§ 2
(1) Orgánem, od kterého je mezinárodní pomoc podle tohoto zákona dožadována, nebo orgánem, který mezinárodní pomoc dožaduje, je orgán určený státem uvedeným v § 1 odst. 1 písm. a) nebo b), (dále jen "příslušný orgán").
(2) V České republice je příslušným orgánem ministerstvo.
(3) Ministerstvo sdělí Evropské komisi a příslušným orgánům států uvedených v § 1 odst. 1 písm. a), že je příslušným orgánem oprávněným požadovat a poskytovat mezinárodní pomoc podle tohoto zákona a oznámí jim zavedení nebo nahrazení daní uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) bodě 6.
(4) Ministerstvo může pověřit provedením úkonů při uskutečňování mezinárodní pomoci orgán, který vykonává správu daní,3) jíž se dožádaná mezinárodní pomoc týká (dále jen "správce daně") a dohlédnout na jejich provedení. Pokud se dožádaná mezinárodní pomoc týká daně z pojistného, je věcně příslušným ke správě této daně správce daně z příjmů. Týká-li se dožádání mezinárodní pomoci více správců daně s různou věcnou příslušností, ministerstvo může pověřit provedením požadovaných úkonů toho z nich, který je může provést snáze, hospodárněji nebo rychleji.
(5) Správce daně bezodkladně informuje ministerstvo o provedených úkonech a poskytuje mu nezbytné podklady; vymoženou částku poukáže správce daně na účet určený ministerstvem. Správce daně může žádat o doplnění podkladů pro provedení úkonů při uskutečňování mezinárodní pomoci příslušný orgán jiného státu pouze prostřednictvím ministerstva.
(6) Správce daně může žádat o mezinárodní pomoc jen prostřednictvím ministerstva a poskytne mu k tomu nezbytné údaje pro zpracování žádosti, jakož i další údaje nutné pro posouzení oprávněnosti žádosti.
(7) Při uskutečňování mezinárodní pomoci se postupuje podle zákona upravujícího správu daní,4) pokud tento zákon nestanoví jinak.