ČÁST PRVNÍ
§ 1
(1) Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice založené jako akciová společnost1) nebo státní peněžní ústav podle tohoto zákona (§ 36), které
a) přijímají vklady od veřejnosti a
b) poskytují úvěry
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají povolení působit jako banka (§ 4).
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;
b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
(3) Kromě činností uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) a b) může banka, pokud z povolení působit jako banka nevyplývá něco jiného, vykonávat tyto další činnosti
a) investování do cenných papírů na vlastní účet;
b) finanční pronájem (finanční leasing);
c) platební styk a zúčtování;
d) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků;
e) poskytování záruk;
f) otvírání akreditivů;
g) obstarávání inkasa;
h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1. s devizovými hodnotami,
2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,
3. s převoditelnými cennými papíry;
i) účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb;
j) finanční makléřství;
k) poskytování porad ve věcech podnikání;
l) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio management);
m) uložení a správa cenných papírů nebo jiných hodnot;
n) výkon funkce depozitáře investičního fondu;
o) směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků);
p) poskytování bankovních informací;
r) pronájem bezpečnostních schránek.
(4) Výkon některých činností uvedených v odstavci 3 může být zvláštním zákonem vázán na udělení povolení.
(5) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají povolení podle § 5.
(6) Právní postavení Státní banky československé upravuje zvláštní zákon.2)
§ 2
§ 3
(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova, v jejichž základě se tato slova vyskytují, smí užívat v obchodním jménu pouze právnická osoba, které bylo uděleno povolení působit jako banka, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna" používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na právnické osoby, jejichž obchodní jméno nebo název je zaveden nebo uznáván zákonem nebo mezinárodní smlouvou.