Zákon o DPH - Oddíl 1 - Základní ustanovení

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 110a

Úvodní ustanovení

(1) Zvláštním režimem jednoho správního místa je

a) režim mimo Evropskou unii,

b) režim Evropské unie,

c) dovozní režim.

(2) Zvláštní režim jednoho správního místa může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která uskutečňuje vybrané plnění a splňuje v tuzemsku podmínky pro použití zvláštního režimu jednoho správního místa.

(3) V případě zvláštního režimu jednoho správního místa je místně příslušným Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

(4) Ustanovení o příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se v případě zvláštního režimu jednoho správního místa nepoužijí.

§ 110b

Vymezení základních pojmů

(1) Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa se rozumí

a) daní peněžité plnění spravované v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa,

b) osobou uskutečňující vybraná plnění osoba povinná k dani, která uskutečňuje vybraná plnění,

c) státem spotřeby členský stát, ve kterém je místo plnění uskutečňovaného vybraného plnění,

d) státem identifikace členský stát, ve kterém se osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel registrují ve zvláštním režimu jednoho správního místa,

e) uživatelem osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel, kteří jsou v tuzemsku registrováni ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

(2) Vybraným plněním se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí v případě

a) režimu mimo Evropskou unii poskytnutí služby osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie,

b) režimu Evropské unie

1. poskytnutí služby osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie,

2. prodej zboží na dálku,

3. dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní podle § 13a odst. 2 písm. b),

c) dovozního režimu prodej dovezeného zboží na dálku,

1. které není předmětem spotřební daně a

2. jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR.

(3) Za provozovnu se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa považuje i ta organizační složka osoby povinné k dani, která může přijímat a využívat plnění, která jsou uskutečňována pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.

(4) Rozpočet, jehož příjmem je peněžité plnění podle odstavce 1 písm. a), se považuje za veřejný rozpočet.

§ 110c

Zprostředkovatel a pověřující osoba

(1) Zprostředkovatelem se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí osoba povinná k dani, která

a) má sídlo nebo provozovnu na území Evropské unie a

b) je pověřena osobou uskutečňující vybraná plnění, aby jejím jménem a na její účet plnila povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu.

(2) Pověřující osobou se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí osoba uskutečňující vybraná plnění, která je uvedena v registraci zprostředkovatele, nebo je k němu obdobně přiřazena podle právních předpisů jiného členského státu.

(3) Zprostředkovatel plní povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu za každou pověřující osobu samostatně.

(4) Pověřující osoba nemůže plnit povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu svým jménem a na svůj účet ani prostřednictvím zástupce.

(5) Povinnosti vyplývající z vybraných plnění uskutečněných pověřující osobou se považují za povinnosti zprostředkovatele.