ODDÍL TŘETÍ
§ 18
Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru
a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,
b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření,
c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení,
d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru.
§ 19
Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.
§ 20
(1) Povinnost poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na
a) útvary a vojáky Československé lidové armády, vojsk ministerstva vnitra, útvary a příslušníky Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění bojového úkolu nebo výkonu služby,
b) organizace a pracovníky veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu v těchto organizacích nebo jiný závažný následek,
c) organizace a pracovníky zdravotnictví, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů. 3)
(2) Občan není povinen poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže mu v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. 4)
§ 21
(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u okresního národního výboru, v jehož územním obvodu požár vznikl. Tento národní výbor o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.
(2) Jestliže poskytla organizace věcnou pomoc při zdolávání požáru jiné organizaci, o náhradě výdajů s tím spojených platí zvláštní předpisy. 5)
(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.
§ 22
(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.
(2) Je-li to nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí být národním výborem, který cvičení jednotky požární ochrany organizuje, předem uvědoměn. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.
(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne národní výbor, který cvičení jednotky požární ochrany organizuje, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. Vstupovat do rodinných domků a jiných objektů ve vlastnictví nebo užívání občanů při cvičení jednotky požární ochrany lze jen se souhlasem jejich vlastníka nebo uživatele.
(4) O vstupu do zařízení na obranu vlasti a do objektů Sboru nápravné výchovy platí zvláštní předpisy. 6)