ČÁST TŘETÍ
ODDÍL PRVNÍ
§ 43
(1) Zřizuje se Sbor požární ochrany. Jeho základním posláním je chránit před požáry život a zdraví občanů a majetek.
(2) Sbor požární ochrany je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra České socialistické republiky (dále jen "ministr vnitra") je představeným příslušníků Sboru požární ochrany.
(3) V rámci Sboru požární ochrany se vytvářejí správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany.
§ 44
(1) Ministerstvo vnitra, krajské národní výbory a okresní národní výbory zřizují k plnění svých úkolů na úseku požární ochrany správy Sboru požární ochrany.
(2) Náčelníka správy Sboru požární ochrany národního výboru ustanovuje do funkce a odvolává z ní plenární zasedání příslušného národního výboru na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.
(3) Zástupce náčelníka správy Sboru požární ochrany národního výboru a velitele útvaru Sboru požární ochrany ustanovuje do funkce a odvolává z ní rada příslušného národního výboru na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany po projednání s náčelníkem správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.
§ 45
(1) Správa Sboru požární ochrany národního výboru je zvláštním orgánem národního výboru. 10) Je řízena radou národního výboru a správou Sboru požární ochrany vyššího stupně. Za svou činnost odpovídá radě národního výboru.
(2) Správa Sboru požární ochrany národního výboru
a) vykonává státní správu na úseku požární ochrany s výjimkou věcí patřících do pravomoci plenárního zasedání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí,
b) řídí útvar Sboru požární ochrany,
c) zpracovává odborné podklady pro jednání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí a zabezpečuje plnění usnesení národního výboru a jeho orgánů,
d) informuje poslance o své činnosti.
(3) Příslušníci správy Sboru požární ochrany národního výboru se zúčastňují schůzí a besed poslanců s voliči.
§ 46
(1) Vláda České socialistické republiky určí celkové početní stavy Sboru požární ochrany.
(2) Ministr vnitra po projednání s krajskými národními výbory stanoví organizaci a určí početní stavy správ Sboru požární ochrany národních výborů a útvarů Sboru požární ochrany.
ODDÍL DRUHÝ
§ 47
(1) Příslušníkem Sboru požární ochrany (dále jen "příslušník") může být jen československý státní občan, který je bezúhonný, morálně a zdravotně způsobilý pro předpokládaný druh práce ve Sboru požární ochrany, dosáhl požadovaného vzdělání a dovršil věk 18 let.
(2) Podmínku dovršení věku podle odstavce 1 nemusí splňovat absolventi středních škol požární ochrany. Tím nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o pracovních podmínkách mladistvých.
(3) Podrobnosti o podmínkách přijetí a výjimky z podmínky vzdělání stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 48
(1) Po vzniku pracovního poměru, nejdříve však po dovršení 18 let věku, skládá příslušník tento slib:
"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věrný Československé socialistické republice a jejímu socialistickému společenskému zřízení, budu chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry.
Své povinnosti budu vykonávat svědomitě, důsledně plnit rozkazy a pokyny náčelníků a velitelů Sboru požární ochrany a při svém jednání budu mít stále na zřeteli zájmy socialistické společnosti."
(2) Složení slibu se nevyžaduje, jestliže příslušník tento slib složil v bezprostředně předcházejícím pracovním poměru.
§ 49
(1) Příslušník je v pracovním poměru
a) k okresnímu národnímu výboru nebo
b) ke krajskému národnímu výboru nebo
c) k ministerstvu vnitra nebo jím řízené organizaci na úseku požární ochrany.
(2) S příslušníkem může být při přijetí do pracovního poměru sjednána zkušební doba až na šest měsíců.
§ 50
(1) Příslušníka lze převést i bez jeho souhlasu na jinou práci (funkci) až na 90 pracovních dnů v kalendářním roce, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby.
(2) Příslušníka lze přeložit i bez jeho souhlasu do jiného místa výkonu služby v rámci organizace i na dobu delší než 90 dnů, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby. Opětovně lze příslušníka přeložit nejdříve po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončilo jeho dřívější přeložení, pokud se s organizací nedohodne jinak.
§ 51
(1) Správa Sboru požární ochrany je povinna na požádání správy Sboru požární ochrany vyššího stupně vyslat potřebný počet příslušníků na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany. Obecně závazný právní předpis stanoví, co se rozumí mimořádnými úkoly Sboru požární ochrany.
(2) K plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany může být příslušník vyslán na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby, nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Přitom může být pověřen i jinou prací, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě.
(3) Při plnění mimořádných úkolů na pracovní cestě podle odstavce 1 podléhá příslušník rozkazům a pokynům náčelníka správy Sboru požární ochrany nebo velitele útvaru Sboru požární ochrany, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní.
(4) Náklady spojené s vysláním příslušníka na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany uhradí ten národní výbor, jehož správa Sboru požární ochrany o vyslání požádala; totéž platí, jestliže o vyslání požádalo ministerstvo vnitra.
(5) Jestliže národní výbor, u něhož je příslušník v pracovním poměru, uhradil tomuto příslušníkovi škodu, ke které došlo při plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany, má nárok na náhradu vůči národnímu výboru, jehož správa Sboru požární ochrany o vyslání požádala; totéž platí, jestliže o vyslání požádalo ministerstvo vnitra.
§ 52
S příslušníkem se může okamžitě zrušit pracovní poměr také tehdy, jestliže odmítne složit předepsaný slib nebo jestliže mu byla odňata hodnost.
§ 53
(1) Příslušník je povinen vedle ostatních povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru
a) plnit důsledně a přesně úkoly vyplývající ze základního poslání Sboru požární ochrany a z rozkazů a pokynů náčelníků a velitelů Sboru požární ochrany; splnění rozkazu smí odmítnout, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin nebo přečin,
b) zvyšovat své politické a odborné znalosti a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,
c) dodržovat zásady služební zdvořilosti.
(2) Podrobnosti výkonu služby příslušníků stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 54
(1) Ministr vnitra, náčelníci správ a velitelé útvarů Sboru požární ochrany mohou příslušníkům udělovat odměny a ukládat kárná opatření. Rozsah jejich pravomoci udělovat odměny a ukládat kárná opatření stanoví obecně závazný právní předpis.
(2) Odměnami jsou
a) písemná pochvala,
b) věcný dar,
c) peněžitá odměna,
d) mimořádné povýšení nebo jmenování do první důstojnické hodnosti.
(3) Dalším kárným opatřením je snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku.
(4) Náčelníkovi správy Sboru požární ochrany národního výboru může udělovat odměny s výjimkou odměny uvedené v odstavci 2 písm. d) a ukládat kárná opatření s výjimkou kárného opatření uvedeného v odstavci 3 předseda tohoto národního výboru, a to zpravidla na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.
Pracovní doba
§ 55
(1) Pracovní doba příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době může být nejvýše 24 hodin; přitom délka pracovní doby v této směně může být nejvýše 18 hodin.
(2) Příslušníkovi se poskytuje nejpozději po každých pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 15 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu 15 minut, nejvýše však v rozsahu 45 minut za směnu.
(3) Začátek a konec pracovní doby příslušníků stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 56
(1) Příslušníkům se může nařídit pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště.
(2) Příslušníkům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se nařizuje v rámci pracovní směny pracovní pohotovost na pracovišti.
(3) U příslušníka, který je v době pracovní pohotovosti na pracovišti povolán k výkonu práce nad rozsah stanovené a rozvržené týdenní pracovní doby, jde o výkon práce přesčas.
(4) Pracovní pohotovost na pracovišti, při které příslušník nevykonává práci, se v kalendářním roce započítává do pracovní doby v rozsahu nejvýše týdenní pracovní doby včetně pracovní pohotovosti a posuzuje se jako práce přesčas. To neplatí u příslušníků s kratší pracovní dobou.
(5) Příslušníkovi se za práci přesčas podle odstavce 4 poskytuje náhradní volno, a to jen v případě, jestliže jeho pracovní pohotovost na pracovišti trvala v kalendářním roce nejméně 180 hodin, v nichž nebyl povolán k výkonu práce. Toto náhradní volno se poskytuje v témže kalendářním roce; jen výjimečně je lze poskytnout tak, aby bylo vyčerpáno nejpozději do 30. dubna následujícího roku. Za nevyčerpané náhradní volno nelze poskytnout mzdu ani náhradu mzdy; mzda se však poskytne, jestliže náhradní volno nebylo vyčerpáno z důvodů na straně organizace.
(6) Podrobnosti o poskytování náhradního volna podle odstavce 5 a způsob jeho čerpání stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 57
(1) Náčelník správy Sboru požární ochrany je povinen zabezpečit příslušníkům, kteří vykonávají službu za ztížených podmínek při zásahu nebo v souvislosti s ním, v potřebném rozsahu bezplatné stravování a vhodné ubytování; při plnění tohoto úkolu jsou organizace povinny poskytnout pomoc.
(2) Podrobnosti o poskytování bezplatného stravování a ubytování stanoví obecně závazný právní předpis.
Společná ustanovení o pracovněprávních vztazích příslušníků
§ 58
V pracovněprávních vztazích příslušníků, kteří jsou v pracovním poměru k okresnímu národnímu výboru nebo ke krajskému národnímu výboru, plní úkoly vedoucího organizace náčelníci správ Sboru požární ochrany těchto národních výborů; v pracovněprávních vztazích náčelníka správy Sboru požární ochrany okresního národního výboru nebo krajského národního výboru plní úkoly vedoucího organizace předseda tohoto národního výboru.
§ 59
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na pracovněprávní vztahy příslušníků zákoník práce a obecně závazné právní předpisy vydané na jeho základě.
ODDÍL TŘETÍ
§ 60
(1) Příslušníkům náležejí hodnosti s označením příslušnosti ke Sboru požární ochrany. Příslušnost ke Sboru požární ochrany se vyjadřuje zkratkou "PO" u každé hodnosti.
(2) Stanoví se tyto hodnosti
a) praporčické: rotný PO, rotmistr PO, nadrotmistr PO, podpraporčík PO, praporčík PO, nadpraporčík PO;
b) důstojnické: podporučík PO, poručík PO, nadporučík PO, kapitán PO, major PO, podplukovník PO, plukovník PO.
§ 61
(1) Po vzniku pracovního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného PO; jestliže má úplné střední vzdělání, do hodnosti rotmistra PO a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka PO.
(2) Do praporčické nebo důstojnické hodnosti jmenuje a povyšuje příslušníky příslušný náčelník správy Sboru požární ochrany nebo ministr vnitra.
(3) Příslušník má nárok na povýšení, jestliže
a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost,
b) dosahuje dobrých výsledků ve službě,
c) uplynula mu určená doba výsluhy let v hodnosti a
d) splňuje podmínky požadovaného vzdělání nebo mu byl nedostatek tohoto vzdělání prominut.
(4) Povyšování do hodnosti plukovníka PO je výběrové.
§ 62
Ministr vnitra může odejmout praporčickou nebo důstojnickou hodnost příslušníkovi, který se dopustil jednání, jež je v příkrém rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.
§ 63
(1) Příslušníkům náleží stejnokroj.
(2) Příslušníci, kterým je pro výkon služby předepsán stejnokroj, jsou povinni jej při výkonu služby nosit.
§ 64
Podrobnosti o hodnostech a stejnokroji příslušníků, výjimky z § 61 odst. 1, z § 63 odst. 2 a řízení ve věcech hodností příslušníků upraví obecně závazný právní předpis.