Zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví - znění od 01. 01. 2013 (úplné znění)

191

ZÁKON

ze dne 29. července 1999

o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje

a) v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti postupu celních orgánů při ochraně práv duševního vlastnictví¹) (dále jen „nařízení Evropské unie“) provádění opatření celních orgánů, existuje-li podezření, že zboží porušuje práva k duševnímu vlastnictví, nebo v případě zjištění, že takové zboží práva k duševnímu vlastnictví porušuje,

b) provádění dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele.

(2) Tento zákon rovněž stanoví podmínky, za kterých je celní úřad oprávněn

a) zadržet zboží, o němž má důvodné podezření, že jsou jím porušena práva k duševnímu vlastnictví,

b) zajistit zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,

c) vyřadit zboží z obchodování a jiného nakládání se zbožím, bylo-li soudem rozhodnuto, že se jedná o zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,

d) projednávat správní delikty při porušení tohoto zákona.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) dovozcem osoba, která je deklarantem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁴⁴), je-li na dovážené zboží podáno celní prohlášení, nebo osoba, která má v době provedení celní kontroly zboží vstupující na celní území Evropské unie nebo nacházející se na tomto území u sebe, není-li na dovážené zboží podáno celní prohlášení,

b) vývozcem osoba, která je deklarantem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁴⁴), je-li na vyvážené nebo zpětně vyvážené zboží podáno celní prohlášení, nebo osoba, která má v době provedení celní kontroly zboží vystupující z celního území Evropské unie u sebe, není-li na vyvážené nebo zpětně vyvážené zboží podáno celní prohlášení.

§ 3

Zákazy

Zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, je zakázáno

a) navrhnout na propuštění do režimu volného oběhu, režimu vývozu nebo režimu s podmíněným osvobozením od cla,

b) navrhnout na propuštění ke zpětnému vývozu nebo na umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu,

c) přepravit na celní území Evropské unie, vlastnit, držet, skladovat nebo prodávat na území České republiky, jestliže tím dochází k úniku zboží celnímu dohledu.

ČÁST DRUHÁ

OPATŘENÍ CELNÍHO ÚŘADU PŘI PROVÁDĚNÍ CELNÍHO DOHLEDU

§ 4

Podání a projednání žádosti o přijetí opatření celního úřadu a náhrada nákladů

(1) Držitel práva²) podává na předepsaném tiskopisu⁴⁵) žádost o přijetí opatření celního úřadu (dále jen „žádost“) Celnímu ředitelství Hradec Králové, které je příslušné k přijímání a projednání žádostí podle nařízení Evropské unie⁴⁶).

(1) Držitel práva²) podává na předepsaném tiskopisu⁴⁵) žádost o přijetí opatření celního úřadu (dále jen „žádost“) Celnímu úřadu pro Královéhradecký kraj, který je příslušný k přijímání a projednání žádostí podle nařízení Evropské unie⁴⁶) (dále jen „určený celní úřad“).

(2) V případech, kdy v souvislosti s držením zboží pod celním dohledem vzniknou celnímu úřadu náklady, k jejichž úhradě je držitel práva povinen se zavázat podle nařízení Evropské unie⁴), stanoví celní úřad držiteli práva rozhodnutím částku, kterou je držitel práva povinen uhradit.

§ 9

Zadržení zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví

(1) Celní úřad v případech stanovených nařízením Evropské unie⁷) zadrží zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví bez ohledu na práva třetích osob a oznámí toto opatření ústně dovozci nebo vývozci zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví.

(2) Bylo-li zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví předáno celnímu úřadu jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu⁸), postupuje celní úřad podle odstavce 1 obdobně.

(3) Osoba, které bylo oznámeno opatření o zadržení zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví, je povinna toto zboží celnímu úřadu vydat nebo zajistit jeho vydání. Není-li celnímu úřadu zboží vydáno bezprostředně po oznámení tohoto opatření, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato. O vydání nebo odnětí zadrženého zboží se sepíše protokol, v němž se uvede množství a popis zadrženého zboží. Protokol podepisují dva celníci a osoba, která zboží vydala nebo jíž bylo odňato. Případné odmítnutí podpisu touto osobou se poznamená do protokolu. Osobě, která zboží vydala nebo které bylo zboží odňato, předá celní úřad druhopis protokolu.

(4) Zadržené zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví může celní úřad ponechat osobě, které bylo zboží zadrženo, a rozhodnutím jí uložit, že zboží nesmí používat, zcizit nebo s ním jiným způsobem nakládat. Právní úkony, kterými byl tento zákaz porušen, jsou neplatné.

(5) Uplynula-li lhůta pro zadržení zboží, nebo nelze-li u zadrženého zboží uložit propadnutí nebo zabrání, nebo rozhodnout o jeho zničení podle § 14, celní úřad povolí propuštění zboží nebo jeho zadržení ukončí a zboží vrátí osobě, které bylo zadrženo.

(6) Osoba dotčená uložením opatření podle odstavce 1 může do 3 pracovních dnů ode dne jeho uložení podat písemné námitky celnímu úřadu, který je uložil. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel příslušného celního úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečného odkladu. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí dotčené osobě.

§ 11

Celní úřad, kterému celní ředitelství sdělilo informaci o vydaném rozhodnutí o schválení žádosti a který zadržel zboží, oznámí držiteli práva na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, adresu místa pobytu, adresu bydliště v zahraničí příjemce, odesílatele, deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží, jde-li o fyzickou osobu, popřípadě název nebo obchodní firmu a sídlo nebo umístění organizační složky, jde-li o právnickou osobu, jakož i údaje o původu a místě odeslání zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví⁹).

Celní úřad, kterému určený celní úřad sdělí informaci o vydaném rozhodnutí o schválení žádosti a který zadržel zboží, oznámí držiteli práva na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, adresu místa pobytu, adresu bydliště v zahraničí příjemce, odesílatele, deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží, jde-li o fyzickou osobu, popřípadě název nebo obchodní firmu a sídlo nebo umístění organizační složky, jde-li o právnickou osobu, jakož i údaje o původu a místě odeslání zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví⁹).

§ 13

(1) Má-li být uskladněno zadržené zboží do jeho propuštění do navrženého celního režimu,¹²) uplatní se obdobně podmínky pro dočasné uskladnění zboží.¹³)

(2) Má-li být složena jistota, jíž lze podle nařízení Evropské unie dosáhnout propuštění zboží nebo ukončení jeho zadržení¹⁴), lze jistotu složit v hotovosti na účet celního úřadu nebo nahradit bankovní zárukou¹⁵). Držitel práva je povinen na výzvu celního úřadu předložit ve stanovené lhůtě vyjádření, jakou výši jistoty považuje za dostatečnou k tomu, aby ochránila jeho zájmy.

(3) Bylo-li složením jistoty dosaženo propuštění nebo ukončení zadržení zboží, o němž je pravomocně rozhodnuto, že neporušuje práva k duševnímu vlastnictví, nebo jsou-li splněny podmínky stanovené nařízením Evropské unie⁴⁷), jistota se vrátí osobě, která ji celnímu úřadu složila. V opačném případě se jistota zúčtuje ve prospěch držitele práva, a to ve výši odpovídající částce stanovené rozhodnutím soudu o náhradě vzniklé škody. Je-li složená jistota nižší nebo rovna přiznané náhradě škody, zúčtuje se ve prospěch držitele práva v plné výši. Je-li složená jistota vyšší než přiznaná náhrada škody, vrátí se osobě, která jistotu složila, její část zbývající po zúčtování jistoty na zaplacení náhrady vzniklé škody, popřípadě po jejím započtení na úhradu pokuty uložené v řízení o správním deliktu podle tohoto zákona a na úhradu nákladů za zničení zboží. Započtení jistoty na úhradu pokuty uložené v řízení o správním deliktu podle tohoto zákona a na úhradu nákladů za zničení zboží se provede i v případě, že o náhradě škody nebylo rozhodnuto.

(4) Nelze-li s jistotou naložit způsobem uvedeným v odstavci 3, složená jistota propadne státu. Propadlá jistota je příjmem státního rozpočtu.

Nakládání se zbožím, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví

§ 14

Zničení zboží zjednodušeným postupem

(1) Jestliže bylo zadrženo zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví, může celní úřad na žádost držitele práva rozhodnout o zničení zboží zjednodušeným postupem podle nařízení Evropské unie¹⁶).

(2) Celní úřad spolu s oznámením o zadržení zboží podle § 9 odst. 1 písemně vyzve osobu, které bylo opatření o zadržení zboží oznámeno, aby se ve lhůtě stanovené nařízením Evropské unie¹⁶) písemně vyjádřila, zda souhlasí se zničením zadrženého zboží zjednodušeným postupem v případě, že o to držitel práva požádá. Celní úřad v této výzvě zároveň dotčenou osobu upozorní, že neuplatnění písemných námitek ve lhůtě stanovené nařízením Evropské unie¹⁶) se považuje za souhlas se zničením zboží zjednodušeným postupem.

(3) Souhlas se zničením zboží zjednodušeným postupem podle odstavce 2 nelze vzít zpět a po vyjádření takového souhlasu nelze proti zničení zboží uplatnit námitky.

(4) Zničení se provede na náklady dovozce nebo vývozce; není-li v době, kdy se o nákladech za zničení rozhoduje, dovozce nebo vývozce znám, zemřel nebo již neexistuje nebo se nepodařilo zjistit jeho pobyt či sídlo, zničení se provede na náklady držitele práva. Celní úřad zajistí zničení pod dohledem 3 celníků. O zničení se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede také množství a popis zboží. Úřední záznam podepíší všichni 3 celníci.

(5) Dovozce, vývozce (§ 2) nebo držitel práva mohou zajistit zničení¹⁷) zboží pod dohledem celního úřadu.

(6) Celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením zboží.

(6) Celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením zboží. Částku do výše 100 Kč celní úřad k úhradě neuloží.

§ 14a

Další způsoby nakládání se zbožím

(1) Není-li rozhodnuto o zničení zboží zjednodušeným postupem podle § 14,

a) celní úřad informuje o této skutečnosti Celní ředitelství Hradec Králové a po obdržení jeho vyjádření, že nebude uplatněn postup podle písmene b), rozhodne o zničení padělků a nedovolených napodobenin podle odstavce 2, 3 nebo 4, nebo

a) celní úřad informuje o této skutečnosti určený celní úřad a po obdržení jeho vyjádření, že nebude uplatněn postup podle písmene b), rozhodne o zničení padělků a nedovolených napodobenin podle odstavce 2, 3 nebo 4, nebo

b) rozhodne Celní ředitelství Hradec Králové o bezúplatném převodu upravených padělků k humanitárním účelům za podmínek stanovených v § 14b.

b) rozhodne určený celní úřad o bezúplatném převodu upravených padělků k humanitárním účelům za podmínek stanovených v § 14b.

(2) Celní úřad na náklady pachatele správního deliktu zajistí

a) se souhlasem držitele práva odstranění ochranných známek z propadlých nebo zabraných padělků a zničení takto odstraněných ochranných známek, nebo

b) zničení propadlého nebo zabraného zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví.

(3) Je-li pachatel správního deliktu osobou neznámou nebo osobou, která není za spáchání správního deliktu odpovědná, celní úřad informuje o této skutečnosti Celní ředitelství Hradec Králové a po obdržení jeho vyjádření, že nebude uplatněn postup podle odstavce 1 písm. b), zajistí zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví a u něhož bylo vysloveno zabrání, na náklady držitele práva. Obdobně se postupuje i v případě, že pachatel správního deliktu v době, kdy se o nákladech za zničení rozhoduje, zemřel nebo již neexistuje nebo se nepodařilo zjistit jeho pobyt či sídlo.

(3) Je-li pachatel správního deliktu osobou neznámou nebo osobou, která není za spáchání správního deliktu odpovědná, celní úřad informuje o této skutečnosti určený celní úřad a po obdržení jeho vyjádření, že nebude uplatněn postup podle odstavce 1 písm. b), zajistí zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví a u něhož bylo vysloveno zabrání, na náklady držitele práva. Obdobně se postupuje i v případě, že pachatel správního deliktu v době, kdy se o nákladech za zničení rozhoduje, zemřel nebo již neexistuje nebo se nepodařilo zjistit jeho pobyt či sídlo.

(4) Dovozce, vývozce (§ 2) nebo držitel práva mohou zajistit zničení¹⁸) zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, pod dohledem celního úřadu.

(5) V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením nebo s úpravami zboží.

(5) V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením nebo s úpravami zboží. Částku do výše 100 Kč celní úřad k úhradě neuloží.

§ 14b

Bezúplatný převod a úprava padělků k humanitárním účelům

(1) Celní ředitelství Hradec Králové podle údajů celního úřadu, na základě pravomocného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání padělků a za předpokladu, že držitel práva vysloví souhlas s využitím upravených padělků pro humanitární účely, rozhodne, které pravomocně propadlé nebo zabrané padělky jsou vhodné pro humanitární účely a které lze za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem bezúplatně převést²²) k humanitárním účelům na přejímající organizaci uvedenou v odstavci 2. K těmto účelům nelze převést padělky, které jsou zdravotně závadné nebo nejsou bezpečné. Padělky se bezúplatně převádějí podle účelu i využití nebo naléhavosti potřeb žadatelů podle pořadí došlých žádostí.

(1) Určený celní úřad podle údajů celního úřadu, na základě pravomocného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání padělků a za předpokladu, že držitel práva vysloví souhlas s využitím upravených padělků pro humanitární účely, rozhodne, které pravomocně propadlé nebo zabrané padělky jsou vhodné pro humanitární účely a které lze za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem bezúplatně převést²²) k humanitárním účelům na přejímající organizaci uvedenou v odstavci 2. K těmto účelům nelze převést padělky, které jsou zdravotně závadné nebo nejsou bezpečné. Padělky se bezúplatně převádějí podle účelu i využití nebo naléhavosti potřeb žadatelů podle pořadí došlých žádostí.

(2) Přejímajícími organizacemi mohou být

a) organizační složky státu nebo územního samosprávného celku a právnické osoby zřízené nebo založené státem nebo územním samosprávným celkem anebo zřízené zákonem, pokud jsou zřízeny nebo založeny za účelem poskytování sociálních služeb nebo působí v oblasti zdravotnictví nebo školství²³), nebo

b) jiné právnické osoby²⁴), pokud splňují tyto podmínky:

1. nebyly zřízeny za účelem podnikání,

2. působí v některé z oblastí uvedených v písmenu a),

3. poskytují humanitární pomoc nepřetržitě nejméně 2 roky,

4. doloží potvrzením příslušného orgánu ne starším než 3 měsíce, že nemají nedoplatky na daních, nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění včetně penále²⁵).

(3) Přejímající organizace je povinna

a) přijmout opatření k zabránění zneužití padělků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku,

b) v souladu s rozhodnutím Celního ředitelství Hradec Králové podle odstavce 1 a na své náklady zajistit odstranění ochranných známek a zničení odstraněných ochranných známek, nebylo-li provedení těchto úprav zajištěno podle § 14a odst. 2 před bezúplatným převodem,

b) v souladu s rozhodnutím určeného celního úřadu podle odstavce 1 a na své náklady zajistit odstranění ochranných známek a zničení odstraněných ochranných známek, nebylo-li provedení těchto úprav zajištěno podle § 14a odst. 2 před bezúplatným převodem,

c) využívat padělky upravené podle písmene b) pouze k humanitárním účelům,

d) evidovat a archivovat doklady o převzetí padělků a způsobu, jak s nimi bylo naloženo, a to po dobu 3 let od okamžiku bezúplatného převodu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravující uchovávání stanovených dokladů²⁷).

(4) O bezúplatném převodu padělků k humanitárním účelům uzavře Generální ředitelství cel s přejímající organizací nebo s jejím zřizovatelem, jde-li o organizační složku územního samosprávného celku, písemnou smlouvu, která musí obsahovat konkrétní účel, k jakému přejímající organizace padělky použije. O bezúplatném nakládání s padělky k humanitárním účelům mezi organizačními složkami státu se vyhotoví zápis podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

(5) Celní úřad je oprávněn kontrolovat u přejímající organizace plnění povinností podle odstavce 3, jakož i závazků vyplývajících ze smlouvy podle odstavce 4. O výsledku kontroly informuje Celní ředitelství Hradec Králové.

(5) Celní úřad je oprávněn kontrolovat u přejímající organizace plnění povinností podle odstavce 3, jakož i závazků vyplývajících ze smlouvy podle odstavce 4. O výsledku kontroly informuje určený celní úřad.

(6) Humanitárními účely podle odstavců 1, 3 a 4 se rozumí zajišťování základních potřeb obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů.

ČÁST TŘETÍ

SPRÁVNÍ DELIKTY

HLAVA I

PŘESTUPKY

§ 15

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) podá celní prohlášení na propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, do volného oběhu, režimu vývozu nebo režimu s podmíněným osvobozením od cla v rozporu s § 3 písm. a),

b) podá žádost na propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, ke zpětnému vývozu nebo požádá o jeho umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu v rozporu s § 3 písm. b),

c) přepraví na celní území Evropské unie, vlastní, drží, skladuje v rozporu s § 3 písm. c), nebo prodává na území České republiky zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, které uniklo celnímu dohledu, nebo

d) jako osoba, které bylo celním úřadem ponecháno zadržené zboží, ohledně něhož je podezření, že jím došlo k porušení práv k duševnímu vlastnictví, v rozporu s § 9 odst. 4 toto zboží používá, zcizí nebo s ním jiným způsobem nakládá,

§ 16

(1) Za přestupek podle § 15 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 100 000 Kč. Za přestupek podle § 15 písm. d) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(2) Za přestupek podle § 15 písm. c) lze uložit pokutu

a) do 1 000 000 Kč,

b) do 5 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve větším rozsahu,

c) do 20 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve značném rozsahu.

(3) O porušení povinnosti ve větším rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota zboží uplatněná podle předpisu Evropské unie³⁷) částku 1 000 000 Kč. O porušení povinnosti ve značném rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 5 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropské unie³⁷) částku 5 000 000 Kč.

HLAVA II

SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB

§ 23

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) podá celní prohlášení na propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, do režimu volného oběhu, režimu vývozu nebo režimu s podmíněným osvobozením od cla v rozporu s § 3 písm. a),

b) podá žádost o propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, ke zpětnému vývozu nebo požádá o jeho umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu v rozporu s § 3 písm. b),

c) přepraví na celní území Evropské unie, vlastní, drží, skladuje nebo prodává na území České republiky zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, které uniklo celnímu dohledu v rozporu s § 3 písm. c),

d) jako osoba, které bylo celním úřadem ponecháno zadržené zboží, ohledně něhož je podezření, že jím došlo k porušení práv k duševnímu vlastnictví, v rozporu s § 9 odst. 4 toto zboží používá, zcizí nebo s ním jiným způsobem nakládá, nebo

e) jako přejímající organizace nesplní po bezúplatném převodu padělků některou z povinností podle § 14b odst. 3.

§ 24

(1) Za správní delikt podle § 23 písm. a), b) a e) se uloží pokuta do 100 000 Kč. Za správní delikt podle § 23 písm. d) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

(2) Za správní delikt podle § 23 odst. 1 písm. c) se uloží pokuta

a) do 1 000 000 Kč,

b) do 5 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve větším rozsahu, nebo

c) do 20 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve značném rozsahu.

(3) O porušení povinností ve větším rozsahu se jedná v případě, kdy celní hodnota zboží, kterým byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropské unie³⁷) částku 1 000 000 Kč. O porušení povinnosti ve značném rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 5 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropské unie³⁷) částku 5 000 000 Kč.

HLAVA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 28a

Propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví

(1) Propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, se uloží, jestliže takové zboží náleží pachateli správního deliktu a

a) bylo ke spáchání správního deliktu užito nebo určeno, nebo

b) bylo správním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, správním deliktem získané.

(2) Vlastníkem propadlého zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, se stává stát^37a).

§ 28b

Zabrání zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví

(1) Nebylo-li uloženo propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, uvedeného v § 28a odst. 1 písm. a) nebo b), rozhodne se, že se takové zboží zabírá, jestliže

a) pachatel správního deliktu není znám,

b) náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, nebo

c) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela

a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.

(2) Vlastníkem zabraného zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, se stává stát.

§ 28c

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává celní úřad, v jehož územním obvodu bylo zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, zadrženo.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání^37b) fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuta uložená za správní delikt je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

ČÁST ČTVRTÁ

PROVÁDĚNÍ DOZORU V RÁMCI OCHRANY SPOTŘEBITELE

§ 29

(1) Při provádění dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele je celník oprávněn

a) zastavovat osoby a vozidla, provádět kontrolu zavazadel, vozidel, jejich nákladů, přepravních a průvodních listin,

b) vstupovat

1. do provozoven a skladových prostor určených k nabídce, skladování nebo prodeji zboží,

2. do provozoven a objektů užívaných výrobcem, dovozcem⁴⁸) nebo distributorem a vyžadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací,

c) ověřovat totožnost fyzických osob, které jsou kontrolovanými osobami nebo zastupují kontrolované osoby, a vyžadovat od nich potřebné údaje a písemná nebo ústní vysvětlení,

d) vyzvat držitele práva, aby se vyjádřil ke zjištěním zakládajícím podezření z porušení jeho práv, nebo si jej přizvat k výkonu dozoru,

e) odebírat vzorky kontrolovaného zboží za účelem provedení analýzy.

(2) Kontrolované osoby jsou povinny umožnit celníkům plnit jejich úkoly související s výkonem dozoru a poskytnout jim potřebnou součinnost.

(3) Celní úřad informuje toho, kdo podal podnět ke kontrole, o zjištěném porušení právních předpisů nebo o jiných zjištěných nedostatcích a jejich příčinách.

§ 29a

(1) Celní úřad může při provádění dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele, bez ohledu na práva třetích osob, zadržet zboží, existuje-li podezření, že v souvislosti s jeho nabízením nebo prodejem dochází k porušení ustanovení zvláštního právního předpisu⁴⁹) nebo zákazu nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu⁵⁰).

(2) Při zadržení zboží podle odstavce 1 se použije § 9 odst. 3, 4 a 6 obdobně.

(3) Celní úřad může uskladnit zadržené zboží na náklady kontrolované osoby, včetně nákladů na zajištění a přepravu v souvislosti se skladováním.

(4) Nelze-li u zadrženého zboží uložit propadnutí nebo zabrání zboží, celní úřad zadržení zboží ukončí a zboží vrátí osobě, které bylo zadrženo.

§ 30

(1) Zjistí-li celní úřad v řízení o správním deliktu vedeném podle zákona o ochraně spotřebitele, že byl porušen zákaz používání klamavých obchodních praktik⁵¹) nebo zákaz nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely, uloží rozhodnutím kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání zboží, kterým jsou právní předpisy porušeny. Pro ukládání propadnutí a zabrání zboží se použije § 28a a 28b obdobně.

(2) Celní úřad na náklady pachatele správního deliktu zajistí

a) se souhlasem držitele práva odstranění ochranných známek z propadlých nebo zabraných padělků a zničení takto odstraněných ochranných známek, nebo

b) zničení propadlého nebo zabraného zboží, v souvislosti s jehož nabízením nebo prodejem došlo k porušení zákazu používání klamavých obchodních praktik.

(3) Je-li pachatel správního deliktu osobou neznámou nebo osobou, která není za spáchání správního deliktu odpovědná, celní úřad zajistí zničení zboží, v souvislosti s jehož nabízením nebo prodejem byl porušen zákaz používání klamavých obchodních praktik a u něhož bylo vysloveno zabrání. V takovém případě nese náklady na zničení zboží stát.

(4) Jsou-li propadlé nebo zabrané padělky využitelné pro humanitární účely, může celní úřad rozhodnout, že budou bezplatně převedeny na přejímající organizaci podle § 14b.

(5) V případech uvedených v odstavci 2 celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením nebo s úpravami zboží.

§ 30a

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, mají celní orgány při výkonu dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele stejná práva a povinnosti jako při jimi prováděném dohledu podle celního zákona. Totéž platí o právech a povinnostech osob, které tomuto dozoru podléhají.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, mají celní úřady při výkonu dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele stejná práva a povinnosti jako při jimi prováděném dohledu podle celního zákona. Totéž platí o právech a povinnostech osob, které tomuto dozoru podléhají.

(2) Na kontrolu prováděnou celními orgány při dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele se nevztahuje zákon o státní kontrole, s výjimkou ustanovení o protokolu⁵²).

(2) Na kontrolu prováděnou celními úřady při dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele se nevztahuje zákon o státní kontrole, s výjimkou ustanovení o protokolu⁵²).

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 31

(1) Náklady podle § 4 odst. 2, § 14 odst. 6, § 14a odst. 5 a § 30 odst. 5 jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí celního úřadu o jejich výši dotčeným osobám.

(2) Náklady lze předepsat ve vztahu ke zboží a osobám uvedeným v ustanoveních, na něž odkazuje odstavec 1, rozhodnutím pouze do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém se celní ředitelství nebo celní úřad dozvěděl o

(2) Náklady lze předepsat ve vztahu ke zboží a osobám uvedeným v ustanoveních, na něž odkazuje odstavec 1, rozhodnutím pouze do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém se celní úřad dozvěděl o

a) pravomocném rozhodnutí soudu, že jde o padělky nebo nedovolené napodobeniny,

b) přijetí předběžného opatření soudu ke zničení zboží,

c) posledních nákladech, vzniklých celnímu úřadu s udržováním zboží pod celním dohledem a se zničením zboží a jiným nakládáním se zbožím, které vznikly ve vztahu k danému zboží.

§ 31a

(1) Odvolání proti rozhodnutí celních orgánů podle tohoto zákona nemá odkladný účinek. To neplatí pro odvolání podané proti rozhodnutí o o správních deliktech a pořádkové pokutě.

(1) Odvolání proti rozhodnutí celních úřadů podle tohoto zákona nemá odkladný účinek. To neplatí pro odvolání podané proti rozhodnutí o o správních deliktech a pořádkové pokutě.

(2) Odvolací orgán v rozhodnutí, kterým se zamítá odvolání proti rozhodnutí podle tohoto zákona, uvede v poučení rovněž lhůtu, ve které je možno podat soudu žalobu o přezkoumání tohoto rozhodnutí.³⁹)

§ 31b

Ve věcech vybírání a vymáhání náhrad nákladů účelně vynaložených celními úřady, vyplývajících z povinnosti mít zboží pod celním dohledem, a nákladů na odnětí, zničení a úpravy zboží postupují celní úřady obdobně podle zvláštního právního předpisu o správě daní a poplatků.⁴⁰)

§ 31c

Pořádková pokuta

(1) Celní úřad může uložit kontrolované osobě pořádkovou pokutu do 50000 Kč, jestliže neumožní celníkům plnit jejich úkoly související s výkonem dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele nebo jim neposkytne potřebnou součinnost.

(2) Pořádkovou pokutu lze ukládat opakovaně.

(3) Při určení výše pořádkové pokuty celní úřad přihlíží zejména k závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání ve vztahu k povaze a účelu kontroly.

ČÁST SEDMÁ

Změna trestního řádu

§ 39

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb. a zákona č. 166/1998 Sb., se mění takto:

V § 12 odst. 2 písm. g) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h), i) a j), která znějí:

"h) porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 trestního zákona, pokud čin byl spáchán v souvislosti s dovozem, vývozem nebo průvozem zboží,

i) porušování průmyslových práv podle § 151 trestního zákona, pokud byl čin spáchán v souvislosti s dovozem, vývozem nebo průvozem zboží,

j) porušování autorského práva podle § 152 trestního zákona, pokud byl čin spáchán v souvislosti s dovozem, vývozem nebo průvozem zboží.".

ČÁST OSMÁ

ÚČINNOST

§ 41

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 260/2002 Sb. Čl. II

1. Řízení o posouzení žádosti o přijetí opatření celního úřadu, která nebyla dokončena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí Celní ředitelství Hradec Králové podle tohoto zákona.

2. Opatření celních úřadů přijímaná na základě rozhodnutí příslušných celních ředitelství podle stávajících právních předpisů přijímají celní úřady do konce lhůty stanovené v těchto rozhodnutích; informace podle § 9 odst. 1 a 2 a podle § 11 odst. 1 a 2 poskytují celní úřady ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pouze Celnímu ředitelství Hradec Králové.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 255/2004 Sb. Čl. II

1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ukončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou nakládání se zbožím, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví podle ustanovení § 14 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 260/2002 Sb., které se dokončí podle tohoto zákona.

2. Pokud došlo k porušení právních předpisů z oblasti ochrany práv duševního vlastnictví přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v řízení o přestupku a v řízení o správním deliktu se postupuje podle právních předpisů platných v době, kdy byly porušeny.

3. Při uplatňování ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 8 tohoto zákona, se za prohlášení majitele práva považuje do 31. prosince 2004 jistota složená v hotovosti podle dosavadních právních předpisů.

4. Při uplatňování ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 25 tohoto zákona, se jistota složená v hotovosti na ochranu práv majitele práva podle dosavadních právních předpisů považuje za jistotu složenou v hotovosti podle tohoto zákona.

5. V období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 1. července 2004 se ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 26 tohoto zákona, nepoužije.

6. V období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 1. července 2004 se žádost podle § 4 odst. 2 a 3 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 8 tohoto zákona, podává na formuláři stanoveném v nařízení Komise (ES) č. 1367/95. Náležitosti stanoví čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 3295/94 a články 2, 2a a 3 nařízení Komise (ES) č. 1367/95.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

¹) Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo.
Nařízení Komise (ES) č. 1891/2004 ze dne 21. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 o zásahu celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení práv k duševnímu vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata vůči zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1172/2007 ze dne 5. října 2007.

^1a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

²) Čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

³) Příloha II-B nařízení Komise (ES) č. 1891/2004 ze dne 31. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 o zásahu celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení některých práv k duševnímu vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata vůči zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo.

⁴) Čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

⁵) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

⁷) Čl. 4 a 9 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

⁸) Například § 23 odst. 8 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění zákona č. 145/2000 Sb.

⁹) Čl. 9 odst. 3, čl. 10 a 11 a čl. 13 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

¹⁰) Čl. 9 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

¹¹) Čl. 10 druhý pododstavec nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

¹²) Čl. 14 odst. 1 a článek 15 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

¹³) Články 50 až 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

¹⁴) Čl. 14 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

¹⁵) § 313 až 322 obchodního zákoníku.

¹⁶) Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

¹⁷) Čl. 182 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

¹⁸) Čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

²²) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

²³) Například zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb.

²⁴) Například zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

²⁵) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

²⁶) § 20a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²⁷) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²⁹) Článek 19 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

³⁰) Článek 19 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

³¹) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

³⁷) Čl. 9 nařízení Komise (ES) č. 1917/2000 ze dne 7. září 2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1172/95, pokud se jedná o statistiku zahraničního obchodu, v platném znění.

^37a) § 316 celního zákona.

^37b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

³⁸) Čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

³⁹) Občanský soudní řád, soudní řád správní.

⁴⁰) § 59, 73 a 73a zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁴) Čl. 4 bod 18 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

⁴⁵) Přílohy I a II nařízení Komise (ES) č. 1891/2004.

⁴⁶) Čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

⁴⁷) Čl. 14 odst. 2 třetí pododstavec nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

⁴⁸) § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb.

⁴⁹) § 4 odst. 3 a § 5 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb.

⁵⁰) § 7b zákona č. 634/1992 Sb.

⁵¹) § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb.

⁵²) § 15 a 16 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.