Zákon o bankách - ČÁST ČTVRTÁ - PROVOZNÍ POŽADAVKY

Předpis č. 21/1992 Sb.

Znění od 1. 5. 2020

21/1992 Sb. Zákon o bankách

ČÁST ČTVRTÁ

PROVOZNÍ POŽADAVKY

§ 11

(1) Banka a pobočka zahraniční banky informuje ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání poskytuje informaci o pravidlech příslušného platebního systému.

(2) Banka a pobočka zahraniční banky informuje klienta o systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů v rozsahu informačního přehledu pro klienta podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu, a to v českém jazyce nebo v jazyce, na kterém se banka nebo pobočka zahraniční banky s klientem dohodla. Banka nebo pobočka zahraniční banky zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladu.

(3) Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, uvede to banka a pobočka zahraniční banky ve výpisu z účtu nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje banka nebo pobočka zahraniční banky klientovi alespoň jednou ročně.

(4) Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka nebo pobočka zahraniční banky sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo pobočka zahraniční banky tyto informace v listinné podobě.

(5) Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů (dále jen „Fond“).

(6) Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění, lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena, a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou vzor tohoto informačního přehledu.

(7) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého úvěru nebo její žádosti o úvěr.

(8) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.

(9) Banka a pobočka zahraniční banky zavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informuje ve svých provozních prostorách.

§ 11a

Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje o sobě a své činnosti a údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o tom, kdo a jakým způsobem uveřejňuje informace o zahraniční bance.

(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit informaci o plnění pravidel obezřetného podnikání, která

a) není významná; informace je významná, pokud by její vynechání nebo chybné uvedení mohlo změnit či ovlivnit hodnocení či rozhodnutí osob, které spoléhají na tyto informace při svých rozhodnutích; tato možnost se nevztahuje na informace o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků,

b) je citlivá; informace je citlivá, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení dané zahraniční banky v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit její investici do těchto produktů nebo systémů,

c) je důvěrná; informace je důvěrná, pokud je daná zahraniční banka zavázána klientům nebo jiným protistranám zachovávat o ní mlčenlivost.

(4) Využije-li pobočka banky z jiného než členského státu možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uveřejní, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod, proč informaci neuveřejnila. Pobočka banky z jiného než členského státu uvede alespoň obecnou informaci o skutečnosti, kterou měla uveřejnit, ledaže by i tato obecná informace byla citlivá nebo důvěrná.

(5) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele banky a pobočky banky z jiného než členského státu.

(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) obsah údajů určených k uveřejnění, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,

b) obsah údajů ověřovaných auditorem.

(7) Pobočka banky z jiného než členského státu zavede vnitřní postupy a zásady pro plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě a pro hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, včetně jejich ověřování a frekvence uveřejňování. Pobočka banky z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje rovněž vnitřní postupy a zásady pro posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře. Neposkytují-li uveřejňované informace takovýto obraz, je pobočka banky z jiného než členského státu povinna uveřejnit veškeré další informace potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou informací uvedených v odstavci 3.

§ 11b

Uveřejňování informací ovládajícími osobami a bankami

(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.

(2) Banka, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace o

a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací o úzkém propojení,

b) řídicím a kontrolním systému podle § 8b odst. 1 písm. a) až e),

c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 8b odst. 4.

(3) Banka splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.

(4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování informací bankami podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.

(6) Banka uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Česká národní banka

a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců 1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,

b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,

c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 6, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů.

§ 11c

(1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,

a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,

b) obrat,

c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek,

d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,

e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu,

f) získané veřejné podpory.

(2) Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.

(3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 1.

§ 12

(1) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky z jiného než členského státu.

(2) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu nesmí uzavírat smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují banku nebo pobočku banky z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

§ 12a

Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně kapitálový poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu nesmí klesnout pod minimální výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční bankou podle § 5 odst. 4 písm. a).

(2) Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků pobočka banky z jiného než členského státu používá základní přístup, interní přístup nebo interní model.

(3) Jestliže pobočka banky z jiného než členského státu hodlá používat pro výpočet kapitálového požadavku interní přístup nebo používaný interní přístup nebo podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat Českou národní banku o udělení předchozího souhlasu. Česká národní banka rozhodne o této žádosti do 6 měsíců. Česká národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých je pobočka banky z jiného než členského státu oprávněna interní přístup používat.

(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) pravidla pro výpočet kapitálového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové expozice, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek pro užívání interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových požadavků, a pravidla pro převod rizik,

b) určení interních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba souhlasu podle odstavce 3,

c) náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním interního přístupu a se změnou používaného interního přístupu předkládané České národní bance.

§ 12b

Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije pobočka banky z jiného než členského státu toto úvěrové hodnocení jen tehdy, pokud je vydáno nebo uznáno ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou do seznamu vedeného Evropským orgánem pro bankovnictví nebo exportní úvěrovou agenturou, která zveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou si pobočka banky zvolila a konzistentně ji používá.

§ 12c

(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena.

(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností banky.

(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě pouze banka, která

a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)], tuzemskou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. n)] ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. p)],

b) není odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)] nebo odpovědnou bankou ve skupině evropské finanční holdingové osoby ani jinou bankou v takové skupině,

c) není odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou ani jinou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou,

d) neovládá jinou banku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banku, obchodníka s cennými papíry, který není bankou, zahraničního obchodníka s cennými papíry, který není zahraniční bankou, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo

e) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze banka, která je

a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],

b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,

c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. r)],

d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)], nebo

e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. t)].

§ 12m

Kombinovaná kapitálová rezerva

(1) Banka průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří

a) bezpečnostní kapitálová rezerva,

b) proticyklická kapitálová rezerva,

c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,

d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci,

e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.

(3) Banka udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka udržuje kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Povinnost udržovat kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) má také odpovědná banka ve skupině evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědná banka ovládaná evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, pokud tato evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba byla označena jako systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 nebo § 12v odst. 2.

(4) Pokud banka neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.

(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu banka ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 26 odst. 2 písm. f).

(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2,

b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 4,

c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.

§ 12n

Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy

Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

Proticyklická kapitálová rezerva

§ 12o

(1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.

(2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k

a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,

b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,

c) specifikům českého národního hospodářství,

d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k

a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 1 a 2,

b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,

c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.

(4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.

(5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 3,

b) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 písm. a) sníží.

(7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede

a) údaje podle odstavce 5,

b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,

c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a 2,

d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,

e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší než 1 rok,

f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.

(8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států.

§ 12p

(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.

(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.

§ 12q

(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.

(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.

Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika

§ 12r

(1) Česká národní banka může stanovit, aby banky, skupina druhově určených bank nebo jednotlivá banka průběžně udržovaly kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených bance prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.

(3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2,

b) údaje nutné k identifikaci banky, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,

c) den, od kterého je dotčená banka povinna sazbu podle písmene a) používat,

d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).

§ 12s

(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,

b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,

c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,

d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,

e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a) vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení,

f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy.

(5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku.

(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.

(7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro banku, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.

§ 12t

(1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu.

(2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu.

§ 12u

Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci

(1) Česká národní banka rozhodne, aby banka, která byla označena jako globální systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo banka s výjimkou banky ovládané evropskou ovládající institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií:

a) velikost skupiny globální systémově významné instituce,

b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem,

c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce,

d) složitost skupiny globální systémově významné instituce,

e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.

(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce, přičemž se řídí metodikou stanovenou rozhodnutím nebo nařízením Evropské komise. Česká národní banka může v odůvodněných případech zařadit globální systémově významnou instituci do kategorie s vyšší systémovou významností a do některé z kategorií může zařadit také instituci, která nebyla určena jako systémově významná. Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o případech podle věty druhé a uvede důvody, pro které tak činí.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou pro jednotlivé kategorie systémové významnosti sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti stanoví tuto sazbu ve výši 1 % a pro instituce zařazené do kategorie s nejvyšší úrovní systémové významnosti ve výši 3,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka stanoví sazbu do čtvrté kategorie v násobcích 0,5 procentního bodu.

(6) Česká národní banka informuje Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika o názvech institucí, které byly určeny jako globální systémově významné.

§ 12v

Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci

(1) Česká národní banka může stanovit, aby banka, která byla označena jako jiná systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo banka.

(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:

a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce,

b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky,

c) význam přeshraničních aktivit instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo

d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem.

(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 2 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně.

(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.

(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje

a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,

b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko,

c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je evropskou ovládající bankou a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nesmí být vyšší než vyšší z těchto hodnot:

a) 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

b) kapitálové rezervy vypočtené z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci aplikované na skupinu na konsolidovaném základě.

§ 12w

(1) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika.

(2) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které byly určeny jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které byla globální systémově významná instituce zařazena.

§ 12x

(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

(2) Proti vydanému opatření obecné povahy může banka nebo pobočka zahraniční banky podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

(3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

§ 13

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení velkých expozic, způsob stanovení jejich hodnoty, vymezení zajištění uznatelného pro výpočet expozic, vymezení expozic, které lze vyloučit pro účely sledování limitů, a limity na velké expozice.

(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.

§ 14

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu udržuje trvale svou platební schopnost. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu; tato pravidla mohou upravovat zejména

a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív;

b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků;

c) nabývání, financování a posuzování aktiv;

d) omezení a podmínky pro měnové pozice.

(2) Banka je povinna dodržovat pravidla podle odstavce 1 písm. b) až d).

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1 pro banky a pobočky bank z jiných než členských států.

§ 15

(1) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12.

(2) Česká národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat podle § 11a odst. 6, § 12a odst. 4, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3, pravidla a požadavky pro činnost poboček bank z jiných než členských států způsobem srovnatelným s úpravou těchto pravidel a požadavků přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky.

§ 16

(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky

a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí,

b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,

c) k fúzi nebo rozdělení banky nebo převodu jmění na banku jakožto společníka,

d) ke snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,

e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).

Právní jednání a usnesení valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatná. Účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), další zúčastněné akciové společnosti při fúzi nebo rozdělení anebo přejímající společník při převodu jmění podle písmene c).

(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku

a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,

b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě banky, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,

c) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.

(3) Ustanoveními odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.4)

(4) Banka může převést svůj obchodní závod pouze na

a) jinou banku,

b) banku se sídlem na území členského státu, která působí na území České republiky prostřednictvím své pobočky,

c) zahraniční banku vykonávající na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5, pokud zahraniční banka prokáže, že systém pojištění pohledávek z vkladů, který se na vklady převáděné v rámci prodeje obchodního závodu bude vztahovat, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany, jaký požívaly podle tohoto zákona;

pro pacht obchodního závodu banky se použijí písmena a) až c) obdobně.

(5) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka, která obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.

§ 16a

(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být poskytovány služby bez založení pobočky.

(2) Banka postupuje v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím oprávněné finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Po obdržení oznámení o záměru otevřít pobočku banky nebo oprávněné finanční instituce v zahraničí rozhodne Česká národní banka ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle § 5c až 5m.

(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.

(4) Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou, která vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského státu při kontrole na místě.

§ 16b

(1) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat Českou národní banku bez zbytečného odkladu o

a) návrzích personálních změn osob ve vedení této pobočky a k této informaci předložit podklady nezbytné pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,

b) všech změnách v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci předložené v souvislosti se zřízením této pobočky v České republice,

c) snížení finančních zdrojů poskytnutých této pobočce podle § 5 odst. 4 písm. a),

d) skutečnostech a rozhodnutích, které mají dopad na činnost této pobočky nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit tuto pobočku nebo prodat část obchodního závodu, kterého je tato pobočka součástí,

e) změně svých stanov,

f) své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost této pobočky,

g) mimořádné situaci na finančním trhu země svého sídla, včetně takového nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity tohoto trhu nebo stability finančního systému.

(2) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na tuto pobočku orgán dohledu země sídla zahraniční banky.

§ 17

(1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud

a) se nestane společníkem s neomezeným ručením,

b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou národní bankou podle § 14 odst. 1 písm. c),

c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky a je zachována průhlednost konsolidačního celku, jehož členem je banka, a úzké propojení v rámci konsolidačního celku nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo

d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích.

(2) Banka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance nabytí kvalifikované účasti. Na žádost České národní banky je povinna prokázat splnění podmínek podle odstavce 1.

(3) Podílem se rozumí i nepřímý podíl (§ 17a odst. 1) nebo součet nepřímých podílů.

§ 17a

(1) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím osoby nebo osob, které jsou ovládány.

(2) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(5) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,

a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v § 20 odst. 3,

b) se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat za protiplnění,

c) které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,

d) ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,

e) kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou uvedenou v § 20 odst. 3,

f) které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,

g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3 vykonávat jiná osoba, nebo

h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.

(6) Do výpočtu podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance se nezapočítají hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, která má banka nebo osoba, která má oprávnění jiného členského státu působit jako banka, ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.

(7) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech banky, pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky.

(8) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osoba, pokud

a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo

b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.

(9) Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.

(10) Podmínky uvedené v odstavci 8 nebo 9 platí pro ovládající osobu, pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance

a) údaje o ovládané osobě uvedené v odstavci 8 nebo 9, s uvedením orgánů, jejichž dohledu podléhají,

b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 8 nebo 9 a

c) změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném v písmenu b).

(11) Ovládající osoba podle odstavce 8 nebo 9 na vyžádání České národní banky bez zbytečného odkladu doloží, že

a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 8 písm. b) nebo odstavcem 9,

b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.

(12) Podnikem pomocných služeb se pro účely tohoto zákona rozumí podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 18

(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty. Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami, které k ní nebo k této zahraniční bance mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.

(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada banky na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Pobočka banky z jiného než členského státu poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom statutární orgán této zahraniční banky nebo jiný orgán nebo osoba, které tento statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele.

§ 19

(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují

a) členové statutárního orgánu banky;

c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob;

d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady a členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování a osobám ovládajícím banku;

e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má kvalifikovanou účast;

f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi ovládaná;

g) členové bankovní rady České národní banky,

h) osoby, které banka ovládá.

(2) Na zahraniční banku se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky, a tuto pobočku se použije odstavec 1 přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní vztah se pro účely tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.

§ 19a

(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona5a) na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.

(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že

a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,

b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,

c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací,

d) vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací.

(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného než členského státu.

§ 19b

(1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak.

(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji.

(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného než členského státu.

§ 20

(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.

(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak.

(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky

a) k nabytí kvalifikované účasti na bance,

b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo

c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku,

a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na bance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.

(4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 6. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako banka, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.

(6) Je-li podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka nejpozději 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 7 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se přerušuje až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel

a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo

b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.

(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 3. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 12. Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.

(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu.

(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu na výkon činnosti banky jsou splněny tyto podmínky:

a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,

b) osoby, které jsou navrhovány za členy statutárního orgánu, členy správní rady, členy dozorčí rady a osoby ve vrcholném vedení banky, které zastávají v bance výkonné funkce a jsou odpovědné vedení banky za její každodenní řízení, splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,

c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů žadatele ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v bance,

d) banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě,

e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být banka zahrnuta, nebrání účinnému dohledu nad bankou, účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu, který vykonává dohled nad finančním trhem, nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku, a

f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo.

(10) Pokud Česká národní banka při posuzování žádosti o souhlas shledá, že podmínky uvedené v odstavci 9 nejsou splněny a souhlas nelze udělit, vyrozumí písemně o tomto zjištění žadatele do 2 pracovních dnů ode dne učinění tohoto zjištění. Česká národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.

(11) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle odstavce 3.

(12) Souhlas podle odstavce 11 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně.

(13) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech na bance došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu.

(14) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka

a) může omezit lhůtu pro nabytí účasti podle odstavce 3,

b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.

(15) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že

a) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo

b) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají ovládat.

(16) Oznámení podle odstavce 15 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které je tato účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této bance po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají nebo zvyšují.

(17) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 15, a to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.

(18) Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí.

§ 20a

(1) V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 14 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 11 nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv:

a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,

b) požádat o svolání valné hromady.

Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.

(2) V případech, kdy je banka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle § 20 odst. 11 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bance ukončit vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva, občanský zákoník nebo jiný právní předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně. Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka v obchodním věstníku.

(3) Banka je povinna předložit České národní bance výpis všech akcionářů a správců z emise akcií banky, pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání valné hromady. Tento výpis musí být bankou doručen České národní bance nejpozději 6 dní před konáním valné hromady. Česká národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z emise akcií banky nebo v písemném vyjádření k výpisu z emise akcií banky, označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve pozastavena jejich akcionářská práva, se kterými se vede správní řízení o pozastavení akcionářských práv, nebo u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, a výpis, spolu se svým vyjádřením vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady.

(4) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby, označené Českou národní bankou v jejím vyjádření k výpisu z emise akcií banky podle odstavce 3, jakož i účast osoby, neuvedené ve výpisu z emise akcií banky nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banka ve svém vyjádření k výpisu z emise akcií banky označí osobu, u které nově shledala důvody pro pozastavení akcionářských práv, je tím zahájeno správní řízení podle odstavce 1, pokud s označeným akcionářem nebylo správní řízení v téže věci zahájeno již dříve, přičemž označení této osoby má účinky předběžného opatření.11)

(5) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z emise akcií banky se valná hromada banky nesmí konat.

(6) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

(7) V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani jiných osob.

(8) Centrální depozitář je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech vlastníků akcií banky, a to i tehdy, vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.

§ 20b

(1) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na pobočky zahraničních bank.

§ 20c

(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).

(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.

§ 20d

(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel bankám nebo skupině druhově určených bank.

(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.

(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.

(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).