Zákon o bankách - ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které

a) přijímají vklady od veřejnosti, a

b) poskytují úvěry,

a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen "licence") (§ 4). Ustanovení obchodního zákoníku o akciové společnosti se pro ně nepoužijí, pokud tento zákon stanoví jinak.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;

b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.

(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,

a) investování do cenných papírů na vlastní účet,

b) finanční pronájem (finanční leasing),

c) platební styk a zúčtování,

d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků,

e) poskytování záruk,

f) otvírání akreditivů,

g) obstarávání inkasa,

h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního předpisu,^1b) s tím, že se v licenci uvede, které hlavní investiční služby a činnosti a doplňkové investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům podle zvláštního právního předpisu,^1b)

i) finanční makléřství,

j) výkon funkce depozitáře,

k) směnárenskou činnost,

l) poskytování bankovních informací,

m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,

n) pronájem bezpečnostních schránek,

o) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až n) a v odstavci 1.

(5) Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení České národní banky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového povolení, povolí Česká národní banka výkon této činnosti v licenci.

(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 může vykonávat na území České republiky rovněž zahraniční banka prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“); zahraniční banka

a) se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), která požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie (§ 5a), vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z členského státu“),

b) se sídlem v jiném než členském státě vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z jiného než členského státu“), pokud jí byla udělena Českou národní bankou licence (§ 5) a pouze v rozsahu udělené licence.

(7) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

(8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.²)

§ 2

(2) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud

a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta,

b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů, nebo

c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených v § 1 odst. 3.

§ 3

(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova od nich odvozená smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna" používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993, (dále jen "mezinárodní smlouva").

(3) Česká národní banka může požadovat

a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její organizační složky,

b) změnu obchodní firmy pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její organizační složky.