uhradit clo a daň uloží celní úřad ihned ručiteli,

a) stanoví-li tak mezinárodní smlouva,

b) bylo-li by zaslání upomínky k úhradě dlužného cla a daní společným a nerozdílným dlužníkům vzhledem k jejich finanční a majetkové situaci bezvýsledné, nebo

c) jakmile zjistí, že probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek některého ze společných a nerozdílných dlužníků a v němž nemá právo na uspokojení ze zajištění.

§ 260m

Záruční listiny, záruční doklady a osvědčení

Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor záruční listiny pro poskytnutí souborné jistoty, vzor osvědčení, jeho náležitosti a pokyny k jeho vyplnění, vzor záruční listiny pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu, vzor záručního dokladu a jeho náležitosti a vzor záruční listiny pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záruční listiny.

DÍL TŘETÍ

ZAPLACENÍ CLA A DANÍ A ULEHČENÍ PLATBY

§ 264

Doměření cla a daně

(1) Clo nebo daň lze doměřit na základě žádosti daňového subjektu o dodatečné doměření cla nebo daně nebo z moci úřední.

(2) Doměřovací řízení provádí celní úřad,

a) který rozhodl o propuštění zboží do celního režimu nebo o jeho ukončení,

b) který provádí kontrolu po propuštění zboží, jsou-li clo nebo daň doměřovány na základě výsledku této kontroly, nebo

c) v jehož územním obvodu má místo pobytu nebo sídlo daňový subjekt, kterému byly clo nebo daň původně vyměřeny, je-li doměřovací řízení zahájeno na základě zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům²⁸).

(3) V doměřovacím řízení podle odstavce 2 písm. b) celní úřad ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁹) zaúčtuje částku cla a vydá dodatečný platební výměr. Počátkem běhu této lhůty je den následující po ukončení kontroly po propuštění zboží.

§ 265

Vznikl-li celní dluh, jehož výše může být sdělena dlužníkovi i po uplynutí lhůty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁰), v důsledku činu, který v době, kdy byl spáchán, mohl být důvodem pro zahájení trestního řízení, lze tento celní dluh vyměřit dlužníkovi do 10 let ode dne vzniku celního dluhu.

§ 270

Způsob úhrady

(1) Na žádost osoby, která má povinnost uhradit clo nebo daň a která složila celní jistotu, lze clo nebo daň uhradit převodem ze složené celní jistoty; za den platby se v tomto případě považuje den, v němž celní úřad obdržel žádost s označením cla nebo daně, které mají být převodem ze složené celní jistoty uhrazeny.

(2) Dlužník, který uhrazuje clo nebo daň, je povinen uvést, na kterou daň nebo clo je platba určena, a to uvedením variabilního symbolu z rozhodnutí o propuštění zboží; celní úřad platbu na takto určenou daň nebo clo přijme.

(3) Pořadí úhrady cla a daně je následující, pokud není dále stanoveno jinak:

a) clo,

b) spotřební daň,

c) daň z přidané hodnoty,

d) příslušenství, pokud není vyměřeno samostatným výměrem.

(4) Jestliže je povolen odklad platby cla a daně, je pořadí úhrady následující:

a) nedoplatky na clu podle data splatnosti,

b) nedoplatky na dani podle data splatnosti,

c) příslušenství podle data splatnosti.

(5) Pořadí úhrady cla a daně v případě exekuce je následující:

a) clo,

b) exekuční náklady,

c) spotřební daň,

d) daň z přidané hodnoty,

e) příslušenství, pokud není vyměřeno samostatným výměrem.

(6) Clo určené k vrácení na základě rozhodnutí celního úřadu lze jako přeplatek použít pouze k úhradě jiného cla.

(7) Nemůže-li být clo a jeho příslušenství, daň a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné, dopravné nebo pokuta uložená celním úřadem uhrazeny v české měně, může celní úřad přijmout na jejich úhradu i zahraniční měnu. Poplatky za směnu se započítávají do celkové výše platby. K přepočtu zahraniční měny na české koruny se použije kursu devizového trhu České národní banky platného v okamžiku, kdy je úhrada prováděna.

DÍL ČTVRTÝ

PROMLČENÍ PRÁVA VYMÁHAT NEDOPLATEK CLA A DANĚ

DÍL PÁTÝ

VRÁCENÍ CLA

§ 285

Vznikne-li povinnost platit úrok podle přímo použitelného předpisu Evropské unie³¹), postupuje se při přiznání tohoto úroku podle ustanovení daňového řádu o úroku z neoprávněného jednání správce daně.

HLAVA ČTRNÁCTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

DÍL PRVNÍ

PŘESTUPKY

§ 293

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,

b) předloží celnímu orgánu nepravý, pozměněný nebo padělaný doklad,

c) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do režimu nebo pro nakládání se zbožím,

1. propuštěným do režimu s podmíněným osvobozením od cla,

2. propuštěným do režimu vývozu,

3. propuštěným do režimu volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením z důvodu jeho zvláštního použití,

4. zajištěným k projednání správního deliktu,

5. dočasně uskladněným,

6. umístěným ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu,

7. pro které bylo zřízeno zástavní právo,

8. propuštěným do režimu tranzitu, nebo

9. vstupujícím na celní území Společenství, vystupujícím z celního území Společenství nebo předkládaným k celnímu řízení,

d) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do navrhovaného režimu za použití zjednodušených postupů,

e) poskytne celnímu orgánu nesprávný údaj nebo doklad důležitý pro jeho rozhodnutí nebo pro jiné použití celních předpisů v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,

f) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních opatření,

g) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,

h) jako osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie odpovědná za poskytování informací o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou, nesdělí celnímu úřadu údaje podle § 319 odst. 4,

h) jako osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie odpovědná za poskytování informací o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou, poruší některou z povinností stanovených v § 319 odst. 4 a 5,

i) přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán správní delikt, nebo

j) v rozporu s § 48 odst. 8 poruší celní závěru.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) lze uložit pokutu do 100000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. i) a j) pokutu do 50000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit propadnutí zboží, a to samostatně nebo společně s pokutou.

(4) V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 uložit pokutu do 5000 Kč.

DÍL DRUHÝ

SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB

§ 294

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,

b) předloží celnímu orgánu nepravý, pozměněný nebo padělaný doklad,

c) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do režimu nebo pro nakládání se zbožím,

1. propuštěným do režimu s podmíněným osvobozením od cla,

2. propuštěným do režimu vývozu,

3. propuštěným do režimu volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením z důvodu jeho zvláštního použití,

4. zajištěným k projednání správního deliktu,

5. dočasně uskladněným,

6. umístěným ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu,

7. pro které bylo zřízeno zástavní právo,

8. propuštěným do režimu tranzitu,

9. vstupujícím na celní území Společenství, vystupujícím z celního území Společenství nebo předkládaným k celnímu řízení,

d) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do navrhovaného režimu za použití zjednodušených postupů,

e) poskytne celnímu orgánu nesprávný údaj nebo doklad důležitý pro jeho rozhodnutí nebo pro jiné použití celních předpisů v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,

f) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních opatření,

g) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,

h) jako osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie odpovědná za poskytování informací o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou, nesdělí celnímu úřadu údaje podle § 319 odst. 4,

h) jako osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie odpovědná za poskytování informací o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou, poruší některou z povinností stanovených v § 319 odst. 4 a 5,

i) přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán správní delikt, nebo

j) v rozporu s § 48 odst. 8 poruší celní závěru.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

a) 4000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až g),

b) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h),

c) 250000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) a j).

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit propadnutí zboží, a to samostatně nebo společně s pokutou.

DÍL TŘETÍ

PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ ZBOŽÍ

§ 295

Propadnutí zboží

(1) Propadnutí zboží lze uložit, jestliže zboží náleží osobě, která se dopustila správního deliktu, a zboží

a) bylo ke spáchání správního deliktu užito nebo určeno, anebo

b) bylo správním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží správním deliktem získané.

(2) Propadnutí zboží nelze uložit, je-li hodnota zboží v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu.

§ 296

Zabrání zboží

Nebylo-li za správní delikt uloženo propadnutí zboží podle § 295 odst. 1, lze rozhodnout, že se takové zboží zabírá, jestliže to vyžaduje bezpečnost osoby nebo majetku anebo jiný obecný zájem a jestliže

a) celní orgán do 60 dnů ode dne, kdy správní delikt vyšel najevo, nezjistí skutečnosti odůvodňující zahájení řízení o správním deliktu proti určité osobě,

b) zboží náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, nebo

c) zboží nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela.

§ 297

Vlastníkem propadlého nebo zabraného zboží se stává stát.

DÍL ČTVRTÝ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ KE SPRÁVNÍM DELIKTŮM

§ 298

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže celní úřad o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do šesti let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby anebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává celní úřad, v jehož územním obvodu má osoba podezřelá ze spáchání správního deliktu sídlo. Nenachází-li se sídlo osoby na území České republiky, projedná správní delikt celní úřad, v jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán; nelze-li místo spáchání správního deliktu spolehlivě zjistit, projedná jej celní úřad, v jehož územním obvodu bylo spáchání správního deliktu zjištěno.

(6) Pokuta uložená za správní delikt je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

HLAVA PATNÁCTÁ

CELNÍ ZÁSTAVNÍ PRÁVO

§ 305

(1) Celní zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že celní dluh, který jí odpovídá, nebude řádně a včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení ze zástavy.

(2) Zástavou je dovážené zboží, které není zbožím pocházejícím z Evropských společenství. Celní zástavní právo vzniká v okamžiku vstupu zástavy na území Evropských společenství.

(3) Celní orgány mohou zástavu do doby, než bude celní dluh splněn nebo zajištěn v plné výši, zajistit, a to bez ohledu na práva třetích osob. Za zajištění zástavy se považuje rovněž rozhodnutí celních orgánů, kterým uloží osobě, která zástavu drží, že ji nesmí používat, prodávat nebo s ní jiným způsobem nakládat.

(4) Celní zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky; promlčením zajištěné pohledávky však celní zástavní právo nezaniká. Celní zástavní právo zaniká i zánikem zástavy nebo zajištěním celního dluhu v plné výši.

(5) Pro realizaci celní zástavy se použije ustanovení § 313 odst. 1 obdobně.

HLAVA ŠESTNÁCTÁ

ZAJIŠTĚNÍ A PRODEJ ZBOŽÍ

DÍL PRVNÍ

ZAJIŠTĚNÍ ZBOŽÍ

§ 309

(1) Celní úřad může k projednání správního deliktu podle tohoto zákona zajistit zboží a dopravní prostředek, o kterých lze důvodně předpokládat, že byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny, anebo byly správním deliktem získány nebo byly nabyty za zboží správním deliktem získané.

(2) Celní úřad může zajistit zboží podle odstavce 1 bez ohledu na práva třetích osob.

§ 310

(1) Celní úřad vydá o zajištění zboží rozhodnutí a doručí je osobě, které bylo zboží zajištěno.

(2) V rozhodnutí o zajištění zboží se uvedou důvody, pro které se zboží zajišťuje, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se uvede též upozornění, že zboží bude prodáno, nebude-li pokuta zaplacena.

(3) Zboží, které lze podle § 309 zajistit, může celní úřad ponechat osobě a uložit jí, že zboží nesmí používat, prodávat nebo s ním jiným způsobem nakládat.

§ 311

(1) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění zboží, je povinna toto zboží celnímu úřadu vydat.

(2) Není-li zajištěné zboží na výzvu celnímu úřadu vydáno, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato.

(3) O vydání nebo o odnětí zajištěného zboží se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis zboží. Osobě, která zboží vydala, nebo které bylo zboží odňato, vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí zboží.

§ 312

(1) Není-li zajištěné zboží k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o správním deliktu anebo prodej podle § 313, vrátí se osobě, které bylo zajištěno.

(2) Uplatní-li právo na zajištěné zboží, které není k dalšímu řízení již třeba, a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o správním deliktu anebo prodej podle § 313, jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, a celní orgán má pochybnosti o tom, zda tato osoba je vlastníkem zboží, nebo má-li celní orgán pochybnosti o tom, zda osoba, které bylo zboží zajištěno, je jeho vlastníkem, nevydá celní orgán zboží a odkáže tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.

DÍL DRUHÝ

PRODEJ ZBOŽÍ

§ 313

(1) Celní úřad může prodat zboží zajištěné podle § 309 odst. 1, u něhož nebylo vysloveno propadnutí zboží, nebo které nebylo zabráno, na úhradu pokuty, uložené za správní delikt, jestliže pokuta není uhrazena do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(2) Celní úřad může zboží podléhající rychlé zkáze nebo živá zvířata zajištěná podle § 309 odst. 1 ihned prodat.

§ 314

(1) Celní úřad prodá zboží zpravidla v dražbě. Přitom postupuje podle zvláštních předpisů.¹⁰)

(2) Umožňují-li přímo použitelné předpisy Evropské unie^10a) celnímu úřadu prodat zboží, postupuje celní úřad při jeho prodeji podle odstavce 1.

(3) Zboží, které nemohlo být prodáno v dražbě, prodá celní úřad osobám, způsobilým podle právních předpisů k nakládání s prodávaným druhem zboží.

(4) Se zbožím, které nelze prodávat nebo používat ze zdravotních, zvěrolékařských, rostlinolékařských, bezpečnostních nebo jiných důvodů, naloží celní úřad způsobem stanoveným zvláštními předpisy.

§ 315

(1) Z výtěžku prodeje zboží se přednostně uhradí clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné, dopravné a pokuty uložené podle celních předpisů. Zbytek výtěžku vyplatí celní úřad na žádost oprávněnému. Nepřihlásí-li se oprávněný do tří let po prodeji zboží, připadne zbytek výtěžku prodeje státu.

(2) Uplatní-li třetí osoba do tří let po prodeji zboží u celního úřadu nárok na zbytek výtěžku prodeje zboží, odkáže celní úřad tuto osobu, aby svůj nárok uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.

(3) O prodeji zboží se uvědomí osoba, které bylo zboží zajištěno.

§ 316

(1) Celní úřad je oprávněn prodat, popřípadě jinak nakládat se zbožím,

a) u něhož bylo vysloveno propadnutí, nebo které bylo zabráno,

b) u něhož bylo vysloveno propadnutí věci, nebo které bylo zabráno v trestním řízení konaném o trestných činech spáchaných při dovozu, vývozu a tranzitu zboží,

c) které jeho vlastník přenechal ve prospěch státu.

(2) Při prodeji zboží uvedeného v odstavci 1 se použijí ustanovení § 313 až 315 obdobně.

HLAVA SEDMNÁCTÁ

STATISTICKÉ ÚDAJE

§ 319

Sběr, zpracování a kontrola statistických údajů

(1) Celní orgány zabezpečují sběr a zpracování údajů o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení, anebo o vybraných výrobcích, u kterých vznikla daňová povinnost ke spotřební dani.

(2) Formu, obsah a náležitosti dokladu pro statistické účely, jakož i rozsah údajů pro vedení statistiky, stanoví na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie³²) Český statistický úřad v dohodě s ministerstvem vyhláškou.

(3) Celní orgány zabezpečují sběr, zpracování, prvotní a následnou kontrolu údajů o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropské unie, jejichž rozsah a způsob vykazování stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie³³) a poskytují je pro statistické účely.

(4) Osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie³⁴) povinna poskytnout informace o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou, je povinna sdělit celnímu úřadu pravdivé a úplné údaje o tomto obchodu s použitím dokladu nebo elektronicky, způsobem a za podmínek, které stanoví Český statistický úřad v dohodě s ministerstvem vyhláškou.

(4) Osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie³⁴) povinna poskytnout informace o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie (dále jen „zpravodajská jednotka“), je povinna sdělit celnímu úřadu pravdivé a úplné údaje o tomto obchodu písemně nebo elektronicky, pokud dosáhne prahu pro vykazování stanoveného zvlášť pro odeslání a zvlášť pro přijetí zboží.

(5) Zpravodajská jednotka je povinna

a) sdělit celnímu úřadu údaje podle odstavce 4 nejpozději desátý pracovní den měsíce následujícího po skončení referenčního období, pokud jsou tyto údaje sdělovány písemně,

b) sdělit celnímu úřadu údaje podle odstavce 4 nejpozději dvanáctý pracovní den měsíce následujícího po skončení referenčního období, pokud jsou tyto údaje sdělovány elektronicky,

c) sdělit celnímu úřadu opravené údaje nebo doplnit chybějící údaje podle odstavce 4 nejpozději třicátý den následující po dni, kdy se o nepřesnosti údajů nebo o tom, že údaje chybějí, dozvěděla,

d) po dobu 2 let ode dne skončení lhůty podle písmen a) až c) uchovávat datové soubory a kopie písemností, které byly poskytnuty celnímu úřadu podle písmen a) až c).

(6) Český statistický úřad a ministerstvo stanoví vyhláškou

a) rozsah údajů podle odstavce 4,

b) úpravu referenčního období pro účely vykazování údajů podle odstavce 4,

c) způsob dosažení prahů pro vykazování údajů podle odstavce 4 a jejich výši a

d) způsob a postup pro sdělování údajů podle odstavce 4.

§ 319a

Následná kontrola údajů o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou

(1) Celní úřad provádí následnou kontrolu údajů o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou, jejímž účelem je přesvědčit se o správnosti a úplnosti sdělených údajů o tomto obchodu. Následnou kontrolou údajů se rovněž ověřuje, zda nebyla porušena povinnost stanovená v § 319 odst. 4 sdělit celnímu úřadu údaje o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí při následné kontrole údajů pro pravomoci celního úřadu a pro práva a povinnosti kontrolované osoby ustanovení daňového řádu o daňové kontrole obdobně.

(3) Následná kontrola údajů může být provedena u osoby stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁴).

(4) Následnou kontrolu údajů lze provést ve lhůtě dvou let od konce lhůty k předání výkazu pro Intrastat³⁵).

HLAVA OSMNÁCTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 319b

Pořádková pokuta

(1) Celní úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50000 Kč osobě, která závažně ztěžuje nebo brání v provádění celního dohledu, celní kontroly, kontroly po propuštění zboží nebo následné kontroly údajů tím, že

a) neumožní celnímu orgánu zahájit činnost nebo provést úkon,

b) neposkytne celníkům potřebnou součinnost,

c) navzdory předchozímu napomenutí se chová k celníkovi urážlivě,

d) navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo

e) neuposlechne pokynu celníka.

(2) Pořádkovou pokutu lze ukládat opakovaně, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě.

(3) Rozhodnutí o pořádkové pokutě nelze vydat, jestliže ode dne nesplnění povinnosti podle odstavce 1 uplynula doba delší než 3 měsíce.

(4) Při určení výše pořádkové pokuty celní úřad přihlíží zejména k závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání ve vztahu k povaze a účelu vykonávané činnosti.

§ 320

(1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon nebo přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak, platí pro řízení před celními orgány

a) ve věcech přestupků obecné předpisy o přestupcích,³⁶)

b) správní řád, jde-li o řízení ve věcech:

1. správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob a pořádkových pokut podle tohoto zákona,

2. zajištění zboží a věcí pro řízení o správních deliktech,

3. udělení, změny nebo odnětí povolení být ručitelem a vydávat celní a ručící dokumenty podle mezinárodní smlouvy nebo tohoto zákona, včetně prodloužení platnosti tohoto povolení,

4. vyloučení osob z provozování přepravy na podkladě karnetu TIR,

5. udělení, změny nebo odnětí povolení k poskytnutí jistoty podle mezinárodní smlouvy nebo tohoto zákona, včetně prodloužení platnosti tohoto povolení,

6. udělení, změny nebo odnětí povolení zproštění povinnosti poskytnout jistotu podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, včetně prodloužení platnosti tohoto povolení,

7. vydání osvědčení o původu zboží a povolení schváleného vývozce při osvědčování původu zboží a zrušení těchto povolení a osvědčení,

8. vydání závazných informací a zrušení jejich platnosti,

9. povolení nebo odnětí povolení režimu s hospodářským účinkem, provozování celního skladu, nebo povolení zvýhodněného sazebního zacházení z důvodu zvláštního použití, povolení změn v těchto povoleních a prodloužení jejich platnosti,

10. schválení dočasného skladu a stanovení podmínek k dočasnému uskladnění zboží, včetně provedení změn v tomto rozhodnutí a zrušení jeho platnosti,

11. udělení, změny nebo odnětí povolení zjednodušeného postupu včetně místního řízení a prodloužení jeho platnosti,

12. vydání, pozastavení a zrušení osvědčení oprávněného hospodářského subjektu^10c),

13. prohlášení části území za svobodné pásmo nebo povolení zřízení svobodného skladu,

14. udělení souhlasu ke stavbě budov ve svobodném pásmu,

15. určení celního prostoru,

16. udělení, změny nebo odnětí povolení centralizovaného celního řízení, včetně prodloužení platnosti tohoto povolení,

17. udělení, změny nebo odnětí povolení elektronicky komunikovat s celními orgány,

18. udělení, změny nebo odnětí dalších povolení souvisejících s přidělením celně schváleného určení nebo s provozováním dočasného skladu, celního skladu, svobodného pásma nebo svobodného skladu, upravených přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo mezinárodní smlouvou, včetně prodloužení platnosti těchto povolení,

19. vydání, pozastavení a zrušení osvědčení schváleného hospodářského subjektu³⁷),

20. ověření osvědčení o úlovku při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu³⁸),

c) v ostatních věcech daňový řád.

(2) Vznikla-li povinnost zaplatit clo nebo daň jinak než propuštěním zboží do příslušného celního režimu, je místně příslušným k vyměření cla a daně celní úřad, který rozhodné skutečnosti zjistil jako první.

(3) Celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo režimu vývozu lze podat u kteréhokoliv celního úřadu, nestanoví-li tento zákon, zvláštní právní předpis, přímo použitelný předpis Evropské unie nebo mezinárodní smlouva jinak.

(4) Celním úřadem výstupu, je-li zboží dopravováno potrubím nebo vedením, je celní úřad, v jehož územním obvodu má vývozce místo pobytu nebo sídlo.

(5) K vyřízení žádosti o zničení zboží pod celním dohledem nebo žádosti o přenechání zboží ve prospěch státu je místně příslušný celní úřad, který provádí celní dohled nad tímto zbožím. Je-li více celních úřadů dohledu, je k vyřízení žádosti příslušný celní úřad, u něhož byla žádost podána a zboží předloženo.

(6) K vyřízení žádosti o prominutí nebo vrácení cla je místně příslušný celní úřad, který clo vyměřil nebo vybral, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak.

(7) K vyřízení žádosti o povolení odkladu platby cla, posečkání nebo splátek cla je místně příslušný celní úřad, který clo vyměřil.

(8) K propuštění zboží do režimu s hospodářským účinkem je místně příslušný celní úřad, který je uveden v povolení k použití tohoto režimu nebo je v tomto povolení označen jako propouštějící celní úřad.

(9) K řízení o žádosti o udělení povolení na poskytnutí souborné jistoty a k řízení o žádosti o udělení povolení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu v režimu tranzitu je příslušný kterýkoliv celní úřad.

(10) Odvolací orgán v rozhodnutí, kterým se zamítá odvolání proti rozhodnutí, uvede také lhůtu, ve které je možno podat soudu žalobu o přezkoumání tohoto rozhodnutí.

(11) Je-li vydáno elektronicky jiné rozhodnutí, než rozhodnutí o propuštění zboží, a nevylučuje-li to povaha věci, použije se pro nahrazení vlastnoručního podpisu úřední osoby a otisku úředního razítka postup podle § 104 odst. 1 písm. h).

§ 320a

Celní orgány doručují písemnosti zahraničním osobám do zahraničí přímo, anebo prostřednictvím celní správy jiného státu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

§ 322

Není-li tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁹) stanoveno jinak, nemá odvolání proti rozhodnutí celních orgánů odkladný účinek. Odvolání proti rozhodnutí o správním deliktu má vždy odkladný účinek.

§ 322a

(1) Osoba může požádat celní úřad, který povolení vydal, o prodloužení platnosti povolení nebo o provedení změn ve vydaném povolení, a to bez ohledu na právní moc rozhodnutí, kterým bylo povolení uděleno, jde-li o

a) ručitele u jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu nebo jednotlivé jistoty s použitím záruční listiny,

b) uživatele nebo ručitele u souborné jistoty,

c) schváleného odesilatele, schváleného příjemce nebo jiné formy zjednodušeného postupu,¹²)

d) osobu, které bylo uděleno povolení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu.¹³)

(2) Žádost podle odstavce 1 se podává písemně a obsahuje

a) přesné označení povolení, kterého se žádost podle odstavce 1 týká,

b) návrh požadované změny v povolení nebo nové lhůty platnosti povolení,

c) skutečnosti odůvodňující navrhované změny a označení připojených dokladů, které tyto skutečnosti osvědčují.

(3) Celní úřad žádosti podle odstavců 1 a 2 vyhoví tehdy, jestliže

a) požadovaná změna není v rozporu s účelem poskytnutí jistoty a nespočívá ve změně ručitelského vztahu,

b) se tím neztíží řádné provádění příslušných režimů,

c) navrhované změny nejsou v rozporu s právními předpisy.

(4) Vyhoví-li celní úřad žádosti podle odstavců 1 a 2, vydá rozhodnutí,

a) jímž se prodlužuje lhůta platnosti povolení, byla-li tato lhůta časově omezena, nebo

b) ve kterém uvede, jakým způsobem se původní povolení mění.

§ 323

Při dovozu zboží, které nepodléhá clu, se pro vznik daňové povinnosti má za to, že celní dluh za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem vzniká.

§ 323a

Nevztahuje-li se oprava rozhodnutí k výši vyměřeného cla nebo vyměřené daně, lze zřejmou nesprávnost tohoto rozhodnutí opravit ve lhůtě 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno.

§ 324

Rozhodování o přidělení celně schváleného určení se řídí právními předpisy účinnými v době přijetí celního prohlášení nebo žádosti.

§ 325

Pokud celní úřad vykonává oprávnění podle zvláštních předpisů, a pokud tyto předpisy nestanoví jinak, má stejná práva a povinnosti jako při jím prováděném dohledu. Totéž platí o právech a povinnostech subjektů, které tomuto dohledu podléhají.

§ 326

(1) Práva a povinnosti Ústřední celní správy a Celního ředitelství pro Českou republiku přecházejí na Generální ředitelství cel. Práva a povinnosti celnic přecházejí na oblastní celní úřady, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona tyto celnice své sídlo.

(2) Práva a povinnosti Ústřední celní správy z pracovněprávních vztahů přecházejí na Generální ředitelství cel.

(3) Pokud se v právních předpisech užívá pojmu celnice, rozumí se tím celní úřad. Pokud se v právních předpisech užívá pojmu celní ředitelství, rozumí se tím oblastní celní úřad. Pokud se v právních předpisech užívá pojmu Ústřední celní správa, rozumí se tím Generální ředitelství cel.

§ 328

Zrušuje se s platností pro Českou republiku:

1. celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 117/1983 Sb., zákona č. 5/1991 Sb. a zákona č. 217/1992 Sb.,

2. zákon č. 117/1983 Sb., kterým se mění a doplňuje celní zákon č. 44/1974 Sb.,

3. zákon č. 5/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 117/1983 Sb.,

4. zákon č. 217/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 117/1983 Sb. a zákona č. 5/1991 Sb.,

5. § 2, 3 a 4 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 525/1991 Sb., kterým se vydává celní sazebník,

6. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 38/1991 Sb., kterou se vyhlašuje seznam celnic, celních odboček a územních obvodů celnic a vymezuje celní pohraniční pásmo,

7. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 43/1991 Sb., kterou se provádí celní zákon, ve znění vyhlášky č. 397/1991 Sb. a vyhlášky č. 287/1992 Sb.,

8. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 397/1991 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 43/1991 Sb., kterou se provádí celní zákon,

9. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 505/1991 Sb., o formě, obsahu a náležitostech návrhu na celní řízení a o celní statistice, ve znění vyhlášky č. 289/1992 Sb.,

10. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 287/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 43/1991 Sb., kterou se provádí celní zákon, ve znění vyhlášky č. 397/1991 Sb.,

11. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 288/1992 Sb., o úplném osvobození zboží dováženého do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití od dovozního cla,

12. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 289/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 505/1991 Sb., o formě, obsahu a náležitostech návrhu na celní řízení a o celní statistice.

§ 329

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993 s výjimkou § 328 bodů 6 až 12, které nabývají účinnosti dnem 1. března 1993.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 113/1997 Sb. Čl. VI

4. Pokud se v právních předpisech používá pojem oblastní celní úřad, rozumí se tím celní ředitelství. Pokud se v právních předpisech používá pojmu Ústřední celní správa, rozumí se tím ministerstvo.

5. Práva a povinnosti oblastních celních úřadů přecházejí na celní ředitelství, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona tyto oblastní celní úřady své sídlo. Práva a povinnosti zrušených celních úřadů přecházejí na celní úřady, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona zrušené celní úřady své sídlo.

6. Na řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se užijí ustanovení předpisů platných před tímto dnem.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 1/2002 Sb. Čl. II

1. Práva a povinnosti z rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh vydaných Ministerstvem financí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají dnem 1. října 2002.

2. Práva a povinnosti z rozhodnutí celního úřadu o povolení k použití režimu s ekonomickými účinky nebo k provozování celního skladu vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají dnem 1. října 2002.

3. Práva a povinnosti z rozhodnutí o povolení zajišťovat globálně celní dluh u jiných operací než režimu tranzitu vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají dnem 1. října 2002.

4. Rozhodnutí o povolení zajišťovat celní dluh paušální zárukou vydaná Ministerstvem financí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za povolení zajišťovat celní dluh individuální zárukou s použitím záručního dokladu.

5. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona s výjimkou řízení o celních deliktech, která se dokončí podle dosavadních předpisů.

Přechodná a závěrečná ustanovení zavedena zákonem č. 187/2004 Sb. Čl. II

1. Bylo-li celní prohlášení přijato nebo byla-li žádost o přidělení celně schváleného určení přijata přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řízení se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li celní prohlášení přijato nebo byla-li žádost o přidělení celně schváleného určení přijata dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později, řízení se dokončí podle tohoto zákona a dalších právních předpisů platných a účinných v den přijetí celního prohlášení nebo žádosti.

2. Jiná řízení než uvedená v bodu 1, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nebyla dokončena do dne nabytí jeho účinnosti, se dokončí podle tohoto zákona a dalších právních předpisů platných a účinných v den nabytí účinnosti tohoto zákona s výjimkou řízení o celních deliktech, která se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

3. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají práva a povinnosti z rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pro jiné operace, než je režim tranzitu.

4. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají práva a povinnosti ze závazných informací o sazebním zařazení zboží a o původu zboží, jestliže byly tyto informace vydány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení nezajišťovat celní dluh v národním tranzitu považují za povolení nezajišťovat celní dluh ve vnitřním tranzitu v rámci Evropských společenství.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 104/2011 Sb. Čl. II

1. Kde se v rozhodnutích a dokladech vztahujících se k zajištění celního dluhu vydaných přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 13/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona používají termíny „globální záruka“ a „individuální záruka“, rozumí se tím „souborná jistota“ a „jednotlivá jistota“ podle tohoto zákona.

2. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno opatřením č. 344/2013 Sb. Čl. XIX

Není-li stanoveno jinak, vztahují se na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu stejná ustanovení zákona č. 13/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, jako na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, které jsou jim svou povahou a účelem nejbližší.

Uhde v. r.

Klaus v. r.

¹) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.

²) § 2 písm. a) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^3m) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

³ⁿ) § 13 zákona č. 353/2003 Sb.

^3o) § 20 zákona č. 353/2003 Sb.

^3p) § 22 a § 23 zákona č. 353/2003 Sb.

^3q) § 21 odst. 9 zákona č. 353/2003 Sb.

^3r) Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

^5a) § 232 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

^6a) § 53 vyhlášky č. 99/1989 Sb.

^6b) Například Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné pomoci v celních otázkách, uveřejněná pod č. 228/1998 Sb., Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, uveřejněná pod č. 7/1995 Sb.

^6d) § 158 až 158f zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

^7a) § 35 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^7b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

^7c) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

^7d) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.

^7e) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).

^7f) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

^8a) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

^8aa) Články 59 až 61 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^8c) § 200j až 200m občanského soudního řádu.

^8d) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

^8e) Článek 84 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^8f) Článek 100 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^8h) Například Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, vyhlášená pod č. 157/1964 Sb., Úmluva o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhlášená pod č. 21/1968 Sb., Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, vyhlášená pod č. 32/1969 Sb., Úmluva o zvláštních misích, vyhlášená pod č. 40/1987 Sb., Úmluva o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, vyhlášená pod č. 52/1956 Sb., zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Dohoda o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu, vyhlášená pod č. 36/2001 Sb. m. s.

⁹) Například Dohoda mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkový protokol k této dohodě, vyhlášená pod č. 297/1996 Sb., Protokol o Statutu mezinárodních vojenských velitelství ustavených podle Severoatlantické smlouvy, vyhlášený pod č. 5/2002 Sb. m. s.

^9e) Článek 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9f) Článek 84 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9g) Články 161 a 162 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9h) Článek 79 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

⁹ⁱ) Články 50 až 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9j) Článek 169 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9k) Články 91 a 163 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9l) Články 38 až 41, 59 a 177 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

¹⁰) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.

^10a) Například článek 75 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^10b) Nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy, v platném znění.

^10c) Článek 5a nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
Hlava IIA nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

¹²) Čl. 253 až 289 a čl. 372 až 450 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, v platném znění.

¹³) Čl. 94 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.

¹²) Zákon č. 71/1967 Sb.

¹⁸) Čl. 72 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

¹⁹) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

²⁰) Čl. 16 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.

²³) Čl. 59 až 61 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

²⁴) Čl. 78 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.

²⁵) Čl. 296 odst. 2 a příloha č. 63 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, v platném znění.

²⁶) Čl. 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, v platném znění.

²⁷) Čl. 189 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.

²⁸) Čl. 20 nařízení Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů, v platném znění.
Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

²⁹) Čl. 217 až 221 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.

³⁰) Čl. 221 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.

³¹) Čl. 241 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.

³²) Nařízení Rady (ES) č. 1172/95 ze dne 22. května 1995, o statistice obchodu se zbožím Společenství a členských států s třetími zeměmi, v platném znění.

³³) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004, o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91, v platném znění.

³⁴) Článek 7 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004, v platném znění.

³⁵) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropské unie, ve znění pozdějších předpisů.

³⁶) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

³⁷) Čl. 16 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999.

³⁸) Čl. 18 a 21 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008.

³⁹) Čl. 244 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, v platném znění.