Oddíl pátý.
§ 37.
(1) Výstavce nebo majitel šeku mohou jej křižovat s účinky uvedenými v § 38.
(2) Křižování se děje dvěma rovnoběžnými čarami na líci šeku. Může být všeobecné nebo zvláštní.
(3) Křižování je všeobecné, není-li mezi oběma čarami žádného označení nebo je-li mezi nimi označení "peněžní ústav" (bankéř) anebo označení stejného významu; křižování je zvláštní, je-li vepsáno mezi obě čáry jméno peněžního ústavu (bankéře).
(4) Křižování všeobecné lze změnit na křižování zvláštní, avšak křižování zvláštní nelze změnit na křižování všeobecné.
(5) O přeškrtnutí křižování nebo jména označeného peněžního ústavu (bankéře) platí, jako by se nestalo.
§ 38.
(1) Šek všeobecně křižovaný může šekovník zaplatit jen peněžnímu ústavu (bankéři) nebo svému zákazníkovi.
(2) Šek se zvláštním křižováním může šekovník zaplatiti jen označenému peněžnímu ústavu (bankéři), nebo je-li peněžní ústav (bankéř) šekovníkem, jen svému zákazníkovi. Označený peněžní ústav (bankéř) může však k vybrání šeku použít jiného peněžního ústavu (bankéře).
(3) Peněžní ústav (bankéř) může nabýt křižovaného šeku jen od některého svého zákazníka nebo od jiného peněžního ústavu (bankéře). Může jej vybrat jen na účet těchto osob.
(4) Je-li na šeku několikeré zvláštní křižování, může ho šekovník zaplatit jen tehdy, jde-li o dvě křižování a jedno z nich je k vybrání šeku odúčtovnou.
(5) Šekovník nebo peněžní ústav (bankéř), který jedná proti těmto ustanovením, odpovídá za nastalou škodu až do výše šekové sumy.
§ 39.
(1) Výstavce a majitel šeku může zakázat, aby šek byl zaplacen v hotovosti, doložkou "jen k zúčtování" nebo jinou doložkou stejného významu napsanou napříč na líc šeku.
(2) V tomto případě může šekovník vyrovnat šek jen účetnicky (dobropisem, převodem, započtením). Takové zúčtování se rovná zaplacení šeku.
(3) O škrtnutí doložky "jen k zúčtování" platí, jako by se nestalo.
(4) Šekovník, který jedná proti těmto ustanovením, odpovídá za nastalou škodu až do výše šekového peníze.