Trestní řád - Hlava devátá - Vyšetřování

Hlava devátá

Vyšetřování

Oddíl první

Vyšetřovací orgány

§ 159

(1) Vyšetřování konají vyšetřovatelé prokuratury a vyšetřovatelé ministerstva vnitra.

(2) Vyšetřování konají též velitelé v ozbrojených silách nebo orgány jimi pověřené, a to o trestných činech osob podléhajících jejich velitelské pravomoci, pokud na tyto trestné činy zákon nestanoví trest přísnější než trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok.

(3) Dozor nad vyšetřováním vykonává prokurátor. Prokurátor je přitom oprávněn

a) dávat vyšetřovacím orgánům závazné pokyny k vyšetřování trestných činů, jakož i k pátrání po pachatelích, jejichž pobyt není znám;

b) vyžadovat od vyšetřovacích orgánů spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda vyšetřovací orgány vyšetřování včas zahajují a řádně v něm postupují;

c) zúčastnit se provádění vyšetřovacího úkonů a osobně provést jednotlivý vyšetřovací úkon nebo i celé vyšetřování v kterékoli věci; přitom postupuje podle ustanovení platných podle tohoto zákona pro vyšetřovací orgány a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutím vyšetřovacích orgánů;

d) vracet věc vyšetřovacím orgánům se svými pokyny k doplnění;

e) rušit nezákonná a neodůvodněná rozhodnutí a opatření vyšetřovacích orgánů, která může nahrazovat vlastními; jestliže rozhodnutí vyšetřovacích orgánů nahradil vlastním rozhodnutím jinak, než na podkladě stížnosti oprávněné osoby do usnesení vyšetřovacích orgánů, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí vyšetřovacích orgánů;

f) odvolat vyšetřovatele prokuratury z dalšího vedení vyšetřování a učinit opatření k odvolání jiného vyšetřovatele z dalšího vedení vyšetřování, je-li toho třeba;

g) odejmout kteroukoli věc určitému vyšetřovacímu orgánu a předat ji jinému vyšetřovacímu orgánu anebo dát provést jednotlivé vyšetřovací úkony vyšetřovatelům prokuratury i ve věcech, které vyšetřují jiné vyšetřovací orgány.

§ 160

Pouze prokurátor je oprávněn

a) bez zahájení vyšetřování věc odložit podle § 163 odst. 2, odevzdat věc, v níž jde o podezření z trestného činu k projednání místnímu lidovému soudu nebo příslušnému orgánu ke kázeňskému vyřízení;

b) podat obžalobu, věc postoupit po zahájení vyšetřování, zastavit nebo přerušit trestní stíhání;

c) vzít do vazby, vydat příkaz k dodání do vazby a propustit z vazby;

d) nařídit zajištění majetku obviněného a určit, na které prostředky a věci se toto zajištění nevztahuje, anebo zruší takové zajištění;

e) provést zajištění nároku poškozeného na náhradu škody a omezit nebo zrušit takové zajištění anebo věc z něho vyjmout;

f) dát souhlas k pohřbení mrtvoly v případech, kdy byla nařízena prohlídka a pitva, a nařídit exhumaci mrtvoly;

g) navrhnout vyžádání obviněného z ciziny;

h) provést předběžné šetření v řízení o vydání do ciziny.

§ 161

Předchozího souhlasu prokurátora potřebují vyšetřovací orgány

a) k vznesení obvinění, jestliže jde o řízení proti mladistvému nebo uprchlému,

b) k nařízení, aby duševní stav obviněného byl zkoumán v zdravotním ústavu nebo ve zvláštním oddělení nápravného zařízení,

c) k rozhodnutí o vrácení věci, prodeji nebo zničení věci vzaté do úschovy,

d) k otevření zásilek,

e) k nařízení osobní a domovní prohlídky, odnětí věci, zadržení zásilek; bez předchozího souhlasu prokurátora mohou tyto úkony provést jen tehdy, jestliže souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu, jsou však potom povinny nejpozději do 48 hodin prokurátora o provedeném úkonu uvědomit.

§ 162

Prokurátor je oprávněn uložit orgánům ministerstva vnitra provedení takových úkonů, které jsou tyto orgány oprávněny provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele.

Oddíl druhý

Vyřízení věci zahájením vyšetřování

§ 163

(1) Nejde-li ve věci, která prokurátorovi nebo vyšetřovacímu orgánu došla, o podezření z trestného činu, prokurátor nebo vyšetřovací orgán věc odloží, jestliže není na místě učinit v ní některé jiné opatření. Takovým opatřením může být zejména

a) odevzdání věci místnímu lidovému soudu nebo národnímu výboru k projednání provinění,

b) odevzdání věci národnímu výboru nebo jinému orgánu k jednání o přestupku, nebo

c) odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému (disciplinárnímu) jednání.

(2) Prokurátor věc odloží též tehdy, je-li trestní stíhání podle § 11 odst. 1 nepřípustné. Může ji odložit i proto, že trestní stíhání je vzhledem k okolnostem uvedeným v § 177 odst. 2 neúčelné.

(3) Jde-li o podezření z trestného činu jen menší nebezpečnosti pro společnost, pachatel jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, může prokurátor odevzdat věc k projednání místnímu lidovému soudu, jestliže vzhledem k osobě pachatele a výchovné síle kolektivu uzná tento způsob vyřízení pro nápravu pachatele za postačující.

(4) Prokurátor odevzdá věc místnímu lidovému soudu také tehdy, přijme-li za podmínek uvedených v § 4 odst. 1 a 2 záruku společenské organizace. V tom případě sdělí své rozhodnutí organizaci, která záruku převzala, a požádá ji, aby ve smyslu záruky vzala na sebe péči o nápravu pachatele a dbala, aby nahradil škodu, kterou trestným činem způsobila, jestliže se tak již nestalo.

(5) Odevzdat místnímu lidovému soudu podle odstavců 3 a 4 lze jen věc náležitě objasněnou.

(6) Jde-li o podezření z trestného činu, který lze vyřídit kázeňsky, může prokurátor odevzdat věc příslušnému orgánu ke kázeňskému vyřízení, jestliže toto vyřízení považuje vzhledem k osobě pachatele a povaze jeho činu za postačující.

Oddíl třetí

Průběh vyšetřování

§ 164

Zahájení vyšetřování

Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a není-li důvod pro postup podle § 163 odst. 2 až 6, zahájí vyšetřovací orgán usnesením vyšetřování; opis tohoto usnesení doručí prokurátorovi do 48 hodin.

Vznesení obvinění

§ 165

(1) Je-li na podkladě zjištěných skutečností dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin byl spáchán určitou osobou, vydá vyšetřovací orgán usnesení, že se tato osoba stíhá jako obviněný. K vznesení obvinění proti mladistvému a proti uprchlému potřebuje vyšetřovací orgán předchozí souhlas prokurátora.

(2) Usnesení a vznesení obvinění musí obsahovat popis vyšetřovaného skutku s uvedením místa, času, popřípadě i jiných okolností, za kterých k němu došlo, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným. V usnesení musí být dále uvedeno, jaký trestný čin se v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním a uvedením příslušného ustanovení trestního zákona. Usnesení musí kromě toho obsahovat i důvody stíhání.

(3) Obviněnému se usnesení o vznesení obvinění oznámí do tří dnů, nejpozději však na počátku jeho prvního výslechu. Prokurátorovi se opis tohoto usnesení doručí nejpozději do 48 hodin.

§ 166

Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, na který se usnesení o vznesení obvinění nevztahovalo, postupuje vyšetřovací orgán stran tohoto dalšího skutku podle § 165.

§ 167

Postup při vyšetřování

(1) Vyšetřování konají vyšetřovací orgány zpravidla osobně. Úkony provedené před zahájením vyšetřování se nemusí ve vyšetřování opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona; jde-li však o výpovědi, nemusí se ve vyšetřování opakovat, jen týkají-li se buď méně závažné skutečnosti nebo skutečnosti sice závažné, která však je dostatečně prokázána nebo vyloučena jinými důkazy, zejména pokud byly provedeny vyšetřovacími orgány nebo prokurátorem. Protokol o takovém úkonu se založí do vyšetřovacího spisu jako jeho část. Vyšetřovací orgán nebo prokurátor může po zahájení vyšetřování pověřit provedením jednotlivých vyšetřovacích úkonů také bezpečnostní orgány; vyšetřovací orgán však musí vždy osobně vyslechnout obviněného a svědky, kteří mají být vyslechnuti o okolnostech rozhodných pro posouzení viny a trestu.

(2) Vyšetřovací orgány postupují při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby co nejrychleji a nejúplněji byly objasněny všechny skutečnosti potřebné k posouzení případu, osoby pachatele i nároku poškozeného na náhradu škody a aby byly také odhaleny příčiny, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání (§ 89 odst. 1). Důkazy sbírají vyšetřovací orgány bez rozdílu, zda svědčí ve prospěch či neprospěch obviněného. Kromě případů, kdy je podle tohoto zákona třeba souhlasu prokurátora, činí vyšetřovací orgány všechna rozhodnutí o postupu vyšetřování a o provádění vyšetřovacího úkonů samostatně a jsou plně odpovědny za jejich zákonné a včasné provedení.

(3) Doznání obviněného nezbavuje vyšetřovací orgány povinnosti přezkoumat a všemi dosažitelnými důkazy ověřit pravdivost doznání a všechny okolnosti případu. Rovněž tak musí být pečlivě přezkoumána a ověřena obhajoba obviněného, není-li zřejmě nerozhodná. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi nebo k doznání donucován.

§ 168

Účast obhájce při vyšetřovacích úkonech

(1) Obhájce osoby mladistvé a osoby, která pro tvé tělesné nebo duševní vady není schopna sama se náležitě hájit, může již od vznesení obvinění být přítomen při výslechu obviněného a se souhlasem vyšetřovacího orgánu mu klást otázky. Může být přítomen při provádění jiných vyšetřovacích úkonů, jestliže podle povahy věci nebudou při hlavním líčení opakovány, a se souhlasem vyšetřovacího orgánu se zúčastnit i dalších vyšetřovacích úkonů.

(2) Vyšetřovacích úkonů, kterými se na návrh obhajoby vyšetřování doplňuje poté, co vyšetřovací orgán uznal vyšetřování za skončené a seznámil obviněného s jeho výsledky, může se se souhlasem vyšetřovacího orgánu zúčastnit i obhájce jiných osob, něž které jsou uvedeny v odstavci 1; jde-li o provádění výslechu, může obhájce se souhlasem vyšetřovacího orgánu klást vyslýchané osobě otázky.

§ 169

Skončení vyšetřování

(1) Uzná-li vyšetřovací orgán vyšetřování za skončené, seznámí obviněného s jeho výsledky, předloží mu vyšetřovací spisy k prostudování a poučí jej o jeho právu navrhnout doplnění vyšetřování. Ukazují-li výsledky vyšetřování na to, že vyšetřovaný skutek je jiným trestným činem, než který byl označen v usnesení o vznesení obvinění, vyšetřovací orgán na tuto okolnost obviněného upozorní, nestalo-li se tak už dříve. Takové upozornění se poznamenává v protokolu.

(2) Má-li obviněný obhájce, je třeba jej k seznamování s výsledky vyšetřování přizvat a umožnit mu prostudovat spisy a mluvit s obviněným, který je ve vazbě, bez přítomnosti třetí osoby.

(3) K náležitému seznámení s výsledky vyšetřování je nutno poskytnout obviněnému a jeho obhájci lhůtu ne kratší než tři dny.

(4) Doplnění vyšetřování, jež považuje za potřebné, je obhájce povinen navrhnout již při seznamování s výsledky vyšetřování.

(5) Zamítnout návrh obviněného nebo jeho obhájce na doplnění vyšetřování může vyšetřovací orgán odůvodněným usnesením jen v tom případě, že navrhované doplnění je pro rozhodnutí prokurátora i soudu zřejmě nepotřebné; jinak vyšetřování podle přednesených návrhů doplní a obviněného a jeho obhájce s výsledky doplnění seznámí.

(6) Nedostaví-li se obviněný nebo obhájce, ač byli řádně vyrozuměni, bez oprávněné omluvy k seznámení s výsledky vyšetřování nebo odmítne-li obviněný se s výsledky vyšetřování seznámit, poznamená se to spolu s důvody, jestliže je obviněný uvedl, ve vyšetřovacím spise a postupuje se dále, jako by byl obviněný s výsledky vyšetřování seznámen.

§ 170

Předložení věci prokurátorovi

(1) Po skončení vyšetřování předloží vyšetřovací orgán spisy neprodleně prokurátorovi se závěrečnou zprávou obsahující návrh na konečné opatření.

(2) Spisy musí být prokurátorovi předloženy nejpozději do dvou měsíců od zahájení vyšetřování. Povolit prodloužení této lhůty o jeden měsíc je oprávněn prokurátor, který vykonává nad vyšetřováním dozor; povolit prodloužení lhůty o další měsíc je oprávněn prokurátor nadřízený. Povolit další prodloužení lhůty je oprávněn jen generální prokurátor.

§ 171

Stížnost proti rozhodnutí vyšetřovacích orgánů

(1) Proti každému usnesení vyšetřovacího orgánu může obviněný podat stížnost. Nevyhoví-li vyšetřovací orgán stížnosti sám (§ 146 odst. 1), předloží ji neprodleně prokurátorovi.

(2) Obviněný a poškozený mají také právo kdykoli v průběhu vyšetřování žádat prokurátora, aby byly odstraněny průtahy ve vyšetřování nebo závady v postupu vyšetřovacího orgánu. Žádost není vázána lhůtou. Tuto žádost, kterou je nutno prokurátorovi ihned předložit, musí prokurátor neprodleně vyřídit.