DÍL DRUHÝ
§ 102
(1) Řízení o přidělení celně schváleného určení se provádí na celním úřadu anebo v celním prostoru. Přímým zástupcem v řízení o přidělení celně schváleného určení může být pouze osoba, která vykonává tuto činnost jako předmět svého podnikání na území České republiky.
(2) Celními prostory jsou označená místa železničních stanic, přístavů, letišť a jiné prostory určené celními úřady po dohodě s vlastníky nebo oprávněnými uživateli těchto prostor.
(3) Z podnětu celního úřadu nebo na žádost osoby může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno i mimo celní prostor. Náklady spojené s tímto řízením nese osoba, která o provedení řízení mimo celní prostor požádala.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za kterých se řízení o přidělení celně schváleného určení1e) provádí mimo celní prostor a výši nákladů za provedení tohoto řízení.
(5) V úsecích stanovených ministerstvem po dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno též za jízdy vlaku nebo plavby lodi.
(6) Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení přednostně, a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí, nebo je-li nebezpečí z prodlení. Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení přednostně též u zboží dováženého, vyváženého a zboží v režimu tranzitu, které je dováženo, vyváženo nebo prováženo pravidelnými jednotkami nebo formacemi ozbrojených sil smluvních stran Severoatlantické smlouvy.
(7) Protokol o ústním jednání vyhotovuje celní úřad v průběhu řízení o přidělení celně schváleného určení pouze v těch případech, jestliže ústní jednání nařídil.
§ 104
(1) Základními náležitostmi písemného rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu nebo o ukončení režimu (dále jen „rozhodnutí o propuštění“) jsou
a) označení celního úřadu, který rozhodnutí vydal,
b) evidenční číslo rozhodnutí,
c) datum přijetí celního prohlášení,
d) datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno,
e) označení deklaranta,
f) popis a název zboží,
g) podpoložka celního sazebníku, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
h) vlastnoruční podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a funkce a otisk služebního razítka; tyto náležitosti lze nahradit zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb22), je-li rozhodnutí vydáno úřední osobou elektronicky, nebo elektronickou značkou22), je-li rozhodnutí vydáno elektronicky pomocí systému automatizovaného zpracování dat.
(2) Písemné rozhodnutí o propuštění, kterým je vyměřováno clo nebo daň, kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahuje
a) celní hodnotu zboží,
b) celní sazbu zboží podle celního sazebníku,
c) částku vyměřeného cla nebo daně,
d) číslo účtu banky, na nějž mají být vyměřené částky zaplaceny, a její označení,
e) variabilní symbol, pod nímž bude platba připsána na účet celního úřadu.
(3) Služebním razítkem se rozumí razítko přidělené úřední osobě k plnění jejích úkolů, které není opatřeno státním znakem. Služební razítko obsahuje zejména datum, označení celního úřadu, pořadové číslo a další rozlišovací znaky potřebné k identifikaci osoby, která v řízení rozhodla.
(4) Rozhodnutí, kterým se zboží propouští do navrženého celního režimu, neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
(5) Bylo-li celní prohlášení podáno ústně nebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjadřuje svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do příslušného celního režimu, nemusí být rozhodnutí o propuštění vyhotoveno písemně. Toto rozhodnutí o propuštění se deklarantovi pouze sdělí ústně nebo jiným úkonem.
(6) Je-li výrokem rozhodnutí o propuštění potvrzeno celní prohlášení podané písemně, stávají se obsah tohoto prohlášení a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí, součástí rozhodnutí o propuštění.
(7) Proti rozhodnutí o propuštění sdělenému ústně nebo jiným úkonem nelze uplatnit opravné prostředky.
(8) Proti rozhodnutí může deklarant podat odvolání ve lhůtě 30 dnů ode dne, který následuje po jeho doručení; ustanovení odstavce 7 tím nejsou dotčena.
(9) Nevylučuje-li to povaha věci, použijí se pro rozhodnutí vydávaná v rámci elektronické výměny strukturovaných datových zpráv ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.