Zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví - ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství¹) (dále jen „předpisy Evropských společenství“) podmínky, za kterých se provádí opatření celního úřadu proti osobám, které vlastní, drží, skladují nebo prodávají zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví na celním území Evropských společenství, jakož i při ochraně vnitřního trhu^1a).

(1) Tento zákon upravuje

a) v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti postupu celních orgánů při ochraně práv duševního vlastnictví¹) (dále jen „nařízení Evropské unie“) provádění opatření celních orgánů, existuje-li podezření, že zboží porušuje práva k duševnímu vlastnictví, nebo v případě zjištění, že takové zboží práva k duševnímu vlastnictví porušuje,

b) provádění dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele.

(2) Tento zákon rovněž stanoví podmínky, za kterých je celní úřad oprávněn

a) zadržet zboží, o němž má důvodné podezření, že jsou jím porušena práva k duševnímu vlastnictví,

b) zajistit zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,

c) vyřadit zboží z obchodování a jiného nakládání se zbožím, které bylo soudem uznáno za zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, nebo

c) vyřadit zboží z obchodování a jiného nakládání se zbožím, bylo-li soudem rozhodnuto, že se jedná o zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,

d) projednávat přestupky a správní delikty při porušení tohoto zákona.

d) projednávat správní delikty při porušení tohoto zákona.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) dovozcem osoba, která je deklarantem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁴⁴), je-li na dovážené zboží podáno celní prohlášení, nebo osoba, která má v době provedení celní kontroly zboží vstupující na celní území Evropské unie nebo nacházející se na tomto území u sebe, není-li na dovážené zboží podáno celní prohlášení,

b) vývozcem osoba, která je deklarantem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁴⁴), je-li na vyvážené nebo zpětně vyvážené zboží podáno celní prohlášení, nebo osoba, která má v době provedení celní kontroly zboží vystupující z celního území Evropské unie u sebe, není-li na vyvážené nebo zpětně vyvážené zboží podáno celní prohlášení.

§ 3

Zákazy

Zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, je zakázáno

a) navrhnout na propuštění do režimu volného oběhu, režimu vývozu nebo režimu s podmíněným osvobozením od cla,

b) navrhnout na propuštění ke zpětnému vývozu nebo na umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu,

c) přepravit na celní území Evropské unie, vlastnit, držet, skladovat nebo prodávat na území České republiky, jestliže tím dochází k úniku zboží celnímu dohledu.

ČÁST DRUHÁ

PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O OPATŘENÍ CELNÍHO ÚŘADU

OPATŘENÍ CELNÍHO ÚŘADU PŘI PROVÁDĚNÍ CELNÍHO DOHLEDU

§ 4

Podání žádosti o opatření celního úřadu a náhrada nákladů

Podání a projednání žádosti o přijetí opatření celního úřadu a náhrada nákladů

(1) Majitel práva²) k duševnímu vlastnictví, osoba oprávněná užívat jakékoliv právo z tohoto vlastnictví nebo jejich zástupce (dále jen „majitel práva“) podává na předepsaném formuláři³) žádost o opatření celního úřadu (dále jen "žádost") Celnímu ředitelství Hradec Králové (dále jen "celní ředitelství"), které rozhoduje o schválení nebo zamítnutí žádosti. Celní ředitelství neprodleně informuje při schválení žádosti příslušný celní úřad, který má opatření provést, a toto rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí, kterým žádost zamítne, zašle majiteli práva.

(1) Držitel práva²) podává na předepsaném tiskopisu⁴⁵) žádost o přijetí opatření celního úřadu (dále jen „žádost“) Celnímu ředitelství Hradec Králové, které je příslušné k přijímání a projednání žádostí podle nařízení Evropské unie⁴⁶).

(2) Bylo-li pravomocně soudem rozhodnuto, že předmětné zboží je zbožím, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, uhradí náklady spojené s udržováním zboží pod celním dohledem při dovozu dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu vývozce, v ostatních případech vlastník nebo držitel zboží.

(2) V případech, kdy v souvislosti s držením zboží pod celním dohledem vzniknou celnímu úřadu náklady, k jejichž úhradě je držitel práva povinen se zavázat podle nařízení Evropské unie⁴), stanoví celní úřad držiteli práva rozhodnutím částku, kterou je držitel práva povinen uhradit.

(3) V případech uvedených v předpisu Evropských společenství⁴) nebo v odstavci 2 celní ředitelství oznámí

a) majiteli práva rozhodnutí, jímž se stanoví částka, kterou je povinen uhradit, a číslo účtu, na který má být tato částka uhrazena,

b) dovozci, vývozci, vlastníkovi nebo držiteli zboží rozhodnutí, jímž se stanoví částka, kterou je povinen uhradit podle odstavce 2, a číslo účtu, na který má být tato částka uhrazena.

ČÁST TŘETÍ

ODHALENÍ ZBOŽÍ, KTERÝM JSOU PORUŠENA PRÁVA K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ, PŘI PROVÁDĚNÍ CELNÍHO DOHLEDU

§ 9

Zadržení zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví

(1) Celní úřad při provádění celního dohledu⁶) zadrží zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví osobě, u které bylo zboží zjištěno, podle předpisu Evropských společenství⁷), a to bez ohledu na práva třetích osob.

(1) Celní úřad v případech stanovených nařízením Evropské unie⁷) zadrží zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví bez ohledu na práva třetích osob a oznámí toto opatření ústně dovozci nebo vývozci zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví.

(2) Bylo-li zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví předáno celnímu úřadu jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu⁸), postupuje celní úřad podle odstavce 1 obdobně.

(3) Osoba, které bylo oznámeno rozhodnutí o zadržení zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví, je povinna toto zboží celnímu úřadu vydat. O vydání tohoto zboží se vyhotoví úřední záznam podepsaný dvěma celníky a osobou, která zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví vydala, a uvede se v něm též množství a popis zboží. Osobě, která zboží vydala, předá celní úřad druhopis úředního záznamu.

(3) Osoba, které bylo oznámeno opatření o zadržení zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví, je povinna toto zboží celnímu úřadu vydat nebo zajistit jeho vydání. Není-li celnímu úřadu zboží vydáno bezprostředně po oznámení tohoto opatření, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato. O vydání nebo odnětí zadrženého zboží se sepíše protokol, v němž se uvede množství a popis zadrženého zboží. Protokol podepisují dva celníci a osoba, která zboží vydala nebo jíž bylo odňato. Případné odmítnutí podpisu touto osobou se poznamená do protokolu. Osobě, která zboží vydala nebo které bylo zboží odňato, předá celní úřad druhopis protokolu.

(4) Zadržené zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví může celní úřad ponechat osobě, které bylo zboží rozhodnutím zadrženo, a uložit jí, že zboží nesmí používat, zcizit nebo s ním jiným způsobem nakládat. Právní úkony, kterými byl tento zákaz porušen, jsou neplatné.

(4) Zadržené zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví může celní úřad ponechat osobě, které bylo zboží zadrženo, a rozhodnutím jí uložit, že zboží nesmí používat, zcizit nebo s ním jiným způsobem nakládat. Právní úkony, kterými byl tento zákaz porušen, jsou neplatné.

(5) Uplynula-li lhůta pro zadržení zboží, nebo nelze-li u zadrženého zboží uložit sankci propadnutí nebo ochranné opatření zabrání zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví v řízení o správním deliktu, nebo rozhodnout o jeho zničení podle § 14, vrátí se osobě, které bylo zadrženo.

(5) Uplynula-li lhůta pro zadržení zboží, nebo nelze-li u zadrženého zboží uložit propadnutí nebo zabrání, nebo rozhodnout o jeho zničení podle § 14, celní úřad povolí propuštění zboží nebo jeho zadržení ukončí a zboží vrátí osobě, které bylo zadrženo.

(6) Osoba dotčená uložením opatření podle odstavce 1 může do 3 pracovních dnů ode dne jeho uložení podat písemné námitky celnímu úřadu, který je uložil. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel příslušného celního úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečného odkladu. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí dotčené osobě.

ČÁST ČTVRTÁ

PODMÍNKY PRO OPATŘENÍ CELNÍHO ÚŘADU

§ 11

(1) Celní úřad, kterému celní ředitelství doručilo rozhodnutí o schválení žádosti a který zadržel zboží, oznámí majiteli práva na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, adresu místa pobytu, adresu bydliště v zahraničí příjemce, odesílatele, deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží, jde-li o fyzickou osobu, popřípadě název nebo obchodní firmu a sídlo nebo umístění organizační složky, jde-li o právnickou osobu, jakož i údaje o původu a místě odeslání zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví⁹).

Celní úřad, kterému celní ředitelství sdělilo informaci o vydaném rozhodnutí o schválení žádosti a který zadržel zboží, oznámí držiteli práva na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, adresu místa pobytu, adresu bydliště v zahraničí příjemce, odesílatele, deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží, jde-li o fyzickou osobu, popřípadě název nebo obchodní firmu a sídlo nebo umístění organizační složky, jde-li o právnickou osobu, jakož i údaje o původu a místě odeslání zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví⁹).

(2) Na písemnou výzvu celního úřadu je majitel práva povinen předložit celnímu úřadu do 15 dnů ode dne doručení výzvy písemné vyjádření, že zadržené zboží je padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, a to s doložkou majitele práva potvrzující, že údaje v něm obsažené jsou přesné, úplné, platné a pravdivé.

§ 13

(1) Má-li být uskladněno zadržené zboží do jeho propuštění do navrženého celního režimu,¹²) uplatní se obdobně podmínky pro dočasné uskladnění zboží.¹³)

(2) Má-li být složena jistota,¹⁴) lze jistotu složit v hotovosti na účet celního úřadu nebo nahradit bankovní zárukou.¹⁵)

(2) Má-li být složena jistota, jíž lze podle nařízení Evropské unie dosáhnout propuštění zboží nebo ukončení jeho zadržení¹⁴), lze jistotu složit v hotovosti na účet celního úřadu nebo nahradit bankovní zárukou¹⁵). Držitel práva je povinen na výzvu celního úřadu předložit ve stanovené lhůtě vyjádření, jakou výši jistoty považuje za dostatečnou k tomu, aby ochránila jeho zájmy.

(3) Bylo-li složením jistoty dosaženo propuštění nebo ukončení zadržení zboží, o němž je pravomocně rozhodnuto, že neporušuje práva k duševnímu vlastnictví, nebo jsou-li splněny podmínky stanovené nařízením Evropské unie⁴⁷), jistota se vrátí osobě, která ji celnímu úřadu složila. V opačném případě se jistota zúčtuje ve prospěch držitele práva, a to ve výši odpovídající částce stanovené rozhodnutím soudu o náhradě vzniklé škody. Je-li složená jistota nižší nebo rovna přiznané náhradě škody, zúčtuje se ve prospěch držitele práva v plné výši. Je-li složená jistota vyšší než přiznaná náhrada škody, vrátí se osobě, která jistotu složila, její část zbývající po zúčtování jistoty na zaplacení náhrady vzniklé škody, popřípadě po jejím započtení na úhradu pokuty uložené v řízení o správním deliktu podle tohoto zákona a na úhradu nákladů za zničení zboží. Započtení jistoty na úhradu pokuty uložené v řízení o správním deliktu podle tohoto zákona a na úhradu nákladů za zničení zboží se provede i v případě, že o náhradě škody nebylo rozhodnuto.

(4) Nelze-li s jistotou naložit způsobem uvedeným v odstavci 3, složená jistota propadne státu. Propadlá jistota je příjmem státního rozpočtu.

Nakládání se zbožím, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví

§ 14

Zničení zboží zjednodušeným postupem

(1) Jestliže bylo zadrženo zboží podezřelé z porušení práv majitele práva, celní úřad na žádost majitele práva rozhodne o zničení zboží, aniž by bylo třeba dále ověřovat, zda byla práva k duševnímu vlastnictví porušena, za předpokladu, že

(1) Jestliže bylo zadrženo zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví, může celní úřad na žádost držitele práva rozhodnout o zničení zboží zjednodušeným postupem podle nařízení Evropské unie¹⁶).

a) majitel práva do 10 pracovních dnů, anebo do 3 pracovních dnů, jde-li o zboží podléhající rychlé zkáze, od sdělení, že bylo zadrženo zboží, informuje celní úřad, že jde o zboží, kterým jsou porušena jeho práva k duševnímu vlastnictví, a předá celnímu úřadu souhlas deklaranta¹⁷), vlastníka nebo držitele zboží, se zničením zboží; se souhlasem celního úřadu může deklarant, vlastník nebo držitel zboží předat tento souhlas přímo celnímu úřadu. Pokud to okolnosti vyžadují, může být tato lhůta prodloužena o dalších 10 pracovních dnů. Celní úřad vyzve deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží, aby se v přiměřené lhůtě vyjádřil k žádosti majitele práva o zničení zboží. Nepodá-li deklarant, vlastník nebo držitel zboží v předepsané lhůtě námitky proti žádosti majitele práva o zničení zboží, má se za to, že souhlas byl udělen,

b) celní úřad před zničením odebere vzorky, které uchová tak, aby mohly sloužit jako důkaz přípustný v případném soudním řízení.

(2) Zničení se provede na náklady dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu na náklady vývozce; není-li dovozce a při vývozu nebo zpětném vývozu vývozce znám, zničení se provede na náklady majitele práva. Celní úřad zajistí zničení pod dohledem 3 celníků. O zničení se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též množství a popis zboží. Úřední záznam podepíší všichni 3 celníci.

(2) Celní úřad spolu s oznámením o zadržení zboží podle § 9 odst. 1 písemně vyzve osobu, které bylo opatření o zadržení zboží oznámeno, aby se ve lhůtě stanovené nařízením Evropské unie¹⁶) písemně vyjádřila, zda souhlasí se zničením zadrženého zboží zjednodušeným postupem v případě, že o to držitel práva požádá. Celní úřad v této výzvě zároveň dotčenou osobu upozorní, že neuplatnění písemných námitek ve lhůtě stanovené nařízením Evropské unie¹⁶) se považuje za souhlas se zničením zboží zjednodušeným postupem.

(3) Celní úřad zajistí zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví¹⁸),

(3) Souhlas se zničením zboží zjednodušeným postupem podle odstavce 2 nelze vzít zpět a po vyjádření takového souhlasu nelze proti zničení zboží uplatnit námitky.

a) na náklady dovozce a při vývozu a zpětném vývozu na náklady vývozce,

1. rozhodne-li pravomocně soud nebo celní úřad,

2. bylo-li přenecháno ve prospěch státu,

b) na náklady majitele práva, není-li celnímu úřadu znám dovozce a při vývozu a zpětném vývozu vývozce zboží.

Dovozce a při vývozu a zpětném vývozu vývozce a majitel práva mohou zajistit zničení¹⁹) zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, pod dohledem celního úřadu.

(4) Rozhodne-li pravomocně soud, že před dalším nakládáním s padělky²⁰) postačí z nich odstranit ochranné známky,²¹) celní úřad zajistí jejich odstranění a zničení na náklady dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu na náklady vývozce. Bylo-li v takovém případě vysloveno propadnutí nebo zabrání padělku, celní úřad zajistí odstranění ochranných známek za podmínek uvedených v odstavci 5 písm. a) bodě 1 a jejich zničení podle odstavce 5 písm. b).

(4) Zničení se provede na náklady dovozce nebo vývozce; není-li v době, kdy se o nákladech za zničení rozhoduje, dovozce nebo vývozce znám, zemřel nebo již neexistuje nebo se nepodařilo zjistit jeho pobyt či sídlo, zničení se provede na náklady držitele práva. Celní úřad zajistí zničení pod dohledem 3 celníků. O zničení se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede také množství a popis zboží. Úřední záznam podepíší všichni 3 celníci.

(5) Celní úřad na náklady pachatele správního deliktu zajistí

(5) Dovozce, vývozce (§ 2) nebo držitel práva mohou zajistit zničení¹⁷) zboží pod dohledem celního úřadu.

a) se souhlasem majitele práva

1. odstranění ochranných známek z padělků propadlých nebo zabraných podle pravomocného rozhodnutí soudu,

2. provedení jiných úprav na propadlých nebo zabraných padělcích, pokud se tím nezmění povaha zboží, a to tak, aby s ním bylo možno nakládat jiným způsobem než jejich prodejem, nebo

b) zničení propadlého nebo zabraného zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, ochranných známek odstraněných podle písmene a), odpadu a zbytků vzniklých při jiných úpravách podle písmene a).

(6) Není-li znám pachatel správního deliktu nebo osoba, která není za spáchání správního deliktu odpovědná, celní úřad zajistí zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví a u něhož bylo v řízení o správním deliktu vysloveno zabrání, na náklady majitele práva.

(6) Celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením zboží.

(7) V případech uvedených v odstavcích 2, 3, 4, 5 nebo 6 celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením, a číslo účtu, na který má být tato částka uhrazena.

§ 14a

Další způsoby nakládání se zbožím

(1) Celní ředitelství podle údajů celního úřadu, na základě pravomocného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání padělků a za předpokladu, že majitel práva vysloví souhlas s využitím padělků upravených podle § 14 odst. 5 pro humanitární účely písemně nebo elektronicky, rozhodne, které pravomocně propadlé nebo zabrané padělky jsou vhodné pro humanitární účely a které lze za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem bezúplatně převést²²) k humanitárním účelům na přejímající organizaci uvedenou v odstavci 2. K těmto účelům nelze převést padělky, které jsou zdravotně závadné a nejsou bezpečné. Padělky se bezúplatně převádějí podle účelu i využití nebo naléhavosti potřeb žadatelů podle pořadí došlých žádostí.

(1) Není-li rozhodnuto o zničení zboží zjednodušeným postupem podle § 14,

a) celní úřad informuje o této skutečnosti Celní ředitelství Hradec Králové a po obdržení jeho vyjádření, že nebude uplatněn postup podle písmene b), rozhodne o zničení padělků a nedovolených napodobenin podle odstavce 2, 3 nebo 4, nebo

b) rozhodne Celní ředitelství Hradec Králové o bezúplatném převodu upravených padělků k humanitárním účelům za podmínek stanovených v § 14b.

(2) Přejímajícími organizacemi mohou být

(2) Celní úřad na náklady pachatele správního deliktu zajistí

a) organizační složky státu nebo územního samosprávného celku a právnické osoby zřízené nebo založené státem nebo územním samosprávným celkem anebo zřízené zákonem, pokud jsou zřízeny nebo založeny za účelem poskytování sociálních služeb nebo působí v oblasti zdravotnictví nebo školství²³), nebo

a) se souhlasem držitele práva odstranění ochranných známek z propadlých nebo zabraných padělků a zničení takto odstraněných ochranných známek, nebo

b) jiné právnické osoby²⁴), pokud splňují tyto podmínky:

b) zničení propadlého nebo zabraného zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví.

1. nebyly zřízeny za účelem podnikání,

2. předmětem jejich činnosti je pouze činnost v oblastech uvedených v písmenu a),

3. poskytují humanitární pomoc nepřetržitě nejméně 2 roky a

4. doloží potvrzením příslušného orgánu ne starším než 3 měsíce, že nemají nedoplatky na daních, splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, splatné nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále²⁵); splatným nedoplatkem na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném včetně penále, hrazený podle zvláštního právního pedpisu²⁶) ve splátkách.

(3) Přejímající organizace je povinna

(3) Je-li pachatel správního deliktu osobou neznámou nebo osobou, která není za spáchání správního deliktu odpovědná, celní úřad informuje o této skutečnosti Celní ředitelství Hradec Králové a po obdržení jeho vyjádření, že nebude uplatněn postup podle odstavce 1 písm. b), zajistí zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví a u něhož bylo vysloveno zabrání, na náklady držitele práva. Obdobně se postupuje i v případě, že pachatel správního deliktu v době, kdy se o nákladech za zničení rozhoduje, zemřel nebo již neexistuje nebo se nepodařilo zjistit jeho pobyt či sídlo.

a) přijmout opatření k zabránění zneužití padělků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku,

b) v souladu s rozhodnutím celního ředitelství podle odstavce 1 a na své náklady zajistit odstranění ochranných známek nebo provedení jiných úprav tak, jak stanoví § 14 odst. 5 písm. a), a zničení odstraněných ochranných známek, odpadu a zbytků po těchto úpravách podle § 14 odst. 5 písm. b),

c) zajistit označení všech upravených padělků nápisem „humanita“ neodstranitelnou barvou takovým způsobem, aby nápis nebyl přímo patrný a tím nebyla snižována důstojnost osob, které tyto padělky používají,

d) evidovat a archivovat doklady o převzetí padělků a způsobu, jak s nimi bylo naloženo, a to po dobu 3 let od okamžiku bezúplatného převodu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravující uchovávání stanovených dokladů²⁷).

(4) O bezúplatném převodu padělků k humanitárním účelům uzavře Generální ředitelství cel s přejímající organizací podle odstavce 2 nebo s jejím zřizovatelem, jde-li o organizační složku územního samosprávného celku, písemnou smlouvu, která musí obsahovat vždy druh a množství bezúplatně převedených padělků a konkrétní účel, k jakému přejímající organizace padělky použije.

(4) Dovozce, vývozce (§ 2) nebo držitel práva mohou zajistit zničení¹⁸) zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, pod dohledem celního úřadu.

(5) Celní úřad je oprávněn kontrolovat u přejímající organizace plnění povinností, k nimž se přejímající organizace smluvně zavázala. O výsledku kontroly informuje celní ředitelství.

(5) V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením nebo s úpravami zboží.

(6) Humanitárními účely podle odstavců 1 a 4 se rozumí zajišťování základních potřeb obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů.

§ 14b

Bezúplatný převod a úprava padělků k humanitárním účelům

(1) Celní ředitelství Hradec Králové podle údajů celního úřadu, na základě pravomocného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání padělků a za předpokladu, že držitel práva vysloví souhlas s využitím upravených padělků pro humanitární účely, rozhodne, které pravomocně propadlé nebo zabrané padělky jsou vhodné pro humanitární účely a které lze za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem bezúplatně převést²²) k humanitárním účelům na přejímající organizaci uvedenou v odstavci 2. K těmto účelům nelze převést padělky, které jsou zdravotně závadné nebo nejsou bezpečné. Padělky se bezúplatně převádějí podle účelu i využití nebo naléhavosti potřeb žadatelů podle pořadí došlých žádostí.

(2) Přejímajícími organizacemi mohou být

a) organizační složky státu nebo územního samosprávného celku a právnické osoby zřízené nebo založené státem nebo územním samosprávným celkem anebo zřízené zákonem, pokud jsou zřízeny nebo založeny za účelem poskytování sociálních služeb nebo působí v oblasti zdravotnictví nebo školství²³), nebo

b) jiné právnické osoby²⁴), pokud splňují tyto podmínky:

1. nebyly zřízeny za účelem podnikání,

2. působí v některé z oblastí uvedených v písmenu a),

3. poskytují humanitární pomoc nepřetržitě nejméně 2 roky,

4. doloží potvrzením příslušného orgánu ne starším než 3 měsíce, že nemají nedoplatky na daních, nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění včetně penále²⁵).

(3) Přejímající organizace je povinna

a) přijmout opatření k zabránění zneužití padělků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku,

b) v souladu s rozhodnutím Celního ředitelství Hradec Králové podle odstavce 1 a na své náklady zajistit odstranění ochranných známek a zničení odstraněných ochranných známek, nebylo-li provedení těchto úprav zajištěno podle § 14a odst. 2 před bezúplatným převodem,

c) využívat padělky upravené podle písmene b) pouze k humanitárním účelům,

d) evidovat a archivovat doklady o převzetí padělků a způsobu, jak s nimi bylo naloženo, a to po dobu 3 let od okamžiku bezúplatného převodu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravující uchovávání stanovených dokladů²⁷).

(4) O bezúplatném převodu padělků k humanitárním účelům uzavře Generální ředitelství cel s přejímající organizací nebo s jejím zřizovatelem, jde-li o organizační složku územního samosprávného celku, písemnou smlouvu, která musí obsahovat konkrétní účel, k jakému přejímající organizace padělky použije. O bezúplatném nakládání s padělky k humanitárním účelům mezi organizačními složkami státu se vyhotoví zápis podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

(5) Celní úřad je oprávněn kontrolovat u přejímající organizace plnění povinností podle odstavce 3, jakož i závazků vyplývajících ze smlouvy podle odstavce 4. O výsledku kontroly informuje Celní ředitelství Hradec Králové.

(6) Humanitárními účely podle odstavců 1, 3 a 4 se rozumí zajišťování základních potřeb obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů.

ČÁST PÁTÁ

ČÁST TŘETÍ

SPRÁVNÍ DELIKTY

HLAVA I

PŘESTUPKY

§ 15

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) podá celní prohlášení na propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, do volného oběhu nebo režimu vývozu,

a) podá celní prohlášení na propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, do volného oběhu, režimu vývozu nebo režimu s podmíněným osvobozením od cla v rozporu s § 3 písm. a),

b) podá žádost na propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, ke zpětnému vývozu nebo požádá o jeho umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu,

b) podá žádost na propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, ke zpětnému vývozu nebo požádá o jeho umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu v rozporu s § 3 písm. b),

c) přepraví na celní území Společenství, vlastní, drží, skladuje nebo prodává na území České republiky zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, které uniklo celnímu dohledu, nebo

c) přepraví na celní území Evropské unie, vlastní, drží, skladuje v rozporu s § 3 písm. c), nebo prodává na území České republiky zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, které uniklo celnímu dohledu, nebo

d) jako osoba, které bylo celním úřadem ponecháno zadržené zboží, ohledně něhož je podezření, že jím došlo k porušení práv k duševnímu vlastnictví, v rozporu s § 9 odst. 4 toto zboží používá, zcizí nebo s ním jiným způsobem nakládá,

§ 16

(1) Za přestupek podle § 15 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 100 000 Kč. Za přestupek podle § 15 písm. d) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(2) Za přestupek podle § 15 písm. c) lze uložit pokutu

a) do 1 000 000 Kč,

b) do 5 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve větším rozsahu,

c) do 20 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve značném rozsahu.

(3) O porušení povinnosti ve větším rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota zboží uplatněná podle předpisu Evropských společenství³⁷) částku 1 000 000 Kč. O porušení povinnosti ve značném rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 5 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropských společenství³⁷) částku 5 000 000 Kč.

(3) O porušení povinnosti ve větším rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota zboží uplatněná podle předpisu Evropské unie³⁷) částku 1 000 000 Kč. O porušení povinnosti ve značném rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 5 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropské unie³⁷) částku 5 000 000 Kč.

HLAVA II

SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB

§ 23

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) podá celní prohlášení na propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, do režimu volného oběhu nebo režimu vývozu,

a) podá celní prohlášení na propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, do režimu volného oběhu, režimu vývozu nebo režimu s podmíněným osvobozením od cla v rozporu s § 3 písm. a),

b) podá žádost o propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, ke zpětnému vývozu nebo požádá o jeho umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu,

b) podá žádost o propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, ke zpětnému vývozu nebo požádá o jeho umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu v rozporu s § 3 písm. b),

c) přepraví na celní území Společenství, vlastní, drží, skladuje nebo prodává na území České republiky zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, které uniklo celnímu dohledu,

c) přepraví na celní území Evropské unie, vlastní, drží, skladuje nebo prodává na území České republiky zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, které uniklo celnímu dohledu v rozporu s § 3 písm. c),

d) jako osoba, které bylo celním úřadem ponecháno zadržené zboží, ohledně něhož je podezření, že jím došlo k porušení práv k duševnímu vlastnictví, v rozporu s § 9 odst. 4 toto zboží používá, zcizí nebo s ním jiným způsobem nakládá, nebo

e) jako přejímající organizace nesplní po bezúplatném převodu padělků některou z povinností podle § 14a odst. 3.

e) jako přejímající organizace nesplní po bezúplatném převodu padělků některou z povinností podle § 14b odst. 3.

§ 24

(1) Za správní delikt podle § 23 písm. a), b) a e) se uloží pokuta do 100 000 Kč. Za správní delikt podle § 23 písm. d) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

(2) Za správní delikt podle § 23 odst. 1 písm. c) se uloží pokuta

a) do 1 000 000 Kč,

b) do 5 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve větším rozsahu, nebo

c) do 20 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve značném rozsahu.

(3) O porušení povinností ve větším rozsahu se jedná v případě, kdy celní hodnota zboží, kterým byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropských společenství³⁷) částku 1 000 000 Kč. O porušení povinnosti ve značném rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 5 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuj e-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropských společenství³⁷) částku 5 000 000 Kč.

(3) O porušení povinností ve větším rozsahu se jedná v případě, kdy celní hodnota zboží, kterým byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropské unie³⁷) částku 1 000 000 Kč. O porušení povinnosti ve značném rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 5 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropské unie³⁷) částku 5 000 000 Kč.

HLAVA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 28a

Propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví

(1) Propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, se uloží, jestliže takové zboží náleží pachateli správního deliktu a

a) bylo ke spáchání správního deliktu užito nebo určeno, nebo

b) bylo správním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, správním deliktem získané.

(2) Vlastníkem propadlého zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, se stává stát^37a).

§ 28b

Zabrání zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví

(1) Nebylo-li uloženo propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, uvedeného v § 28a odst. 1 písm. a) nebo b), rozhodne se, že se takové zboží zabírá, jestliže

a) pachatel správního deliktu není znám,

a) náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, nebo

b) náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, nebo

b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela

c) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela

a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.

(2) Vlastníkem zabraného zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, se stává stát.

§ 28c

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává celní úřad, v jehož územním obvodu bylo zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, zadrženo.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání^37b) fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení § 14b až 23.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání^37b) fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuta uložená za správní delikt je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(7) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.