HLAVA II
§ 4
(1) Oprávněná osoba může písemně požádat, aby celní úřad, v jehož územním obvodu je zboží v některé ze situací uvedených v § 1 odst. 1 písm. a), přijal opatření, která zabrání porušování jejího práva.
(2) Žádost se podává celnímu ředitelství, v jehož územním obvodu11) má oprávněná osoba trvalé bydliště nebo sídlo. Nemá-li oprávněná osoba trvalé bydliště nebo sídlo na území České republiky, lze žádost podat kterémukoliv celnímu ředitelství.
(3) Žádost obsahuje
a) přesný popis zboží umožňující jeho identifikaci,
b) skutečnosti odůvodňující podezření, že zboží porušuje příslušné právo k tomuto zboží,
c) lhůtu, ve které má být opatření celního úřadu (dále jen "opatření") prováděno,
d) označení celního úřadu, který má přijmout opatření.
(4) K žádosti musí být přiložen doklad prokazující, že žadatel je oprávněnou osobou podle § 2 písm. c). Za takový doklad se považuje
a) doklad o zápisu práva do příslušného rejstříku vydaný u práv podléhajících tomuto zápisu orgánem stanoveným zvláštním právním předpisem,12)
b) doklad prokazující, že se jedná o majitele nezapsaného práva k průmyslovému vzoru nebo k užitnému vzoru,
c) doklad opravňující užívat práva uvedená v § 2 písm. a) a b),
d) doklad opravňující k podání žádosti, případně doklad uvedený v písmenech a) a b), předkládá-li žádost zástupce oprávněné osoby nebo jiná oprávněná osoba.
(5) Kromě údajů a dokladů uvedených v odstavcích 3 a 4 je oprávněná osoba povinna poskytnout celnímu ředitelství další informace potřebné k posouzení žádosti, má-li je k dispozici. Dalšími informacemi jsou zejména údaje o zvláštních vlastnostech chráněného zboží, doklady o celní hodnotě nebo ceně zboží, doklady o obalu, doklady umožňující rozeznat padělek nebo nedovolenou napodobeninu od zboží, které je chráněno.
(6) Vztahuje-li se žádost na nedovolenou napodobeninu, musí oprávněná osoba kromě údajů uvedených v odstavci 3 uvést následující údaje, má-li je k dispozici, a to
a) místo, kde se zboží nalézá, nebo místo předpokládaného určení,
b) údaje o totožnosti zásilky nebo jednotlivých balení,
c) datum předpokládaného příchodu nebo odeslání zboží,
d) dopravní prostředek použitý k přepravě zásilky,
e) údaje o dovozci, vývozci nebo držiteli zboží.
(7) Žádost se podává v českém jazyce. Je-li žádost podána v jiném jazyce než českém, musí být k žádosti současně přiložen její úřední překlad do českého jazyka. To platí i pro doklady, informace a další údaje uvedené v odstavcích 4 až 6.
§ 5
(1) Splňuje-li žádost podmínky uvedené v § 4, vyzve celní ředitelství oprávněnou osobu, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy složila přiměřenou jistotu (dále jen "jistota") uvedenou v § 6 a uhradila paušální částku uvedenou v § 7. Nevyhoví-li celní ředitelství žádosti, sdělí žadateli tuto skutečnost písemně s uvedením důvodů.
(2) Po splnění podmínek uvedených v odstavci 1 celní ředitelství sdělí ve lhůtě 15 dnů celnímu úřadu označenému v žádosti, že má přijmout opatření, včetně lhůty, po kterou má být opatření přijato, a tyto skutečnosti současně sdělí oprávněné osobě.
(3) Nesouhlasí-li oprávněná osoba s vyřízením žádosti, požádá ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení zamítavého sdělení nebo výzvy podle odstavce 1 o posouzení správnosti postupu celního ředitelství Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo"). Ministerstvo posoudí správnost postupu celního ředitelství a výsledek svého posouzení sdělí oprávněné osobě ve lhůtě jednoho měsíce ode dne požádání o posouzení.
(4) Oprávněná osoba je povinna bezodkladně informovat celní ředitelství o tom, že její právo již není zapsáno v příslušném rejstříku nebo že doba trvání práva uplynula z jiného právního důvodu.
(5) Na podání žádosti podle § 4 a postup podle odstavců 1 až 4 se nevztahuje správní řád.13)
§ 6
(1) Jistota k zajištění náhrady nákladů a případně způsobené škody se použije k zajištění
a) škody způsobené osobám, vůči nimž celní úřad přijal opatření, jestliže zrušil rozhodnutí o zajištění zboží z důvodů uvedených v § 13 odst. 1 nebo jestliže se později ukázalo, že takto zajištěné zboží není padělkem nebo nedovolenou napodobeninou,
b) náhrady nákladů účelně vynaložených celním úřadem podle § 7 odst. 1.
(2) Výši předpokládané škody podle odstavce 1 písm. a) určí celní ředitelství z celní hodnoty nebo ceny chráněného zboží uvedené v žádosti osoby podané podle § 4 odst. 5.
(3) Složení jistoty uvedené v odstavci 1 může být provedeno
a) bankovní zárukou,14)
b) složením hotovosti na účet celního ředitelství; za rovnocenné složení hotovosti se považuje předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou.
§ 7
(1) Přijal-li celní úřad opatření v souvislosti se žádostí a poté zrušil rozhodnutí o zajištění zboží, případně o přerušení celního řízení z důvodů uvedených v § 13 odst. 1 nebo jestliže se později ukázalo, že předmětné zboží není padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, je oprávněná osoba povinna nahradit náklady účelně vynaložené celním úřadem na to, že měl zboží pod celním dohledem.
(2) Za přijetí opatření se platí paušální částka. Paušální částka je tvořena v úvahu přicházejícími náklady, které v průměru vynaloží jeden celní úřad za rok, byť i započatý, v souvislosti s přijetím opatření. Prodlouží-li celní ředitelství na žádost oprávněné osoby lhůtu pro přijetí opatření, zvyšuje se náhrada nákladů za každý další rok na dvojnásobek paušální částky. Paušální částku stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) Bylo-li prokázáno, že předmětné zboží je padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, je povinen náhradu nákladů uhradit při dovozu dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu vývozce a v ostatních případech osoba, u které bylo takové zboží zjištěno.
(4) Celní ředitelství rozhodne o výši náhrady nákladů. Náhrada nákladů je splatná do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
§ 8
(1) Přijal-li celní úřad opatření v souvislosti se žádostí a poté zrušil rozhodnutí o zajištění zboží z důvodů uvedených v § 13 odst. 1 nebo jestliže se později ukázalo, že předmětné zboží není padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, je oprávněná osoba povinna nahradit škodu způsobenou vlastníkovi, dovozci, vývozci, příjemci nebo odesílateli zboží, která vznikla v důsledku zajištění zboží.
(2) Pro uplatnění náhrady škody se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku.15)