Zákon o bankách (úplné znění)

21

ZÁKON

ze dne 20. prosince 1991

o bankách

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice založené jako akciová společnost¹) nebo státní peněžní ústav podle tohoto zákona (§ 36), které

a) přijímají vklady od veřejnosti a

b) poskytují úvěry

a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají povolení působit jako banka (§ 4).

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;

b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.

(3) Kromě činností uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) a b) může banka, pokud z povolení působit jako banka nevyplývá něco jiného, vykonávat tyto další činnosti

a) investování do cenných papírů na vlastní účet;

b) finanční pronájem (finanční leasing);

c) platební styk a zúčtování;

d) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků;

e) poskytování záruk;

f) otvírání akreditivů;

g) obstarávání inkasa;

h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

1. s devizovými hodnotami,

2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,

3. s převoditelnými cennými papíry;

i) účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb;

j) finanční makléřství;

k) poskytování porad ve věcech podnikání;

l) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio management);

m) uložení a správa cenných papírů nebo jiných hodnot;

n) výkon funkce depozitáře investičního fondu;

o) směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků);

p) poskytování bankovních informací;

r) pronájem bezpečnostních schránek.

(4) Výkon některých činností uvedených v odstavci 3 může být zvláštním zákonem vázán na udělení povolení.

(5) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají povolení podle § 5.

(6) Právní postavení Státní banky československé upravuje zvláštní zákon.²)

§ 2

Bez povolení působit jako banka nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak

§ 3

(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova, v jejichž základě se tato slova vyskytují, smí užívat v obchodním jménu pouze právnická osoba, které bylo uděleno povolení působit jako banka, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna" používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na právnické osoby, jejichž obchodní jméno nebo název je zaveden nebo uznáván zákonem nebo mezinárodní smlouvou.

ČÁST DRUHÁ

POVOLENÍ PŮSOBIT JAKO BANKA

§ 4

(1) Žádost o povolení působit jako banka se předkládá Státní bance československé. Se žádostí o povolení se předkládá návrh stanov. Náležitosti žádosti, jakož i minimální výši základního jmění, u akciových společností upsaného základního jmění (dále jen "základní jmění"), která je podmínkou pro udělení povolení, stanoví Státní banka československá opatřením,³) které vyhlásí ve Sbírce zákonů.

(2) O udělení povolení působit jako banka rozhoduje Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvem financí té republiky, na jejímž území bude mít banka sídlo. Rozhodnutí o udělení povolení působit jako banka podepisuje guvernér Státní banky československé a viceguvernér pověřený řízením ústředí Státní banky československé pro příslušnou republiku.

Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního či jiného dohledu příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva.

(3) O udělení povolení se rozhoduje po posouzení

a) původu, dostatečnosti a složení základního jmění a dalších finančních zdrojů banky;

b) odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob navrhovaných pro řízení banky;

c) technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností banky;

d) reálnosti ekonomických kalkulací o budoucí likviditě a rentabilitě banky;

e) ekonomické účelnosti banky.

§ 5

(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České a Slovenské Federativní Republiky, předkládá žádost o povolení působit jako banka Státní bance československé.

(2) O udělení povolení podle odstavce 1 rozhoduje Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvem financí té republiky, na jejímž území bude mít pobočka zahraniční banky sídlo.

(3) O udělení povolení se rozhoduje po posouzení

a) výše kapitálu a ostatních finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce;

b) technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností;

c) odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob navrhovaných pro řízení pobočky;

d) reálnosti ekonomických kalkulací;

e) ekonomické potřebnosti;

f) vzájemnosti při povolování působení československých bank ve státě, ve kterém má zakládající zahraniční banka své sídlo.

(4) Náležitosti žádosti, jakož i minimální výši poskytnutého kapitálu stanoví Státní banka československá opatřením,³) které vyhlásí ve Sbírce zákonů.

§ 6

(1) Povolení působit jako banka se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelné na jinou osobu.

(2) V povolení působit jako banka může být výkon některých činností uvedených v § 1 odst. 3 vyloučen nebo omezen.

§ 7

Úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících na území České a Slovenské Federativní Republiky vede Státní banka československá. Seznam je k nahlédnutí ve všech úřadovnách Státní banky československé.

ČÁST TŘETÍ

ORGANIZACE BANKY

§ 8

(1) Banka musí mít statutární orgán ¹) a dozorčí radu.

(2) Statutární orgán musí být nejméně tříčlenný. Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy; člen dozorčí rady banky nesmí být zaměstnancem téže banky.

(3) Pravomoc statutárního orgánu a dozorčí rady musí být uvedeny ve stanovách.

§ 9

(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také

a) strukturu a organizaci banky;

b) pravomoc a odpovědnost vedoucích pracovníků;

c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;

d) systém vnitřní kontroly.

(2) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u Státní banky československé.

§ 10

Banky a pobočky zahraničních bank se zapisují do obchodního rejstříku a jsou povinny uložit u Státní banky československé výpis z obchodního rejstříku.

ČÁST ČTVRTÁ

PROVOZNÍ POŽADAVKY

§ 11

Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém nebo slovenském jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb. Ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku tím není dotčeno.

§ 12

Banky jsou povinny zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě závazkům banky (§ 15).

§ 13

Banky jsou povinny zabezpečovat, aby

a) částka úvěrů poskytnutých jednomu dlužníkovi, popřípadě ekonomicky spjaté skupině dlužníků, nepřekročila stanovené procento z kapitálu a rezerv (§ 15);

b) celková částka úvěrů poskytnutých deseti největším dlužníkům, popřípadě ekonomicky spjatým skupinám dlužníků, nepřekročila stanovené procento z celkového objemu kapitálu a rezerv banky.

§ 14

Banky jsou povinny udržovat trvale svou platební schopnost v československé měně i cizích měnách. Za tím účelem jsou povinny dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu (§ 15); tato pravidla mohou upravovat zejména

a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív; této povinnosti lze vyhovět i udržováním stanovené části zdrojů u Státní banky československé;

b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků;

c) omezení a podmínky směřující ke sladění splatnosti aktiv a pasív banky;

d) omezení a podmínky pro nezajištěné devizové pozice.

§ 15

Pravidla podle § 12 až 14, jakož i co se rozumí kapitálem, rezervami, aktivy a nezajištěnými devizovými pozicemi a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají pobočky zahraničních bank, stanoví Státní banka československá a vyhlašuje je jako svá opatření ³) ve Sbírce zákonů.

§ 16

(1) Předchozí souhlas Státní banky československé je třeba

a) ke vzniku majetkového podílu zahraničních osob na bance již zřízené;

b) ke sloučení, splynutí nebo rozdělení banky, jakož i ke snížení základního jmění banky, nejedná-li se o snížení z důvodu ztráty;

c) k převodu podílové účasti v rozsahu větším než 15 % základního jmění banky provedeného v jedné nebo několika operacích na jakoukoliv jednu osobu nebo více osob jednajících ve shodě.

(2) Ustanovením odstavce 1 písm. b) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.⁴)

§ 17

(1) Banka nesmí bez předchozího souhlasu Státní banky československé

a) nakupovat akcie nebo nabývat podílové účasti, které ve svém úhrnu činí více než 10 % základního jmění právnické osoby, která není bankou podle tohoto zákona;

b) nakupovat akcie nebo nabývat podílové účasti na právnických osobách, které nejsou bankami podle tohoto zákona, v celkovém rozsahu převyšujícím 25 % kapitálu a rezerv banky.

(2) Zákazy podle odstavce 1 neplatí v případě

a) nabývání akcií nebo jiných podílových účastí, splácí-li se takto poskytnutý úvěr; v tomto případě je banka povinna odprodat akcie nebo podíly takto získané do dvou roků, pokud Státní banka československá nepovolí prodloužení této lhůty;

b) nabývání akcií za účelem jejich dalšího prodeje třetím osobám.

(3) Žádná banka nesmí mít při poskytování komerčních úvěrů, spotřebních úvěrů a při sběru úsporných vkladů vyšší podíl na relevantním trhu než 30 %. V případě, že jde o vzájemně propojenou skupinu bank, vztahuje se toto ustanovení na celou skupinu.

(4) Ustanovení odstavce 3 jsou banky povinny splnit nejpozději do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 18

(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty.

(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry, jen rozhodne-li o tom statutární orgán na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele.

§ 19

(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují

a) členové statutárního orgánu a ředitelé banky;

b) členové dozorčí rady banky;

c) právnické osoby mající kontrolu nad bankou, jejich hlavní akcionáři a členové vedení těchto společností;

d) osoby blízké⁵) členům statutárního orgánu, dozorčí rady, ředitelům banky a osobám majícím kontrolu nad bankou;

e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující 10 %;

f) hlavní akcionáři banky a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou;

g) členové bankovní rady Státní banky československé.

(2) Kontrolou nad bankou nebo jinou právnickou osobou se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jejích akcií nebo jiných podílových účastí nebo pravomoc volit statutární orgán banky, popřípadě jinak prosazovat rozhodující vliv na vedení banky nebo právnické osoby. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.

§ 20

Částka hypotékou nezajištěného úvěru, poskytnutého bankou kterémukoliv jejímu zaměstnanci, nesmí překročit jeho celkový hrubý příjem za dva roky. Celková částka úvěrů poskytnutých bankou jejím zaměstnancům nesmí překročit 5 % základního jmění banky.

ČÁST PÁTÁ

ÚČETNICTVÍ A OBCHODNÍ DOKUMENTACE

§ 21

(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona.⁶)

(2) V případě, že banka má podílovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách větší než 20 % základního jmění, musí její účetní výkazy poskytovat také souhrnné údaje o těchto obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách.

§ 22

(1) Banka je povinna prostřednictvím auditorů podle zvláštního zákona zajistit

a) ověření účetní závěrky banky;

b) ověření hospodaření banky za příslušný rok;

c) vypracování zprávy o ověření účetní závěrky a hospodaření banky.

(2) Vybrané auditory je banka povinna oznámit Státní bance československé, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditory odmítnout. Banka je povinna oznámit do 15 dnů po odmítnutí Státní bankou československou nové auditory.

(3) Za auditory nemohou být vybrány osoby, které mají k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1.

(4) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávě podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.

§ 23

Banka je povinna zveřejňovat údaje z účetní závěrky ověřené podle § 22 způsobem stanoveným zvláštním předpisem a vydávat za účelem zveřejnění výroční zprávu.

§ 24

(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny archivovat doklady o uskutečněných obchodech; u obchodů, jejichž hodnota převyšuje 100000 Kčs, jsou povinny tyto doklady archivovat nejméně 5 let.

(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny vypracovat a předkládat Státní bance československé informace a podklady, jejichž obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání stanoví Státní banka československá.²)

(3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního jmění nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 2 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob.

ČÁST ŠESTÁ

OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A POKUTY

HLAVA PRVNÍ

§ 25

Činnost bank a poboček zahraničních bank podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Státní bankou československou.²)

§ 26

(1) Zjistí-li Státní banka československá nedostatky v činnosti bank nebo poboček zahraničních bank spočívající v porušení podmínek stanovených v povolení působit jako banka, jakož i v porušení tohoto zákona, zvláštních zákonů,⁷) právních předpisů a opatření vydaných Státní bankou československou, uloží

a) opatření směřující k nápravě zjištěných nedostatků, zejména přikáže omezit nebo ukončit některou činnost, pozastaví nebo odejme povolení k výkonu některé činnosti, zavede nucenou správu podle části šesté hlavy druhé nebo odejme povolení působit jako banka podle části šesté hlavy třetí;

b) pokutu podle závažnosti zjištěných nedostatků až do výše 5000000 Kčs.

(2) Pokutu podle odstavce 1 písm. b) může Státní banka československá uložit i osobám, které porušily ustanovení § 2 nebo 3.

(3) Uložením pokuty podle odstavce 1 písm. b) není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(4) Na řízení o uložení pokuty podle odstavce 1 písm. b) se vztahují předpisy o správním řízení.

(5) Uložené pokuty jsou příjmem státního rozpočtu republiky, na jejímž území má banka nebo pobočka zahraniční banky sídlo, nebo osoba podle odstavce 2 sídlo nebo bydliště; nemá-li osoba sídlo nebo bydliště na území některé z republik, jsou uložené pokuty příjmem státního rozpočtu republik, na jejímž území došlo k porušení § 2 nebo 3.

(6) Pokutu podle odstavce 1 písm. b) lze uložit do jednoho roku od zjištění nedostatků, nejpozději však do deseti let ode dne, ve kterém tyto nedostatky vznikly.

HLAVA DRUHÁ

Nucená správa

§ 27

V případě, že finanční situace a likvidita banky je výrazně nebo opakovaně v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo podle tohoto zákona a dříve uplatněná opatření k nápravě nebo sankce nevedly k nápravě, může Státní banka československá rozhodnout o zavedení nucené správy v bance.

§ 28

Rozhodnutí o zavedení nucené správy obsahuje

a) důvody pro nucenou správu;

b) jméno určeného správce;

c) dobu trvání nucené správy;

d) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů a poskytování úvěrů;

e) případné částečné nebo úplné pozastavení nakládání s vklady klientů v bance.

§ 29

(1) Nucená správa nabývá účinnosti dnem zápisu do obchodního rejstříku. Tomuto dni musí předcházet zveřejnění rozhodnutí Státní banky československé v Obchodním věstníku.¹)

(2) Jmenováním správce se pozastavuje až do konce trvání nucené správy výkon funkce statutárního orgánu banky. Postavení statutárního orgánu má správce.

§ 30

Správce je oprávněn učinit opatření nezbytná k obnovení stability a likvidity banky, včetně uzavření poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky.

§ 31

Jestliže to situace banky vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem Státní banky československé částečně nebo úplně pozastavit nakládání klientů s jejich vklady v bance na období nejvýše jednoho roku za předpokladu, že budou činěna opatření směřující k zachování hodnoty těchto vkladů. Povinnost banky vyplácet úroky z vkladů tím není dotčena.

§ 32

(1) Během nucené správy může Státní banka československá poskytnout bance finanční pomoc k odstranění dočasného nedostatku likvidity.

(2) Nárok na vrácení finanční pomoci poskytnuté podle odstavce 1 má přednost před všemi ostatními závazky banky.

§ 33

(1) Nucená správa končí

a) zrušením nucené správy, pominou-li důvody pro její trvání;

b) uplynutím stanovené doby, pokud nebyla prodloužena;

c) odnětím povolení působit jako banka.

(2) Ukončení nucené správy nabývá účinnosti dnem zápisu do obchodního rejstříku.¹)

HLAVA TŘETÍ

Odnětí povolení působit jako banka

§ 34

(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvem financí republiky, na jejímž území má banka nebo pobočka zahraniční banky sídlo, povolení působit jako banka odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.

(2) Udělení povolení působit jako banka může být dále odňato,

a) jestliže se základní jmění sníží ztrátou o více než 50 % v jednom roce nebo o více než 10 % ročně po dobu tří let po sobě jdoucích;

b) jestliže banka více než 18 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti;

c) jestliže bylo získáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti;

d) jestliže jde o pobočku zahraniční banky a tato banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.

§ 35

(1) V rozhodnutí o odnětí povolení podle § 34 se stanoví datum, ke kterému se odnímá povolení působit jako banka; tomuto dni musí přecházet zveřejnění rozhodnutí Státní banky československé v Obchodním věstníků,¹) u pobočky zahraniční banky navíc oznámení orgánu pověřenému bankovním dohledem v příslušném státě.

(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí povolení působit jako banka nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku podle tohoto zákona.

ČÁST SEDMÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO BANKY ZALOŽENÉ JAKO STÁTNÍ PENĚŽNÍ ÚSTAVY

§ 36

(1) Banku jako státní peněžní ústav může založit ústřední orgán státní správy. K jejímu založení uděluje povolení Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvem financí té republiky, na jejímž území bude mít banka sídlo, není-li některé z nich zakladatelem; činí tak na základě žádosti, jejíž náležitosti jsou shodné s náležitostmi žádosti podle § 4 odst. 1.

(2) Zakladatel banky založené jako státní peněžní ústav

a) zabezpečuje základní jmění;

b) vydává stanovy;

c) jmenuje a odvolává statutární orgán složený ze tří členů;

d) jmenuje a odvolává dozorčí radu;

e) potvrzuje účetní závěrku banky;

f) rozhoduje o rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení banky.

(3) Rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení banky nesmí být na újmu jejích věřitelů a k jeho účinnosti se vyžaduje zápis do obchodního rejstříku. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.⁴)

(4) Zaniká-li banka sloučením nebo splynutím přechází její majetek a závazky na přejímající banku.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 37

Banky poskytují klientům služby na smluvním základě. Banka je povinna požadovat prokázání totožnosti klienta u každého obchodu, jehož hodnota převyšuje 100000 Kčs a při pronájmu bezpečnostních schránek. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka odmítnout.

§ 38

(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.

(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu.

(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání

a) soudu pro účely občanského soudního řízení;⁸)

b) orgánu činného v trestního řízení⁹) při trestním stíhání;

c) finančních orgánů ve věci daňového řízení, jehož je klient účastníkem.

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.

(4) Nedotčeno zůstává oprávnění státních notářství podle zvláštního předpisu v řízení o dědictví.¹⁰)

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a odstavce 4 náleží bance úhrada věcných nákladů.

§ 39

(1) Zaměstnanci banky, jakož i členové dozorčí rady a osoby provádějící bankovní dohled jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2, 3 a 4 je statutární orgán této povinnosti zprostí.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

§ 40

(1) Žádost o udělení povolení působit jako banka nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně Státní bance československé.

(2) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do tří měsíců, o žádosti o udělení povolení působit jako banka nejpozději do šesti měsíců od doručení úplné žádosti.

§ 41

(1) O rozkladu proti rozhodnutí Státní banky československé rozhoduje bankovní rada Státní banky československé. O rozkladu proti rozhodnutí Státní banky československé v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvem financí České republiky nebo ministerstvem financí Slovenské republiky rozhoduje bankovní rada Státní banky československé v dohodě s ministrem financí České a Slovenské Federativní Republiky a ministrem financí příslušné republiky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.

(2) Na řízení o žádostech a o odnětí povolení působit jako banka podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,¹¹) pokud tento zákon nestanoví jinak.

ČÁST DEVÁTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 42

Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky podle tohoto zákona.

§ 43

Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za úvěry podle tohoto zákona.

§ 44

(1) Do doby nabytí účinnosti právní úpravy pojištění vkladů a úroků z vkladů fyzických osob bankami a pobočkami zahraničních bank ručí za vklady těchto osob

a) Česká a Slovenská Federativní Republika u vkladů uložených u Komerční banky Praha, Všeobecné úvěrové banky Bratislava, Živnostenské banky Praha a Investiční banky Praha;

b) Česká republika u vkladů uložených u České státní spořitelny Praha;

c) Slovenská republika u vkladů uložených u Slovenské státní spořitelny Bratislava.

(2) Pro úroky z vkladů fyzických osob platí ustanovení odstavce 1 obdobně.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí pro právní nástupce bank uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) obdobně.

(4) Pojištění vkladů a úroků z vkladů fyzických osob bankami a pobočkami zahraničních bank upravuje zvláštní zákon.

§ 45

Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před účinností tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a vznikne jí tím majetková újma, má banka nadále právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou povinnost.

§ 46

Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

§ 47

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.

Havel v. r.

¹) Obchodní zákoník.

²) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.

³) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) § 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁶) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

⁷) § 46 a násl. zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

⁸) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

¹¹) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.