Zákon o přestupcích - ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

ČÁST TŘETÍ

ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

§ 51

Obecné ustanovení

Není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na řízení o přestupcích obecné předpisy o správním řízení.⁴)

Příslušnost

§ 52

Přestupky projednávají

a) národní výbory,

b) orgány Sboru národní bezpečnosti, jde-li o přestupky spáchané porušením obecně závazných právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu,

c) jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon.

§ 53

(1) Místní národní výbory projednávají přestupky ve věcech, které spravují, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením obecně závazných právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

(2) Okresní národní výbor může svěřit působnost ve věcech projednávání přestupků proti veřejnému pořádku, přestupků proti občanskému soužití a přestupků proti majetku jinému místnímu národnímu výboru, pokud u příslušného místního národního výboru nejsou vytvořeny podmínky pro jejich projednávání a pokud s tím dotčené místní národní výbory souhlasí.

(3) Okresní národní výbory projednávají přestupky ve věcech, které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní orgány.

(4) Okresní národní výbor může pověřit projednáváním přestupků podle odstavce 3 místní národní výbor, pokud s tím tento národní výbor souhlasí a jsou-li u něj pro to vytvořeny podmínky.

(5) Národní výbory mohou jako svůj zvláštní orgán⁵) zřizovat komise k projednávání přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků;⁶) usnášejí se většinou hlasů.

(6) Plenární zasedání národního výboru si nemůže vyhradit rozhodování o přestupku.⁷)

§ 54

Přestupky spáchané porušením obecně závazných právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu projednávají v prvním stupni útvary Sboru národní bezpečnosti v okresech, a jde-li o přestupky, za které lze uložit pokutu pouze do 1000 Kčs, i v obvodech.

§ 55

(1) K projednání přestupku je místně příslušný správní orgán, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.⁸)

(2) Přestupek, který byl spáchán v cizině československým státním občanem anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní republiky, nebo nelze-li místo spáchání přestupku spolehlivě zjistit, projedná správní orgán, v jehož územním obvodu pachatel má nebo naposledy měl trvalý pobyt.

(3) Místně příslušný správní orgán může k usnadnění projednání přestupku nebo z jiného důležitého důvodu postoupit věc i bez souhlasu účastníků řízení jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje.

§ 56

Součinnost

(1) Státní orgány a státní organizace poskytují správním orgánům při prověřování oznámení o přestupcích, při projednávání přestupků a při výkonu rozhodnutí potřebnou součinnost. Státní orgány oznamují příslušným správním orgánům přestupky, o kterých se dozví při výkonu své pravomoci, nejsou-li samy příslušny k jejich projednávání.

(2) Občané jsou povinni dodat správním orgánům nezbytné vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku (§ 67 odst. 2); podání vysvětlení jsou oprávněni odepřít, jestliže by jim nebo osobám blízkým hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin nebo by porušili státní nebo služební tajemství anebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.

§ 57

Společné řízení

(1) Jestliže pachatel se dopustil více přestupků, které je příslušný projednávat týž orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení.

(2) Společné řízení se koná též proti všem pachatelům, jejichž přestupky spolu souvisejí a jsou projednávány týmž orgánem. K urychlení řízení nebo z jiného důležitého důvodu lze věc některého pachatele přestupku vyloučit ze společného řízení.

Objasňování přestupků

§ 58

Orgány Sboru národní bezpečnosti objasňují

a) přestupky uvedené v § 24 odst. 1 písm. d), § 29 odst. 1 písm. ch), § 30 odst. 1 písm. d) až h) a § 35 odst. 1 písm. f),

b) přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti občanskému soužití, pokud směřují proti bezpečnosti osob, přestupky proti majetku, přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a další přestupky proti pořádku ve státní správě spáchané na úseku státní správy v jejich působnosti.

§ 59

(1) Objasňování přestupků se koná na základě vlastního šetření orgánu Sboru národní bezpečnosti nebo na základě oznámení občana, organizace nebo orgánu o přestupku. Pokud je oznámení podáváno osobně, sepíše se o něm zápis.

(2) Orgán Sboru národní bezpečnosti je povinen přijímat oznámení o přestupcích, které objasňuje, a co nejrychleji je vyřizovat.

§ 60

(1) Vznikne-li podezření, že přestupek spáchala určitá osoba, sdělí orgán Sboru národní bezpečnosti této osobě, z jakého přestupku je podezřelá, nejpozději na počátku osobního jednání s ní.

(2) Osoba podezřelá ze spáchání přestupku je oprávněna dát se zastupovat advokátem nebo jiným zástupcem, kterého si zvolí. Tento je oprávněn účastnit se úkonů při objasňování přestupku.

(3) Obdobné oprávnění přísluší i zákonnému zástupci mladistvého.

(4) Požádá-li o to zákonný zástupce mladistvého, má právo účastnit se úkonů při objasňování přestupku mladistvého.

§ 61

Orgán Sboru národní bezpečnosti

a) věc odevzdá příslušnému orgánu, jde-li o jednání mající znaky přestupku, které se projednává podle zvláštních předpisů,³) nebo jde-li o jiný správní delikt než přestupek anebo nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin,

b) věc odloží, není-li dáno podezření z přestupku nebo nelze-li přestupek projednat.

§ 62

Objasňování přestupku musí být skončeno zpravidla do jednoho měsíce ode dne, kdy se orgán Sboru národní bezpečnosti o přestupku dozvěděl. Po skončení objasňování se o učiněných opatřeních vyrozumí oznamovatel, pokud o to požádal, a osoba podezřelá z přestupku.

§ 63

(1) Nejsou-li dány důvody k odevzdání nebo odložení věci podle § 61, předloží orgán Sboru národní bezpečnosti příslušnému správnímu orgánu zprávu o výsledku objasňování, která musí obsahovat:

a) označení orgánu, který objasňování prováděl, a datum sepsání zprávy,

b) osobní údaje podezřelého z přestupku a osobní údaje poškozeného,

c) stručné a výstižné vylíčení skutkového stavu spolu s obsahem výpovědi a s uvedením, jaký přestupek se ve skutku spatřuje.

(2) Ke zprávě o výsledcích objasňování se připojí všechny důkazy, které byly získány v průběhu objasňování.

§ 64

Při objasňování přestupků orgán Sboru národní bezpečnosti

a) vyžaduje vysvětlení od státních orgánů a od organizací,

b) vyžaduje odborné vyjádření od příslušných orgánů,

c) obstarává potřebné podklady, zejména spisy a jiné písemné materiály,

d) vyžaduje potřebná vysvětlení od občanů,

e) vyžaduje úkony potřebné při zjištění totožnosti osob a jejich pobytu.

§ 65

Orgány Sboru národní bezpečnosti postupují při objasňování dále podle zvláštních předpisů.⁹)

§ 66

Odložení věci

(1) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba podezřelá z přestupku

a) požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva,

b) v době spáchání přestupku nedovršila patnáctý rok svého věku nebo trpěla duševní poruchou, pro niž nemohla rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,

c) zemřela před zahájením řízení.

(2) Správní orgán věc dále odloží, jestliže

a) došlé oznámení (§ 67 odst. 2) neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci podle § 71,

b) o skutku se koná trestní stíhání nebo řízení u jiného příslušného správního orgánu,

c) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení anebo v blokovém řízení,

d) o skutku již bylo rozhodnuto v kárném nebo disciplinárním řízení a uložené opatření se považuje za postačující,

e) odpovědnost za přestupek zanikla,

f) návrh na zahájení řízení o přestupku byl podán opožděně (§ 68 odst. 2).

(3) Rozhodnutí o odložení věci se nevydává. O odložení věci se vyrozumí pouze poškozený.

Zahájení řízení

§ 67

(1) Přestupky se projednávají z úřední povinnosti, pokud nejde o přestupky, které se projednávají jen na návrh (§ 68 odst. 1).

(2) Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního orgánu, organizace nebo občana o přestupku, poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.

(3) Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do třiceti dnů.

(4) Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních.

(5) Řízení o přestupcích uvedených v § 58 odst. 1 písm. a) se zahajuje jen na základě zprávy orgánu Sboru národní bezpečnosti o výsledcích objasňování.

§ 68

(1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a d) a přestupky podle § 50 spáchané mezi blízkými osobami, jakož i přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a) se projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka (dále jen "navrhovatel").

(2) U přestupku, který lze projednat jen na návrh, lze návrh podat příslušnému správnímu orgánu nebo při objasňování orgánu Sboru národní bezpečnosti nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. V návrhu musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou, koho navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán.

(3) Vyjde-li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b) a d) nebo přestupku podle § 50 zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z úřední povinnosti.

(4) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.

§ 69

Došetřování přestupků

Správní orgány jsou oprávněny požádat příslušný útvar Sboru národní bezpečnosti o provedení úkonů podle zvláštních předpisů¹⁰) v zájmu došetření skutečností nezbytných pro projednání přestupků, pokud je nemohou provést vlastními silami a prostředky.

§ 70

Náhrada škody

(1) Uplatnil-li ten, komu byla přestupkem způsobena majetková škoda, nárok na její náhradu v řízení o přestupku (dále jen "poškozený"), působí správní orgán, který přestupek projednává, k tomu, aby byla škoda dobrovolně nahrazena.

(2) Jestliže škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda nebyla dobrovolně nahrazena, uloží správní orgán pachateli přestupku povinnost ji nahradit; jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud nebo jiný příslušný orgán.

§ 71

Postoupení věci

Správní orgán postoupí věc

a) prokurátorovi nebo orgánům Sboru národní bezpečnosti, nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin,

b) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu³) k projednání skutku osoby uvedené v § 10 odst. 1,

c) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným správním deliktem než přestupkem.

§ 72

Účastníci řízení

V řízení o přestupku jsou účastníky řízení

a) obviněný z přestupku,

b) poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem,

c) vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci,

d) navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 68 odst. 1.

§ 73

Obviněný z přestupku

(1) Občan je obviněným z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči němu první procesní úkon. Na takového občana se hledí, jako by byl nevinen, pokud jeho vina nebyla vyslovena pravomocným rozhodnutím.

(2) Obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. K výpovědi ani k doznání nesmí být donucován.

§ 74

Ústní jednání

(1) O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.

(2) Je-li obviněným z přestupku mladistvý, vyrozumí správní orgán o nařízeném ústním jednání též zákonného zástupce mladistvého a orgán péče o dítě; jim se také rozhodnutí o přestupku oznamuje.

§ 75

Vydání a odnětí věci

(1) Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu věci, nebo věc, která může být prohlášena za propadlou nebo zabranou, je povinen na výzvu správního orgánu ji vydat; nevydá-li ji, může se mu věc na základě rozhodnutí správního orgánu odejmout. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) Nebude-li vydaná nebo odňatá věc prohlášena za propadlou nebo zabranou, musí být bez zbytečných průtahů vrácena tomu, komu nepochybně patří; jinak tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata.

§ 76

Zastavení řízení

(1) Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm zjistí, že

a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem,

b) skutek nespáchal obviněný z přestupku,

c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno,

d) obviněný z přestupku požívá výsad imunity podle mezinárodního práva nebo zákona,

e) obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,

f) odpovědnost za přestupek zanikla,

g) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení,

h) za přestupek byla uložena bloková pokuta,

ch) o skutku již bylo rozhodnuto v kárném nebo disciplinárním řízení a rozhodnutí se považuje za postačující,

i) obviněný z přestupku zemřel,

j) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač řádně a včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil,

k) v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru,

l) věc byla postoupena podle § 71 po zahájení řízení.

(2) Odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné pouze, bylo-li řízení zastaveno podle odstavce 1 písm. a), b), c) a j); v těchto případech se rozhodnutí o zastavení řízení účastníkům řízení oznamuje. V ostatních případech se rozhodnutí o zastavení řízení vyznačí ve spisu a účastníci řízení se o tom pouze vyrozumějí.

§ 77

Výrok rozhodnutí

Výrok rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným, musí obsahovat též popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměru sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce (§ 11 odst. 3), o započtení doby do doby zákazu činnosti (§ 14 odst. 2), o uložení ochranného opatření (§ 16), o nároku na náhradu škody (§ 70 odst. 2) a o náhradě nákladů řízení (§ 79 odst. 1).

§ 78

Smír

U přestupku urážky na cti se národní výbor pokusí uraženého na cti a obviněného z přestupku smířit.

§ 79

Náhrada nákladů řízení

(1) Občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, jakož i navrhovateli, bylo-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno podle § 76 odst. 1 písm. a), b), c) nebo j), se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku. Náklady řízení se hradí paušální částkou, kterou stanoví ministerstvo vnitra České republiky v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České republiky obecně závazným právním předpisem.

(2) Povinnost nahradit náklady řízení nelze uložit v blokovém řízení (§ 84) ani v řízení příkazním (§ 87).

(3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.

(4) Náhrada nákladů řízení je příjmem národního výboru, který o přestupku rozhodl v prvním stupni. Náhrada nákladů řízení o přestupku, který vedl jiný správní orgán České republiky, je příjmem státního rozpočtu této republiky.

§ 80

Doručování

Rozhodnutí o přestupku nelze doručit veřejnou vyhláškou.

Odvolání

§ 81

(1) Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku a, jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho zákonný zástupce a orgán péče o dítě.

(2) Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody.

(3) Vlastník zabrané věci se může odvolat jen proti té části rozhodnutí, ve které se vyslovuje zabrání věci.

(4) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, se může navrhovatel odvolat jen proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny obviněného z přestupku nebo povinnosti navrhovatele nahradit náklady řízení; může se též odvolat proti rozhodnutí o zastavení řízení (§ 76 odst. 2).

(5) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který není možno vyloučit.

§ 82

V odvolacím řízení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v neprospěch obviněného z přestupku.

§ 83

Přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem

(1) Rozhodnutí o přestupku, kterým byla uložena pokuta vyšší než 2000 Kčs nebo zákaz činnosti na dobu delší než 6 měsíců anebo propadnutí nebo zabrání věci, jejíž hodnota přesahuje částku 2000 Kčs, je přezkoumatelné soudem.

(2) Návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem lze podat až po vyčerpání řádného opravného prostředku ve správním řízení.¹¹)

(3) K podání návrhu podle odstavce 2 jsou oprávněni účastníci řízení (§ 72) v rozsahu, v jakém jsou oprávněni podat odvolání (§ 81).

(4) Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí,¹²) správní orgán jeho žádosti vyhoví.

(5) Při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku soudem se postupuje podle zvláštního předpisu.¹³)

Blokové řízení

§ 84

(1) Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit.

(2) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

(3) Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi pověřené a dále orgány určené tímto nebo jiným zákonem.

(4) V blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh.

§ 85

(1) Bloky k ukládání pokut (dále jen "pokutové bloky") vydává ministerstvo financí, cen a mezd České republiky.

(2) Orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení odebírají pokutové bloky od příslušné okresní finanční správy, plyne-li výnos z pokut do příslušného státního rozpočtu, a plyne-li výnos z pokut do rozpočtu národního výboru, od příslušného okresního národního výboru.

(3) Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, vydá se mu blok na pokutu na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Převzetí tohoto bloku pachatel přestupku potvrdí.

(4) Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.

§ 86

V blokovém řízení mohou projednávat

a) orgány Sboru národní bezpečnosti též přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 30, § 43 odst. 1 písm. a) a b) a § 44, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 a 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50,

b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. f) a g) a § 46, pokud jimi byly porušeny obecně závazné právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích,

c) orgány hygienické služby přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), e), g) a h).

§ 87

Příkazní řízení

(1) Není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení sankce za přestupek (§ 13 odst. 2).

(2) Příkaz nelze vydat, jestliže obviněný z přestupku je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena.

(3) Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku. Oznamuje se vždy písemně.

(4) Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.

(5) Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného rozhodnutí.

(6) V příkazním řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh.

§ 88

Výkon rozhodnutí

(1) Rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení.

(2) Výkon rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze provést též prodejem movitých věcí dlužníka. Správní orgán příslušný k výkonu rozhodnutí postupuje přitom přiměřeně podle občanského soudního řádu¹⁴).