Trestní řád - Společný vyšetřovací tým

Společný vyšetřovací tým

§ 442

(1) Pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, lze pro plnění úkolů v trestním řízení s příslušnými orgány jednoho nebo více cizích států uzavřít dohodu o vzniku společného vyšetřovacího týmu.

(2) Žádost o uzavření dohody podle odstavce 1 podává příslušný státní zástupce prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství příslušnému orgánu cizího státu. V žádosti uvede

a) v jaké trestní věci má být společný vyšetřovací tým ustanoven, včetně popisu skutku a jeho právní kvalifikace,

b) cíl společného vyšetřovacího týmu a dobu, na kterou by měl být ustanoven, s možností prodloužení doby jeho trvání,

c) které policejní či jiné složky se za Českou republiku práce společného vyšetřovacího týmu zúčastní,

d) výčet pravomocí zúčastněných policejních složek České republiky a jiných účastníků týmu,

e) poučení o případné trestní i občanskoprávní odpovědnosti členů týmu,

f) ustanovení o ochraně osobních údajů,

g) pracovní jazyk společného vyšetřovacího týmu,

h) ustanovení procesního práva České republiky, která budou při práci týmu aplikována, a

i) způsoby velení a komunikace.

(3) Dohodu podle odstavce 1 za Českou republiku uzavírá vždy Nejvyšší státní zastupitelství, a to jak na žádost příslušného státního zástupce, tak na žádost příslušného orgánu cizího státu. Pro náležitosti dohody platí odstavec 2 obdobně.

(4) Má-li společný vyšetřovací tým působit na území České republiky, je vedoucím týmu vždy osoba služebně činná v policejním orgánu České republiky.

(5) Důkazy provedené kterýmkoli členem společného vyšetřovacího týmu na území států, kde tento tým působí, pokud byly provedeny v souladu s právním řádem tohoto státu nebo s právním řádem České republiky, jsou účinné v trestním řízení vedeném v České republice.

(6) O úkony, které mají být provedeny ve státě, jehož policejní orgány nebyly vyslány do společného vyšetřovacího týmu, je třeba vždy požádat dožádáním (§ 425).

(7) Pro určení příslušnosti jednoho z více jinak příslušných státních zastupitelství pro úkony trestního řízení prováděné příslušníky Policie České republiky vyslanými do společného vyšetřovacího týmu, pokud je toho třeba v zájmu urychlení řízení nebo v jiném důležitém zájmu, se obdobně užije ustanovení § 431 odst. 3.

(8) Pokud má příslušné státní zastupitelství provést úkon trestního řízení mimo svůj obvod, postupuje podle § 53 a 54.

§ 443

(1) Jestliže byla uzavřena dohoda o společném vyšetřovacím týmu podle § 442, pracovníci příslušných orgánů cizího státu vyslaní do tohoto týmu se mohou v rámci společného vyšetřovacího týmu na území České republiky pod velením osoby služebně činné v policejním orgánu České republiky účastnit

a) vydání a odnětí věci (§ 78 a 79),

b) domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků podle hlavy čtvrté oddílu pátého,

c) ohledání (§ 113 a 114),

d) vyšetřovacího pokusu (§ 104c),

e) rekonstrukce (§ 104d),

f) prověrky na místě (§ 104e).

(2) Při provádění úkonů podle odstavce 1 na území České republiky jsou pracovníci příslušných orgánů cizího státu vázáni právním řádem České republiky a pokyny policejního orgánu České republiky.

(3) Pracovníci příslušných orgánů cizího státu vyslaní do společného vyšetřovacího týmu mohou být přítomni výslechům obviněných (§ 90 až 94), svědků (§ 97 až 104), konfrontaci (§ 104a), rekognici (§ 104b) nebo podání vysvětlení podle § 158. Doplňující otázku mohou položit pouze se souhlasem orgánu činného v trestním řízení, který provádí výslech. Orgán činný v trestním řízení provádějící výslech otázku položí, jen pokud je v souladu s právním řádem České republiky.

(4) Vedoucí společného vyšetřovacího týmu je oprávněn v souladu s právním řádem České republiky pověřit provedením jednotlivých úkonů v cizím státě pracovníky příslušných orgánů cizího státu vyslané do společného vyšetřovacího týmu.

§ 444

Výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení a telefonu

(1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umožní předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce orgánu cizího státu na jeho žádost provést výslech podezřelého, obviněného, svědka nebo znalce prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Výslech podezřelého nebo obviněného prostřednictvím videokonferenčního zařízení lze provést jen tehdy, jestliže podezřelý nebo obviněný s provedením takového výslechu souhlasí. Na to je třeba se jej výslovně dotázat. Vyjádření podezřelého nebo obviněného o tom, zda s provedením tohoto výslechu souhlasí, poznamená vyslýchající do protokolu, který zašle orgánu cizího státu.

(2) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce umožní orgánu cizího státu na jeho žádost provést výslech svědka nebo znalce prostřednictvím telefonu. Výslech svědka nebo znalce prostřednictvím telefonu lze provést pouze tehdy, jestliže svědek nebo znalec s výslechem prováděným prostřednictvím telefonu souhlasí. Na to je třeba se jej výslovně dotázat. Vyjádření svědka nebo znalce o tom, zda s provedením tohoto výslechu souhlasí, poznamená vyslýchající do protokolu, který zašle orgánu cizího státu.

(3) Na předvolání svědka nebo znalce se vztahují přiměřeně ustanovení tohoto zákona. Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce přibere, je-li toho třeba, k výslechu tlumočníka. O výslechu vždy sepíše protokol. Protokolace se řídí ustanoveními tohoto zákona. V protokolu o výslechu je třeba kromě údajů uvedených v § 55 uvést i technické podmínky, za kterých byl výslech prováděn.

(4) Před započetím výslechu předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce ověří totožnost vyslýchané osoby a poučí ji podle ustanovení tohoto zákona. Pak umožní orgánu cizího státu, aby sám prováděl výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení nebo telefonu.

(5) Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce dbají na to, aby v průběhu výslechu nebyly porušeny základní zásady trestního řízení podle tohoto zákona a zájmy České republiky uvedené v § 377. V případě jejich porušení předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce výslech přeruší a upozorní vyslýchající orgán cizího státu na toto porušení.

(6) Pokud vyslýchaná osoba odmítne vypovídat, ačkoli je podle tohoto zákona povinna výpověď podat, užijí se proti ní opatření podle ustanovení tohoto zákona přiměřeně.

(7) Ochrana vyslýchaným osobám se v případě potřeby poskytne za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem (§ 55 odst. 2) a zvláštním právním předpisem.

(8) Ustanovení hlavy třetí a hlavy páté upravující výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení se neužijí.

§ 445

(1) Nelze-li předvolat k výslechu do České republiky podezřelého, obviněného, svědka nebo znalce, nebo není-li to z důvodů hodných zřetele vhodné, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce může, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, požádat příslušný orgán cizího státu o zajištění výslechu podezřelého, obviněného, svědka nebo znalce prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Výslech podezřelého nebo obviněného prostřednictvím videokonferenčního zařízení lze provést jen tehdy, jestliže podezřelý nebo obviněný s takovým výslechem souhlasí.

(2) Nelze-li předvolat k výslechu do České republiky svědka nebo znalce, nebo není-li to z důvodů hodných zřetele vhodné, předseda senátu a přípravném řízení státní zástupce může, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, požádat příslušný orgán cizího státu o zajištění výslechu svědka nebo znalce prostřednictvím telefonu. Výslech svědka nebo znalce po telefonu lze provést jen tehdy, jestliže svědek nebo znalec s takovým výslechem souhlasí.

(3) Žádost o provedení výslechu podle odstavců 1 a 2 musí obsahovat kromě údajů uvedených v § 427 i jméno osoby, která bude provádět tento výslech na území České republiky, a důvod, proč není možné, aby se vyslýchaná osoba dostavila k výslechu do České republiky.

(4) Po ověření totožnosti vyslýchané osoby orgánem cizího státu provádí výslech předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce; postupuje přitom podle ustanovení hlavy páté. Námitkám vzneseným orgánem cizího státu, které se týkají způsobu provádění výslechu vzhledem k základním zásadám trestního řízení tohoto státu, je nutno vyhovět.

(5) Ustanovení hlavy třetí a hlavy páté upravující výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení se neužijí.

§ 446

Informace z Rejstříku trestů

K vyřízení žádosti orgánu cizího státu, který není členským státem Evropské unie, o poskytnutí údajů z Rejstříku trestů je příslušné v přípravném řízení Nejvyšší státní zastupitelství a v řízení po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání Ministerstvo spravedlnosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, přímý styk justičních orgánů.