Zákon směnečný a šekový - Oddíl pátý. - SPLATNOST SMĚNKY.

Oddíl pátý.

SPLATNOST SMĚNKY.

§ 33.

(1) Směnka může být vystavena:

na viděnou,

na určitý čas po viděné,

na určitý čas po datu vystavení,

na určitý den.

(2) Směnky s jinou dobou splatnosti nebo se splatností postupnou jsou neplatné.

§ 34.

(1) Směnka na viděnou je splatná při předložení. Musí být předložena k placení do jednoho roku od data vystavení. Výstavce může tuto lhůtu zkrátit nebo určit lhůtu delší. Indosanti mohou tyto lhůty zkrátit.

(2) Výstavce může ustanovit, že směnka na viděnou nesmí být předložena k placení před určitým dnem. V tomto případě začíná lhůta k předložení od tohoto dne.

§ 35.

(1) Splatnost směnky vystavené na určitý čas po viděné se řídí datem přijetí nebo datem protestu.

(2) Nebyl-li učiněn protest, platí se zřetelem k příjemci, že se nedatované přijetí stalo v poslední den lhůty určené pro předložení směnky k přijetí.

§ 36.

(1) Směnka vystavená na jeden měsíc nebo na několik měsíců po datu vystavení nebo po viděné je splatná ve shodný den měsíce, v němž má být placeno. Není-li v měsíci takový den, je směnka splatná poslední den toho měsíce.

(2) Je-li směnka vystavena na jeden a půl měsíce nebo na několik měsíců a půl měsíce po datu vystavení nebo po viděné, počítají se nejprve celé měsíce.

(3) Je-li splatnost určena na začátek, střed nebo konec měsíce, rozumí se tím prvý, patnáctý nebo poslední den toho měsíce.

(4) Výrazy "osm dní" nebo "patnáct dní" se nerozumějí jeden nebo dva týdny, nýbrž celých osm nebo patnáct dní.

(5) Výrazem "půl měsíce" se rozumí patnáct dní.

§ 37.

(1) Je-li směnka splatná určitého dne v místě, jehož kalendář se různí od kalendáře místa, kde byla vystavena, platí pro den splatnosti kalendář místa platebního.

(2) Různí-li se kalendář místa vystavení od kalendáře místa platebního, přepočítá se u směnky splatné určitý čas po datu vystavení den vystavení na den, který se s ním shoduje podle kalendáře místa platebního, a takto se určí den splatnosti.

(3) Lhůty k předložení směnek počítají se podle ustanovení odstavce 2.

(4) Ustanovení tohoto článku nelze užít, vyplývá-li z doložky na směnce nebo z jinakých údajů na ní, že tu byl úmysl věc upravit odchylně.