DÍL DRUHÝ
§ 30
(1) Celník je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku souvisejícího s dovozem, vývozem nebo tranzitem zboží nebo s jiným nakládáním se zbožím a jejich pachatele, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo.
(2) Osoba je povinna požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(3) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti zproštěna příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.
(5) Celník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.
(6) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje Generální ředitelství cel. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své prokázané protiprávní jednání.
(7) Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila. O tom musí být osoba poučena.
(8) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, a to ani po uložení pořádkových opatření, může být předvedena celníkem na nejbližší celní úřad k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(9) Protokol o podání vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu po jejím předvedení; po jeho sepsání celník osobu propustí.
(10) O předvedení sepíše celník úřední záznam.
§ 31
(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a bydliště osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.
(2) Celník je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu
a) přistiženou při spáchání trestného činu nebo přestupku v souvislosti s dovozem, vývozem, tranzitem nebo jiným nakládáním se zbožím,
b) od které je požadováno vysvětlení podle § 30 odst. 1,
c) zdržující se v celním pohraničním pásmu.
Osoba je povinna výzvě vyhovět.
(3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je celník oprávněn tuto osobu předvést na celní úřad k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a objasnění věci. Po zjištění totožnosti osoby celník předvedenou osobu propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.
(4) Celník je rovněž oprávněn předvést osobu přistiženou při spáchání trestného činu nebo přestupku v souvislosti s dovozem, vývozem, tranzitem nebo jiným nakládáním se zbožím na dobu nezbytně nutnou k provedení služebních úkonů, nejdéle však na 24 hodin, je-li důvodná obava, že osoba bude v protiprávním jednání pokračovat anebo bude mařit řádné objasnění věci; při vyrozumění této skutečnosti postupuje celník obdobně podle § 32 odst. 4.
(5) Nezjistí-li celník totožnost osoby předvedené podle odstavce 3 do šesti hodin od předvedení, ani na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel a je-li podezření, že předvedená osoba uvádí nepravdivé údaje ke své osobě, předá ji nejbližšímu orgánu Policie České republiky.
(6) O předvedení a provedených služebních úkonech sepíše celník úřední záznam.
§ 32
(1) Celník je oprávněn zajistit osobu, která
a) se pokusila o útěk při předvedení podle § 30 odst. 8 a § 31 odst. 4,
b) v místnostech nebo prostorách celních orgánů slovně uráží jinou osobu nebo celníka anebo úmyslně znečišťuje či poškozuje zařízení nebo majetek celní správy.
(2) Pominou-li důvody zajištění, je celník povinen osobu ihned propustit.
(3) Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(4) Po zajištění je celník povinen na žádost osoby zajištěné vyrozumět o této skutečnosti některou z osob uvedených v § 30 odst. 3, popřípadě jinou jí určenou osobu. Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je celník povinen vyrozumět zákonného zástupce této osoby a příslušný orgán péče o mládež. Jde-li o vojáka, je celník povinen vyrozumět nejbližší posádkovou správu nebo vojenský útvar.
(5) O zajištění osoby sepíše celník úřední záznam.
§ 33
(1) Osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo celníka nebo poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním k vhodnému předmětu.
(2) Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než osoba od násilného chování upustí nebo než bude předána orgánům Policie České republiky, nejdéle však dvě hodiny.
(3) O důvodech použití tohoto oprávnění sepíše celník úřední záznam.
§ 34
(1) Celník je oprávněn přesvědčit se, zda předváděná nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň, jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví své nebo jiné osoby, a odebrat ji.
(2) Zbraní podle odstavce 1 se rozumí cokoliv, čím je možno učinit útok proti tělu důraznější.6)
(3) Odebranou zbraň podle odstavce 1 je celník povinen vrátit proti podpisu při propuštění předvedené nebo zajištěné osoby. To neplatí, brání-li vrácení zbraně zákonné důvody. O odebrání zbraně vystaví celník osobě, které byla odebrána, potvrzení.
§ 35
Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení provádění celního dohledu, je celník oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval.
§ 36
Celník může způsobem a ve lhůtě stanovené v tomto zákoně provádět následnou kontrolu po propuštění zboží. V této souvislosti je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci.
§ 37
Pokud tento zákon, zvláštní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak, může celník v celním pohraničním pásmu (§ 1) zastavovat osoby a dopravní prostředky, provádět celní kontrolu zavazadel, dopravních prostředků, jejich nákladů, přepravních a průvozních listin; ustanovení § 30 až 36 tím nejsou dotčena. Zastavování osob a dopravních prostředků a kontrola zavazadel, dopravních prostředků, jejich nákladu, přepravních a průvodních listin nesmí sledovat jiný zájem než odhalení zboží, které uniklo celnímu dohledu, a zjištění osoby, která zboží celnímu dohledu odňala nebo se tohoto odnětí zúčastnila.