Celní zákon - Oddíl druhý - Tranzit

Oddíl druhý

Tranzit

§ 139

(1) Tranzitem se rozumí režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k celnímu úřadu druhému.

(2) Tranzitní operací se rozumí doprava zboží v tranzitu od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení.

(3) Celním úřadem nakládky se rozumí kterýkoliv celní úřad, pod jehož dohledem jsou činěna určitá předběžná opatření za účelem usnadnění začátku tranzitní operace u celního úřadu odeslání.

(4) Celním úřadem odeslání se rozumí kterýkoliv celní úřad, u něhož začíná tranzitní operace.

(5) Celním úřadem určení se rozumí kterýkoliv celní úřad, u kterého tranzitní operace končí.

(6) Vstupním celním úřadem se rozumí pohraniční celní úřad, u kterého zboží vstupuje do tuzemska.

(7) Výstupním celním úřadem se rozumí pohraniční celní úřad, u kterého zboží vystupuje do zahraničí.

(8) Přímým tranzitem se rozumí tranzit od vstupního celního úřadu k výstupnímu celnímu úřadu.

(9) Tranzitem do vnitrozemí se rozumí tranzit od vstupního celního úřadu k vnitrozemskému celnímu úřadu.

(10) Tranzitem z vnitrozemí se rozumí tranzit od vnitrozemského celního úřadu k výstupnímu celnímu úřadu.

(11) Vnitrozemským tranzitem se rozumí tranzit od jednoho vnitrozemského celního úřadu k jinému vnitrozemskému celnímu úřadu.

§ 140

(1) Každý, kdo je oprávněn se zbožím nakládat, je oprávněn podat návrh na propuštění zboží do režimu tranzitu. Celní úřad může požadovat, aby deklarant prokázal, že je oprávněn se zbožím nakládat.

(2) Deklarant je celnímu úřadu odpovědný za splnění povinností vyplývajících z režimu tranzitu; zejména je povinen zajistit, aby zboží bylo za podmínek stanovených celním úřadem odeslání předloženo celnímu úřadu určení v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady.

§ 141

(1) Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo tento zákon jinak, podává se u celního úřadu odeslání návrh na propuštění zboží v tranzitu na tiskopise vydaném nebo schváleném Generálním ředitelstvím cel.

(2) Návrh obsahuje zejména

a) jméno, příjmení, obchodní jméno a adresu odesilatele,

b) jméno, příjmení, obchodní jméno a adresu deklaranta,

c) jméno, příjmení, obchodní jméno a adresu příjemce,

d) způsob dopravy,

e) identifikační znaky dopravního prostředku,

f) údaj o přiložených celních závěrách,

g) místo vykládky,

h) celní úřad určení,

i) značky, čísla, počet a povahu nákladových kusů,

j) označení zboží,

k) hrubou hmotnost jednotlivých zásilek v kilogramech,

l) při dovozu celní hodnotu a při vývozu celní hodnotu nebo cenu zboží,

m) seznam připojených dokladů,

n) způsob zajištění celního dluhu,

o) místo, datum a podpis deklaranta,

(3) Návrh na propuštění zboží v tranzitu může být nahrazen obchodním nebo přepravním dokladem, který obsahuje údaje uvedené v odstavci 2.

(4) Celní úřad odeslání rozhodne, zda a za jakých podmínek propustí zboží a jak má být zajištěna jeho totožnost. Nepředloží-li deklarant návrh na způsob zajištění celního dluhu, stanoví jej celní úřad.

(5) Totožnost zboží se zajišťuje podle povahy zboží přiložením celní závěry, otiskem úředního razítka, pečetí, přesným popisem, vyobrazením, odebráním vzorků, sepsáním továrních značek a výrobních čísel nebo jiným vhodným způsobem.

(6) Celní závěra může být kusová nebo prostorová; kusová celní závěra se přikládá na zboží nebo obal, prostorová závěra např. na zařízení uzavírající prostor dopravního prostředku nebo kontejneru. Prostory dopravních prostředků nebo kontejnerů se zajišťují závěsnou závěrou. Obaly, v nichž se zboží nachází, se mohou zajistit pečetí nebo celními známkami. Přiložená celní závěra se může odstranit jen se souhlasem celních orgánů.

(7) Přiložení celních závěr na dopravní prostředky, kontejnery a na obaly nebo zboží se vyznačí v celních a jiných dokladech.

(8) Od přiložení prostorové celní závěry může být upuštěno, je-li prostor dopravního prostředku nebo kontejneru dostatečně zajištěn závěrou dopravce nebo přepravce.

(9) Nelze-li celní závěru bezpečně přiložit, musí být zajištěna totožnost zboží a její znaky náležitě popsány v celních dokladech nebo v přepravních a průvodních listinách.

(10) Zahraniční celní závěry, značky, čísla nebo jiné znaky totožnosti uvedené na zboží a v přepravních nebo průvodních listinách, potvrzených celními orgány jiných států je možno uznat za podmínky, že pro zajištění totožnosti poskytují spolehlivou záruku.

(11) Dopravce může bez souhlasu celních orgánů, je-li to za dopravy z mimořádných důvodů třeba, přebalit některé nákladové kusy. Přebalení poznamená v přepravní listině.

§ 142

Celní úřad provede celní řízení přednostně, a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí a u jiných druhů spěšného zboží.

§ 143

(1) Při dopravě zboží ze zahraničí nebo do zahraničí je možno používat jen dopravní prostředky, v nichž nejsou zřízeny tajné nebo nesnadno objevitelné prostory.

(2) Uzavíratelné prostory dopravních prostředků určených pro dopravu zboží pod celní závěrou musí být opatřeny zařízením umožňujícím snadné a účinné přiložení celních závěr.

(3) Dopravní prostředky musí být zařízeny tak, aby po přiložení celních závěr nebylo možno z nich zboží vyjmout ani jiné zboží do nich vložit bez zanechání patrných stop.

§ 144

(1) Před propuštěním zboží do tranzitního režimu musí deklarant zajistit celní dluh, který by mohl u tohoto zboží vzniknout.

(2) Zajištění celního dluhu se nepožaduje při

a) dopravě po železnici,

b) letecké dopravě,

c) poštovní dopravě,

d) dopravě vodní cestou,

e) dopravě potrubím nebo vedením.