ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
Díl 1
§ 1
Účelem tohoto zákona je upravit zřízení, postavení, působnost, pravomoce a organizační strukturu Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise") a stanovit práva a povinnosti subjektů působících na kapitálovém trhu.
§ 2
(1) Zřizuje se Komise jako správní úřad pro oblast kapitálového trhu.
(2) Posláním Komise je svou činností přispívat k rozvoji a ochraně kapitálového trhu v rámci působnosti svěřené jí tímto zákonem.
(3) Komise má své sídlo v Praze.
§ 3
(1) Komise
a) vykonává státní dozor v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními zákony,1)
b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní zákony,1)
c) kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících státnímu dozoru Komise stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony,1)
d) kontroluje plnění povinností osob vyplývajících ze zákazu využívat důvěrné informace,2) oznamuje podezření ze spáchání trestného činu zneužívání důvěrných informací v obchodním styku,
e) vede seznamy podle § 13,
f) vydává Věstník Komise pro cenné papíry (dále jen "Věstník Komise"),
g) spolupracuje s jinými správními úřady a institucemi.
(2) Komise dále
a) informuje veřejnost a účastníky kapitálového trhu zejména o poskytovatelích služeb na kapitálovém trhu, investičních instrumentech a operacích uskutečněných na kapitálovém trhu v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem a zvláštními zákony,
b) v rozsahu své působnosti spolupracuje s mezinárodními organizacemi,
c) podporuje vzdělávání a osvětu v oblasti kapitálového trhu,
d) vykonává další činnosti k naplnění svého postavení a působnosti.
§ 4
(1) Komise zpracovává a předkládá vládě a Poslanecké sněmovně zprávu o situaci na českém kapitálovém trhu jedenkrát ročně a dvakrát ročně podává informaci o své činnosti a hospodaření rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
(2) Komise na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů zpracuje v dohodnutém termínu stanovisko k návrhům právních předpisů majících vztah ke kapitálovému trhu.
§ 5
(1) Investičním instrumentem se rozumí:
a) veřejně obchodovatelný cenný papír,
b) jiný cenný papír, pokud je vydáván podle zvláštního zákona,3)
c) jiný cenný papír vydávaný k uplatnění práv spojených s veřejně obchodovatelným cenným papírem,
d) deriváty,4)
e) penězi ocenitelné právo spojené s veřejně obchodovatelným cenným papírem, které je samostatně převoditelné.
(2) Institucionálním investorem se rozumí banka provádějící obchody na vlastní účet s investičními instrumenty na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna.
(3) Poskytovatelem služeb na kapitálovém trhu se rozumí obchodník s cennými papíry, institucionální investor, depozitář, organizátor veřejného trhu, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, provozovatel tiskárny veřejně obchodovatelných cenných papírů, Středisko cenných papírů, právnická osoba, která vede část evidence Střediska cenných papírů podle zvláštního5) zákona, Česká národní banka v rozsahu vedení evidence dluhopisů podle zvláštního zákona.6)
(4) Účastníkem kapitálového trhu se rozumí poskytovatel služeb na kapitálovém trhu, emitent cenných papírů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), osoby zavázané z těchto cenných papírů, majitel cenných papírů, emitent a majitel jiného investičního instrumentu.
§ 6
(1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných právních předpisů,7) pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních zákonů nestanoví jinak.
(2) O rozkladu proti rozhodnutí Komise rozhoduje Prezidium Komise pro cenné papíry (dále jen "prezidium Komise"). Komise je oprávněna provádět výkon svých rozhodnutí.
Díl 2
§ 7
(1) Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona a podle zvláštních zákonů.1)
(2) Státnímu dozoru Komise podléhají
a) plnění povinností stanovených tímto zákonem fyzickým nebo právnickým osobám,
b) plnění povinností stanovených zvláštními zákony,1),8),9) pokud tak stanoví tento zákon,
c) plnění povinností a podmínek stanovených v pravomocných rozhodnutích Komise.
§ 8
(1) Při výkonu státního dozoru ve formě kontroly se vztahy mezi Komisí a osobami podléhajícími státnímu dozoru řídí částí třetí zákona o státní kontrole,10) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Osoby podléhající státnímu dozoru jsou povinny v souvislosti s výkonem kontroly poskytnout Komisi potřebnou součinnost.
(3) Odepření vyžádaných informací a listin či prodlení při jejich předání nebo odepření vstupu do prostorů či prodlení při umožnění vstupu zakládá právo Komise přijmout vůči osobě podléhající státnímu dozoru podle § 7 opatření k nápravě nebo sankce podle tohoto zákona.
(4) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může Komise ve vztahu k osobám podléhajícím státnímu dozoru podle § 7 zahájit kontrolu i tím, že při oznámení o zahájení kontroly současně provede první úkon kontroly. Při doručování oznámení o zahájení kontroly lze postupovat obdobně podle § 10 odst. 2 a 3.
(5) Osoby, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení nebo souhlasu Komise provádějí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas Komise, je Komise oprávněna kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti.
§ 9
(1) Zjistí-li Komise při výkonu státního dozoru porušení právních povinností osobami podléhajícími státnímu dozoru spočívající v tom, že porušují nebo porušily své povinnosti vymezené v § 7, je oprávněna uložit opatření k nápravě nebo sankce podle zvláštních zákonů1) a ve vymezených případech i podle tohoto zákona.
(2) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna přijmout tato opatření k nápravě:
a) uložit kontrolované osobě, aby zjednala nápravu ve lhůtě stanovené v opatření a ve stanovené lhůtě podala zprávu o přijatých opatřeních,
b) určit, jakým způsobem je osoba podléhající státnímu dozoru povinna nedostatek odstranit.
(3) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna uložit sankci ve formě pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona až do výše 100 miliónů Kč. Při stanovení výše pokuty postupuje Komise podle § 10 odst. 4.
(4) Uložením opatření k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.
(5) Jestliže Komise zjistí, že osoba uvedená v § 8 odst. 5 prováděla nebo provádí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas Komise, bez tohoto povolení nebo souhlasu, je oprávněna jí uložit pokutu a zakázat další provádění této činnosti. Při stanovení výše pokuty se použije ustanovení odstavce 3.
(6) Ustanovením odstavce 5 nejsou dotčena příslušná ustanovení zvláštních zákonů1) upravujících oprávnění Komise ukládat opatření k nápravě a sankce osobám, které bez jejího povolení nebo souhlasu provádějí činnost, ke které je třeba toto povolení nebo souhlas.
§ 10
(1) Správní řízení, v němž se ukládají opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena.
(2) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob, lze řízení, v němž Komise ukládá opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, zahájit i doručením rozhodnutí Komise o předběžném opatření.
(3) Komise je oprávněna zahájit správní řízení i doručením veřejnou vyhláškou, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek podle odstavce 2 a pokud se nepodařilo rozhodnutí doručit a okolnosti dále nasvědčují tomu, že dotčená osoba se bude vyhýbat doručení rozhodnutí, a prodlení ve vzniku právních účinků doručení by mohlo podstatně ztížit nebo znemožnit realizaci opatření k nápravě nebo sankce. Rozhodnutí Komise je v tomto případě doručeno okamžikem vyvěšení vyhlášky na úřední desce Komise.
(4) Při ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona vychází Komise zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání. Při rozhodování o výběru opatření k nápravě nebo sankce podle tohoto zákona je Komise povinna přihlížet také k povaze podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, kterou vykonává osoba, jíž se opatření k nápravě nebo sankce ukládá, a vycházet z přiměřenosti při ukládání pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby.
(5) Rozklad podaný proti rozhodnutí Komise o odejmutí povolení podle zvláštních zákonů nemá odkladný účinek.
(6) Při vybírání a vymáhání pokut uložených podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů postupuje Komise podle části šesté zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
§ 11
(1) Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle obecných předpisů o správním řízení, je Komise oprávněna při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže to je třeba k zajištění ochrany práv a právem chráněných zájmů osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Takové předběžné opatření může spočívat v nařízení Komise směřujícím k uložení povinnosti
a) osobě, která vede pro účastníka správního řízení účet cenných papírů, aby neprováděla jakékoliv úkony směřující k převodu cenných papírů z účtu účastníka řízení na účet jiné osoby ani registraci zástavního práva; tuto povinnost může Komise uložit uvedené osobě i ve vztahu k jí vedenému účtu cenných papírů jiné osoby, na který byly účastníkem správního řízení převedeny cenné papíry z jejího účtu,
b) osobě, která má listinné cenné papíry účastníka správního řízení v úschově nebo správě, aby neprováděla jakékoliv úkony směřující k převodu cenných papírů na jinou osobu,
c) bance, která vede pro účastníka správního řízení peněžní účet, aby neprováděla jakékoliv úkony směřující k převodu finančních prostředků z účtu účastníka správního řízení na peněžní účet jiné osoby; tuto povinnost může Komise uložit peněžnímu ústavu i ve vztahu k jí vedenému účtu jiné osoby, na který byly účastníkem správního řízení převedeny finanční prostředky z jejího účtu.
(2) Rozhodnutí o předběžném opatření uvedeném v odstavci 1 se doručuje účastníkovi řízení a dalším osobám, kterým jsou tímto rozhodnutím ukládány povinnosti, a je účinné do dne rozhodnutí soudu. Rozklad proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek. Nepominou-li důvody k jeho uložení, podá Komise nejpozději do tří dnů ode dne rozhodnutí o předběžném opatření návrh na nařízení předběžného opatření soudu. Soud o tomto návrhu rozhodne do pěti dnů od jeho podání. Tato lhůta může být prodloužena pouze v případě, že soud v této lhůtě neobdržel důkazy potřebné pro rozhodnutí a tyto důkazy si vyžádal. V tomto případě soud rozhodne následující den poté, co důkazy obdrží, nebo následující den poté, co uplynula lhůta k jejich předložení.
§ 12
(1) Státnímu dozoru Komise podléhá činnost bank v rozsahu, v němž
a) vykonávají činnost obchodníka s cennými papíry,
b) vykonávají činnost podle § 70a zákona o cenných papírech,
c) vykonávají činnost depozitáře investičních společností, investičních fondů a penzijních fondů,
d) vykonávají činnost spočívající ve vydávání investičních instrumentů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) a b).
(2) Státnímu dozoru Komise podléhá činnost penzijních fondů a pojišťoven v rozsahu jejich povinností při investování do investičních instrumentů a obchodování s investičními instrumenty na vlastní účet.
(3) Komise je oprávněna uplatňovat ve vztahu k činnosti obchodníka s cennými papíry, kterou provádí banka, pravomoce státního dozoru ve stejném rozsahu, v jakém může tyto pravomoce uplatňovat ve vztahu k činnosti obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankami. Ve vztahu k činnosti depozitáře, kterou provádí banka, je Komise oprávněna uplatňovat pravomoce státního dozoru jak podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, tak i podle tohoto zákona. Ve vztahu k činnosti banky spočívající ve vydávání investičních instrumentů uvedených v zákona o dluhopisech a zákona o cenných papírech, tak i podle tohoto zákona.
(4) Při uplatňování pravomocí vůči bankám podle odstavců 1 a 3 je Komise povinna postupovat tak, aby nebyly narušeny pravomoce orgánu bankovního dohledu podle zákona o České národní bance. Totéž platí i ve vztahu k Ministerstvu financí (dále jen "ministerstvo") při jeho výkonu státního dozoru podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a podle zákona o pojišťovnictví.
Díl 3
Vedení seznamů a dokumentace a jejich uveřejňování
§ 13
(1) Komise vede seznamy
a) obchodníků s cennými papíry,11)
b) makléřů,12)
c) organizátorů mimoburzovního trhu,13)
d) osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry,14)
e) tiskáren, které jsou oprávněny k tisku veřejně obchodovatelných cenných papírů,15)
f) investičních společností, podílových a investičních fondů,16)
g) nucených správců a likvidátorů investičních společností a investičních fondů,17)
h) depozitářů investičních společností, investičních fondů a penzijních fondů,18)
i) penzijních fondů,19)
j) pojišťoven,20)
k) právnických osob podle § 70a odst. 1 zákona o cenných papírech.
(2) Seznamy uveřejňuje Komise nejméně jednou v průběhu každého kalendářního čtvrtletí ve Věstníku Komise a zabezpečuje, aby na místě, které určí ve Věstníku Komise, byly veřejně přístupné k nahlédnutí.
Díl 4
§ 14
(1) Komise vydává Věstník Komise.
(2) Komise uveřejňuje ve Věstníku Komise zejména:
a) seznamy podle § 13 odst. 1 písm. a) ve lhůtách podle § 13 odst. 2,
b) pravomocná rozhodnutí Komise, s výjimkou těch, která obsahují skutečnosti, na které se vztahuje zvláštní zákon,21)
c) stanoviska Komise,
d) jiná sdělení nebo oznámení důležitá pro kapitálový trh.
(3) Komise ve Věstníku Komise určí místo, na kterém budou veřejně přístupné k nahlédnutí
a) schválené prospekty veřejně obchodovatelných cenných papírů včetně statutů investičních a podílových fondů, statutů penzijních fondů a pojišťoven a emisních podmínek dluhopisů,
b) informace o hospodaření emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů podle zvláštního zákona.13),16),17),22)
Díl 5
§ 15
(1) Obchodník s cennými papíry nebo institucionální investor, který uzavřel mimo veřejný trh obchod s investičními instrumenty na svůj nebo cizí účet, je povinen podat o tomto obchodu Komisi hlášení.
(2) O obchodech vymezených v odstavci 1, které byly uzavřeny na veřejném trhu, podává Komisi hlášení příslušný organizátor veřejného trhu.
(3) Ministerstvo právním předpisem stanoví, na jaké obchody s investičními instrumenty a od jakého objemu se povinnost podle odstavce 1 vztahuje, a dále stanoví, v jaké lhůtě se podávají hlášení, obsahové náležitosti hlášení a podrobnosti týkající se jeho rozsahu, struktury, způsobu a formy.
(4) Komise je oprávněna uveřejňovat údaje z hlášení, musí však při této činnosti dbát na utajení konkrétních účastníků obchodů ve vazbě na konkrétní obchod. Tímto však není dotčeno právo Komise uveřejňovat údaje o účastnících kapitálového trhu v souvislosti s pravomocnými rozhodnutími Komise o uložení opatření k nápravě nebo sankce.
(5) Není-li splněna povinnost uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise o opatření a sankci podle § 9.
Díl 6
§ 16
(1) Komise, Česká národní banka a ministerstvo
a) si navzájem poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich působností, pokud zvláštní zákon nestanoví, že určité informace nelze poskytovat, nebo jen za splnění určitých podmínek,23)
b) koordinují činnost vykonávanou v rámci jejich vymezené působnosti, zejména ve vztahu k osobám, které podléhají současně výkonu dozoru nebo dohledu Komise, ministerstva nebo České národní banky,
c) navzájem se předem informují o zahájení řízení a jeho průběhu, jehož předmětem je udělení opatření k nápravě a sankcí, které mají být uloženy v rámci jejich působnosti při výkonu státního dozoru nebo dohledu a které mohou mít význam pro druhou stranu z hlediska výkonu její působnosti. O přijetí opatření k nápravě a sankcí se tyto orgány okamžitě informují.
(2) Česká národní banka a ministerstvo zasílají Komisi kopii nebo opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru Komise, a to bez zbytečného prodlení ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Komise v téže lhůtě zasílá České národní bance nebo ministerstvu kopii nebo opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru ministerstva nebo dohledu České národní banky.
§ 17
(1) V případě, že se Česká národní banka ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro Komisi při plnění jejích úkolů při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi, pokud zvláštní zákon nestanoví, že určité informace nelze poskytovat, nebo jen za splnění určitých podmínek.23) Pokud Komise požádá Českou národní banku o provedení kontroly peněžních transakcí spojených s těmito obchody, je Česká národní banka povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.
(2) V případě, že se Komise ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro Českou národní banku při plnění jejích úkolů při výkonu bankovního dohledu, informuje o nich neprodleně Českou národní banku. Pokud Česká národní banka požádá Komisi o provedení kontroly obchodů s investičními instrumenty, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu České národní bance.
§ 18
(1) Komise
a) sleduje soustavně působení zákonů a jiných právních předpisů v oblasti kapitálového trhu a informuje ministerstvo o potřebě přijetí zákonných úprav v oblasti kapitálového trhu,
b) podává návrhy pro vypracování právních předpisů upravujících činnost Komise podle tohoto zákona a zvláštních zákonů,1)
c) podává nejméně čtvrtletně zprávu ministerstvu o situaci na kapitálovém trhu a o opatřeních, která přijala.
(2) V případě, že se ministerstvo ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro Komisi při plnění jejích úkolů při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi. Pokud Komise požádá ministerstvo o provedení kontroly těchto obchodů, je ministerstvo povinno kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.
(3) V případě, že se Komise ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro ministerstvo při plnění jeho úkolů při výkonu dozoru, informuje o nich neprodleně ministerstvo. Pokud ministerstvo požádá Komisi o provedení kontroly těchto obchodů, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu ministerstvu.
(4) Komise je povinna předávat zvláštní organizační složce ministerstva údaje o neobvyklých obchodech v rozsahu a za podmínek uvedených ve zvláštním zákonu.24)
§ 19
Komise spolupracuje s Komorou auditorů České republiky, zejména při zavádění mezinárodně uznávaných auditorských postupů ve vztahu k poskytovatelům služeb na kapitálovém trhu a emitentům a usměrňování činnosti auditorů při aplikaci těchto postupů.
§ 20
(1) V rámci spolupráce s příslušnými správními úřady a institucemi jiných států působícími v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem je Komise oprávněna poskytovat těmto správním úřadům a institucím informace o účastnících kapitálového trhu, které si tyto úřady a instituce vyžádají pro účely správního nebo soudního řízení v souvislosti s výkonem dozoru nad kapitálovým trhem.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 je Komise oprávněna poskytnout pouze za předpokladu, že je zajištěna vzájemnost a dožadující strana zajistí, aby poskytnuté informace byly použity pouze k tomu účelu, který Komise určí při jejich předání.
(3) Osobní údaje účastníků kapitálového trhu mohou být poskytnuty pouze za předpokladu, že je zajištěna vzájemnost a že jejich předání není v rozporu s právním řádem České republiky.
(4) Oprávnění podle odstavců 1, 2 a 3 Komise nevyužije a poskytnutí informací vždy odmítne, pokud se toto oprávnění dostane do rozporu s mezinárodní smlouvou či úmluvou, kterou je Česká republika vázána.
HLAVA II
§ 21
(1) Orgány Komise jsou prezidium Komise a předseda Komise. Prezidium Komise se skládá z předsedy Komise a čtyř členů. Předsedu Komise a členy prezidia Komise jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky.
(2) Prezidium Komise, které stojí v čele Komise, schvaluje zejména:
a) plán činnosti Komise a jeho změny,
b) návrh rozpočtu a závěrečného účtu Komise,
c) návrhy pro vypracování právních předpisů podle § 18 odst. 1 písm. b),
d) organizační řád Komise a jednací řád prezidia Komise včetně jejich změn,
e) pravidla profesionální etiky pro předsedu Komise, členy prezidia Komise a zaměstnance Komise,
f) zprávy pro vládu a Poslaneckou sněmovnu,
g) podněty vládě.
(3) Prezidium Komise rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí prezidia Komise je přijato, pokud pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů prezidia Komise.
(4) Prezidium Komise přijme do dvou měsíců ode dne jmenování nadpolovičního počtu členů prezidia Komise svůj jednací řád, který upraví veškeré náležitosti jeho jednání, a to včetně řádného svolávání prezidia Komise.
§ 22
(1) V čele prezidia Komise stojí předseda Komise, který řídí jeho činnost a jedná jeho jménem a podepisuje rozhodnutí Komise. Předseda Komise schvaluje organizační a spisový řád Komise.
(2) Vyžádá-li si vláda, Poslanecká sněmovna, Senát nebo jejich orgány přítomnost předsedy Komise na jednání, je povinen se jejich jednání zúčastnit.
(3) Nevykonává-li předseda Komise svoji funkci, vykonává funkci jím určený člen prezidia Komise.
(4) Předseda Komise může v rozsahu stanoveném organizačním řádem Komise zplnomocnit jím určeného člena prezidia Komise ke svému zastupování.
§ 23
(1) Předsedou Komise a členem prezidia Komise může být jmenován občan České republiky, který
a) je plně způsobilý k právním úkonům,
b) je bezúhonný a jeho odborné znalosti a zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat.
(2) Bezúhonnou je pro účely tohoto zákona fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo úmyslný trestný čin.
(3) Funkční období předsedy Komise a člena prezidia Komise je pět let. Předseda Komise a člen prezidia Komise může být do funkce jmenován pouze dvě po sobě jdoucí funkční období. V případě prvních členů prezidia Komise bude jeden člen jmenován na jeden rok, druhý na dva roky, třetí na tři roky, čtvrtý na čtyři roky, přičemž délku prvního funkčního období jednotlivých členů prezidia Komise stanoví v návrhu na jmenování prezidentu republiky vláda.
(4) S funkcí předsedy Komise a člena prezidia Komise je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy.
(5) Předseda Komise a členové prezidia Komise nesmějí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou literární, umělecké nebo pedagogické činnosti a správy vlastního majetku. Předseda Komise a členové prezidia Komise nesmějí zastávat ani neplacené funkce ve statutárních a jiných orgánech žádné obchodní společnosti, státního podniku, státní organizace nebo družstva. Dále se nesmějí podílet po dobu výkonu funkce předsedy Komise nebo člena prezidia Komise přímo nebo zprostředkovaně na podnikání osob podléhajících státnímu dozoru Komise. Investiční instrumenty, které získali před jmenováním do funkce předsedy Komise nebo člena prezidia Komise nebo v souladu s tímto zákonem v průběhu výkonu funkce, jsou povinni svěřit do správy třetí osoby, které nesmějí udělovat pokyny k nakládání s nimi.
(6) Výkon funkce předsedy Komise a člena prezidia Komise končí
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním prezidentem republiky z důvodů uvedených v odstavci 7,
c) doručením rezignace prezidentu republiky,
d) právní mocí rozsudku, jímž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,
e) právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro trestný čin,
f) právní mocí rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek,
g) nevykonává-li z jakýchkoli důvodů svou funkci po dobu delší než šest měsíců,
h) úmrtím.
(7) Prezident republiky odvolá předsedu Komise a člena prezidia Komise, porušil-li ustanovení tohoto zákona nebo se dopustil takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost.
(8) Předseda Komise a členové prezidia Komise vykonávají státní dozor nad kapitálovým trhem. Oprávnění k této činnosti prokazují průkazem státního dozoru nad kapitálovým trhem.
§ 24
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na zaměstnance Komise ustanovení zákoníku práce.
(2) Zaměstnanci Komise vykonávající státní dozor v oblasti kapitálového trhu prokazují své oprávnění k této činnosti průkazem státního dozoru nad kapitálovým trhem.
§ 25
(1) Na předsedu Komise a členy prezidia Komise se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Předseda komise má nárok na plat, další plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona.25)
(3) Členové prezidia Komise mají nárok na plat, další plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona.25) Platové poměry zaměstnanců Komise vykonávajících státní dozor stanoví zvláštní zákon. Do doby přijetí tohoto zákona se platové poměry zaměstnanců Komise řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců orgánů státní správy.26)
§ 26
(1) Předseda Komise, členové prezidia Komise a zaměstnanci Komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve věcech, o kterých se dozvěděli při své činnosti v rámci výkonu státního dozoru v oblasti kapitálového trhu. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo výkonu funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů.
(2) Členové prezidia Komise, zaměstnanci Komise a členové poradních orgánů mohou být zproštěni povinnosti mlčenlivosti pouze z důvodu veřejného zájmu předsedou Komise. O zbavení mlčenlivosti předsedy Komise rozhoduje vláda.
(3) Předseda Komise, členové prezidia Komise ani zaměstnanci Komise nesmějí využívat informace, které získali při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného.
§ 27
(1) Za účelem zajištění co možná nejvyšší důvěryhodnosti Komise jsou členové prezidia Komise a zaměstnanci Komise povinni dodržovat pravidla profesionální etiky.
(2) Zaměstnanci Komise nemohou vykonávat podnikatelskou činnost, podílet se na podnikatelské činnosti jiných osob nebo zastávat funkce ve statutárních a jiných orgánech jakékoli obchodní společnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na činnost literární, uměleckou nebo pedagogickou a správu vlastního majetku.
(3) Zaměstnanec nesmí vykonávat státní dozor ve formě kontroly v takové společnosti, v níž je osobou blízkou osobám, které mají v této společnosti postavení, jež by mohlo ovlivnit činnost zaměstnance.
HLAVA III
§ 28
(1) Výdaje na činnost Komise se hradí ze státního rozpočtu České republiky.
(2) Komise má samostatnou rozpočtovou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky.
(3) Výši poplatků, způsob jejich stanovení a placení stanoví zvláštní zákon. Zvláštní zákon zároveň stanoví, na které subjekty se bude vztahovat povinnost platit poplatky za činnost na kapitálovém trhu.
HLAVA IV
§ 29
(1) V řízení zahájeném ministerstvem podle zvláštních zákonů před 1. dubnem 1998 bude pokračováno před Komisí podle tohoto zákona.
(2) Vzor průkazu státního dozoru nad kapitálovým trhem stanoví ministerstvo právním předpisem.