ČÁST PRVNÍ
§ 1
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) tuzemskem území České republiky,
b) tuzemcem fyzická osoba s trvalým pobytem1) v tuzemsku nebo právnická osoba se sídlem2) v tuzemsku,
c) cizozemcem fyzická nebo právnická osoba neuvedená v písmenu b),
d) devizovými hodnotami peněžní prostředky v cizí měně, zlato, zahraniční cenné papíry a dále penězi ocenitelná práva a závazky od nich odvozené (dále jen "finanční deriváty"),
e) zlatem světově obchodovatelné slitky zlata, jehož ryzost prokazuje otisk značky nebo připojené osvědčení vydané oprávněnou osobou,
f) cennými papíry listiny nebo je nahrazující zápisy, s nimiž je spojeno právo účasti na majetku nebo právo na peněžní plnění,
g) zahraničními cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je cizozemec,
h) tuzemskými cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je tuzemec,
i) finančním úvěrem poskytnutí peněžních prostředků v české nebo v cizí měně, se kterým je spojena povinnost k jejich vrácení v peněžní formě; za finanční úvěr se považuje i peněžní půjčka,
j) obchodem s devizovými hodnotami nákup nebo prodej devizových hodnot provedený na vlastní nebo na cizí účet; za obchod s devizovými hodnotami se považuje i jejich směna; splácení finančního úvěru v jiné měně, než v jaké byl poskytnut nebo přijat, není směnou devizových hodnot, pokud smlouva má písemnou formu,
k) přímou investicí takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo majetkových práv, jehož účelem je založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce na podnikání v tuzemsku, a to některou z těchto forem:
1. vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření,
2. účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10% podílu na základním jmění obchodní společnosti nebo nejméně 10% podílu na obchodním jmění nebo nejméně 10% hlasovacích práv,
3. finanční úvěr na pět nebo více let, poskytnutý investorem na podnikání, na němž má investor účast podle bodu 1 nebo 2, nebo úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku,
4. užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku),
l) devizovými orgány Ministerstvo financí a Česká národní banka,
m) devizovým místem
1. banka se sídlem v tuzemsku nebo pobočka zahraniční banky, které jsou v rozsahu povolení působit jako banka, uděleného podle zvláštního zákona,3) oprávněny provádět obchod s devizovými hodnotami nebo platební styk4) ve vztahu k zahraničí,
2. osoba, které byla udělena podle tohoto zákona devizová licence k provádění obchodu s devizovými hodnotami nebo k poskytování peněžních služeb,
3. osoba, které byla podle zvláštního zákona5) udělena koncese a vydána koncesní listina pro směnárenskou činnost,
n) poskytováním peněžních služeb zprostředkování úhrad do zahraničí a přejímání úhrad ze zahraničí.
§ 2
(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají Ministerstvo financí a Česká národní banka.
(2) Ministerstvo financí vykonává působnost podle tohoto zákona vůči ministerstvům a jiným správním úřadům, územním samosprávným celkům, rozpočtovým organizacím, státním fondům a vůči všem osobám v oblasti úvěrů poskytovaných nebo přijímaných Českou republikou.
(3) Česká národní banka vykonává působnost podle tohoto zákona vůči ostatním tuzemcům a vůči cizozemcům.
(4) Celní úřady vykonávají působnost podle tohoto zákona při dovozu a vývozu podle § 5 odst. 3 a § 20 odst. 3.
§ 3
(1) Pro provádění obchodů s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb, je-li tato činnost podnikáním,6) uděluje devizový orgán devizovému místu, které není bankou podle zvláštního zákona,4) devizovou licenci.
(2) Devizové povolení je zapotřebí v případech uvedených v § 6, 9 až 12, 14 až 16 a 18, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) Devizové povolení se nevyžaduje:
a) je-li účastníkem devizově právního vztahu Česká republika nebo Česká národní banka,
b) pokud činnost povolovanou podle tohoto zákona provádí devizové místo svým jménem a na svůj vlastní účet v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka3) nebo v devizové licenci.
(4) Devizová licence nebo devizové povolení se uděluje na základě žádosti na jméno osoby, které se devizová licence nebo devizové povolení uděluje. Vydanou devizovou licenci nebo devizové povolení nelze převést na jinou osobu ani nepřechází na právního nástupce.
(5) Devizové orgány přihlížejí při rozhodování o žádosti o udělení devizové licence nebo devizového povolení zejména k vývoji devizového hospodářství a platební bilance České republiky. Na udělení devizové licence nebo devizového povolení není právní nárok. Proti rozhodnutí Ministerstva financí lze podat rozklad k ministru financí, proti rozhodnutí České národní banky lze podat rozklad k bankovní radě České národní banky. Jejich rozhodnutí je konečné a nelze proti němu podat opravný prostředek. Rozklad nemá odkladný účinek.
(6) U směnárenské činnosti4) nahrazuje devizovou licenci vyjádření České národní banky vydané podle zvláštního zákona.5) Této osobě, je-li právnickou osobou, může Česká národní banka udělit i devizovou licenci k prodeji cizí měny za českou měnu.
(7) Devizová licence k provádění obchodů se zahraničními cennými papíry může být udělena pouze osobě, které bylo vydáno povolení vykonávat činnost podle zvláštního zákona.7) Devizovou licenci uděluje Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí.
(8) V devizové licenci nebo v devizovém povolení se stanoví rozsah oprávnění, doba na kterou se uděluje, a podmínky, které je osoba, jíž se devizová licence nebo devizové povolení uděluje, povinna dodržovat.
(9) Veřejně nabízet obchodování s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb nesmí osoba bez odpovídajícího rozsahu povolení působit jako banka nebo devizové licence.