Zákon o dluhopisech - ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE DLUHOPISŮ

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE DLUHOPISŮ

HLAVA I

STÁTNÍ DLUHOPISY A DLUHOPISY VYDÁVANÉ ČESKOU NÁRODNÍ BANKOU

§ 25

(1) Dluhopisy vydávané Českou republikou, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, které Česká republika vydává podle práva cizího státu, jsou státními dluhopisy. Česká republika může státní dluhopisy vydávat v České republice i v zahraničí.

(2) Státní dluhopisy jsou vydávány na základě

a) zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu, nebo

a) jiného zákona o státním dluhopisovém programu, nebo

b) zvláštního zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.

b) jiného zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.

(3) Na základě zvláštního zákona podle odstavce 2 je možné vydávat jednotlivé emise dluhopisů s různými emisními podmínkami.

(3) Na základě zákona podle odstavce 2 je možné vydávat jednotlivé emise dluhopisů s různými emisními podmínkami.

(4) Vláda České republiky je povinna předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky stanovisko České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu a k návrhu zvláštního zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje; to neplatí, je-li tímto zákonem zákon upravující rozpočtová pravidla.

(4) Vláda České republiky je povinna předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky stanovisko České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu a k vládnímu návrhu jiného zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje; to neplatí, je-li tímto jiným zákonem zákon upravující rozpočtová pravidla.

(5) Státní dluhopisy s dobou splatnosti do 1 roku včetně se označují jako státní pokladniční poukázky. Dluhopisy vydávané Českou národní bankou se splatností do 6 měsíců včetně se označují jako poukázky České národní banky.

(5) Státní dluhopisy s dobou splatnosti do 1 roku včetně se označují jako státní pokladniční poukázky. Dluhopisy vydávané Českou národní bankou se splatností do 1 roku včetně se označují jako poukázky České národní banky.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se vztahují i na státní dluhopisy vydávané v zahraničí.

(7) Ustanovení § 3, § 9 odst. 1 písm. k) až m), § 10 a § 21 až 24a se nevztahují na státní dluhopisy a dluhopisy vydávané Českou národní bankou.

§ 26

(1) Česká republika vydává státní dluhopisy prostřednictvím ministerstva. Emisní podmínky státních dluhopisů určuje ministerstvo. Ministerstvo může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí státních pokladničních poukázek. Ministerstvo vyhlašuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek ve Sbírce zákonů, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí nebo podle práva cizího státu. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j), které se ve Sbírce zákonů nevyhlašují, ale jsou ministerstvem uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou se zveřejňují ve Věstníku České národní banky a jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní banka může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí poukázek České národní banky. Společné emisní podmínky se zveřejňují nebo uveřejňují podle věty první a jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j), které se ve Věstníku České národní banky nezveřejňují, ale jsou Českou národní bankou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Ministerstvo nesmí změnit emisní podmínky státních dluhopisů, ledaže jde o náležitosti podle § 9 odst. 1 písm. f) a i) a § 9 odst. 2 písm. j). Česká národní banka nesmí změnit emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou.

(4) Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se dávají do prodeje prostřednictvím České národní banky. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se dávají do prodeje prostřednictvím České národní banky, ministerstva, právnické osoby zřízené ministerstvem podle zvláštního zákona v souvislosti s řízením státního dluhu nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna.

(4) Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se prodávají prostřednictvím České národní banky. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se prodávají prostřednictvím České národní banky, ministerstva, právnické osoby zřízené ministerstvem podle jiného zákona v souvislosti s řízením státního dluhu nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna.

(5) Činnost spojenou se správou a splácením státního dluhu z titulu státních dluhopisů zabezpečuje ministerstvo nebo jím pověřená osoba.

(5) Činnost spojenou se správou a splácením státních dluhopisů zabezpečuje ministerstvo nebo jím pověřená osoba.

(6) Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky vyloučit. Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky i omezit, pokud současně určí podmínky, za nichž je jejich převoditelnost přípustná. Omezení nebo vyloučení převoditelnosti státního dluhopisu je závazné pro každého.

(7) Je-li převoditelnost státních dluhopisů vyloučena nebo omezena, emisní podmínky mohou vyloučit i možnost zřídit ke státním dluhopisům zástavní právo, nebo, pokud současně určí podmínky, za nichž je zřízení zástavního práva přípustné, tuto možnost také omezit. Omezení nebo vyloučení možnosti zřídit zástavní právo ke státním dluhopisům je závazné pro každého.

(8) K převodu státního dluhopisu v rozporu s odstavcem 6 nebo ke zřízení zástavního práva ke státnímu dluhopisu v rozporu s odstavcem 7 se nepřihlíží.

HLAVA II

KOMUNÁLNÍ DLUHOPISY

§ 27

(1) Komunální dluhopis je dluhopis vydaný územním samosprávným celkem. Jeho název obsahuje slovo „komunální“; jiný cenný papír nesmí ve svém názvu toto slovo obsahovat.

(1) Komunální dluhopis je dluhopis vydaný územním samosprávným celkem. Jeho název obsahuje označení „komunální“; jiný dluhopis nesmí ve svém názvu toto označení obsahovat.

(2) Územní samosprávný celek musí mít k vydání komunálních dluhopisů předchozí souhlas ministerstva.

(3) Ministerstvo udělí souhlas podle odstavce 2 územnímu samosprávnému celku, jestliže

a) ekonomická situace územního samosprávného celku umožňuje splnit dluhy vyplývající z komunálních dluhopisů a tyto dluhy nemají a nebudou mít výrazně negativní dopad na jeho hospodaření a rozvoj,

b) územní samosprávný celek hodlá získat peněžní prostředky vydáním komunálních dluhopisů pouze za účelem použití takto získaných peněžních prostředků na

1. investice do dlouhodobého hmotného majetku sloužícího k výkonu působnosti územního samosprávného celku,

2. odstranění škod způsobených živelní nebo jinou pohromou, nebo

3. financování projektu spolufinancovaného z prostředků Evropské unie a

c) lhůta splatnosti komunálních dluhopisů, které územní samosprávný celek hodlá vydat, není delší než 15 let od data emise.

(4) K žádosti o souhlas podle odstavce 2 žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 3. Vzor žádosti a obsah jejích příloh, včetně příloh prokazujících účel použití peněžních prostředků v souladu s odstavcem 3 písm. b) body 1 až 3, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) K žádosti o souhlas podle odstavce 2 žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 3. Vzor žádosti a obsah jejích příloh, včetně příloh prokazujících účel použití peněžních prostředků v souladu s odstavcem 3 písm. b) body 1 až 3, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Územní samosprávný celek vede peněžní prostředky získané vydáním komunálních dluhopisů na samostatném bankovním účtu nebo o nich účtuje odděleně tak, aby byl kdykoliv schopen doložit účel jejich použití.

(6) Ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) se na emisi komunálních dluhopisů nepoužije.

(7) Odstavce 2 až 5 se použijí i na komunální dluhopisy vydávané v zahraničí nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územním samosprávným celkem podle práva cizího státu.

HLAVA III

HYPOTEČNÍ ZÁSTAVNÍ LISTY

KRYTÉ DLUHOPISY

Díl 1

Požadavky na kryté dluhopisy a na jejich emitenta

§ 28

Krytý dluhopis

(1) Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané podle práva cizího státu, jejichž jmenovitá hodnota a poměrný výnos (dále jen "závazky z hypotečních zástavních listů") jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek (řádné krytí) a popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (náhradní krytí). Součástí názvu tohoto cenného papíru je označení hypoteční zástavní list. Jiné cenné papíry nesmí toto označení obsahovat.

(1) Krytým dluhopisem je dluhopis nebo obdobný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky vydávaný podle práva cizího státu, jehož emitentem je banka a který k datu emise splňuje požadavky podle § 28a odst. 1 a 2.

(2) Hypoteční zástavní listy může vydávat pouze banka podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank se sídlem v České republice (dále jen "emitent hypotečních zástavních listů").

(2) Krytý dluhopis může být hypotečním zástavním listem (§ 28b odst. 1), veřejnoprávním zástavním listem (§ 28b odst. 2), nebo smíšeným zástavním listem (§ 28b odst. 3).

(3) Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovité věci, když pohledávka z úvěru nepřevyšuje dvojnásobek zástavní hodnoty zastavené nemovité věci. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část použít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovité věci dozví.

(3) Hypoteční úvěr je úvěr, který je alespoň částečně zajištěn zástavním právem k nemovité věci, a to ode dne vzniku právních účinků zástavního práva. Pohledávku z hypotečního úvěru lze zapsat do rejstříku krycích aktiv [§ 32 odst. 3 písm. a)] teprve dnem, kdy se emitent krytých dluhopisů dozví o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovité věci.

(4) Nemovitá věc podle odstavce 3 se musí nacházet na území členského státu.

(5) Emitent hypotečních zástavních listů zajišťuje dostatečné krytí závazků z hypotečních zástavních listů v oběhu tak, aby součet pohledávek z hypotečních úvěrů nebo jejich částí, sloužících k řádnému krytí, a celkového náhradního krytí nepoklesl pod celkovou výši závazků ze všech jím vydaných hypotečních zástavních listů v oběhu.

(5) Ve vztahu ke krytým dluhopisům, které jsou vydávány podle práva cizího státu, se v tomto zákoně rozumí

a) emisními podmínkami dokument podle práva tohoto cizího státu srovnatelný s emisními podmínkami, nebo smlouva podle práva tohoto cizího státu srovnatelná s emisními podmínkami a

b) společným zástupcem osoba podle práva tohoto cizího státu ve srovnatelném postavení se společným zástupcem; má se za to, že tato osoba má obdobná oprávnění jako společný zástupce podle tohoto zákona.

§ 28a

Pravidla pro krycí portfolio

(1) Souhrnná hodnota všech krycích aktiv (§ 30a) v krycím portfoliu (§ 30c odst. 1) musí být rovna alespoň 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží (§ 31a odst. 1) a které s ním tvoří krytý blok, nestanoví-li emisní podmínky vyšší limit. Při plnění povinnosti podle věty první se krycí aktiva, s výjimkou derivátů, vyjadřují v jejich jmenovité hodnotě, a deriváty v krytém bloku se vyjadřují v jejich reálné hodnotě podle mezinárodních účetních standardů upravených nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění, přičemž

a) pro emitenta krytých dluhopisů kladná reálná hodnota derivátů se v krycím portfoliu zohlední pouze do výše přijatého zajištění derivátů ve formě peněžních prostředků nebo věcí podle § 31 odst. 2 písm. b) nebo c), které je součástí krytého bloku, a

b) pro emitenta krytých dluhopisů se k záporné reálné hodnotě derivátů v krycím portfoliu nepřihlíží a do krytého bloku tato záporná reálná hodnota derivátů vstupuje jako dluh, k jehož krytí toto krycí portfolio slouží [§ 31a odst. 4 písm. e)], ledaže emitent poskytnul druhé smluvní straně zajištění derivátů ve formě peněžních prostředků nebo věcí podle § 31 odst. 2 písm. b) nebo c), které je součástí krytého bloku.

(2) Souhrnná hodnota všech krycích aktiv v krycím portfoliu musí být rovna alespoň 85 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, nestanoví-li emisní podmínky vyšší limit. Při plnění povinnosti podle věty první se nepřihlíží ke krycím aktivům podle § 31 odst. 2 písm. d) a e) a podle čl. 129 odst. 1 písm. c) a čl. 129 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Jmenovitá hodnota pohledávky z hypotečního úvěru v krycím portfoliu nesmí přesahovat 100 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci (§ 29), která slouží k zajištění této pohledávky, nestanoví-li emisní podmínky nižší limit. V rozsahu, v jakém pohledávka z hypotečního úvěru přesahuje tento limit, se k ní pro účely odstavců 1 a 2 nepřihlíží.

(4) Pro účely odstavců 1 a 2 se jmenovitá hodnota pohledávky z hypotečního úvěru v krycím portfoliu v případě selhání dlužníka podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo při splnění přísnější podmínky podle emisních podmínek, sníží o 100 %.

§ 28b

Druhy krytých dluhopisů

(1) Hypotečním zástavním listem je krytý dluhopis, z jehož emisních podmínek plyne, že povinnost podle § 28a odst. 2 má být plněna jen s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. a) nebo podle čl. 129 odst. 1 písm. d) až f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Pouze hypoteční zástavní listy mohou ve svém názvu obsahovat označení „hypoteční zástavní list“. Hypoteční zástavní listy mohou ve svém názvu obsahovat i svým významem odpovídající označení v cizím jazyce.

(2) Veřejnoprávním zástavním listem je krytý dluhopis, z jehož emisních podmínek plyne, že povinnost podle § 28a odst. 2 má být plněna jen s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. b) a c) nebo podle čl. 129 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Smíšeným zástavním listem je krytý dluhopis, který není hypotečním zástavním listem ani veřejnoprávním zástavním listem.

§ 28c

Povinnost dodržovat pravidla pro krycí portfolio

(1) Emitent krytých dluhopisů zajistí plnění požadavků podle § 28a.

(2) Emitent krytých dluhopisů, které ve svém názvu obsahují označení „CRR“, zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavků podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pouze kryté dluhopisy, které splňují požadavky podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, mohou ve svém názvu obsahovat označení „CRR“.

(3) Emitent hypotečních zástavních listů zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavku podle § 28b odst. 1.

(4) Emitent veřejnoprávních zástavních listů zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavku podle § 28b odst. 2.

(5) Od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků se požadavky podle § 28a, 28b ani požadavky podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nepoužijí.

§ 28d

Monitor krytého bloku

(1) Emitent krytých dluhopisů může písemnou smlouvou pověřit jinou osobu jako monitora krytého bloku kontrolou krytého bloku a související části evidence krytých bloků.

(2) Je-li uzavřena smlouva podle odstavce 1, obsahují emisní podmínky nebo prospekt krytých dluhopisů nebo smlouva týkající se krytých dluhopisů, jejíž příslušnou část emitent zpřístupnil investorům stejným způsobem jako emisní podmínky nebo prospekt, údaje nutné k identifikaci monitora krytého bloku.

(3) Dokument podle odstavce 2 může obsahovat popis práv a povinností monitora krytého bloku a předpoklady pro řádný výkon této činnosti.

(4) Smlouva podle odstavce 1 zavazuje monitora krytého bloku zpřístupnit bez zbytečného odkladu vlastníkům krytých dluhopisů podstatné informace o tom, zda a jak emitent krytých dluhopisů plní své povinnosti podle § 28c.

(5) Monitor krytého bloku vykonává svou činnost s odbornou péčí, zejména jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků krytých dluhopisů, zejména plní povinnosti stanovené v odstavci 4 a v dokumentu podle odstavce 2.

§ 29

Zástavní hodnota zastavené nemovité věci

(1) Zástavní hodnotu zastavených nemovitých věcí stanoví emitent hypotečních zástavních listů. Emitent hypotečních zástavních listů je povinen upravit ve svých vnitřních předpisech pravidla pro stanovení zástavní hodnoty zastavovaných nemovitých věcí, která musí respektovat zásady uvedené v odstavci 2.

(1) Zástavní hodnotu zastavených nemovitých věcí stanoví emitent krytých dluhopisů. Emitent krytých dluhopisů je povinen upravit ve svých vnitřních předpisech pravidla pro stanovení zástavní hodnoty zastavovaných nemovitých věcí, která musí respektovat zásady uvedené v odstavci 2.

(2) Zastavené nemovité věci se oceňují cenou obvyklou, podle zvláštního právního předpisu upravujícího oceňování majetku, se zohledněním

a) trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovité věci,

b) výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitou věcí,

c) práv a závad s nemovitou věcí spojených a

d) místních podmínek trhu s nemovitými věcmi včetně jeho vlivů a předpokládaného vývoje.

(3) Zástavní hodnota zastavených nemovitých věcí, stanovená podle odstavce 2, nesmí převyšovat jejich cenu obvyklou.

§ 30

Přednostní práva u zastavené nemovité věci

(1) Pro řádné krytí souhrnu závazků ze všech hypotečních zástavních listů v oběhu vydaných jedním emitentem mohou sloužit pouze ty jeho pohledávky z hypotečních úvěrů nebo jejich části, které plní podmínky § 28 odst. 3 a 4. Tyto pohledávky nebo jejich části nesmí ve svém souhrnu po dobu, kdy k takovému krytí slouží, převýšit 70 % zástavní hodnoty zastavených nemovitých věcí zajišťujících tyto pohledávky. Náhradní krytí souhrnu závazků ze všech hypotečních zástavních listů v oběhu vydaných jedním emitentem je možné pouze při splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(1) Na zastavené nemovité věci nesmí váznout zástavní právo třetí osoby, které by bylo ve stejném nebo v přednostním pořadí před zástavním právem zajišťujícím pohledávku z hypotečního úvěru zapsanou do rejstříku krycích aktiv. Převod zastavené nemovité věci nesmí být omezen dříve vzniklým omezením převodu nemovité věci. Tyto podmínky musí být splněny po celou dobu, po kterou je pohledávka z hypotečního úvěru zapsána do rejstříku krycích aktiv; jmenovitá hodnota pohledávky, která nesplňuje tento požadavek, je pro účely § 28a odst. 1 rovna nule.

(2) Na zastavené nemovité věci nesmí váznout zástavní právo třetí osoby, které by bylo ve stejném nebo v přednostním pořadí před zástavním právem zajišťujícím pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část, zahrnutou do krytí závazků z hypotečních zástavních listů v oběhu, s výjimkou zástavního práva, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření, jakož i úvěr poskytnutý Státním fondem rozvoje bydlení na výstavbu družstevních bytů podle zákona o podpoře výstavby družstevních bytů, a dále úvěr poskytnutý na výstavbu bytů postavených s finanční, úvěrovou a jinou pomocí podle zvláštních právních předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě (dále jen "úvěr na družstevní bytovou výstavbu") za předpokladu, že stavební spořitelna nebo věřitel pohledávky z úvěru na družstevní bytovou výstavbu s přednostním pořadím svého zástavního práva dali emitentovi hypotečních zástavních listů ke zřízení zástavního práva v dalším pořadí předchozí písemný souhlas. Bez tohoto souhlasu nelze pohledávku do krytí zahrnout. Převod zastavené nemovité věci nesmí být omezen dříve vzniklým omezením převodu nemovité věci. Tyto podmínky musí být splněny po celou dobu, po kterou je pohledávka z hypotečního úvěru do krytí zahrnuta.

(3) Nemovitá věc se nepovažuje za zatíženou dříve vzniklým zástavním právem nebo omezením převodu nemovité věci, jestliže takto zajištěná pohledávka třetí osoby zanikne v důsledku použití hypotečního úvěru k jejímu splacení.

(2) Nemovitá věc se nepovažuje za zatíženou dříve vzniklým zástavním právem nebo omezením převodu nemovité věci, jestliže takto zajištěný dluh zanikne v důsledku použití hypotečního úvěru k jeho splacení.

(4) Jestliže na některé ze zastavených nemovitých věcí vázne zástavní právo, kterým je zajištěn úvěr ze stavebního spoření podle zákona upravujícího stavební spoření, lze pro účely krytí závazků ze všech emisí hypotečních zástavních listů v oběhu zahrnout pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část maximálně ve výši rozdílu mezi 70 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci a pohledávkou z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou.

(5) Jestliže na některé ze zastavených nemovitých věcí vázne zástavní právo, kterým je zajištěn úvěr na družstevní bytovou výstavbu, lze pro účely krytí závazků ze všech emisí hypotečních zástavních listů v oběhu zahrnout pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část maximálně ve výši rozdílu mezi 70 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci a pohledávkou z úvěru na družstevní bytovou výstavbu.

(6) Jestliže na některé ze zastavených nemovitých věcí váznou současně zástavní práva podle odstavců 4 a 5, lze pro účely krytí závazků ze všech emisí hypotečních zástavních listů v oběhu zahrnout pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část maximálně ve výši rozdílu mezi 70 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci a součtem pohledávek z úvěru poskytnutého podle odstavců 4 a 5.

§ 30a

Krycí aktiva

Věc uvedená v § 31 odst. 1 a 2 a zapsaná v rejstříku krycích aktiv je krycím aktivem.

§ 30b

Pravidla pro rejstřík krycích aktiv

(1) Po jmenování nuceného správce krytých bloků lze zapsat věc do rejstříku krycích aktiv jen s předchozím souhlasem vlastníků krytých dluhopisů. K zápisu provedenému bez tohoto předchozího souhlasu se nepřihlíží.

(2) Emitent krytých dluhopisů musí vymazat z rejstříku krycích aktiv věc, která po svém zápisu přestala být věcí uvedenou v § 31 odst. 1 nebo 2. Nucený správce krytých bloků tuto povinnost nemá.

(3) Emitent krytých dluhopisů ani nucený správce krytých bloků nemusí vymazat z rejstříku krycích aktiv žádnou věc, ani když souhrnná hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia přesahuje limit 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(4) Přesahuje-li souhrnná hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia po jmenování nuceného správce krytých bloků limit 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem vlastníků krytých dluhopisů vymazat některou z věcí z rejstříku krycích aktiv.

(5) Dojde-li po jmenování nuceného správce krytých bloků ke splacení všech dluhů, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, přestane nucený správce krytých bloků bez zbytečného odkladu vykonávat plnou správu tohoto krytého bloku a zajistí, aby věci, které v krycím portfoliu zůstaly, přestaly být evidovány jako součást tohoto krycího portfolia.

§ 30c

Krycí portfolio

(1) Krycím portfoliem je evidenčně oddělená část majetku emitenta krytých dluhopisů tvořená věcmi zapsanými do rejstříku krycích aktiv a věcmi uvedenými v § 31 odst. 4, která slouží ke krytí dluhů podle § 31a.

(2) Emitent krytých dluhopisů vytvoří podle svého uvážení jedno nebo více krycích portfolií.

(3) K vytvoření krycího portfolia dochází zápisem alespoň jedné věci do rejstříku krycích aktiv odděleně od ostatních věcí již zapsaných v rejstříku krycích aktiv a určením dluhů, k jejichž krytí má toto krycí portfolio sloužit, alespoň v evidenci podle § 32 odst. 3 písm. c). Určení dluhů se nevyžaduje, vytvořil-li emitent krytých dluhopisů jen jedno krycí portfolio; v takovém případě slouží krycí portfolio ke krytí dluhů ze všech krytých dluhopisů vydaných tímto emitentem v oběhu.

(4) Každá věc zapsaná v rejstříku krycích aktiv musí být zapsána jako součást právě jednoho krycího portfolia.

(5) Věci zapsané do rejstříku krycích aktiv nelze převést, zastavit ani jinak použít jako zajištění. To platí i po uplatnění některého z opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu vůči emitentovi krytých dluhopisů Českou národní bankou.

§ 30d

Krytý blok

(1) Krytým blokem je evidenčně oddělená část jmění emitenta krytých dluhopisů tvořená krycím portfoliem a dluhy, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2) Likvidace, opatření České národní banky podle zákona o bankách ani opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ani jmenování nuceného správce krytých bloků ohledně emitenta krytých dluhopisů nemají vliv na práva a povinnosti plynoucí z věcí a dluhů, které tvoří kryté bloky tohoto emitenta.

§ 31

Způsobilá krycí aktiva a související věci

(1) Náhradní krytí závazků z hypotečních zástavních listů v oběhu vydaných jedním emitentem je možné pouze do výše 10 % této jmenovité hodnoty, a to jen

(1) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat věc uvedenou v čl. 129 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přičemž derivát musí splňovat podmínky podle odstavce 2 písm. e) a odstavce 3.

a) hotovostí,

b) vklady u centrální banky členského státu nebo Evropské centrální banky,

c) státními dluhopisy nebo dluhopisy vydanými Českou národní bankou,

d) cennými papíry vydanými členskými státy, jejich centrálními bankami a Evropskou centrální bankou,

e) dluhopisy vydanými finančními institucemi založenými mezinárodní smlouvou, jejíž smluvní stranou je Česká republika, nebo finančními institucemi, s nimiž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu.

(2) Majetkové hodnoty sloužící ke krytí závazků z hypotečních zástavních listů v oběhu nesmí emitent hypotečních zástavních listů zastavit ani jinak použít jako zajištění.

(2) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat i tyto věci, i když nesplňují požadavek podle odstavce 1:

a) pohledávku z hypotečního úvěru,

b) pohledávku vůči členskému státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrální bance takového státu, mnohostranné rozvojové bance nebo mezinárodní organizaci, jejímž členem je členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci,

c) pohledávku, za kterou ručí členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrální banka takového státu, mnohostranná rozvojová banka nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci,

d) peněžní prostředky emitenta na účtu vedeném osobou uvedenou v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, a

e) práva plynoucí z derivátu podle čl. 2 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, který slouží k zajištění rizik souvisejících s krycími aktivy zahrnutými do tohoto krycího portfolia nebo krytými dluhopisy, jestliže je z podmínek, za nichž byl tento derivát sjednán, zřejmé, že se sjednává ve vztahu ke krytým dluhopisům, a je-li stanoveno, že platební neschopnost nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů neznamená předčasné ukončení tohoto derivátu.

(3) Derivát uvedený v odstavci 2 písm. e) lze zapsat do rejstříku krycích aktiv nebo jej z rejstříku krycích aktiv vymazat pouze s předchozím souhlasem druhé smluvní strany.

(4) Do krycího portfolia bez nutnosti zápisu do rejstříku krycích aktiv náleží tyto věci:

a) práva plynoucí ze zajištění poskytnutého ve vztahu ke krycím aktivům zahrnutým do tohoto krycího portfolia, zejména ze zástavního práva k nemovitým věcem ve vztahu k hypotečním úvěrům,

b) práva plynoucí ze smluv uzavřených ve vztahu ke krycím aktivům zahrnutým do tohoto krycího portfolia, zejména ze smluv o pojištění,

c) věc poskytnutá jako zajištění derivátu podle odstavce 2 písm. e),

d) práva plynoucí ze smluv uzavřených ve vztahu ke správě krytého bloku, jehož součástí je toto krycí portfolio, a

e) od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků peněžní prostředky přijaté jako platba na úhradu dluhu z věci zahrnuté do tohoto krycího portfolia nebo v přímé souvislosti s ní; takto přijaté peněžní prostředky náleží výlučně do příslušného krycího portfolia.

(5) O věcech podle odstavce 4 vede emitent krytých dluhopisů nebo nucený správce krytých bloků evidenci podle § 32 odst. 3 písm. b).

§ 31a

Způsobilé dluhy a související dluhy

(1) Emitent krytých dluhopisů nebo nucený správce krytých bloků vede ke každému krycímu portfoliu evidenci dluhů podle § 32 odst. 3 písm. c) a d), k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2) Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. c) se zapisují dluhy z krytých dluhopisů v oběhu, zejména povinnost splatit krytý dluhopis a vyplatit naběhlý výnos krytého dluhopisu. Dluhy podle věty první mohou být v evidenci podle § 32 odst. 3 písm. c) vymezeny zejména určením jedné nebo více emisí krytých dluhopisů. Za kryté dluhopisy v oběhu se považují kryté dluhopisy ve vlastnictví osob odlišných od emitenta nebo kryté dluhopisy ve vlastnictví emitenta, které byly emitentem poskytnuty jiné osobě jako zajištění. Dluhy lze vymezit i určením emisí krytých dluhopisů, které ještě nebyly vydány.

(3) Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. d) se zapisují dluhy související s dluhy podle odstavce 2, které jsou určené v emisních podmínkách nebo v prospektu těchto krytých dluhopisů nebo ve smlouvě týkající se krytých dluhopisů, jejíž příslušnou část emitent krytých dluhopisů zpřístupnil investorům stejným způsobem jako emisní podmínky nebo prospekt krytých dluhopisů.

(4) Souvisejícím dluhem podle odstavce 3 může být zejména dluh odpovídající pohledávce

a) nuceného správce krytých bloků,

b) vzniklé z právního jednání nuceného správce krytých bloků na účet tohoto krycího portfolia,

c) monitora krytého bloku,

d) společného zástupce vlastníků krytých dluhopisů,

e) druhé smluvní strany derivátu podle § 31 odst. 2 písm. e) z tohoto derivátu nebo v přímé souvislosti s ním, nebo

f) jiné osoby určené v emisních podmínkách nebo v prospektu krytých dluhopisů, která se podílela na vydání těchto krytých dluhopisů nebo na správě krytého bloku, jehož součástí jsou dluhy podle odstavce 2.

§ 32

Evidence krytých bloků a informační povinnosti emitenta

(1) Emitent hypotečních zástavních listů je povinen vést o krytí souhrnu všech závazků z jím vydaných hypotečních zástavních listů v oběhu samostatnou evidenci poskytující úplné podklady pro posouzení, jak emitent hypotečních zástavních listů dodržuje ustanovení tohoto zákona.

(1) Emitent krytých dluhopisů vede ke všem svým emisím krytých dluhopisů v oběhu a ke všem svým krycím portfoliím evidenci krytých bloků poskytující úplné podklady pro posouzení, zda a jak plní své povinnosti podle § 28a.

(2) Obsah a způsob vedení evidence podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) Od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků vede evidenci krytých bloků nucený správce krytých bloků, a to ve stejném rozsahu jako emitent krytých dluhopisů.

(3) Evidencí krytých bloků jsou tyto seznamy věcí a dluhů vedené emitentem krytých dluhopisů nebo nuceným správcem krytých bloků:

a) rejstřík krycích aktiv vedený odděleně pro každý krytý blok,

b) evidence věcí souvisejících s krycími aktivy vedená odděleně pro každý krytý blok,

c) evidence dluhů z krytých dluhopisů vedená odděleně pro každý krytý blok,

d) evidence dluhů souvisejících s dluhy podle písmene c) a s věcmi podle písmen a) a b) vedená odděleně pro každý krytý blok.

(4) Seznamy podle odstavce 3 nejsou veřejným seznamem. Na údaje v těchto seznamech se vztahuje bankovní tajemství. Pro poskytování údajů z těchto seznamů se § 38 zákona o bankách použije obdobně.

(5) Emitent krytých dluhopisů pravidelně informuje Českou národní banku o tom, zda a jak plní své povinnosti podle § 28c.

(6) Náležitosti a způsob vedení evidence krytých bloků podle odstavce 1 a způsob plnění informačních povinností emitenta krytých dluhopisů podle odstavce 5, včetně periodicity, stanoví Česká národní banka vyhláškou.

Díl 2

Nucený správce krytých bloků

§ 32a

Jmenování nuceného správce krytých bloků

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu jmenuje nuceného správce krytých bloků pro všechny kryté bloky emitenta krytých dluhopisů, jestliže

a) byl Českou národní bankou podán návrh na zahájení insolvenčního řízení vůči tomuto emitentovi,

b) bylo zahájeno insolvenční řízení vůči tomuto emitentovi,

c) tento emitent vstoupil do likvidace,

d) emitentovi byla Českou národní bankou odňata bankovní licence, nebo

e) tento emitent není z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací schopen plnit své dluhy a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit.

(2) Nuceným správcem krytých bloků může být pouze

a) banka, nebo

b) zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě, která vydává cenné papíry srovnatelné s krytými dluhopisy, nebo která spravuje věci srovnatelné s krycími aktivy.

(3) Nuceným správcem krytých bloků nesmí být insolvenční správce, dočasný správce ani likvidátor emitenta krytých dluhopisů ani jiná osoba, u které hrozí střet zájmů.

§ 32b

Práva a povinnosti nuceného správce krytých bloků

(1) Nucený správce krytých bloků vykonává plnou správu všech krytých bloků příslušného emitenta krytých dluhopisů. Správa krytých bloků nuceným správcem krytých bloků končí, byly-li všechny kryté bloky převedeny podle § 32d, nebo zanikly-li postupem podle § 32e.

(2) Nucený správce krytých bloků vykonává svou činnost s odbornou péčí. Výkon činnosti nuceného správce krytých bloků s odbornou péčí zejména znamená, že nucený správce krytých bloků jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků krytých dluhopisů, zejména plní povinnosti stanovené v této hlavě a v emisních podmínkách nebo v prospektu příslušných krytých dluhopisů.

(3) K právnímu jednání, které se týká věci zapsané v rejstříku krycích portfolií, které není plněním dluhu a které učinila po jmenování nuceného správce krytých bloků osoba odlišná od tohoto správce bez souhlasu tohoto správce, se nepřihlíží.

(4) Nucený správce krytých bloků vykonává práva a plní povinnosti vždy ve prospěch příslušného krytého bloku.

(5) Nucený správce krytých bloků může sjednat závazek ve prospěch nebo k tíži krytého bloku pouze za účelem zlepšení likvidity nebo zajištění proti riziku.

(6) Emitent krytých dluhopisů, insolvenční správce, likvidátor nebo dočasný správce emitenta krytých dluhopisů poskytují nucenému správci krytých bloků součinnost, aby mohl plnit své povinnosti.

(7) Nucený správce krytých bloků poskytuje emitentovi krytých dluhopisů, insolvenčnímu správci, likvidátorovi nebo dočasnému správci emitenta krytých dluhopisů součinnost, aby mohly tyto osoby plnit své povinnosti.

(8) Je-li po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, jsou vlastníci krytých dluhopisů oprávněni přihlásit své pohledávky v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem. Nucený správce krytých bloků vyčíslí pohledávky vlastníků krytých dluhopisů v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem, a toto vyčíslení zašle bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení.

§ 32c

Účty ve prospěch krycího portfolia

(1) Nucený správce krytých bloků zřídí bez zbytečného odkladu po svém jmenování účet u osoby uvedené v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech k přijímání plateb podle § 31 odst. 4 písm. e) nebo plateb podle odstavce 2 a informuje osoby, kterých by se toto mohlo týkat, o jednoznačném identifikátoru tohoto účtu a sdělí jim též další informace, které jsou podstatné.

(2) Osoba, která obdrží platbu ve prospěch krycího portfolia, ji převede bez zbytečného odkladu na účet podle odstavce 1, nebo, není-li jí znám jednoznačný identifikátor tohoto účtu, ji převede jiným způsobem nucenému správci krytých bloků ve prospěch příslušného krycího portfolia; to platí i po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů.

§ 32d

Převod krytého bloku nuceným správcem krytých bloků

(1) Se souhlasem České národní banky může nucený správce krytých bloků převést krytý blok na osobu podle § 32a odst. 2; k převodu krytého bloku bez tohoto souhlasu se nepřihlíží. Nucený správce krytých bloků nesmí takto krytý blok převést na sebe; k převodu krytého bloku na nuceného správce krytých bloků se nepřihlíží. Je-li krytý blok převeden za úplatu, převede tuto úplatu nucený správce bez zbytečného odkladu, po započtení své odměny za správu a převod krytého bloku, do majetku nebo do majetkové podstaty emitenta krytých dluhopisů, jehož krytý blok byl takto převeden.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků příslušných krytých dluhopisů.

(3) K převodu krytého bloku podle odstavce 1 ani jeho účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti takového převodu ani jeho účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje ani jiné právní jednání než smlouva mezi nuceným správcem krytého bloku a osobou podle § 32a odst. 2.

(4) Je-li souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může k převodu podle odstavce 1 dojít až po poměrném snížení dluhů z krytých dluhopisů podle § 32e odst. 1.

(5) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, které jsou součástí krytého bloku podle odstavce 1, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, převést krytý blok podle odstavce 1.

(6) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně převodu krytého bloku.

(7) Dojde-li k převodu krytého bloku podle odstavce 1, může Česká národní banka uložit

a) osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou uvedeny kryté dluhopisy, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto kryté dluhopisy uvedeny, nebo

b) nabyvateli krytého bloku, aby zajistil stažení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z oběhu za účelem jejich výměny a vyznačení nových údajů o nabyvateli příslušného krytého bloku jako jejich emitentovi.

§ 32e

Poměrné snížení dluhů, zpeněžení krycího portfolia a předčasné splacení krytých dluhopisů

(1) Je-li souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než souhrnná hodnota dluhů z krytých dluhopisů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout, že se tyto dluhy poměrně snižují. Poměrným snížením dluhů dochází v rozsahu tohoto snížení k trvalému snížení jmenovité hodnoty krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny. Zároveň dochází k snížení nebo zániku pohledávek z těchto krytých dluhopisů v rozsahu snížení jejich jmenovité hodnoty.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží.

(3) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, rozhodnout podle odstavce 1.

(4) Po poměrném snížení dluhů podle odstavce 1 může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že se krycí portfolio podle odstavce 1 zpeněží a že kryté dluhopisy, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, budou předčasně splaceny. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

(5) K poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 ani ke zpeněžení a předčasnému splacení podle odstavce 4 ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti poměrného snížení dluhů nebo předčasného splacení ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje jiné právní jednání než rozhodnutí nuceného správce krytého bloku podle odstavce 1 nebo 4.

(6) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně poměrného snížení dluhů nebo zpeněžení krycího portfolia a předčasného splacení krytých dluhopisů.

(7) Dojde-li k poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 nebo ke zpeněžení a předčasnému splacení podle odstavce 4, může Česká národní banka uložit

a) osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou uvedeny kryté dluhopisy, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto kryté dluhopisy uvedeny,

b) organizátorovi regulovaného trhu nebo obchodníkovi s cennými papíry vyřazení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z obchodování na trhu s investičními nástroji, nebo opětovné přijetí krytého dluhopisu se sníženou jmenovitou hodnotou k obchodování na trhu s investičními nástroji nebo

c) nucenému správci krytých bloků, aby zajistil stažení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení.

HLAVA IV

VYMĚNITELNÉ A PRIORITNÍ DLUHOPISY

§ 33

(1) Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhož emitenta, které jejich emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu.

(2) Prioritní dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho splacení a vyplacení výnosu z dluhopisu, jakož i právo na přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Skutečnost, že jde o vyměnitelný nebo prioritní dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v příslušné evidenci a ve všech propagačních sděleních týkajících se takového dluhopisu.

(3) Emisní podmínky vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu musí obsahovat místo a lhůtu pro uplatnění práv z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu s uvedením, jak bude oznámen počátek běhu této lhůty, a určení dne, od kterého přestává vyplacení výnosu dluhopisu, u kterého bylo uplatněno výměnné právo podle odstavce 1.

(4) Vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie, a prioritní dluhopisy upravuje zvláštní právní předpis.

(4) Vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie, a prioritní dluhopisy upravuje jiný právní předpis.

HLAVA V

PODŘÍZENÉ DLUHOPISY

(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, kde v případě

a) vstupu emitenta do likvidace,

b) vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo

c) je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření,

bude pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.

(2) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v příslušné evidenci a dále ve všech propagačních sděleních týkajících se podřízeného dluhopisu.

(3) Pohledávky ze všech podřízených dluhopisů a ostatních pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v případech uvedených v odstavci 1 uspokojují podle svého pořadí. Emisní podmínky mohou určit jiné pořadí uspokojení pohledávek z podřízených dluhopisů, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních pohledávek, včetně pohledávek z jiných podřízených dluhopisů, či rozdílně ve vztahu k pohledávce odpovídající právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.

HLAVA VI

SBĚRNÝ DLUHOPIS

§ 35

(1) Sběrný dluhopis je listinný dluhopis, který představuje souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou v rámci lhůty pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování, upsány v upisovací listině. Každý sběrný dluhopis je samostatnou emisí. Počet upsaných dluhopisů každého vlastníka představuje jeho podíl na sběrném dluhopisu.

(1) Sběrný dluhopis je dluhopis, který představuje souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou v rámci lhůty pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování, upsány v upisovací listině. Každý sběrný dluhopis je samostatnou emisí. Počet upsaných dluhopisů každého vlastníka představuje jeho podíl na sběrném dluhopisu.

(2) Sběrný dluhopis je vydán okamžikem, kdy je plně upsána emise dluhopisů, které představuje a kdy je uložen v souladu s § 36 odst. 1. Za plně upsanou emisi dluhopisů se emise považuje rovněž v případě, že emitent využil svého oprávnění podle § 7 odst. 1 písm. a). V případě zvýšení nebo snížení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů se u opatrovatele podle § 36 odst. 1 na sběrném dluhopisu uvedou informace o rozhodné události, o změně celkové výše emise a případně doplňující informace o emisi. Tyto změny se provedou i v příslušné evidenci.

(2) Sběrný dluhopis je vydán okamžikem, kdy je plně upsána emise dluhopisů, které představuje a kdy je dán do úschovy v souladu s § 36 odst. 1. Za plně upsanou emisi dluhopisů se emise považuje rovněž v případě, že emitent využil svého oprávnění podle § 7 odst. 1 písm. a). V případě zvýšení nebo snížení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů se u opatrovatele podle § 36 odst. 1 na sběrném dluhopisu uvedou informace o rozhodné události, o změně celkové výše emise a případně doplňující informace o emisi. Tyto změny se provedou i v příslušné evidenci investičních nástrojů.

(3) Sběrný dluhopis je společným vlastnictvím vlastníků podílů na sběrném dluhopisu. Na právní vztahy mezi vlastníky podílů na sběrném dluhopisu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu má veškerá práva, která jsou spojena s vlastnictvím dluhopisu.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu má veškerá práva jako vlastník dluhopisu.

§ 36

(1) Sběrný dluhopis musí být uložen a evidován u osoby oprávněné k vedení příslušné evidence.

(1) Sběrný dluhopis musí být dán do úschovy osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů. Sběrný dluhopis je imobilizovaným cenným papírem. Sběrný dluhopis není hromadnou listinou.

(2) Osoba podle odstavce 1 vede evidenci vlastníků podílů na sběrném dluhopisu.

(3) Evidence podle odstavce 2 je seznamem vlastníků ve smyslu § 4 odst. 2.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu může v souladu s emisními podmínkami převést dluhopisy odpovídající tomuto podílu nebo jeho části na jinou osobu. Právní účinky převodu nastávají zápisem do evidence podle odstavce 2.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu může v souladu s emisními podmínkami převést podíl na sběrném dluhopisu na jinou osobu. Právní účinky převodu nastávají zápisem do evidence podle odstavce 2.

(5) Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat vlastníkovi podílu na sběrném dluhopisu na jeho žádost výpis z evidence o velikosti jeho podílu na sběrném dluhopisu.

(6) Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat emitentovi sběrného dluhopisu na jeho žádost seznam vlastníků podílů na sběrném dluhopisu pro účely svolání a konání schůze vlastníků.

§ 36a

(1) K podílu na sběrném dluhopisu vzniká zástavní právo zápisem v evidenci podle § 36 na příkaz zástavního dlužníka. Podá-li příkaz zástavní věřitel, osobní dlužník nebo zástavce, zapíše se zástavní právo, pokud příkazce doloží zřízení zástavního práva.

(2) Zástavní právo podle odstavce 1 se vymaže z evidence na příkaz zástavního věřitele. Podá-li příkaz zástavní dlužník, osobní dlužník nebo zástavce, vymaže se zástavní právo, pokud příkazce doloží, že nastala skutečnost, která je jinak důvodem zániku zástavního práva.