Insolvenční zákon - Díl 4 - Moratorium

Díl 4

Moratorium

§ 115

Dlužník, který je podnikatelem, může do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem, navrhnout insolvenčnímu soudu vyhlášení moratoria; toto právo nemá právnická osoba v likvidaci.

Návrh na moratorium

§ 116

(1) Návrh na moratorium musí kromě obecných náležitostí podání¹⁸) obsahovat všechny skutečnosti, které odůvodňují jeho vyhlášení.

(2) K návrhu podle odstavce 1 je dlužník kromě seznamů a listin, které je povinen připojit k insolvenčnímu návrhu, povinen připojit poslední účetní závěrku a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s vyhlášením moratoria souhlasí; podpisy věřitelů na tomto prohlášení musí být úředně ověřeny.

§ 117

Rozhodnutí o návrhu na moratorium

O návrhu na moratorium rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

§ 118

Vyhlášení moratoria

(1) Insolvenční soud vyhlásí moratorium, jestliže jsou splněny předpoklady uvedené v § 115 a 116 a nebylo-li dosud rozhodnuto o insolvenčním návrhu; jinak návrh na moratorium odmítne.

(2) Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud vyhlásí moratorium, není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí, kterým se návrh na moratorium odmítá, se může odvolat pouze dlužník.

§ 119

Účinnost moratoria

(1) Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku a trvá po dobu uvedenou v návrhu na moratorium, nejdéle však 3 měsíce.

(2) Insolvenční soud může na návrh dlužníka prodloužit moratorium nejdéle o 30 dnů, jestliže dlužník k takovému návrhu připojí ke dni podání návrhu aktualizovaný seznam závazků a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s prodloužením moratoria souhlasí; podpisy věřitelů na tomto prohlášení musí být úředně ověřeny.

Účinky moratoria

§ 120

(1) Po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, po dobu trvání moratoria zůstávají zachovány účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

§ 121

(1) I v době trvání moratoria mohou oprávněné osoby přistoupit k řízení a věřitelé uplatnit svá práva přihláškou pohledávky. Účinky těchto úkonů však nastávají až zánikem moratoria, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Za věřitele dlužníka se po dobu trvání moratoria považují přihlášení věřitelé a osoby uvedené v seznamu závazků.

§ 122

Nakládání s majetkovou podstatou po dobu trvání moratoria

(1) Závazky bezprostředně souvisící se zachováním provozu podniku vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm je dlužník po dobu trvání moratoria oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky.

(2) Smlouvy na dodávky energií a surovin, jakož i další smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců, nemůže druhý účastník smlouvy po dobu trvání moratoria vypovědět nebo od nich odstoupit pro prodlení dlužníka s placením úhrady za zboží nebo služby, ke kterému došlo před vyhlášením moratoria, nebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka, hradí-li dlužník na základě těchto smluv řádně a včas alespoň závazky podle odstavce 1.

§ 123

(1) Navrhne-li to dlužník, ustanoví insolvenční soud v rozhodnutí o vyhlášení moratoria předběžného správce. Za trvání moratoria ustanoví insolvenční soud předběžného správce též na návrh věřitele nebo věřitelů dlužníka, kteří nepodepsali prohlášení podle § 116 odst. 2 a jejichž pohledávky, počítané podle výše, činí alespoň desetinu pohledávek věřitelů, které dlužník uvedl v seznamu závazků.

(2) Nejde-li o insolvenčního navrhovatele, může insolvenční soud navrhovateli nebo navrhovatelům podle odstavce 1 uložit, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady předběžného správce; § 108 se použije přiměřeně.

§ 124

Zánik moratoria

(1) Moratorium zaniká uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno; před uplynutím této doby zaniká moratorium rozhodnutím insolvenčního soudu o jeho zrušení.

(2) Insolvenční soud zruší moratorium

a) na návrh většiny věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, uvedené v seznamu závazků,

b) i bez návrhu, jestliže dlužník uvedl v návrhu na moratorium nepravdivé údaje, nebo vyjde-li za trvání moratoria najevo, že dlužník vyhlášením moratoria sledoval nepoctivý záměr, zejména přednostní uspokojení jen některých jeho věřitelů.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b) vydá insolvenční soud po slyšení dlužníka, předběžného správce, byl-li ustanoven, a zpravidla též po vyjádření alespoň 3 věřitelů s nejvyššími pohledávkami, kteří podepsali prohlášení podle § 116 odst. 2.

(4) O návrhu na zrušení moratoria rozhodne insolvenční soud neprodleně.

(5) Před uplynutím stanovené doby zanikne moratorium i tím, že insolvenční soud zamítne nebo odmítne insolvenční návrh anebo řízení o něm zastaví.

§ 125

Dlužník uvedený v § 115 může u insolvenčního soudu podat návrh na moratorium i před zahájením insolvenčního řízení. Není-li dále stanoveno jinak, platí pro řízení o tomto návrhu obdobně § 115 až 124.

§ 126

(1) Rozhoduje-li o návrhu na moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nezveřejňuje insolvenční soud až do rozhodnutí o vyhlášení moratoria informace o průběhu řízení; právo nahlížet do spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy, má po tuto dobu pouze dlužník.

(2) Před zahájením insolvenčního řízení nastávají vyhlášením moratoria účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení; ustanovení § 122 tím není dotčeno.

(3) Moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení zaniká i tím, že dlužník podá insolvenční návrh.

§ 127

(1) Dlužník, který v době trvání moratoria poruší své povinnosti stanovené tímto zákonem, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí. Této odpovědnosti se dlužník zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu moratoria.

(2) Za škodu nebo jinou újmu vzniklou podle odstavce 1 ručí společně a nerozdílně členové statutárního orgánu dlužníka.