Celní zákon - HLAVA TŘINÁCTÁ - CELNÍ DLUH

HLAVA TŘINÁCTÁ

CELNÍ DLUH

DÍL DRUHÝ

ZAJIŠTĚNÍ CELNÍHO DLUHU S VÝJIMKOU TRANZITNÍCH OPERACÍ

§ 254

Zajištěním celního dluhu se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění cla a daní při dovozu zboží.

Úhrada cla, daně a poplatků vybíraných při dovozu a spravovaných celními orgány se za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy zajišťuje poskytnutím jistoty.

§ 256

(1) Zajištění celního dluhu může být učiněno

(1) Jistotu lze poskytnout

a) převodem příslušné částky na účet celního orgánu (dále jen "celní jistota"), je-li zajišťován celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem u jednoho celního úřadu,

a) převedením nebo vložením příslušné částky na účet celního úřadu k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen „celní jistota“),

b) ručením

b) ručením k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem (dále jen „souborná jistota“),

1. globálně za celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem (dále jen "globální záruka"),

2. individuálně za celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen "individuální záruka"), a to buď s použitím záruční listiny nebo záručního dokladu, nebo

c) zástavním právem,^9b) je-li zajišťován celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací, jiných než režim tranzitu, prováděné jedním dlužníkem; zástavním věřitelem je stát, jehož jménem jedná příslušný celní úřad, u něhož je zajištění celního dluhu zástavním právem použito.

c) ručením k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen „jednotlivá jistota“), a to s použitím záruční listiny nebo záručního dokladu,

d) zřízením zástavního práva podle daňového řádu.

(2) Za zajištění celního dluhu rovnocenné celní jistotě se považuje

(2) Je-li poskytnuta celní jistota, převede osoba, která je povinna poskytnout jistotu, příslušnou částku na účet celního úřadu, a to podle platebních podmínek sdělených celním úřadem na základě žádosti osoby, která je povinna jistotu poskytnout. Obdobně se postupuje při skládání celní jistoty, kterou na základě povolení celních orgánů poskytuje jiná osoba než ta, která je povinna ji poskytnout²⁷).

a) předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou, nebo

b) předložení jiného dokladu uznaného celním úřadem jako prostředek platby.

(3) Při zajišťování celního dluhu celní jistotou uvolní celní úřad celní jistotu ihned poté, co celní dluh zanikl nebo již nemůže vzniknout. Uvolněnou celní jistotu celní úřad neprodleně vrátí složiteli nebo ji podle dispozic složitele použije k zajištění jiného celního dluhu.

(3) Uvolněnou celní jistotu celní úřad neprodleně vrátí složiteli nebo ji podle dispozic složitele použije k zajištění jiného celního nebo daňového dluhu.

(4) Není-li celní dluh ve lhůtách stanovených tímto zákonem dobrovolně splněn, použije se celní jistota na úhradu cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, dopravného, skladného, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný zbytek celní jistoty se vrátí osobě, která celní dluh zajistila celní jistotou.

(4) Není-li celní nebo daňový dluh splněn, použije se celní jistota na úhradu cla a jeho příslušenství, daní a poplatků vybíraných při dovozu a jejich příslušenství, dopravného, skladného, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný přeplatek celní jistoty se vrátí osobě, která celní jistotu poskytla, do 30 dnů ode dne zjištění jeho výše. Dnem úhrady cla, daní a poplatků podle věty první je den splatnosti.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou formu, obsah, náležitosti, rozsah a způsob použití záručních listin, záručních dokladů a osvědčení o zajištění celního dluhu globální zárukou, jakož i způsob a podmínky pro stanovení částky uváděné v záruční listině (zaručená částka).

§ 258

(1) Používání globální záruky může celní orgán povolit na žádost osoby, která ji hodlá v budoucnu používat.

(1) Zajištění celního a daňového dluhu soubornou jistotou může celní orgán povolit na žádost dlužníka nebo osoby, která by se mohla stát dlužníkem (dále jen „uživatel“).

(2) Žádost o povolení se podává písemně a musí obsahovat veškeré údaje, které umožní celním orgánům posoudit, zda podmínky, za kterých může být povolení uděleno, jsou splněny.

(3) Žadatel je odpovědný za správnost poskytnutých údajů a pravost dokladů, kterými je podání doloženo.

(4) Držitel povolení je povinen informovat celní orgán, který povolení udělil, o všech okolnostech, které vyšly najevo po udělení povolení a mohou mít vliv na platnost nebo obsah uděleného povolení.

(4) Uživatel povolení je povinen informovat celní orgán, který povolení udělil, o všech okolnostech, které vyšly najevo po udělení povolení a mohou mít vliv na platnost nebo obsah uděleného povolení.

(5) Celní orgán, který povolení udělil, zruší jeho platnost nebo je změní, jestliže držitel povolení neplní podmínky stanovené v povolení nebo stanovené celními předpisy.

(5) Celní orgán, který povolení udělil, zruší jeho platnost nebo je změní, jestliže osoba, jíž bylo povolení vydáno, neplní podmínky stanovené v povolení nebo stanovené celními předpisy.

§ 259

Globální záruku lze použít k zajištění celního dluhu nebo dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout ze zajištěných operací, až do výše zaručené částky. Uživatel globální záruky odpovídá za to, že celní dluh nebo součet celních dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout ze zajištěných operací, nepřekročí zaručenou částku. Dojde-li k překročení zaručené částky, je uživatel globální záruky povinen o této skutečnosti neprodleně informovat celní orgán, který globální záruku povolil.

Soubornou jistotu lze použít k zajištění celního a daňového dluhu nebo celních a daňových dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout ze zajištěných operací, až do výše zaručené částky. Uživatel souborné jistoty odpovídá za to, že celní a daňový dluh nebo součet celních a daňových dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout ze zajištěných operací, nepřekročí zaručenou částku. Dojde-li k překročení zaručené částky, je uživatel souborné jistoty povinen o této skutečnosti neprodleně informovat celní orgán, který soubornou jistotu povolil.

§ 260

(1) Ručitelem může být pouze třetí osoba se sídlem nebo trvalým pobytem v Evropských společenstvích, rozdílná od dlužníka, které být ručitelem povolil příslušný celní orgán na žádost

(1) Ručitelem může být pouze jiná osoba než dlužník, které to povolil příslušný celní orgán na žádost

a) budoucího uživatele globální záruky, má-li být poskytnuta globální záruka,

a) uživatele souborné jistoty podle § 258, má-li být poskytnuta souborná jistota,

b) budoucího ručitele, má-li být poskytnuta individuální záruka s použitím záručního dokladu, nebo

b) budoucího ručitele, má-li být poskytnuta jednotlivá jistota s použitím záručního dokladu, nebo

c) dlužníka nebo osoby, která by se dlužníkem mohla stát, má-li být poskytnuta individuální záruka s použitím záruční listiny.

c) dlužníka nebo osoby, která by se dlužníkem mohla stát, má-li být poskytnuta jednotlivá jistota s použitím záruční listiny.

(2) Povolení podle odstavce 1 může být uděleno pouze osobě,

a) která řádně a včas plní povinnosti vyplývající z celních předpisů,

b) jejíž finanční situace je taková, že může splnit každý celní dluh, který zaručila,

b) jejíž finanční situace je taková, že může splnit každý celní a daňový dluh, který zaručila,

c) která se nedopustila závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů.

(3) Celní orgány odejmou udělené povolení, jestliže zjistí, že ručitel

(3) Celní orgány odejmou udělené povolení, jestliže zjistí, že ručitel přestal splňovat podmínky uvedené v odstavci 2.

a) neplní podmínky stanovené v povolení,

b) není schopen splnit celní dluh, za který se zaručil, nebo

c) již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2.

(4) Ručitel může kdykoliv a bez udání důvodů zrušit ručitelský vztah. Zrušení nabude účinnosti šestnáctého dne ode dne písemného oznámení této skutečnosti ručitelem celnímu orgánu, který povolení udělil, a současně tímto dnem udělené povolení pozbývá platnosti.

(5) Celní orgány odejmou povolení, jestliže uživatel globální záruky o odnětí povolení požádá. Celní orgány odejmou povolení rovněž tehdy, jestliže uživatel globální záruky neplní řádně a včas povinnosti vyplývající z právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny.

(5) Celní orgány odejmou povolení, jestliže uživatel souborné jistoty o odnětí povolení požádá. Celní orgány odejmou povolení rovněž tehdy, jestliže uživatel souborné jistoty neplní řádně a včas povinnosti vyplývající z právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny.

(6) Udělené povolení pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) rozhodnutím celních orgánů o odnětí povolení.

(7) Ode dne pozbytí platnosti povolení nelze celní dluh zajistit záruční listinou, záručním dokladem ani osvědčením o záruce, které byly vydány v době platnosti povolení.

(7) Ode dne pozbytí platnosti povolení nelze pro účely zajištění celního a daňového dluhu přijmout záruční listinu, záruční doklad ani osvědčení o poskytnutí souborné jistoty, které byly vydány v době platnosti povolení.

(8) Za osobu rozdílnou od dlužníka se pro účely odstavce 1 nepovažuje osoba, která je

a) statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčího orgánu dlužníka,

b) zaměstnavatelem nebo zaměstnancem dlužníka,

c) členem rodiny dlužníka.

c) členem rodiny dlužníka,

d) členem skupiny spojených osob, zaregistrované jako plátce daně z přidané hodnoty,

e) ekonomicky propojenou osobou, pokud takové propojení může mít vliv na splnění celního a daňového dluhu.

§ 260a

(1) O povolení ručitele a užívání globální záruky rozhoduje celní ředitelství, v jehož územní působnosti se mají uskutečnit operace, pro které je zajištění celního dluhu požadováno. Rozhodnutí o povolení ručitele a užívání globální záruky může být celním ředitelstvím na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena.

(1) O povolení ručitele a užívání souborné jistoty rozhoduje celní ředitelství, v jehož územní působnosti se mají uskutečnit operace, pro které je zajištění celního a daňového dluhu požadováno. Rozhodnutí o povolení ručitele a užívání souborné jistoty může být celním ředitelstvím na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena.

(2) O povolení ručitele pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu rozhoduje Generální ředitelství cel. Rozhodnutí o povolení ručitele může být Generálním ředitelstvím cel na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena.

(2) O povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu rozhoduje Generální ředitelství cel. Rozhodnutí o povolení ručitele může být Generálním ředitelstvím cel na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena.

(3) Žádost o povolení ručitele pro individuální záruku s použitím záruční listiny se podává celnímu úřadu, u něhož bude záruka použita.

(3) Žádost o povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záruční listiny se podává celnímu úřadu, u něhož bude jistota použita.

(4) Celní orgány jsou oprávněny požadovat, aby k žádostem podle odstavců 1 až 3 byly předloženy doklady prokazující schopnost ručitele splnit celní dluh do výše navrhované zaručené částky. Celní orgány mohou tyto doklady na ručiteli požadovat i v době trvání ručitelského vztahu. K žádostem podle odstavců 1 až 3 je nutno předložit

(4) Celní orgány jsou oprávněny požadovat, aby k žádostem podle odstavců 1 až 3 byly předloženy doklady prokazující schopnost ručitele splnit celní a daňový dluh do výše navrhované zaručené částky. Celní orgány mohou tyto doklady na ručiteli požadovat i v době trvání ručitelského vztahu. K žádostem podle odstavců 1 až 3 je nutno předložit

a) potvrzení ne starší 60 dnů o tom, že ručitel a v případě globální záruky i uživatel nemá v České republice daňové nedoplatky a splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu jeho splácení ve splátkách,

a) potvrzení ne starší 60 dnů o tom, že ručitel a v případě souborné jistoty i uživatel nemá v České republice daňové nedoplatky a splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu jeho splácení ve splátkách,

b) doklady svědčící o schopnosti ručitele splnit celní dluh do výše navrhované zaručené částky, a to účetní záznamy (účetní závěrka) nebo výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích.

b) doklady svědčící o schopnosti ručitele splnit celní a daňový dluh do výše navrhované zaručené částky, a to účetní záznamy, kterými se rozumí zejména účetní závěrka nebo přiznání k dani příjmů za poslední 2 účetní období.

(5) Vyzve-li celní orgán žadatele k předložení dokladů podle odstavce 4, stanoví k předložení těchto dokladů lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne doručení výzvy žadateli. Nebudou-li požadované doklady předloženy ve stanovené lhůtě, je žádost neplatná a pohlíží se na ni, jako kdyby nebyla podána.

§ 260b

Celní orgán je povinen o žádosti podle § 260a odst. 1 nebo 2 rozhodnout do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu). Nemůže-li celní orgán rozhodnout do 60 dnů, popřípadě do 90 dnů, je povinen o tom žadatele s uvedením důvodů prodlení s vyřízením žádosti a konečné lhůty pro vydání rozhodnutí uvědomit.

§ 260c

Rozhodnutí, kterým se žádosti podle § 260a odst. 1 až 3 vyhovuje, nemusí být odůvodněno a nemusí obsahovat poučení o opravném prostředku.

§ 260d

Byla-li žádost podle § 260a odst. 1 nebo 2 zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 12 měsících ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí.

§ 260e

Celní orgán, který povolení podle § 260a odst. 1 udělil, vydá žadateli osvědčení o zajištění celního dluhu globální zárukou. Osvědčení se nevydává, jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí obsaženy v informačním systému celní správy.

(1) Celní orgán, který povolení podle § 260a odst. 1 udělil, vydá uživateli osvědčení o zajištění celního a daňového dluhu soubornou jistotou, kterým uživatel prokazuje celnímu úřadu udělení povolení.

(2) Osvědčení se předkládá celnímu úřadu při podání celního prohlášení na propuštění zboží nebo v souvislosti se započetím jiné operace, na základě které má být celní a daňový dluh zajištěn. Celní úřad, kterému bylo osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrátí uživateli.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, lze-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení zajišťovat celní dluh soubornou jistotou zjistit z informačního systému celní správy.

§ 260f

(1) Při vystavení osvědčení nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant osobu, která je oprávněna jednat jeho jménem. Předložením osvědčení prokazují oprávněné osoby, že jsou oprávněny za deklaranta jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou. Ministerstvo vyhláškou stanoví, při kterých operacích může být celní dluh zajištěn globální zárukou.

(1) Při vystavení osvědčení nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí uživatel osobu, která je oprávněna jednat jeho jménem. Předložením osvědčení prokazují oprávněné osoby, že jsou oprávněny za uživatele jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní a daňový dluh soubornou jistotou. Ministerstvo vyhláškou stanoví, při kterých operacích může být celní a daňový dluh zajištěn soubornou jistotou.

(2) Doba platnosti osvědčení nesmí být delší než 2 roky. Platnost osvědčení lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

(3) Jestliže udělené povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou pozbylo platnosti, je uživatel povinen neprodleně vrátit celnímu orgánu, který povolení vydal, všechna osvědčení, jejichž doba platnosti dosud neuplynula.

(3) Jestliže udělené povolení zajišťovat celní a daňový dluh soubornou jistotou pozbylo platnosti, je uživatel povinen neprodleně vrátit celnímu orgánu, který povolení vydal, všechna osvědčení, jejichž doba platnosti dosud neuplynula.

Individuální záruka s použitím záručního dokladu

Jednotlivá jistota s použitím záručního dokladu

§ 260h

(1) Pro jiné operace než režim tranzitu předkládá uživatel jeden nebo několik záručních dokladů, v nichž je uvedena částka v českých korunách stanovená ručitelem tak, aby součet uvedených částek nebyl nižší než požadovaná výše zajišťovaného celního dluhu.

(1) Záruční doklad nebo několik záručních dokladů, v nichž je uvedena částka v českých korunách stanovená ručitelem, je dlužník povinen předložit celnímu úřadu tak, aby součet uvedených částek nebyl nižší než požadovaná výše zajištění celního a daňového dluhu. Celní úřad si předložený záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechá.

(2) Na záručním dokladu uvádí ručitel lhůtu jeho platnosti, a to vyznačením posledního dne této lhůty. Lhůta nesmí být delší než jeden rok od data vydání.

(3) Pro přepočet zahraniční měny na české koruny se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou a platný první pracovní den měsíce října roku, který předchází roku, v němž bylo přijato celní prohlášení, se kterým je předkládán záruční doklad.

§ 260j

(1) Povolení podle § 260 odst. 2 písm. b) opravňuje ručitele vydat podle vlastního výběru záruční doklady osobám, od nichž se zajištění celního dluhu požaduje.

(1) Povolení podle § 260 odst. 1 písm. b) opravňuje ručitele vydat podle vlastního výběru záruční doklady osobám, od nichž se zajištění celního a daňového dluhu požaduje.

(2) Ručitel za každý vydaný záruční doklad odpovídá až do částky v něm uvedené.

(3) Ručitel je povinen poskytnout celnímu úřadu za podmínek stanovených celními orgány veškeré informace o záručních dokladech jednotlivé jistoty, které vystavil.

(4) Ručitel odpovídá za to, že souhrn částek uvedených v jednotlivých záručních dokladech, které vystavil, nepřekročí nejvyšší částku zajištění uvedenou v povolení vydaném podle § 260a odst. 2.

§ 260k

Individuální záruka s použitím záruční listiny

Jednotlivá jistota s použitím záruční listiny

(1) Záruční listina pro individuální zajištění celního dluhu se předkládá celnímu úřadu, který zajištění celního dluhu požaduje.

(1) Záruční listina pro poskytnutí jednotlivé jistoty se předkládá celnímu úřadu, který zajištění celního a daňového dluhu požaduje.

(2) Celní úřad si předloženou záruční listinu po ověření její platnosti a správnosti ponechává.

§ 260l

Plnění celního dluhu ručitelem

(1) Celní úřad doručí platební výměr (rozhodnutí) o vyměření cla a daní ručiteli v případě, bylo-li vymáhání celního dluhu na společných a nerozdílných dlužnících neúspěšné.

(1) Celní úřad rozhodnutím uloží ručiteli povinnost uhradit clo a daň, za které se zaručil a které nebyly ostatními společnými a nerozdílnými dlužníky uhrazeny ani v náhradní lhůtě stanovené ve výzvě k zaplacení.

(2) Celní úřad požaduje splnění celního dluhu ihned po ručiteli,

(2) Povinnost uhradit clo a daň uloží celní úřad ihned ručiteli,

a) stanoví-li tak mezinárodní smlouva,

b) bylo-li by vymáhání dlužného cla a daní po společných a nerozdílných dlužnících vzhledem k jejich finanční a majetkové situaci marné nebo s ohledem na náklady vymáhání nehospodárné, nebo

b) bylo-li by zaslání výzvy k úhradě dlužného cla a daní v náhradní lhůtě společným a nerozdílným dlužníkům vzhledem k jejich finanční a majetkové situaci marné, nebo

c) jakmile zjistí, že probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek některého ze společných a nerozdílných dlužníků a v němž nemá právo na uspokojení ze zajištění.

§ 260m

Záruční listiny, záruční doklady a osvědčení

Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor záruční listiny pro poskytnutí souborné jistoty, vzor osvědčení, jeho náležitosti a pokyny k jeho vyplnění, vzor záruční listiny pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu, vzor záručního dokladu a jeho náležitosti a vzor záruční listiny pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záruční listiny.

DÍL TŘETÍ

ZAPLACENÍ CLA A DANÍ A ULEHČENÍ PLATBY

§ 264

Doměření cla a daně

(1) Clo nebo daň lze doměřit na základě žádosti daňového subjektu o dodatečné doměření cla nebo daně nebo z moci úřední.

(2) Doměřovací řízení provádí celní orgán,

a) který rozhodl o propuštění zboží do celního režimu nebo o jeho ukončení,

b) který provádí kontrolu po propuštění zboží, jsou-li clo nebo daň doměřovány na základě výsledku této kontroly, nebo

c) v jehož územním obvodu má místo pobytu nebo sídlo daňový subjekt, kterému byly clo nebo daň původně vyměřeny, je-li doměřovací řízení zahájeno na základě zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům²⁸).

(3) V doměřovacím řízení podle odstavce 2 písm. b) celní orgán ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁹) zaúčtuje částku cla a vydá dodatečný platební výměr. Počátkem běhu této lhůty je den následující po ukončení kontroly po propuštění zboží.

§ 265

Vznikl-li celní dluh, jehož výše může být sdělena dlužníkovi i po uplynutí lhůty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁰), v důsledku činu, který v době, kdy byl spáchán, mohl být důvodem pro zahájení trestního řízení, lze tento celní dluh vyměřit dlužníkovi do 10 let ode dne vzniku celního dluhu.

§ 270

Způsob úhrady

(1) Na žádost osoby, která má povinnost uhradit clo nebo daň a která složila celní jistotu, lze clo nebo daň uhradit převodem ze složené celní jistoty; za den platby se v tomto případě považuje den, v němž celní úřad obdržel žádost s označením cla nebo daně, které mají být převodem ze složené celní jistoty uhrazeny.

(2) Dlužník, který uhrazuje clo nebo daň, je povinen uvést, na kterou daň nebo clo je platba určena, a to uvedením variabilního symbolu z rozhodnutí o propuštění zboží; celní úřad platbu na takto určenou daň nebo clo přijme.

(2) Pořadí úhrady cla a daně je následující, pokud není dále stanoveno jinak:

(3) Pořadí úhrady cla a daně je následující, pokud není dále stanoveno jinak:

a) clo,

b) spotřební daň,

c) daň z přidané hodnoty,

d) příslušenství, pokud není vyměřeno samostatným výměrem.

(3) Jestliže je povolen odklad platby cla a daně, je pořadí úhrady následující:

(4) Jestliže je povolen odklad platby cla a daně, je pořadí úhrady následující:

a) nedoplatky na clu podle data splatnosti,

b) nedoplatky na dani podle data splatnosti,

c) příslušenství podle data splatnosti.

(4) Pořadí úhrady cla a daně v případě exekuce je následující:

(5) Pořadí úhrady cla a daně v případě exekuce je následující:

a) clo,

b) exekuční náklady,

c) spotřební daň,

d) daň z přidané hodnoty,

e) příslušenství, pokud není vyměřeno samostatným výměrem.

(5) Clo určené k vrácení na základě rozhodnutí celního úřadu lze jako přeplatek použít pouze k úhradě jiného cla.

(6) Clo určené k vrácení na základě rozhodnutí celního úřadu lze jako přeplatek použít pouze k úhradě jiného cla.

(7) Nemůže-li být clo a jeho příslušenství, daň a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné, dopravné nebo pokuta uložená celním orgánem uhrazeny v české měně, mohou celní orgány přijmout na jejich úhradu i zahraniční měnu. Poplatky za směnu se započítávají do celkové výše platby. K přepočtu zahraniční měny na české koruny se použije kursu devizového trhu České národní banky platného v okamžiku, kdy je úhrada prováděna.

§ 276

(1) Nezaplatí-li dlužník vyměřenou částku cla ve lhůtě splatnosti, celní úřad

a) učiní bez zbytečného odkladu všechna opatření, která považuje za potřebná, včetně vymáhání nedoplatku, aby zajistil zaplacení této částky cla, a

b) předepíše úrok z prodlení postupem podle zvláštního právního předpisu.^9d)

(2) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nepředepíše,

a) byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by jeho vymáhání vedlo k hospodářskému zániku dlužníka, nebo

b) činí-li méně než 100 Kč u jednoho případu.

(3) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nemusí předepsat, byla-li dlužná částka zaplacena do 5 dnů po uplynutí lhůty splatnosti.

DÍL ČTVRTÝ

PROMLČENÍ PRÁVA VYMÁHAT NEDOPLATEK CLA A DANĚ

DÍL PÁTÝ

VRÁCENÍ CLA

§ 285

(1) Vrátil-li celní úřad clo nebo úrok z prodlení jím předepsaný v době splatnosti cla, není povinen platit úroky. Celní úřad však úrok zaplatí, jestliže

a) nevrátil clo na základě rozhodnutí o jeho vrácení do 3 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, nebo

b) rozhodnutí, jímž se nepovoluje vrácení cla, bylo po podání odvolání zrušeno. Úrok se zaplatí ode dne, kdy bylo odvolání podáno.

(2) Úroková sazba se rovná repo sazbě České národní banky, zvýšené o 14 procentních bodů, platné v první den příslušného kalendářního pololetí.

Vznikne-li povinnost platit úrok podle přímo použitelného předpisu Evropské unie³¹), postupuje se při přiznání tohoto úroku podle ustanovení daňového řádu o úroku z neoprávněného jednání správce daně.