Insolvenční zákon - Díl 1 - Neplatnost právních úkonů
Předpis č. 182/2006 Sb.
Vyhlášené znění
- znění od 1. 1. 2025
- aktuální znění od 1. 10. 2024 do 1. 1. 2025
- aktuální znění od 1. 1. 2024 do 1. 1. 2025
- znění od 23. 9. 2023 do 1. 1. 2024
- aktuální znění od 31. 12. 2022
- aktuální znění od 1. 6. 2022
- znění od 29. 5. 2022 do 1. 6. 2022
- znění od 1. 1. 2022 do 1. 6. 2022
- znění od 14. 8. 2021 do 1. 1. 2022
- znění od 24. 7. 2021 do 1. 1. 2022
- znění od 1. 7. 2021 do 1. 6. 2022
- znění od 1. 6. 2021 do 1. 7. 2021
- znění od 13. 11. 2020 do 1. 6. 2021
- znění od 1. 5. 2020 do 1. 6. 2022
- znění od 1. 10. 2019 do 1. 6. 2022
- znění od 1. 6. 2019 do 1. 6. 2022
- znění od 1. 4. 2019 do 1. 6. 2019
- znění od 4. 1. 2019 do 1. 6. 2019
- aktuální znění od 1. 10. 2018
- znění od 1. 12. 2017 do 1. 10. 2018
- znění od 1. 7. 2017 do 1. 12. 2017
- znění od 1. 1. 2017 do 1. 7. 2017
- znění od 19. 9. 2016 do 1. 1. 2017
- znění od 1. 1. 2016 do 1. 1. 2017
- aktuální znění od 1. 1. 2015
- znění od 1. 1. 2014 do 1. 1. 2017
- znění od 1. 8. 2013 do 1. 1. 2014
- znění od 1. 1. 2013 do 1. 8. 2013
- Zobrazeno vyhlášené znění od 9. 5. 2006 do 11. 5. 2007 další verze
182/2006 Sb. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Díl 1
Neplatnost právních úkonů
§ 231
(1) Insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění.
(2) V průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soud, a to buď jako otázku předběžnou nebo v incidenčním sporu, jehož předmětem je tato otázka. Žalobu v tomto sporu mohou podat účastníci insolvenčního řízení s výjimkou dlužníka, nejde-li o dlužníka s dispozičními oprávněními, insolvenční správce a státní zástupce. Žalobcem nebo žalovaným musí být vždy insolvenční správce.
(3) Je-li k neplatnosti právního úkonu nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce.
§ 232
Byla-li neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka zjištěna rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízení, považuje se právní úkon, jehož se rozhodnutí týká, za neplatný i v insolvenčním řízení.
§ 233
(1) Je-li pravomocným rozhodnutím zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, musí být vydán majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu. Insolvenční správce to však může odmítnout, jestliže nedošlo k obohacení majetkové podstaty nebo je-li požadováno více, než činí toto obohacení.
(2) Odmítne-li insolvenční správce vydat majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu nebo nevyřídí-li žádost o jeho vydání v přiměřené lhůtě, lze se jeho vydání domáhat vylučovací žalobou podle tohoto zákona, která musí být podána nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy insolvenční správce osobě, která o vydání majetkového prospěchu žádá, doručil písemné vyrozumění o odmítnutí její žádosti; právo na náhradu škody tím není dotčeno.
(3) Platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení plnění, jehož se týká neplatný právní úkon, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do skončení insolvenčního řízení; jde o incidenční spor.
§ 234
Byla-li zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, který lze současně považovat za neúčinný, postupuje se podle § 233.
