Zákon o přestupcích - Sankce
Předpis č. 200/1990 Sb.
Znění od 1. 11. 2013
- aktuální znění od 31. 5. 2017
- znění od 1. 10. 2016 do 31. 5. 2017
- znění od 1. 9. 2016 do 1. 10. 2016
- znění od 1. 8. 2016 do 1. 9. 2016
- znění od 20. 2. 2016 do 1. 8. 2016
- znění od 1. 12. 2015 do 1. 10. 2016
- znění od 1. 10. 2015 do 1. 12. 2015
- znění od 1. 12. 2013 do 1. 10. 2015
- Zobrazeno znění od 1. 11. 2013 do 1. 12. 2013 další verze
- znění od 1. 10. 2013 do 1. 11. 2013
- znění od 1. 5. 2013 do 1. 10. 2013
- vyhlášené znění od 18. 5. 1990 do 1. 7. 1990
200/1990 Sb. Zákon České národní rady o přestupcích
Sankce
§ 11
(1) Za přestupek lze uložit tyto sankce:
a) napomenutí,
b) pokutu,
c) zákaz činnosti,
(2) Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.
(3) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku.
§ 12
(1) Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení.
§ 13
(1) Pokutu lze uložit do 1000 Kčs, nestanoví-li zvláštní část tohoto zákona nebo jiný zákon pokutu vyšší.
(2) V blokovém řízení (§ 84) lze uložit pokutu do 1000 Kč, pokud tento zákon nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší, a v příkazním řízení (§ 87) do 4000 Kč.
(3) Pokuta uložená orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni. Pokuta uložená jiným správním orgánem České republiky je příjmem státního rozpočtu této republiky.
§ 14
(1) Zákaz činnosti lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části tohoto zákona nebo v jiném zákoně a na dobu tam stanovenou, nejdéle na dva roky, a jde-li o činnost, kterou pachatel vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru, nebo k níž je třeba povolení nebo souhlasu státního orgánu, a spáchal-li pachatel přestupek touto činností nebo v souvislosti s ní.
(2) Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat.
(3) Od výkonu zbytku zákazu činnosti lze po uplynutí poloviny doby výkonu této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého života prokázal, že její další výkon není potřebný.
§ 15
(1) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc
a) byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, anebo
b) byla přestupkem získána nebo byla nabyta za věc přestupkem získanou.
(2) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
ČLÁNKY DO MAILU