Zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu - Hlava I - Úvodní ustanovení

Předpis č. 159/1999 Sb.

Znění od 1. 1. 2021

159/1999 Sb. Zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Hlava I

Úvodní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) pro oblast zájezdů a spojených cestovních služeb a upravuje

a) podmínky jejich nabízení, prodeje a zprostředkování,

b) rozsah ochrany zákazníků pro případ úpadku cestovní kanceláře a

c) výkon státní správy v oblasti cestovního ruchu.

(2) Tento zákon se nevztahuje na zájezdy nebo spojené cestovní služby

a) na dobu kratší než 24 hodin, jestliže nezahrnují nocleh,

b) jejichž nabízení, prodej nebo zprostředkování není činností vykonávanou podnikatelským způsobem, nebo

c) zakoupené osobou na základě rámcové smlouvy o pořádání pracovních cest souvisejících s její obchodní činností, podnikáním nebo povoláním.

(3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro výkon některých dalších činností v oblasti cestovního ruchu.

§ 1a

Typy služeb cestovního ruchu

Službou cestovního ruchu je

a) doprava zákazníka,

b) ubytování, které není součástí dopravy a není určeno k účelům bydlení,

c) nájem automobilu, motocyklu nebo jiného motorového vozidla, nebo

d) jiná služba z oblasti cestovního ruchu, která není ze své podstaty součástí některé ze služeb cestovního ruchu uvedených v písmenu a), b) nebo c), zejména prodej vstupenek na kulturní nebo sportovní události, pořádání výletů, prohlídek s průvodcem, prodej skipasů nebo nájem sportovního vybavení.

§ 1b

Zájezd

(1) Zájezdem je soubor alespoň dvou různých typů služeb cestovního ruchu podle § 1a pro účely téže cesty nebo pobytu, pokud

a) soubor těchto služeb je nabízen jediným podnikatelem, případně je sestaven na žádost nebo podle výběru zákazníka ještě před uzavřením jediné smlouvy o zájezdu, nebo

b) bez ohledu na to, zda jsou uzavřeny samostatné smlouvy s jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu, jsou tyto služby cestovního ruchu

1. zakoupeny na jediném prodejním místě a zákazníkem vybrány před tím, než se zavázal k úhradě jejich ceny,

2. nabízeny, prodávány nebo účtovány za celkovou cenu,

3. inzerovány nebo prodávány s označením „zájezd“ nebo s podobným označením,

4. sestaveny po uzavření smlouvy, která opravňuje zákazníka k výběru z různých typů služeb cestovního ruchu, nebo

5. zakoupeny od jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu prostřednictvím online rezervačního systému, při kterém podnikatel, s nímž je uzavřena první smlouva, předá jméno, platební údaje a elektronickou adresu svého zákazníka dalšímu podnikateli a s tímto podnikatelem je uzavřena smlouva o další službě cestovního ruchu do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby cestovního ruchu.

(2) Zájezdem není soubor jednoho typu služby cestovního ruchu uvedené v § 1a písm. a), b) nebo c) s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud tyto služby

a) nepředstavují významnou část zájezdu, přičemž se má za to, že významnou část zájezdu představují v případě, kdy tvoří alespoň 25 % celkové ceny zájezdu, a nejsou inzerovány jako podstatná část zájezdu a ani ji jiným způsobem nepředstavují, nebo

b) jsou vybrány a zakoupeny až po zahájení poskytování některého z typů služeb cestovního ruchu uvedených v § 1a písm. a), b) nebo c).

(3) Podnikatelem, s nímž je uzavřena první smlouva a který předává jméno, platební údaje a elektronickou adresu svého zákazníka dalším podnikatelům podle odstavce 1 písm. b) bodu 5, může být pouze cestovní kancelář.

(4) Prodejem zájezdu se rozumí okamžik uzavření smlouvy o zájezdu.

§ 1c

Spojené cestovní služby

(1) Spojenými cestovními službami jsou alespoň dva různé typy služeb cestovního ruchu zakoupené pro účely téže cesty nebo pobytu, které nejsou zájezdem a na jejichž poskytnutí jsou uzavřeny samostatné smlouvy s jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu, jestliže cestovní kancelář zákazníkovi

a) při jediné návštěvě či kontaktu se svým prodejním místem zprostředkuje samostatný výběr a samostatnou platbu každé jednotlivé služby cestovního ruchu, nebo

b) zprostředkuje cíleným způsobem pořízení alespoň jedné další služby cestovního ruchu od jiného poskytovatele služeb cestovního ruchu, a pokud je smlouva s tímto poskytovatelem uzavřena do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby cestovního ruchu.

(2) Spojenými cestovními službami není služba cestovního ruchu uvedená v § 1a písm. a), b) nebo c) spojená s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud služby podle § 1a písm. d) nepředstavují významnou část ceny dané kombinace služeb, nejsou inzerovány jako podstatná část cesty nebo pobytu a ani jiným způsobem nepředstavují jejich podstatnou část. Významnou část ceny představuje služba nebo služby, jejichž cena tvoří alespoň 25 % ceny spojených cestovních služeb.

§ 1d

Prodejní místo

Prodejním místem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoli prostory, internetová stránka nebo online prodejní zařízení, a to i v případě, kdy jsou internetová stránka nebo online zařízení zákazníkům prezentovány jako jedno zařízení, včetně telefonní služby.

§ 2

Cestovní kancelář

(1) Cestovní kanceláří je podnikatel, který je na základě státního povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese“)4) oprávněn sestavovat služby cestovního ruchu pro účely zájezdu, nabízet a prodávat zájezdy podle § 1b odst. 1 nebo zprostředkovávat spojené cestovní služby podle § 1c odst. 1.

(2) Cestovní kanceláří je také ten, kdo má v okamžiku uzavření smlouvy o zájezdu nebo zprostředkování spojených cestovních služeb sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „stát usazení“) a jehož činnost jakýmkoli způsobem směřuje do České republiky, a to včetně online prodeje. Tato cestovní kancelář, nezřizuje-li v České republice pobočku, může na území České republiky podnikat na základě oprávnění státu usazení k provozování cestovní kanceláře, pokud splňuje podmínky ochrany státu usazení pro případ úpadku.

(3) V rámci koncese může cestovní kancelář rovněž

a) nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu,

b) organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání,

c) zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.),

d) zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; smlouva o zájezdu v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván,

e) prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.

§ 3

Cestovní agentura

(1) Provozovatel cestovní agentury (dále jen "cestovní agentura") je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení volné živnosti5) provozovat činnost v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 3.

(2) Cestovní agentura nesmí zprostředkovat prodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu, která není cestovní kanceláří.

(3) Kromě povinností podle zvláštního právního předpisu6) je cestovní agentura rovněž povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy "cestovní agentura", pokud toto označení neobsahuje již obchodní firma.

(4) Cestovní agentura je dále povinna

a) v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vždy informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván; v případě nabízení zájezdu prostřednictvím internetových stránek musí být tato informace uvedena zřetelně na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu,

b) před uzavřením smlouvy o zájezdu předložit zájemci o uzavření smlouvy o zájezdu (dále jen "zájemce") na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ neposkytnutí sjednaných služeb zákazníkovi z důvodu úpadku cestovní kanceláře v rozsahu § 6 až 7c (dále jen „pojištění záruky pro případ úpadku“) nebo bankovní záruce pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezdu,

c) před zahájením zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 bezodkladně informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo"), a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruky pro případ úpadku této cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů,

d) při zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 předložit zájemci na jeho žádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruky pro případ úpadku této cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů,

e) při zprostředkování prodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku poskytnout zájemci s dostatečným předstihem informace podle § 9a,

f) při zprostředkování prodeje zájezdu přijmout zprávy, požadavky nebo stížnosti zákazníka týkající se zájezdu, jehož prodej zákazníkovi zprostředkovala, a bez zbytečného prodlení je předat cestovní kanceláři, která je pořadatelem zájezdu.

Zákazník, repatriace a cena zájezdu

§ 4

(1) Zákazníkem je osoba, která má v úmyslu uzavřít nebo uzavře s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu nebo spojených cestovních službách, nebo osoba, v jejíž prospěch byla některá z těchto smluv uzavřena, anebo osoba, které byla smlouva postoupena.

(2) Repatriací je pro účely tohoto zákona doprava z místa pobytu do místa odjezdu nebo do jiného místa, na němž se cestovní kancelář se zákazníkem dohodla, pokud je tato doprava součástí zájezdu.

§ 4a

Cenou zájezdu se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž cena zaplacená za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu (dále jen „poukaz na zájezd“). Oprávněným k plnění v případě úpadku cestovní kanceláře je držitel tohoto poukazu na zájezd.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).