Zákon o uznávání odborné kvalifikace - ČÁST PRVNÍ - UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A JINÉ ZPŮSOBILOSTI STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE

ČÁST PRVNÍ

UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A JINÉ ZPŮSOBILOSTI STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět a účel zákona

(1) Tento zákon upravuje pro účely volného pohybu osob mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie (dále jen "členský stát") a v souladu s právem Evropských společenství¹) postup správních úřadů a profesních komor při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro zahájení závislé nebo nezávislé regulované činnnosti a pro její výkon (dále jen "výkon regulované činnosti") na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě státními příslušníky členských států nebo jejich rodinnými příslušníky²) (dále jen "uchazeč").

(2) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud ustanovení zvláštního zákona neupravují problematiku uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro výkon regulované činnosti jinak.

§ 2

Základní zásady uznávání odborné kvalifikace

(1) Správní úřady a profesní komory jsou oprávněny pro výkon regulované činnosti v České republice vyžadovat od státního příslušníka jiného členského státu splnění pouze těch podmínek, které zvláštní právní předpis vyžaduje od občana České republiky.

(2) Při rozhodování o uznání odborné kvalifikace se uznávací orgány řídí veřejným zájmem a zájmy fyzických a právnických osob, které by mohly být porušeny výkonem regulované činnosti osobami s nedostatečnou odbornou kvalifikací a které jsou chráněny zvláštními právními předpisy upravujícími za tímto účelem podmínky výkonu regulované činnosti. Těmito chráněnými zájmy jsou zejména ochrana života a zdraví, ochrana majetku, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, ochrana národního kulturního pokladu, ochrana před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem.

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) odbornou kvalifikací způsobilost k výkonu regulované činnosti prokazovaná zejména dokladem o formální kvalifikaci, průkazem způsobilosti nebo dokladem o výkonu předmětné činnosti (dále jen "doklad o odborné kvalifikaci"),

b) dokladem o formální kvalifikaci diplom, osvědčení nebo jiný doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu nebo obdobný doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí státu, který není členským státem (dále jen "třetí stát"), nebo soubor takových dokladů, získaný uchazečem po ukončení vzdělání a odborné přípravy (dále jen "vzdělání a příprava"),

1. který splňuje požadavky právního předpisu členského státu původu stanovujícího podmínku odborné kvalifikace pro výkon regulované činnosti, a tím jej činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti v členském státě původu, nebo

2. který potvrzuje absolvování vzdělání a přípravy, které uchazeče připravily v příslušné odborné oblasti pro výkon předmětné činnosti v tomto státě, není-li předmětná činnost v členském státě původu regulovanou činností.

Součástí vzdělání a přípravy může být zejména studium, odborný výcvik, praxe vykonávaná pod dohledem kvalifikované osoby, která se řádně ukončuje zkouškou (dále jen "zkušební praxe"), nebo praxe získaná při výkonu předmětné činnosti pod dohledem kvalifikované osoby (dále jen "praxe pod dohledem"),

c) průkazem způsobilosti doklad, který není součástí dokladu o formální kvalifikaci a který osvědčuje absolvování krátkodobého vzdělávacího kurzu v členském státě původu nebo je vydáván příslušným orgánem členského státu původu na základě zjištění osobní způsobilosti, schopností nebo znalostí, je-li vyžadován právním předpisem členského státu pro výkon regulované činnosti,

d) jinou způsobilostí bezúhonnost nebo skutečnost, že na majetek uchazeče nebyl prohlášen konkurs, nebo skutečnost, že uchazeč vykonával činnost s péčí řádného hospodáře jako prokurista nebo jako statutární orgán nebo člen statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo skutečnost, že uchazeč nebyl postižen za správní delikt nebo za disciplinární nebo kárné provinění, nebo finanční způsobilost, nebo zdravotní způsobilost anebo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem předmětné činnosti, jsou-li požadovány zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnosti,

e) předmětnou činností odborná činnost nebo skupina odborných činností, kterou uchazeč hodlá vykonávat v České republice,

1. je-li k jejímu výkonu odborně kvalifikován v členském státě původu,

2. není-li předmětná činnost v členském státě původu regulovanou činností, je-li uchazeč pro její výkon odborně připraven a tuto činnost vykonává nebo vykonával v souladu s právními předpisy členského státu původu, nebo

3. pokud předmětnou činnost v členském státě původu vykonává nebo vykonával v souladu s právními předpisy,

f) regulovanou činností v České republice předmětná činnost, pokud zvláštní právní předpis pro její výkon ve formě zamýšlené uchazečem vyžaduje (dále jen "vyžaduje-li se v České republice") doklad o formální kvalifikaci nebo průkaz způsobilosti,

g) regulovanou činností v členském státě původu předmětná činnost

1. pokud právní předpis členského státu původu pro její výkon vyžaduje doklad o formální kvalifikaci nebo průkaz způsobilosti,

2. vykonávaná pod profesním označením, pokud je užívání tohoto označení vyhrazeno držiteli dokladu o formální kvalifikaci nebo průkazu způsobilosti, stanoveného právními předpisy členského státu původu,

3. v oblasti zdravotnictví, pokud úplata nebo náhrada za tuto činnost je systémem sociálního zabezpečení členského státu původu vyhrazena držiteli dokladu o formální kvalifikaci nebo průkazu způsobilosti, nebo

4. vykonávaná členy profesního sdružení, jehož účelem je zejména dbát na odbornou úroveň výkonu předmětné činnosti, jestliže toto profesní sdružení

- je za tímto účelem uznáno členským státem původu,

- vydává svým členům doklad o formální kvalifikaci,

- vydává předpisy závazné pro své členy a zajišťuje jejich dodržování, a

- uděluje svým členům právo užívat zvláštní profesní označení nebo jim přiznává zvláštní postavení odpovídající dokladu o formální kvalifikaci podle druhé odrážky,

h) regulovaným vzděláním vzdělání a příprava, které jsou určeny pro přípravu pro výkon předmětné činnosti, je-li struktura tohoto vzdělání a přípravy a úroveň upravena právními předpisy členského státu původu nebo podléhá-li dohledu nebo akreditaci příslušného orgánu členského státu původu,

i) členským státem původu členský stát, ve kterém uchazeč získal odbornou kvalifikaci pro výkon předmětné činnosti, nebo členský stát, ve kterém uchazeč předmětnou činnost vykonává nebo vykonával. Členským státem původu se rozumí i třetí stát, pokud to vyplývá z ustanovení tohoto nebo zvláštního zákona. Pro účely posuzování jiné způsobilosti se členským státem původu rozumí členský stát, v němž předmětnou činnost uchazeč naposledy vykonával nebo jehož je uchazeč státním příslušníkem,

j) uznávacím orgánem správní úřad nebo profesní komora podle § 29 odst. 1.

§ 4

Stupně dokladů o formální kvalifikaci

(1) Dokladem o formální kvalifikaci čtvrtého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o formální kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel po získání úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, úspěšně absolvoval více než čtyřleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky na vysoké škole nebo instituci obdobné úrovně a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia.

(2) Dokladem o formální kvalifikaci třetího stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o formální kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel po získání úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, úspěšně absolvoval alespoň tříleté, nejvýše však čtyřleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky na vysoké škole, instituci vyššího vzdělání nebo instituci obdobné úrovně a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia.

(3) Dokladem o formální kvalifikaci druhého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o formální kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel úspěšně absolvoval

a) po získání úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, alespoň jednoleté, ale kratší než tříleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia, nebo

b) vzdělání a přípravu uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(4) Dokladem o formální kvalifikaci prvního stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o formální kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel po úspěšném ukončení studia ve střední škole absolvoval

a) studium jiné, než uvedené v odstavcích 1 až 3, ve vzdělávací instituci nebo v zaměstnání a případně další odbornou přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia, nebo

b) další odbornou přípravu vyžadovanou jako doplněk studia ve střední škole.

(5) Pokud byly vzdělání a příprava, potvrzené dokladem o formální kvalifikaci podle odstavců 1 až 4, získány z větší části mimo členské státy, a je-li tento doklad o formální kvalifikaci uznán v členském státě původu jako doklad o formální kvalifikaci, který uchazeče činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti, musí být tento doklad doplněn potvrzením příslušného orgánu členského státu původu, že uchazeč předmětnou činnost vykonával po dobu nejméně 3 let, nebo nejméně 2 let v případě dokladu o formální kvalifikaci prvního stupně.

(6) Za doklad o formální kvalifikaci čtvrtého stupně se považuje rovněž doklad o formální kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu po úspěšném absolvování vzdělání a přípravy v tomto nebo v jiném členském státě, uznaný příslušným orgánem členského státu původu za rovnocenný dokladu o formální kvalifikaci čtvrtého stupně, který

a) uchazeče činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti v členském státě původu [§ 3 písm. b)], nebo

b) potvrzuje vzdělání a přípravu, které uchazeče odborně připravily pro výkon předmětné činnosti, pokud předmětná činnost není v tomto státě regulovanou činností a pokud toto uznávání bylo předem oznámeno ostatním členským státům a Komisi Evropských společenství (dále jen "Komise").

Ustanovení věty prvé se obdobně vztahuje na doklad o formální kvalifikaci třetího, druhého a prvního stupně.

§ 5

Odborná kvalifikace osob poskytujících služby

(1) Osoba, která je usazena³) v jiném členském státě a na území České republiky poskytuje ojediněle nebo dočasně služby⁴) (dále jen "poskytovatel služby"), jejichž součástí je výkon regulované činnosti, je oprávněna vykonávat tuto činnost, aniž požádá o uznání odborné kvalifikace podle tohoto zákona.

(2) Uznávací orgán je oprávněn přezkoumat odbornou kvalifikaci a jinou způsobilost poskytovatele služby a jeho odpovědného zástupce, je-li ustaven, pokud existuje důvodné podezření, že dochází k závažnému ohrožení zájmů uvedených v § 2 odst. 2 nebo k neoprávněnému poskytování služeb. Za tím účelem si vyžádá potřebné informace od příslušného orgánu členského státu usazení postupem podle § 30 až 35, nebo od správního úřadu, jemuž je poskytování služeb oznámeno podle zvláštního právního předpisu. Pokud zjistí nedostatky v odborné kvalifikaci poskytovatele služby, které závažně ohrožují zájmy uvedené v § 2 odst. 2, omezí nebo zakáže podle okolností konkrétního případu poskytovateli služby výkon regulované činnosti na území České republiky, dokud nebude jeho odborná kvalifikace uznána podle tohoto nebo zvláštního zákona. Uznávací orgán se při rozhodování řídí zásadou přiměřenosti.

(3) Poskytovatel služby používá při výkonu regulované činnosti na území České republiky profesní označení užívané v členském státě původu, pokud takové profesní označení existuje, a to v úředním jazyce tohoto státu; spolu s tímto profesním označením lze uvádět i jeho český překlad.

HLAVA II

POSTUP UZNÁVACÍHO ORGÁNU PŘI UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE

Díl 1

Obecná ustanovení k uznávání odborné kvalifikace

§ 6

(1) Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti doklad o formální kvalifikaci podle § 4, postupuje uznávací orgán podle § 8 až 15. Pokud je uchazeč držitelem jiného dokladu o formální kvalifikaci nebo dokladu o formální kvalifikaci vydaného ve třetím státě, postupuje uznávací orgán podle § 16.

(2) Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti průkaz způsobilosti, postupuje uznávací orgán podle § 17. Vyžaduje-li se v České republice doklad o ukončení základního nebo všeobecného středního vzdělání, postupuje uznávací orgán podle § 18.

(3) Hodlá-li uchazeč v České republice vykonávat regulovanou činnost v oblasti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, postupuje uznávací orgán podle § 19.

§ 7

Uznávání odborné praxe

(1) Uznávací orgán uzná odbornou praxi uchazeče, pokud uchazeč předloží doklad o odborné praxi vykonané v členském státě v oboru a v délce požadované zvláštním právním předpisem. Ustanovení zvláštního právního předpisu stanovující zvláštní požadavky na výkon odborné praxe tím nejsou dotčena.

(2) Pokud uchazeč získal odbornou praxi ve třetím státě a tato odborná praxe byla uznána v členském státě původu, použije se odstavec 1 obdobně. Pokud tato odborná praxe nebyla uznána v členském státě původu, může uznávací orgán požadovat předložení dalších dokladů prokazujících obsah a délku uchazečovy odborné praxe.

Díl 2

Uznávání odborné kvalifikace, vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti doklad o formální kvalifikaci

§ 8

Uznávání dokladu o formální kvalifikaci podle § 4

(1) Uznávací orgán, za podmínek uvedených v § 11 a 12, uzná odbornou kvalifikaci uchazeče jako rovnocennou odborné kvalifikaci vyžadované v České republice, pokud uchazeč

a) je držitelem dokladu o formální kvalifikaci podle § 4, který jej činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti v členském státě původu [§ 3 písm. b)] a který je nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší,⁵) než doklad o formální kvalifikaci vyžadovaný v České republice,

b) předmětnou činnost vykonával po dobu 2 let na plný úvazek nebo po tomu odpovídající dobu na částečný úvazek během předchozích 10 let v členském státě původu, ve kterém předmětná činnost není regulovanou činností, a je držitelem dokladu o formální kvalifikaci podle § 4 prokazujícího, že uchazeč absolvoval vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují v tomto členském státě pro výkon předmětné činnosti, a který je nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší,⁶) než doklad o formální kvalifikaci vyžadovaný v České republice, nebo

c) je držitelem dokladu o formální kvalifikaci podle § 4 uděleného po ukončení regulovaného vzdělání, které jej odborně připravuje v členském státě původu pro výkon předmětné činnosti, je-li tento doklad nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší,⁶) než doklad o formální kvalifikaci vyžadovaný v České republice.

(2) Pokud uchazeč hodlá v České republice vykonávat regulovanou činnost a vyžaduje-li se pro její výkon doklad o formální kvalifikaci třetího nebo druhého stupně, uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče za podmínek uvedených v § 11 a 12, pokud uchazeč předloží doklad o regulovaném vzdělání uvedeném v příloze č. 3 k tomuto zákonu, které jej odborně připravuje pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu.

(3) Pokud uchazeč hodlá v České republice vykonávat regulovanou činnost, vyžaduje-li se pro její výkon doklad o formální kvalifikaci prvního stupně, uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, za podmínek uvedených v § 12, pokud uchazeč předmětnou činnost vykonával po dobu 3 let na plný úvazek nebo po tomu odpovídající dobu na částečný úvazek během předchozích 10 let v členském státě původu, ve kterém není předmětná činnost regulovanou činností.

§ 9

Uznávání odborné praxe

Vyžaduje-li se v České republice odborná praxe v návaznosti na získaný doklad o formální kvalifikaci a nelze-li uznat uchazečovu odbornou praxi podle § 7, považuje se tato odborná praxe za praxi pod dohledem, která je součástí vzdělání a přípravy vyžadované v České republice.

§ 10

Kompenzační opatření

Uznávací orgán může před uznáním odborné kvalifikace uchazeče požadovat, aby uchazeč prokázal výkon předmětné činnosti ve stanovené délce, absolvoval adaptační období, nebo složil rozdílovou zkoušku (dále jen "kompenzační opatření"). Uznávací orgán může uložit pouze jedno kompenzační opatření.

§ 11

Prokazování výkonu předmětné činnosti

(1) Uznávací orgán může požadovat, aby uchazeč prokázal výkon předmětné činnosti v členském státě původu, pokud

a) uchazeč hodlá vykonávat v České republice regulovanou činnost, vyžaduje-li se pro její výkon doklad o formální kvalifikaci vyššího stupně než prvního,

b) uchazeč je držitelem dokladu o formální kvalifikaci vyššího stupně než prvního a

c) délka vzdělání a přípravy po získání úplného středního, úplného středního odborného nebo středního vzdělání (dále jen "délka vzdělání a přípravy") uchazeče je nejméně o 1 rok kratší, než délka vzdělání a přípravy vyžadované v České republice (dále jen "chybějící doba").

(2) V případě dokladu o formální kvalifikaci podle § 4 odst. 6 se délkou vzdělání a přípravy uchazeče rozumí délka vzdělání a přípravy potřebná pro vydání dokladu o formální kvalifikaci příslušného stupně v uznávajícím členském státě.

(3) Prokázání výkonu předmětné činnosti se nepožaduje, pokud se pro výkon této činnosti v České republice vyžaduje doklad o vzdělání a přípravě uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(4) Požadovaná délka výkonu předmětné činnosti nesmí přesahovat 4 roky a zároveň nesmí přesahovat

a) dvojnásobek chybějící doby, pokud se chybějící doba týká studia nebo zkušební praxe,

b) chybějící dobu, pokud se tato chybějící doba týká praxe pod dohledem.

(5) Uznávací orgán určí délku výkonu předmětné činnosti v rozhodnutí podle § 24.

(6) Doba, po kterou uchazeč předmětnou činnost vykonával v členském státě původu podle § 8 odst. 1 písm. b), se započítává do doby výkonu předmětné činnosti podle předchozích odstavců.

Adaptační období a rozdílová zkouška

§ 12

(1) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, uznávací orgán je oprávněn požadovat, aby uchazeč absolvoval adaptační období nebo složil rozdílovou zkoušku, pokud

a) obsah vzdělání a přípravy uchazeče, z hlediska teoretických a praktických oblastí uvedených v dokladu o formální kvalifikaci uchazeče, je podstatně rozdílný od obsahu vzdělání a přípravy vyžadovaného v České republice,

b) uchazeč hodlá v rámci profese v České republice vykonávat skupinu regulovaných činností, přičemž v členském státě původu vykonává nebo vykonával jen některé z těchto regulovaných činností, a obsah vzdělání a přípravy uchazeče je podstatně rozdílný od obsahu vzdělání a přípravy vyžadovaného v České republice, nebo

c) uznávací orgán postupuje podle § 8 odst. 3.

(2) Uznávací orgán kompenzační opatření podle odstavce 1 neuloží a uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, pokud je podstatný rozdíl v obsahu vzdělání a přípravy nahrazen znalostmi nebo zkušenostmi nabytými v průběhu dosavadního výkonu předmětné činnosti nebo potvrzenými na základě jiného dokladu o odborné kvalifikaci uchazeče.

(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se rozumí

a) obsahem vzdělání a přípravy vyžadovaným v České republice teoretické a praktické oblasti, které jsou součástí obsahu vzdělání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o formální kvalifikaci vyžadovaného v České republice, a jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnosti,

b) při posuzování, zda je rozdíl v obsahu vzdělání a přípravy podstatný, uznávací orgán přihlédne zejména k tomu, zda odborná kvalifikace uchazeče poskytuje záruky ochrany zájmů uvedených v § 2 odst. 2 srovnatelné se zárukami, které vyžaduje zvláštní právní předpis upravující podmínky výkonu regulované činnosti; uznávací orgán se při rozhodování řídí zásadou přiměřenosti.

(4) Pokud uznávací orgán uloží kompenzační opatření podle odstavce 1, umožní uchazeči volbu mezi adaptačním obdobím nebo rozdílovou zkouškou. V případě regulované činnosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu uloží uznávací orgán kompenzační opatření uvedené v této příloze.

(5) Zvláštní právní předpis nebo stavovský předpis stanoví teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon regulované činnosti podle odstavce 3 písm. a).

§ 13

(1) Adaptačním obdobím se rozumí období výkonu regulované činnosti v České republice pod dohledem odborně způsobilé osoby. Součástí adaptačního období může být i další vzdělání nebo příprava zaměřené na doplnění odborné kvalifikace.

(2) Uznávací orgán stanoví seznam oblastí, jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnosti a které nejsou podle předloženého dokladu součástí odborné kvalifikace uchazeče. Tyto oblasti mohou zahrnovat jak teoretické znalosti, tak i praktické dovednosti požadované pro výkon regulované činnosti.

(3) Uznávací orgán stanoví v rozhodnutí podle § 24 podmínky výkonu adaptačního období, a to

a) délku adaptačního období,

b) oblasti podle odstavce 2, jejichž znalost je uchazeč povinen si doplnit v rámci adaptačního období,

c) způsob vyhodnocení adaptačního období.

(4) Délka adaptačního období nesmí překročit 3 roky. Pokud uchazeč hodlá vykonávat v České republice regulovanou činnost, vyžaduje-li se pro její výkon doklad o formální kvalifikaci prvního stupně, nesmí délka adaptačního období překročit 2 roky.

(5) Na základě vyjádření odborně způsobilé osoby uvedené v odstavci 1 uznávací orgán vyhodnotí, zda byl splněn účel adaptačního období, po uplynutí doby stanovené podle odstavce 3 písm. a) nebo požádá-li o to uchazeč po uplynutí poloviny této doby a poté po uplynutí každých 6 měsíců. Účel adaptačního období je splněn, pokud uchazeč prokáže znalost oblastí podle odstavce 3 písm. b). V takovém případě uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče.

§ 14

(1) Rozdílovou zkouškou se rozumí zkouška zaměřená na posouzení schopnosti uchazeče vykonávat regulovanou činnost v České republice. Rozdílová zkouška se koná před uznávacím orgánem, jiným správním úřadem, na vysoké škole nebo jiné vzdělávací instituci příslušného cílového zaměření (dále jen "zkušební zařízení").

(2) Uznávací orgán stanoví seznam oblastí, jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnosti a které nejsou podle předloženého dokladu součástí odborné kvalifikace uchazeče. Tyto oblasti mohou zahrnovat jak teoretické znalosti, tak i praktické dovednosti požadované pro výkon regulované činnosti.

(3) Uznávací orgán stanoví v rozhodnutí podle § 24 podmínky výkonu rozdílové zkoušky, a to

a) oblasti podle odstavce 2, které budou předmětem rozdílové zkoušky, a

b) průběh a způsob hodnocení rozdílové zkoušky.

(4) Rozdílová zkouška má zpravidla písemnou a ústní část. Rozdílová zkouška se skládá zpravidla v českém jazyce. Náklady spojené s provedením rozdílové zkoušky, nejvýše však 3 000 Kč, hradí uchazeč.

(5) Zkušební zařízení vyhodnotí, zda uchazeč v rozdílové zkoušce prospěl či neprospěl. Uchazeč ve zkoušce prospěl, pokud prokáže znalost oblastí podle odstavce 3 písm. a). V takovém případě uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče.

§ 15

Zvláštní právní předpis nebo stavovský předpis může stanovit pro jednotlivé regulované činnosti nebo pro skupinu regulovaných činností podrobnosti určování požadované délky výkonu předmětné činnosti a podmínek výkonu adaptačního období nebo rozdílové zkoušky.

§ 16

Zvláštní případy uznávání dokladů o odborné kvalifikaci

(1) Je-li uchazeč držitelem jiného dokladu o formální kvalifikaci než dokladu o formální kvalifikaci podle § 4, nebo je-li uchazeč držitelem dokladu o formální kvalifikaci pro výkon regulované činnosti v oblasti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a jeho odborná kvalifikace nebyla uznána podle § 19 odst. 1, nebo získal-li uchazeč doklad o formální kvalifikaci ve třetím státě, kromě případu uvedeného v § 4 odst. 5, uznávací orgán zkoumá znalosti a dovednosti potvrzené doklady o odborné kvalifikaci uchazeče a provede jejich srovnání s obsahem vzdělání a přípravy vyžadovaným v České republice. Uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, pokud neprokáže, že mezi obsahem vzdělání a přípravy uchazeče a obsahem vzdělání a přípravy vyžadovaným v České republice je podstatný rozdíl. V opačném případě nabídne uchazeči volbu mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou. Ustanovení § 9, § 12 až 14 se použijí obdobně.

(2) Pokud doklad o formální kvalifikaci uchazeče vydaný ve třetím státě nebyl uznán v členském státě původu, může uznávací orgán požadovat předložení dalších dokladů prokazujících obsah vzdělání a přípravy uchazeče.

Díl 3

Zvláštní způsoby uznávání odborné kvalifikace

§ 17

Uznávání průkazu způsobilosti

Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti průkaz způsobilosti, uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, jestliže uchazeč

a) vlastní průkaz způsobilosti vyžadovaný v členském státě původu pro výkon regulované činnosti a tento průkaz je vydán příslušným orgánem nebo institucí členského státu, nebo

b) prokáže jinou odbornou kvalifikaci získanou v členském státě,

pokud odborná kvalifikace uchazeče poskytuje záruky ochrany zájmů uvedených v § 2 odst. 2 srovnatelné se zárukami, které vyžaduje zvláštní právní předpis upravující podmínky výkonu regulované činnosti.

§ 18

Uznávání dokladu o ukončení základního nebo všeobecného středního vzdělání

Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti doklad o ukončení základního nebo všeobecného středního vzdělání, uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, je-li uchazeč držitelem dokladu o vzdělání odpovídajícího stupně vydaného příslušným orgánem nebo institucí jiného členského státu.

§ 19

Uznávání odborné kvalifikace pro výkon regulované činnosti v oblastech uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu

(1) Uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče pro výkon regulované činnosti v oblasti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud uchazeč vykonával předmětnou činnost v členském státě původu

a) v případě činností uvedených v seznamu č. 1 přílohy č. 2 k tomuto zákonu

1. po dobu 6 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení,

2. po dobu 3 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o nejméně tříletém vzdělání a přípravě, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,

3. po dobu 3 po sobě jdoucích let v nezávislém postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v postavení zaměstnance, nebo

4. po dobu 5 po sobě jdoucích let ve vedoucím postavení, z toho nejméně 3 roky v odborné funkci s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku, je-li držitelem dokladu o nejméně tříletém vzdělání a přípravě, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,

přičemž v případech uvedených v bodech 1 a 3 nesmí být výkon předmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22,

b) v případě činností uvedených v seznamu č. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu

1. po dobu 6 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení,

2. po dobu 3 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o nejméně tříletém vzdělání a přípravě, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,

3. po dobu 4 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o nejméně dvouletém vzdělání a přípravě, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,

4. po dobu 3 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v postavení zaměstnance,

5. po dobu 5 po sobě jdoucích let v postavení zaměstnance, je-li držitelem dokladu o nejméně tříletém vzdělání a přípravě, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, nebo

6. po dobu 6 po sobě jdoucích let v postavení zaměstnance, je-li držitelem dokladu o nejméně dvouletém vzdělání a přípravě, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,

přičemž v případech uvedených pod body 1 a 4 nesmí být výkon předmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22,

c) v případě činností uvedených v seznamu č. 3 přílohy č. 2 k tomuto zákonu

1. po dobu 6 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení,

2. po dobu 3 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o nejméně tříletém vzdělání a přípravě, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, nebo

3. po dobu 3 po sobě jdoucích let v nezávislém postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v postavení zaměstnance,

přičemž v případech uvedených pod body 1 a 3 nesmí být výkon předmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22,

d) v případě činností uvedených v seznamu č. 4 přílohy č. 2 k tomuto zákonu

1. po dobu 5 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení,

2. po dobu 2 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o nejméně tříletém vzdělání a přípravě, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,

3. po dobu 3 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o nejméně dvouletém vzdělání a přípravě, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,

4. po dobu 2 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnost nejméně 3 roky v postavení zaměstnance, nebo

5. po dobu 3 po sobě jdoucích let v postavení zaměstnance, je-li držitelem dokladu o nejméně dvouletém vzdělání a přípravě, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,

e) v případě činností uvedených v seznamu č. 5 přílohy č. 2 k tomuto zákonu po dobu 3 let v nezávislém nebo vedoucím postavení, přičemž výkon předmětné činnosti nesmí být ukončen více než 2 roky přede dnem podání žádosti podle § 22, případně po dobu delší, pokud zvláštní právní předpis umožňuje přerušení výkonu předmětné činnosti po delší dobu,

f) v případě činností uvedených v seznamu č. 6 přílohy č. 2 k tomuto zákonu

1. po dobu 3 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení,

2. po dobu 2 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o formální kvalifikaci, potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,

3. po dobu 2 po sobě jdoucích let v nezávislém nebo vedoucím postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnost nejméně 3 roky v postavení zaměstnance, nebo

4. po dobu 3 po sobě jdoucích let v postavení zaměstnance, je-li držitelem dokladu o formální kvalifikaci, potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,

přičemž v případech uvedených pod body 1 a 3 nesmí být výkon předmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22.

(2) Výkonem předmětné činnosti ve vedoucím postavení se podle odstavce 1 rozumí výkon předmětné činnosti v příslušném odborném odvětví v postavení

a) osoby vedoucí nebo osoby pověřené vedením podniku nebo organizační složky podniku,

b) odpovědného zástupce podnikatele nebo osoby podle písmene a), nebo

c) vedoucího zaměstnance pověřeného obchodními nebo odbornými záležitostmi s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku.

(3) V případě, že je uchazeč držitelem dokladu o nejméně dvouletém, ale méně než tříletém vzdělání a přípravě, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, považuje se tento doklad za doklad o tříletém vzdělání a přípravě podle odstavce 1; požadovaná doba výkonu předmětné činnosti v nezávislém nebo vedoucím postavení podle odstavce 1 písm. a) bodů 2 a 4, písm. b) bodu 2, písm. c) bodu 2 a písm. d) bodu 2 nebo v postavení zaměstnance podle odstavce 1 písm. b) bodu 5 se prodlužuje o tuto chybějící dobu vzdělání a přípravy.

(4) Pokud nelze uznat odbornou kvalifikaci uchazeče podle odstavce 1, použije se ustanovení § 16 obdobně.

HLAVA III

UZNÁVÁNÍ JINÉ ZPŮSOBILOSTI

§ 20

(1) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice splnění podmínky bezúhonnosti, považuje se za dostačující doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu, který prokazuje splnění této podmínky. Tímto dokladem je výpis z rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu, který dokládá, že požadavky na bezúhonnost pro výkon regulované činnosti jsou splněny.

(2) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o tom, že na majetek uchazeče nebyl prohlášen konkurs, nebo doklad o tom, že uchazeč vykonával činnost s péčí řádného hospodáře jako prokurista nebo jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo doklad o tom, že uchazeč nebyl postižen za správní delikt nebo za disciplinární nebo kárné provinění v souvislosti s výkonem předmětné činnosti, považuje se za dostačující doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu, který tuto skutečnost prokazuje.

(3) Nevydávají-li příslušné orgány členských států doklady podle odstavců 1 a 2, nahrazují se čestným prohlášením, které uchazeč učinil před příslušným orgánem členského státu původu anebo, je-li to vhodné, před notářem usazeným v členském státu původu.

(4) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice splnění podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče, považuje se za dostačující doklad o zdravotní způsobilosti vyžadovaný členským státem původu. Nepožaduje-li členský stát původu pro výkon předmětné činnosti zdravotní způsobilost, považuje se za dostačující doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu, který splnění podmínky stanovené zvláštním právním předpisem České republiky prokazuje.

(5) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o finanční způsobilosti pro výkon regulované činnosti uchazeče, považuje se za dostačující doklad vydaný peněžním ústavem v členském státě původu, který splnění podmínky stanovené zvláštním právním předpisem České republiky prokazuje.

(6) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu regulované činnosti, považuje se za dostačující potvrzení vydané uchazeči pojišťovnou v členském státě původu, pokud je z tohoto potvrzení zřejmé, že rozsah a podmínky pojištění odpovídají požadavkům zvláštního právního předpisu.

(7) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice, aby uchazeč učinil čestné prohlášení a forma takového prohlášení nemůže být použita státními příslušníky jiného členského státu zejména z důvodu jejich státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo pro rozpor s jejich svědomím, uznávací orgán zajistí uchazeči možnost učinit čestné prohlášení jinou vhodnou formou.

(8) Doklad uvedený v odstavcích 1 až 4 a odstavci 6 nesmí být starší než 3 měsíce.

§ 21

Znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném k výkonu regulované činnosti.

HLAVA IV

ŘÍZENÍ O UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE

§ 22

Žádost

(1) Uchazeč předkládá žádost o uznání odborné kvalifikace uznávacímu orgánu. Uchazeč může žádost předložit i Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo"), které ji bez zbytečného odkladu postoupí uznávacímu orgánu. Uchazeč může současně požádat o uznání jiné způsobilosti.

(2) Uchazeč v žádosti uvede

a) jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost, adresu pro doručování písemností,

b) regulovanou činnost, kterou hodlá v České republice vykonávat,

c) zamýšlenou formu výkonu regulované činnosti (podnikatel, zaměstnanec).

(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, doloží uchazeč svou žádost

a) průkazem totožnosti a dokladem osvědčujícím jeho státní příslušnost,

b) dokladem o odborné kvalifikaci,

c) dokladem o jiné způsobilosti,

d) dokladem o zaplacení správního poplatku.

Uznávací orgán však může požadovat od uchazeče předložení jen těch dokladů, které jsou nezbytné k posouzení žádosti.

(4) Z dokladu o formální kvalifikaci musí být zřejmý jeho stupeň, popřípadě jiné náležitosti vyžadované tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, a musí z něho vyplývat délka a obsah vzdělání a přípravy, které prokazuje.

(5) Dokladem o výkonu předmětné činnosti je doklad vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, pokud je na jeho území předmětná činnost regulovanou činností nebo podléhá dohledu správního orgánu. Pokud v členském státě původu není předmětná činnost regulovanou činností, výkon předmětné činnosti nepodléhá dohledu správního orgánu a příslušný orgán nebo instituce takový doklad nevydává, může být dokladem o výkonu předmětné činnosti i doklad prokazující výkon předmětné samostatné výdělečné činnosti uchazečem, doklad vydaný zaměstnavatelem uchazeče nebo jiný doklad prokazující, že uchazeč vykonával předmětnou činnost v členském státě původu. Doklad o výkonu předmětné činnosti obsahuje údaje potřebné pro posouzení žádosti o uznání odborné kvalifikace, zejména údaje o délce, obsahu a formě výkonu předmětné činnosti.

(6) Doklad uvedený v odstavci 3 se předkládá v originále nebo v kopii. Doklad uvedený v odstavci 3 písm. b) a c) musí být přeložen do českého jazyka, pokud v něm není vydán nebo pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. V případě pochybností o správnosti překladu je uznávací orgán oprávněn požadovat přeložení tohoto dokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků.⁷)

(7) Doklad vydaný příslušnými orgány členských států se považuje za veřejnou listinu. Pravost razítek a podpisů na této listině se neověřuje. Má-li uznávací orgán pochybnosti o pravosti předloženého dokladu, požádá příslušný orgán jiného členského státu podle § 30 až 35 o potvrzení jeho pravosti.

§ 23

Řízení

Řízení o uznání odborné kvalifikace probíhá před uznávacím orgánem v českém jazyce.

§ 24

Rozhodnutí

(1) Uzná-li uznávací orgán odbornou kvalifikaci uchazeče, vydá o tom rozhodnutí. V rozhodnutí uznávací orgán kromě obecných náležitostí uvede

a) regulovanou činnost, pro niž byla uznána odborná kvalifikace, a

b) formu výkonu regulované činnosti, pro niž byla uznána odborná kvalifikace.

(2) Požaduje-li uznávací orgán před uznáním odborné kvalifikace uchazeče splnění kompenzačních opatření, uvede v rozhodnutí požadované kompenzační opatření. V případě, že uznávací orgán postupuje podle § 11, uvede požadovanou délku výkonu předmětné činnosti. V případě, že uznávací orgán postupuje podle § 12, uvede podmínky vykonání adaptačního období nebo rozdílové zkoušky (§ 13 odst. 3, § 14 odst. 3). Pokud volba mezi adaptačním obdobím nebo rozdílovou zkouškou náleží uchazeči, uvede podmínky výkonu obou kompenzačních opatření. Odborně způsobilým k výkonu regulované činnosti podle zvláštního právního předpisu se uchazeč stává až rozhodnutím vydaným podle odstavce 6. Uznávací orgán uvede tuto skutečnost v rozhodnutí.

(3) Uznávací orgán vydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o uznání odborné kvalifikace, nemůže-li být odborná kvalifikace uchazeče uznána.

(4) Je-li součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace též žádost o uznání jiné způsobilosti, uznávací orgán současně rozhodne o tom, zda uchazeč splňuje požadavky jiné způsobilosti vyžadované zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnosti.

(5) Uznávací orgán je povinen o žádosti rozhodnout ve lhůtě do 90 dnů ode dne předložení úplné žádosti, včetně všech dokladů nezbytných k posouzení žádosti. Ve zvlášť složitých případech nebo v případech, ve kterých se požadují informace podle § 32, rozhodne uznávací orgán ve lhůtě do 120 dnů. Uznávací orgán po právní moci rozhodnutí vrátí uchazeči doklady uvedené v § 22 odst. 3, pokud byly předloženy v originále nebo v ověřené kopii.

(6) Pokud uchazeč následně doloží splnění kompenzačního opatření uvedeného v rozhodnutí vydaném podle odstavce 2, uznávací orgán o tom bez zbytečného odkladu vydá rozhodnutí. Vydání tohoto rozhodnutí nepodléhá správnímu poplatku.

§ 25

Spojené řízení

(1) Řízení o uznání odborné kvalifikace probíhá samostatně nebo jako součást řízení, ve kterém se rozhoduje o zahájení regulované činnosti. Orgán příslušný v tomto řízení předá podklady pro rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace uznávacímu orgánu. Pro spojené řízení se použije lhůta podle § 24 odst. 5. Pokud uznávací orgán vydá rozhodnutí podle § 24 odst. 2, řízení o zahájení regulované činnosti se přeruší a v řízení se pokračuje poté, co uchazeč doloží splnění kompenzačního opatření.

(2) Spojené řízení nelze provést

a) pokud právo zahájení regulované činnosti vzniká na základě ohlášení nebo oznámení, nebo

b) u činností, které jsou upraveny živnostenským zákonem.

HLAVA V

PRÁVNÍ ÚČINKY UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE

§ 26

(1) Uchazeč, jemuž byla podle tohoto zákona uznána odborná kvalifikace, se považuje za osobu odborně způsobilou k výkonu regulované činnosti podle zvláštních právních předpisů. Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti splnění jiných podmínek, než podmínky odborné kvalifikace, případně jiné způsobilosti, nejsou uznáním podle tohoto zákona dotčeny.

(2) Uznání odborné kvalifikace nezakládá uchazeči právní nárok na přijetí do pracovního, služebního nebo obdobného poměru.

(3) Ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících uznávání zahraničního vzdělání v České republice⁸) se na uznávání podle tohoto zákona nevztahují; požadavky stanovené zvláštními právními předpisy pro přijetí ke studiu ve vyšší odborné škole⁹) a na vysoké škole¹⁰ nejsou uznáním odborné kvalifikace podle tohoto zákona dotčeny.

§ 27

Používání profesních označení

Jestliže je v České republice regulovaná činnost vykonávána výhradně osobami užívajícími při výkonu regulované činnosti zvláštního profesního označení podle zvláštního právního předpisu, má uchazeč, jemuž byla podle tohoto nebo jiného zákona uznána odborná kvalifikace a jiná způsobilost a který splnil další požadavky stanovené zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnosti v České republice, právo používat toto profesní označení.

HLAVA VI

VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY V OBLASTI UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE

§ 28

Ministerstvo

(1) Ústředním správním úřadem odpovědným za koordinaci správních činností v oblasti uznávání odborné kvalifikace je ministerstvo.

(2) Ministerstvo

a) koordinuje činnost uznávacích orgánů podle tohoto zákona v České republice,

b) zastupuje Českou republiku ve skupině národních koordinátorů na úrovni Evropského společenství,¹¹)

c) vykonává ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu funkci informačního místa pro systém uznávání odborné kvalifikace podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů a právních předpisů Evropských společenství¹) (dále jen "obecný systém uznávání kvalifikací"), zejména poskytováním informací o obecném systému uznávání kvalifikací, o zvláštních právních předpisech upravujících podmínky výkonu regulované činnosti, o možnostech a podmínkách uznání dokladu o odborné kvalifikaci v České republice, o věcně příslušném uznávacím orgánu a o náležitostech žádosti podle tohoto zákona,

d) vykonává ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu funkci informačního místa pro obecný systém uznávání kvalifikací pro státní příslušníky členských států, kteří hodlají žádat o uznání odborné kvalifikace získané v České republice pro výkon regulované činnosti v jiném členském státě, zejména poskytováním informací o informačních místech v jiných členských státech,

e) vede evidenci všech uchazečů, včetně údajů o výsledku řízení o uznání jejich odborné kvalifikace,

f) provádí administrativní spolupráci podle § 30 až35,

g) projednává s Komisí výjimky z povinnosti umožnit uchazeči volbu mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou,¹²)

h) projednává s Komisí změny právních předpisů Evropských společenství v oblasti obecného systému uznávání kvalifikací,¹³)

i) připravuje pro Komisi pravidelné zprávy o aplikaci tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů v oblasti obecného systému uznávání kvalifikací,

j) poskytuje platná znění tohoto zákona a zvláštních právních předpisů v oblasti obecného systému uznávání kvalifikací ostatním členským státům a Komisi,

k) vydává sdělením ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy seznam regulovaných činností v České republice, členěný podle příslušnosti uznávacích orgánů a podle působnosti směrnic Evropského společenství v oblasti obecného systému uznávání kvalifikací, a průběžně jej aktualizuje,

l) vydává sdělením ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy seznam profesních sdružení podle § 3 písm. g) bodu 4 a průběžně jej aktualizuje.¹⁴)

(3) Ministr školství, mládeže a tělovýchovy jmenuje a odvolává národního koordinátora České republiky pro obecný systém uznávání kvalifikací (dále jen "národní koordinátor"), který plní úkoly ministerstva podle odstavce 2 písm. a), b) a f).

(4) K zabezpečení plnění úkolů podle odstavce 2 může ministerstvo zřizovat organizační složky státu.¹⁵)

§ 29

Uznávací orgán

(1) Uznávacím orgánem, oprávněným rozhodnout v konkrétní věci o uznání odborné kvalifikace, je ústřední správní úřad České republiky, do jehož působnosti regulovaná činnost náleží nebo jehož působnost je regulované činnosti nejbližší. V případě, že uchazeč hodlá vykonávat regulovanou činnost jako podnikatel ve formě živnosti nebo jako odpovědný zástupce držitele živnostenského oprávnění, je uznávacím orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu. V případě, že o oprávnění vykonávat regulovanou činnost rozhoduje podle zvláštního právního předpisu profesní komora, je uznávacím orgánem tato komora.

(2) Uznávací orgán

a) přijímá žádosti o uznání odborné kvalifikace (§ 22) a rozhoduje o nich,

b) vede evidenci uchazečů, včetně údajů o stavu řízení o uznání jejich odborné kvalifikace,

c) spolupracuje s ministerstvem při plnění úkolů podle § 28 odst. 2 písm. c) až k),

d) informuje uchazeče o možnostech a podmínkách uznání dokladu o jejich odborné kvalifikaci v České republice, o zvláštních právních předpisech upravujících podmínky výkonu regulované činnosti a o náležitostech žádosti podle tohoto zákona,

e) vydává v rámci své působnosti právní, případně stavovské předpisy, které upřesňují stanovení požadované délky výkonu předmětné činnosti podle § 11 a podmínek výkonu adaptačního období nebo rozdílové zkoušky podle § 13 a 14 a které stanovují teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaný v České republice pro výkon regulované činnosti podle § 12 odst. 3 písm. a), a

f) plní další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem.

(3) Ostatní správní úřady, vysoké školy a další vzdělávací instituce České republiky spolupracují na žádost uznávacího orgánu v řízení o uznání odborné kvalifikace. Za tímto účelem zejména podávají uznávacímu orgánu vysvětlení, poskytují mu svá odborná stanoviska a spolupracují při pořádání rozdílové zkoušky.

(4) Státním příslušníkům členských států, kteří hodlají vykonávat regulovanou činnost v jiném členském státě, uznávací orgán vydává doklad

a) o délce, obsahu a formě výkonu předmětné činnosti v České republice, pokud tato činnost v České republice podléhá dohledu uznávacího nebo jiného správního orgánu,

b) o tom, zda osoba splňuje požadavek bezúhonnosti pro výkon předmětné činnosti podle zvláštního právního předpisu, pokud tento předpis bezúhonnost vyžaduje, a zda byla správně nebo disciplinárně postižena v souvislosti s výkonem předmětné činnosti v České republice,

c) o tom, zda předmětná činnost je v České republice regulovanou činností a zda je osoba pro její výkon odborně kvalifikována, a

d) o tom, zda je osoba zdravotně způsobilá pro výkon regulované činnosti podle zvláštního právního předpisu, pokud tento předpis zdravotní způsobilost vyžaduje.

HLAVA VII

ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE S ORGÁNY ČLENSKÝCH STÁTŮ

§ 30

(1) Orgány, pověřené výkonem správních činností v oblasti uznávání odborné kvalifikace, poskytují, požadují nebo přijímají informace ve spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států. Administrativní spolupráce se provádí za účelem sdělení, zjištění a ověření skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí podle § 24 nebo v zájmu koordinace společného postupu členských států v oblasti uznávání odborné kvalifikace.

(2) Administrativní spolupráce se provádí v souladu s ustanoveními této hlavy a zvláštních právních předpisů, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo právní předpis Evropských společenství nestanoví jinak.

(3) Předmětem administrativní spolupráce jsou informace

a) o společném postupu příslušných orgánů členských států v oblasti uznávání odborné kvalifikace,

b) o tom, zda poskytovatel služby (§ 5) je usazen v jiném členském státě a zda splnil všechny podmínky stanovené právními předpisy členského státu usazení pro výkon předmětné činnosti,

c) o tom, zda je předmětná činnost v členském státě původu regulovanou činností,

d) o tom, zda jsou vzdělání a příprava uchazeče regulovaným vzděláním,

e) o tom, zda byl uchazeč pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo postižen za správní delikt nebo za disciplinární nebo kárné provinění v souvislosti s výkonem předmětné činnosti,

f) spočívající v ověření pravosti dokladu o odborné kvalifikaci, a

g) o dalších skutečnostech rozhodných pro vydání rozhodnutí podle § 24.

§ 31

Orgány příslušné pro provádění administrativní spolupráce

Příslušným orgánem v České republice k provádění administrativní spolupráce je ministerstvo, národní koordinátor nebo uznávací orgán (dále jen "příslušný orgán České republiky"). Při provádění administrativní spolupráce příslušný orgán České republiky komunikuje s příslušnými orgány jiného členského státu, zpravidla s národním koordinátorem členského státu nebo orgánem členského státu, v jehož působnosti je předmětná činnost regulována nebo který vykonává dohled nad výkonem předmětné činnosti (dále jen "příslušný orgán jiného členského státu").

§ 32

Požadování informací

(1) Příslušný orgán České republiky může od příslušného orgánu jiného členského státu požadovat informace v případě potřeby zjištění a ověření skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí podle § 24, pokud vyčerpal vlastní obvyklé zdroje informací, které mohl v daném případě využít.

(2) Příslušný orgán České republiky podá písemnou žádost příslušnému orgánu jiného členského státu. Žádost musí obsahovat kromě náležitostí stanovených právními předpisy tohoto členského státu rovněž údaj o požadované informaci a údaje o předmětu řízení o uznání odborné kvalifikace a identifikační údaje uchazeče, v míře nezbytné ke splnění účelu.

(3) Příslušný orgán České republiky může ujednat ústně nebo písemně s příslušným orgánem jiného členského státu jinou formu požadování informací.

(4) Pokud příslušný orgán jiného členského státu neposkytne požadovanou informaci včas tak, aby bylo možno vydat rozhodnutí o uznání kvalifikace ve lhůtě stanovené podle § 24 odst. 5, uznávací orgán rozhodne na základě shromážděných důkazních prostředků.

(5) Získané informace může příslušný orgán České republiky předat dalšímu členskému státu jen se souhlasem příslušného orgánu členského státu, který informace poskytl.

§ 33

Poskytování informací

(1) Příslušný orgán České republiky na požádání příslušného orgánu jiného členského státu provede nezbytná šetření a poskytne požadované informace bez zbytečného odkladu. Pokud není možno informaci poskytnout do 30 dnů, vyrozumí se o tom příslušný orgán jiného členského státu.

(2) Zjistit nebo poskytnout informace příslušnému orgánu jiného členského státu lze jen v rozsahu, který umožňují právní předpisy České republiky.

(3) Příslušný orgán České republiky může odmítnout poskytnutí informací příslušnému orgánu jiného členského státu, pokud

a) zvláštní zákon obsahuje přísnější podmínky povinnosti zachovávat mlčenlivost než ty, které jsou v právní úpravě žádajícího členského státu, a pokud tento stát těmto přísnějším podmínkám nevyhoví,

b) poskytnutí informací by vedlo k porušení povinnosti mlčenlivosti uložené zvláštním právním předpisem nebo se jedná o informace, jejichž vyzrazení by bylo v rozporu se zájmem bezpečnosti státu nebo s veřejným pořádkem,

c) příslušný orgán žádajícího členského státu nevyčerpal své obvyklé zdroje informací, které mohly být vzhledem k okolnostem využity k získání požadovaných informací, nebo

d) žádající členský stát není schopen z praktických nebo právních důvodů poskytnout obdobné informace.

(4) Vyskytnou-li se při zjišťování a poskytování požadovaných informací překážky podle odstavce 2 nebo 3, vyrozumí příslušný orgán České republiky o této situaci s uvedením důvodů neprodleně příslušný orgán jiného členského státu.

§ 34

Vzájemné poskytování informací

Příslušný orgán České republiky může pro skupiny jednotlivých případů ujednat ústně nebo písemně s příslušným orgánem jiného členského státu druh a rozsah informací, které bude při zachování vzájemnosti poskytovat nebo přijímat, včetně způsobu a lhůt předávání těchto informací. Ustanovení § 32 odst. 4 a 5 a § 33 odst. 2 až 4 se použijí obdobně.

§ 35

Ochrana informací a osobních údajů

Na informace poskytované v rámci administrativní spolupráce se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštním právním předpisem. Ochrana osobních údajů se řídí zvláštním právním předpisem.¹⁶) Identifikační údaje uchazeče lze poskytovat a požadovat pouze v míře nezbytné ke splnění účelu administrativní spolupráce.

HLAVA VIII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 36

Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 37

Evropský hospodářský prostor

(1) Pro účely tohoto zákona se za státního příslušníka členského státu považuje i státní příslušník smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a občan Švýcarské konfederace.¹⁷)

(2) Pokud tento zákon požaduje předložení dokladů vydaných příslušným orgánem nebo institucí členského státu Evropské unie nebo výkon předmětné činnosti na území členského státu Evropské unie, rozumí se tím i doklady vydané příslušným orgánem nebo institucí smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a doklady vydané příslušným orgánem nebo institucí Švýcarské konfederace a výkon činnosti na území těchto států.¹⁷)

§ 38

Zmocnění

Uznávací orgán stanoví po projednání s národním koordinátorem prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaný v České republice pro výkon regulované činnosti [§ 12 odst. 3 písm. a)], pokud tento obsah vzdělání a přípravy není zřejmý ze zvláštního právního předpisu.