HLAVA II
Díl 1
§ 6
(1) Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti [§ 3 odst. 1 písm. e)] doklad o dosažené kvalifikaci podle § 4, postupuje uznávací orgán podle § 8 až 15.
(2) Pokud je uchazeč držitelem jiného dokladu o dosažené kvalifikaci než dokladu uvedeného v § 4, avšak nejsou splněny podmínky podle § 4 odst. 6, postupuje uznávací orgán podle § 17.
(3) Hodlá-li uchazeč v České republice vykonávat činnost v odvětví uvedeném v seznamu činností souvisejících s kategoriemi odborné praxe, vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu s obecnou směrnicí nebo jiným předpisem Evropské unie o uznávání odborných kvalifikací3), postupuje uznávací orgán podle § 18.
§ 7
Uznávací orgán uzná odbornou praxi uchazeče vyžadovanou zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnosti na území České republiky, pokud uchazeč předloží doklad o odborné praxi vykonané v členském státě nebo ve třetím státě v oboru a v délce požadované zvláštním právním předpisem. Ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví zvláštní požadavky na výkon odborné praxe, tím nejsou dotčena.
§ 7a
(1) Pokud je přístup k regulované činnosti v České republice podmíněn dokončením odborného výcviku, uznávací orgán při posuzování žádosti o povolení výkonu této regulované činnosti uzná odborný výcvik absolvovaný v jiném členském státě, a popřípadě zohlední odborný výcvik absolvovaný ve třetí zemi, jestliže jsou v souladu s pravidly podle odstavce 2. Uznávací orgán může prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem stanovit přiměřené omezení rozsahu části odborného výcviku, jež může být prováděna v zahraničí a bude uznána v České republice.
(2) Uznání odborného výcviku nenahrazuje požadavky na absolvování zkoušky, kterou je podmíněn přístup k dané činnosti.
(3) Uznávací orgán stanoví prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem pravidla uznávání odborných výcviků absolvovaných v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.
Díl 2
§ 8
(1) Uznávací orgán, za podmínek uvedených v § 10, uzná odbornou kvalifikaci uchazeče jako rovnocennou odborné kvalifikaci vyžadované v České republice, pokud uchazeč
a) je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci podle § 4, který jej činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti v členském státě původu [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1],
b) předmětnou činnost vykonával po dobu 1 roku na plný úvazek nebo po tomu odpovídající dobu na částečný úvazek během předchozích 10 let v členském státě původu, ve kterém předmětná činnost není regulovanou činností, a je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci podle § 4 prokazujícího, že uchazeč absolvoval vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují v tomto členském státě pro výkon předmětné činnosti [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2], nebo
c) je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci podle § 4 vydaného mu po úspěšném ukončení regulovaného vzdělávání, které jej odborně připravuje v členském státě původu pro výkon předmětné činnosti [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2].
(2) Odchylně od odstavce 1 a § 10 může uznávací orgán odmítnout přístup k regulovanému povolání a jeho výkon držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci prvního stupně podle § 4 odst. 5, když je v České republice vyžadován k výkonu tohoto povolání doklad o dosažené kvalifikaci pátého stupně podle § 4 odst. 1.
§ 10
(1) Uznávací orgán může za podmínek uvedených v odstavcích 4 až 6 před uznáním odborné kvalifikace požadovat, aby uchazeč absolvoval adaptační období anebo složil rozdílovou zkoušku (dále jen „kompenzační opatření“). Uznávací orgán může po uchazeči požadovat splnění pouze jednoho kompenzačního opatření, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Po osobě, která získala odbornou kvalifikaci prvního stupně podle § 4 odst. 5 a žádá o uznání své odborné kvalifikace, pokud je v České republice požadovaná kvalifikace čtvrtého stupně podle § 4 odst. 2, může uznávací orgán požadovat splnění kompenzačního opatření ve formě adaptačního období nebo rozdílové zkoušky, případně adaptačního období a rozdílové zkoušky.
(3) Po osobě, která získala kvalifikaci druhého stupně podle § 4 odst. 4 a žádá o uznání své odborné kvalifikace, pokud je v České republice požadovaná kvalifikace pátého stupně podle § 4 odst. 1, může uznávací orgán požadovat splnění kompenzačního opatření ve formě adaptačního období nebo rozdílové zkoušky.
(4) Uznávací orgán může požadovat splnění kompenzačního opatření, pokud
a) obsah vzdělávání a přípravy uchazeče, z hlediska teoretických a praktických oblastí uvedených v dokladu o dosažené kvalifikaci uchazeče, je podstatně rozdílný od obsahu vzdělávání a přípravy vyžadovaného v České republice, nebo
b) uchazeč hodlá v rámci profese v České republice vykonávat skupinu regulovaných činností, avšak v členském státě původu vykonává nebo vykonával jen některé z těchto regulovaných činností a tomu odpovídá i vzdělávání a příprava uchazeče, jejíž obsah je podstatně rozdílný od obsahu vzdělávání a přípravy vyžadovaného v České republice, pokud nebude využita možnost částečného přístupu k výkonu regulované činnosti podle § 24h.
(5) Pro účely odstavců 1 až 4
a) se obsahem vzdělávání a přípravy vyžadovaným v České republice rozumí teoretické a praktické oblasti, které jsou součástí obsahu vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice, a jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnosti; v případě regulovaných činností, pro jejichž výkon příslušná směrnice nebo jiný předpis Evropské unie o uznávání odborných kvalifikací stanoví minimální požadavky na vzdělávání a přípravu, se obsahem vzdělávání a přípravy vyžadovaným v České republice rozumí minimální požadavky stanovené uvedeným předpisem,
b) při posuzování, zda je rozdíl v obsahu vzdělávání a přípravy podstatný, uznávací orgán přihlédne zejména k tomu, zda odborná kvalifikace uchazeče poskytuje obdobné záruky ochrany zájmů uvedených v § 2 odst. 2 jako zvláštní právní předpis upravující podmínky výkonu regulované činnosti.
(6) Uznávací orgán splnění kompenzačního opatření nepožaduje a uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, pokud je podstatný rozdíl v obsahu vzdělávání a přípravy vyrovnán znalostmi, dovednostmi a schopnostmi, které uchazeč nabyl během výkonu předmětné činnosti nebo celoživotního vzdělávání v jakémkoli členském státě nebo třetí zemi a které byly za účelem uznání jeho odborné kvalifikace potvrzeny příslušným orgánem členského státu původu.
§ 11
(1) Uchazeč, jemuž je ukládáno kompenzační opatření podle § 10, je s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 a v § 10 odstavcích 2 a 3 oprávněn zvolit si mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou.
(2) Prováděcí právní předpis může za podmínek uvedených v příslušném předpisu Evropské unie4b) stanovit regulované činnosti, u kterých je odchylně od odstavce 1 vyloučena volba uchazeče mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou, a určit kompenzační opatření, které bude uchazeči v těchto případech za podmínek uvedených v § 10 uloženo; ustanovení zvláštního zákona5) tím nejsou dotčena.
Adaptační období a rozdílová zkouška
§ 13
(1) Adaptačním obdobím se rozumí období výkonu regulované činnosti v České republice uchazečem pod dohledem odborně způsobilé fyzické osoby za účelem doplnění znalosti teoretických a praktických oblastí, které jsou součástí obsahu vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice a jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnosti. Součástí adaptačního období může být i další vzdělávání nebo příprava zaměřené na doplnění odborné kvalifikace.
(2) Uznávací orgán stanoví seznam oblastí, jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnosti a které nejsou podle předloženého dokladu součástí odborné kvalifikace uchazeče. Tyto oblasti mohou zahrnovat jak teoretické znalosti, tak i praktické dovednosti požadované pro výkon regulované činnosti.
(3) Uznávací orgán stanoví v rozhodnutí podle § 24 podmínky výkonu adaptačního období, a to
a) délku adaptačního období,
b) oblasti podle odstavce 2, jejichž znalost je uchazeč povinen si doplnit v rámci adaptačního období,
c) způsob vyhodnocení adaptačního období.
(4) Délka adaptačního období nesmí překročit 3 roky. Pokud uchazeč hodlá vykonávat v České republice regulovanou činnost, vyžaduje-li se pro její výkon doklad o dosažené kvalifikaci prvního stupně, nesmí délka adaptačního období překročit 2 roky.
(5) Na základě vyjádření odborně způsobilé osoby uvedené v odstavci 1 uznávací orgán vyhodnotí, zda byl splněn účel adaptačního období, po uplynutí doby stanovené podle odstavce 3 písm. a) nebo požádá-li o to uchazeč po uplynutí poloviny této doby a poté po uplynutí každých 6 měsíců. Účel adaptačního období je splněn, pokud uchazeč prokáže znalost oblastí podle odstavce 3 písm. b). V takovém případě uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče.
§ 14
(1) Rozdílovou zkouškou se rozumí zkouška odborných znalostí, dovedností a schopností uchazeče zaměřená na posouzení schopnosti uchazeče vykonávat regulovanou činnost v České republice. Rozdílová zkouška se koná před uznávacím orgánem, jiným správním úřadem, na vysoké škole nebo jiné vzdělávací instituci příslušného cílového zaměření (dále jen "zkušební zařízení").
(2) Uznávací orgán stanoví seznam oblastí, jejichž znalost je nezbytná pro výkon regulované činnosti a které nejsou podle předloženého dokladu součástí odborné kvalifikace uchazeče. Tyto oblasti mohou zahrnovat jak teoretické znalosti, tak i praktické dovednosti požadované pro výkon regulované činnosti.
(3) Uznávací orgán stanoví v rozhodnutí podle § 24 podmínky výkonu rozdílové zkoušky, a to
a) oblasti podle odstavce 2, které budou předmětem rozdílové zkoušky, a
b) průběh a způsob hodnocení rozdílové zkoušky.
(4) Uznávací orgán zajistí, aby měl uchazeč možnost absolvovat rozdílovou zkoušku do 6 měsíců od vydání rozhodnutí podle odstavce 3.
(5) Rozdílová zkouška má zpravidla písemnou a ústní část. Rozdílová zkouška se skládá zpravidla v českém jazyce a její obsah zohledňuje skutečnost, že uchazeč je osobou kvalifikovanou k výkonu povolání v domovském členském státě nebo v členském státě původu. Náklady spojené s provedením rozdílové zkoušky hradí uchazeč a nesmí přesáhnout výši 6500 Kč.
(6) Zkušební zařízení vyhodnotí, zda uchazeč v rozdílové zkoušce prospěl či neprospěl. Uchazeč ve zkoušce prospěl, pokud prokáže znalost oblastí podle odstavce 3 písm. a). V takovém případě uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče.
§ 15
Prováděcí právní předpis nebo stavovský předpis může stanovit pro jednotlivé regulované činnosti nebo skupinu regulovaných činností, s přihlédnutím k jejich zvláštnostem, způsob určení délky adaptačního období a podmínky výkonu a hodnocení adaptačního období a rozdílové zkoušky, včetně forem, obsahu a rozsahu rozdílové zkoušky.
Díl 3
§ 17
(1) Je-li uchazeč držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci, který nesplňuje podmínky uvedené v § 4, zejména je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného ve třetím státě a nejsou-li splněny podmínky podle § 4 odst. 6, uznávací orgán posoudí znalosti a dovednosti potvrzené doklady o odborné kvalifikaci uchazeče a provede jejich srovnání s obsahem vzdělávání a přípravy, která vede k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice pro výkon regulované činnosti.
(2) Uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, neprokáže-li, že mezi znalostmi a dovednostmi potvrzenými doklady o odborné kvalifikaci uchazeče a obsahem vzdělávání a přípravy, která vede k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vyžadovaného v České republice pro výkon regulované činnosti, je podstatný rozdíl. V opačném případě požaduje po uchazeči splnění kompenzačního opatření.
(3) Ustanovení § 9 až 11 a § 13 a 14 se při uznávání podle odstavců 1 a 2 použijí obdobně.
§ 18
Uznávání odborné kvalifikace pro výkon regulované činnosti v odvětvích uvedených v příslušné příloze směrnice Evropské unie o uznávání odborných kvalifikací
(1) Uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče pro výkon regulované činnosti v odvětví uvedeném v příslušné příloze směrnice Evropské unie o uznávání odborných kvalifikací, pokud uchazeč vykonával předmětnou činnost v členském státě původu
a) v případě činností uvedených v seznamu vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu se seznamem I přílohy IV směrnice Evropské unie o uznávání odborných kvalifikací
1. po dobu 6 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení,
2. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
3. po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
4. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru (dále jen „pracovněprávní vztah“)6), nebo
5. po dobu 5 po sobě jdoucích let ve vedoucím postavení, z toho nejméně 3 roky v odborné funkci s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu; tento bod se nepoužije, jde-li o uznávání odborné kvalifikace pro výkon regulované činnosti v odvětví označeném jako oddíl ex 855 mezinárodního standardu klasifikace hospodářských činností (kadeřnictví),
přičemž v případech uvedených v bodech 1 a 4 nesmí být výkon předmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22,
b) v případě činností uvedených v seznamu vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu se seznamem II přílohy IV směrnice Evropské unie o uznávání odborných kvalifikací
1. po dobu 5 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení,
2. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
3. po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
4. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu,
5. po dobu 5 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, nebo
6. po dobu 6 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
přičemž v případech uvedených v bodech 1 a 4 nesmí být výkon předmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22,
c) v případě činností uvedených v seznamu vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu se seznamem III přílohy IV směrnice Evropské unie o uznávání odborných kvalifikací
1. po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení,
2. po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
3. po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li uchazeč, že vykonával předmětnou činnost nejméně 3 roky v pracovněprávním vztahu, nebo
4. po dobu 3 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělávání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu,
přičemž v případech uvedených v bodech 1 a 3 nesmí být výkon předmětné činnosti ukončen více než 10 let před podáním žádosti podle § 22.
(2) Výkonem předmětné činnosti ve vedoucím postavení podle odstavce 1 se rozumí výkon předmětné činnosti v příslušném odvětví v postavení
a) osoby pověřené vedením podniku nebo organizační složky podniku,
b) odpovědného zástupce podnikatele nebo osoby podle písmene a), nebo
c) vedoucího zaměstnance pověřeného obchodními nebo odbornými záležitostmi s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku.
(3) Nelze-li uznat odbornou kvalifikaci uchazeče podle odstavce 1, použije se ustanovení § 7 až 15 obdobně.
§ 19
(1) Stanoví-li to přímo použitelný předpis Evropské unie, nebo rozhodne-li tak Komise, přiznává uznávací orgán dokladu o odborné kvalifikaci získanému prokázáním splnění společného rámce odborné přípravy stejné účinky jako dokladům o odborné kvalifikaci vydávaným pro příslušnou činnost v České republice.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud
a) v České republice není vzdělávací zařízení, které by poskytovalo vzdělávání ve společném rámci odborné přípravy,
b) používání společného rámce odborné přípravy by mohlo mít nepříznivý dopad na vzdělávací soustavu v České republice, nebo
c) mezi společným rámcem odborné přípravy a vzděláváním v České republice jsou podstatné rozdíly a při postupu podle odstavce 1 by mohl uchazeč výkonem předmětné činnosti vážně ohrozit veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost, zdraví a bezpečnost příjemců služeb nebo životní prostředí.
(3) Výjimky podle odstavce 2 stanoví pro regulované činnosti v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie nebo rozhodnutí Komise ministerstvo vyhláškou. Uplatnění výjimky podle věty první oznámí centrum pro uznávání odborných kvalifikací spolu s odůvodněním Komisi do 6 měsíců od přijetí přímo použitelného předpisu, nebo od rozhodnutí Komise.
§ 19a
(1) Stanoví-li to přímo použitelný předpis, nebo rozhodne-li tak Komise, opravňuje úspěšné vykonání společné závěrečné zkoušky z odborné přípravy v jiném členském státě osobu, která zkoušku absolvovala, k výkonu příslušné činnosti v České republice za podmínek, které platí pro osoby splňující odbornou způsobilost pro výkon dané činnosti v České republice.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud
a) používání společných závěrečných zkoušek odborné přípravy neposkytuje s ohledem na rizika příjemců služby na území České republiky dostatečnou záruku, nebo
b) použití společných závěrečných zkoušek odborné přípravy by v České republice mohlo podstatně snížit zájem o příslušné povolání.
(3) Výjimky podle odstavce 2 stanoví pro regulované činnosti v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie nebo rozhodnutí Komise ministerstvo vyhláškou. Uplatnění výjimky podle věty první oznámí centrum pro uznávání odborných kvalifikací spolu s odůvodněním Komisi do 6 měsíců od přijetí přímo použitelného předpisu, nebo rozhodnutí Komise.