Díl 11
§ 80
(1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu55) (dále jen "osoba požívající výsad a imunit"), rozumí:
a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen "konzulární úřad"), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,
b) zvláštní mise,
c) zastupitelství mezinárodní organizace,
d) člen diplomatické mise56) konzulárního úřadu57) se sídlem v tuzemsku, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služební osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu v tuzemsku,
e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu v tuzemsku a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí v tuzemsku, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu v tuzemsku,
f) člen rodiny osoby uvedené v písmenech d) a e), pokud s ní žije ve společně hospodařící domácnosti na území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí; společně hospodařící domácností se pro účely tohoto zákona rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby,
g) subjekt Evropské unie.
(2) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 se vrací zaplacená daň, pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom daňovém dokladu je vyšší než 4 000 Kč, s výjimkou pořízení pohonných hmot pro osobní automobil, telekomunikačních služeb nebo služeb spojených se sběrem a odvozem komunálních odpadů, s odběrem elektřiny, vody, plynu, topných olejů pro výrobu tepla. Daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen "zaplacená daň") se vrací:
a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo v tuzemsku, a její osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) a členům její rodiny podle odstavce 1 písm. f) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,
b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo v tuzemsku, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 3 000 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů a ceně zboží a služeb poskytnutých v souvislosti s pořízením, výstavbou, rekonstrukcí nebo údržbou nemovitých věcí nacházejících se v tuzemsku, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. d), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů, a členům jeho rodiny podle odstavce 1 písm. f), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů,
c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo území tuzemska, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,
d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo pobytu mimo území tuzemska, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,
e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů a ceně zboží a služeb poskytnutých v souvislosti s pořízením, výstavbou, rekonstrukcí nebo údržbou nemovitých věcí nacházejících se v tuzemsku, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak,
f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů, pokud nestanoví mezinárodní smlouva jinak, a členům její rodiny uvedeným v odstavci 1 písm. f), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů, pokud nestanoví mezinárodní smlouva jinak.
(3) Nárok na vrácení daně se uplatní podáním
a) daňového přiznání k uplatnění nároku na vrácení daně pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) s tím, že toto přiznání nelze podat elektronicky, nebo
b) žádosti o vrácení daně pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. g).
(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti a jeho osobní, věcný a hodnotový rozsah v příloze vyplněného daňového přiznání, přičemž tato příloha tvoří nedílnou součást daňového přiznání.
(5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) a g) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně pro svou úřední potřebu. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) až f) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.
(6) Nárok na vrácení daně se prokazuje kopií technického průkazu při pořízení osobního automobilu a dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění na požádání osoby uvedené v odstavci 1 povinen vystavit s těmito náležitostmi:
a) obchodní firma nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) jméno osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,
d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
e) evidenční číslo dokladu,
f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
g) sazbu daně a základ daně,
h) výši daně uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1,
i) výši ceny včetně daně celkem.
(7) Do maximální výše daně, která se vrací osobě požívající výsad a imunit, se započítává daň, která by byla vypočtena, pokud by plnění poskytnuté pro tuto osobu nebylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 9.
(8) Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 je pro účely vracení daně daňovým subjektem.
(9) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) a g) kalendářní měsíc a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) až f) kalendářní čtvrtletí. Daňové přiznání nebo žádost o vrácení daně se podávají jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den následujícího zdaňovacího období a nejpozději do 31. ledna následujícího po roce, za které se podávají daňové přiznání nebo žádost o vrácení daně.
(10) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání nebo žádost o vrácení daně osoba požívající výsad a imunit takto:
a) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřad podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla v tuzemsku,
b) člen diplomatické mise, zvláštní mise a konzulárního úřadu se sídlem v tuzemsku, včetně členů jejich rodiny, podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),
c) subjekt Evropské unie se sídlem v tuzemsku podává žádost o vrácení daně místně příslušnému správci daně podle svého sídla v tuzemsku; pokud tato osoba nemá sídlo v tuzemsku, podává žádost o vrácení daně prostřednictvím Generálního finančního ředitelství, a správcem daně je místně příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu,
d) zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejího sídla v tuzemsku,
e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. e), včetně členů jeho rodiny podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich místa pobytu v České republice,
f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 2 písm. c), včetně jejich členů podle odstavce 2 písm. d), podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu.
(11) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
(12) Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně u zboží podle tohoto ustanovení, nesmí při vývozu zboží uplatnit nárok na vrácení daně zahraničním fyzickým osobám podle § 84.
(13) Rozsah výsad vztahujících se k pořízení osobních automobilů v tuzemsku, u nichž byla vrácena daň, a k pořízení osobních automobilů z jiných členských států osvobozených od daně, včetně množstevních limitů pro osobní automobily a doby, po kterou nesmí být tyto osobní automobily pronajaty, zapůjčeny, zastaveny, zcizeny nebo zničeny, se řídí principem vzájemnosti a přiznává se maximálně v takové míře, v jaké se přiznává české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu. Podmínkou pro uplatnění nároku na vrácení daně při pořízení osobních automobilů v tuzemsku, nebo z jiného členského státu je přidělení diplomatické registrační značky podle právního předpisu upravujícího registraci vozidel.
(14) V případě, kdy princip vzájemnosti nelze uplatnit, se stanovují množstevní limity a doby pro osobu požívající výsad a imunit podle odstavce 1, za kterých je u pořízeného osobního automobilu v tuzemsku vrácena daň nebo je pořízení osobního automobilu z jiného členského státu osvobozeno od daně takto:
a) osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) může v tuzemsku pořídit s nárokem na vrácení daně nebo pořídit z jiného členského státu s nárokem na osvobození od daně osobní automobily v množství přiměřeném k velikosti úřadu,
b) osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) může v tuzemsku pořídit s nárokem na vrácení daně nebo pořídit z jiného členského státu s nárokem na osvobození od daně v množství:
1. velvyslanec, nuncius nebo vedoucí mise v rovnocenné hodnosti 2 osobní automobily plus 1 osobní automobil v případě, že je doprovázen členem rodiny registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí,
2. diplomatický personál a konzulární úředník 1 osobní automobil plus 1 osobní automobil v případě, že je doprovázen členem rodiny registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí,
3. administrativně technický personál a konzulární zaměstnanec 1 osobní automobil,
c) osoba uvedená v odstavci 1 písm. e) může v tuzemsku pořídit s nárokem na vrácení daně nebo pořídit z jiného členského státu s nárokem na osvobození od daně osobní automobily v množství stanoveném v písmenu b), pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak,
d) daň se vrací u pořízeného osobního automobilu v tuzemsku nebo je pořízení osobního automobilu z jiného členského státu osvobozeno od daně za podmínky, že
1. bude přidělena diplomatická registrační značka podle právního předpisu upravujícího registraci vozidel a
2. po dobu 24 měsíců ode dne registrace osobního automobilu nebude pronajat, zapůjčen, zastaven, zcizen, zničen nebo vyřazen podle právního předpisu upravujícího registraci vozidel,
e) pokud dojde k porušení podmínek stanovených v písmenu d), musí osoba požívající výsad a imunit
1. při vrácení daně vrátit neoprávněně vyplacenou částku správci daně, nebo
2. při osvobození od daně podat daňové přiznání s tím, že toto přiznání nelze podat elektronicky, do 25 dnů ode dne, kdy k takovému porušení došlo,
f) pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) nebo e) postupuje podle písmena e), odpovídá výše neoprávněně vyplacené částky nebo výše daně poměrné části daně připadající na zbývající období z 24 měsíční doby,
g) pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) nebo e) předčasně ukončí svůj služební pobyt v tuzemsku, postupuje podle písmena e) s tím, že výše daně odpovídá poměrné části daně připadající na zbývající období 24 měsíční doby,
h) pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) nebo e) ukončí svůj služební pobyt v tuzemsku do 6 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky takového automobilu, postupuje podle písmena e) s tím, že výše neoprávněně vyplacené částky nebo výše daně odpovídá celé dani,
i) osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) nebo e) nemusí postupovat podle písmen e) až g) za podmínky, že osobní automobil převede na jinou osobu požívající výsad a imunit.
§ 81
(1) Pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, obsahuje ustanovení, že nenávratná zahraniční pomoc je osvobozena od daně nebo z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou daň zaplatila, nárok na vrácení daně, a to na základě žádosti. Daň se nevrací u programů a projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie s výjimkou programů předvstupní pomoci.
(2) Nárok na vrácení daně má rovněž osoba, která takovou daň zaplatila a která požádá o vrácení daně zaplacené z prostředků nenávratné zahraniční pomoci nebo z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých na podporu projektů výzkumu a vývoje59a), pokud podle pravidel poskytovatele prostředků nemohou být tyto prostředky použity na úhradu daně.
(3) Osoba, která žádá o vrácení daně (dále jen "žadatel"), musí v žádosti o vrácení daně uvést obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo, popřípadě místo pobytu, daňové identifikační číslo nebo rodné číslo, popřípadě jiné identifikační číslo. Žádost o vrácení daně podává žadatel místně příslušnému finančnímu úřadu, s výjimkou zahraniční osoby, která podává žádost Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu.
(4) Žádost o vrácení daně musí být doložena
a) daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem,
b) dokladem o zaplacení daně,
c) potvrzením o původu finančních prostředků a o tom, že nakoupené zboží nebo poskytnutá služba je součástí některého programu nenávratné zahraniční pomoci, které vydá Ministerstvo financí nebo osoba Ministerstvem financí k vystavení takového potvrzení oprávněná.
(5) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služby je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen uvést
a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) obchodní firmu nebo jméno a sídlo, popřípadě místo pobytu osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje,
d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
e) evidenční číslo daňového dokladu,
f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
g) sazbu daně a základ daně,
h) výši daně uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1,
i) výši ceny včetně daně celkem.
(6) Nárok na vrácení daně má osoba z jiného členského státu nebo zahraniční osoba, které mohou být žadateli o vrácení daně, pokud daň za nakoupené zboží nebo poskytnutou službu v rámci zahraniční pomoci zaplatily. Nárok na vrácení daně má i plátce, který ve prospěch osoby z jiného členského státu nebo zahraniční osoby uskutečnil zdanitelné plnění a uplatnil daň na výstupu, pokud tyto osoby nepožádají o vrácení daně. V tomto případě neobsahuje žádost o vrácení daně doklad o zaplacení daně, ale musí být v žádosti o vrácení daně osobou z jiného členského státu nebo zahraniční osobou potvrzeno, že tyto osoby nepožádají o vrácení daně. Tímto potvrzením těmto osobám nárok na vrácení daně zaniká.
(7) Žadatel, který není plátcem, je pro účely vracení daně daňovým subjektem.
(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 15 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Pokud není nárok na vrácení daně uplatněn do této lhůty, nárok zaniká.
(9) Pokud je podaná žádost neúplná nebo pokud vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podané žádosti. Osobě, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí nejpozději do 30 dnů ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
(10) Pokud plátce daně uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 9, neuplatní nárok na odpočet daně podle tohoto zákona.
§ 82
(1) Plátce, který má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, má nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v jiném členském státě, ve kterém v období pro vrácení daně neměl sídlo ani provozovnu, a to podle pravidel stanovených tímto jiným členským státem. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění pro uskutečnění plnění uvedených v § 72 odst. 6, má nárok na vrácení daně v částečné výši.
(2) Podmínkou pro vrácení daně v jiném členském státě je podání žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na elektronický portál přidělí místně příslušný správce daně do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o přidělení oprávnění k přístupu podané ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním finančním ředitelstvím a podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
(3) Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně. Pokud se žádost o vrácení daně týká období pro vrácení daně spadajícího do roku 2009, podává se nejpozději do 31. března 2011. Přijetí žádosti o vrácení daně bude žadateli neprodleně potvrzeno prostřednictvím elektronického portálu.
(4) Pokud po podání žádosti o vrácení daně dojde ke změně ve výši koeficientu podle § 72 odst. 6, provede plátce opravu částky daně, o kterou požádal nebo která již byla vrácena. Opravu provede plátce v žádosti o vrácení daně předložené v kalendářním roce následujícím po daném období pro vrácení daně nebo pokud v tomto kalendářním roce žádost o vrácení daně nepodá, předloží opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu.
(5) Žádost o vrácení daně nebude předána jinému členskému státu, pokud žadatel v období pro vrácení daně uskutečňoval pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo byl osobou povinnou k dani podle § 6 odst. 1 a nebo byl osobou nepovinnou k dani. Oznámení o nepředání žádosti o vrácení daně bude sděleno prostřednictvím elektronického portálu.
(6) Okamžikem doručení v případech podle odstavců 1 až 5 se rozumí okamžik odeslání oznámení ve formě datové zprávy na elektronickou adresu uvedenou v žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu.
Vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě
§ 82a
(1) Nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v tuzemsku má osoba povinná k dani, která je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pokud během období pro vrácení daně
a) neměla sídlo ani provozovnu v tuzemsku, a
b) neuskutečnila dodání zboží ani poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou
1. plnění osvobozeného od daně podle § 51, 66, 68 nebo 69,
2. dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých byla povinna přiznat daň osoba, které byla tato plnění poskytnuta,
3. plnění podle § 17, které uskutečnila jako prostřední osoba, nebo
4. poskytnutí služby, na které použila zvláštní režim jednoho správního místa.
(2) Nárok na vrácení daně může být uplatněn za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně v tuzemsku. Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě má nárok na odpočet daně v poměrné výši, má nárok na vrácení daně pouze v této poměrné výši.
(3) Nárok na vrácení daně se nevztahuje na částky daně, které byly uplatněny
a) v rozporu s tímto zákonem,
b) u plnění, která jsou osvobozena od daně podle § 19, 64 nebo § 66 odst. 2 písm. b).
(4) Podmínkou pro vrácení daně v tuzemsku je podání žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu v jiném členském státě, v němž má osoba registrovaná k dani sídlo nebo provozovnu.
(5) Žádost o vrácení daně musí obsahovat
a) daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu žadatele,
c) obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu zástupce, pokud je ustanoven,
d) elektronickou adresu,
e) popis ekonomické činnosti žadatele, pro niž je zboží pořízeno nebo služba přijata, pomocí harmonizovaných kódů,
f) období pro vrácení daně, na které se žádost o vrácení daně vztahuje,
g) prohlášení žadatele o tom, že splnil podmínku stanovenou v odstavci 1 písm. b),
h) údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu,
i) za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží tyto údaje:
1. daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, nejde-li o dovoz zboží,
2. obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečnil zdanitelná plnění,
3. evidenční číslo daňového dokladu,
4. den uskutečnění zdanitelného plnění,
5. základ daně a výši daně v české měně,
6. celkovou výši nároku na vrácení daně v české měně,
7. koeficient pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši vyjádřený jako procentní podíl,
8. druh pořízeného zboží nebo přijaté služby v členění podle kódů uvedených v odstavci 6.
(6) V žádosti o vrácení daně musí být druh zboží nebo služby popsán podle těchto kódů:
1 uhlovodíková paliva,
2 nájem dopravního prostředku,
3 výdaje související s dopravním prostředkem (jiné než zboží a služby uvedené pod kódy 1 a 2),
4 mýtné a silniční poplatky,
5 cestovní výlohy, jako například jízdné v taxi, jízdné ve veřejné dopravě,
6 ubytování,
7 potraviny, nápoje a restaurační služby,
8 vstupné na veletrhy a výstavy,
9 výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci,
10 jiné.
(7) Žádost o vrácení daně musí žadatel
a) vyplnit v českém jazyce, a to i v případě vyžádání doplňujících údajů,
b) doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.
(8) Období pro vrácení daně, za které lze podat žádost o vrácení daně, činí nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce, případně období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. Částka daně uvedená v žádosti o vrácení daně nesmí být nižší, než je ekvivalent částky
a) 400 EUR za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než tři měsíce, nebo
b) 50 EUR za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku.
(9) Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky daně v EUR na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu pracovnímu dni měsíce ledna roku, za nějž je žádost o vrácení daně podána. Přepočtená částka se zaokrouhlí na celé koruny dolů.
(10) Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně, jinak nárok zaniká. Pokud se žádost o vrácení daně týká období pro vrácení daně spadajícího do roku 2009, podává se nejpozději do 31. března 2011, jinak nárok zaniká. Žádost o vrácení daně se považuje za podanou, jen pokud žadatel uvedl všechny údaje požadované podle odstavce 5.
(11) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdříve za období pro vrácení daně, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata úplata, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud z této úplaty plátci vznikla povinnost přiznat daň, nebo ve kterém byla vyměřena daň při dovozu zboží. Žádost o vrácení daně může obsahovat také daň, která nebyla zahrnuta v předcházejících podaných žádostech o vrácení daně, ale pouze daň, která se týká plnění uskutečněného v příslušném kalendářním roce, ke kterému se žádost o vrácení daně vztahuje.
(12) Pokud po podání žádosti o vrácení daně dojde ke změně ve výši koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši, provede osoba registrovaná k dani v jiném členském státě opravu částky daně, o kterou požádala nebo která již byla vrácena. Opravu provede v žádosti o vrácení daně předložené v kalendářním roce následujícím po daném období pro vrácení daně nebo pokud v tomto kalendářním roce žádost o vrácení daně nepodá, předloží opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu. Je-li podáno samostatné prohlášení, správce daně vezme v úvahu tuto opravu a postupuje obdobně jako u žádosti o vrácení daně.
(13) Osoba povinná k dani, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je plátcem a současně používá v jiném členském státě zvláštní režim jednoho správního místa, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v tuzemsku vztahujících se k poskytování vybraných služeb, na které použije zvláštní režim jednoho správního místa; tato osoba může uplatnit u těchto plnění nárok na odpočet daně podle tohoto zákona.
§ 82b
(1) Při řízení ve věci vrácení daně osobě registrované k dani v jiném členském státě se postupuje podle daňového řádu, není-li stanoveno tímto zákonem jinak.
(2) Správcem daně pro vrácení daně osobě registrované k dani v jiném členském státě je Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
(3) Správce daně může činit veškeré úkony vůči žadateli elektronicky. Oznámení, výzvy a rozhodnutí ve věci vrácení daně osobě registrované k dani v jiném členském státě se doručují na elektronickou adresu uvedenou v žádosti o vrácení daně. Doručením se pro účely tohoto ustanovení rozumí odeslání datové zprávy na uvedenou elektronickou adresu.
(4) Správce daně neprodleně vyrozumí žadatele o dni obdržení žádosti o vrácení daně.
(5) Správce daně si může do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně vyžádat doplňující údaje, a to od žadatele, příslušného orgánu jiného členského státu nebo jiné osoby. Doplňující údaje musí být správci daně poskytnuty do 1 měsíce ode dne doručení výzvy k doplnění údajů. Pokud má správce daně pochybnosti o správnosti konkrétního nároku, je oprávněn si vyžádat doplňující údaje v podobě předložení originálu nebo kopie příslušného daňového dokladu, v tomto případě se nepoužijí částky uvedené v § 82a odst. 7 písm. b).
(6) Rozhodnutí o vrácení daně doručí správce daně žadateli do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně. V případě, že si správce daně vyžádá doplňující údaje podle odstavce 5, doručí správce daně rozhodnutí do 2 měsíců ode dne obdržení doplňujících údajů. Jestliže správce daně neobdrží výzvou vyžádané doplňující údaje, doručí žadateli své rozhodnutí do 2 měsíců ode dne, kdy měly být doplňující údaje zaslány. Lhůta pro rozhodnutí o celé žádosti o vrácení daně nebo její části v případě vyžádání si doplňujících údajů však neuplyne dříve než za 6 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně správcem daně, maximálně však činí 8 měsíců.
(7) Rozhodnutí, kterým není žádosti o vrácení daně zcela vyhověno, musí být odůvodněno. Proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání.
(8) Vznikne-li v důsledku rozhodnutí o vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně žadateli do 10 pracovních dnů od uplynutí lhůty podle odstavce 6, a to na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Vratitelný přeplatek se vrací v tuzemsku nebo v jiném členském státě. Pokud je vratitelný přeplatek vrácen na účet, který je veden v jiném členském státě, jdou poplatky za převod vratitelného přeplatku k tíži žadatele. Dnem převodu u bezhotovostních převodů prováděných z účtu je den, kdy bylo uskutečněno odepsání peněžních prostředků z účtu správce daně.
(9) Není-li dodržena lhůta pro převod vratitelného přeplatku podle odstavce 8, správce daně za dobu prodlení uhradí žadateli úrok podle daňového řádu. Správce daně zašle přiznaný úrok na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Žadateli nevzniká nárok na úrok, pokud nepředložil doplňující údaje ve lhůtě podle odstavce 5 nebo dokud nepředložil doklady, které mají být poskytnuty podle § 82a odst. 7 písm. b).
(10) V případě, že vrácení daně bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, je žadatel povinen vrátit neoprávněně vyplacenou částku a uhradit úrok z neoprávněně vyplacené částky. Úrok se počítá ve výši, jako by šlo o prodlení s úhradou daně, vypočítává se za celou dobu od vyplacení do skutečného vrácení. Nárok na vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který byla vyplacena.
(11) O povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou částku a zaplatit úrok podle odstavce 9 vydá správce daně rozhodnutí, ve kterém současně původní rozhodnutí o vrácení daně zruší, popřípadě je změní v rozsahu odpovídajícím výši neoprávněně přiznané částky. Není-li stanoveno jinak, neoprávněně vyplacená částka se spravuje jako daň podle tohoto zákona.
§ 83
(1) Nárok na vrácení daně za zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku přijaté zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá provozovnu na území Evropské unie, může uplatnit tato osoba, pokud v období, za které žádá o vrácení daně, v tuzemsku neuskutečňuje jiná než tato plnění:
a) dovoz zboží,
b) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně,
c) plnění podle § 69,
d) plnění, u něhož jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, pro které je plnění poskytnuto, nebo
e) poskytnutí služby, na kterou se použije zvláštní režim jednoho správního místa.
(2) Na vrácení daně vztahující se k poskytnutí vybrané služby, na kterou byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, se nepoužijí odstavce 3, 10 a 11.
(3) Daň se vrací na základě principu vzájemnosti. Principem vzájemnosti se rozumí, že stát, ve kterém má zahraniční osoba sídlo, nevyměřuje daň z přidané hodnoty nebo obdobnou všeobecnou daň ze spotřeby, nebo pokud je taková daň vybrána, je osobě povinné k dani se sídlem v tuzemsku ve výši vybrané daně vrácena. Nárok na vrácení daně může být zahraniční osobou uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž může být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně.
(4) Nárok na vrácení daně uplatňuje zahraniční osoba podáním žádosti o vrácení daně Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky.
(5) Žádost musí zahraniční osoba
a) vyplnit v českém jazyce,
b) doložit daňovými doklady, které byly vystaveny plátcem,
c) doložit potvrzením, že žadatel je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty nebo jiné podobné dani ve třetí zemi, které vystaví příslušný úřad ke správě daně v zemi, kde je zahraniční osoba registrována, toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání,
d) doložit písemným prohlášením, že v období, za které žádá o vrácení daně, splnila podmínky stanovené v odstavci 1.
(6) Zahraniční osoba je pro účely vracení daně daňovým subjektem.
(7) Období pro uplatnění vrácení daně musí zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více než jeden kalendářní rok. Období pro uplatnění vrácení daně může být kratší než tři měsíce pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku. Žádost o vrácení daně za zbytkové období kalendářního roku může obsahovat také nákupy zboží nebo služeb, případně dovozy zboží, které nebyly zahrnuty v předcházejících žádostech, ale týkají se příslušného kalendářního roku. Žádost nesmí obsahovat vrácení daně, které se vztahuje k předcházejícím kalendářním rokům. Žádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok lze podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zaniká.
(8) Pokud je podaná žádost neúplná nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti.
(9) Zahraniční osobě, které vznikl nárok na vrácení daně, daň se vrátí nejpozději do 6 měsíců ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. Správce daně vrátí schválenou částku na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Schválená částka se vrací v tuzemsku nebo v jakémkoli jiném státě. Pokud je schválená částka vrácena v jakémkoli jiném státě, poplatky za převod schválené částky jdou k tíži zahraniční osobě.
(10) Daň bude vrácena, pokud částka vrácené daně činí
a) nejméně 7 000 Kč za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než 3 měsíce, nebo
b) nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku.
(11) Druhy zboží a služeb, u kterých nelze daň vrátit, jsou:
a) zboží a služby poskytované pro osobní spotřebu,
b) cestovní náklady, náklady na ubytování a stravování zahraniční osoby,
c) zboží a služby spojené s reprezentací zahraniční osoby,
d) telefonní poplatky,
e) taxislužba,
f) pohonné hmoty.
§ 84
(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která
a) nemá místo pobytu na území Evropské unie a místo jejího pobytu ve třetí zemi je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika,
b) neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku (dále jen "zahraniční fyzická osoba").
(2) Zahraniční fyzická osoba může uplatnit nárok na vracení daně, pokud
a) nakoupené zboží nemá obchodní charakter,
b) nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu je vyšší než 2 000 Kč,
c) nakoupené zboží podle písmene b) vyveze v cestovním styku.
(3) Prodávající je povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby vystavit doklad o prodeji zboží ve 2 vyhotoveních s tím, že na prvním uvede údaj „VAT REFUND“ a na druhém údaj „COPY“; doklad o prodeji zboží musí dále obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
d) evidenční číslo dokladu,
e) den uskutečnění zdanitelného plnění,
f) sazbu daně a základ daně,
g) výši daně uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1,
h) výši ceny včetně daně celkem,
i) jméno a místo pobytu zahraniční fyzické osoby, která toto zboží vyveze.
(4) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží:
a) uhlovodíková paliva a maziva,
b) tabákové výrobky,
c) alkoholické nápoje,
d) potraviny a další zboží uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 01 až 21.
(5) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, pokud
a) zahraniční fyzická osoba nakoupené zboží vyveze nejpozději do 3 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění uvedené na dokladu o prodeji zboží,
b) výstup zboží z území Evropské unie je potvrzen celním úřadem,
c) zahraniční fyzická osoba předloží první vyhotovení dokladu o prodeji zboží vystavené plátcem, které se váže k vyváženému zboží, potvrzené celním úřadem.
(6) Celní úřad na prvním vyhotovení dokladu o prodeji zboží potvrdí
a) výstup zboží z území Evropské unie uvedením dne tohoto výstupu a
b) splnění podmínek podle odstavce 2, pokud údaje na tomto dokladu odpovídají zboží, které zahraniční fyzická osoba celnímu úřadu předložila.
(7) Nárok na vrácení daně může uplatnit zahraniční fyzická osoba, popřípadě jiná osoba, kterou zahraniční fyzická osoba zmocní, pokud splní nárok na vrácení daně podle odstavce 5 písm. a) nebo nárok nezanikl podle odstavce 9, pouze u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Plátce je povinen daň vrátit
a) zahraniční fyzické osobě přímo, pokud osobně požádá o vrácení daně a předloží první vyhotovení dokladu o prodeji zboží potvrzené celním úřadem, nebo
b) jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží první vyhotovení dokladu o prodeji zboží potvrzené celním úřadem.
(8) Plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Potvrzené první vyhotovení dokladu o prodeji zboží je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 35 odst. 2 a § 35a. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
(9) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud tato osoba nebo jiná osoba podle odstavce 7 písm. b) nepředloží první vyhotovení dokladu o prodeji zboží prodávajícímu do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
§ 85
(1) Osoba se zdravotním postižením má nárok na vrácení zaplacené daně u motorového vozidla této osobě dodaného.
(2) Pro účely tohoto ustanovení se osobou se zdravotním postižením rozumí fyzická osoba, které byl rozhodnutím příslušného úřadu přiznán příspěvek na jí dodané motorové vozidlo.
(3) Daň se vrací osobě se zdravotním postižením za jedno motorové vozidlo jí dodané v období 5 let, nejvýše však do výše 100 000 Kč. Daň lze vrátit opětovně nejdříve po uplynutí pěti let ode dne předchozího vrácení daně.
(4) Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejdříve za kalendářní měsíc, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo.
(5) Daň lze osobě se zdravotním postižením vrátit před uplynutím doby podle odstavce 3, a to na základě rozhodnutí podle odstavce 2.
(6) Je-li osobě se zdravotním postižením dodáno ojeté motorové vozidlo, může tato osoba uplatnit nárok na vrácení daně vypočtené ze základu daně podle § 90. V tomto případě je povinen uvést daň na daňovém dokladu i obchodník při uplatnění zvláštního režimu podle § 90.
(7) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejpozději do 3 let od konce kalendářního měsíce, ve kterém obdržela rozhodnutí příslušného úřadu o přiznání příspěvku na zakoupení motorového vozidla, nebo od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a to od toho dne, který nastane později.
(8) Osoba se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavců 1 a 2, může uplatnit tento nárok podáním žádosti o vrácení daně správci daně místně příslušnému podle jejího místa pobytu. Osobě se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
(9) Žádost o vrácení daně musí obsahovat
a) jméno, místo pobytu a rodné číslo zdravotně postižené osoby,
b) rozhodnutí podle odstavce 2,
c) daňový doklad podle § 28 nebo doklad o prodeji motorového vozidla, který byl vystaven plátcem.
(10) Na dokladu o prodeji motorového vozidla je plátce povinen uvést
a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) jméno a místo pobytu osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje,
d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
e) evidenční číslo dokladu,
f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
g) sazbu daně a základ daně,
h) výši daně uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1,
i) výši ceny včetně daně celkem.
§ 86
(1) Nárok na vrácení daně mohou při pořízení vybraných druhů zboží nebo služeb uplatnit
a) ozbrojené síly vysílajícího státu60), který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, jiným než Českou republikou, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží nebo služeb se v tuzemsku osvobodí od daně,
b) Ministerstvo obrany při pořizování zboží nebo služeb hrazených z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy.
(2) Je-li plnění osvobozeno od daně podle § 68 odst. 10, nárok na vrácení daně nelze uplatnit.
(3) Vybranými druhy zboží nebo služeb podle odstavce 1 se rozumí
a) minerální oleje pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil a jejich civilní personál,
b) zboží nebo služby pořizované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, vybavení staveb v rámci tohoto projektu a služby související s provozem tohoto zboží nebo těchto staveb.
(4) Osobám uvedeným v odstavci 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) nárok na vrácení daně vzniká pouze ve výši odpovídající částce hrazené z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy prostřednictvím příslušné kapitoly státního rozpočtu.
(5) Osoby uvedené v odstavci 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky, u Finančního úřadu pro hlavní město Prahu. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany. Pokud finanční úřad shledá, že žádost o vrácení daně neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti podané žádosti, vyzve osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) k odstranění vad či nesrovnalostí prostřednictvím Ministerstva obrany.
(6) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou pro účely vracení daně daňovým subjektem bez povinnosti se registrovat.
(7) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby. Daňové doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby předložené osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) musí být opatřeny výraznou doložkou "nákup hrazen z prostředků NATO".
(8) Doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) označení osoby uvedené v odstavci 1, v jejíž prospěch bylo zdanitelné plnění uskutečněno,
d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
e) evidenční číslo dokladu,
f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
g) sazbu daně a základ daně,
h) výši daně uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1.
(9) Finanční úřad pro hlavní město Prahu daň vrátí na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely ve lhůtě do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti, nebo ode dne, ve kterém dojde k odstranění vad žádosti. Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém nárok vznikl. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.
(10) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena podle odstavce 9, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna neoprávněně vyplacenou částku vrátit na účet Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.
§ 87
(1) Zboží lze prodávat fyzické osobě při jejím bezprostředním výstupu z území Evropské unie za ceny bez daně pouze
a) na základě pravomocného povolení k prodeji za ceny bez daně,
b) v části tranzitního prostoru mezinárodního letiště vymezené v povolení k prodeji za ceny bez daně nebo na palubě letadla během letu a
c) po ověření, že její cílová stanice je ve třetí zemi nebo na třetím území.
(2) V případě povolení k prodeji za ceny bez daně je místně příslušným správcem daně celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.
(3) U zboží, které bylo dodáno plátcem v tuzemsku a bylo umístěno do prostor uvedených v odstavci 1 písm. b), může držitel povolení k prodeji za ceny bez daně uplatnit nárok na odpočet daně za podmínek stanovených tímto zákonem.
(4) Na povolení k prodeji za ceny bez daně se použijí ustanovení zákona o spotřebních daních upravující povolení k prodeji za ceny bez spotřební daně obdobně.