Zákon o dluhopisech - ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE DLUHOPISŮ

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE DLUHOPISŮ

HLAVA I

STÁTNÍ DLUHOPISY A DLUHOPISY VYDÁVANÉ ČESKOU NÁRODNÍ BANKOU

§ 25

(1) Dluhopisy vydávané Českou republikou, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, které Česká republika vydává podle práva cizího státu, jsou státními dluhopisy. Česká republika může státní dluhopisy vydávat v České republice i v zahraničí.

(2) Státní dluhopisy jsou vydávány na základě

a) jiného zákona o státním dluhopisovém programu, nebo

b) jiného zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.

(3) Na základě zákona podle odstavce 2 je možné vydávat jednotlivé emise dluhopisů s různými emisními podmínkami.

(4) Vláda České republiky je povinna předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky stanovisko České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu a k vládnímu návrhu jiného zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje; to neplatí, je-li tímto jiným zákonem zákon upravující rozpočtová pravidla.

(5) Státní dluhopisy s dobou splatnosti do 1 roku včetně se označují jako státní pokladniční poukázky. Dluhopisy vydávané Českou národní bankou se splatností do 1 roku včetně se označují jako poukázky České národní banky.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se vztahují i na státní dluhopisy vydávané v zahraničí.

(7) Ustanovení § 3, § 9 odst. 1 písm. k) až m), § 10 a § 21 až 24a se nevztahují na státní dluhopisy a dluhopisy vydávané Českou národní bankou.

(7) Ustanovení § 3, § 9 odst. 1 písm. f) až i), § 9 odst. 2 písm. h), § 9a, 10 a 21 až 24b se nepoužijí pro státní dluhopisy a dluhopisy vydávané Českou národní bankou.

§ 26

(1) Česká republika vydává státní dluhopisy prostřednictvím ministerstva. Emisní podmínky státních dluhopisů určuje ministerstvo. Ministerstvo může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí státních pokladničních poukázek. Ministerstvo vyhlašuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek ve Sbírce zákonů, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí nebo podle práva cizího státu. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j), které se ve Sbírce zákonů nevyhlašují, ale jsou ministerstvem uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Česká republika vydává státní dluhopisy prostřednictvím ministerstva. Emisní podmínky státních dluhopisů určuje ministerstvo. Ministerstvo může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí státních pokladničních poukázek. Ministerstvo uveřejňuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek na svých internetových stránkách, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí nebo podle práva cizího státu. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j), § 9 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 2 písm. g), které jsou ministerstvem uveřejňovány na jeho internetových stránkách.

(2) Emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou se zveřejňují ve Věstníku České národní banky a jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní banka může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí poukázek České národní banky. Společné emisní podmínky se zveřejňují nebo uveřejňují podle věty první a jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j), které se ve Věstníku České národní banky nezveřejňují, ale jsou Českou národní bankou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou se zveřejňují ve Věstníku České národní banky a jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní banka může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí poukázek České národní banky. Společné emisní podmínky se zveřejňují nebo uveřejňují podle věty první a jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j), § 9 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 2 písm. g), které se ve Věstníku České národní banky nezveřejňují, ale jsou Českou národní bankou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Ministerstvo nesmí změnit emisní podmínky státních dluhopisů, ledaže jde o náležitosti podle § 9 odst. 1 písm. f) a i) a § 9 odst. 2 písm. j). Česká národní banka nesmí změnit emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou.

(3) Ministerstvo nesmí jednostranně změnit emisní podmínky státních dluhopisů, ledaže jde o náležitosti podle § 9 odst. 2 písm. b) až d) a f) a § 9 odst. 4 písm. d). Česká národní banka nesmí změnit emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou.

(4) Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se prodávají prostřednictvím České národní banky. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se prodávají prostřednictvím České národní banky, ministerstva, právnické osoby zřízené ministerstvem podle jiného zákona v souvislosti s řízením státního dluhu nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna.

(4) Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se prodávají prostřednictvím České národní banky nebo prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna, pokud se takto ministerstvo a Česká národní banka dohodnou. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se prodávají prostřednictvím České národní banky, ministerstva nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna, pokud se takto ministerstvo a tato osoba dohodnou.

(5) Činnost spojenou se správou a splácením státních dluhopisů zabezpečuje ministerstvo nebo jím pověřená osoba.

(6) Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky vyloučit. Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky i omezit, pokud současně určí podmínky, za nichž je jejich převoditelnost přípustná. Omezení nebo vyloučení převoditelnosti státního dluhopisu je závazné pro každého.

(7) Je-li převoditelnost státních dluhopisů vyloučena nebo omezena, emisní podmínky mohou vyloučit i možnost zřídit ke státním dluhopisům zástavní právo, nebo, pokud současně určí podmínky, za nichž je zřízení zástavního práva přípustné, tuto možnost také omezit. Omezení nebo vyloučení možnosti zřídit zástavní právo ke státním dluhopisům je závazné pro každého.

(8) K převodu státního dluhopisu v rozporu s odstavcem 6 nebo ke zřízení zástavního práva ke státnímu dluhopisu v rozporu s odstavcem 7 se nepřihlíží.

(9) K právnímu jednání, kterým nezletilý nabývá od emitenta státní dluhopis, a k právnímu jednání souvisejícímu s jeho splacením, s výjimkou žádosti o předčasné splacení, a s vyplacením výnosu nezletilému nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu.

HLAVA II

KOMUNÁLNÍ DLUHOPISY

§ 27

(1) Komunální dluhopis je dluhopis vydaný územním samosprávným celkem. Jeho název obsahuje označení „komunální“; jiný dluhopis nesmí ve svém názvu toto označení obsahovat.

(2) Územní samosprávný celek musí mít k vydání komunálních dluhopisů předchozí souhlas ministerstva.

(3) Ministerstvo udělí souhlas podle odstavce 2 územnímu samosprávnému celku, jestliže

a) ekonomická situace územního samosprávného celku umožňuje splnit dluhy vyplývající z komunálních dluhopisů a tyto dluhy nemají a nebudou mít výrazně negativní dopad na jeho hospodaření a rozvoj,

b) územní samosprávný celek hodlá získat peněžní prostředky vydáním komunálních dluhopisů pouze za účelem použití takto získaných peněžních prostředků na

1. investice do dlouhodobého hmotného majetku sloužícího k výkonu působnosti územního samosprávného celku,

2. odstranění škod způsobených živelní nebo jinou pohromou, nebo

3. financování projektu spolufinancovaného z prostředků Evropské unie a

c) lhůta splatnosti komunálních dluhopisů, které územní samosprávný celek hodlá vydat, není delší než 15 let od data emise.

(4) K žádosti o souhlas podle odstavce 2 žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 3. Vzor žádosti a obsah jejích příloh, včetně příloh prokazujících účel použití peněžních prostředků v souladu s odstavcem 3 písm. b) body 1 až 3, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Územní samosprávný celek vede peněžní prostředky získané vydáním komunálních dluhopisů na samostatném bankovním účtu nebo o nich účtuje odděleně tak, aby byl kdykoliv schopen doložit účel jejich použití.

(6) Ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) se na emisi komunálních dluhopisů nepoužije.

(7) Odstavce 2 až 5 se použijí i na komunální dluhopisy vydávané v zahraničí nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územním samosprávným celkem podle práva cizího státu.

HLAVA III

KRYTÉ DLUHOPISY

Díl 1

Požadavky na kryté dluhopisy a na jejich emitenta

§ 28

Krytý dluhopis

(1) Krytým dluhopisem je dluhopis nebo obdobný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky vydávaný podle práva cizího státu, jehož emitentem je banka a který k datu emise splňuje požadavky podle § 28a odst. 1 a 2.

(2) Krytý dluhopis může být hypotečním zástavním listem (§ 28b odst. 1), veřejnoprávním zástavním listem (§ 28b odst. 2), nebo smíšeným zástavním listem (§ 28b odst. 3).

(3) Hypoteční úvěr je úvěr, který je alespoň částečně zajištěn zástavním právem k nemovité věci, a to ode dne vzniku právních účinků zástavního práva.

(4) Nemovitá věc podle odstavce 3 se musí nacházet na území členského státu.

(5) Ve vztahu ke krytým dluhopisům, které jsou vydávány podle práva cizího státu, se v tomto zákoně rozumí

a) emisními podmínkami dokument podle práva tohoto cizího státu srovnatelný s emisními podmínkami, nebo smlouva podle práva tohoto cizího státu srovnatelná s emisními podmínkami a

b) společným zástupcem osoba podle práva tohoto cizího státu ve srovnatelném postavení se společným zástupcem; má se za to, že tato osoba má obdobná oprávnění jako společný zástupce podle tohoto zákona.

§ 28a

Pravidla pro krycí portfolio

(1) Souhrnná hodnota všech krycích aktiv (§ 30a) v krycím portfoliu (§ 30c odst. 1) musí být rovna alespoň 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží (§ 31a odst. 1) a které s ním tvoří krytý blok, nestanoví-li emisní podmínky vyšší limit. Při plnění této povinnosti se krycí aktiva, s výjimkou derivátů, vyjadřují v jejich jmenovité hodnotě, dluhy, s výjimkou derivátů, se vyjadřují v jejich jmenovité hodnotě navýšené o naběhlý a nevyplacený výnos a deriváty v krytém bloku se vyjadřují v jejich reálné hodnotě podle mezinárodních účetních standardů upravených nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění, přičemž

a) pro emitenta krytých dluhopisů kladná reálná hodnota derivátů se v krycím portfoliu zohlední pouze do výše přijatého zajištění derivátů ve formě peněžních prostředků nebo věcí podle § 31 odst. 2 písm. b) nebo c), které je součástí krytého bloku, a

b) pro emitenta krytých dluhopisů se k záporné reálné hodnotě derivátů v krycím portfoliu nepřihlíží a do krytého bloku tato záporná reálná hodnota derivátů vstupuje jako dluh, k jehož krytí toto krycí portfolio slouží [§ 31a odst. 4 písm. d)], ledaže emitent poskytnul druhé smluvní straně zajištění derivátů ve formě peněžních prostředků nebo věcí podle § 31 odst. 2 písm. b) nebo c), které je součástí krytého bloku.

(2) Souhrnná hodnota všech krycích aktiv v krycím portfoliu musí být rovna alespoň 85 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, nestanoví-li emisní podmínky vyšší limit. Při plnění povinnosti podle věty první se nepřihlíží ke krycím aktivům podle § 31 odst. 2 písm. d) a e) a podle čl. 129 odst. 1 písm. c) a čl. 129 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Jmenovitá hodnota pohledávky z hypotečního úvěru v krycím portfoliu nesmí přesahovat 100 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci (§ 29), která slouží k zajištění této pohledávky, nestanoví-li emisní podmínky nižší limit. V rozsahu, v jakém pohledávka z hypotečního úvěru přesahuje tento limit, se k ní pro účely odstavců 1 a 2 nepřihlíží.

(4) Pro účely odstavců 1 a 2 se jmenovitá hodnota pohledávky v krycím portfoliu v případě selhání dlužníka podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo při splnění přísnější podmínky podle emisních podmínek, sníží o 100 %.

(5) Pro účely odstavce 1 se do souhrnné hodnoty všech dluhů započítá i předpokládaná výše souvisejících dluhů podle § 31a odst. 4 písm. a) až c) a e), která činí 1 % jmenovité hodnoty krytých dluhopisů v krytém bloku.

§ 28aa

Likviditní rezerva krycího portfolia

(1) Krycí portfolio vždy obsahuje likviditní rezervu složenou z aktiv podle odstavce 3, která jsou k dispozici pro krytí maximálního kumulativního čistého odtoku likvidity z krytého bloku po dobu následujících 180 dnů.

(2) Čistým odtokem likvidity se rozumí všechny odchozí platby splatné v jeden den, včetně plateb jistiny a úroků a plateb podle derivátů v krytém bloku, po odečtení všech příchozích plateb splatných ve stejný den a souvisejících s aktivy v krycím portfoliu.

(3) Likviditní rezerva krycího portfolia se skládá z těchto druhů aktiv zapsaných do rejstříku krycích aktiv [§ 32 odst. 3 písm. a)]:

a) aktiva úrovně 1, úrovně 2A nebo úrovně 2B podle čl. 10 až 12 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61²), která jsou oceněna v souladu s tímto nařízením a která nevydal

1. emitent dotčených krytých dluhopisů,

2. mateřský podnik emitenta dotčených dluhopisů podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³) (dále jen „kontrolující osoba“) jiný než subjekt veřejného sektoru, který není úvěrovou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³) (dále jen „úvěrová instituce“),

3. dceřiný podnik emitenta dotčených dluhopisů podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³) (dále jen „kontrolovaná osoba“) nebo jiná kontrolovaná osoba jeho kontrolující osoby, nebo

4. sekuritizační jednotka pro speciální účel podle čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2017/2402⁴), se kterou má tento emitent úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³),

b) krátkodobé expozice vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 1 nebo 2, nebo krátkodobé vklady u úvěrových institucí, které patří do stupně úvěrové kvality 1, 2 nebo 3 podle čl. 129 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³).

(4) Součástí likviditní rezervy krycího portfolia nejsou pohledávky z expozic, které jsou považovány za pohledávky v selhání podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³).

(5) Pokud se na emitenta krytých dluhopisů vztahují požadavky na likviditu stanovené v přímo použitelných předpisech Evropské unie, které se překrývají s likviditní rezervou krycího portfolia, odstavce 1 až 4 se po dobu stanovenou v těchto přímo použitelných předpisech Evropské unie nepoužijí.

(6) Stupněm úvěrové kvality se v tomto zákoně rozumí stupeň úvěrové kvality podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³).

(7) Výpočet a výše platby jistiny se pro účely stanovení čistého odtoku likvidity u krytého dluhopisu se strukturou prodloužitelné splatnosti stanoví podle konečného data splatnosti v souladu s podmínkami takového krytého dluhopisu se strukturou prodloužitelné splatnosti.

§ 28ab

Struktury prodloužitelné splatnosti

(1) Strukturou prodloužitelné splatnosti je mechanismus umožňující prodloužit plánovanou splatnost krytých dluhopisů o předem určenou dobu v případě, že nastane určitá rozhodná událost stanovená v emisních podmínkách v souladu s tímto zákonem.

(2) Kryté dluhopisy lze vydat se strukturami prodloužitelné splatnosti, pokud je ochrana investorů zajištěna alespoň těmito způsoby:

a) splatnost krytých dluhopisů se prodlužuje výhradně v případě, že k datu jejich splatnosti, nebo k jinému datu stanovenému v emisních podmínkách,

1. emitent nebo nucený správce krytých bloků nesplatí všechny kryté dluhopisy dané emise,

2. nastala některá ze situací podle § 32a odst. 1 písm. a) až d),

3. bylo vůči emitentovi přijato opatření k řešení krize nebo proveden odpis nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

4. nastala některá z právních skutečností podle čl. 54 odst. 1 písm. a) bodů i) nebo ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³), nebo

5. emitent neplní požadavky na likviditní rezervu podle § 28aa nebo by v důsledku splacení dané emise neplnil požadavky na likviditu stanovené v přímo použitelných předpisech Evropské unie,

b) informace o struktuře splatnosti poskytované investorům dostatečně umožňují určit riziko krytého dluhopisu a zahrnují podrobný popis

1. událostí vedoucích k prodloužení splatnosti krytých dluhopisů dané emise,

2. důsledků úpadku nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů pro prodloužení splatnosti a

3. úlohy České národní banky a nuceného správce krytých bloků ve vztahu k prodloužení splatnosti a

c) konečné datum splatnosti krytého dluhopisu lze vždy určit.

(3) V případě úpadku nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů nemá prodloužení splatnosti vliv na pořadí vlastníků krytých dluhopisů ani nemění pořadí splatnosti krytých dluhopisů podle původního harmonogramu vydávání krytých dluhopisů.

(4) Emitent nebo nucený správce krytých bloků musí podle emisních podmínek krytých dluhopisů skutečnost, že dojde k prodloužení splatnosti krytých dluhopisů, oznámit vlastníkům krytých dluhopisů způsobem a ve lhůtách stanovených v emisních podmínkách.

(5) Prodloužení splatnosti nemění strukturální vlastnosti krytých dluhopisů a krytého bloku.

§ 28b

Druhy krytých dluhopisů

(1) Hypotečním zástavním listem je krytý dluhopis, z jehož emisních podmínek plyne, že povinnost podle § 28a odst. 2 má být plněna jen s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. a) nebo podle čl. 129 odst. 1 písm. d) až f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Pouze hypoteční zástavní listy mohou ve svém názvu obsahovat označení „hypoteční zástavní list“. Hypoteční zástavní listy mohou ve svém názvu obsahovat i svým významem odpovídající označení v cizím jazyce.

(2) Veřejnoprávním zástavním listem je krytý dluhopis, z jehož emisních podmínek plyne, že povinnost podle § 28a odst. 2 má být plněna jen s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. b) a c) nebo podle čl. 129 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Je-li povinnost podle § 28a odst. 2 plněna převážně s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. b) a c), zvyšuje se limit podle § 28a odst. 1 na 110 %.

(3) Smíšeným zástavním listem je krytý dluhopis, který není hypotečním zástavním listem ani veřejnoprávním zástavním listem.

§ 28c

Povinnost dodržovat pravidla pro krycí portfolio a pravidla pro označení krytých dluhopisů

(1) Emitent krytých dluhopisů zajistí plnění požadavků podle § 28a. Pouze kryté dluhopisy mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie.

(2) Emitent krytých dluhopisů, které ve svém názvu obsahují označení „CRR“ anebo označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie, zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavků podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pouze kryté dluhopisy, které splňují požadavky podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, mohou ve svém názvu obsahovat označení „CRR“ anebo označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie.

(3) Emitent hypotečních zástavních listů zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavku podle § 28b odst. 1.

(4) Emitent veřejnoprávních zástavních listů zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavku podle § 28b odst. 2.

(5) Od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků se požadavky podle § 28a, 28b ani požadavky podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nepoužijí.

§ 28d

Informace pro investory

(1) Emitent krytých dluhopisů poskytuje dostatečně podrobné informace o svých krytých blocích tak, aby mohli investoři posoudit profil a rizika daného krytého bloku a postupovat s náležitou péčí.

(2) Informace jsou emitentem krytých dluhopisů poskytovány investorům alespoň jednou za kalendářní čtvrtletí a zahrnují alespoň tyto údaje o portfoliu:

a) hodnotu krycího portfolia a nesplacených krytých dluhopisů,

b) seznam identifikačních označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN) pro všechny emise krytých dluhopisů v rámci daného krytého bloku, kterým bylo toto identifikační označení přiděleno,

c) zeměpisné rozdělení a druh krycích aktiv, velikost příslušných úvěrů a metodu ocenění,

d) údaje týkající se tržního rizika, včetně úrokového rizika a měnového rizika, a úvěrových a likviditních rizik,

e) strukturu splatnosti krycích aktiv a krytých dluhopisů, včetně přehledu událostí rozhodných pro prodloužení splatnosti, je-li to relevantní,

f) úroveň požadovaného a dostupného krytí a zákonného, smluvního a dobrovolného přezajištění a

g) procentní podíl úvěrů, u nichž se má za to, že došlo k selhání podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³), včetně úvěrů více než 90 dnů po splatnosti.

(3) Emitent krytých dluhopisů uveřejňuje informace poskytované investorům podle odstavce 1 na svých internetových stránkách.

§ 29

Zástavní hodnota zastavené nemovité věci

(1) Zástavní hodnotu zastavených nemovitých věcí stanoví emitent krytých dluhopisů. Emitent krytých dluhopisů je povinen upravit ve svých vnitřních předpisech pravidla pro stanovení zástavní hodnoty zastavovaných nemovitých věcí, která musí respektovat zásady uvedené v odstavci 2.

(2) Zastavené nemovité věci se oceňují cenou obvyklou nebo tržní hodnotou, podle zvláštního právního předpisu upravujícího oceňování majetku, se zohledněním

a) trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovité věci,

b) výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitou věcí,

c) práv a závad s nemovitou věcí spojených a

d) místních podmínek trhu s nemovitými věcmi včetně jeho vlivů a předpokládaného vývoje.

(3) Zástavní hodnota zastavených nemovitých věcí, stanovená podle odstavce 2, nesmí převyšovat jejich cenu obvyklou nebo tržní hodnotu.

(4) Zástavní hodnota zastavených nemovitých věcí musí být stanovena osobou, která má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti a která je nezávislá na procesu rozhodování o úvěru. Při posuzování hodnoty nebere tato osoba v úvahu spekulativní prvky a hodnotu transparentně a jednoznačně dokumentuje.

§ 30

Přednostní práva u zastavené nemovité věci

(1) Na zastavené nemovité věci nesmí váznout zástavní právo třetí osoby, které by bylo ve stejném nebo v přednostním pořadí před zástavním právem zajišťujícím pohledávku z hypotečního úvěru zapsanou do rejstříku krycích aktiv. Převod zastavené nemovité věci nesmí být omezen dříve vzniklým omezením převodu nemovité věci. Tyto podmínky musí být splněny po celou dobu, po kterou je pohledávka z hypotečního úvěru zapsána do rejstříku krycích aktiv; jmenovitá hodnota pohledávky, která nesplňuje tento požadavek, je pro účely § 28a odst. 1 a 2 rovna nule.

(2) Nemovitá věc se nepovažuje za zatíženou dříve vzniklým zástavním právem nebo omezením převodu nemovité věci, jestliže takto zajištěný dluh zanikne v důsledku použití hypotečního úvěru k jeho splacení.

§ 30a

Krycí aktiva

Věc uvedená v § 31 odst. 1 a 2 a zapsaná v rejstříku krycích aktiv je krycím aktivem.

§ 30b

Pravidla pro rejstřík krycích aktiv

(1) Po jmenování nuceného správce krytých bloků lze zapsat věc do rejstříku krycích aktiv jen s předchozím souhlasem vlastníků krytých dluhopisů. K zápisu provedenému bez tohoto předchozího souhlasu se nepřihlíží.

(2) Emitent krytých dluhopisů musí vymazat z rejstříku krycích aktiv věc, která po svém zápisu přestala být věcí uvedenou v § 31 odst. 1 nebo 2. Nucený správce krytých bloků tuto povinnost nemá.

(3) Emitent krytých dluhopisů ani nucený správce krytých bloků nemusí vymazat z rejstříku krycích aktiv žádnou věc, ani když souhrnná hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia přesahuje limit 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(4) Přesahuje-li souhrnná hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia po jmenování nuceného správce krytých bloků limit 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem vlastníků krytých dluhopisů vymazat některou z věcí z rejstříku krycích aktiv.

(5) Dojde-li po jmenování nuceného správce krytých bloků ke splacení všech dluhů, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, přestane nucený správce krytých bloků bez zbytečného odkladu vykonávat plnou správu tohoto krytého bloku a zajistí, aby věci, které v krycím portfoliu zůstaly, přestaly být evidovány jako součást tohoto krycího portfolia.

§ 30c

Krycí portfolio

(1) Krycím portfoliem je evidenčně oddělená část majetku emitenta krytých dluhopisů tvořená věcmi zapsanými do rejstříku krycích aktiv a věcmi uvedenými v § 31 odst. 4, která slouží ke krytí dluhů podle § 31a.

(2) Emitent krytých dluhopisů vytvoří podle svého uvážení jedno nebo více krycích portfolií.

(3) K vytvoření krycího portfolia dochází zápisem alespoň jedné věci do rejstříku krycích aktiv odděleně od ostatních věcí již zapsaných v rejstříku krycích aktiv a určením dluhů, k jejichž krytí má toto krycí portfolio sloužit, alespoň v evidenci podle § 32 odst. 3 písm. c). Určení dluhů se nevyžaduje, vytvořil-li emitent krytých dluhopisů jen jedno krycí portfolio; v takovém případě slouží krycí portfolio ke krytí dluhů ze všech krytých dluhopisů vydaných tímto emitentem v oběhu.

(4) Každá věc zapsaná v rejstříku krycích aktiv musí být zapsána jako součást právě jednoho krycího portfolia.

(5) Věci zapsané do rejstříku krycích aktiv nelze převést, zastavit ani jinak použít jako zajištění. To platí i po uplatnění některého z opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu vůči emitentovi krytých dluhopisů Českou národní bankou.

§ 30d

Krytý blok

(1) Krytým blokem je evidenčně oddělená část jmění emitenta krytých dluhopisů tvořená krycím portfoliem a dluhy, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2) Likvidace, opatření České národní banky podle zákona o bankách ani opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ani jmenování nuceného správce krytých bloků ohledně emitenta krytých dluhopisů nemají vliv na práva a povinnosti plynoucí z věcí a dluhů, které tvoří kryté bloky tohoto emitenta.

(3) Emitent krytých dluhopisů musí mít nejpozději ke dni emise a po celou dobu vydávání krytých dluhopisů povolení pro krytý blok udělené Českou národní bankou. Toto povolení musí být uděleno pro každý krytý blok.

(4) Česká národní banka povolení udělí, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a) plán obchodních činností vymezuje a pokrývá vydávání krytých dluhopisů,

b) politiky, procesy a metodiky pro schvalování, změny, obnovu a refinancování úvěrů nebo jiných krycích aktiv zařazených do krycího portfolia dostatečně zajišťují ochranu investorů,

c) jsou určeni vedoucí a další pracovníci vyhrazení pro krytý blok, kteří mají odpovídající kvalifikaci a znalosti v oblasti vydávání krytých dluhopisů a správy krytých bloků,

c) jsou určeni vedoucí a další pracovníci vyhrazení pro krytý blok, kteří mají odpovídající kvalifikaci a znalosti v oblasti vydávání krytých dluhopisů a správy krytých bloků, a

d) organizační uspořádání a monitorování krycího portfolia splňuje požadavky podle tohoto zákona a

d) organizační uspořádání a monitorování krycího portfolia splňuje požadavky podle tohoto zákona.

e) emisní podmínky jsou v souladu s požadavky tohoto zákona.

(5) Česká národní banka může odejmout povolení, jestliže

a) bylo uděleno na základě nepravdivých, zavádějících nebo neúplných údajů,

b) podmínky pro jeho udělení přestaly být plněny, nebo

c) emitent krytých dluhopisů opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti stanovené tímto zákonem.

§ 31

Způsobilá krycí aktiva a související věci

(1) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat věc uvedenou v čl. 129 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přičemž emitent krytých dluhopisů musí splňovat podmínky podle čl. 129 odst. 1a až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³) a derivát musí splňovat podmínky podle odstavce 2 písm. e) a odstavce 3.

(2) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat i tyto věci, i když nesplňují požadavek podle odstavce 1:

a) pohledávku z hypotečního úvěru,

b) pohledávku vůči osobě kontrolované subjektem veřejné správy podle zákona upravujícího některá opatření ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory (dále jen „veřejný podnik“),

c) pohledávku, za kterou ručí veřejný podnik,

d) peněžní prostředky emitenta na účtu vedeném osobou uvedenou v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech a jiná aktiva podle § 28aa odst. 3, a

e) práva plynoucí z derivátu podle čl. 2 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, který slouží k zajištění rizik souvisejících s krycími aktivy zahrnutými do tohoto krycího portfolia nebo krytými dluhopisy, jestliže je z podmínek, za nichž byl tento derivát sjednán, zřejmé, že se sjednává ve vztahu ke krytým dluhopisům, a je-li stanoveno, že platební neschopnost nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů neznamená předčasné ukončení tohoto derivátu.

(3) Derivát uvedený v odstavci 2 písm. e) lze zapsat do rejstříku krycích aktiv nebo jej z rejstříku krycích aktiv vymazat pouze s předchozím souhlasem druhé smluvní strany, je-li tato druhá smluvní strana finanční smluvní stranou podle čl. 2 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012⁸), je jí přiřazen alespoň stupeň úvěrové kvality 3 a sjednání derivátu je řádně zdokumentováno.

(4) Do krycího portfolia bez nutnosti zápisu do rejstříku krycích aktiv náleží tyto věci:

a) práva plynoucí ze zajištění poskytnutého ve vztahu ke krycím aktivům zahrnutým do tohoto krycího portfolia, zejména ze zástavního práva k nemovitým věcem ve vztahu k hypotečním úvěrům,

b) práva plynoucí ze smluv uzavřených ve vztahu ke krycím aktivům zahrnutým do tohoto krycího portfolia, zejména ze smluv o pojištění,

c) věc poskytnutá jako zajištění derivátu podle odstavce 2 písm. e), ledaže emisní podmínky určí jinak,

d) práva plynoucí ze smluv uzavřených ve vztahu ke správě krytého bloku, jehož součástí je toto krycí portfolio, a

e) od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků peněžní prostředky přijaté jako platba na úhradu dluhu z věci zahrnuté do tohoto krycího portfolia nebo v přímé souvislosti s ní nebo peněžní prostředky získané jako výtěžek ze zpeněžení krycích aktiv podle § 32e odst. 4 nebo podle § 32f odst. 1; takto přijaté peněžní prostředky náleží výlučně do příslušného krycího portfolia.

(5) O věcech podle odstavce 4 vede emitent krytých dluhopisů nebo nucený správce krytých bloků evidenci podle § 32 odst. 3 písm. b).

(6) Pohledávku z hypotečního úvěru lze zapsat do rejstříku krycích aktiv teprve dnem, kdy se emitent krytých dluhopisů dozví o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovité věci. Emitent krytých dluhopisů musí mít zavedeny postupy ke kontrole toho, že jsou tyto nemovité věci dostatečně pojištěny proti riziku poškození a že pohledávka z pojištění náleží do krycího portfolia podle odstavce 4 písm. b).

(7) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat i pohledávku z hypotečního úvěru poskytnutého jinou bankou, pokud na něj byla tato pohledávka převedena nebo mu byla poskytnuta jako finanční kolaterál podle zákona upravujícího finanční zajištění.

(8) Pohledávku podle odstavce 2 písm. b) a c) lze zapsat do rejstříku krycích aktiv, pokud veřejný podnik splňuje tyto podmínky:

a) poskytuje základní veřejné služby na základě licence, koncese podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo jiné formy pověření udělené orgánem veřejné moci,

b) podléhá veřejnému dohledu a

c) má dostatečné předpoklady k vytváření příjmů díky tomu, že

1. má přiměřenou flexibilitu při výběru a zvyšování úplat za poskytované služby, aby byl schopen zajistit své finanční zdraví a platební schopnost,

2. má zákonný nárok na dostatečné příspěvky k zajištění svého finančního zdraví a platební schopnosti výměnou za poskytování základních veřejných služeb, nebo

3. má uzavřenu smlouvu o převodu zisků a ztrát s orgánem veřejné moci.

§ 31a

Způsobilé dluhy a související dluhy

(1) Emitent krytých dluhopisů nebo nucený správce krytých bloků vede ke každému krycímu portfoliu evidenci dluhů podle § 32 odst. 3 písm. c) a d), k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2) Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. c) se zapisují dluhy z krytých dluhopisů v oběhu, zejména povinnost splatit krytý dluhopis a vyplatit naběhlý výnos krytého dluhopisu. Dluhy podle věty první mohou být v evidenci podle § 32 odst. 3 písm. c) vymezeny zejména určením jedné nebo více emisí krytých dluhopisů. Za kryté dluhopisy v oběhu se považují kryté dluhopisy ve vlastnictví osob odlišných od emitenta nebo kryté dluhopisy ve vlastnictví emitenta, které byly emitentem poskytnuty jiné osobě jako zajištění. Dluhy lze vymezit i určením emisí krytých dluhopisů, které ještě nebyly vydány.

(3) Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. d) se zapisují dluhy související s dluhy podle odstavce 2, které jsou určené v emisních podmínkách nebo v prospektu těchto krytých dluhopisů nebo ve smlouvě týkající se krytých dluhopisů, jejíž příslušnou část emitent krytých dluhopisů zpřístupnil investorům stejným způsobem jako emisní podmínky nebo prospekt krytých dluhopisů.

(4) Souvisejícím dluhem podle odstavce 3 může být zejména dluh odpovídající pohledávce

a) nuceného správce krytých bloků,

b) vzniklé z právního jednání nuceného správce krytých bloků na účet tohoto krycího portfolia,

c) společného zástupce vlastníků krytých dluhopisů,

d) druhé smluvní strany derivátu podle § 31 odst. 2 písm. e) z tohoto derivátu nebo v přímé souvislosti s ním, nebo

e) jiné osoby určené v emisních podmínkách nebo v prospektu krytých dluhopisů, která se podílela na vydání těchto krytých dluhopisů nebo na správě krytého bloku, jehož součástí jsou dluhy podle odstavce 2.

§ 32

Evidence krytých bloků a informační povinnosti emitenta

(1) Emitent krytých dluhopisů vede ke všem svým emisím krytých dluhopisů v oběhu a ke všem svým krycím portfoliím evidenci krytých bloků poskytující úplné podklady pro posouzení, zda a jak plní své povinnosti podle § 28a.

(2) Od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků vede evidenci krytých bloků nucený správce krytých bloků, a to ve stejném rozsahu jako emitent krytých dluhopisů. Emitent krytých dluhopisů poskytne nucenému správci krytých bloků neprodleně po jeho jmenování veškeré podklady k evidenci krytých bloků, jakož i vyčíslení souhrnné hodnoty krycích aktiv v krycím portfoliu oproti souhrnné hodnotě dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(3) Evidencí krytých bloků jsou tyto seznamy věcí a dluhů vedené emitentem krytých dluhopisů nebo nuceným správcem krytých bloků:

a) rejstřík krycích aktiv vedený odděleně pro každý krytý blok,

b) evidence věcí souvisejících s krycími aktivy vedená odděleně pro každý krytý blok,

c) evidence dluhů z krytých dluhopisů vedená odděleně pro každý krytý blok,

d) evidence dluhů souvisejících s dluhy podle písmene c) a s věcmi podle písmen a) a b) vedená odděleně pro každý krytý blok.

(4) Seznamy podle odstavce 3 nejsou veřejným seznamem. Na údaje v těchto seznamech se vztahuje bankovní tajemství. Pro poskytování údajů z těchto seznamů se § 38 zákona o bankách použije obdobně.

(5) Emitent krytých dluhopisů pravidelně informuje Českou národní banku o tom, zda a jak plní své povinnosti podle tohoto zákona.

(6) Náležitosti a způsob vedení evidence krytých bloků podle odstavce 1 a způsob plnění informačních povinností emitenta krytých dluhopisů podle odstavce 5, včetně periodicity, stanoví Česká národní banka vyhláškou.

Díl 2

Nucený správce krytých bloků

§ 32a

Jmenování nuceného správce krytých bloků

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu jmenuje nuceného správce krytých bloků pro všechny kryté bloky emitenta krytých dluhopisů, jestliže

a) byl Českou národní bankou podán návrh na zahájení insolvenčního řízení vůči tomuto emitentovi,

b) bylo zahájeno insolvenční řízení vůči tomuto emitentovi,

c) tento emitent vstoupil do likvidace, nebo

d) emitentovi byla Českou národní bankou odňata bankovní licence.

(2) Nuceným správcem krytých bloků může být pouze

a) banka, nebo

b) zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě, která vydává cenné papíry srovnatelné s krytými dluhopisy, nebo která spravuje věci srovnatelné s krycími aktivy.

(3) Nuceným správcem krytých bloků nesmí být insolvenční správce, dočasný správce ani likvidátor emitenta krytých dluhopisů ani jiná osoba, u které hrozí střet zájmů.

§ 32b

Práva a povinnosti nuceného správce krytých bloků

(1) Nucený správce krytých bloků vykonává plnou správu všech krytých bloků příslušného emitenta krytých dluhopisů. Správa krytých bloků nuceným správcem krytých bloků končí, byly-li všechny kryté bloky převedeny podle § 32d, nebo zanikly-li postupem podle § 32e.

(2) Nucený správce krytých bloků vykonává svou činnost s odbornou péčí. Výkon činnosti nuceného správce krytých bloků s odbornou péčí zejména znamená, že nucený správce krytých bloků jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků krytých dluhopisů, zejména plní povinnosti stanovené v této hlavě a v emisních podmínkách nebo v prospektu příslušných krytých dluhopisů.

(3) K právnímu jednání, které se týká věci zapsané v rejstříku krycích aktiv, které není plněním dluhu a které učinila po jmenování nuceného správce krytých bloků osoba odlišná od tohoto správce bez souhlasu tohoto správce, se nepřihlíží.

(4) Nucený správce krytých bloků vykonává práva a plní povinnosti vždy ve prospěch příslušného krytého bloku.

(5) Nucený správce krytých bloků může sjednat závazek ve prospěch nebo k tíži krytého bloku pouze za účelem zlepšení likvidity nebo zajištění proti riziku.

(6) Emitent krytých dluhopisů, Česká národní banka, insolvenční správce, likvidátor nebo dočasný správce emitenta krytých dluhopisů poskytují nucenému správci krytých bloků součinnost, aby mohl plnit své povinnosti.

(7) Nucený správce krytých bloků poskytuje emitentovi krytých dluhopisů, České národní bance, insolvenčnímu správci, likvidátorovi nebo dočasnému správci emitenta krytých dluhopisů součinnost, aby mohly tyto osoby plnit své povinnosti.

(8) Je-li po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, nucený správce krytých bloků vyčíslí pohledávky vlastníků krytých dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem, a toto vyčíslení zašle bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení. V případě, že nucený správce krytých bloků nezašle vyčíslení pohledávek vlastníků krytých dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení, má právo přihlásit svoji pohledávku v rozsahu, v jakém není kryta krycím portfoliem, rovněž každý vlastník krytého dluhopisu a každý věřitel pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3, a to kdykoli ve lhůtě 1 roku ode dne uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení.

§ 32c

Účty ve prospěch krycího portfolia

(1) Nucený správce krytých bloků zřídí bez zbytečného odkladu po svém jmenování účet u osoby uvedené v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech k přijímání plateb podle § 31 odst. 4 písm. e) nebo plateb podle odstavce 2 a informuje osoby, kterých by se toto mohlo týkat, o jednoznačném identifikátoru tohoto účtu a sdělí jim též další informace, které jsou podstatné.

(2) Osoba, která obdrží platbu ve prospěch krycího portfolia, ji převede bez zbytečného odkladu na účet podle odstavce 1, nebo, není-li jí znám jednoznačný identifikátor tohoto účtu, ji převede jiným způsobem nucenému správci krytých bloků ve prospěch příslušného krycího portfolia; to platí i po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů.

§ 32d

Převod krytého bloku nuceným správcem krytých bloků

(1) Se souhlasem České národní banky může nucený správce krytých bloků převést krytý blok na osobu podle § 32a odst. 2; k převodu krytého bloku bez tohoto souhlasu se nepřihlíží. Nucený správce krytých bloků nesmí takto krytý blok převést na sebe; k převodu krytého bloku na nuceného správce krytých bloků se nepřihlíží. Je-li krytý blok převeden za úplatu, převede tuto úplatu nucený správce bez zbytečného odkladu, po započtení své odměny za správu a převod krytého bloku, do majetku nebo do majetkové podstaty emitenta krytých dluhopisů, jehož krytý blok byl takto převeden.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků příslušných krytých dluhopisů.

(3) K převodu krytého bloku podle odstavce 1 ani jeho účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti takového převodu ani jeho účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje ani jiné právní jednání než smlouva mezi nuceným správcem krytého bloku a osobou podle § 32a odst. 2.

(4) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, které jsou součástí krytého bloku podle odstavce 1, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, převést krytý blok podle odstavce 1.

(5) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně převodu krytého bloku.

(6) Dojde-li k převodu krytého bloku podle odstavce 1, může Česká národní banka uložit

a) osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou uvedeny kryté dluhopisy, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto kryté dluhopisy uvedeny, nebo

b) nabyvateli krytého bloku, aby zajistil stažení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z oběhu za účelem jejich výměny a vyznačení nových údajů o nabyvateli příslušného krytého bloku jako jejich emitentovi.

§ 32e

Poměrné snížení dluhů, zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu a předčasné splacení krytých dluhopisů

(1) Je-li souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než souhrnná hodnota dluhů z krytých dluhopisů a souvisejících dluhů podle § 31a odst. 3, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout, že tyto dluhy, vyjma souvisejících dluhů podle § 31a odst. 4 písm. a), c), d) a f), přestávají být v odpovídající poměrné výši součástí krytého bloku a pro tyto účely se poměrně snižují. Poměrným snížením dluhů nedochází ke snížení jmenovité hodnoty krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, ani ke snížení nebo zániku pohledávek z těchto krytých dluhopisů v rozsahu snížení jejich jmenovité hodnoty, ani ke snížení pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v rozsahu snížení podle věty první, avšak takové pohledávky z krytých dluhopisů a pohledávky odpovídající souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v tomto rozsahu pouze přestanou být součástí krytého bloku. Pohledávky z krytých dluhopisů, které v daném rozsahu přestanou být součástí krytého bloku, mohou být přihlášeny kdykoli po dobu trvání insolvenčního řízení emitenta krytých bloků, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení, nuceným správcem krytých bloků nebo příslušným vlastníkem krytého dluhopisu nebo příslušným věřitelem pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3, pokud tyto již nebyly přihlášeny postupem podle § 32b odst. 8.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží.

(3) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, rozhodnout podle odstavce 1.

(4) Nucený správce krytých bloků může se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že se všechna krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží a že kryté dluhopisy, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, budou předčasně splaceny, a to v celém rozsahu či pouze v poměrné výši odpovídající výši výtěžku zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu. Nucený správce krytých bloků může takto rozhodnout bez ohledu na to, zda dojde k poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 či nikoliv. Pokud nedojde v důsledku zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu k předčasnému splacení všech krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, použije se pro přihlašování pohledávek z krytých dluhopisů vlastníky krytých dluhopisů nebo nuceným správcem krytých bloků odstavec 1 obdobně. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

(5) K poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 ani ke zpeněžení a předčasnému splacení podle odstavce 4 ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti poměrného snížení dluhů nebo předčasného splacení ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje jiné právní jednání než rozhodnutí nuceného správce krytého bloku podle odstavce 1 nebo 4.

(6) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně poměrného snížení dluhů nebo zpeněžení krycího portfolia a předčasného splacení krytých dluhopisů.

(7) Dojde-li k poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 nebo ke zpeněžení a předčasnému splacení podle odstavce 4, může Česká národní banka uložit

a) osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou uvedeny kryté dluhopisy, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto kryté dluhopisy uvedeny,

b) organizátorovi regulovaného trhu nebo obchodníkovi s cennými papíry vyřazení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z obchodování na trhu s investičními nástroji, nebo opětovné přijetí krytého dluhopisu se sníženou jmenovitou hodnotou k obchodování na trhu s investičními nástroji nebo

c) nucenému správci krytých bloků, aby zajistil stažení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení.

(8) Výtěžek ze zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu podle odstavce 4 je nucený správce krytých bloků povinen zaslat na účet zřízený podle § 32c odst. 1.

§ 32f

Zpeněžení vybraných krycích aktiv

(1) Nucený správce krytých bloků může se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že vybraná krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží. Nucený správce krytých bloků může takto rozhodnout bez ohledu na to, zda dojde k poměrnému snížení dluhů podle § 32e odst. 1 či nikoliv.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží.

(3) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní banku o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, rozhodnout o tom, že vybraná krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží.

(4) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně zpeněžení vybraných krycích aktiv.

(5) Výtěžek ze zpeněžení vybraných krycích aktiv podle odstavce 1 je nucený správce krytých bloků povinen zaslat na účet zřízený podle § 32c odst. 1.

Díl 3

Dohled České národní banky

§ 32g

Dohled nad plněním povinností ve vztahu ke krytým dluhopisům

(1) Dohled nad plněním povinností podle § 28 až 32e vykonává Česká národní banka.

(2) Dohledu České národní banky podle odstavce 1 podléhá emitent krytých dluhopisů, nucený správce krytých bloků, insolvenční správce, likvidátor a dočasný správce emitenta krytých dluhopisů.

§ 32h

Opatření k nápravě a jiná opatření

(1) Česká národní banka může emitentovi krytých dluhopisů, který porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, uložit opatření k nápravě zjištěných nedostatků, zakázat nebo omezit činnost emitenta krytých dluhopisů podle tohoto zákona nebo uveřejnit informaci o tom, jaká je povaha protiprávního jednání, a identifikaci osoby, která takto jednala, včetně identifikace osoby, která jednala za právnickou osobu.

(2) Splnění opatření k nápravě nebo jiného opatření podle odstavce 1 vymáhá Česká národní banka donucovací pokutou, kterou lze uložit ve výši do 5000000 Kč.

(3) Donucovací pokutu za totéž porušení povinnosti lze uložit i opakovaně. Úhrn uložených pokut za totéž porušení povinnosti nesmí převyšovat 20000000 Kč.

(4) Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 32i

Spolupráce orgánů dohledu

(1) V rámci výkonu dohledu nad emitentem krytých dluhopisů Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)⁹) a Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)¹⁰) a poskytuje jim veškeré informace, které jsou významné pro výkon jejich dohledu, zejména informace, které by mohly podstatně ovlivnit posouzení vydávání krytých dluhopisů v jiném členském státě.

(2) Česká národní banka plní informační povinnosti, které pro ni nebo pro Českou republiku vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162⁵), zejména ve vztahu k Evropskému orgánu dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)⁹).

§ 32j

Informace uveřejňované Českou národní bankou

(1) Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách

a) aktualizovaná znění zákonů a vyhlášek upravujících vydávání krytých dluhopisů,

b) seznam emitentů, kterým bylo uděleno povolení pro krytý blok,

c) seznam krytých dluhopisů, které mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis“, a

d) seznam krytých dluhopisů, které mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“.

(2) Informace podle odstavce 1 Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.

HLAVA IV

VYMĚNITELNÉ A PRIORITNÍ DLUHOPISY

§ 33

(1) Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhož emitenta, které jejich emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu.

(2) Prioritní dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho splacení a vyplacení výnosu z dluhopisu, jakož i právo na přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Skutečnost, že jde o vyměnitelný nebo prioritní dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v příslušné evidenci a ve všech propagačních sděleních týkajících se takového dluhopisu.

(3) Emisní podmínky vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu musí obsahovat místo a lhůtu pro uplatnění práv z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu s uvedením, jak bude oznámen počátek běhu této lhůty, a určení dne, od kterého přestává vyplacení výnosu dluhopisu, u kterého bylo uplatněno výměnné právo podle odstavce 1.

(4) Vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie, a prioritní dluhopisy upravuje jiný právní předpis.

HLAVA V

PODŘÍZENÉ DLUHOPISY

§ 34

(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, kde v případě

(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, u kterého bude dluh odpovídající právu na splacení jmenovité hodnoty dluhopisu a, nestanoví-li emisní podmínky jinak, i jiným právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojen až po uspokojení všech ostatních dluhů nebo dluhů určených emisními podmínkami.

a) vstupu emitenta do likvidace,

b) vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo

c) je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření,

bude pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.

(2) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v příslušné evidenci a dále ve všech propagačních sděleních týkajících se podřízeného dluhopisu.

(2) Dluhy z podřízených dluhopisů podle odstavce 1 se uspokojují

a) až po uspokojení všech dluhů, po jejichž uspokojení mají být podle odstavce 1 uspokojeny, a

b) ve vztahu k jakýmkoliv jiným dluhům emitenta podřízeným podle odstavce 1, podle jiného právního předpisu nebo obdobným způsobem podle práva cizího státu podle jejich stanovené nebo dohodnuté míry podřízenosti; jinak se uspokojují poměrně.

(3) Pohledávky ze všech podřízených dluhopisů a ostatních pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v případech uvedených v odstavci 1 uspokojují podle svého pořadí. Emisní podmínky mohou určit jiné pořadí uspokojení pohledávek z podřízených dluhopisů, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních pohledávek, včetně pohledávek z jiných podřízených dluhopisů, či rozdílně ve vztahu k pohledávce odpovídající právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.

(3) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být vyznačena na listinném dluhopisu nebo u zaknihovaného dluhopisu v příslušné evidenci investičních nástrojů a dále ve všech propagačních sděleních týkajících se podřízeného dluhopisu.

HLAVA VI

SBĚRNÝ DLUHOPIS

§ 35

(1) Sběrný dluhopis je dluhopis, který představuje souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou v rámci lhůty pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování, upsány v upisovací listině. Každý sběrný dluhopis je samostatnou emisí. Počet upsaných dluhopisů každého vlastníka představuje jeho podíl na sběrném dluhopisu.

(1) Sběrný dluhopis je dluhopis, který představuje samostatnou emisi. Vlastníci podílů na sběrném dluhopisu upisují podíly na sběrném dluhopisu v rámci lhůty pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování, úpisy v upisovací listině. Počet upsaných podílů na sběrném dluhopisu každého vlastníka představuje jeho celkový podíl na sběrném dluhopisu.

(2) Sběrný dluhopis je vydán okamžikem, kdy je plně upsána emise dluhopisů, které představuje a kdy je dán do úschovy v souladu s § 36 odst. 1. Za plně upsanou emisi dluhopisů se emise považuje rovněž v případě, že emitent využil svého oprávnění podle § 7 odst. 1 písm. a). V případě zvýšení nebo snížení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů se u opatrovatele podle § 36 odst. 1 na sběrném dluhopisu uvedou informace o rozhodné události, o změně celkové výše emise a případně doplňující informace o emisi. Tyto změny se provedou i v příslušné evidenci investičních nástrojů.

(2) Sběrný dluhopis je vydán okamžikem, kdy je plně upsána emise, kterou představuje, a kdy je dán do úschovy v souladu s § 36 odst. 1. Za plně upsanou se emise považuje rovněž v případě, že emitent využil svého oprávnění podle § 7 odst. 1 písm. a). V případě zvýšení nebo snížení celkové jmenovité hodnoty emise se u opatrovatele podle § 36 odst. 1 na sběrném dluhopisu uvedou informace o rozhodné události, o změně celkové výše emise a případně doplňující informace o emisi. Tyto změny se provedou i v příslušné evidenci investičních nástrojů.

(3) Sběrný dluhopis je společným vlastnictvím vlastníků podílů na sběrném dluhopisu. Na právní vztahy mezi vlastníky podílů na sběrném dluhopisu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu má veškerá práva jako vlastník dluhopisu.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu má veškerá práva jako vlastník dluhopisu, a to již od okamžiku upsání podílu na sběrném dluhopisu po datu emise; odstavec 2 upravující vydání sběrného dluhopisu tím není dotčen.

§ 36

(1) Sběrný dluhopis musí být dán do úschovy osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů. Sběrný dluhopis je imobilizovaným cenným papírem. Sběrný dluhopis není hromadnou listinou.

(1) Sběrný dluhopis musí být dán do úschovy osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů, a to nejpozději k datu emise. Sběrný dluhopis je imobilizovaným cenným papírem. Sběrný dluhopis není hromadnou listinou.

(2) Osoba podle odstavce 1 vede evidenci vlastníků podílů na sběrném dluhopisu.

(3) Evidence podle odstavce 2 je seznamem vlastníků ve smyslu § 4 odst. 2.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu může v souladu s emisními podmínkami převést podíl na sběrném dluhopisu na jinou osobu. Právní účinky převodu nastávají zápisem do evidence podle odstavce 2.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu může v souladu s emisními podmínkami převést podíl na sběrném dluhopisu na jinou osobu, a to již od okamžiku upsání podílu na sběrném dluhopisu po datu emise bez ohledu na to, zda již nastal okamžik vydání sběrného dluhopisu podle § 35 odst. 2. Právní účinky převodu nastávají zápisem do evidence podle odstavce 2.

(5) Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat vlastníkovi podílu na sběrném dluhopisu na jeho žádost výpis z evidence o velikosti jeho podílu na sběrném dluhopisu.

(5) Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat vlastníkovi podílu na sběrném dluhopisu na jeho žádost výpis z evidence o velikosti jeho celkového podílu na sběrném dluhopisu.

(6) Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat emitentovi sběrného dluhopisu na jeho žádost seznam vlastníků podílů na sběrném dluhopisu pro účely svolání a konání schůze vlastníků.

§ 36a

(1) K podílu na sběrném dluhopisu vzniká zástavní právo zápisem v evidenci podle § 36 na příkaz zástavního dlužníka. Podá-li příkaz zástavní věřitel, osobní dlužník nebo zástavce, zapíše se zástavní právo, pokud příkazce doloží zřízení zástavního práva.

(1) K podílu na sběrném dluhopisu vzniká zástavní právo zápisem v evidenci podle § 36 na příkaz zástavního dlužníka. Podá-li příkaz zástavní věřitel, osobní dlužník nebo zástavce, zapíše se zástavní právo, pokud příkazce doloží zřízení zástavního práva. Zástavní právo k podílu na sběrném dluhopisu je možné zřídit po upsání příslušného podílu na sběrném dluhopisu po datu emise bez ohledu na to, zda již nastal okamžik vydání sběrného dluhopisu podle § 35 odst. 2.

(2) Zástavní právo podle odstavce 1 se vymaže z evidence na příkaz zástavního věřitele. Podá-li příkaz zástavní dlužník, osobní dlužník nebo zástavce, vymaže se zástavní právo, pokud příkazce doloží, že nastala skutečnost, která je jinak důvodem zániku zástavního práva.