Zákon o bankách - ČÁST TŘINÁCTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

ČÁST TŘINÁCTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 37

(1) Banky a pobočky zahraničních bank poskytují klientům služby na smluvním základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka nebo pobočka zahraniční banky odmítnout.

(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).

§ 38

(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství. Tím není dotčena možnost podat zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, na základě jeho žádosti nebo s jeho souhlasem.

(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů.

(3) Zprávu o záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka jen na písemné vyžádání

a) soudu pro účely občanského soudního řízení;⁸)

b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;⁹)

c) správcům daně za podmínek podle daňového řádu,

d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního předpisu^9c),

e) Finančnímu analytickému úřadu za podmínek, které stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí,

f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,

g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,

h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona,^9b)

i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,

j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky,

k) Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pro účely výkonu dohledu podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích.

l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona^10c),

m) Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky,

n) Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, nebo

o) Ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou.

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.

(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.

(5) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout příslušnému orgánu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele³⁵) na písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitele³⁵) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém klientovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.

(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout Státní zemědělské a potravinářské inspekci na písemné vyžádání za podmínek stanovených zákonem o Státní zemědělské a potravinářské inspekci³⁹) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vede, a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem tohoto účtu, a zmocněnci, který je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.

(7) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných nákladů.

(8) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor svého klienta a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.

(9) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může nejdříve 30 dnů poté uveřejnit informaci o porušení povinnosti klientem, přičemž smí uvést jen identifikační údaje klienta podle § 41c odst. 3 a označení porušené povinnosti.

(10) Na pobočku banky z členského státu se použijí odstavce 2 až 9 obdobně a na pobočku banky z jiného než členského státu se použijí odstavce 1 až 9 a 12 obdobně.

(11) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká.

(12) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.

§ 38a

(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o čísle účtu nebo jiném jedinečném identifikátoru, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka nebo pobočka zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky nebo pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce 1 od bank, poboček zahraničních bank^10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní zákon, informační databázi (dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup banky, pobočky zahraničních bank, Evropská centrální banka, Česká národní banka a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru a z registru za podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství a povinnosti mlčenlivosti. Banka nebo pobočka zahraniční banky je však povinna k údajům o klientech získaným z registru přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám a jiným orgánům členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na základě vzájemnosti se stávají součástí registru.

(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) Klient má právo, za úhradu nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru.

(6) Oznámení banky nebo pobočky zahraniční banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.

§ 38aa

(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky je oprávněna nabízet, poskytovat nebo zprostředkovávat identifikační služby a uzavírat smlouvy o nich též jménem a na účet poskytovatele identifikačních služeb.

(2) Poskytovatelem identifikačních služeb se v tomto zákoně rozumí osoba, která není bankou, je na základě jiného právního předpisu oprávněna poskytovat identifikační služby a ve které mají podíl pouze banky nebo pobočky zahraničních bank; tyto banky nebo pobočky zahraničních bank jsou povinny zajistit, že poskytovatel identifikačních služeb bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím.

§ 38ab

(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou v rámci poskytování identifikačních služeb podle § 1 odst. 4 písm. c) oprávněni umožnit používání prostředku pro elektronickou identifikaci³⁶) mimo rámec kvalifikovaného systému elektronické identifikace umožňujícího poskytnutí služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen „kvalifikovaný systém“), pouze pokud je tento prostředek pro elektronickou identifikaci vydán a je umožněno jeho používání také v rámci kvalifikovaného systému.

(2) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb nemají povinnost umožňovat v rámci kvalifikovaného systému použití prostředku pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1, pokud

a) nastane změna právního předpisu nebo změna na základě právního předpisu, která zásadně ohrožuje plnění povinnosti banky nebo pobočky zahraniční banky postupovat při výkonu své činnosti obezřetně, zejména povinnosti řídit rizika, v souvislosti s používáním tohoto prostředku v rámci kvalifikovaného systému a

b) po bance, pobočce zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních služeb nelze spravedlivě požadovat, aby umožňovali používat tento prostředek v rámci kvalifikovaného systému.

(3) Pokud banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb přestanou podle odstavce 2 umožňovat používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému,

a) oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen „správce národního bodu“), Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají jejímu dohledu; součástí oznámení je jeho odůvodnění,

b) nemají povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o elektronické identifikaci a nelze je stíhat pro přestupek nebo jim odejmout akreditaci podle zákona o elektronické identifikaci pro neplnění této povinnosti; neplnění této povinnosti se nepovažuje za ukončení činnosti kvalifikovaného správce podle zákona o elektronické identifikaci, a

c) budou vyvíjet veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat, k tomu, aby obnovili možnost používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému.

(4) Pokud pominou okolnosti podle odstavce 2, banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu, Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají jejímu dohledu.

§ 38ac

(1) Prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1 lze rovněž použít pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému, pokud

a) splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro úroveň záruky značnou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci³⁷) a

b) banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, kteří vydali tento prostředek pro elektronickou identifikaci, provedli identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, případně jiným právním uspořádáním bez právní osobnosti, postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

1. za fyzické přítomnosti identifikovaného,

2. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje technické specifikace, normy a postupy pro úroveň záruky vysokou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci³⁷) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému, nebo jiného systému elektronické identifikace oznámeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci³⁵), nebo

3. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1, který splňuje technické specifikace, normy a postupy podle písmene a), pokud zároveň došlo k ověření totožnosti identifikovaného prostřednictvím národního bodu pro identifikaci a autentizaci nebo v informačním systému veřejné správy a banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb mají k dispozici údaj o tom, kdo provedl identifikaci podle bodu 1 nebo 2.

(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 je splněna také v případě, kdy identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta

a) provedla postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za fyzické přítomnosti identifikovaného

1. osoba, která jedná za banku nebo pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb a je vázána jejich vnitřními předpisy, a banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb nesou odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

2. úvěrová instituce podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud náleží do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech jako banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, nebo

3. osoba, která jedná za úvěrovou instituci podle bodu 2 a je vázána jejími vnitřními předpisy, a příslušná úvěrová instituce podle bodu 2 nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a

b) informace získané při identifikaci klienta ve smyslu zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, jsou uloženy u banky, pobočky zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb předtím, než tato banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb vydají příslušný prostředek pro elektronickou identifikaci.

(3) Elektronickou identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle odstavce 1 vydaného bankou nebo pobočkou zahraniční banky je možné provést pouze u

a) banky nebo pobočky zahraniční banky, která tento prostředek vydala nebo

b) poskytovatele identifikačních služeb, pokud je totožnost poskytovateli identifikačních služeb potvrzena bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která tento prostředek vydala.

§ 38ad

(1) Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle § 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona o informačních systémech veřejné správy.

(2) Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny použít prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou, pobočkou zahraniční banky nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému.

(3) Správce národního bodu poskytne službu národního bodu pro identifikaci a autentizaci při využití kvalifikovaného systému, jehož kvalifikovaným správcem podle zákona o elektronické identifikaci je banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, pouze kvalifikovanému poskytovateli podle zákona o elektronické identifikaci, který je státním orgánem nebo orgánem územního samosprávného celku.

§ 38ae

(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni zřídit a spravovat informační systém, který bance, pobočce zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních služeb umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“).

(2) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního právního předpisu³⁸).

§ 38af

(1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat prostřednictvím systému pro využívání údajů údaje

a) ze základního registru obyvatel,

b) z informačního systému evidence obyvatel,

c) z informačního systému cizinců,

d) z informačního systému evidence občanských průkazů a

e) z informačního systému evidence cestovních dokladů.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) adresa místa pobytu,

c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

e) státní občanství a

f) čísla a druhy identifikačních dokladů.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

e) rodné číslo,

f) státní občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu,

h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,

i) datum úmrtí a

j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát nebo okres narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) adresa místa pobytu,

h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,

i) datum úmrtí a

j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

k) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

l) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.

(5) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) číslo občanského průkazu,

b) datum vydání občanského průkazu,

c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a

d) datum skončení platnosti občanského průkazu.

(6) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou

a) číslo a druh cestovního dokladu,

b) datum vydání cestovního dokladu,

c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a

d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal.

(7) Využíváním údajů podle odstavce 1 není dotčeno oprávnění banky, pobočky zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb využívat údaje z informačních systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.

§ 38b

Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu^6d) a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.

§ 38c

(1) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v § 38d až 38i.

(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled nad institucí nebo pobočkou úvěrové instituce z jiného než členského státu, úzce spolupracuje s příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad institucemi, jež jsou součástí téže skupiny z jiného než členského státu, a to za účelem

a) zajištění uceleného dohledu nad činnostmi takové skupiny z jiného než členského státu v Evropské unii,

b) zabránění obcházení požadavků tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, vztahujících se na skupiny z jiného než členského státu a

c) předcházení nepříznivému dopadu na finanční stabilitu Evropské unie.

§ 38d

(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o

a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce banky z členského státu postup podle § 26,

b) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a

c) smlouvách a písemných ujednáních podle § 26e.

c) smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a § 26e.

(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o

a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup podle § 26,

b) udělených a odňatých licencích; v informaci o udělené licenci vždy uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému,

c) smlouvách a písemných ujednáních podle § 26e,

c) smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a § 26e,

d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními bankami o

1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1000000 EUR, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností banky,

2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,

e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě, a identifikaci skupiny, pokud je zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě součástí skupiny,

g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto zákona,

h) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, o organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se skupiny, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,

i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a,

j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,

k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až 6, § 25d odst. 2 a 3 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,

l) případech, kdy použije § 25d odst. 1,

m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4,

n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu,

o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen,

p) opatřeních přijatých podle § 8d písm. g),

q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 8 odst. 5,

r) údajích shromážděných podle § 8d písm. h),

s) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají odměňování,

t) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 bodu 11, § 26 odst. 6 a pokutách uložených za přestupek podle § 36a odst. 1 písm. a) až e), § 36c odst. 1 písm. a) až f), § 36e odst. 2 písm. a), c), d), f) až i), k) až m) a § 36e odst. 3 písm. c), včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byla tato opatření nebo správní tresty uloženy,

u) celkových aktivech a pasivech povolených poboček zahraničních bank, které mají sídlo v jiném než členském státě, podle pravidelných výkazů,

v) důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika, a to bez zbytečného odkladu; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení.

(3) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.

(4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 4 a údajích uvedených v § 12o odst. 8.

(5) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění³¹) o postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4.

§ 38da

(1) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.

(2) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů banky.

§ 38e

(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu o

a) všech skupinách, jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu,

b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích,

c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle § 5e odst. 1,

d) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,

e) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu.

(2) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než členského státu o použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z jiného než členského státu.

(3) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o

a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

§ 38f

(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány dohledu států, v nichž má banka pobočku.

(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu příslušný orgán dohledu členského státu, v němž mají tyto pobočku.

(3) Česká národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence pobočce banky z jiného než členského státu usiluje o koordinaci svého postupu s orgány dohledu členských států, ve kterých má zahraniční banka pobočky. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka tyto orgány dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat.

§ 38g

Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu po předchozím informování orgánu dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat.

§ 38h

Výměna informací při dohledu nad pobočkami bank z členských států

(1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.

(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálovém poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly.

(3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v odstavci 2.

(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle části osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů banky nebo finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita banky. V takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela.

(5) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.

§ 38ha

Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě

(1) V rámci výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.

(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky, obchodníka s cennými papíry nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o

a) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury skupiny, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v této skupině,

b) postupech shromažďování informací od bank, spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníků s cennými papíry ve skupině a ověřování těchto informací,

c) vývoji v bance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo obchodníku s cennými papíry nebo jiné osobě ve skupině, který může vážně ohrozit finanční situaci banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry ve skupině,

d) závažných správních trestech a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených bance podle tohoto zákona, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníku s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a to zejména o požadavku na zvýšení kapitálu, neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu,

e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu určený k výkonu dohledu nad osobou, která je členem skupiny. Rovněž v případě evropské ovládající úvěrové instituce, evropského ovládajícího investičního podniku, evropské finanční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby požádá orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.

(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy⁴³), pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu³²).

§ 38hb

Česká národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce s Finančním analytickým úřadem, příslušnými orgány dohledu členských států a finančními zpravodajskými jednotkami členských států, a to včetně výměny informací, jež jsou relevantní pro plnění povinností podle tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí a zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/849⁴⁴), pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajících trestních či správních řízení.

§ 38i

(1) Česká národní banka před

a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,

b) uložením závažného správního trestu nebo opatření k nápravě mimořádného významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1,

c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

konzultuje tuto skutečnost s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v případě skupiny, jejímž členem je dotčená banka, a s dalšími orgány, kterých se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.

§ 38j

(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování opatření obecné povahy podle § 26bb,

b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a),

c) informace o přístupu a metodách České národní banky, včetně kritérií pro uplatňování zásady přiměřenosti, používaných při výkonu dohledu podle § 25c,

d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,

e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě podle § 26c odst. 9 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry podle § 26e odst. 3,

f) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

g) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření.

(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.

§ 38k

Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,

b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,

c) souhrnně za Českou republiku

1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.

§ 38l

Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,

b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,

c) souhrnně za Českou republiku

1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.

§ 39

(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5 a § 41n.

(2) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání zprávy o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podle § 38 odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči klientovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údajů pracovníkovi, členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady téže banky, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti.

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

§ 40

(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.

(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.

(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.

(4) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.

(5) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.

(6) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.

§ 41

(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí o uložení pokuty podle části dvanácté nebo o odnětí licence. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu¹⁰) se nepoužije.

(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,¹¹) pokud tento zákon nestanoví jinak.