Zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek (úplné znění)

191

ZÁKON

ze dne 1. dubna 2004

o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje postup a podmínky, za kterých orgány České republiky poskytují, požadují nebo přijímají mezinárodní pomoc na základě vzájemnosti, ve vztahu

a) k členským státům Evropské unie v souladu s právem Evropských společenství,¹) při vymáhání pohledávek z

1. náhrad, finančních podpor²)a dalších opatření, které jsou součástí částečného nebo úplného financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, včetně částek, které mají být vybrány v souvislosti s těmito činnostmi,

2. dávek a jiných poplatků stanovených v rámci Evropských společenství při organizaci společného trhu s cukrem,

3. dovozních cel,

4. vývozních cel,

5. přímých a nepřímých daní,

6. daní z pojistného,

7. úroků, pokut, penále a nákladů souvisejících s pohledávkami uvedenými v bodech 1 až 6, jakož i z obdobných daní, které doplní nebo nahradí daně vymezené v bodě 6,

b) ke státům, s nimiž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o spolupráci při vymáhání pohledávek veřejných rozpočtů, s níž vyslovil souhlas Parlament České republiky a která byla vyhlášena, při vymáhání pohledávek určených touto smlouvou.

(2) Dovozními cly podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 se rozumí také dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem na dovoz a dále dovozní poplatky stanovené v rámci společné zemědělské politiky Evropských společenství nebo podle zvláštních režimů, které se vztahují na některé zboží, které je výsledkem zpracování zemědělských produktů.

(3) Vývozními cly podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 se rozumí také vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem na vývoz a dále vývozní poplatky stanovené v rámci společné zemědělské politiky Evropských společenství nebo podle zvláštních režimů, které se vztahují na některé zboží, které je výsledkem zpracování zemědělských produktů.

(4) Přímými daněmi podle odstavce 1 písm. a) bodu 5 se v České republice rozumí daně z příjmů, daň z nemovitostí, daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí; v ostatních státech stejné nebo podobné daně, které mají charakter daně z příjmů nebo daně z majetku.

(5) Nepřímými daněmi podle odstavce 1 písm. a) bodu 5 se v České republice rozumí daň z přidané hodnoty a spotřební daně; v ostatních státech stejné nebo podobné daně, které mají charakter daně z přidané hodnoty nebo spotřebních daní.

(6) Daněmi z pojistného podle odstavce 1 písm. a) bodu 6 se rozumí daně, které mají některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství.¹) Formy těchto daní uveřejní Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") ve Finančním zpravodaji a v informačním systému umožňujícím dálkový přístup.

§ 2

Orgány

(1) Orgánem, od kterého je mezinárodní pomoc podle tohoto zákona dožadována, nebo orgánem, který mezinárodní pomoc dožaduje, je orgán určený státem uvedeným v § 1 odst. 1 písm. a) nebo b), (dále jen "příslušný orgán").

(2) V České republice je příslušným orgánem ministerstvo.

(3) Ministerstvo sdělí Evropské komisi a příslušným orgánům států uvedených v § 1 odst. 1 písm. a), že je příslušným orgánem oprávněným požadovat a poskytovat mezinárodní pomoc podle tohoto zákona a oznámí jim zavedení nebo nahrazení daní uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) bodě 6.

(4) Ministerstvo může pověřit provedením úkonů při uskutečňování mezinárodní pomoci orgán, který vykonává správu daní,³) jíž se dožádaná mezinárodní pomoc týká (dále jen "správce daně") a dohlédnout na jejich provedení. Pokud se dožádaná mezinárodní pomoc týká daně z pojistného, je věcně příslušným ke správě této daně správce daně z příjmů. Týká-li se dožádání mezinárodní pomoci více správců daně s různou věcnou příslušností, ministerstvo může pověřit provedením požadovaných úkonů toho z nich, který je může provést snáze, hospodárněji nebo rychleji.

(5) Správce daně bezodkladně informuje ministerstvo o provedených úkonech a poskytuje mu nezbytné podklady; vymoženou částku poukáže správce daně na účet určený ministerstvem. Správce daně může žádat o doplnění podkladů pro provedení úkonů při uskutečňování mezinárodní pomoci příslušný orgán jiného státu pouze prostřednictvím ministerstva.

(6) Správce daně může žádat o mezinárodní pomoc jen prostřednictvím ministerstva a poskytne mu k tomu nezbytné údaje pro zpracování žádosti, jakož i další údaje nutné pro posouzení oprávněnosti žádosti.

(7) Při uskutečňování mezinárodní pomoci se postupuje podle zákona upravujícího správu daní,⁴) pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 3

Poskytování informací týkajících se vymáhání

(1) Ministerstvo může požádat příslušný orgán jiného státu o poskytnutí informací týkajících se vymáhání pohledávky. Na žádost příslušného orgánu jiného státu poskytne ministerstvo potřebné informace o případu, který je předmětem dožádání, a o možnostech vymáhání pohledávky.

(2) Informace týkající se případu, který je předmětem dožádání, ministerstvo poskytne, obsahuje-li žádost o informace

a) jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo název a sídlo právnické osoby, k níž mají požadované informace vztah, a další údaje potřebné k identifikaci této osoby, ke kterým má příslušný orgán jiného státu běžně přístup,

b) označení skutečností, kterých se má informace týkat,

c) druh a výši pohledávky, ke které se žádost vztahuje,

d) název, adresu, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci příslušného orgánu jiného státu,

e) datum vyhotovení žádosti a

f) podpis oprávněného pracovníka příslušného orgánu jiného státu a otisk úředního razítka; to neplatí, pokud je žádost doručena v elektronické podobě.

(3) V žádosti o informace se uvede, zda žádost byla zaslána i dalšímu příslušnému orgánu jiného státu.

(4) Obdržení žádosti o informace ministerstvo nejpozději do 7 dnů písemně potvrdí. Neobsahuje-li žádost údaje podle odstavce 2, informace ministerstvo poskytne, pouze pokud jsou údaje na jeho vyžádání doplněny.

(5) Ministerstvo není povinno poskytnout informace,

a) které by nemohlo získat v případě vymáhání obdobné pohledávky v České republice, nebo

b) jejichž zveřejnění by vedlo k ohrožení bezpečnosti státu, k narušení veřejného pořádku nebo k porušení zákonem stanovené povinnosti.

(6) O odmítnutí poskytnutí informace ministerstvo vyrozumí příslušný orgán jiného státu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců ode dne potvrzení obdržení žádosti, a písemně mu sdělí důvody tohoto odmítnutí.

(7) Ministerstvo předá získané informace příslušnému orgánu jiného státu bezodkladně, nejpozději však do 6 měsíců ode dne potvrzení obdržení žádosti, popřípadě ode dne, kdy obdrželo doplnění žádosti. Nelze-li všechny nebo některé požadované informace v přiměřené době získat, ministerstvo o tom příslušný orgán jiného státu vyrozumí a sdělí mu důvody.

(8) Je-li ministerstvo do 2 měsíců ode dne odeslání dožadovaných informací písemně požádáno, aby v získávání informací pokračovalo, přistupuje k takovéto žádosti obdobně jako k žádosti původní.

(9) Pokud žádost zaslalo ministerstvo a tato žádost neobsahovala údaje podle odstavce 2, je povinno vyhovět žádosti příslušného orgánu jiného státu o doplnění informací. Do 2 měsíců ode dne obdržení informací od příslušného orgánu jiného státu může ministerstvo písemně požádat příslušný orgán jiného státu, aby v získávání informací pokračoval. Žádost o informace může ministerstvo kdykoliv písemně vzít zpět.

§ 4

Doručování písemností vztahujících se k vymáhání

(1) Ministerstvo může požádat příslušný orgán jiného státu, aby doručil všechna rozhodnutí, případně jiné písemnosti vztahující se k pohledávce a jejímu vymáhání (dále jen "písemnost") jejich adresátovi. Žádost ministerstvo zasílá ve dvojím vyhotovení a přikládá k ní ve dvojím vyhotovení písemnosti, jejichž doručení požaduje. Na žádost příslušného orgánu jiného státu o doručení zajistí ministerstvo doručení všech písemností zaslaných příslušným orgánem jiného státu a vztahujících se k pohledávce a jejímu vymáhání, jejich adresátovi.

(2) Doručení písemností ministerstvo provede, obsahuje-li žádost o doručení

a) jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo název a sídlo právnické osoby, které je písemnost adresována, a další údaje potřebné k identifikaci této osoby, ke kterým má příslušný orgán jiného státu běžně přístup,

b) druh a předmět písemností, které mají být doručeny,

c) druh a výši pohledávky, ke které se žádost vztahuje,

d) název, adresu, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci příslušného orgánu jiného státu a

e) datum, podpis oprávněného pracovníka příslušného orgánu jiného státu a otisk úředního razítka.

(3) Obdržení žádosti o doručení ministerstvo nejpozději do 7 dnů písemně potvrdí. Po obdržení žádosti ministerstvo doručí písemnosti postupem stanoveným pro doručování při správě daní, a to bezodkladně. Neobsahuje-li žádost údaje podle odstavce 2, doručení ministerstvo provede, pouze pokud jsou údaje na jeho vyžádání doplněny. Je-li to nezbytné a s přihlédnutím ke lhůtě pro doručení stanovené v žádosti, ministerstvo požádá příslušný orgán jiného státu o poskytnutí dalších potřebných informací.

(4) Ministerstvo sdělí příslušnému orgánu jiného státu bezodkladně, které úkony byly na základě žádosti o doručení učiněny, na kopii této žádosti s potvrzením o způsobu a dni doručení.

(5) Požaduje-li příslušný orgán jiného státu doplnění údajů uvedených v žádosti o doručení, ministerstvo je bezodkladně poskytne, má-li k nim běžně přístup.

§ 5

Vymáhání pohledávky

(1) Ministerstvo může požádat příslušný orgán jiného státu o vymáhání pohledávky. Na žádost příslušného orgánu jiného státu o vymáhání zajistí ministerstvo vymáhání pohledávky; tato pohledávka nemá při vymáhání přednostní pořadí. Žádost o vymáhání musí být doložena exekučním titulem vykonatelným ve státě příslušného orgánu, a to v originále nebo stejnopise.

(2) Vymáhání pohledávky ministerstvo provede, obsahuje-li žádost o vymáhání

a) jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo název a sídlo právnické osoby, která je dlužníkem, popřípadě osoby, která je podle práva státu příslušného orgánu povinna pohledávku uhradit (dále jen "dlužník"), a další údaje potřebné k identifikaci dlužníka nebo další osoby, která drží jeho majetek,

b) druh a výši pohledávky a výši s ní souvisejících úroků, penále, pokut a nákladů, které jsou splatné a uvedené v měnách obou států, s uvedením exekučního titulu,

c) údaje o právní moci exekučního titulu a o lhůtách, ve kterých se promlčuje nebo zaniká právo na vymáhání pohledávky,

d) další informace potřebné k vymáhání pohledávky, zejména o majetku dlužníka, který se nachází u další osoby,

e) název, adresu a další údaje potřebné k identifikaci příslušného orgánu jiného státu,

f) prohlášení příslušného orgánu jiného státu podle § 6 odst. 2 a

g) datum, podpis oprávněného pracovníka a otisk úředního razítka příslušného orgánu jiného státu.

(3) Obdržení žádosti o vymáhání ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 dnů, písemně potvrdí. Neobsahuje-li žádost údaje uvedené v odstavci 2, vymáhání ministerstvo provede, pouze pokud jsou údaje na jeho vyžádání doplněny.

(4) Ministerstvo vymáhá pohledávku, o jejíž vymáhání bylo požádáno, včetně úroku, popřípadě penále vzniklého podle § 6 odst. 3, a to v české měně. Vymoženou pohledávku, popřípadě její část ministerstvo poukáže příslušnému orgánu jiného státu do 1 měsíce ode dne, kdy byla vymožena. Bez ohledu na výši vybraného úroku, popřípadě penále vzniklého podle § 6 odst. 3, se vymáhaná pohledávka považuje za uspokojenou v poměru částky vymožené k částce vymáhané, vyjádřené v české měně na základě směnného kurzu podle odstavce 9.

(5) Činí-li výše pohledávky, jejíž vymožení je požadováno, méně než 1 500 EUR, mohou si příslušné orgány dohodnout jiný postup, než stanoví odstavec 4.

(6) O vyřízení žádosti o vymáhání ministerstvo příslušný orgán jiného státu bezodkladně informuje.

(7) Ministerstvo bezodkladně předá příslušnému orgánu jiného státu veškeré potřebné informace k případu, který je předmětem dožádání, o kterých se dozví.

(8) Pokud žádost o vymáhání zaslalo ministerstvo a tato žádost neobsahovala údaje podle odstavce 2, ministerstvo je poskytne bezodkladně, má-li k nim běžně přístup.

(9) Při přepočtu výše pohledávky uvedené v odstavci 2 písm. b) postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku.⁵) Za den ocenění je považován den podpisu žádosti o vymáhání.

§ 6

Podmínky pro vymáhání pohledávky

(1) Doklad, který je exekučním titulem pro vymáhání pohledávky ve státě příslušného orgánu, se ode dne obdržení úplné žádosti o vymáhání považuje bez dalšího za exekuční titul pro vymáhání pohledávky v České republice.

(2) Na základě žádosti o vymáhání ministerstvo vymáhání pohledávky zahájí, pokud v ní příslušný orgán jiného státu prohlásí, že

a) exekuční titul není ve státě příslušného orgánu napaden, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 1, a

b) exekuční řízení již bylo ve státě příslušného orgánu provedeno, avšak nevedlo k plné úhradě pohledávky.

(3) Ohledně vymáhané pohledávky může být povoleno její posečkání nebo splátky jen na základě souhlasného stanoviska vyžádaného od příslušného orgánu jiného státu. Po dobu vymáhání pohledávky podle tohoto zákona je dlužník povinen ode dne nabytí účinnosti exekučního titulu podle odstavce 1 platit úrok, popřípadě penále, které se počítá podle zákona upravujícího správu daní.⁴) Úrok, popřípadě penále náleží státu, který o vymáhání pohledávky požádal.

(4) Lhůta, v níž lze pohledávku vymáhat, se řídí právem státu, jehož příslušný orgán o vymáhání pohledávky požádal. Úkony ovlivňující běh lhůty, v níž lze pohledávku vymáhat, se považují za vykonané i tehdy, pokud byly provedeny ministerstvem, případně správcem daně.

(5) Ministerstvo není povinno žádosti o vymáhání vyhovět, jestliže

a) by vymáhání pohledávky vzhledem k situaci dlužníka vytvořilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže v České republice, a pokud by tento postup mohlo uplatnit i při vymáhání obdobné vlastní pohledávky, nebo

b) výše pohledávky, jejíž vymožení je požadováno, činí méně než 1500 EUR.

(6) Nemůže-li být celá pohledávka nebo její část vymožena se zřetelem ke konkrétnímu případu v přiměřené lhůtě, ministerstvo o tom vyrozumí příslušný orgán jiného státu a sdělí mu důvody; o stavu nebo výsledku vymáhání ministerstvo informuje příslušný orgán jiného státu každých 6 měsíců ode dne vydání potvrzení o obdržení žádosti.

(7) Pokud ministerstvo obdrželo žádost příslušného orgánu jiného státu o pokračování ve vymáhání pohledávky, uplatní se postup týkající se žádosti o vymáhání.

(8) Je-li ministerstvo příslušným orgánem jiného státu informováno o tom, že důvody pro vymáhání pohledávky pominuly nebo že pohledávku nelze vymáhat z jiného důvodu, vymáhání pohledávky zastaví. Pokud v době, kdy bylo ministerstvo vyrozuměno příslušným orgánem jiného státu o snížení výše pohledávky, byla již vymožena vyšší částka, ministerstvo vrátí přeplatek, který dosud nebyl poukázán tomuto orgánu, dlužníkovi.

(9) Dodatečné žádosti o vymáhání ministerstvo vyhoví společně s původní žádostí, pokud lze toto spojení řízení provést; v případě, že nelze řízení spojit, vyhoví dodatečné žádosti pouze tehdy, týká-li se pohledávky, jejíž výše není nižší než částka uvedená v odstavci 5 písm. b). Pro samostatné řízení o dodatečné žádosti se použijí obdobně ustanovení týkající se žádosti o vymáhání.

(10) Pokud požádalo ministerstvo o vymáhání pohledávky příslušný orgán jiného státu a pominuly důvody vymáhání pohledávky nebo nelze-li pohledávku dále vymáhat z jiného důvodu, vyrozumí o tom písemně příslušný orgán jiného státu bezodkladně.

(11) Obdrží-li ministerstvo obdobné informace podle odstavce 6 od příslušného orgánu jiného státu, může do 2 měsíců od jejich obdržení písemně požádat o pokračování ve vymáhání pohledávky. U žádosti o pokračování ve vymáhání se uplatní obdobně ustanovení týkající se žádosti o vymáhání.

(12) Dojde-li ke změně výše vymáhané pohledávky, ministerstvo o tom příslušný orgán jiného státu bezodkladně písemně vyrozumí, případně poskytne další nezbytné doklady. Při zvýšení pohledávky zašle ministerstvo bezodkladně dodatečnou žádost o vymáhání. K přepočtu změněné výše pohledávky použije ministerstvo směnný kurz podle § 5 odst. 9, který byl použit v původní žádosti.

§ 7

Podmínky pro odložení vymáhání pohledávky

(1) Obdrží-li ministerstvo sdělení příslušného orgánu jiného státu nebo dlužníka o tom, že exekuční titul nebo pohledávka byly napadeny, odloží vymáhání pohledávky až do doby, kdy obdrží sdělení tohoto orgánu o tom, že bylo o napadení pohledávky nebo exekučního titulu pravomocně rozhodnuto; na žádost příslušného orgánu jiného státu pokračuje ministerstvo ve vymáhání pohledávky na základě napadeného exekučního titulu. Umožňuje-li rozhodnutí, vydané na základě napadení exekučního titulu, vymáhání i ve státě příslušného orgánu, považuje se bez dalšího za exekuční titul pro vymáhání pohledávky i v České republice. Na odůvodněnou žádost příslušného orgánu jiného státu převede ministerstvo náhradu neoprávněně vymožené částky a náklady spojené s jejím uplatněním do dvou měsíců od obdržení žádosti.

(2) Ministerstvo bezodkladně písemně informuje příslušný orgán jiného státu o zahájení řízení o uplatnění náhrady za vymoženou částku v souvislosti s vymáháním podle odstavce 1 a nákladů s tím spojených; je-li to možné, spolupracuje na procesu stanovení výše této částky s příslušným orgánem jiného státu, který o vymáhání pohledávky požádal.

(3) Pokud je exekuční titul, na jehož základě ministerstvo o vymáhání pohledávky požádalo, napaden, je ministerstvo povinno bezodkladně písemně sdělit tuto skutečnost příslušnému orgánu jiného státu. Stejný postup se uplatní i v případě, že k napadení pohledávky nebo exekučního titulu došlo v důsledku zvláštního postupu uznávání exekučních titulů podle práva státu příslušného orgánu, který byl o vymáhání ministerstvem požádán.

§ 8

Zajištění úhrady pohledávky

Na základě odůvodněné žádosti příslušného orgánu jiného státu ministerstvo přistoupí k zajištění pohledávky. U žádosti o zajištění se uplatní obdobně ustanovení týkající se žádosti o vymáhání.

§ 9

Odmítnutí poskytnutí mezinárodní pomoci

(1) Žádosti o mezinárodní pomoc není ministerstvo povinno vyhovět, uplynulo-li mezi dnem, kdy se pohledávka stala ve státě jiného příslušného orgánu vymahatelnou, a dnem podání žádosti, více než 5 let. V případě napadení pohledávky nebo exekučního titulu začíná pětiletá lhůta znovu běžet dnem, kdy bylo o jeho napadení pravomocně rozhodnuto. Důvody odmítnutí žádosti o mezinárodní pomoc ministerstvo písemně sdělí příslušnému orgánu jiného státu bezodkladně, nejpozději však do 3 měsíců od jejího přijetí.

(2) Odmítne-li ministerstvo žádost příslušného orgánu členského státu Evropské unie, informuje o odmítnutí žádosti a důvodech pro toto odmítnutí současně i Evropskou komisi.

§ 10

Předávání informací

(1) Veškeré informace sdělované písemně příslušným orgánům členských států Evropské unie předává ministerstvo, je-li to možné, pouze v elektronické podobě, s výjimkou

a) žádosti o doručení, včetně písemností, jejichž doručení je požadováno, a

b) žádosti o vymáhání včetně exekučního titulu.

(2) Výjimky podle odstavce 1 se neuplatní, pokud se ministerstvo a příslušný orgán jiného státu dohodnou jinak.

(3) Při údržbě, obsluze a rozvoji spojovací sítě Evropské unie (CCN/CSI) mohou mít k předávaným informacím přístup pouze v rozsahu nezbytném pro péči, údržbu a rozvoj sítě i osoby prověřené Bezpečnostním akreditačním orgánem Evropské komise.

§ 11

Nakládání s informacemi

(1) Na informace sdělené nebo získané v rámci mezinárodní pomoci při vymáhání se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštním právním předpisem upravujícím správu daní.⁴)

(2) Informace, doklady a jiné písemnosti předané ministerstvu příslušným orgánem jiného státu v rámci mezinárodní pomoci mohou být předány pouze

a) osobě, která je uvedena v žádosti,

b) správci daně k provedení úkonů při uskutečňování mezinárodní pomoci a pouze k těmto účelům,

c) soudům jednajícím ve věcech týkajících se vymáhání pohledávek.

(3) Při poskytování informací se postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní.⁴)

§ 12

Úhrada nákladů

(1) Ministerstvo jménem České republiky

a) neuplatní vůči státu, který o mezinárodní pomoc požádal, nárok na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s poskytnutím mezinárodní pomoci, ani není povinno tyto náklady hradit státu, který o mezinárodní pomoc požádalo,

b) uhradí státu, který požádalo o mezinárodní pomoc, náklady spojené s odstraněním následků neoprávněného vymáhání pohledávky, které zavinilo,

c) může požadovat na státu, jehož příslušným orgánem bylo požádáno o mezinárodní pomoc, náhradu nákladů spojených s odstraněním následků neoprávněného vymáhání pohledávky, které bylo zaviněno příslušným orgánem tohoto státu.

(2) Je-li vymáhání pohledávky zvlášť obtížné, způsobí-li velmi vysoké náklady nebo týká-li se boje proti organizovanému zločinu, mohou se ministerstvo a příslušný orgán jiného státu na úhradě nákladů dohodnout.

(3) Návrh na sjednání dohody o úhradě nákladů, který obsahuje podrobný rozpis nákladů, jejichž úhrada je požadována, podává ministerstvo písemně. Ministerstvo písemně potvrdí přijetí návrhu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 dnů od jeho obdržení, a do 2 měsíců od potvrzení přijetí návrhu sdělí příslušnému orgánu jiného státu, který návrh zaslal, zda a v jakém rozsahu s návrhem souhlasí. Není-li dohoda o úhradě nákladů sjednána, ministerstvo ve vymáhání dále pokračuje.

§ 13

Společná ustanovení

(1) Komunikace mezi ministerstvem a příslušným orgánem jiného státu se vede v úředním jazyce státu, jehož příslušný orgán byl dožádán o pomoc při vymáhání. Ministerstvo zabezpečuje předložení žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci, včetně všech příslušných dokladů, příslušnému orgánu jiného státu v úředním jazyce tohoto státu, a to podle vzorů uvedených v předpisech Evropských společenství.¹) Vzory těchto žádostí v českém jazyce uveřejní ministerstvo ve Finančním zpravodaji a v informačním systému umožňujícím dálkový přístup. Úřední jazyk státu, který byl dožádán o pomoc při vymáhání, se nepoužije, pokud se ministerstvo a příslušný orgán jiného státu dohodnou jinak.

(2) Exekuční titul se může týkat i více pohledávek, které jsou vymahatelné od téhož dlužníka, a všechny pohledávky obsažené v jediném exekučním titulu se považují za 1 pohledávku. O těchto pohledávkách se eviduje stejně jako o daňových nedoplatcích.

(3) Žádost o informace nebo žádost o vymáhání se může týkat dlužníka a ručitele nebo osoby, u které se nachází jejich majetek; žádost o doručení se může týkat rovněž dalších osob, kterým má být doručeno.

(4) Ministerstvo každoročně do 15. března sděluje Evropské komisi informace o počtu žádostí o informace, doručení a vymáhání, odeslaných nebo přijatých v uplynulém roce a týkajících se členských států Evropské unie, o výši pohledávek, jichž se týkají, a o vymožených částkách; toto sdělení ministerstvo provede podle vzoru uvedeného v předpisech Evropských společenství.¹) Vzor sdělení v českém jazyce uveřejní ministerstvo ve Finančním zpravodaji a v informačním systému umožňujícím dálkový přístup.

§ 14

Přechodné ustanovení

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

§ 15

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 252/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.

§ 16

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.

¹) Směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z operací, které jsou součástí systému financování Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem, zemědělských dávek a cel, ve znění směrnice Rady 79/1071/EHS ze dne 6. prosince 1979, směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 a směrnice Rady 2001/44/ES ze dne 15. června 2001.
Směrnice Komise 2002/94/ES ze dne 9. prosince 2002 stanovující podrobná pravidla pro provádění některých ustanovení směrnice Rady 76/308/EHS.

²) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu).

³) Například zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) § 21 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.