Zákon o kontrole obchodu s výrobky - ČÁST PRVNÍ - Kontrola obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů

ČÁST PRVNÍ

KONTROLA OBCHODU S VÝROBKY, JEJICHŽ DRŽENÍ SE V ČESKÉ REPUBLICE OMEZUJE Z BEZPEČNOSTNÍCH DŮVODŮ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje, v souladu s právem Evropských společenství¹), kontrolu obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů zvláštními právními předpisy²),

a) při přepravě těchto výrobků z území členských států Evropských společenství na území České republiky a přepravě těchto výrobků z území České republiky na území členských států Evropských společenství, nebo

b) při jejich dovozu a vývozu³)

(dále jen "přeprava"). Tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů⁴).

(2) Vláda nařízením stanoví seznam výrobků (dále jen "stanovené výrobky"), podmínky jejich přepravy ve vztahu ke státům vymezeným v tomto nařízení, jakož i další podrobnosti požadavků uvedených v § 2 až 4 a vzory žádostí o udělení povolení.

(3) Stanovené výrobky mohou být přepravovány jen na základě povolení Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen "povolení").

(4) Přeprava stanovených výrobků, které mají neobchodní charakter⁵), nepodléhá povolení.

Povolení

§ 2

(1) O udělení povolení rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") na základě písemně podané žádosti fyzické nebo právnické osoby oprávněné na území České republiky podnikat (dále jen "žadatel").

(2) Žádost o udělení povolení musí obsahovat

a) identifikační údaje žadatele, jméno, případně jména a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, funkce, jméno a příjmení zpracovatele žádosti, číslo telefonu nebo faxu nebo elektronickou adresu,

b) navrhovanou dobu platnosti povolení, nejdéle však na jeden rok,

c) název stanoveného výrobku, jeho množství nebo objem vyjádřené v jednotkách uvedených v nařízení vlády, případně další specifikace výrobku,

d) podpoložku a v případě, že není stanovena, položku kombinované nomenklatury společného celního sazebníku⁶) označující stanovené výrobky, na jejichž přepravu se žádá povolení,

e) identifikační údaje výrobce (obchodní firmu nebo název, adresu sídla a stát, jde-li o právnickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště nebo místo podnikání a stát, jde-li o fyzickou osobu),

f) identifikační údaje zahraničního smluvního partnera (obchodní firmu nebo název, adresu sídla a stát, jde-li o právnickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště nebo místo podnikání a stát, jde-li o fyzickou osobu),

g) identifikační údaje o konečném uživateli (obchodní firmu nebo název, adresu sídla a stát, jde-li o právnickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště nebo místo podnikání a stát, jde-li o fyzickou osobu),

h) název země, odkud výrobek přichází,

i) účel přepravy,

j) celkovou cenu dovážených nebo vyvážených výrobků v korunách českých, dle přiložených dokladů k žádosti,

k) prohlášení žadatele, že informace uvedené v žádosti o udělení povolení pro přepravu jsou v souladu s předloženými doklady a že všechny uvedené údaje jsou pravdivé a že výrobky budou prodávány pouze k povolenému účelu,

l) datum vyhotovení, podpis žadatele.

(3) Žádost o udělení povolení musí být doložena

a) výpisem z obchodního rejstříku, nebo v případě, že zvláštní zákon nepožaduje zápis do obchodního rejstříku, výpisem z živnostenského rejstříku, v obou případech ne starším 90 dnů a vztahujícím se k předmětu podnikání, který zahrnuje přepravu výrobků, a s uvedením skutečného stavu zapisovaných skutečností,

b) povolením nebo jiným dokladem podle zvláštních právních předpisů²),

c) v případě dovozu oznámením identifikace označení⁷) nebo prohlášením žadatele o neoznačení výrobku zkušební značkou,

d) dalšími doklady, které stanoví nařízení vlády.

(4) V žádosti o povolení žadatel kromě požadavků uvedených v odstavci 2 uvede státy, jimiž hodlá zboží provážet, údaje o zahraničním smluvním partnerovi, konečném uživateli a údaje o obchodním případu stanovené v nařízení vlády. Pro udělení povolení si ministerstvo může vyžádat, pokud nestanoví zvláštní právní předpis jinak⁸), od žadatele a dotčených státních orgánů též poskytnutí dalších údajů nebo dokladů potřebných pro posouzení žádosti, které je žadatel a dotčený státní orgán povinen poskytnout ministerstvu ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů.

§ 3

(1) Předkládání žádostí o povolení není časově omezeno, pokud nařízení vlády nestanoví jinak.

(2) O žádosti o povolení rozhodne ministerstvo bez zbytečných odkladů, nejdéle do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může tato lhůta činit 60 dnů ode dne doručení žádosti.

§ 4

(1) Povolení obsahuje

a) identifikační údaje žadatele, a to jméno, případně jména a příjmení, bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby,

b) evidenční číslo povolení,

c) podpoložku kombinované nomenklatury společného celního sazebníku⁶) označující stanovené výrobky, na něž se povolení vydává,

d) název stanoveného výrobku, jeho množství nebo objem vyjádřené v měrných jednotkách, včetně celkové ceny v Kč,

e) dobu platnosti povolení, maximálně v délce jednoho roku,

f) název země konečného uživatele v případě přemístění výrobku z České republiky, název země, odkud výrobek přichází v případě přemístění do České republiky,

g) případné další podmínky, je-li to nezbytné z bezpečnostních důvodů,

h) upozornění na povinnost vrátit udělené povolení do 20 pracovních dnů po jeho vyčerpání nebo ukončení jeho platnosti ministerstvu, včetně sdělení údaje o ceně přepravovaného zboží.

(2) Rozhodnutí o udělení povolení může obsahovat kromě údajů podle odstavce 1 i názvy států, jimiž lze zboží provážet, údaje o zahraničním smluvním partnerovi, konečném uživateli a údaje o obchodním případu stanovené v nařízení vlády.

(3) V rozhodnutí se vymezí místo pro záznamy celních úřadů o využívání uděleného povolení.

§ 5

(1) Povolení, které je jinak potřebné k propuštění stanovených výrobků do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu, se nevyžaduje k propuštění

a) do režimu tranzitu,

b) do režimu uskladňování v celním skladu.

(2) Povolení se nevyžaduje k umístění stanovených výrobků do svobodného celního pásma a svobodného celního skladu³).

§ 6

Povolení nelze převést ani nepřechází na právního nástupce. Osoba, které bylo povolení uděleno, musí proto povolení předložit celnímu úřadu, v případě dovozu nebo vývozu spolu s celním prohlášením, jako deklarant, a to sama nebo prostřednictvím přímého zástupce⁹). Osoba, které bylo povolení uděleno, je povinna toto povolení ministerstvu vrátit do 20 pracovních dnů po jeho vyčerpání nebo ukončení jeho platnosti.

§ 7

(1) Povolení ministerstvo neudělí, jestliže

a) nejsou splněny náležitosti stanovené v § 2,

b) to vyžadují bezpečnostní zájmy České republiky,

c) porušil žadatel podstatně povinnosti stanovené tímto zákonem v době, od které neuplynul více než 1 rok, nebo

d) žadateli bylo v době kratší než jeden rok před podáním žádosti podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) odejmuto povolení.

(2) V případě neudělení povolení podle odstavce 1 stát neodpovídá fyzické nebo právnické osobě za případnou škodu, která jí vznikla neudělením povolení.

§ 8

Odejmutí povolení

(1) Ministerstvo udělené povolení odejme, jestliže

a) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,

b) nebyly dodrženy podmínky nebo rozsah v něm stanovené, nebo

c) to vyžadují bezpečnostní zájmy České republiky.

(2) Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. Fyzická nebo právnická osoba, které bylo povolení odejmuto, je povinna vrátit originál povolení ministerstvu nejpozději do 10 kalendářních dnů po převzetí rozhodnutí o odejmutí povolení.

(3) V případech uvedených v odstavci 1 stát neodpovídá fyzické nebo právnické osobě, které bylo uděleno povolení, za případnou škodu, která jí vznikla jeho oprávněným odejmutím.

§ 9

Úřední jazyk

Veškerá písemná podání se předkládají v českém jazyce a listinné důkazy musí být opatřeny úředním překladem do českého jazyka, které zajišťuje na své náklady žadatel o udělení povolení. V případě, že je žadatelem o udělení povolení zahraniční osoba, ministerstvo povolí při ústním jednání účast tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, pokud si jej účastník na své náklady obstará.

§ 10

Dohled celních orgánů

(1) Celní orgány dohlížejí, zda je obchod se stanovenými výrobky prováděn pouze fyzickými nebo právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení podle tohoto zákona, a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených tímto povolením. Za tímto účelem je celník oprávněn zastavovat osoby a dopravní prostředky, provádět kontrolu zavazadel, dopravních prostředků, jejich nákladu, přepravních a průvodních listin. Při zastavování dopravních prostředků postupuje celník obdobně jako příslušník Policie České republiky¹⁰).

(2) V průběhu přepravy musí být stanovené výrobky doprovázeny originálem povolení podle zvláštního zákona¹¹). Toto povolení musí být na vyžádání v průběhu kontroly předloženo celním orgánům.

(3) Celní úřad je při výkonu dohledu podle odstavců 1 a 2 oprávněn požadovat předložení originálu povolení podle tohoto zákona a zapisovat na tento originál podstatné údaje o skutečnostech, které se váží k jeho využívání; zápisy do povolení opatří datem provedení zápisu a údajem jednoznačně identifikujícím toho, kdo zápis provedl.

(4) Shledá-li celní úřad, že obchod se stanovenými výrobky není prováděn v souladu s tímto zákonem nebo s jinými právními předpisy nebo s podmínkami stanovenými v povolení, postupuje podle § 14 nebo 15 a neprodleně o tom informuje ministerstvo.

§ 11

Kontrola

Kontrolovat přepravu stanovených výrobků jsou oprávněny provádět příslušné celní úřady³). Při pátrání po stanovených výrobcích uniklých dohledu celních orgánů a zajišťování osoby, která tyto výrobky tomuto dohledu odňala nebo se tohoto odnětí zúčastnila, postupují podle zvláštních právních předpisů³).

§ 12

Poskytnutí údajů pro účely tohoto zákona

(1) Ministerstvo a Generální ředitelství cel si vzájemně poskytují údaje týkající se povolení a celního řízení, a to v rozsahu údajů uvedených v rozhodnutí podle § 4. Navzájem se neprodleně informují o skutečnostech významných pro správní řízení podle tohoto zákona, kontrolu dodržování podmínek stanovených v povolení a ukládání sankcí.

(2) Ministerstvo poskytne v jednotlivých případech na žádost podle zvláštního právního předpisu¹²) údaje v rozsahu údajů uvedených v rozhodnutí podle § 4.

§ 13

Vztah ke správnímu řádu

Na postup ministerstva při udělování a odejmutí povolení se vztahuje správní řád, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

Správní delikty

§ 14

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že přepraví stanovený výrobek bez povolení.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 5 000 000 Kč nebo do výše pětinásobku ceny stanovených výrobků, je-li pětinásobek ceny stanovených výrobků vyšší než 5 000 000 Kč.

§ 15

Správní delikty právnických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že přepraví stanovený výrobek bez povolení.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč nebo do výše pětinásobku ceny stanovených výrobků, je-li pětinásobek ceny stanovených výrobků vyšší než 5 000 000 Kč, anebo propadnutí kontrolovaných stanovených výrobků.

(3) Propadnutí kontrolovaných stanovených výrobků lze uložit samostatně nebo spolu s pokutou, jestliže náleží právnické osobě, která se dopustila správního deliktu podle odstavce 1 a ke spáchání tohoto správního deliktu byly užity nebo určeny. Vlastníkem propadlých kontrolovaných stanovených výrobků se stává stát.

§ 16

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Výměra pokuty právnické osobě se určí s ohledem na míru, význam a dobu ohrožení bezpečnostních zájmů státu, popřípadě s ohledem na škodu vzniklou protiprávním jednáním.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Přestupek podle § 14 v prvním stupni projedná celní úřad, v jehož obvodu byl přestupek zjištěn; příslušný celní úřad může postoupit věc k projednání celnímu úřadu, v jehož obvodu osoba, která se přestupku dopustila, bydlí nebo pracuje. Správní delikt podle § 15 projedná celní úřad, v jehož obvodu má právnická osoba sídlo; nemá-li právnická osoba sídlo v České republice, projedná správní delikt celní úřad, v jehož obvodu byl správní delikt zjištěn.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby¹³) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Kontrolované stanovené výrobky, o jejichž propadnutí bylo pravomocně rozhodnuto, prodá celní úřad zpravidla v dražbě; výtěžek z prodeje po odečtení nákladů prodeje je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokud tyto výrobky nelze prodat, zajistí celní úřad jejich zničení, a to na náklady toho, komu byla sankce propadnutí kontrolovaných stanovených výrobků uložena.

(7) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Uložená pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(8) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu¹⁴).

Přechodná ustanovení

§ 17

(1) Platná úřední povolení (licence) udělená podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, se považují za povolení vydaná podle tohoto zákona.

(2) Řízení o udělení licencí zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.

Zmocňovací ustanovení

§ 18

Vláda vydá nařízení k provedení § 1 odst. 2.

Zrušovací ustanovení

§ 19

Zrušuje se:

1. Zákon č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů.

2. Zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.

3. Nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.

4. Nařízení vlády č. 446/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.

5. Nařízení vlády č. 495/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění nařízení vlády č. 446/2000 Sb.

6. Nařízení vlády č. 264/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění nařízení vlády č. 446/2000 Sb. a nařízení vlády č. 495/2000 Sb.

7. Nařízení vlády č. 397/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8. Nařízení vlády č. 404/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9. Nařízení vlády č. 481/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10. Nařízení vlády č. 561/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11. Nařízení vlády č. 263/2001 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz některých výrobků do České republiky.

12. Nařízení vlády č. 194/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s uplatňováním ochranných opatření podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.