Oddíl 3
Pododdíl 1
§ 110g
(1) Režim mimo Evropskou unii může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která
a) nemá na území Evropské unie sídlo ani provozovnu a
b) nepoužívá v jiném členském státě zvláštní režim jednoho správního místa.
(2) Režim mimo Evropskou unii se v tuzemsku použije na všechny vybrané služby poskytnuté osobou, která používá tento režim.
§ 110h
(1) Režim Evropské unie může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která
a) má v tuzemsku
1. sídlo, nebo
2. provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo,
b) je plátcem nebo identifikovanou osobou a
c) nepoužívá v jiném členském státě zvláštní režim jednoho správního místa.
(2) Režim Evropské unie se v tuzemsku použije na všechny vybrané služby poskytnuté osobou, která používá tento režim, s výjimkou vybraných služeb poskytnutých s místem plnění v členském státě, ve kterém má sídlo nebo provozovnu.
§ 110i
(1) Osoba povinná k dani nemůže v tuzemsku použít příslušný režim zvláštního režimu jednoho správního místa, ve kterém byla registrována, a to po dobu 2 kalendářních čtvrtletí ode dne, kdy jí byla zrušena registrace
a) na žádost, nebo
b) z moci úřední na základě oznámení, že přestala poskytovat vybrané služby.
(2) Osoba povinná k dani nemůže v tuzemsku použít zvláštní režim jednoho správního místa po dobu 8 kalendářních čtvrtletí bezprostředně následujících po kalendářním čtvrtletí, v němž došlo ke zrušení registrace z důvodu závažného porušení povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa.
(3) Osoba povinná k dani, která má v tuzemsku provozovnu, nemůže v tuzemsku použít režim Evropské unie, a to po dobu 2 let od konce kalendářního roku, ve kterém začala používat tento režim v jiném členském státě; to neplatí v případě, že dojde k přemístění sídla do tuzemska nebo ke zrušení registrace z důvodu zrušení provozovny v jiném členském státě.
Pododdíl 2
§ 110j
(1) Osoba povinná k dani je povinna činit podání v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, která určí správce daně, prostřednictvím elektronického portálu. Jiná podání v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa lze činit prostřednictvím elektronického portálu, pokud tak určí správce daně.
(2) Přístup k elektronickému portálu je možný prostřednictvím
a) datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem,
b) datové zprávy s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
c) přístupových údajů.
(3) Přihlášku k registraci lze podat datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
c) potvrzenou prostřednictvím registračních údajů.
(4) Správce daně přidělí přístupové údaje na základě přihlášky k registraci podané podle odstavce 3 písm. c).
(5) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) podmínky a postup pro přihlášení se na elektronický portál,
b) podání, která je osoba povinná k dani povinna činit prostřednictvím elektronického portálu, a podání, která lze činit prostřednictvím elektronického portálu,
c) formát a strukturu, kterou musí mít datová zpráva podávaná prostřednictvím elektronického portálu,
d) skutečnost, že je technicky vybaven k přijetí datové zprávy s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
(6) Osoba oprávněná k přístupu na elektronický portál je povinna zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.
(7) Podání vyhotovené v anglickém jazyce nemusí být předložené současně v překladu do jazyka českého.
§ 110k
(1) Správce daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa doručuje písemnost elektronicky, a to prostřednictvím
a) datové schránky, nebo
b) veřejné datové sítě na elektronickou adresu uvedenou v přihlášce k registraci, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku.
(2) Upomínky upozorňující na nesplnění povinností při správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa se doručují vždy prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu uvedenou v přihlášce k registraci.
(3) Písemnost, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně prostřednictvím elektronického portálu.
Pododdíl 3
§ 110l
(1) Hodlá-li osoba povinná k dani v tuzemsku používat zvláštní režim jednoho správního místa a splňuje-li v tuzemsku podmínky jeho použití, je povinna podat přihlášku k registraci k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v kalendářním čtvrtletí bezprostředně předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, od něhož hodlá zvláštní režim jednoho správního místa používat.
(2) Pokud osoba povinná k dani, která v tuzemsku splňuje podmínky použití příslušného režimu zvláštního režimu jednoho správního místa, poprvé poskytla vybranou službu, na kterou hodlá v tuzemsku použít tento režim, je povinna podat přihlášku k registraci do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém tuto službu poskytla. V přihlášce k registraci tato osoba uvede den, kdy tuto službu poskytla.
(3) Přihláška k registraci se podává do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke splnění podmínek pro používání režimu Evropské unie v tuzemsku, pokud osoba hodlá používat režim Evropské unie v tuzemsku a přestane používat režim Evropské unie v jiném členském státě, protože přemístí sídlo nebo přestane mít v jiném členském státě provozovnu.
§ 110m
(1) Dojde-li ke změně údajů, které je osoba povinná k dani povinna uvádět při registraci k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa, je povinna tuto změnu oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém nastala.
(2) Neoznamuje se první poskytnutí vybrané služby, ke kterému dojde v kalendářním čtvrtletí následujícím po podání přihlášky k registraci.
(3) Přestane-li osoba povinná k dani poskytovat vybrané služby ve zvláštním režimu jednoho správního místa, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém přestala tyto služby poskytovat.
§ 110n
(1) Splní-li osoba povinná k dani, která podala přihlášku k registraci k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa, podmínky použití zvláštního režimu jednoho správního místa, správce daně ji zaregistruje.
(2) Osoba povinná k dani je v tuzemsku registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa
a) od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po podání přihlášky k registraci,
b) ode dne poskytnutí vybrané služby, který uvedla v přihlášce k registraci nebo v oznámení o změně registračních údajů, nebo
c) ode dne, ve kterém došlo ke splnění podmínek pro použití režimu Evropské unie v tuzemsku tím, že přemístila sídlo nebo přestala mít v jiném členském státě provozovnu, a tím přestala splňovat podmínky, na základě kterých používala režim Evropské unie v jiném členském státě.
(3) V rozhodnutí o registraci v případě režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku správce daně přidělí namísto daňového identifikačního čísla daňové evidenční číslo.
(4) Na daňové evidenční číslo se přiměřeně použijí ustanovení o daňovém identifikačním čísle.
§ 110o
Správce daně zruší registraci uživatele na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém žádá o zrušení registrace, k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí, pokud uživatel podal toto oznámení do 15 dnů před koncem tohoto kalendářního čtvrtletí.
§ 110p
(1) Správce daně zruší registraci z moci úřední, pokud uživatel
a) oznámí, že přestal poskytovat vybrané služby, nebo je neposkytne po dobu 8 po sobě následujících kalendářních čtvrtletí,
b) nesplňuje podmínky použití zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku, na jejichž základě byl registrován, nebo
c) závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku.
(2) Uživateli je registrace zrušena
a) k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, v němž bylo rozhodnutí o zrušení registrace vydáno,
b) ke dni, ve kterém přestal splňovat podmínky pro použití režimu Evropské unie v tuzemsku tím, že přemístil sídlo z tuzemska nebo přestal mít v tuzemsku provozovnu, nebo
c) ke dni, ve kterém přestal splňovat podmínky pro použití režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku tím, že začal mít na území Evropské unie sídlo nebo provozovnu.
Pododdíl 4
§ 110q
Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí.
§ 110r
(1) Uživatel je povinen podat daňové přiznání do 20 dnů po skončení zdaňovacího období, a to i v případě, že za příslušné zdaňovací období neposkytl vybrané služby.
(2) Uživatel podává dodatečné daňové přiznání správci daně v tuzemsku do uplynutí lhůty pro jeho podání, která činí 3 roky. Tato lhůta počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání.
(3) Připadne-li poslední den lhůty podle odstavce 1 nebo 2 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den.
(4) Daň se vyčíslí v eurech s přesností na dvě desetinná místa bez zaokrouhlování.
(5) Je-li tiskopisem daňového přiznání požadováno uvedení údajů v eurech, použije se pro přepočet směnný kurz Evropské centrální banky zveřejněný pro
a) poslední den zdaňovacího období, nebo
b) nejbližší následující den, pokud pro poslední den zdaňovacího období není kurz zveřejněn.
(6) Je-li tiskopisem dodatečného daňového přiznání požadováno uvedení údajů v eurech, použije se pro přepočet směnný kurz použitý u původního plnění.
§ 110s
Správce daně na základě podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání předepíše do evidence daní výši tvrzené daně nebo rozdílu a daň se nestanoví.
§ 110t
Uživatel provede opravu základu daně v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění.
§ 110u
Správce daně postoupí správci daně státu spotřeby v odpovídajícím rozsahu
a) údaje z podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání a
b) poukázanou platbu maximálně do výše tvrzené daně.
§ 110v
Pokud osoba povinná k dani neuvede, na kterou daň je platba určena, nebo neoznačí platbu referenčním číslem příslušného daňového přiznání, použijí se obdobně ustanovení daňového řádu o platbách vykonaných bez dostatečného označení daně. Neodpoví-li tato osoba ve lhůtě stanovené správcem daně, vrátí mu správce daně tuto platbu.
Oddíl 4
§ 110w
(1) Osoba povinná k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě a poskytuje vybrané služby s místem plnění v tuzemsku, plní povinnosti za dané zdaňovací období vztahující se ke správě daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa prostřednictvím správce daně státu identifikace.
(2) Osoba povinná k dani je povinna plnit povinnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou podání činěných prostřednictvím elektronického portálu, vůči správci daně v tuzemsku v roli státu spotřeby od okamžiku, kdy vůči ní tento správce daně učiní úkon za účelem stanovení, vybírání, zajištění nebo vymáhání daně, při němž této osobě oznámí vznik této povinnosti.
(3) Osoba uvedená v odstavci 1 je daňovým subjektem.
§ 110x
(1) Správce daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa doručuje písemnost elektronicky, a to prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu uvedenou v přihlášce k registraci.
(2) Písemnost, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně prostřednictvím elektronického portálu.
§ 110y
(1) Poslední známou daní se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí daň ve výši, ve které byla naposledy za příslušné zdaňovací období
a) tvrzena osobou povinnou k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání, nebo
b) správcem daně pravomocně doměřena z moci úřední.
(2) Poslední známou daň správce daně předepíše do evidence daní.
§ 110z
(1) Daň tvrzená osobou povinnou k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.
(2) V případě, že osoba povinná k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 EUR.
(3) Daň tvrzená osobou povinnou k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(4) V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí důvody pro jeho podání a den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani.
§ 110za
(1) Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že poslední známá daň není ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu poslední známé daně a částky nově zjištěné.
(2) K doměření podle odstavce 1 správce daně přistoupí rovněž v případě, kdy osoba povinná k dani, která je registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, nevyhoví výzvě k podání dodatečného daňového přiznání.
(3) Výzva k podání dodatečného daňového přiznání nezahajuje doměřovací řízení z moci úřední; doměřovací řízení z moci úřední je zahájeno marným uplynutím lhůty stanovené v této výzvě.
(4) Podání dodatečného daňového přiznání v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední nezahajuje doměřovací řízení. Údaje uvedené v takto podaném přiznání se využijí při doměření daně z moci úřední.
§ 110zb
(1) Dodatečné daňové přiznání není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.
(2) Lhůta pro placení daně se přerušuje doměřením daně na základě dodatečného daňového přiznání.
§ 110zc
Platba se použije přednostně na úhradu daně za zdaňovací období, na které je určena.
§ 110zd
Daň lze uhradit i přeplatkem na jiné dani.
§ 110ze
(1) Úroky a penále se stanovují v eurech s přesností na 2 desetinná místa bez zaokrouhlování.
(2) Za nepodání daňového přiznání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.
(3) Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 8 EUR.
(4) Úrok z posečkané částky se nepředepíše, nepřesahuje-li 4 EUR.
§ 110zf
(1) Náklady za nařízení daňové exekuce a za výkon prodeje činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 20 EUR a nejvýše 20000 EUR. Takto vypočtené exekuční náklady se zaokrouhlují na jednotky nahoru a lze je požadovat u téhož nedoplatku jen jednou.
(2) Při přepočtu nedoplatku na českou měnu pro účely vymáhání daně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro den stanovení daně. Výsledná částka se zaokrouhlí na jednotky nahoru.
(3) Pokud není nedoplatek plně uhrazen pouze v důsledku kurzového rozdílu vzniklého přepočtem české měny na eura, neuhrazená část tohoto nedoplatku zaniká.