Zákon o kolektivním investování - ČÁST PÁTÁ - KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU

ČÁST PÁTÁ

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 24

(1) Standardní fond může mít formu pouze otevřeného podílového fondu.

(2) Standardní fond

a) investuje shromážděné peněžní prostředky do majetku uvedeného v § 26 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním podle tohoto zákona,

b) odkupuje podílové listy na žádost podílníka s použitím svého majetku; jednání standardního fondu, kterým se zajišťuje, aby se kurz nebo cena podílového listu tohoto fondu na regulovaném trhu⁶) významně nelišila od aktuální hodnoty, se považuje za rovnocenné odkupování podílových listů,

c) nabízí podílové listy převážně v České republice a jiných členských státech Evropské unie.

(3) Přeměna standardního fondu na speciální fond je nepřípustná.

§ 25

Depozitářem standardního fondu může být

a) banka se sídlem na území České republiky, která má v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře, nebo

b) zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která má pobočku umístěnou na území České republiky a v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře.

HLAVA II

ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU

§ 26

Skladba majetku

(1) Standardní fond investuje pouze do

a) investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které

1. byly přijaty k obchodování nebo se s nimi obchoduje na regulovaném trhu,⁶)

2. jsou obchodovány na veřejném trhu v jiném členském státě Evropské unie, který je oficiálně uznaný a na kterém se pravidelně obchoduje, nebo

3. byly přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo se s nimi obchoduje na veřejném trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, který je oficiálně uznaný a na kterém se pravidelně obchoduje, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních regulovaných trhů a zahraničních oficiálně uznaných veřejných trhů Komise,

b) investičních cenných papírů z nové emise, jestliže

1. podmínky emise obsahují závazek, že bude podána žádost o přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) a jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních regulovaných trhů a zahraničních oficiálně uznaných veřejných trhů Komise a

2. žádost o jejich přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) bude podána tak, aby tento cenný papír byl přijat k obchodování do 1 roku ode dne, ke kterému bylo ukončeno jeho vydávání,

c) cenných papírů vydaných standardním fondem, pokud podle statutu tohoto standardního fondu může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydaných standardním fondem nebo cenných papírů vydaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v písmeni d) bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

d) cenných papírů vydaných speciálním fondem, který investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním a odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, za předpokladu, že

1. má povolení dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo, a podléhá dozoru, který Komise považuje za rovnocenný dozoru členského státu Evropské unie, a je zajištěna spolupráce mezi Komisí a tímto dozorovým úřadem,

2. ochrana vlastníků cenných papírů vydaných tímto speciálním fondem je rovnocenná ochraně poskytované vlastníkům cenných papírů vydaných standardním fondem; tento speciální fond musí zejména dodržovat ustanovení o zákazu vypůjčování, půjčování a prodeji majetku (§ 33 až 35),

3. vypracovává a uveřejňuje pololetní zprávu a výroční zprávu obdobně jako standardní fond,

4. jeho statut umožňuje investovat nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydaných standardním fondem a cenných papírů vydaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

e) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok u banky nebo zahraniční banky, která má sídlo v členském státě Evropské unie, nebo u zahraniční banky, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud tento stát vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Komise považuje za rovnocenná pravidlům obezřetnosti členského státu Evropské unie,

f) finančních derivátů včetně rovnocenných nástrojů, s nimiž je spojeno právo na vypořádání v penězích, přijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),

g) finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a), za předpokladu, že

1. podkladovým aktivem těchto derivátů jsou nástroje uvedené v písmenech a) až i), finanční indexy, úrokové sazby, měnové kurzy nebo měny, které může standardní fond podle statutu nabývat do svého majetku,

2. druhou smluvní stranou obchodu je instituce, která podléhá dozoru a náleží k některé z kategorií institucí uvedených ve statutu standardního fondu,

3. tyto deriváty jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a standardní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit nebo uzavřít za jejich tržní hodnotu,

h) nástrojů peněžního trhu jiných než uvedených v písmeni a), za předpokladu, že regulace jejich emise nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů nebo úspor a že

1. byly vydány nebo zaručeny centrální, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, centrální bankou některého členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropskou unií, Evropskou investiční bankou, státem nebo členem federálního státu, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,

2. byly vydány emitentem, jehož cenné papíry jsou přijaté k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),

3. byly vydány nebo zaručeny osobou, která podléhá dozoru dozorového úřadu členského státu Evropské unie, nebo osobou, která podléhá obdobnému dozoru, nebo

4. byly vydány emitentem, který patří mezi emitenty uvedené ve statutu, za předpokladu, že osoba, která do nich investuje, požívá obdobnou ochranu jako osoba investující do nástroje peněžního trhu uvedeného v bodě 1, 2 nebo 3, jestliže emitentem je společnost,jejíž vlastní kapitál odpovídá hodnotě alespoň 10 000 000 eur, která uveřejňuje účetní závěrku vyhovující požadavkům zvláštního právního předpisu, který upravuje účetnictví, a která je součástí skupiny společností, z nichž alespoň jedna je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů, a která zajišťuje financování této skupiny nebo prostřednictvím emise cenných papírů zajišťuje financování účelově založených osob, které využívají bankovní úvěrové rámce,

i) investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmena a), a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle písmen a) a h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku standardního fondu.

(2) Standardní fond může mít doplňkový likvidní majetek.

(3) Standardní fond nesmí mít v majetku drahé kovy ani certifikáty, které je zastupují.

Rozložení a omezení rizika spojeného s investováním

§ 27

(1) Standardní fond musí

a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. g),

c) pololetně informovat Komisi o druzích finančních derivátů, do nichž investoval, a o rizikách spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty.

(2) Standardní fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování jeho majetku.

(3) Používáním postupů, technik a nástrojů podle odstavců 1 a 2 se standardní fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve statutu.

(4) Standardní fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.

(5) Pro účely výpočtu limitů podle § 28 se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva indexových derivátů.

(6) Rizika spojená s investováním podle odstavců 4 a 5 se vypočtou s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv, na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.

(7) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje derivát, standardní fond tento derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s investováním.

(8) Druhy, limity a způsob používání technik a nástrojů, které může standardní fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informační povinnosti o druzích finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), které má standardní fond v majetku, o rizikách s nimi spojených, o kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 28

(1) Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem mohou tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku standardního fondu, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, limit podle odstavce 1 zvýšit a investovat

a) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 10 % hodnoty svého majetku, jestliže součet investic, u nichž standardní fond využil tuto výjimku, nepřekročí 40 % hodnoty jeho majetku,

b) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 35 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto cenné papíry vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,

c) do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou, která má sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dozoru tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, až 25 % hodnoty svého majetku; tuto výjimku může standardní fond využít, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí, a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku; součet investic, u nichž standardní fond tuto výjimku využil, nesmí překročit 80 % hodnoty jeho majetku.

(3) Investice podle odstavce 2 písm. b) a c) se nezahrnují do limitu 40 % podle odstavce 2 písm. a).

(4) Vklady u jedné banky nesmějí tvořit více než 20 % hodnoty majetku standardního fondu.

(5) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit

a) 10 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je banka se sídlem v členském státě Evropské unie nebo banka se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud tento stát vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Komise považuje za rovnocenná pravidlům obezřetnosti, která vyžaduje členský stát Evropské unie, nebo

b) 5 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je jiná osoba než banka podle písmena a).

(6) Součet investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit 20 % hodnoty majetku standardního fondu.

(7) Limity stanovené v odstavcích 1 až 6 nelze sčítat a investice týkající se jednoho emitenta nesmějí překročit 35 % hodnoty majetku standardního fondu.

(8) Pro účely výpočtu limitů podle odstavců 1 až 7 se emitenti patřící do skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, považují za jednoho emitenta. V případě investic do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných skupinou emitentů, za kterou se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, může být limit podle odstavce 2 písm. a) zvýšen až na 20 %.

(9) Akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti a dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydané jedním emitentem mohou tvořit až 20 % hodnoty majetku standardního fondu, který podle statutu kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů uznaného Komisí na základě toho, že tento index je

a) tvořen dostatečným počtem emitentů akcií a nebo dluhopisů,

b) dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá,

c) uveřejňován způsobem, jakým jsou uveřejňovány kurzy akcií nebo dluhopisů, které index tvoří.

(10) Standardní fond může zvýšit limit uvedený v odstavci 9 až na 35 %, pokud mu to umožňuje statut a jestliže je to odůvodněno výjimečnými podmínkami trhu, na kterém obchodování s cennými papíry uvedenými v odstavci 9 převažuje. Zvýšení limitu je možné povolit pouze pro cenné papíry vydané jedním emitentem.

§ 29

(1) Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie. Komise povolí tuto výjimku, jestliže pokládá ochranu akcionářů nebo podílníků tohoto standardního fondu za rovnocennou ochraně akcionářů nebo podílníků standardního fondu dodržujícího limity podle § 28. Standardní fond, kterému Komise povolila tuto výjimku, musí mít v majetku cenné papíry nejméně 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.

(2) Standardní fond, kterému byla povolena výjimka podle odstavce 1, ve statutu a v propagačních materiálech výrazně a srozumitelně uvede, jakou výjimku mu Komise udělila, včetně uvedení státu, regionální nebo místní správní jednotky nebo mezinárodní organizace, které vydaly cenné papíry nebo převzaly záruku za cenné papíry, které mohou tvořit více než 35 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.

§ 30

(1) Standardní fond může investovat až 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jedním standardním fondem nebo jedním speciálním fondem.

(2) Investice do cenných papírů vydaných speciálními fondy nesmějí přesáhnout celkem 30 % hodnoty majetku investujícího standardního fondu.

(3) Investiční společnost nesmí účtovat na účet standardního fondu, který obhospodařuje, žádné přirážky a srážky uvedené ve statutu fondu kolektivního investování, jehož cenné papíry nakupuje do majetku standardního fondu, jestliže

a) majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování sama obhospodařuje, nebo

b) majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování obhospodařuje jiná investiční společnost, která s ní tvoří podnikatelské seskupení.

§ 31

(1) Investiční společnost může do svého majetku a majetku obhospodařovaných standardních fondů nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, s nimiž je spojen nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jejich emitenta.

(2) Standardní fond, který má ve svém majetku akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, jejichž emitent má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, dodržuje omezení pro nabývání významného vlivu na řízení emitenta stanovená právními předpisy tohoto členského státu.

(3) Standardní fond nesmí do svého majetku nabýt

a) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,

b) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,

c) více než 25 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu cenných papírů vydaných jedním standardním fondem nebo vydaných jedním speciálním fondem,

d) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.

(4) Limity podle odstavce 3 písm. b) až d) nemusejí být dodrženy při nabytí cenných papírů do majetku standardního fondu, jestliže v této době nelze zjistit jejich celkovou jmenovitou hodnotu nebo celkový počet, a to po dobu nezbytně nutnou.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 nemusejí být dodržena, jde-li o

a) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie nebo jeho regionální nebo místní správní jednotka,

b) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku stát, který není členským státem Evropské unie, nebo

c) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu vydané mezinárodními organizacemi, jejichž členem je alespoň jeden členský stát Evropské unie.

§ 32

(1) Standardní fond nemusí dodržet skladbu svého majetku podle § 26 až 31 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(2) Komise může schválit statut, který umožňuje, aby se standardní fond při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 28 až 30 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.

(3) Pokud standardní fond nedodrží skladbu svého majetku podle § 26 až 31 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby svého majetku s § 26 až 31.

§ 33

Standardní fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců, a to do výše 10 % hodnoty svého majetku.

§ 34

(1) Majetek standardního fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky, úvěru, daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení § 26 a 27.

(2) Standardní fond může nabývat investiční cenné papíry, cenné papíry vydané jiným fondem kolektivního investování, finanční deriváty a nástroje peněžního trhu podle § 26 odst. 1 písm. b) a h), i když nebyly plně splaceny.

§ 35

Standardní fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování a finančních derivátů, které nemá ve svém majetku.

HLAVA III

POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ EVROPSKÉ UNIE

§ 36

(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat službu v jiném členském státě Evropské unie (dále jen "hostitelský stát") prostřednictvím organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit Komisi.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) hostitelský stát, ve kterém má být organizační složka umístěna,

b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které mají být v hostitelském státě poskytovány,

c) organizační strukturu organizační složky,

d) adresu organizační složky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty,

e) údaje o vedoucím organizační složky.

(3) Jestliže Komise nemá námitky proti umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě, je povinna sdělit do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 a v případě, že investiční společnost hodlá poskytovat službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), informovat dozorový úřad hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. O sdělení údajů dozorovému úřadu hostitelského státu Komise bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost.

(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě ode dne, kdy jí dozorový úřad hostitelského státu sdělí informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy dozorový úřad hostitelského státu obdrží od Komise údaje podle odstavce 2.

(5) Jestliže Komise nepovažuje umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě za vhodné z důvodu její organizační struktury nebo finanční situace investiční společnosti ve vztahu k obchodnímu plánu organizační složky, zašle do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 investiční společnosti rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit dozorovému úřadu hostitelského státu údaje podle odstavce 2. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

(6) Investiční společnost, která má organizační složku umístěnou na území hostitelského státu, oznámí Komisi a příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) až e) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu. Při posuzování změn se použije odstavec 3 obdobně.

(7) Komise bez zbytečného odkladu informuje příslušný dozorový úřad hostitelského státu o každé změně týkající se podmínek výplat náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

§ 37

(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v hostitelském státě bez umístění organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit Komisi.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) hostitelský stát, ve kterém investiční společnost hodlá poskytovat služby,

b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které hodlá oznamovatel poskytovat.

(3) Komise do 1 měsíce ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 předá údaje uvedené v tomto oznámení příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu a v případě, že investiční společnost vykonává činnost podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), předá též informaci o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě, jakmile dozorový úřad tohoto státu obdrží od Komise oznámení podle odstavce 1, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 3.

(5) Investiční společnost, která poskytuje služby na území hostitelského státu, oznámí Komisi a příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.

(6) Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy standardního fondu v hostitelském státě prostřednictvím jiné k tomu oprávněné osoby, oznámí tuto skutečnost předem Komisi.

§ 38

Komise je povinna bez zbytečného odkladu informovat dozorový úřad hostitelského státu o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti.

HLAVA IV

POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB ZAHRANIČNÍ INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE

§ 39

(1) Zahraniční investiční společnosti, která hodlá poskytovat své služby v České republice prostřednictvím organizační složky, Komise

a) zašle neprodleně informaci o tom, že obdržela od dozorového úřadu, který udělil této zahraniční investiční společnosti povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice,

b) sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela údaje podle písmene a), informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky.

(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice prostřednictvím organizační složky ode dne, kdy jí Komise sdělila informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. b).

§ 40

(1) Zahraniční investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky, Komise informuje neprodleně o tom, že obdržela od dozorového úřadu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice.

(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky

a) ode dne, kdy Komise obdrží od dozorového úřadu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice, nebo

b) po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice obdržel dozorový úřad, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování.

§ 41

(1) Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, je povinna

a) uveřejňovat v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje ve státě, ve kterém má sídlo, a to způsobem uvedeným ve statutu,

b) uveřejňovat informace podle tohoto zákona, které nejsou zahrnuty v informacích podle písmene a), a to způsobem uvedeným ve statutu,

c) plnit informační povinnosti obchodníka s cennými papíry podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud tato investiční společnost poskytuje investiční službu obhospodařování majetku zákazníků,

d) oznamovat Komisi nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích o organizační složce nebo v její organizační struktuře, pokud je organizační složka v České republice umístěna, a dále každou změnu v plánu obchodní činnosti.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. a) a b) se uveřejňují souhrnně za každý standardní fond, jehož cenné papíry zahraniční investiční společnost nabízí v České republice, a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(3) Informace podle odstavce 1 písm. c) se uveřejňují za každou investiční službu a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(4) Pokud zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, nemůže lhůtu podle odstavce 1 písm. d) z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.

(5) Komise informuje zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, o každé změně informačních povinností.

§ 42

Zahraniční investiční společnost používá při poskytování služeb v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možnosti záměny jí může Komise uložit povinnost doplnit rozlišující označení.

HLAVA V

VEŘEJNÉ NABÍZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ ZAHRANIČNÍHO STANDARDNÍHO FONDU V ČESKÉ REPUBLICE

§ 43

(1) Zahraniční standardní fond, který hodlá své cenné papíry veřejně nabízet⁷) v České republice, informuje o této skutečnosti Komisi a doručí jí

a) doklad prokazující oprávnění ke kolektivnímu investování standardního fondu vydaný dozorovým úřadem státu, ve kterém má standardní fond sídlo,

b) stanovy nebo obdobný dokument,

c) statut a zjednodušený statut,

d) poslední výroční zprávu a následující pololetní zprávu, jestliže vznikla povinnost je vyhotovit,

e) podrobnosti o způsobu veřejného nabízení cenných papírů v České republice,

f) úředně ověřenou kopii smlouvy s bankou podle odstavce 2,

g) organizační řád organizační složky, je-li zřizována.

(2) Zahraniční standardní fond, který hodlá veřejně nabízet cenné papíry v České republice, musí mít uzavřenou smlouvu s bankou, která má sídlo na území České republiky, nebo se zahraniční bankou, která má pobočku umístěnou na území České republiky. Smlouvou musí být zajištěno

a) vyplácení výnosů z cenných papírů vydaných tímto standardním fondem,

b) vydávání a odkupování cenných papírů tohoto standardního fondu,

c) uveřejňování informací, které je tento standardní fond povinen uveřejňovat,

d) vyplácení podílů vlastníkům cenných papírů, které tento standardní fond vydal, jestliže se fond zrušuje.

(3) Zahraniční standardní fond informuje bez zbytečného odkladu Komisi o změně smlouvy podle odstavce 2.

§ 44

Zahraniční standardní fond může začít veřejně nabízet cenné papíry v České republice po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy Komise obdržela dokumenty podle § 43 odst. 1, pokud v této lhůtě neobdrží rozhodnutí Komise, že smlouvou s bankou nejsou zajištěny povinnosti podle § 43 odst. 2. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

§ 45

(1) Zahraniční standardní fond, který veřejně nabízí cenné papíry v České republice, uveřejňuje

a) statut a zjednodušený statut,

b) výroční zprávu a pololetní zprávu,

c) další informace, které uveřejňuje ve státě, ve kterém má sídlo a jehož dozorový úřad mu udělil povolení (dále jen "domovský stát"), a to způsobem uvedeným ve statutu.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. c) se uveřejňují souhrnně za každý zahraniční standardní fond, popřípadě za každý podfond zahraničního standardního fondu, a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(3) Zahraniční standardní fond uveřejní do 1 měsíce po skončení každého kalendářního čtvrtletí informace o své činnosti na území České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle je Komisi v elektronické podobě. Osnovu informací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 46

Zahraniční standardní fond používá při veřejném nabízení cenných papírů v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možné záměny může Komise uložit zahraničnímu standardnímu fondu doplnění rozlišujícího označení.

HLAVA VI

SPOLUPRÁCE KOMISE S KOMISÍ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

§ 47

(1) Komise zašle Komisi Evropských společenství vyhlášku, kterou se stanoví způsob používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu, vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informačních povinností o míře rizika spojeného s investováním, a informuje ji o změnách této vyhlášky.

(2) Komise informuje Komisi Evropských společenství o tom, že

a) udělila povolení k činnosti investiční společnosti osobě, kterou ovládá osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo

b) investiční společnost ovládla osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie.

(3) Informace podle odstavce 2 obsahuje údaje o investiční společnosti, o osobě ovládající tuto investiční společnost a o způsobu jejich propojení.

(4) Komise informuje Komisi Evropských společenství o počtu a druzích případů, ve kterých svým rozhodnutím podle § 36 odst. 5 odmítla sdělit dozorovému úřadu členského státu Evropské unie údaje o investiční společnosti, která měla zájem poskytovat na jeho území služby prostřednictvím organizační složky.

(5) Komise informuje Komisi Evropských společenství o problémech, se kterými se setkávají

a) standardní fondy při veřejném nabízení svých akcií nebo podílových listů ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo

b) investiční společnosti při poskytování svých služeb ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie.

§ 48

Komise zašle Komisi Evropských společenství připravené změny seznamu kategorií dluhopisů, s uvedením kategorií bank v České republice, do kterých standardní fond může investovat podle § 28 odst. 2 písm. c), a podrobnosti o nabízených zárukách.