Zákon směnečný a šekový - Oddíl dvanáctý - Zvláštní ustanovení mezinárodního práva šekového

Oddíl dvanáctý.

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA ŠEKOVÉHO.

§ 69.

(1) Způsobilost osoby šekově se zavazovat se řídí právem státu, jehož je příslušníkem. Prohlašuje-li toto právo za rozhodující právo jiného státu, užije se práva onoho jiného státu.

(2) Kdo není způsobilý šekově se zavazovat podle práva uvedeného v předchozím odstavci, je přece platně zavázán, podepíše-li se na šek ve státě, podle jehož práva by byl způsobilý šekově se zavazovat.

§ 70.

(1) Koho lze označit za šekovníka, se řídí právem státu, v němž je šek splatný.

(2) Je-li podle tohoto práva šek neplatný vzhledem k osobě šekovníkově, jsou přece platné závazky z podpisů, které byly na šek napsány ve státě, jehož právo nestanoví neplatnost z takového důvodu.

§ 71.

(1) Forma šekového prohlášení se řídí právem státu, v němž bylo prohlášení učiněno. Stačí však zachovat formu, kterou stanoví právo platebního místa.

(2) Jestliže se však šekové prohlášení, které je podle ustanovení předchozího odstavce neplatné, shoduje s právem státu, v němž bylo učiněno pozdější šekové prohlášení, nedotýká se vadnost formy prvého šekového prohlášení platnosti šekového prohlášení pozdějšího.

(3) Šekové prohlášení československého občana v cizině platí v Československé republice proti jiným československým občanům, vyhovuje-li prohlášení požadavkům zdejšího práva stran formy.

§ 72.

Účinky šekových prohlášení se řídí právem státu, v němž byla učiněna.

§ 73.

Lhůty k výkonu postihových práv se řídí pro všechny osoby šekově zavázané právem místa, kde byl šek vystaven.

§ 74.

Právem státu, v němž je šek splatný, se řídí:

1. zda šek musí být splatný na viděnou nebo zda může být vystaven na určitý čas po viděné, a jaké účinky nastávají, je-li v šeku udán pozdější den než skutečný den vystavení;

2. lhůta k předložení;

3. zda lze šek přijmout, ověřit, potvrdit nebo vidovat, a jaké účinky mají tyto doložky;

4. zda majitel může žádat částečné zaplacení a zda je musí přijmout;

5. zda lze šek křižovat nebo opatřit doložkou "jen k zúčtování" nebo doložkou stejného významu, a jaké účinky má křižování nebo zúčtovací doložka nebo doložka stejného významu;

6. zda majiteli příslušejí zvláštní práva ke krytí, a jaký je obsah těchto práv;

7. zda výstavce může šek odvolat nebo vznést odpor proti zaplacení šeku;

8. opatření, jež nutno učinit, ztratil-li se šek nebo byl-li ukraden;

9. zda je k zachování postihových práv proti indosantům, výstavci a jiným osobám šekově zavázaným třeba protestu nebo zjištění stejného významu.

§ 75.

Forma protestu a lhůty protestu, jakož i forma ostatních úkonů, jichž je zapotřebí k uplatnění a zachování šekových práv, se řídí právem státu, v němž třeba učinit protest nebo jiný úkon.