Celní zákon - Oddíl druhý - Splatnost cla a postup při placení cla

Oddíl druhý

Splatnost cla a postup při placení cla

§ 270

(1) Nepovolily-li celní orgány dlužníkovi některý ze způsobů ulehčení platby cla uvedených v § 272 až 277, je clo splatné ve lhůtě do 10 dnů ode dne, kdy celní úřad sdělil jeho výši dlužníkovi. V případě souhrnného zápisu v účetních dokladech, za podmínek stanovených v § 265 odst. 1 větě druhé, musí být lhůta splatnosti stanovena tak, aby nebyla dlužníkovi poskytnuta lhůta delší, než kdyby mu byl povolen odklad platby. Lhůta se automaticky prodlužuje v případech, kdy dlužník nemohl ve stanovené lhůtě clo zaplatit, protože mu byla částka cla sdělena příliš pozdě.

(2) Povolily-li celní orgány dlužníkovi některý ze způsobů ulehčení platby cla uvedených v § 272 až 277, je clo splatné ve lhůtě stanovené pro tyto způsoby ulehčení platby cla.

§ 271

Způsob placení cla

(1) Clo lze platit

a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet celního úřadu,

b) v hotovosti

1. poštovní poukázkou na příslušný účet celního úřadu,

2. osobám pověřeným celním úřadem výhradně přijímat od dlužníků platby cla v hotovosti; na přijatou platbu je celní úřad povinen vydat potvrzení,

3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy a není-li v exekučním příkaze nařízeno jinak,

c) přeplatkem na jiném cle.

(2) Ministerstvo po dohodě s ministerstvem spojů stanoví vyhláškou případy a způsob, kdy vyměřené clo může vybírat pošta.

§ 272

Odklad úhrady cla

Za podmínek stanovených v § 285 až 287 mohou celní orgány na žádost povolit dlužníkovi odklad úhrady cla.

§ 273

Celní orgány odklad úhrady cla povolí, zajistí-li žadatel celní dluh.

§ 274

Celní orgány mohou povolit odklad úhrady cla

a) odděleně, u jednotlivě zapsaných částek cla do účetních dokladů v souladu s § 265 odst. 1 věta první, nebo

b) souhrnně, u všech částek cla zapsaných do účetních dokladů v souladu s § 265 odst. 1 věta první, ve lhůtě stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, nebo

c) souhrnně, u všech částek, tvořících jednotlivý zápis, zapsaných do účetních dokladů v souladu s § 265 odst. 1 věta druhá.

§ 275

(1) Lhůta pro odklad úhrady cla může činit nejvíce 30 dnů a stanoví se takto:

a) byla-li úhrada cla odložena podle § 274 písm. a), počíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni, kdy byla částka cla zapsána do účetních dokladů; postupuje-li se podle § 266, lhůta 30 dnů se sníží o počet dnů odpovídající počtu dnů nad dva dny, které jsou potřebné k zápisu do účetních dokladů,

b) byla-li úhrada cla odložena podle § 274 písm. b), počíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni, kdy uplynula souhrnná lhůta. Tato lhůta se sníží o počet dnů odpovídajících polovině souhrnné lhůty,

c) byla-li úhrada cla odložena podle § 274 písm. c), počíná lhůta běžet ode dne, kdy uplynula lhůta, během které bylo předmětné zboží propuštěno. Tato lhůta se sníží o počet dnů odpovídající polovině počtu dnů příslušné lhůty.

(2) Je-li počet dnů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) liché číslo, rovná se počet dnů, které se odečtou od lhůty 30 dnů, polovině nejbližšího nižšího sudého čísla.

(3) Jsou-li lhůty uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) stanoveny na kalendářní týdny nebo kalendářní měsíc, musí být clo, jehož úhrada byla odložena, zaplaceno

a) v pátek čtvrtého kalendářního týdne následujícího po týdnu, v němž bylo odložení úhrady cla povoleno, je-li lhůta stanovena na týdny,

b) šestnáctý den měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odložení úhrady cla povoleno, je-li lhůta stanovena na měsíc.

§ 276

(1) Nedoplní-li deklarant ve lhůtě stanovené celním úřadem celní prohlášení o předepsané údaje nebo nepředloží doklady nutné pro celní řízení, celní orgány nepovolí odklad úhrady cla, které je zapsáno v účetních dokladech v souladu s ustanovením tohoto zákona, vztahujícím se na přijetí neúplných celních prohlášení.

(2) Odklad úhrady cla však celní orgány mohou povolit i v případech uvedených v odstavci 1, jestliže částka cla, která má být vybrána, je zapsána do účetních dokladů před uplynutím lhůty 30 dnů, která počíná běžet ode dne, kdy původní částka cla byla zapsána do účetních dokladů, anebo jestliže nebyla zapsána do účetních dokladů, ode dne, kdy bylo přijato celní prohlášení vztahující se na předmětné zboží. Lhůta pro odložení úhrady cla však nesmí v těchto případech přesáhnout lhůtu, která by byla stanovena podle § 275, kdyby částka dlužného cla byla zapsána v účetních dokladech v době, kdy bylo podáno celní prohlášení na předmětné zboží.

§ 277

Posečkání cla a povolení splátek

(1) Na žádost může celní úřad povolit dlužníkovi posečkání cla nebo jeho zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodlené zaplacení spojeno pro dlužníka s vážnou újmou nebo není-li z jiných důvodů možné vybrat celý nedoplatek cla od dlužníka najednou, ne však na dobu delší, než je lhůta, v níž se promlčuje právo vymáhat nedoplatek cla.

(2) Povolí-li celní úřad posečkání cla nebo zaplacení cla ve splátkách, musí být celní dluh zajištěn. Zajištění však nebude požadováno, jestliže by to, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro něho spojeno s vážnou újmou.

(3) Za dobu posečkání cla zaplatí dlužník úrok z odložené částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby ústřední banky České republiky platné první den kalendářního čtvrtletí. Celní úřad úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platebního výměru.

(4) Celní úřad nemusí vyžadovat úrok, jestliže by jeho zaplacení, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro něho spojeno s vážnou újmou.

§ 278

Dlužník může částku dlužného cla zaplatit zcela nebo částečně i před uplynutím stanovené lhůty.

§ 279

Třetí osoba může zcela nebo zčásti zaplatit clo namísto dlužníka.

§ 280

Den platby

(1) Za den platby se považuje

a) u bezhotovostních převodů z účtů u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu dlužníka,

b) u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala.

(2) Banky a pošty jsou povinny převést platby na příslušné účty celních úřadů vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z účtu dlužníka byla uskutečněna nebo kdy byla ve prospěch účtu celního úřadu v hotovosti přijata. Pokud je účet celního úřadu veden u jiné banky než účet dlužníka, z něhož je platba prováděna, je povinna banka, která platbu uskutečňuje, převést uhrazovanou částku té bance, u které je veden účet celního úřadu, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Stejným způsobem se postupuje u plateb přijímaných ve prospěch účtu celního úřadu v hotovosti. Banka, u které jsou vedeny účty celního úřadu, připíše v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Současně jsou banky a pošty povinny sdělit celnímu úřadu den, kdy došlo k odepsání platby z účtu dlužníka. V případě nedodržení těchto lhůt jsou povinny uhradit celnímu úřadu úrok ve výši běžné diskontní sazby ústřední banky České republiky z částky včas nepřevedené.

(3) Pokud dá dlužník příkaz k úhradě cla a banka příkaz neprovede v den uvedený v příkazu z jiných důvodů než z nedostatku finančních prostředků na účtu dlužníka, ručí dlužníku banka. Úhrada cla má přednost před jinými úhradami.

(4) O dodržení postupů bank a pošt uvedených v odstavcích 2 a 3 je oprávněn se přesvědčovat místním šetřením celní úřad, v jehož prospěch byla platba uskutečněna, nebo celní orgán jim dožádaný.

§ 281

(1) Nebylo-li clo zaplaceno ve stanovené lhůtě

a) je celní úřad oprávněn použít podle své volby všech stanovených prostředků, včetně exekuce, aby zajistil příslušnou platbu cla,

b) bude z nezaplacené částky cla vyměřen úrok z prodlení, který je příslušenstvím cla. Úrok z prodlení nesmí být nižší než úrok uvedený v § 277 odst. 3.

(2) Celní úřad může od vybrání úroku z prodlení upustit, jestliže

a) by vybrání úroku, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro dlužníka spojeno s vážnou újmou, nebo

b) jeho výše nepřesáhne částku 100 Kčs, nebo

c) je clo zaplaceno do pěti dnů po uplynutí lhůty splatnosti.

(3) Celní úřad může odepsat nedoplatek na cle z vlastního podnětu, je-li zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje nedoplatek, který byl bezvýsledně vymáhán na dlužníkovi i jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání zřejmě k výsledku, nebo je pravděpodobné, že by výtěžek vymáhání nepřesáhl náklady na jeho vymáhání. Stejně se postupuje, není-li sice nedoplatek na cle nedobytný, avšak jeho vymáhání je spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi.